Důležité písemné doklady podle jednotlivých oborů ministerstva, policie a hasičů
Odkazy
RočenkyV roce 2003 úspěšně pokračovaly práce na přípravě ke vstupu ČR do EU. Dne 16. dubna 2003 byla podepsána na summitu v Aténách Přístupová smlouva. Tímto dnem se Česká republika zapojila do činnosti pracovních skupin Rady Evropské unie, pracovních skupin a výborů Evropské komise a dalších orgánů. Přestože se jedná zatím pouze o roli pozorovatelskou, účastní se zástupci resortů České republiky, a mezi nimi samozřejmě také experti Ministerstva vnitra, jednání aktivně a pravidelně.
Ministerstvo vnitra se přihlásilo k hlavní gesci v 18 pracovních skupinách Rady Evropské unie a u 24 skupin se přihlásilo jako vedlejší gestor. Pokud se jedná o pracovní skupiny a výbory Evropské komise, je Ministerstvo vnitra zapojeno do činnosti 6 výborů a cca 32 pracovních skupin. Za koordinaci vysílání jednotlivých expertů Ministerstva vnitra na jednání do pracovních skupin Rady Evropské unie zodpovídá odbor mezinárodní spolupráce a evropské integrace. Ministerstvem zahraničních věcí byl vytvořen systém přípravy pozic České republiky pro vystoupení v orgánech EU, na kterém participují všechny ústřední orgány státní správy. Ministerstvo vnitra, stejně jako ostatní resorty, je zodpovědné za přípravu pozic a instrukcí, které buď zástupci-experti MV uplatňují při jednáních pracovních skupin Rady EU či Evropské komise nebo jsou tyto pozice zasílány Ministerstvem zahraničních věcí našemu „Stálému zastoupení při Evropských společenstvích“. Za účelem vytváření rámcových pozic, instrukcí a mandátů pro jednání pracovních orgánů Rady EU byla v roce 2003 ustavena Koordinační skupina Ministerstva vnitra pro Evropskou unii. Jejím úkolem je analyzovat důsledky, které návrhy projednávané v orgánech Rady EU pro ČR představují, aby mohla ČR aktivně, prostřednictvím expertů, ovlivňovat ve spolupráci s „Výborem pro EU“ (resp. vládou) a prostřednictvím „Stálého zastoupení ČR v EU“ přípravu těchto návrhů.
V průběhu roku 2003 sledovala Evropská komise i nadále pokrok České republiky v přípravě na členství v Evropské unii. V pořadí čtvrtá mise expertů EU se uskutečnila ve dnech 21. - 23. května 2003. Hlavními tématy této mise byly: Boj proti ekonomickému a finančnímu zločinu, podvodům a korupci, Policejní spolupráce a boj proti organizovanému zločinu a Soudnictví. Mise proběhla dle programu, který byl připraven ve spolupráci s „Delegací EK“ a se „Stálou misí ČR“ v Bruselu. Koncem října 2003 obdržela Česká republika „Hodnotící zprávu“ z této mise. Zpráva konstatovala, že Česká republika splňuje většinu požadavků a závazků vyplývajících z přístupových jednání v oblasti justice a vnitra, nicméně nadále existují některá problematická místa. Vedle řady nedostatků v oblasti justice se jedná zejména o korupci, a to i přesto, že požadované právní instrumenty byly přijaty a došlo také k posílení administrativních kapacit. V oblasti policejní spolupráce, která byla celkově hodnocena velice pozitivně, byla zejména zmíněna absence „Etického kodexu“ a zdůrazněna nutnost větší koordinace všech zainteresovaných složek v boji proti zločinu (např. obchodování se ženami) a vnitřní spolupráce mezi specializovanými policejními útvary. Dne 5. listopadu 2003 vydala Evropská komise Souhrnnou monitorovací zprávu o připravenosti České republiky na členství v Evropské unii. U většiny oblastí v gesci Ministerstva vnitra bylo konstatováno, že ČR v zásadě splnila požadavky vyplývající z přístupových jednání. Kritice byla podrobena oblast boje proti podvodům, korupci a praní špinavých peněz.
V rámci vnitrostátního sledování pokroku v přípravě na vstup do Evropské unie pokračovalo i nadále vyhodnocování klíčového dokumentu Souhrn zbývajících úkolů ČR pro vstup do EU. Dokument obsahuje veškeré zbývající závazky České republiky v oblasti přípravy na vstup do Evropské unie. Tyto závazky jsou rozděleny na závazky legislativní a nelegislativní. Pokud se jedná o plnění legislativních závazků, byl přijat zákon č.221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, kterým byla do českého právního řádu transformována „Směrnice Rady 2001/55/EC“ ze dne 20. července 2001 o minimálních standardech pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k podpoře vyváženého sdílení břemene jednotlivými členskými státy při přijetí těchto osob a důsledcích z něho vyplývajících. V souvislosti s přijetím tohoto zákona byla přijata i novela zákona o pobytu cizinců (zákon č. 222/2003 Sb.), kterou byla upravena ustanovení týkající se pobytu cizinců na území České republiky za účelem dočasné ochrany. Současně s tím byl novelizován i zákon o azylu, ve kterém byly upřesněny podmínky poskytování zdravotní péče, ubytování, stravování a nezbytných hygienických potřeb cizincům. Z nelegislativních závazků byly plněny úkoly na úseku budování institucionálních kapacit pro azylové řízení, pokračovalo se v přípravách na zřízení Dublinského střediska. Pokroku bylo dosaženo na úseku boje s nelegální migrací a ochrany státních hranic. Postupně se plnily úkoly z oblasti boje proti korupci, která byla i v roce 2003 předmětem kritiky Evropských institucí. Významné bylo předložení „Analýzy možnosti využití testu integrity v podmínkách České republiky“ a sloučení Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti a Úřadu finanční kriminality a ochrany státu v jednotný Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, čímž došlo k vytvoření jednoho vysoce specializovaného pracoviště pro odhalování finanční kriminality a korupce jakožto partnera specializovaným složkám státních zastupitelství a obdobným pracovištím v zahraničí. V roce 2003 pokračovalo plnění závazků i v ostatních klíčových oblastech – boji proti organizovanému zločinu, terorismu, obchodu s lidmi a dalších. Byl také připravován přístup ČR k Europolu. Ministerstvo vnitra iniciovalo práce na návrhu právní úpravy institutu tzv. „korunního svědka“. Vládou byl schválen materiál „Národní strategie boje proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování v České republice“. Intenzivně pokračovaly i přípravy na připojení ČR k schengenskému systému. Plnění úkolů bylo pravidelně sledováno vládou prostřednictví zpráv o připravenosti k převzetí schengenského acquis. Pokračuje budování „Národního schengenského informačního systému“. Postupně také probíhala harmonizace vízové politiky dle „Nařízení Rady č. 539/2001“.
V roce 2003 pokračovaly projekty Phare a resort vnitra čerpal další finanční prostředky z tohoto fondu. V oblasti vnitřních věcí byly v tomto roce definitivně dokončeny projekty programu Phare 2000. Předvstupní poradce projektu „Posílení boje proti organizovanému zločinu“ ukončil úspěšně svou konzultační a vzdělávací činnost v červnu 2003. Byly dokončeny dodávky téměř 4 tisíc počítačů pro PČR v rámci projektu „Schengenský informační systém a ochrana hranic“. Aktivity projektu „Posilování institucí proti praní špinavých peněz“ skončily také úspěšně počátkem roku 2003. Celková finanční podpora z programu Phare 2000 dosáhla více jak 8 milionů euro.
Projekty programu Phare 2001 „Zlepšení boje proti organizovanému zločinu“, „Zlepšení boje proti korupci a ekonomickému zločinu“ a „Zkvalitnění řízení policejních struktur (EFQM model řízení kvality)“ probíhaly podle harmonogramu. Projekt boje proti organizovanému zločinu, který podpořil technikou a vyškolením KÚP Praha a Centrálu proti padělání SKPV, v roce 2003 skončil. U dalších dvou projektů proběhly dodávky techniky, ale dlouhodobí poradci pokračují ve své činnosti i v roce 2004. Se zpožděním byl zahájen čtvrtý projekt programu Phare 2001 „Rozvoj hraniční kontroly a postupů v oblasti migrace a azylu“, jehož dlouhodobý poradce zahájil svou činnost až v září roku 2003. Prostředky vyčleněné pro projekty MV a PČR v programu Phare 2001 dosahují částky 5,7 milionů euro.
Během roku 2003 byly dokončeny přípravy výběrových řízení na dodávky techniky pro 3 projekty Phare 2002 – „Zlepšení ochrany hranic“, „Schengenský akční plán a Schengenský informační systém (SIS) – fáze II“ a „Finanční zpravodajství a konfiskace výnosů ze zločinu“. V resortu zahájili svou činnost 2 předvstupní poradci – pro schengenský projekt a pro finanční zpravodajství.
Byly zahájeny i projekty programu Phare 2003 - začaly přípravy technické dokumentace pro výběrová řízení na dodávky techniky pro projekty „Boj proti obchodu s lidmi“, „Boj proti podvodům proti EU a počítačové finanční kriminalitě“ a „Podpora Národního schengenského informačního systému“. Dodávky se však uskuteční až v roce 2004.
Činnost Ministerstva vnitra v oblasti sjednávání mezinárodních smluv byla soustředěna na přípravu vstupu České republiky do Evropské unie. Hlavní náplní činnosti tedy bylo zejména zajištění souladu již platných mezinárodních smluv s právem Evropských společenství, resp. Evropské unie, a přístupu České republiky k některým mezinárodním smluvním dokumentům EU, resp. smluvním dokumentům, jejichž smluvní stranou je nebo v nejbližší době bude ES. Zároveň Ministerstvo vnitra pokračovalo zejména ve sjednávání mezinárodních smluv, které umožňují úzkou spolupráci v oblasti ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti (smlouvy o policejní spolupráci v oblasti boje proti závažným formám trestné činnosti, tzv. readmisní dohody o předávání osob nelegálně pobývajících na území státu apod.).
V roce 2003, resp. 1. 1. 2004 vstoupily v platnost tyto mezinárodní smlouvy v gesci MV:
U dalších smluv pokračoval vnitrostátní schvalovací proces a dá se předpokládat, že řada z nich vstoupí v platnost v 1. polovině roku 2004. Jde mj. o některé mnohostranné mezinárodně smluvní dokumenty (Evropská úmluva o státním občanství z roku 1997, Úmluva OSN o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954, Úmluva o nedovoleném obchodu na moři, kterou se provádí článek 17 Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1995).
V roce 2003 byly podepsány tyto mezinárodní smlouvy v gesci MV:
V průběhu roku 2003 probíhala jednání mj. o následujících mezinárodních smlouvách (resp. příprava přístupu České republiky k nim):
Již od roku 1999 působí příslušníci Policie České republiky v mezinárodních mírových misích OSN v Kosovu a Bosně a Hercegovině. V současné době působí 16 příslušníků Policie ČR v Kosovu. Mírová mise OSN v Bosně a Hercegovině skončila k 31. 12. 2002. Od 1. 1. 2003 byla rozhodnutím Rady Evropské unie nahrazena první samostatnou policejní misí (EUPM). Zde v současné době působí šest policistů, kteří byli vybráni v konkursu výběrovou komisí EUPM.
Na základě schválené „Společné akce Rady EU“ byla v prosinci 2003 zahájena policejní mise EU (PROXIMA) v Makedonii, do které Česká republika postupně vyšle čtyři příslušníky Policie ČR.
V souladu s plněním Rezoluce RB 1509/2003 z 19. září 2003 se v průběhu roku 2004 zapojí tři civilní policisté do policejní části mírové operace OSN v Libérii (UNMIL).
V roce 2003 úsek pro reformu veřejné správy intenzivně rozvíjel mezinárodní vztahy v oblasti veřejné správy. Pokračovala bilaterální spolupráce s již tradičními smluvními partnery, s členskými i kandidátskými zeměmi EU (zejména se rozvinuly kontakty se SRN (Svobodný stát Sasko, Svobodný stát Bavorsko), Slovenskou republikou, švýcarským kantonem Curych, Francií, Finskem, Švédskem a státy jihovýchodní Evropy v rámci Paktu stability).
Pokud jde o multilaterální spolupráci, i nadále pokračovaly projekty a aktivity v rámci Visegrádské čtyřky (V4), které se v roce 2003 zaměřily (v souladu s Prohlášením státních tajemníků a náměstků ministrů zodpovědných za reformu veřejné správy z r. 2002) především na výměnu zkušeností v oblasti reformy a modernizace veřejné správy. V Bratislavě se 4. - 5. prosince 2003 též uskutečnilo zasedání státních tajemníků a náměstků ministrů zodpovědných za reformu veřejné správy zemí V4.
Kromě sousedních států ČR, kandidátských států a států EU je třeba se zmínit o dlouhodobé spolupráci MV s Kanadou (za podpory kanadské vlády). Jedná se o aktivity vycházející ze společného projektu zemí V4 a Kanady (podporovaný kanadskou vládní agenturou CIDA ve spolupráci s Federací kanadských měst).
V rámci realizace samotné reformy a modernizace veřejné správy se dále využívaly mezinárodní zkušenosti zahraničních partnerů, zejména z Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Rady Evropy, EIPA (Evropský institut veřejné správy), IIAS (Mezinárodní institut správních věd) aj. Spolupráce s OECD se uskutečňuje zejména prostřednictvím účasti zástupců MV na aktivitách Výboru OECD pro veřejnou správu (PUMA). Zástupci z MV se účastní řady pracovních výborů a expertních skupin. Spolupráce s OECD dává platformu pro využití nejlepších praxí států OECD v oblasti veřejné správy, čímž zkvalitňuje vlastní práci v oblasti reformy a modernizace veřejné správy v ČR (využívání nejlepších principů pro fungování veřejné správy v Evropě a nejen v ní).
V průběhu září a na počátku října 2003 probíhalo dokončování „Regionální studie za Českou republiku“ experty OECD. Přestože v této fázy již bylo na materiál uvaleno informační embargo, Ministerstvo vnitra (úsek pro reformu veřejné správy) na pracovní úrovni pokračovalo ve snahách o zkvalitnění některých pasáží textu, které obsahovaly informace o České republice. Jedná se o velmi důležitý materiál, který bude v budoucnu sloužit Evropské komisi mimo jiné při rozhodování o distribuci prostředků ze strukturálních fondů. Finální verze „Regionální studie“ byla zveřejněna na zasedání Výboru pro regionální politiku dne 28. listopadu 2003.
V červnu 2003 proběhlo připomínkování zprávy SIGMA (SIGMA je společný program OECD a EU) o České republice – veřejná správa a správní rámec (hodnocení 2003). Jednalo se o návrh zprávy, kterou zpracovala Sigma na základě požadavku Evropské komise jako podklad pro poslední hodnotící (monitorovací) zprávu České republiky před vstupem do EU.
V rámci spolupráce ČR a OECD byla vrcholnou akcí v roce 2003 společná mezinárodní konference v rámci Paktu stability, která se konala ve dnech 24. - 25. listopadu 2003 v Praze, a to za podpory a organizace Ministerstva vnitra ČR. Tématem konference byly protikorupční aktivity (High Level Forum on Conflict of Interest).
Jednou z hlavních aktivit je spolupráce s Radou Evropy (RE), která je spojena především s účastí delegátů ČR (zástupců úseku pro reformu veřejné správy MV ČR) v Řídícím výboru místní a regionální demokracie (CDLR) a v jeho pracovních podvýborech specializovaných na jednotlivé oblasti místní a regionální demokracie (veřejná etika na místní úrovni, struktura a právní rámec místní a regionální správy, místní finance, modernizace místní správy, přeshraniční spolupráce). Neméně významné je i zastoupení České republiky při přípravě návrhu „Doporučení“ či „Charty“ regionálních samospráv. V roce 2003 CDLR na svém zasedání v listopadu 2002 rozhodl o zahájení fáze tzv. národních konzultací v oblasti etiky veřejné správy na místní úrovni. Členské státy byly vyzvány, aby v jejich rámci věnovaly dané problematice velkou pozornost. V souvislosti se zahájením národních konzultací v ČR v roce 2003, MV, za finanční podpory Rady Evropy, zajistilo český překlad Příručky dobré praxe v oblasti etiky veřejné správy na místní úrovni, kterou zpracoval CDLR, a následně zajistilo jeho vydání (publikace byla distribuována co nejširšímu okruhu samospráv v ČR, proběhla prezentace na několika konferencích v ČR).
Ministerstvo vnitra se rovněž zasloužilo o zintenzivnění spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi, orgány a školami v oblasti veřejné správy. MV zajistilo usnesením vlády č. 183 ze dne 20. 2. 2002 členství České republiky v Mezinárodním institutu správních věd (IIAS), a proto se v roce 2003 mohli čeští experti z oblasti veřejné správy zúčastňovat významných akcích IIAS. Česká republika se rovněž stala oficiálním členem Správní rady College of Europe v Bruggách na základě usnesení vlády č. 207 ze dne 3. 3. 2003, což umožňuje přejít z pasivní role do aktivní role, jež zajišťuje ČR ovlivňování politiky v tak významné evropské akademii pro veřejnou správu.
Zvláštní kapitolou v oblasti mezinárodních styků ve veřejné správě je spolupráce MV se státy jihovýchodní. Evropy v rámci Paktu stability.
Projekt „Transfer know-how a výměna zkušeností s reformou veřejné správy mezi zeměmi střední a východní Evropy“ úsek pro reformu veřejné správy realizuje již od r. 2001, a to za podpory Ministerstva zahraničních věcí ( finanční prostředky jsou vyčleňovány každý rok na základě předložených návrhů spolupráce). Cílem projektu je napomoci politické, ekonomické a sociální stabilizaci států této oblasti prostřednictvím usnadnění konsolidace demokratických struktur a rozvoje správních a institucionálních kapacit. V roce 2003 se nám podařilo realizovat semináře pro odborníky z oblasti veřejné správy ze Srbska (1x), Albánie (2x), v prosinci 2003 byla delegace zástupců z MV přijata v Černé Hoře, kde byla na vyžádání dohodnuta řada aktivit (expertní pomoc s přípravou zákonů, informatizací veřejné správy, předání českých zkušeností po uskutečněné reformě územní veřejné správy apod.).
V rámci finalizace přístupového procesu ČR k EU bylo nutné zabezpečovat úkoly i v oblasti veřejné správy. I když problematika reformy veřejné správy nespadá do žádné z negociačních kapitol, Evropská komise pravidelně hodnotí průběh reformy veřejné správy v ČR. Pokud jde o plnění úkolů vyplývajících z dokumentů významných pro vstup do EU, úsek pro reformu veřejné správy pravidelně vyhodnocoval výsledky z oblasti veřejné správy, zejména u úkolů obsažených v „Souhrnu zbývajících úkolů ČR pro vstup do EU“ a v „Akčním plánu pro posílení administrativní a soudní kapacity ČR“. Byly monitorovány i úkoly ve vazbě na materiál „Lisabonský proces ve vazbě na ČR“, přičemž v září 2003 proběhlo v souladu s usnesením vlády č. 282 ze dne 19. března 2003 vyhodnocení plnění cílů Lisabonského procesu.
Hodnocení stavu veřejné správy v České republice je rovněž součástí „Monitorovací zprávy Evropské komise“ o ČR za rok 2003, která byla uveřejněna 5. listopadu 2003. Zpráva shrnula veškerý pokrok, k němuž došlo od publikování poslední „Pravidelné hodnotící zprávy“ EK v říjnu 2002. Oblast veřejné správy byla „Monitorovací zprávou“ hodnocena v zásadě pochvalně, mírné výtky směřovaly převážně k implementaci zákona o státní službě, za kterou je gesčně odpovědný Úřad vlády.
Úsek pro reformu veřejné správy nadále monitoruje a spolupracuje na aktualizaci základních programových dokumentů, které tvoří povinnou součást přípravy na využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie. Úkolem Ministerstva vnitra v této oblasti je zejména sledovat, zda příprava ČR na využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie probíhá v souladu s reformou veřejné správy a zda dokumenty vytvářené za tímto účelem respektují zásady reformy veřejné správy. Konkrétně se jednalo zejména o aktualizaci Národního rozvojového programu 2004 –2006 pro Českou republiku, Společný regionální operační program a Jednotné programové dokumenty. Úsek pro RVS se přímo účastnil přípravy Operačního programu řízení lidských zdrojů.
Vládě ČR byl v září předložen (bez rozporu) ke schválení jediný společný návrh věcného zaměření školení a vzdělávání příslušných pracovníků řídících a platebních orgánů, Ministerstva vnitra a Úřadu vlády ČR.
Na základě tohoto vládního materiálu byly realizovány tří semináře zaměřené na přenos zkušeností Svobodného státu Sasko s využíváním strukturálních fondů, které organizovalo Ministerstvo vnitra ČR ve spolupráci se Státním ministerstvem vnitra Svobodného státu Sasko.
Úsek pro reformu veřejné správy se v průběhu roku 2003 rovněž podílel na vypracování Programu iniciativy společenství EQUAL financovaném z Evropského sociálního fondu (EQUAL je definován jako Iniciativa zaměřená na mezinárodní spolupráci při prosazování nových prostředků boje se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce – cílem je prosazování inovativních prostředků řešení stávajících problematických oblastí souvisejících s diskriminací a nerovnostmi v oblasti trhu práce) a Programového dodatku CIP EQUAL. Jak „Program“, tak „Dodatek“ byly v anglickém jazyce předloženy Evropské komisi v Bruselu jako základ pro další vyjednávání.
Na schůzce ministrů vnitra, veřejné správy a decentralizace členských zemí EU na ostrově Rhodos v červnu 2003, které se vzhledem k pozorovatelskému statutu ČR zúčastnil i náměstek ministra vnitra pro reformu veřejné správy, byl mimo jiné dohodnut plán další spolupráce v dané oblasti pro období italského předsednictví (červenec – prosinec 2003). V této souvislosti má značný význam rovněž aktivní zapojení zástupců ČR (úseku pro reformu veřejné správy ministerstva vnitra) do příslušných pracovních skupin, např. pracovní skupiny IPSG - the Innovative Public Service Group, která se zabývá metodami řízení kvality ve veřejné správě.
Také v průběhu roku 2003 pokračovala spolupráce s členskými státy EU prostřednictvím programů Phare. V březnu 2003 byl ukončen projekt „Modernizace ústřední státní správy v ČR“, který byl realizován ve spolupráci s členskými státy EU - Finskem a Francií. V rámci projektu, jehož cílem bylo zlepšit vnitřní organizaci ústřední státní správy a tím zvýšit její efektivnost, připravit institucionální rámec k rozvoji jednotné státní služby, využít informačních technologií jako nástroje pro zlepšení administrativních procesů, proběhla řada odborných seminářů, workshopů, pilotních projektů, aby tak při využití know-how členských států došlo k vytvoření podmínek pro postupné zavádění změn v procesu modernizace.
V roce 2003 pokračoval i projekt soustředící se na efektivní fungování samosprávy - „Koordinace činnosti územních samosprávných celků na krajské a obecní úrovni“ - zahájený v prosinci 2002. Projekt se zabývá aspekty decentralizace a přenosem kompetencí, zavedením mechanizmu kontroly v systému veřejné správy a aspekty komunikačních strategií na úrovni samosprávných celků.
Projekt „Všeobecný vzdělávací program pro úředníky územních samosprávných celků“, jehož cílem je vytvoření různých věcně orientovaných vzdělávacích modulů a současně zřízení vzdělávacího centra v každém ze čtrnácti krajů.
V souvislosti s připravovaným vstupem České republiky do Evropské unie byly v polovině roku 2003 zahájeny, v návaznosti na příslušné rezoluce Evropské unie, vývojové práce na inovaci strojově čitelných cestovních dokladů, kterými budou cestovní pas a občanský průkaz. Zavedení těchto dokladů do praxe se předpokládá počátkem roku 2005.
V roce 2003 pokračovalo vydávání strojově čitelných občanských průkazů a cestovních pasů s tištěnou podobou, tištěným vzorem podpisu a strojově čitelnými údaji. Hlavním přínosem těchto strojově čitelných dokladů je zkvalitnění a urychlení pasového odbavení na hraničních přechodech České republiky i v zahraničí. V neposlední řadě by měly tyto vysoce bezpečné strojově čitelné doklady zajistit omezení výskytu padělaných a pozměněných dokladů. V roce 2003 bylo vyrobeno 1 172 319 ks strojově čitelných občanských průkazů a 642 452 ks strojově čitelných cestovních pasů.
Migraci lze nejobecněji definovat jako trvalý či krátkodobý proces přesunu jednotlivců nebo skupin obyvatel mezi prostory determinovanými státními hranicemi. Migraci, jako pojem, resp. jev obecný, lze zkoumat v několika rovinách, z různých úhlů náhledu. Základním hlediskem je dělení na migraci dobrovolnou a vynucenou. Pod pojem migrace dobrovolné můžeme podřadit zejména ty případy, kdy osoby opouštějí svoji vlast za účelem studia, sjednocení rodiny, zaměstnání či z jiných důvodů ryze osobního charakteru. Vynucená migrace je podmíněna situací nebo událostmi v určité zemi či světadílu a osoby migrující z těchto teritorií tak činí zejména ve snaze zachovat si zdraví, život nebo jen pouhé podmínky k životu.
V souladu s usnesením vlády České republiky č. 467 ze dne 25. srpna 1993 a usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 225 ze dne 12. října 1993 každoročně vypracovává Ministerstvo vnitra Zprávu o situaci v oblasti migrace na území České republiky za kalendářní rok. Cílem této zprávy je podat souhrnnou informaci o problematice migrace, definovat a shrnout pozitiva a negativa vyplývající z migračních pohybů, zhodnotit stav nelegální migrace jako bezpečnostního rizika.
Mezinárodní závazky, které pro Českou republiky vyplynou z členství v Evropské unii, se musí projevit i v řídící roli státu, i v oblasti migrace. Z tohoto důvodu přijala vláda České republiky usnesením č. 55 ze dne 13. ledna 2003 v bodu II/1 Zásady politiky vlády v oblasti migrace cizinců, zpracované Ministerstvem vnitra. Tyto Zásady jsou základním dokumentem a východiskem pro budování moderní a cílené Koncepce imigrační politiky České republiky. Jsou předznamenáním začlenění České republiky do Evropské unie a výrazem ochoty podílet se na harmonizaci migračních politik jednotlivých států v rámci unie a efektivním řízení migrace v Evropě.
Ministerstvo vnitra je předkladatelem Akčního plánu boje proti nelegální migraci. Plán se opírá o zásadu č. 3 výše uvedeného materiálu, která ukládá migrační politiku státu zaměřit na odstraňování všech forem nelegální migrace a jiných nelegálních aktivit, a to jak opatřeními na poli mezinárodní spolupráce, tak i opatřeními národními. Akční plán byl vypracován i v návaznosti na úkoly stanovené „Národním akčním plánem boje proti terorismu“ a rovněž na základě závěrů přijatých na summitu Evropské unie, konaném v Seville ve dnech 21. a 22. června 2002 a na základě doporučení přijatých na pražské konferenci konané v rámci Budapešťského procesu. Hlavním cílem akčního plánu je nalézt a realizovat taková opatření, která by minimalizovala nelegální migraci na území České republiky a vedla cizince k tomu, aby do České republiky přijížděli legálně, protože to pro ně bude výhodnější. Akční plán byl dne 6. ledna 2004 projednán a usnesením č. 85 schválen Bezpečnostní radou státu.
Dne 29. ledna 2003 schválila vláda České republiky návrh zákona o dočasné ochraně cizinců a návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb.,o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon o azylu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (viz usnesení vlády č. 107/2003). Oba zákony (konkrétně zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, a zákon č. 222/2003 Sb., který mění zákon o pobytu cizinců na území České republiky) schválila Poslanecké sněmovna Parlamentu České republiky, dne 8. července 2003 zákony podepsal prezident republiky a dne 31. července 2003 byly publikovány ve Sbírce zákonů.
Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. Uvedeným zákonem je do právního řádu České republiky zapracovávána Směrnice Rady 2001/55/EC o minimálních standardech pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.
Je důležité zdůraznit, že z pohledu našeho práva se nejedná o novou problematiku, pouze o nový způsob jejího řešení, a to jak v kontextu českého právního řádu, tak i v kontextu právních řádů ostatních evropsko-unijních členských států.
Institut dočasné ochrany je nutné považovat za doplňující formu institutu azylu. Dočasná ochrana má být poskytována potřebným osobám vyžadujícím pomoc mezinárodního společenství, a to v případech jejich hromadného přílivu na území jednotlivých států, kdy by hrozilo, že stávající azylový systém by byl zahlcen velkým počtem žádostí o azyl. Dočasná ochrana jako časově omezenější institut než právo azylu zároveň s dalšími formami subsidiární ochrany vytvářejí komplex norem určený k pokrytí problematiky vysídlených osob. Do doby vstupu České republiky do Evropské unie bude, dle navrhované právní úpravy, dočasná ochrana vyhlašována pro určenou skupinu cizinců vládou České republiky, poté rozhodnutím Rady Evropské unie.
Účinnost zákona je stanovena částečně k 1. lednu 2004, zbytek potom ke dni vstupu ČR do Evropské unie.
Již výše zmíněná právní úprava zákona o dočasné ochraně cizinců vyvolala nutnost novelizovat zákon o pobytu cizinců (implementace Směrnice Rady č. 2001/55/EC).
Zákon č. 222/2003, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb.,o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon o azylu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zapracování uvedené směrnice vyvolalo nutnost v cizineckém zákoně zrušit či změnit ta ustanovení, která dosud upravovala otázky spojené s pobytem cizinců na území České republiky za účelem dočasné ochrany.
Vedle uvedeného novela cizineckého zákona obsahuje některé další změny:
a) prodloužení doby pobytu na krátkodobé vízum – pouze ze zřetelehodných důvodů, přičemž tímto důvodem nesmí být změna účelu pobytu,
b) výjimečného udělování víz na hraničních přechodech – pouze v případech, pokud cizinec nemohl žádost podat na zastupitelském úřadu a požádá o udělení víza z humanitárních důvodů, z důvodu zájmu České republiky, na základě mezinárodních závazků nebo jiného závažného důvodu (tyto skutečnosti je cizinec povinen prokázat).
a) volného pohybu cizinců s vízem k dlouhodobému pobytu, které bylo uděleno některým ze schengenských států - za stanovených podmínek bude dlouhodobé vízum opravňovat k pobytu i na územích jiných schengenských států,
b) jednotného formátu povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí - nově stanoven rozsah údajů, které bude obsahovat průkaz o povolení k pobytu,
c) zavedení harmonizovaného formuláře žádosti o udělení schengenského víza - nově upraven rozsah údajů, které bude cizinec povinen uvést v žádosti o udělení víza (souvisí se zavedením nového tiskopisu žádosti o udělení víza),
d) vzájemného
uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí
- vyhoštění cizince z území jiného schengenského státu může
být důvodem pro ukončení přechodného, ale i trvalého pobytu na území
ČR.
Novela cizineckého zákona současně obsahuje i novelu:
a) zákona
č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších
předpisů
- úprava souvisí s přijetím nového zákona o dočasné ochraně
cizinců.
V zákoně č.
359/1999 Sb. bylo nezbytné rozšířit okruh dětí, kterým je dosud
poskytována
sociálně-právní ochrana, a to o děti, které na území ČR podají žádost
o poskytnutí dočasné ochrany a o děti, které na území ČR již tuto
ochranu budou požívat.
b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů - novela rovněž souvisí s přijetím nového zákona o dočasné ochraně cizinců (stanoví, že plátcem pojistného za osoby požívající dočasné ochrany bude stát, a to prostřednictvím státního rozpočtu; to se však nebude týkat osob, které budou požívat dočasné ochrany na území ČR a budou mít příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti - tyto osoby si budou pojištění hradit samy).
c) zákona č.325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů:
1. nově se stanovuje příslušnost pro projednávání přestupků (bude náležet Ministerstvu vnitra, jakožto subjektu odpovědnému za azylovou oblast; dříve obcím s rozšířenou působností),
2. upravuje se postavení cizince po pravomocném ukončení správního řízení po dobu běhu zákonné lhůty umožňující mu podat žalobu proti tomuto rozhodnutí ke krajskému soudu. Po tuto dobu se bude na cizince pohlížet z hlediska poskytování zdravotní péče, ubytování, stravování a nezbytných hygienických potřeb jako na žadatele o azyl. Současně se cizinci dává možnost v uvedené lhůtě požádat o dobrovolnou repatriaci do země původu,
3. rozšiřuje se výčet ustanovení správního řádu, která nejsou v řízení o udělení nebo odnětí azylu aplikována (velice diskutovaný novelizační bod, dle kterého nebude v těchto případech používáno ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu – tj., že „správní orgán je povinen dát účastníkům řízení možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohli vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhnout jeho doplnění“).
Novela cizineckého zákona, zákona o sociálně-právní ochraně dětí, azylového zákona a zákona o veřejném zdravotním pojištění nabudou účinnosti dnem 1. ledna 2004 s tím, že některá ustanovení novely cizineckého zákona nabudou účinnosti:
a) dnem vyhlášení (ustanovení § 69a, kterým se umožňuje požádat o povolení trvalého pobytu z humanitárních důvodů po ukončení azylového řízení a navazující ustanovení, novelizující zákon o azylu v části týkající se poskytování služeb v průběhu zákonné lhůty pro podání žaloby a ustanovení, kterým se omezuje aplikace správního řádu)
b) dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost,
c) dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost schengenské úmluvy o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku.
V roce 2003 vypracovalo Ministerstvo vnitra návrh novely vyhlášky č. 86/2000 Sb., kterou se stanoví státy, jejichž státní občané mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního víza. Cílem novely bylo zajistit soulad obsahu zmíněné vyhlášky se schengenským acquis. Podstatnou změnou oproti stávající vyhlášce byla skutečnost, že požadavek letištního víza je nezbytné uplatňovat nejen na občany vyjmenovaných států, ale i na ty cizince, kterým některý z těchto států vydal cestovní doklad. Upřesnil se výčet cizinců, na které se požadavek letištního víza nebude vztahovat. Vedle výše uvedených skutečností návrh rozšířil stávající výčet států, jejichž občané mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pouze na základě uděleného letištního víza, o Libanonskou republiku (bylo tak reagováno na stoupající počet případů, kdy v tranzitním prostoru letiště Praha-Ruzyně žádali o udělení azylu Palestinci – držitelé libanonských cestovních dokladů). Novela byla publikována jako vyhláška č. 45/2003, která nabyla účinnosti dnem 17. února 2003.
V souvislosti se zabezpečováním souladu mezinárodněprávních závazků České republiky se závazky vyplývajícími z jejího členství v Evropské unii probíhaly v roce 2003 činnosti na zajištění slučitelnosti Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o malém pohraničním styku, podepsané v Praze dne 17. ledna 1995, ve znění Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou, kterou se mění Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o malém pohraničním styku, podepsané ve Varšavě dne 8. června 2000 s acquis communautaire. Hlavním cílem návrhu na změnu smluvní úpravy malého pohraničního styku s Polskou republikou je zabezpečit soulad s právem Evropské unie, zejména pokud jde o realizaci zásady svobodného pohybu a pobytu občanů členských států Evropské unie a zásady volného pohybu občanů států obou smluvních stran. Stejné důvody jako u předchozí smlouvy vedly i k přípravě návrhu Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky, kterou se mění a doplňuje Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Polské republiky o Cestě československo-polského přátelství a pohraničních úsecích řek Dunajce a Popradu, sjednané výměnou nót v Českém Těšíně dne 19. května 1991.
Průběžně byla v roce 2003 řešena otázka sjednávání readmisních dohod. Parlamentu České republiky byla v únoru předložena k vyslovení souhlasu s ratifikací readmisní dohoda s Chorvatskem.
V květnu roku 2003 byla ukončena jednání na úrovni expertů o návrhu readmisních dohod s Arménií a v červnu s Gruzií.
V srpnu byla podepsána readmisní dohoda s Moldávií včetně prováděcího protokolu, která byla v listopadu předložena Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací.
V září byl podepsán prováděcí protokol k readmisní dohodě se Slovinskem, podepsané v roce 1998. Pro vstup v platnost dohoda na české straně vyžaduje souhlas Parlamentu ČR.
Došlo ke shodě s bulharskou stranou o doplnění readmisní dohody ze dne 9. dubna 1998, a to o otázky spojené s prováděním průvozů.
V říjnu byla provedena výměna nót se slovenskou stranou, na jejímž základě vstoupila dnem 1. ledna 2004 v platnost nová readmisní dohoda (včetně prováděcího protokolu).
V březnu se uskutečnilo 2. kolo jednání o návrhu na sjednání nové readmisní dohody s Rakouskem, ukončení jednání na úrovni expertů se předpokládá při 3. kole jednání v lednu roku 2004.
Nadále jsou vyvíjeny aktivity k zahájení jednání o návrhu readmisní dohody zejména s Makedonií, Srbskem a Černou Horou, Vietnamem a Íránem. Naopak se nepočítá s vyvíjením aktivit směřujících ke sjednání readmisní dohody se státy, s nimiž o sjednání takové dohody je usilováno ze strany ES (Maroko, Srí Lanka, Rusko, Pákistán, Hong Kong, Macao, Ukrajina, Albánie, Alžírsko, Čína, Turecko).
V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie musí Česká republika nejpozději ke dni vstupu do Evropské unie plně harmonizovat svou vízovou politiku s vízovou politikou Evropské unie. Vláda České republiky schválila usnesením č. 843/1999 „Koncepci vízové politiky České republiky“, včetně harmonogramu opatření k její realizaci. Uvedeným usnesením bylo ministrům vnitra a zahraničních věcí uloženo realizovat koncepci vízové politiky a plnit harmonogram. Zároveň bylo ministrovi zahraničních věcí ve spolupráci s ministrem vnitra uloženo předkládat vládě návrhy na sjednávání bezvízových dohod, mj. s přihlédnutím k vízové praxi členských států Evropské unie. V rámci členských států Evropské unie jsou otázky vízové politiky upraveny nařízením Rady ES č. 539/2001, o vyhotovení seznamu třetích států, jejichž občané musí mít při překročení vnějších hranic vízum, jakož i seznamu třetích států, jejichž občané jsou od této vízové povinnosti osvobozeni. Vízová politika České republiky je v souladu s vízovou politikou Evropské unie pokud se týká zemí uvedených na tzv. černém seznamu (seznam třetích států, jejichž občané musí mít při překročení vnějších hranic vízum). Pokud jde o tzv. bílý seznam (seznam třetích států, jejichž občané jsou od této vízové povinnosti osvobozeni), není dosud vízová politika České republiky plně kompatibilní s vízovou politikou EU. Ke vstupu do Evropské unie zbývá dořešit bezvízový styk se státy na bílém seznamu, s nimiž Česká republika nemá dosud bezvízový styk, event. má styk limitovaného rozsahu a je nutné tento režim rozšířit i na držitele cestovních pasů, a dále se státy, s nimiž má bezvízový styk pro všechny druhy dokladů, ale vymezení účelu bezvízového pobytu nebo doba bezvízového pobytu nejsou kompatibilní s nařízením Rady ES č. 539/2001. V současné době nadále probíhají jednání s těmito státy o sjednání dvoustranné bezvízové dohody či o renegociaci platného bilaterálního smluvního dokumentu, resp. ve vztahu k několika státům je připravováno zajištění souladu s vízovou politikou Evropské unie formou jednostranného opatření, tj. přijetím nařízení vlády České republiky o zrušení vízové povinnosti. V rámci těchto jednání bylo v roce 2003 sjednáno „Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Bulharské republiky o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Bulharské republiky o zrušení vízové povinnosti“ z 28. 4. 1994. Na základě tohoto ujednání se od 9. 11. 2003 prodlužuje doba bezvízového pobytu občanů jednoho smluvního státu na území druhého smluvního státu ze 30 dnů na 3 měsíce.
Dne 16. dubna 2003 byla v Aténách podepsána Smlouva o přistoupení k Evropské unii, čímž se pro Českou republiku završila etapa vyjednávání o vstupu.
Z hlediska schengenského acquis je, na rozdíl od dosavadního vývoje, současná vlna rozšíření EU výjimečná tím, že zapojení do schengenské spolupráce je pro všechny přistupující státy povinné. Pouze část schengenského acquis lze provádět ode dne vstupu do EU, neboť zrušení kontrol na vnitřních hranicích bude možné až po rozhodnutí Rady EU vydaného na základě výsledků zjištěných „Pracovní skupinou Rady pro hodnocení Schengenu“.
Smlouva o přistoupení k EU obsahuje výčet schengenského acquis, které bude účinné ode dne vstupu, tzv. acquis 1. kategorie. Jedná se o ty oblasti schengenské spolupráce, které nejsou závislé na připojení k Schengenskému informačnímu systému a které přímo nesouvisí se zrušením kontrol na vnitřních hranicích. Kvalita přípravy na provádění acquis 1. kategorie je monitorována obecným systémem hodnocení použitým pro současnou vlnu rozšíření EU.
Základním dokumentem, podle kterého je organizována příprava České republiky, je Schengenský akční plán, jehož aktualizovanou verzi (SAP ČR 2003) schválila vláda usnesením č. 544 ze dne 4. června 2003. České republice se z velké části daří Schengenský akční plán plnit, stav jeho plnění byl zásadním způsobem vyhodnocen v červnu 2003 při příležitosti vypracování SAP ČR 2003.
Monitorovací zpráva o přípravě České republiky na členství v Evropské unii, publikovaná Evropskou komisí dne 5. listopadu 2003, posoudila plnění Schengenského akčního plánu jako široce uspokojivé. Ke dni vstupu EU ještě očekává zavedení schengenských standardů pro dočasnou vnější hranici se SR, uzavření zbývajících dohod o policejní spolupráci zejména se sousedními státy a sjednání dalších readmisních dohod. V případě acquis 2. kategorie vybízí k intenzivní přípravě na plnou aplikaci.
Vláda České republiky je o stavu příprav informována dvakrát ročně prostřednictvím pravidelných zpráv, které hodnotí současný stav připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis v oblasti kontroly vnější hranice, vízové politiky, policejní a soudní spolupráce, problematiky omamných a psychotropních látek, střelných zbraní a střeliva, Schengenského informačního systému a ochrany osobních údajů. První zprávu vláda vzala na vědomí dne 4. června 2003 usnesením č. 544. Zároveň schválila Schengenský akční plán České republiky 2003 a Strategii České republiky při zapojování do schengenské spolupráce. Dále určila Státní tiskárnu cenin orgánem odpovědným za tisk dokumentů, které bude Česká republika vydávat po vstupu do Evropské unie. Druhá zpráva byla vypracována koncem roku 2003 a vláda ji vzala na vědomí dne 21. ledna 2004 usnesením č. 77.
Zároveň vláda tímto usnesením uložila 1. místopředsedovi vlády a ministru vnitra založit meziresortní pracovní skupinu, která bude pověřena organizací a prováděním hodnotících kontrolních misí v České republice v souvislosti s dokončením příprav na zapojení České republiky do schengenské spolupráce. Česká republika se v rámci aktivit pracovní skupiny Rady EU „Hodnocení Schengenu“ zúčastnila v průběhu září a října 2003 jako první z přistupujících států tří schengenských hodnotících misí v Portugalsku. Čeští experti byli přímo zapojeni do hodnotícího procesu a následného vypracování příslušné zprávy, čímž prezentovali pokrok v přípravě České republiky na plné provádění schengenské spolupráce. Jejich zkušenosti budou využity při činnosti obdobné pracovní skupiny působící na národní úrovni, jejíž vytvoření se připravuje.
Plnění SAP ČR 2003 je v současné fázi stále více závislé na spolupráci se sousedními státy. Proto Česká republika iniciovala v průběhu roku 2003 jednání o vytvoření společné strategie v oblasti schengenské spolupráce se všemi sousedními státy.
V souvislosti se vstupem do EU byla rovněž se všemi sousedními státy uskutečněna pracovní jednání k realizaci záměru společného pohraničního odbavování osob a dopravních prostředků na společných státních hranicích. Cílem těchto jednání je zahájit dnem 1. května 2004 provádění společného výkonu pohraniční kontroly s orgány sousedního státu na hraničních přechodech, které budou splňovat podmínky společného výkonu služby na tzv. jedno zastavení.
V relaci se Slovenskem se v návaznosti na jednání delegací Ministerstev vnitra ČR a SR ve dnech 30. a 31. července 2003 ke spolupráci v oblasti implementace schengenského acquis uskutečnila v Praze dne 19. listopadu 2003 expertní schůzka, zaměřená na adaptaci bilaterálně smluvní základny v souvislosti s přípravou na plné zapojení obou států do schengenské spolupráce. Výsledkem těchto dvou jednání bylo vytvoření společné strategie ČR a SR v oblasti příprav na plné provádění schengenského acquis.
Nadstandardní režim na společné hranici mezi Českou republikou a Slovenskem, dovolující volný pohyb občanů obou zemí přes státní hranice, ztěžuje provádění kontroly osob na státních hranicích. Tato otázka je řešena od května 2001 jednáním se SR o změně obsahu Dohody mezi vládou ČR a vládou SR o zrušení vízové povinnosti a Smlouvy mezi ČR a SR o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích ve znění novely ze dne 18. 8. 1997 (dále jen „režimové smlouvy“). Slovenské straně byl počátkem července 2003 zaslán k vyjádření nový český návrh novely režimové smlouvy, bilaterální expertní jednání se uskutečnila v Praze ve dnech 24. - 25. září 2003. Další jednání k finalizaci textů smluvních dokumentů proběhlo v Bratislavě ve dnech 25. - 26. listopadu 2003.
V relaci se SRN se dne 17. 2. 2003 uskutečnilo v Seifhennersdorfu jednání 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Mgr. S. Grosse se spolkovým ministrem vnitra SRN O. Schilym u příležitosti zahájení činnosti společných hraničních hlídek a k přípravě ČR na plnění „schengenských kritérii“.
Jednání k problematice spolupráce na budoucí vnitřní hranici, resp. k hraničním přechodům, se uskutečnila také s Polskem (3. března 2003 v Praze) a Rakouskem (12. prosince 2003 v Drasenhofenu).
Rovněž aktivity v rámci programu Phare byly v roce 2003 zaměřeny na přípravu České republiky na zapojení do schengenské spolupráce. V únoru 2003 byl zahájen 18 měsíční projekt Phare 2002 „Schengenský akční plán a Schengenský informační systém – 2. fáze“. Projekt navazuje na již ukončený úspěšný projekt Phare 1999, který významně pomohl vytvořit tým odborníků, kteří se dnes v různých funkcích podílejí na plnění Schengenského akčního plánu a navíc pomohl významně vybavit Policii ČR potřebnou technikou.
Projekt Phare 2002 je sestaven z komponentů tak, aby podporoval závěrečnou fázi plnění Schengenského akčního plánu ČR. Na konci projektu bude provedeno vlastní hodnocení kvality převzetí schengenského acquis.
Česká republika, která je v současné době předsednickým státem V4, označila schengenskou problematiku za prioritu svého předsednictví. Na setkání ministrů vnitra států V4 v září 2003 bylo přijato společné prohlášení, ve kterém se ministři vnitra dohodli na zkoumání modalit, možností a podmínek pro podání společné žádosti. Tímto úkolem byla pověřena pracovní skupina V4 pro schengenskou spolupráci, jejíž první jednání se uskutečnilo 21. října 2003 a která by měla předložit první výsledky v průběhu března 2004.
V rámci pracovní skupiny v současnosti probíhá porovnání kompatibility schengenských akčních plánů států V4, což bylo identifikováno jako první krok k výše zmíněnému cíli.
Zvláštní význam pro přípravu České republiky na zapojení do schengenské spolupráce mají společné projekty s Norskem. Ve dnech 4.- 5. prosince 2003 se v Praze uskutečnil konzultační seminář na téma "Zkušenosti Norského království v souvislosti se společným zapojováním nordických států do schengenské spolupráce".
Jednání po linii Evropské unie, kterých se Česká republika zúčastňuje od dubna 2003 ve funkci pozorovatele, probíhala především formou účasti na aktivitách pracovních skupin VISA, HRANICE, Hodnocení Schengenu, EFTA a CIREFI (Centrum pro informace, diskusi a výměnu názorů k překračování hranic a imigraci) a byla důležitá z hlediska postupného začleňování ČR do evropských struktur.
Azyl
Azylová legislativa
Problematiku azylového řízení v České republice upravuje zákon č. 325/1999Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). Právní stav účinný k 1. 1. 2003 ovlivnily zejména změny obsažené v novelách zákona o azylu publikované v roce 2002 ve Sbírce zákonů pod čísly 2, 217, 320 a 519. Zejména pak novely zákona o azylu vydané pod čísly 217 a 519 z roku 2002 bezprostředně reagovaly na vznik správního soudnictví k datu 1. 1. 2003 zákonem č. 150/2002 Sb., o správním řádu soudním. Tyto dvě posledně zmíněné novely přinesly podstatné změny v oblasti soudního přezkumu Ministerstvem vnitra jako kompetentním správním orgánem vydaných rozhodnutí ve věci azylu. Od 1. 1. 2003 nabývá rozhodnutí ministerstva ve věci azylu právní moci jeho doručením žadateli o udělení azylu, a tím je ukončeno správní řízení o udělení azylu. Proti tomuto správnímu rozhodnutí má tento žadatel v zákonem stanovené lhůtě (15 resp. 7 dní) možnost podle zákona č. 150/2002 Sb. podat žalobu, která má odkladný účinek, k místně příslušnému krajskému soudu. Podle soudního řádu správního má cizinec, který není spokojen s rozhodnutím krajského soudu, možnost podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. V této souvislosti je pro úplnost namístě zmínit, že posledním zákonem, který obsahoval novelu azylového zákona s účinností ke dni 31. 7. 2003, je zákon č. 222/2003 Sb.
Azylové řízení
Azylová politika České republiky je harmonizována (viz novela azylového zákona účinná od 1. února 2002) s požadavky práva Evropské unie pro oblast azylu a s ustanoveními mezinárodního práva.
V roce 2003 požádalo v České republice o azyl celkem 11 396 osob, což je o 34 % více než v roce 2002, kdy o azyl požádalo 8 484 osob. Nejvýraznější změnou ve vývoji azylové problematiky v roce 2003 byl vysoký nárůst počtu žadatelů z Ruské federace. Občané Ruské federace se z pozice šesté nejčastěji zastoupené státní příslušnosti mezi žadateli o azyl v roce 2002 (628 žadatelů z Ruské federace) přesunuli na první místo v roce 2003 (4 851 žadatelů) a jejich podíl na celkovém počtu žadatelů se zvýšil ze 7,4 % na 42,6 %. Hlavní podíl mezi občany Ruské federace připadá na osoby čečenské národnosti. Zatímco v roce 2002 byl jejich podíl 66 %, v letošním roce je to již 93 % ze všech žadatelů z Ruské federace.
Nejčastěji zastoupené státní příslušnosti žadatelů o azyl:
2002 |
2003 |
||
Ukrajina |
1 674 |
Ruská federace |
4 851 |
Vietnam |
891 |
Ukrajina |
2 044 |
Slovensko |
843 |
Slovensko |
1 055 |
Moldavsko |
724 |
Čína |
854 |
Gruzie |
678 |
Vietnam |
566 |
Ruská federace |
628 |
Gruzie |
318 |
Čína |
511 |
Bělorusko |
281 |
Arménie |
452 |
Moldavsko |
192 |
Indie |
364 |
Indie |
167 |
Bělorusko |
311 |
Irák |
102 |
Ostatní |
1 408 |
Ostatní |
966 |
Celkem |
8 484 |
Celkem |
11 396 |
Rozhodnutí v řízení o udělení azylu
V roce 2003 byl azyl udělen 208 cizincům, což oproti roku 2002 představuje nárůst o 101,9 % a zároveň nejvyšší hodnotu udělených azylů v České republice od roku 1993.
V 62 případech byl azyl udělen občanům Ruské federace, ve 30 občanům Afghánistánu, 26 azylů získali občané Arménie a 20 občané Běloruska. Dalších 70 azylů bylo uděleno občanům 18 různých zemí. Překážka vycestování byla udělena v 51 případech. Ve srovnání s rokem 2002, kdy bylo uděleno 27 těchto forem ochrany, se opět jedná o výrazné zvýšení (o 88,9 %). Ve 47 % ze zmíněných 51 případů byly překážky vycestování uděleny občanům Ruské federace.
V první instanci azylového řízení bylo v roce 2003 vydáno celkem 13 367 rozhodnutí, což je o 10,2 % více rozhodnutí než v roce 2002. Počet účastníků řízení k 31. 12. 2003 se naopak výrazně snížil (o 39,2 %).
V průběhu roku 2003 bylo v prvním stupni azylového řízení vydáno celkem 7 798 rozhodnutí o neudělení azylu (tento údaj nezahrnuje počet neudělených azylů doplněných překážkou vycestování). Z tohoto celkového počtu byla ve 2 526 případech žádost zamítnuta jako zjevně nedůvodná, to znamená, že ve 32,4 % byla využita možnost zrychleného řízení o azylu.
Jako zjevně nedůvodné byly žádosti nejčastěji (ve 1 202 případech) zamítnuty proto, že žadatelé nebyli schopni uvést skutečnosti svědčící o pronásledování v zemi původu, přičemž největší podíl (62,5 %) na této hodnotě měli občané Ukrajiny. V 1 093 případech došlo k zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné, protože se jednalo o žadatele přicházející ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu. Nejvyšší podíl v této kategorii připadá na občany Slovenska (70,2 %).
Dalším důvodem pro zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné bylo podání žádosti o udělení azylu v ČR s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění. V tomto případě byla žádost zamítnuta 138 žadatelům, přičemž polovina z nich pocházela z Ukrajiny (49,3 %). Žádost může být zamítnuta jako zjevně nedůvodná také v případě, kdy cizinec uvádí jako důvod své žádosti o azyl pouze ekonomické důvody. V roce 2003 bylo z tohoto důvodu zamítnuto celkem 80 žádostí, více než polovina z nich (57,5 %) se týkala občanů Číny.
Rozhodnutí o zastavení řízení bylo v roce 2003 vydáno v 5 511 případech (5 332 rozhodnutí o zastavení řízení bylo uděleno v první instanci). Hlavním důvodem pro zastavení azylového řízení je nespolupráce žadatelů při azylovém řízení, případně žadatelé sami berou své žádosti zpět. Nejvyšší podíl zastavení řízení v první instanci připadá na občany Ruské federace (54,7 % z celkového počtu zastavení), dále na občany Číny (6,4 %) a Gruzie (5,9 %).
Z celkového počtu 11 396 žádostí o azyl podaných v České republice v roce 2003 bylo v průběhu tohoto období rozhodnuto o 8 636 případech (75,8 %). Téměř polovina (40,2 %) z těchto rozhodnutí se týkala žádostí o azyl podaných občany Ruské federace. V dalších 18,7 % případů bylo rozhodnuto o žádostech ukrajinských občanů, a podíl 11,9 % připadal na občany Slovenska.
V azylovém řízení probíhajícím v roce 2003 v České republice bylo ke krajským soudům podáno celkem 12 135 žalob proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR. Krajské soudy vydaly v tomto období celkem 5 643 rozhodnutí (46,5 %), zbývajících 6 492 žalob (53,5 %) je stále v řízení. Ve více než polovině případů (58 %) vydaných rozhodnutí soudy bylo řízení zastaveno, ve třetině případů (31,2 %) pak soudy žaloby zamítly a v 9,2 % byla žaloba soudem odmítnuta. Pouze v 1,5 % případů (87 případů) soudy zrušily rozhodnutí Ministerstva vnitra a vrátily případ k novému projednání.
K Nejvyššímu správnímu soudu podalo v roce 2003 kasační stížnost proti rozhodnutí krajských soudů celkem 720 žadatelů o azyl. Ze 78 vydaných rozhodnutí Nejvyšší správní soud v 72 případech (tj. 92,3 %) kasační stížnost zamítl, ve zbylých 6 případech rozhodnutí krajského soudu zrušil.
Nezletilí žadatelé o azyl bez doprovodu rodičů či zákonných zástupců
O azyl v České republice žádají i nezletilí cizinci bez rodičů, kteří odešli ze své země za lepší budoucností samostatně nebo se svými blízkými příbuznými. Důvodem pro odchod, který bývá často uváděn, je nestabilní politická situace, trvající válečný konflikt nebo špatná ekonomická situace. Převážná většina těchto nezletilých byla v době vstupu do azylového řízení ve věku 15 až 17 let a jejich celkový počet v roce 2003 byl 194. Obecně můžeme říci, že Česká republika stále není pro některé žadatele o azyl cílovou zemí, a proto se někteří snaží ještě v průběhu řízení odejít dál, převážně do zemí Evropské unie. Tento úmysl uskutečnilo cca 48 % nezletilých. Ne vždy se jim to však podaří, bývají zadrženi při nelegálním přechodu státních hranic a následně vráceni zpět do azylových zařízení, ze kterých odešli. Nejvyšší počty nezletilých žadatelů podle státní příslušnosti byly evidovány zejména z Číny, Indie, Ruska-Čečenska, Slovenska a Vietnamu.
Integrace
Integrace cizinců
V roce 2003 pokračovala realizace Koncepce integrace cizinců (dále jen „Koncepce“) za přímé koordinace Ministerstvem vnitra ČR v souladu s přijatými usneseními vlády v této oblasti.
Na realizaci „Koncepce“ se vedle Ministerstva vnitra ČR podílela i další ministerstva (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR , Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ministerstvo kultury ČR) a další orgány a instituce (Český statistický úřad, Českomoravská konfederace odborových svazů a nestátní neziskové organizace).
Pozornost ministerstev byla zaměřena zejména na přípravu a realizaci koncepčních, organizačních a praktických opatření na podporu integrace cizinců. Mezi jejich nejvýznamnější analytické a koncepční aktivity patřilo zpracování materiálů: Analýza situace a postavení cizinců dlouhodobě žijících na území ČR, Návrhy legislativních a praktických opatření ministerstev v rámci „Koncepce“ v souvislosti se vstupem ČR do EU a Plány integračních politik ministerstev v letech 2004 - 2006.
Předmětem zájmu byla také příprava projektů na podporu integrace cizinců v praxi, které byly realizovány zejména nestátními neziskovými organizacemi. Zaměřeny byly zejména na poskytování sociálního a právního poradenství cizincům, na zpracování informačních materiálů pro cizince, podporu kulturních a multikulturních akcí atp. Na realizaci projektů bylo ze státního rozpočtu uvolněno více než 19 mil. Kč.
Nejvýznamnější opatření na podporu integrace cizinců byla konzultována v meziresortní Komisi ministra vnitra pro integraci cizinců, v níž jsou zastoupeny všechny nejvýznamnější orgány a instituce, které se na realizaci Koncepce integrace cizinců podílejí.
Integrace azylantů
V roce 2003 probíhal státní integrační program pro azylanty dle vládou schválené nové koncepce v souladu s příslušným usnesením vlády a prováděcím pokynem. Zabezpečení integrace azylantů v oblasti získání znalostí českého jazyka bylo v roce 2003 realizováno podle Pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k zajištění kurzů českého jazyka pro azylanty. K vlastní realizaci bezplatných jazykových kurzů byla vybrána ve výběrovém řízení nestátní nezisková organizace Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) se sídlem v Brně.
Zabezpečení integrace azylantů v oblasti zajištění bydlení v roce 2003 bylo realizováno podle „Oznámení ministra vnitra“. Celkem byly uvolněny obcím prostřednictvím krajských úřadů rozpočtové prostředky v celkové výši 6 660 tis. Kč na realizaci 18 nabídek integračních bytů pro 39 azylantů.
Usnesením vlády bylo uloženo hejtmanům zabezpečit bydlení pro azylanty podle procentních kvót pro jednotlivé kraje. Tuto kvótu splnily pouze Jihomoravský a Moravskoslezský kraj a přesáhlo ji hlavní město Praha, které poskytlo nabídku 12 bytů pro 25 azylantů. Dále byla realizována jedna nabídka Ústeckého, Pardubického a Středočeského kraje.
Evropská unie
Dnem 16. dubna 2003, kdy došlo k podpisu Přístupové smlouvy České republiky k Evropské unii, se Česká republika zapojila do činnosti pracovních skupin Rady Evropské unie, pracovních skupin a výborů Evropské komise a dalších orgánů v roli aktivního pozorovatele.
Ministerstvo vnitra se přihlásilo k hlavní gesci v 18 pracovních skupinách Rady Evropské unie a u 24 skupin se přihlásilo jako vedlejší gestor. Pokud se jedná o pracovní skupiny a výbory Evropské komise, je Ministerstvo vnitra zapojeno do činnosti 6 výborů a cca 32 pracovních skupin. Jednání uvedených pracovních orgánů se podle problematiky pokrývající zejména oblasti ochrany hranic, azylu, migrace, policejní spolupráce a civilní ochrany účastní také experti z odboru azylové a migrační politiky. Sekretariátem zodpovědným za koordinaci procesu vysílání jednotlivých expertů na jednání do pracovních skupin Rady Evropské unie byl stanoven odbor mezinárodní spolupráce a evropské integrace Ministerstva vnitra ČR. Ministerstvem zahraničních věcí ČR byl vytvořen systém přípravy pozic České republiky pro vystoupení v orgánech EU, na kterém participují všechny ústřední orgány státní správy. Ministerstvo vnitra, stejně jako ostatní resorty, je zodpovědné za přípravu pozic a instrukcí, které buď zástupci-experti MV uplatňují při jednáních pracovních skupin Rady EU či Evropské komise nebo jsou tyto pozice zasílány Ministerstvem zahraničních věcí „Stálému zastoupení ČR při Evropských společenstvích“.
Koordinační skupina Ministerstva vnitra pro Evropskou unii je na resortní úrovni základním rozhodovacím orgánem ve věcech vytváření rámcových pozic a instrukcí pro zasedání pracovních skupin Rady EU a COREPERu (Výboru stálých zástupců) a mandátů (tj. zásadních postojů ČR v EU) pro ta jednání Rady EU, jejichž problematika spadá do gesce nebo spolugesce Ministerstva vnitra. Tato skupina, která je v současné době ustavována v souladu s usnesením vlády č. 476/2003, se také zaměřuje na podstatu legislativních návrhů Evropské komise, které Evropská komise předkládá Radě EU. Jejím úkolem je analyzovat důsledky, které předmětné návrhy pro ČR představují, aby mohla ČR aktivně, prostřednictvím expertů, v pracovních skupinách a výborech těchto orgánů EU ovlivňovat ve spolupráci s Výborem pro EU (resp. vládou) a prostřednictvím Stálého zastoupení ČR v EU přípravu těchto návrhů.
Předpisy EU přijaté v roce 2003
Upravuje podmínky přijímání žadatelů o azyl (zejména pobyt, zdravotní péči, ubytování, výuku a vzdělávání, zaměstnání, péči o osoby s mimořádnými potřebami).
Účelem směrnice je stanovení podmínek pro uplatnění práva na sloučení rodiny příslušníků třetích zemí legálně pobývajících na území členských států.
Účelem nařízení je:
a) spravedlivě rozložit finanční břemeno spojené s řízením o udělení azylu a péčí o žadatele o azyl mezi členské státy EU,
b) zabránit nekontrolovatelnému sekundárnímu pohybu cizinců po území členských států,
c) předcházet problému tzv. “asylum shopping“, tj. situace, kdy žadatel podá současně či postupně žádosti o azyl v různých členských státech ve snaze získat statut uprchlíka spojený s co nejlepšími podmínkami,
d) zaručit právo žadatele o azyl na řádné přezkoumání žádosti jedním z členských států, (řešit problém tzv. uprchlíků “in orbit“ – situaci, kdy žádný stát neuznává svou odpovědnost za přezkum žádosti o azyl).
Podle nařízení se postupuje v případě, že je v některém členském státě podána žádost o azyl. Stanoví řadu kritérií (uplatňovaných v postupném pořadí) pro určení státu odpovědného za posouzení žádosti.
Humanitární a rozvojová pomoc
Hlavním projektem humanitární pomoci v roce 2003, jehož garantem byl odbor azylové a migrační politiky MV ČR, byl MEDEVAC. Jedná se o program humanitárních evakuací zdravotně postižených obyvatel Irácké republiky a poskytnutí okamžité humanitární pomoci obyvatelům Irácké republiky. Smyslem tohoto projektu je přepravit na operace do České republiky ty irácké dětské pacienty, kteří se dostali do péče lékařů 7. polní nemocnice Armády ČR v Basře, ale jejichž zdravotní stav je natolik závažný, že jim není možné pomoci v podmínkách polní nemocnice. V roce 2003 se to týkalo 18 dětí.
Ministerstvo vnitra ČR se zapojilo do programu Zahraniční rozvojové pomoci České republiky v roce 1996. Odbor azylové a migrační politiky koordinuje realizaci projektů zaměřených na prevenci nelegální migrace, stabilizaci uprchlíků v krizových oblastech a pomoc při vytváření azylové infrastruktury. V roce 2003 bylo realizováno celkem osm projektů, které se zaměřily na pomoc Ukrajině, Moldavsku, Rumunsku, Gruzii, Arménii, Afghánistánu a Ruské federaci – Čečensku. Tyto projekty byly realizovány ve spolupráci s nevládními organizacemi, občanskými sdruženími a Mezinárodní organizací pro migraci.
V průběhu roku 2003 pokračovala, podobně jako v minulém roce, realizace kvalitativně nového pojetí správy státních hranic v intencích zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002.
vytyčování, vyznačování, zaměřování a údržba vyznačení průběhu státních hranic,
Oblast mezinárodní smluvní legislativy
Jde o prezidentskou smlouvu zahrnující celkem deset dílčích změn průběhu společných státních hranic. Přijetí těchto změn vyžaduje realizaci správy státních hranic, popřípadě další věcné důvody (komunikační důvody, obslužnost hospodářského objektu).
V celkovém souhrnu činí plochy státních území oddělené navrhovanými změnami 42 422 m2 a jsou vzájemně vyrovnané.
Smlouva byla po svém podpisu (26. října 2001) opětovně předložena k vyslovení souhlasu vládě České republiky. Následně byla jako vládní návrh předložena k vyslovení souhlasu s ratifikací Parlamentu ČR. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila s návrhem souhlas v říjnu 2003; v prvním čtvrtletí roku 2004 se předpokládá schválení Senátem ČR.
Jedná se rovněž o prezidentskou smlouvu, která dílčím způsobem novelizuje smlouvu o společných státních hranicích z roku 1973. Z obsahových hledisek je třeba považovat za stěžejní část novely ta ustanovení, která reagují na rozdělení někdejší České a Slovenské Federativní Republiky.
K této smlouvě již byl realizován celý proces jejího ústavního projednání a byla vystavena ratifikační listina. Česká strana tlumočila rakouskému partnerovi svou připravenost k výměně ratifikačních listin.
Účelem smlouvy je přijetí dílčí změny průběhu státních hranic, na jejímž základě budou nově stanovené státní hranice procházet příčnou osou dálničního hraničního mostu. To umožní funkční a věcně neproblematickou údržbu hraničního mostu včetně hrazení potřebných nákladů.
Každá z oddělených ploch státních území má výměru 2 739 m2 a jejich velikost je vzájemně vyrovnaná.
Návrh na sjednání smlouvy schválila vláda České republiky v roce 2002.
V průběhu roku 2003 probíhaly přípravné práce na opatřeních, jež bude vyžadovat smlouva po svém vstupu v platnost, resp. v období, které bude vstupu v platnost bezprostředně předcházet.
V roce
2003 byla realizována příprava návazného ústavního zákona.
Vnitrostátní legislativa
V souladu s článkem 11 Ústavy byly vypracovány návrhy dvou ústavních zákonů, které reagují na změny průběhu státních hranic České republiky, vyplývající z připravovaných mezinárodních smluv.
Přípravu tohoto ústavního zákona si vyžaduje sjednání citované Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic. Ústavní zákon byl po schválení ve vládě předložen k projednání Parlamentu ČR. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR s ním vyslovila souhlas v říjnu 2003. V prvním čtvrtletí roku 2004 se předpokládá schválení ústavního zákona v Senátu ČR.
Příprava tohoto ústavního zákona je důsledkem sjednání citované smlouvy o změně průběhu státních hranic v lokalitě Rozvadov – Waidhaus. Návrh ústavního zákona byl projednán v meziresortním připomínkovém řízení a koncem roku předložen k projednání Legislativní radě vlády. Projednání a schválení návrhu vládou se předpokládá v prvním čtvrtletí roku 2004.
Činnost hraničních komisí
V průběhu roku 2003 se uskutečnila všechna zasedání hraničních komisí předpokládaná ustanoveními příslušných mezinárodních smluv, jež byly uzavřeny se všemi sousedními státy.
Stálá česko-slovenská hraniční komise
Rozhodujícím úkolem v roce 2003 bylo vytvoření věcných, organizačních a technických předpokladů nezbytných k zabezpečení druhého společného přezkoušení společných státních hranic a odstranění vzniklých nedostatků v jejich vyznačení hraničními znaky. Vlastní realizace druhého společného přezkoušení společných státních hranic proběhne v letech 2004 až 2008.
Stálá česko-rakouská hraniční komise
K nejvýznamnější náplni činnosti této „Komise“ náležely práce na přípravě nového hraničního dokumentárního díla, jakož i průběžná realizace třetího společného přezkoušení a udržování hraničních znaků, jakož i odstraňování zjištěných nedostatků. Komise přijala rovněž opatření k vyznačení nového průběhu státních hranic, a to po předpokládaném vstupu v platnost citované změnové smlouvy (tzv. 10 případů).
Stálá česko-německá hraniční komise
Stěžejním úkolem této „Komise“ bylo především nové zaměření státních hranic v jejich úseku se Svobodným státem Sasko, které vytvoří předpoklady pro perspektivní vypracování nového hraničního díla. Dalším rozsáhlým úkolem bylo zabezpečení údržby státních hranic v jejich úseku se Svobodným státem Bavorsko.
Stálá česko-polská hraniční komise
Nejvýznamnějšími úkoly bylo zejména zajištění prvního společného přezkoušení česko-polských státních hranic (úseky zpracovávané polskou stranou) a dále zejména práce na tvorbě nové hraniční dokumentace, která je vytvářena na základě výsledků již uvedeného prvního společného přezkoušení státních hranic.
Hraniční přechody
Statistická data za rok 2003 naznačují pokračující stagnaci ve vývoji kriminality. V roce 2003 evidovala Policie ČR 357 740 trestných činů, což znamená pokles o 3,9 %. Kriminalita třetím rokem na území ČR stagnuje, změny se s různými odchylkami pohybují kolem nulté osy. Evidovaný počet trestných činů v roce 2003 je nejnižší od roku 1993.
Růst počtu zjištěných trestných činů provázel pokles počtu objasněných trestných činů i pokles objasněnosti (podíl počtu objasněných trestných činů na celkem zjištěných trestných činech).
Vývoj celkové kriminality v ČR v letech 1993 až 2003
Počet trestných činů |
Objasněnost |
||
Rok |
zjištěných |
objasněných |
v % |
1993 |
398 505 |
126 442 |
31,7 |
1994 |
372 427 |
129 540 |
34,8 |
1995 |
375 630 |
151 842 |
40,4 |
1996 |
394 267 |
162 929 |
41,3 |
1997 |
403 654 |
169 177 |
41,9 |
1998 |
425 930 |
185 093 |
43,5 |
1999 |
426 626 |
193 354 |
45,3 |
2000 |
391 469 |
172 245 |
44,0 |
2001 |
358 577 |
166 827 |
46,5 |
2002 |
372 341 |
151 492 |
40,7 |
2003 |
357 740 |
135 581 |
37,9 |
Pokud se týká nejvýraznějších výkyvů ve vývoji kriminality - výrazně klesl počet zjištěných trestných činů hospodářské kriminality. Pokles je provázen na jedné straně výrazným snížením evidovaných počtů trestných činů úvěrového podvodu a neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na druhé straně poměrně vysokým zvýšením evidovaných počtů trestných činů neoprávněného držení platební karty a padělání a pozměňování veřejné listiny. Stagnuje počet zjištěných trestných činů násilné kriminality, vzrostl však počet evidovaných trestných činů loupeže na finančních institucích. Pokračuje stagnace počtu zjištěných trestných činů majetkové kriminality včetně stagnace evidovaných vloupání do bytů či krádeží motorových vozidel dvoustopých i krádeží věcí z automobilů, výrazně klesl počet krádeží vloupání do rekreačních objektů.
Nadále přetrvává trend z roku 2002, kdy je pokles počtu pachatelů provázen zvýšením počtu recidivistů a rovněž pokračuje pokles pachatelů z řad dětí a mladistvých.
Terorismus
Až na výjimky je dopad mezinárodního terorismu ve světě na ČR stále spíše zprostředkovaný. ČR patří nadále k zemím, kde nedochází k otevřeným projevům mezinárodního terorismu. Současná situace je klidná, nenasvědčuje tomu, že by na jejím území hrozilo bezprostřední rozšíření teroristických projevů, otevřeně zde neoperuje žádná z mezinárodních teroristických organizací. Bylo by však mylné považovat tento stav za trvalý.
Ačkoli dosud v ČR nebyla zaznamenána klasická teroristická akce, kdy násilí je prostředkem ke kladení podmínek, vedoucích k dosažení určitého politického cíle, několik událostí z doby po roce 1989 některé rysy či náznaky teroristické akce částečně nese, jako např. nedávná (březen - červen 2003) vlna vyděračů, požadujících od státu velké finanční částky (nejednalo se o činy teroristické, ale o činy vydírání za použití metod, v médiích označovaných jako teroristické).
V průběhu roku 2003 byla z důvodů zajištění ostrahy vytipovaných lokalit v platnosti nařízení vlády k posílení Policie ČR silami a prostředky Armády ČR. V této souvislosti je třeba připomenout, že řada kroků ČR v boji proti terorismu byla prováděna v úzké kooperaci se zeměmi euro-amerického prostoru (USA, NATO, členské a kandidátské země EU atd.). Ministerstvo vnitra se podílí na procesu přístupu ČR k některým mezinárodním dokumentům věnovaným problematice terorismu, vyhodnocuje domácí i zahraniční dokumenty, které se týkají terorismu, zástupci MV se aktivně účastní mezinárodních konferencí věnovaných problematice terorismu.
Problematiku boje proti terorismu rozhodně nelze zužovat na záležitost teroristických útoků. Neméně závažnou a v současnosti velmi aktuální nežádoucí činností je financování teroristických aktivit nebo jiná forma jejich podpory. K boji proti těmto jevům se ČR zavázala jak na celosvětové úrovni (participace na „Globálním programu OSN boje proti terorismu“, tak na úrovni Evropské unie. V oblasti boje proti financování terorismu je MV zapojeno do činnosti pracovní skupiny Clearing House (MF - Finanční analytický útvar, MV a Policejní prezidium ČR, Ministerstvo zahraničních věcí, MS, ČNB, BIS).
Proti terorismu jsou přijímána obdobná opatření, jaká jsou zaváděna na mezinárodní úrovni. Základním východiskem koncepčního přístupu, usilujícího o snížení zranitelnosti ČR vůči teroristickým útokům, namířeným proti jejímu teritoriu nebo jejím zájmům v zahraničí, musí být systémové a koordinované kroky, provázané ve všech svých jednotlivých částech. Jejich shrnutí obsahuje každoročně aktualizovaný materiál ”Národní akční plán boje proti terorismu” (jeho aktuální verze byla přijata usnesením vlády č. 361 ze dne 14. dubna 2003), plnění je uloženo takřka všem resortům a řadě dalších ústředních orgánů státní správy v ČR. Jedná se o opatření jak primárně zahraničně-politického, tak vojenského, legislativního, analytického, organizačního, informačního, výzkumného, personálního či technického charakteru. Zvláštní pozornost je věnována oblastem, které patří mezi specificky důležité či zranitelné (oblast bezpečnosti civilní letecké dopravy, civilní ochrana, migrační a azylová oblast, nakládání se zbraněmi a střelivem a obchod s vojenským materiálem atd.).
V souvislosti s událostmi po 11. září 2001 v USA a s vývojem situace na Blízkém východě zástupci MV, Policie ČR, pražské samosprávy a židovských institucí zmapovali možné hrozby a rizika v okolí objektů Židovského muzea a židovských obcí a navrhli celek opatření k zabezpečení zejména historického centra Prahy (kde jsou soustředěny nejdůležitější a nejnavštěvovanější židovské památky a objekty) a dalších židovských objektů na území hl. m. Prahy. V průběhu roku 2003 byla významně posílena hlídková činnost PČR v těchto oblastech, byla instalována nová kamerová stanoviště Městského kamerového systému hl. m. Prahy a byla realizována řada dopravně-bezpečnostních opatření. Pečlivá pozornost bude této problematice věnována i v nadcházejícím období.
Policie a minority
Zásadním koncepčním krokem resortu vnitra v této oblasti bylo vypracování Národní strategie pro práci policie ve vztahu k etnickým a národnostním menšinám v ČR (dále jen „Strategie“) schválené vládním usnesením č. 85 ze dne 22. 1. 2003, která představuje strategický pilíř aktivit resortu v problematice vztahu police a minoritních komunit v České republice.
Koncepce „Strategie“ definuje principy policejní práce ve vztahu k osobám či komunitám osob, které se odlišují na základě etnických, rasových, náboženských či obecně kulturních zvláštností. Vytváří předpoklady, aby příslušníci Policie ČR v dostatečné míře disponovali dovednostmi pro policejní práci v multikulturní společnosti, navrhuje mechanismy a opatření pro komunikaci s minoritami nebo hledá cesty, jak do policejní práce příslušníky národnostních menšin zapojit.
V průběhu uplynulého období byl redefinován a inovován profil absolventa základní odborné přípravy v oblasti další profesní přípravy příslušníků a zaměstnanců Policie ČR v související problematice, byly realizovány kursy pro vybraný okruh příslušníků Policie ČR a pro střední i vyšší policejní management. Realizován byl pilotní projekt „Asistent Policie ČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách“, do institucionální reality Policie ČR byla zavedena funkce tzv. „asistenta policie“, jehož hlavním úkolem je působit v komunitě jako reprezentant zájmů Policie ČR a informovat členy komunity o možnostech, které jim spolupráce s policií v problematice lichvy nabízí. Projekt je v současné době realizován při Policii ČR Správě Severomoravského kraje a rámcový záměr projektu asistenta policie je připraven při Okresním ředitelstvím Policie ČR Cheb.
Extremismus
Hlavní důraz v boji s extremismem je především kladen na soustavný monitoring extremistické scény, shromažďování poznatků k registrovaným občanským sdružením, politickým stranám a politickým hnutím, v souvislosti s jejichž činností došlo k extremistickým projevům nebo jejichž činnost je přímo v rozporu se zákony, maximální využívání všech zákonných kompetencí a prostředků Policií ČR při boji s extremismem, práci meziresortní Komise pro boj s extremismem, rasismem a xenofobií, ustavené jako poradní orgán ministra vnitra, spolupráci států Visegrádské čtyřky a Rakouska na úrovni pracovní skupiny pro boj s extremismem V4 a Rakouska a posilování mezinárodní spolupráce obecně.
Vzhledem k tomu, že dochází při sportovních utkáních k diváckému násilí, provázenému i rasistickými a jinými extremistickými projevy, věnuje Ministerstvo vnitra zvýšenou pozornost i této oblasti.
V současné době je problematika extremismu zabezpečena jak v rovině represivní, tak preventivní. Před vstupem do Evropské unie se Česká republika řadí mezi tzv. bezpečné země. Přijatá opatření a postupy při řešení dané problematiky jsou srovnatelné s mechanismy členských států EU. Protagonisté extremistických ideologií nepředstavují vážné ohrožení pro demokratické základy státu, nedochází k markantnímu nárůstu zaregistrované extremistické kriminality. Přesto Ministerstvo vnitra a ostatní bezpečnostní složky státu citlivě vnímají jak aktivity ultrapravicových stran v Evropě, v některých případech provázené relativními úspěchy na politické scéně, tak islámský extremismus, jehož etablování na území České republiky nelze do budoucna zcela vyloučit. Prioritou protiextremistické politiky v roce 2004 proto zůstává i nadále úsilí o důsledné odhalování a postih projevů extremismu a snaha o eliminaci jeho viditelných, ale i latentních forem.
Trend extremistické kriminality v roce 2003
Z celkového počtu 357 740 zjištěných trestných činů na území České republiky v roce 2003 bylo 335 tr. činů s extremistickým podtextem, tj. 0,09 % (0,1 % v r. 2002) z celkového objemu zjištěné kriminality (-113; 448 v r. 2002). Objasněno bylo 265 tr. činů, tj. 79,1 %. Za spáchání výše uvedených trestných činů bylo stíháno 334 osob (-115; 449 osob v r. 2002). Ve skladbě trestných činů s extremistickým podtextem převažovaly tr. činy dle § 260, 261, 261a (podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka). Z celkového počtu 177 případů bylo stíháno 159 osob. V 71 případech došlo ke spáchání tr. činů dle § 198 (hanobení národa, rasy a přesvědčení), za něž bylo stíháno 79 osob. Dále bylo zjištěno 41 tr. činů dle § 196 (násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel a jednotlivci) a 26 tr. činů dle § 221, 222 (úmyslné ublížení na zdraví). Nebyl spáchán trestný čin vraždy nebo trestný čin ublížení na zdraví s následkem smrti. Ve spojitosti s extremismem nedošlo k páchání teroristické trestné činnosti.
V roce 2003 byl, ve srovnání s r. 2002, zaevidován pokles zjištěných trestných činů s extremistickým podtextem o 33, 7 % (335 v r. 2003, 448 v r. 2002). Ve skladbě trestných činů k podstatným změnám nedošlo. Nejvíce těchto trestných činů bylo zaznamenáno v krajích Severomoravském (95, tj. 28,4 %), Středočeském (62, tj. 18,5 %) a Jihomoravském (44, tj.13 %).
Extremistická scéna
V roce 2003 nebyly na extremistické scéně zaznamenány podstatné změny. Přetrvávala nejednotnost a roztříštěnost jak pravicově, tak levicově extremistického spektra, nevyjímaje absenci vedoucích osobností. Osoby spjaté s pravicově extremistickou scénou však přecházely k používání konspiračních metod a v mnohem větší míře využívaly ke své komunikaci internet. To ve svém důsledku ztěžuje zásahy státních orgánů, neboť zakonspirované organizace, tzv. „buňky“, jsou méně čitelné. Dokladem toho byly aktivity pravicových extremistů v druhém pololetí r. 2003. Ve srovnání s r. 2002 došlo v tomto období k nárůstu pravicově extremistických hudebních produkcí na území ČR, pojímaných jako uzavřené společenské akce a uskutečňovaných konspiračně. Policie ČR reagovala na tento jev zvýšenou pozorností, resort vnitra (odbor bezpečnostní politiky) vypracoval v této souvislosti Stanovisko k zákonnosti postupu Policie ČR v případech srazů extremistických skupin a hnutí a k výkladu pojmů § 260 a § 261 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona.
Na levicově extremistické scéně přibývalo z policejního hlediska osob, jimž je blízká ideologie anarchoautonomů, ekologických radikálů či antiglobalistů. Jako závažný problém byly hodnoceny střety mezi příznivci militantní anarchistické skupiny AFA – ANTIFA a neonacisticky orientovanými příznivci hnutí skinheads, kteří se označují jako ANTI-ANTIFA.
Z dosavadních poznatků je zřejmé, že bude přetrvávat snaha extremistických subjektů obou scén o sjednocení a zkvalitnění. V tomto směru vnímají bezpečnostní složky jako jedno z hlavních rizik zkvalitnění extremistické scény jako celku a její spolupráci se zahraničím.
Rok 2003 potvrdil, že se za uplynulé období jednoznačně podařilo zvýšit razanci postupu proti projevům extremismu. Neznamená to však, že by mělo úsilí v boji s projevy extremismu polevit. Resort vnitra a Policie ČR se budou zaměřovat na stále důslednější postup vůči tomuto fenoménu, který představuje řadu potencionálních rizik a navenek se manifestuje v různých podobách. Přestože byl rok 2003 i ostatními orgány státní správy celkově hodnocen jako rok, ve kterém nedošlo ve sledované problematice k podstatným změnám nebo výkyvům a stávající opatření byla vnímána jako dostačující, je zřejmé, že potřebnost formulování nových přístupů k problematice extremismu bude evokována novými formami tohoto fenoménu.
Drogová problematika
Cílem Akčního plánu Ministerstva vnitra a Policie ČR k realizaci Národní strategie protidrogové politiky na období 2003 - 2004 (schválen ministrem vnitra dne 24. 6. 2003) je zvýšení efektivity a akceschopnosti Policie ČR v boji s organizovaným zločinem, a to jak v České republice, tak i na mezinárodní úrovni, a integrace proaktivních metod policejní práce do činnosti policejních útvarů na lokální úrovni při snižování škod, které trestná činnost související s drogami způsobuje občanům, lokálním komunitám a státu. Prioritou je omezování nabídky a dostupnosti drog mezi dětmi a mladými lidmi. Zvláštní pozornost je věnována oblasti odborné přípravy a dalšího vzdělávání policistů, materiálnímu zabezpečení a prevenci zneužívání drog mezi policisty.
Obchodování s lidmi
Obchod s lidmi je nejčastěji definován (za závaznou pro ČR lze považovat definici obsaženou v Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňujícím Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu) jako nábor, přechovávání, přeprava, poskytnutí nebo získání osoby za účelem jejího vykořisťování, nejčastěji za použití násilí a jiných forem nátlaku, vydírání, lsti, podvodu nebo zneužití tísně či bezbrannosti obchodované osoby. Vykořisťováním se zde rozumí především prostituce (a další formy sexuálního vykořisťování), nucená či otrocká práce a služby, odběr lidských orgánů, nucené sňatky a další formy zneužívání.
V ČR jsou různé formy obchodování s lidmi stíhány podle řady ustanovení trestního zákona, zejména jako trestné činy obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku (§ 246 trestního zákona) a kuplířství (§ 204 trestního zákona), a dále pak jako trestné činy obchodování s dětmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, zavlečení do ciziny nebo ohrožování mravnosti. Významnou změnou trestní legislativy ve vztahu (nejen) k obchodování s lidmi bude připravovaná rekodifikace trestního zákona. V ní je například upraveno znění dosavadního § 205 „Ohrožování mravnosti“ tak, aby postihovalo i pouhé přechovávání dětské pornografie (v rekodifikovaném trestním zákoně se jedná o § 168 „Šíření a přechovávání pornografie“). Dále bude změněno znění dosavadního § 246 „Obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku“ tak, aby toto ustanovení postihovalo i obchodování s lidmi v rámci České republiky a aby se toto ustanovení vztahovalo i na ostatní formy obchodování s lidmi (v rekodifikovaném trestním zákoně se jedná o § 146 „Obchodování s lidmi“). Návrh rekodifikace trestního zákona byl zaslán k projednání vládě ČR, v současné době je projednáván příslušnými odbornými komisemi vlády. Předpokládaná účinnost rekodifikovaného trestního zákona je od 1. ledna 2005.
Důležitou změnou byl i zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, který do trestního zákona zavádí nový trestný čin v ustanovení § 217a „Svádění k pohlavnímu styku“. Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo nabídne, slíbí nebo poskytne dítěti za pohlavní styk, pohlavní sebeukájení, obnažování nebo jiné srovnatelné chování za účelem pohlavního uspokojení úplatu nebo jinou výhodu či prospěch. Stručně řečeno se tedy nově zavádí trestnost komerčního sexuálního zneužívání osob zejména ve věku 15-18 let. Zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2004.
Dne 3. září 2003 byl vládou České republiky, usnesením č. 849, přijat významný dokument - Národní strategie boje proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování v České republice. Tento materiál reaguje na aktuální situaci v oblasti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování v České republice a také na řadu mezinárodních iniciativ a závazků, které Česká republika převzala, či které vyplývají z jejího členství v mezinárodních organizacích. Zejména se jedná o dokumenty EU, ale i OSN, OBSE a Rady Evropy. Materiál se skládá ze Zprávy o obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování v České republice, Modelu ochrany a podpory obětem obchodu s lidmi, Souboru opatření a příloh. Klade si za cíl zmapovat dostupné informace o problematice obchodu s lidmi v České republice, zhodnotit legislativní a administrativní podmínky pro trestně právní postih pachatelů obchodu s lidmi a řešení postavení obětí a navrhnout efektivní opatření ke zlepšení situace. Navržená opatření směřují do oblasti prevence a informovanosti potencionálních obětí, do oblasti represe, zejména se však, v souladu se zmíněnými mezinárodními dokumenty, věnuje postavení obětí obchodu se ženami a navrhuje model péče o tyto oběti. Systematická péče o oběti obchodu s lidmi v České republice dosud chyběla. Navržený model zohledňuje jak ochranu a asistenci obětem, tak i zájmy orgánů činných v trestním řízení. V materiálu jsou také navrženy nezbytné mechanismy pro koordinaci aktivit vlády proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování.
Ve dnech 10. a 11. října 2003 proběhla celorepubliková bezpečnostní akce s krycím názvem „FANTINE“, která byla zaměřena na trestnou činnost související s provozováním prostituce, zejména tedy na obchodování s lidmi a kuplířství. Do akce bylo nasazeno cca 4 500 policistů z různých útvarů Policie ČR a 450 příslušníků Hasičského záchranného sboru, kteří při kontrolách nočních podniků zjistili ve 130 případech porušení bezpečnostních předpisů.
V rámci akce byla provedena kontrola 435 nočních klubů po celém území České republiky. Policisté měli za úkol vyhledat oběti obchodu s lidmi. Cílem akce bylo také zadokumentovat související trestnou činnost, jako je například drogová kriminalita, padělání a obchod se zbraněmi. V průběhu operace bylo prováděno rovněž rozsáhlé pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách, kontrola pobytového režimu cizinců a dokumentace dalších forem protiprávní činnosti, jako jsou přestupky, případně jiné správní delikty. Celkem bylo zkontrolováno 3 927 osob, z toho 1 858 prostitutek a 1 386 cizích státních příslušníků.
Věcně a místně příslušné policejní orgány zahájily trestní stíhání celkem proti 23 osobám (z toho 9 cizinců) pro trestné činy související s organizováním prostituce (obchodování s lidmi, kuplířství, omezování osobní svobody, vydírání atd.). Policie ČR v rámci této akce spolupracovala s bulharskou a slovenskou policií. Slovenská strana během české realizace „FANTINE“ zatkla na svém území 3 pachatele, kteří do českých klubů a nočních podniků dodávali ženy.
Podle policejních poznatků získaných noční akcí „FANTINE“ lze učinit závěr, že v kontrolovaných objektech, nočních klubech apod. nedochází k nejtvrdším formám obchodování s lidmi, tj. prostituce z donucení a k bezprostřednímu násilí vůči prostitutkám. Ke zlomu na této scéně došlo po roce 1997, kdy bylo na našem území realizováno několik skupin bulharských zločineckých struktur, jejichž členové nelidským způsobem ženy provozující prostituci týrali. Rovněž tak nebylo zjištěno komerční zneužívání dětí v oblasti prostituce. Zjištěné poznatky odráží situaci v nočních klubech a objektech, nelze je však vztahovat na oblast pouliční prostituce. Policie ČR do budoucna zaměří pozornost ve větší míře i tímto směrem.
V průběhu roku 2003 byla zejména v médiích často diskutována problematika výskytu dětské prostituce, a to především v souvislosti s publikací vydanou německou pobočkou UNICEF dne 28. října 2003 „Kinder auf dem Strich – Bericht von der deutsch – tschechischen Grenze“ (volně přeloženo „Děti šlapou chodník – zpráva z německo-české hranice“). Publikace byla zpracována na základě zkušeností a poznatků pracovnic německé nevládní organizace KARO, která působí v oblasti euroregionu Egrensis.
Ačkoliv v České republice – stejně jako v jiných zemích - k případům dětské prostituce bohužel dochází, nemá v žádném případě organizovaný nebo masový charakter. Proto považujeme – ve shodě se Spolkovým ministerstvem vnitra SRN – informace uvedené v této zprávě za přehánějící, nadsazené a neodpovídající realitě. Jsou zároveň ve velmi obecné a nekonkrétní rovině, takže jsou jen stěží využitelné pro policejní práci, nemluvě o stíhání případných pachatelů. Policie ČR prošetřuje každoročně pouze několik případů dětské prostituce, ve většině případů se jedná o dívky ve věku 14-17 let, které jsou k provozování prostituce donuceny svou svízelnou finanční či rodinnou situací.
Informace o masovém rozšíření dětské prostituce (poprvé byly organizací KARO zveřejněny již roku 2000) nebyly potvrzeny žádnou jinou organizací či institucí, ať už se jedná o Policii ČR, příslušné regionální obecní policie, saskou a bavorskou policii, orgány sociálně právní ochrany dětí, zdravotnická zařízení a v neposlední řadě množství nevládních organizací působících v daných lokalitách v této oblasti, a to i přes maximální pozornost, která je ze strany všech uvedených subjektů věnována pečlivému průběžnému monitoringu situace i mnohonásobným ad hoc prošetřováním informací od organizace KARO, které probíhaly i v roce 2003. Z poznatků Policie ČR (mimo jiné) vyplývá, že nabídky k pohlavnímu styku s dětmi jsou zájemcům často činěny dospělými osobami s úmyslem nalákat zájemce do jejich bytu a zde jej okrást. Pachatelé těchto krádeží správně předpokládají, že okradený zájemce o sexuální styk s dítětem se ve většině případů neobrátí na české policejní orgány, neboť poškozenými jsou v naprosté většině cizí státní příslušníci, kteří se obávají předání oznámení českou stranou do jejich vlasti. Policie ČR v minulosti uskutečnila několik úspěšných realizací této majetkové trestné činnosti.
Problematika dětské prostituce a komerčního sexuálního zneužívání dětí je jednou z priorit resortní politiky Ministerstva vnitra. Koncepční rámec pro koordinovanou činnost všech vládních resortů a dalších orgánů ústřední státní správy, zaměřenou na prevenci i potlačování dětské prostituce, byl dán schválením „Národního plánu boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí“ vládou v roce 2000. Česká republika tím nejen splnila svoje mezinárodní závazky, ale zároveň obrátila pozornost státní správy k uvedené problematice. Národní plán boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí byl aktualizován v roce 2002 a plnění úkolů v něm obsažených bude provedeno během roku 2004.
Nejvýznamnější aktivitou z hlediska mezinárodní spolupráce v tomto směru za poslední období bylo zapojení se do Projektu prevence, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště se ženami a dětmi, který je součástí Globálního programu OSN proti obchodování s lidmi a do kterého jsou kromě České republiky zapojeny i Polsko, Německo, Rakousko, Nizozemí a Finsko. Projekt byl zahájen v listopadu 2002 a jeho délka by měla být 18 měsíců. Do současnosti v rámci projektu proběhly následující aktivity: v lednu 2003 mezinárodní konference „Proakční přístup policie k odhalování a vyšetřování případů obchodování s lidmi“ – Mariánské Lázně, zahájení výzkumné části projektu - květen 2003 (IKSP), ÚOOZ vybaven počítačovou technikou – červenec 2003, vytvořen model podpory a ochrany obětí/svědků, který se experimentálně zkouší, připraveny dohody, na jejichž základě najme OSN pro realizaci projektu La Stradu, IOM a Sdružení Česká katolická charita (peníze budou použity na přímou pomoc obětem a jako příspěvek na zakoupení azylového bytu), zpracována právní analýza a proběhl kulatý stůl věnovaný harmonizaci českého právního systému s „Protokolem OSN“ (OBP). V následné části projektu bude kladen důraz na jeho výzkumnou část, na aplikaci modelu a na školení policistů, státních zástupců a soudců, organizované v České republice i v zahraničí. Bude podporováno vytvoření sítě nevládních organizací poskytujících kvalitní služby obětem. Projekt by měl v určité fázi propojit aktivity realizované v rámci obdobného projektu v Polsku.
V Národním programu Phare 2003 byl schválen projekt Ministerstva vnitra a Policie ČR „Posilování boje proti obchodu s lidmi“. Jeho hlavním cílem je posílit boj a preventivní opatření proti ilegálnímu obchodu s lidmi a organizované prostituci, snížit počet osob, které jsou oběťmi tohoto obchodování. Technická část projektu zahrnuje dodávky vybavení pro Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který se bojem proti obchodu s lidmi zabývá. Druhá část projektu pak zahrnuje twinning a vyškolení specialistů z ÚOOZ, cizinecké a pohraniční policie, příslušných útvarů MV, MS a státních zastupitelství.
Dne 27. března 2002 se v Praze sešla na svém ustavujícím zasedání trilaterální česko – německo - polská pracovní skupina. Pracovní skupina projednala stav vzájemné spolupráce v oblasti přeshraniční kriminality v příhraničních oblastech, především ve vztahu k nelegální migraci, převaděčství a k obchodu s lidmi, zejména se ženami, jakož i k zamezení sexuálního vykořisťování a ochraně dětí před sexuálním vykořisťováním. Náplní činnosti je především zajištění vzájemné informovanosti, vytvoření stabilního kanálu pro rychlý a spolehlivý přenos operativních policejních informací mezi zúčastněnými stranami, pořádání společných policejních akcí, tvorba preventivních programů, aktivní spolupráce s médii, vzdělávání policistů a dalších zainteresovaných odborníků.
Odčerpávání výnosů z trestné činnosti
Jedním z úkolů uložených na základě „aktualizované koncepce boje proti organizovanému zločinu“ z října 2000 je průběžně vytvářet legislativní a organizační podmínky pro odčerpávání výnosů z trestné činnosti. Hlavní gesci za tento úkol nese ministr vnitra, spolupráce je určena ministru spravedlnosti, ministru financí a řediteli Bezpečnostní informační služby.
V polovině roku 2001 vznikl tzv. „tým Výnosy“, jehož hlavním úkolem je dohledávat nezákonně získaný majetek, přičemž slouží jako specializované servisní pracoviště pro řešení aktuálních požadavků předaných specializovanými policejními složkami. V roce 2002 byl tento tým transformován v řádné oddělení Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti Služby kriminální policie a vyšetřování. V roce 2003 bylo pracoviště posíleno a stalo se řádnou součástí nově vzniklého Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, respektive vznikl odbor výnosů a praní peněz. (První výsledky se projevily již v roce 2001, který byl přelomový, pokud se týká výše zajištěných škod hospodářské kriminality, celkem bylo zajištěno více než 1,9 mld Kč, tento trend pokračoval i v roce 2002, přestože již ne tak dynamicky - zajištěno bylo celkem v rámci hospodářské kriminality více jak 2,2 mld Kč. V rámci odboru výnosů a praní peněz ÚOKFK byl za rok 2003 zajištěn majetek v hodnotě více než 647 mil. Kč). Jedním z předpokladů při ustanovení tohoto specializovaného pracoviště bylo získání konkrétních praktických poznatků o legislativních a organizačních bariérách bránících řádnému výkonu dohledání, zajištění a následné konfiskaci výnosu z trestné činnosti. Tento úkol je plněn, tým připravuje průběžné informace, jejichž obsahem je popis konkrétních překážek bránících efektivnímu postupu při zabavování zločineckých zisků. Tyto poznatky jsou rozpracovávány do návrhů konkrétních legislativních a organizačních změn. V lednu 2004 nabyl účinnosti zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, který připravilo Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s ostatními resorty, zejména Ministerstvem vnitra. Zákon by měl významnou měrou napomoci ke zlepšení situace v oblasti zjišťování a správy zajištěného majetku v rámci trestního řízení. Na základě požadavku Ministerstva vnitra vyčlenilo Ministerstvo financí určitý počet daňových úředníků ke spolupráci se složkami policie, které se zabývají zejména dohledáváním výnosů z trestné činnosti.
Finanční policie
Vláda ČR přijala dne 6. srpna 2003 usnesení č. 829 o zřízení finanční policie. Rozhodla tak o zřízení specializované jednotky Policie ČR, která se bude soustředit na potírání nejzávažnějších případů daňové kriminality, celních deliktů a případně s ní spojených ostatních nejzávažnějších forem hospodářské kriminality. Tato specializovaná jednotka by měla vzniknout k 1. červenci 2004. Finanční policie, ustavená v resortu Ministerstva vnitra, bude zřízena jako útvar s celorepublikovou působností s expoziturami v krajích. Měla by být vytvořena s využitím části potenciálu pracovních sil, systemizovaných pracovních míst a finančních prostředků Ministerstva financí, které se uvolní v souvislosti s ukončením výkonu některých činností celní správou po vstupu ČR do Evropské unie.
Vytvoření této specializované policejní složky je vedeno záměrem zefektivnit postih daňových trestných činů a zkvalitnit spolupráci mezi policií a orgány správy daní. Hlavní změna vedoucí ke zlepšení spolupráce těchto orgánů by měla spočívat ve sdílení informací. Jak policie, tak orgány správy daní, disponují specifickými právními prostředky, které jen při jejich kombinaci povedou k požadovanému účelu, tj. zefektivnění výběru daní, identifikaci co největšího rozsahu hospodářské kriminality a zefektivnění výstupů z daňového řízení. Sdílení informací mezi uvedenými orgány by měla zajistit novela zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Oproti stávajícímu stavu, kdy řízení vedená policií a orgány daňové a celní správy jsou oddělená a sdílení informací získaných v rámci těchto řízení je limitováno povinností mlčenlivosti, by mělo do budoucna mezi finanční policií a orgány daňové a celní správy docházet k oboustranné informační výměně. Orgány správy daní by tak mohly informace získané od finanční policie využít v daňovém a celním řízení jako důkazní prostředek, čímž by se zvýšila jejich úspěšnost při výběru a doměřování daní, finanční policie by na druhé straně mohla disponovat informacemi z daňového a celního řízení.
Boj proti organizovanému zločinu - korunní svědek
V současné době v českém právním řádu chybí institut, který by dostatečně motivoval členy zločineckých spolčení či organizovaných skupin k tomu, aby od těchto skupin odstoupili a začali spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení, tedy institut tzv. „korunního svědka“. Tento institut by přitom mohl velkou měrou přispět k rozbití zločineckých struktur a k odhalování jejich trestné činnosti.
Podporu takovýmto novým přístupům v boji proti organizovanému zločinu vyjadřují i různé mezinárodní organizace. Evropská unie se zabývá touto problematikou v Rezoluci Rady EU č.497Y0111(01) z 20. prosince 1996 o jednotlivcích, kteří spolupracují při soudním řízení v boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu. Rovněž Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, uzavřená v prosinci 2000 v Palermu, vyzývá smluvní strany k podpoře osob, které spáchaly závažnou trestnou činnost a jsou o ní ochotny poskytnout významné informace.
Z těchto důvodu vypracovalo Ministerstvo vnitra návrh právní úpravy institutu korunního svědka a předalo jej Ministerstvu spravedlnosti k využití. Ministerstvo spravedlnosti přiřadilo návrh této právní úpravy k připravované rekodifikaci trestního zákona.
Jádrem připravované právní úpravy je zařazení nového oddílu nazvaného „Řízení proti obviněnému v mimořádných případech“ do trestního řádu. Toto řízení by sestávalo ze dvou fází procesního postupu při udělování beztrestnosti, fáze přerušení trestního stíhání a fáze zastavení trestního stíhání. Tato konstrukce jednak zajišťuje, že obviněnému bude dobrodiní beztrestnosti poskytnuto definitivně teprve tehdy, až splní všechny zákonem stanovené podmínky a zároveň obviněnému poskytuje jistou záruku, že se tak při splnění těchto podmínek opravdu stane.
V některých případech, kdy obviněný nebude splňovat podmínky pro poskytnutí beztrestnosti, bude možné jej motivovat ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení příslibem uložení trestu odnětí svobody pod dolní hranicí trestní sazby.
Kriminalita páchaná na životním prostředí
Na základě usnesení vlády č. 1044 ze dne 23. října 2000 k aktualizované „Koncepci boje proti organizovanému zločinu“ zpracovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušnými resorty vnitroresortní materiál „Koncepce boje proti trestné činnosti v oblasti životního prostředí“, který ministr vnitra schválil dne 28. ledna 2002. Koncepce analyzuje právní úpravu, organizační a institucionální rámec boje s kriminalitou páchanou na životním prostředí a formuluje úkoly pro útvary Ministerstva vnitra a Policie ČR. Opatření zahrnují oblast legislativní, organizační, oblast vzdělávání, výzkumu a mediálního působení a mezinárodní spolupráce. U opatření, která překračují resortní rozsah, je zakotvena spolupráce s dalšími resorty (ministrem životního prostředí, spravedlnosti a zemědělství).
Podle poznatků kontrolních orgánů působících v oblasti životního prostředí jsou zjišťovány některé závažné případy související s ohrožováním a poškozováním životního prostředí. Tyto případy patří především do oblastí odpadového hospodářství (nelegální dovoz odpadů), nezákonného obchodu s ohroženými a chráněnými druhy živočichů a rostlin a hospodaření v lesích - těžení dřeva prováděné v lesích v rozporu se zákonem a způsobem poškozujícím životní prostředí. K dalším méně zastoupeným oblastem patří nezákonná činnost v oblasti péče o ovzduší, vodního hospodářství, nedovolená těžba vltavínů a drancování lokalit s výskytem vzácných paleontologických nálezů, pytláctví a odstřel zpěvných ptáků pro gastronomické účely, nezákonná těžba v pískovnách atd. Při zachování dnešního negativního trendu vývoje v důsledku nezákonné činnosti na životním prostředí by mohlo být životní prostředí České republiky trvale narušeno.
Přehled vybraných opatření v rámci Policie ČR a Ministerstva vnitra
1. Oblast organizační
2. Oblast legislativní
3. Oblast vzdělávání, výzkumu
Trestná činnost v oblasti informačních technologií
V současné době dochází ve společnosti k nárůstu využívání moderních informačních a komunikačních technologií (dále IT). Současně s jejich rozšiřováním se zvyšuje i počet trestných činů, které souvisí s těmito technologiemi. Drobnějších prohřešků proti zákonům se relativně snadno může dopustit téměř každý jejich uživatel. Na druhé straně závažnou trestnou činnost mohou zpravidla páchat - a odhalovat - jen lidé s odpovídajícími kvalifikačními předpoklady, lidé velmi dobře obeznámení s IT, kteří musí mít možnost sledovat jejich průběžný rozvoj.
Podobně jako v případě obecné kriminality, je i boj s informační kriminalitou proces dlouhodobý, od kterého nelze očekávat naprosté vymýcení kriminální činnosti v této oblasti, ale pouze její snížení, resp. udržení ve společensky přijatelných mezích. Tohoto efektu je možno dosáhnout jak snižováním příležitostí a motivace takovou činnost páchat, tak současným zvyšováním rizika jejího odhalení a adekvátního potrestání.
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Policií ČR usiluje o to, aby pracoviště, která se přímo podílejí na odhalování trestné činnosti v této oblasti, byla adekvátně materiálně vybavena, aby zde pracovalo dostatečné množství kvalifikovaných lidí.
V roce 2003 se vybraní příslušníci Policie ČR zúčastnili odborně zaměřených konferencí, stáží a školení, které se konaly nejen v ČR, ale i v zahraničí (např. v Japonsku, v SRN, ve Velké Británii).
Ministerstvo vnitra klade důraz i na provádění osvěty a propagace boje proti kriminalitě v oblasti IT. Odbor tisku a public relations MV ve spolupráci s dalšími útvary již po sedmé připravil a realizoval presentaci resortu na Mezinárodním veletrhu informačních a komunikačních technologií INVEX, který se konal ve dnech 6. – 10. října 2003. Při této presentaci byl kladen velký důraz na činnost resortu při ochraně duševního vlastnictví – boj proti pirátství a ochrana autorských práv v oblasti software, audio a video, včetně trestné činnosti na webu. V průběhu veletrhu probíhaly v expozici odborné konzultace, zaměřené na danou problematiku, ale také ukázková likvidace pirátských nosičů.
V listopadu 2001 byla v Budapešti sjednána „Úmluva o počítačové kriminalitě“, jejímž cílem je vytvořit mezinárodní právní rámec pro účinné potírání počítačové kriminality, usnadňování zjišťování, vyšetřování a trestní stíhání trestných činů v oblasti IT a zavedení pohotového a efektivního režimu mezinárodní spolupráce ve vztahu k trestným činům souvisejících s informační kriminalitou. I přesto, že tato úmluva ještě nevstoupila v platnost, příslušné složky resortu MV se v průběhu roku 2003 připravovaly na její přijetí, aby byly v budoucnu schopné plnit závazky, které z úmluvy vyplývají.
V roce 2002 bylo zahájeno řešení dvouletého projektu „Boj s počítačovou kriminalitou“, jehož zadavatelem bylo Ministerstvo vnitra a řešitelskými pracovišti byla odborná pracoviště zajišťující výuku a výzkum v oboru IT na třech nejvýznamnějších technických univerzitách v České republice (FEL ČVUT v Praze, VUT v Brně a ZČU v Plzni). Začátkem roku 2004 by měly být presentovány výsledky tohoto projektu.
Bezpečnostní odbor je útvarem Ministerstva vnitra pro výkon vymezené působnosti a útvarem Ministerstva vnitra působícím v oblasti vnitřní správy, který zajišťuje úkoly vyplývající v oblasti tzv. lustračních zákonů, ochrany utajovaných skutečností, krycích dokladů, evidenční ochrany určených osob a bezpečnostní ochrany objektů.
Předmětem činnosti bezpečnostního odboru v rámci vnitřní správy je výkon, řízení a koordinace ochrany utajovaných skutečností v útvarech Ministerstva vnitra, v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích zřízených Ministerstvem vnitra k plnění úkolů v oboru jeho působnosti nebo zřízených zvláštním právním předpisem, ke kterým Ministerstvo vnitra vykonává zřizovatelské funkce a v útvarech Policie České republiky.
Bezpečnostní odbor se podílí s Národním bezpečnostním úřadem na přípravě nové právní úpravy ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, která odstraní nedostatky současné právní úpravy a upraví některé prvky, které se dotýkají členství naší republiky v Organizaci Severoatlantické smlouvy a zároveň bude nová právní úprava reagovat na naše budoucí členství v Evropské unii. Bezpečnostní odbor také poskytuje právní a metodickou činnost při aplikaci zákona a prováděcích předpisů v oboru působnosti Ministerstva vnitra a rovněž se podílí na přípravě materiálů pro jednání vlády, Bezpečnostní rady státu, Rady pro zpravodajskou činnost a na činnosti Ústředního krizového štábu.
Korupci lze charakterizovat jako zneužití postavení spojené s porušením principu nestrannosti při rozhodování, motivované snahou po zisku. Korupce je projevem chyby v rozhodovacím (řídícím) procesu. Součástmi korupčního vztahu je vždy ten, kdo rozhoduje, jeho moc odchylovat se od stanovených pravidel, výměna takto vychýleného rozhodnutí za výhodu, a nesprávnost (protiprávnost, amorálnost) tohoto vztahu výměny. V širším smyslu je třeba chápat korupci jako projev přirozené lidské vlastnosti obcházet oficiální pravidla. Schopnost institucí korupci potlačovat a bránit se jí je pak současně indikátorem kvality příslušných institucí a celého institucionálního systému jako takového.
Materiál je koncipován jako analýza možné realizace testu integrity v naší republice a zároveň obsahuje koncepční návrh jeho právního zakotvení a následného praktického provedení. Test integrity by měl být dalším článkem v systému protikorupčních opatření, který by ve spojitosti s opatřeními již existujícími mohl významně přispět k potírání korupce v České republice. Materiál rovněž obsahuje kapitolu analyzující stávající prostředky trestního práva v boji proti korupci.
Testem integrity předkladatelé rozumí jakékoli opatření, jímž je možné „otestovat“, ověřit integritu konkrétní osoby. Jsou navrhovány dvě formy testu integrity:
1. Kontrola majetkových poměrů
2. Předstíraná nabídka úplatku (pracovní skupina dospěla k závěru nezařazovat kapitolu o předstírané nabídce úplatku do materiálu, tato však do materiálu byla zařazena později na základě rozhodnutí ministra vnitra).
Navrhované formy testu integrity by se měly vztahovat na specifický okruh osob (státní zaměstnance, příslušníky bezpečnostních sborů, ozbrojených sil, soudce a státní zástupce a úředníky územních samosprávných celků). Materiál dále počítá s tím, že by instituty obdobné kontrole majetkových poměrů a předstírané nabídce úplatku měly být zakotveny do připravovaného zákona o ochraně veřejného zájmu (tento zákon se připravuje na základě usnesení vlády č. 473 ze dne 19. května 2003 ke Zprávě o korupci v České republice) tak, aby byly v maximálním rozsahu využitelné vůči veřejným funkcionářům.
1. Kontrola majetkových poměrů: Dle materiálu by měl být k provedení tohoto opatření přijat zákon, který by obsahoval společná ustanovení o majetkových přiznáních pro všechny kategorie osob, na které se bude vztahovat, a na tento zákon by navazoval zákon novelizující příslušné zákony vztahující se na výše uvedené osoby (tak by bylo možné zohlednit specifika vztahující se na subjekty, kterých se bude kontrola majetkových poměrů dotýkat).
Kontrola majetkových poměrů by se prováděla:
Provedení kontroly: Právo iniciovat provedení majetkové kontroly by měl mít nadřízený například na úrovni ředitele odboru (má bezprostřední přehled o svých podřízených a měl by být schopen často sám odhalit signály, že postup jeho podřízeného nemusí být zcela korektní). Tato iniciace by směřovala vůči výše postavenému nadřízenému, a to na úrovni např. státního tajemníka, který by pak mohl následně provedení kontroly požadovat.
Údaje, které by se ve vysvětlení uváděly: Ve vysvětlení by měly být popsány osobní majetkové poměry zaměstnance, jakož i majetkové poměry osob blízkých či osob žijících s ním ve společné domácnosti, pokud tyto nejsou zároveň osobami blízkými v případě, že jde o majetek ve společném jmění nebo že jejich majetek užívá. Dále by se uváděly finanční transfery, kromě aktiv také pasiva, jakož i majetek, který není v jeho přímém vlastnictví, například majetek, který užívá či jím jinak disponuje (např. na základě leasingové smlouvy, hypotéky), a to od určité zákonem stanovené hodnoty.
Kontrola uvedených údajů: Státní orgán by měl prostřednictvím konkrétního nadřízeného disponovat oprávněním porovnat údaje uvedené ve vysvětlení s doklady o původu majetku k němu připojenými (v praxi by konkrétně tuto činnost mohlo vykonávat určené oddělení či úsek), a to zejména z hlediska jejich pravdivosti a úplnosti.
Postih za porušení povinností souvisejících s podáním vysvětlení: Nepředložení vysvětlení majetkových poměrů nebo uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů by bylo porušením povinnosti stanovené zákonem, a proto by mělo být sankcionováno. Předpokládaný postih za porušení pracovněprávní povinnosti by měl mít povahu pracovněprávní (např. v rámci disciplinárního řízení). Finanční orgány by měly mít povinnost informovat státní orgán v rozsahu nezbytném pro zahájení a vedení disciplinárního řízení o tom, zda kontrolovaná osoba uvedla ve vysvětlení údaje pravdivě a úplně či nikoliv. V případě, že osoba neuvedla pravdivé nebo úplné údaje, měl by mít příslušný finanční úřad povinnost poskytnout státnímu orgánu takový rozsah informací, aby tento mohl případně zahájit disciplinární řízení.
2. Předstíraná nabídka úplatku: Po provedených analýzách bylo konstatováno, že institut předstírané nabídky úplatku nemůže být pro svou povahu do trestního práva přenesen, a proto byl ponechán v rovině práva pracovního. V rámci institutu předstírané nabídky úplatku, může totiž testující překročit meze, které by již v rámci trestního práva byly považovány za nepřípustnou policejní provokaci. Zásadním rozdílem trestněprávních prostředků a prostředků navrhovaných k testování integrity je i důvod jejich využití. To se odvíjí od podezření ze spáchání trestného činu, prostředků k testování integrity od pozice, jež osoba v zaměstnání zastává. Vztah tohoto opatření k prostředkům trestního práva by měl však být vždy ryze subsidiární. Pokud jsou dány důvody pro zahájení trestního řízení, toto musí být zahájeno a podezření řešeno v intencích trestního práva. Předstíraná nabídka úplatku jako doplňkové opatření by tedy byla využitelná vůči osobám, u nichž je zřejmé, že se dopouštějí korupčního jednání, ale nelze proti nim použít postup podle trestního práva. V případě, že nelze získat právně relevantní důkazy a osobu potrestat v rámci trestního řízení, bylo by možné, pokud by osoba v testu „neuspěla“, potrestat takovou osobu alespoň pracovněprávně (např. propuštěním ze zaměstnání), a tím jí v další činnosti zabránit. Negativní výsledek testu integrity, tedy, že osoba nabízený úplatek přijme a toto jednání neoznámí, nebude důkazně využitelný v rámci trestního řízení, bude však být impulsem pro příslušné orgány k zahájení úkonů v trestním řízení.
Základem navrhované formy testu integrity by byla povinnost osoby, jíž by byl nabídnut úplatek, učinit o tom bez zbytečného odkladu oznámení nadřízenému, policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci. Určení okruhu osob, které by mohly provedení této formy testu integrity iniciovat, bude předmětem zákonné úpravy či interní normotvorby. Praktické provádění by pak pro všechny kategorie osob měl zajišťovat speciální útvar, který by byl nově zřízen v rámci Policie ČR. Součástí žádosti o provedení předstírané nabídky směřované vůči tomuto útvaru policie by bylo i povolení, které by uděloval nezávislý orgán (soud). Předstíranou nabídku úplatku by bylo možné provést ze stejných důvodů jako kontrolu majetkových poměrů.
Oblast mezinárodní spolupráce
Zástupci Ministerstva vnitra se aktivně zapojili v letech 2002 - 2003 v rámci Ad-hoc výboru OSN do přípravy Úmluvy OSN proti korupci. Gesci za přístup ČR k „Úmluvě“ přijal ministr spravedlnosti. V listopadu 2003 text „Úmluvy“ odsouhlasilo Valné shromáždění OSN. Podpisová konference k „Úmluvě“ se uskutečnila ve dnech 9. - 11. 12. 2003 v mexickém městě Mérida.
Trestněprávní úmluva o korupci vstoupila v platnost pro ČR dnem 1. 7. 2002. Úmluva kriminalizuje řadu korupčních jednání s vnitrostátním i mezinárodním charakterem a znamená zásadní změnu v postupech Policie ČR při dokumentaci korupčního jednání (použití operativně pátracích prostředků).
Občanskoprávní úmluvu o korupci ratifikovala ČR dne 24. 9. 2003. Úmluva jako první mezinárodněprávní instrument stanoví standardy v oblasti občanského práva a korupce. Smluvní strany jsou povinny zabezpečit ve svém vnitrostátním právu účinnou nápravu škod způsobených korupčním jednáním, tj. umožnit poškozeným subjektům chránit svá práva a své zájmy, včetně možnosti obdržet náhradu škody. Státy jsou povinny účinně spolupracovat na mezinárodní úrovni, pokud jde o poskytování svědectví, dokumentů, uznávání cizích rozsudků apod.
Nad plněním závazků převzatých smluvními stranami dohlíží „Skupina států proti korupci (GRECO)“, do níž je resort vnitra také aktivně zapojen. ČR je členem GRECO od 8. 2. 2002.
Úsek pro reformu veřejné správy Ministerstva vnitra se v roce 2003 zaměřil na tyto hlavní činnosti:
Přenos působností okresních úřadů na územní samosprávy a ostatní správní úřady v souvislosti s ukončením jejich činnosti
V návaznosti na přenos působností okresních úřadů bylo nutné vyřešit řadu dalších otázek. Delimitováni byli pouze ti zaměstnanci, jejichž činnost byla převáděna na územní samosprávné celky nebo některé orgány státu. Z celkového počtu 19 050 funkčních míst na okresních úřadech jich bylo určeno 15 245 pro územní samosprávné celky, z toho pro kraje 2 076, pro obce s rozšířenou působností 13 169. Další funkční místa přešla na pozemkové úřady (1 276), oblastní archivy (760), Ministerstvo pro místní rozvoj (10), Ministerstvo vnitra a Hasičské záchranné sbory (219) a Ministerstvo kultury (2). Všechny neumístěné zaměstnance okresních úřadů převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Z rozboru, který provedlo Ministerstvo vnitra během roku 2003 vyplývá, že počet úředníků nebyl v důsledku II. fáze reformy veřejné správy překročen. Nedošlo k navýšení počtu úředníků a stav se pohyboval kolem 95 % jejich souhrnného počtu na okresních úřadech.
Dalším důležitým krokem, který bylo třeba v souvislosti s přenosem působností realizovat v průběhu roku 2003, byla delimitace movitého majetku. Na základě uzavíraných delimitačních protokolů přešel majetek, s nímž byly do té doby příslušné hospodařit okresní úřady, na územní samosprávné celky a ostatní orgány státu. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, který nebyl delimitován na územní samosprávné celky a ostatní orgány státu, přešla na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
V souvislosti s postupem prací na reformě územní veřejné správy a s cílem co nejvíce zpřehlednit veřejnou správu ve vztahu k občanům, pracovalo Ministerstvo vnitra v průběhu roku 2003 především na podkladech pro řešení otázky sjednocení správních obvodů obcí s rozšířenou působností se specializovanými orgány státní správy a na něj navazující změnu krajských hranic podle skladebnosti, požadované přímo z území. Dále pak pracovalo na návrhu zákona o územně správním členění státu. Výsledkem této činnosti je:
Jedním z důležitých úkolů bylo a je i využití budov bývalých okresních úřadů. Na tuto otázku byla jednoznačná odpověď – činnosti a správní agendy, které zde byly vykonávány po dobu existence okresních úřadů, mohou být vykonávány v budovách po bývalých okresních úřadech i nadále. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, vytvořil prostředí pro to, aby se obce měly možnost rozhodnout, zda chtějí využívat budovu bývalého okresního úřadu nebo zda delimitované úředníky společně s vykonávanými činnostmi umístí do svých vlastních prostor. Obce s rozšířenou působností ve většině případů požádaly o finanční příspěvek ve výši 16,2 mil. Kč. Ze 68 okresních měst požádalo 60 o částečné nebo úplné využití budov po bývalých okresních úřadech. Městům, která nechtěla využít budovy státu, bylo vyplaceno 16,2 mil. Kč.
Na základě usnesení vlády č. 852 ze dne 3. září 2003 k zabezpečení přípravy bezúplatného převodu vybraných nemovitostí po bývalých okresních úřadech z vlastnictví České republiky do vlastnictví obcí, byly Ministerstvem vnitra, ve spolupráci s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, vytipovány budovy po bývalých okresních úřadech, vhodné k převodu, a vláda ve svém usnesení č. 1235 ze dne 10. prosince 2003 schválila úkol převést z majetku státu do vlastnictví obcí 20 budov včetně souvisejících pozemků v celkové hodnotě 256,7 mil. Kč.
V dubnu 2003 na základě požadavku ministra financí byla celá agenda související s využitím budov po bývalých okresních úřadech, včetně podkladů k novele usnesení vlády č. 663/2002, předána Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových k dalšímu řešení. Důvodem předání byla příslušnost hospodařit s uvedenými nemovitostmi podle zákona č. 219/2000 Sb.
Problematika malých obcí
V programovém prohlášení vlády je v části 3.5 „Veřejná správa“ mimo jiné uvedeno, že v rámci dokončení reformy územní veřejné správy bude vytvořeno příznivé právní a ekonomické prostředí pro rozvoj malých obcí a proběhne revize správních agend se záměrem snížit administrativní zatížení občanů a zjednodušit správní postupy. V souvislosti s řešením těchto úkolů byly zřízeny v gesci Ministerstva vnitra tři pracovní skupiny:
Sídla krajů
V průběhu roku 2003 odbor reformy veřejné správy zabezpečoval také dokončování výstavby sídel krajů a pokračoval v zajištění výstavby sídla Zlínského kraje a sídla obce s rozšířenou působností Šlapanice. V souhrnu bylo v roce 2003 do vybudování sídel krajů a obce Šlapanice ze státního rozpočtu investováno 189 064 mil. Kč.
Dozor nad zákonností v činnosti obcí
Jedním z dalších úkolů po ukončení činnosti okresních úřadů bylo zajistit jejich dvanáctiletou působnost v oblasti dozoru nad zákonností v činnosti obcí. Na základě zákona č. 313/2002 Sb. převzalo tuto úlohu v oblasti právních předpisů a samostatné působnosti obcí Ministerstvo vnitra, které má oprávnění pozastavovat výkon (zejména usnesení volených orgánů obcí) nebo účinnost (právní předpisy obcí - vyhlášky a nařízení) obecních aktů a navrhovat krajským soudům nebo Ústavnímu soudu jejich zrušení. Při výkonu této kompetence ministerstvu v počáteční fázi pomáhaly krajské úřady, vybavené oprávněním vyhledávat nezákonnost a vyzývat obce k jejímu odstranění (nedisponují však represivními prostředky k vynucení nápravy).
Ostatní typy dozoru nad územními samosprávnými celky zůstaly po zrušení okresních úřadů de facto téměř nezměněny. Krajské úřady dozorují s výjimkou právních předpisů veškerou přenesenou působnost obcí, věcně příslušné ústřední správní úřady dozorují přenesenou působnost krajů a hlavního města Prahy, zatímco Ministerstvo vnitra i nadále dozoruje samostatnou působnost krajů a hlavního města Prahy.
Protože hlavní změna se týkala dozoru nad zákonností právních předpisů a výkonu samostatné působnosti obcí, vytvořilo Ministerstvo vnitra systém založený na dozorovém a metodickém působení krajských dozorových oddělení s více pracovišti ve vybraných okresech. Tím byla zajištěna dosažitelnost metodické pomoci i pro nejmenší obce v příslušném spádovém území těchto pracovišť. Za uplynulý rok 2003 tato dozorová síť přezkoumávala zákonnost cca 15 000 právních předpisů obcí, na základě metodického působení a odborné pomoci krajských dozorových oddělení byla samotnými obcemi zjednána náprava zjištěných nezákonností v cca 2 500 případech. Přezkoumány byly též desetitisíce jiných obecních aktů, zejména usnesení zastupitelstev a rad a zajištěna náprava nezákonností u těchto aktů v cca 1 500 případech. V období roku 2003 se ministerstvo pro neochotu orgánů obcí zjednat nápravu muselo obrátit na krajské soudy, resp. Ústavní soud, v cca 10 případech.
Veřejnoprávní smlouvy
V některých obcích s rozšířenou působností bylo obtížné ihned po 1. 1. 2003 zajistit výkon přenesené státní správy, zejména z důvodů personálních a materiálně technických. Jedním z právních prostředků, které měly přispět k zajištění nepřerušeného výkonu státní správy, se staly veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávních smluv může být přenos výkonu státní správy ve vymezeném rozsahu z orgánů jedné obce na orgány obce druhé, a to za podmínek stanovených zákonem a jedině po souhlasu příslušného orgánu veřejné správy, tj. krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra. Rozhodování o udělení souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy, které probíhalo ve správním řízení, bylo v roce 2003 jedním ze stěžejních úkolů úseku.
V souvislosti s novelou zákona o obcích (zákon č. 312/2002 Sb.) se úsek také zabýval problematikou delegování určitého rozsahu výkonu státní správy obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným obecním úřadem. Na tomto místě je třeba konstatovat, že v rozhodovacím procesu Ministerstvo vnitra neudělilo souhlas ani jedné ze 13 žádajících obcí.
Převod agendy rodných čísel
Ke dni 1. 1. 2003 nabyla účinnosti ustanovení zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, týkající se především agendy rodných čísel. Podle této právní úpravy přešla agenda rodných čísel z působnosti České správy sociálního zabezpečení a Českého statistického úřadu do působnosti Ministerstva vnitra. Prioritním úkolem Ministerstva vnitra po převzetí této agendy je vytvoření registru rodných čísel. Hlavním přínosem tohoto registru je vytvoření jednotné a ucelené elektronické evidence všech dosud přidělených a určených a dosud nepřidělených rodných čísel. Do této doby žádná právní úprava nestanovovala povinnost vést takto ucelenou evidenci rodných čísel. Zavedením registru rodných čísel se zefektivní výkon státní správy, postupně odpadne vyhledávání jednotlivých záznamů v archivech manuálních evidencí a především se zabrání chybovosti při přidělování, ověřování, osvědčování a změně rodných čísel. Při vytváření registru rodných čísel se zjišťují a následně odstraňují případné duplicity rodných čísel, tzn. případy, kdy jedno číslo bylo přiděleno dvěma či více osobám. Od 1. 1. 2003 jsou také poskytována rodná čísla Policii České republiky, která je přiděluje cizincům s povolením k pobytu na území České republiky a osobám, kterým byl udělen azyl na území České republiky.
Převedení činnosti na úseku evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů
Vzhledem k ukončení činnosti okresních úřadů byla k 1. 1. 2003 převedena státní správa na úseku evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů na 205 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Během celého roku 2003 byla těmto obcím poskytována na uvedených úsecích státní správy konkrétní metodická pomoc s cílem zajištění správného a jednotného výkonu státní správy.
Informatizace veřejné správy ve vztahu k územním samosprávám
V této oblasti řešil úsek zejména:
a) Modernizaci integrovaného informačního systému správních a dopravně správních evidencí (IISSDE) a jeho komunikační připojení zejména u obcí s rozšířenou působností, které nebyly okresními městy, a to dle jejich požadavků a podle jejich připravenosti převzít agendu správních a dopravně správních činností. Z 205 obcí s rozšířenou působností se jednalo o cca 180 změn nebo nových komunikačních připojení do konce roku 2003. MV spravuje na základě zákona evidenci obyvatel a provozuje příslušný informační systém. Pro zajištění centrální výroby dokladů jsou, v souladu s příslušnými zákony, v informačním systému vedeny také evidence občanských průkazů a cestovních dokladů. Na základě meziresortní dohody a z důvodu úzké návaznosti na evidenci občanů jsou v tzv. integrovaném informačním systému správních a dopravně správních evidencí (IISSDE) vedeny pro Ministerstvo dopravy agendy řidičů (řidičské průkazy a evidence řidičů) a agendy vozidel (technické průkazy a evidence vozidel). Provozovatelem celého IISSDE je Ministerstvo vnitra, které obcím s rozšířenou působností zajišťuje, z důvodu bezpečnosti osobních dat, komunikační napojení po specielní vrstvě komunikační infrastruktury MV a současně zajišťuje obcím koncová pracoviště, tedy dodávky počítačů a tiskáren (obce tato zařízení užívají na základě výpůjčky).
b) Převod informačních a komunikačních technologií z okresních úřadů. V průběhu roku se přes usilovnou práci několika desítek pracovníků MV, ÚZSVM a MF nepodařilo dokončit smluvní převod všech licencí programového vybavení ze zrušených okresních úřadů na územní samosprávné celky. Důvodem byla velmi špatná úroveň příslušných smluv o postoupení majetkových práv, uzavřených mezi okresními úřady a samosprávami (zejména neúplnost dokladů), a tím vysoká a časově náročná pracnost oprav a dohledávání nezbytných dokladů. Počet licencí, které by bylo nutné zrušit z důvodu chybějících dokladů, se podařilo významně snížit v prosinci 2003 projednáním a schválením nové metodiky. Firmy, které jsou vlastníky autorských práv, s tímto novým postupem vyslovily souhlas.
c) Do konce března proběhla implementace hlavních částí technických, technologických a programových systémů, nakoupených pro kraje v rámci akce posílení základní informatizace krajských úřadů (informační systémy krajských úřadů jsou nyní na velmi slušné úrovni).
d) Byla dopracována studie proveditelnosti komplexní informatizace krajů, bylo k ní uzavřeno akceptační řízení a ještě do konce roku 2003 byly některé její specifikované části aktualizovány.
e) Vláda schválila postup řešení systémového projektu komplexní informatizace krajů.
f) Speciální projekty, realizované zejména ve spolupráci s kraji, související s informatizací krajů, jejichž výstupy jsou využitelné i pro obce.
- Informační systém komplexní podpory rozvoje kraje
- Ekonomický informační systém (analýzy plnění rozpočtu, analýzy využívání rozpočtového potenciálu kraje, finanční analýzy a srovnatelné ukazatele)
- Informační systém pro podporu řízení jednotlivých odvětví (školství, zdravotnictví, sociálních služeb, dopravy a silničního hospodářství, kultury a památkové péče, cestovního ruchu, životního prostředí)
Je zpracována „Metodika provozu ePUSA“ – spolupráce MV, krajů a obcí při aktualizaci dat. Problematika byla zařazena do 1. etapy řešení Portálu veřejné správy (PVS, gesce Ministerstvo informatiky). Cílem je přímá aktualizace dat PVS prostřednictvím portálu ePUSA prostřednictvím webových služeb.
Vzdělávání pracovníků ve veřejné správě
Hlavní pozornost úseku v oblasti vzdělávání pracovníků ve veřejné správě v roce 2003 byla zaměřena zejména na implementaci zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Tento zákon, který nabyl platnost 1. 1. 2003, v sobě obsahuje prakticky celý systém vzdělávání úředníků a je tedy společně se „Systémem vzdělávání pracovníků ve veřejné správě“ základem pro postupnou profesionalizaci a modernizaci veřejné správy v České republiky.
V této souvislosti se úsek zaměřil především na:
V rozvoji celého systému přípravy pracovníků veřejné správy sehrávají významnou úlohu nově akreditované vzdělávací instituce. V roce 2003 Ministerstvo vnitra akreditovalo 97 vzdělávacích institucí a 648 vzdělávacích programů všech druhů povinného vzdělávání úředníků územních samosprávných celků (neudělilo 238 navrhovaných akreditací).
Institut pro místní správu Praha
Institut pro místní správu Praha je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem vnitra ČR k zabezpečení úkolů státní správy v oblasti vzdělávání úředníků územních samosprávných celků, tj. všech krajů a obcí v ČR. Hlavním úkolem Institutu pro místní správu Praha v systému vzdělávání je zejména celostátní metodická koordinace oblasti zvláštních odborných způsobilostí, průběžného vzdělávání navazujícího na zvláštní odborné způsobilosti a realizace ověřování zvláštní odborné způsobilosti zkouškou s celostátní působností. Institut pro místní správu Praha dále poskytuje komplexní nabídku akreditovaných vzdělávacích programů k prohlubování kvalifikace úředníků podle platné právní úpravy.
Institut pro místní správu Praha je řádným členem Asociace Evropských Národních Institutů, NISPACee (The Network of Institutes and Schools of Public Administration in central and eastern Europe), Ento (European network of Training for Local and regional Authorities). V současné době spolupracuje s 11 zahraničními smluvními partnery z 9 zemí. Je členem nadnárodního řešitelského týmu projektu komise EU – „Vzdělávání evropského úředníka“ (standardizace systému vzdělávání úředníků veřejné správy členských zemí EU).
V roce 2003 Institut pro místní správu Praha vydal celkem 4 168 osvědčení podle zákona č. 312/2002 Sb., z toho 2 811 v oblasti zvláštních odborných způsobilostí.
Dne 1. ledna 2004 bylo otevřeno pracoviště Institutu pro místní správu Praha v Prostějově. Je zřízeno na dobu dvou let s možností prodloužení činnosti dle aktuální potřeby v oblasti prohlubování kvalifikace úředníků územních samosprávných celků. Hlavním úkolem tohoto pracoviště je realizace ověření zvláštní odborné způsobilosti zkouškou pro úředníky z Moravy a Slezska. V prostějovském pracovišti bude ve druhé polovině roku 2004 probíhat i příprava k ověření zvláštní odborné způsobilosti. Prioritou budou opakovací týdny pro úředníky, kteří absolvují přípravu u akreditovaných vzdělávacích institucí.
Modernizace veřejné správy
V oblasti modernizace veřejné správy (tj. ve změně způsobu výkonu působností jejími orgány a aplikaci moderních metod manažerského řízení) se soustředil úsek pro reformu veřejné správy v roce 2003 zejména na aktivity podporující dostupnost veřejných služeb, na zavádění moderních metod řízení jakosti ve veřejné správě, na podporu územních samospráv při implementaci koncepce interního auditu a rovněž spolupracoval s Ministerstvem financí na přípravě legislativního rámce problematiky přezkoumávání hospodaření územních samospráv. Výsledky, které byly dosaženy v oblasti modernizace veřejné správy v roce 2003, lze rozdělit do následujících úseků:
Veřejné služby
V průběhu roku probíhaly práce na řešení problematiky vymezení minimální úrovně veřejných služeb a podmínek jejich dostupnosti pro občany. Na základě vládního usnesení č. 1259 ze dne 9. prosince 2002 byl za účelem sjednocení postupu pro vypracování svodné analýzy veřejných služeb připraven metodický návod pro analýzy veřejných služeb. Následně byl ve spolupráci s dotčenými resorty zpracován materiál „Analýza veřejných služeb“, který vláda schválila dne 3. září 2003 usnesením č. 848. Cílem analýzy bylo zmapovat situaci v oblasti veřejných služeb, zajistit soulad s připravovanými opatřeními a politikami Evropské unie a v dalším postupu podpory dostupnosti veřejných služeb využít měkkých metod řízení věcí veřejných, jako jsou například benchmarking nebo výkonnostní audit. V usnesení vláda mimo jiné uložila zpracovat strategii podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb zahrnující metody pro zvýšení transparentnosti použitých veřejných finančních prostředků. V rámci přípravy strategie bylo úsekem pro reformu veřejné správy ve spolupráci s příslušnými ministerstvy připraveno dotazníkové šetření s cílem získat informace o poskytování veřejných služeb v území a jejich financování a přispět tak k jejich lepší dostupnosti a vyšší kvalitě. Dotazníkové šetření bylo pilotně realizováno v obcích kraje Vysočina a v krajích České republiky, údaje byly zpracovány do souhrnné databáze a budou využity pro přípravu zmíněné strategie.
Podpora kvality veřejné správy
V oblasti aplikace moderních manažerských metod řízení výkonu veřejné správy, s důrazem zejména na zvyšování celkové kvality řízení, zrealizoval úsek pro reformu veřejné správy řadu souvislých aktivit. Inicioval ustavení Pracovní skupiny pro kvalitu ve veřejném sektoru při Radě České republiky pro jakost a koordinuje její činnost. Pracovní skupina je členěna do dvou výborů: „Výbor pro kvalitu na úrovni územní veřejné správy“ je svou činností zaměřen na zvyšování kvality veřejných služeb a podpory kvality výkonu úřadů územních samospráv, jeho členy jsou zástupci územních samospráv a úseku pro reformu veřejné správy. Aktivity „Výboru pro kvalitu na úrovni státní správy“ jsou soustředěny na podporu a zvyšování kvality na úrovni zejména ústřední státní správy, jeho členy jsou zástupci ministerstev.
Úsek pro reformu veřejné správy je zastoupen v řešitelských týmech projektů podpory kvality veřejné správy, konkrétně projektu „Benchmarking v oblasti rozšířené působnosti obcí 3. typu“ nebo projektu zaměřeného na reinženýring Krajského úřadu Plzeňského kraje. Ve spolupráci s Radou ČR pro jakost byl zahájen projekt podpory jakosti na rok 2004 „Implementace modelů CAF do organizací územní veřejné správy“. Jeho cílem je vyškolit vybrané zaměstnance na 30 úřadech územní veřejné správy (krajské úřady a úřady obcí s rozšířenou působností) v metodě CAF a následně metodu na těchto úřadech aplikovat.
Přezkum hospodaření územních samosprávných celků
V oblasti přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků úsek pro reformu veřejné správy spolupracoval s Ministerstvem financí na zpracování návrhu zákona o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Cílem návrhu zákona je zajistit kvalitnější výkon kontroly čerpání veřejných prostředků na krajské a místní úrovni, nakládání s majetkem a zadávání veřejných zakázek a stanovit jednotná procesní pravidla pro provádění přezkumu hospodaření územních samosprávných celků. Dne 17. září 2003 byl návrh zákona vládou schválen usnesením č. 911.
Interní audit a územní samospráva
Aplikací zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, se Česká republika zařadila mezi členské a kandidátské země EU, které do programů reforem veřejného sektoru zavádějí nový nástroj - interní audit. Jeho úkolem je systémová a trvalá podpora růstu kvality výkonů vedoucích pracovníků odpovědných za řízení orgánů a organizací veřejného sektoru a za nákupy služeb ve prospěch veřejnosti. Aplikace interního auditu v orgánech a organizacích územní samosprávy podporuje pracovní skupina složená ze zástupců krajských úřadů, hl. města Prahy, Ministerstva financí, Ministerstva vnitra a Ministerstva pro místní rozvoj. Odborné zázemí má v Českém institutu interních auditorů.
Modernizace ústřední státní správy
Příprava procesu modernizace ústřední státní správy byla realizována na základě usnesení vlády č. 619 ze dne 20. června 2001.
Využívání zkušeností zahraničních expertů pokračovalo v dalším twinningovém projektu Phare 2000 „Modernizace ústřední státní správy v České republice“. Cílem bylo přispět ke zvýšení efektivnosti a přenosu know-how. Koordinátorem projektu byl úsek pro reformu veřejné správy, dalšími českými partnery byly Úřad vlády ČR a Ministerstvo informatiky. Zahraničními partnery bylo finské Ministerstvo financí a francouzské Ministerstvo pro veřejnou správu. Projekt zahájený v říjnu 2001 byl ukončen v březnu 2003. Vyhodnocení a výsledky aktivit projektu byly promítnuty do jeho závěrečné zprávy obsahující řadu doporučení a návrhů jak přispět k modernizačnímu procesu na úrovni ústřední státní správy. Tato doporučení byla zahrnuta do koncepčního materiálu „Způsoby naplňování Programového prohlášení vlády v oblasti modernizace ústřední státní správy“, jehož hlavním cílem bylo zahájit samotný proces modernizace.
Pro další postup v oblasti modernizace ústřední státní správy bylo zásadní rozhodnutí vlády vyjádřené usnesením č. 1162 ze dne 19. listopadu 2003. Vláda schválila a uložila vedoucí Úřadu vlády zpracovat komplexní materiál s názvem „Návrh postupu a hlavních směrů reformy a modernizace ústřední státní správy, obsahující vyřešení gesce a organizačního zabezpečení“ a do konce roku 2003 předložit vládě ke schválení. Tento zásadní materiál vychází i z výše uvedeného materiálu MV. Z tohoto důvodu bude následná realizace a koordinace procesu modernizace ústřední státní správy probíhat v gesci Úřadu vlády.
V rámci projektu byla též realizována pilotní iniciativa „Měření indexu spokojenosti zaměstnanců na úseku pro reformu veřejné správy“. Zkušenosti a analytické výstupy byly následně zpracovány do manuálu představující návod ke zjišťování indexu spokojenosti zaměstnanců v praxi.
V oblasti veřejné správy
V březnu 2003 nabyl účinnosti zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, který upravuje podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb, přestupky a jiné správní delikty či rozsah soudního přezkumu při volbách do Evropského parlamentu konaných na území ČR, čímž vytváří předpoklad pro jejich uskutečnění po vstupu ČR do EU.
O měsíc později nabyl účinnosti zákon č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů, upravující podmínky hlasovacího práva v referendu, jakož i vyhlašování a provádění referenda a vyhlašování jeho výsledků.
V souvislosti se závazkem vlády transformovat právní řád a zvýšit jeho přehlednost připravilo Ministerstvo vnitra v roce 2003 na základě analýzy všech druhů voleb návrh věcného záměru zákona o volbách a referendu (volební zákoník), kde budou v jedné právní normě kodifikovány všechny druhy voleb konaných na území ČR, tj. volby do Evropského parlamentu, volby prezidenta republiky, volby do PS, volby do Senátu ČR a provádění všeobecného celostátního referenda. V březnu 2004 bude návrh předložen vládě a jeho účinnost se předpokládá k 1. červnu 2006.
Do oblasti veřejné správy spadá i příprava nového správního řádu jako univerzální procesní normy pro oblast veřejné správy a dokončení nové koncepce správního trestání, jež posílí efektivitu správnětrestní odpovědnosti.
Návrh nového správního řádu byl v lednu 2003 schválen vládou a v únoru 2003 předložen Poslanecké sněmovně, kde je projednáván jako sněmovní tisk č. 201. Právní úprava byla zpracována v souladu s evropskými standardy správního práva a účinnosti má nabýt k 1. lednu 2005.
V rámci reformy správního trestání byl připraven návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a o řízení o nich (zákon o přestupcích), který by měl být v únoru 2004 předložen vládě. I ten respektuje standardy evropského práva a účinnosti by měl nabýt dnem 1. ledna 2005.
V souvislosti s dokončením reformy územní veřejné správy byl v roce 2003 vládou schválen věcný záměr zákona o změnách hranic krajů. Na jeho základě byl vypracován návrh zákona, kterým se mění vymezení hranic krajů, jenž byl v lednu 2004 předložen vládě. Jeho obecná ustanovení nabudou účinnosti k 1. 1. 2005, zatímco ustanovení o volbách do zastupitelstev krajů k 1. 7. 2004. V souvislosti s územní reformou je třeba zmínit i přípravu návrhu zákona o územně - správním členění státu.
Na podnět Rady vlády ČR pro lidská práva byla připravena novela zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství. V platnost vstoupila jako zákon č. 357/2003 Sb. a účinná je od října 2003. Umožňuje bývalým občanům ČSFR, kteří v době od ledna 1994 do září 1999 v důsledku udělení slovenského státního občanství pozbyli státního občanství českého, aby je znovu nabyli prohlášením a současně si ponechali státní občanství slovenské.
S cílem vytvořit ucelený informační systém evidence obyvatel při současném respektování požadavku na ochranu osobních údajů byla vypracována novela zákona č. 133/2000 Sb.,o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), která byla dne 30. ledna 2004 podepsána prezidentem republiky. K jejímu provedení je připravována prováděcí vyhláška.
S cílem přiblížit státní správu občanům byl připraven návrh novely zákona o matrikách, jenž byl v říjnu 2003 předložen Poslanecké sněmovně, kde je v současné době projednáván ve 2. čtení jako sněmovní tisk č. 466.
V souladu
s „Plánem legislativních prací“ vlády připravilo Ministerstvo
vnitra návrh zákona o archivnictví a spisové službě a o
změně některých zákonů, který je v současné době projednáván
Poslaneckou sněmovnou. Nový zákon nahradí dosud platný zákon č.
97/1974 Sb., o archivnictví,
a nově upraví výběr, evidenci a kategorizaci archiválií, jejich
ochranu i využívání.
Mimo „Plán legislativních prací“ vlády byly ve sledovaném období připraveny návrh novely zákona o občanských průkazech, který byl v prosinci 2003 předložen vládě, a návrh věcného záměru zákona o regulaci prostituce, který v závěru roku 2003 projednaly komise Legislativní rady vlády. Legislativní rada vlády projednávání návrhu přerušila do vyřešení zásadních věcných otázek.
V oblasti vnitřní bezpečnosti
V souvislosti se zhoršením mezinárodní situace v důsledku ozbrojené intervence v Iráku bylo k minimalizaci rizik ohrožení České republiky přijato v roce 2003 nařízení vlády č. 46/2003 Sb., o povolávání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky, a nařízení vlády č. 483/2003 Sb., o povolávání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky. Obě nařízení byla vydána k posílení počtu policistů v činné službě.
Na základě zkušeností z povodní v roce 2002 a v souvislosti s koncepčními změnami, jimiž v současné době procházejí ozbrojené síly ČR, byl v rámci krizového řízení v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku přijat v roce 2003 zákon č. 436/2003 Sb., jímž byl novelizován zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky. Na základě této novely lze k plnění úkolů pořádkové a ochranné služby Policie ČR povolat v případě potřeby i příslušníky Vězeňské služby, tj. příslušníky vězeňské a justiční stráže.
K posílení personální stability bezpečnostních sborů a ke zvýšení jejich výkonnosti byl v roce 2003 přijat zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Zákon představuje moderní právní úpravu problematiky služebního poměru, čímž se blíží úpravě služebního poměru v zemích Evropské unie. Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen v říjnu 2003 a v letošním roce na něj naváže 8 prováděcích právních předpisů. Účinnosti nabudou společně se zákonem k 1. lednu 2005.
S cílem dokončit harmonizaci migrační a azylové politiky se standardy EU a vytvořit podmínky pro další rozvoj koncepce integrace cizinců na území České republiky byla v roce 2003 novelizována jednak právní úprava pobytu cizinců, viz zákon č. 222/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, který rozděluje cizince do dvou základních kategorií – na občany EU a na ostatní cizince, tj. cizince z třetích zemí, přičemž vychází z principu založení výhodnějšího postavení pro občany EU, jednak byla zavedena zvláštní kategorie ochrany cizinců, tzv. dočasná ochrana cizinců, viz zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, který reaguje na důsledky hromadného přílivu osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země svého původu a jimž bude na základě tohoto zákona umožněn dočasný pobyt v České republice. Oba zákony nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2004.
Skutečnost, že při zajišťování bezpečnosti a pořádku v zemi plní určitou roli i soukromé subjekty, se promítla do novely zákona o zbraních – do zákona č. 228/2003 Sb. a jeho prováděcích právních předpisů; nařízení vlády č. 347/2003 Sb. řeší změnu technických požadavků na zabezpečení přechovávání zbraní, vyhláška č. 431/2003 Sb. provádí ustanovení zákona týkající se pyrotechnického průzkumu. Uvedené předpisy již nabyly účinnosti.
V neposlední řadě je třeba zmínit přípravu dvou ústavních zákonů, a sice zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou a zákona o změnách společných státních hranic se Spolkovou republikou Německo. Ústavní zákon o změnách státních hranic s Rakouskou republikou reaguje na změny koryta řeky. V únoru 2003 byl schválen vládou, úspěšně prošel Parlamentem ČR a v současné době je předložen prezidentu republiky k podpisu. Návrh ústavního zákona o změnách společných státních hranic se Spolkovou republikou Německo reaguje na výstavbu dálničního mostu na hraničním přechodu Rozvadov – Waidhaus. V závěru roku 2003 byl odeslán vládě, kde je v současné době projednáván pracovními komisemi Legislativní rady vlády.
Vedle vlastní legislativní činnosti plní Ministerstvo vnitra zákonem uloženou povinnost vydávat Sbírku zákonů a Sbírku mezinárodních smluv včetně zajišťování jejich tisku a distribuce (zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv).
Politické strany a občanská sdružení
Volby
Odbor všeobecné správy Ministerstva vnitra odpovídá mimo jiné v souladu s § 12 odst. 1 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kompetenční zákon“) za výkon státní správy na úseku voleb, tj. voleb do zastupitelstev územních samospráv (voleb do zastupitelstev obcí a voleb do zastupitelstev krajů), voleb do Parlamentu České republiky (jak voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky tak i voleb do Senátu Parlamentu České republiky) a voleb do Evropského parlamentu konaných na území České republiky. Ministerstvo vnitra rovněž zajišťuje výkon státní správy na úseku referenda.
Oddělení volební a sdružování odboru všeobecné správy připravuje návrhy právních předpisů na úseku voleb a referenda, zajišťuje po organizační a materiální stránce volby a celostátní referendum, plní úkoly sekretariátu Státní volební komise, zpracovává odborná stanoviska týkající se všech druhů voleb a referenda, připravuje odborná vyjádření a stanoviska k vyhlášení a organizačně technickému zabezpečení místního referenda.
Podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky se konaly doplňovací volby ve dnech 31. října a 1. listopadu 2003 a 7. a 8. listopadu 2003. V obou případech došlo k zániku mandátu senátorů v souvislosti s jejich jmenováním ústavními soudci. V návaznosti na konání všeobecných voleb do zastupitelstev obcí ve dnech 1. a 2. listopadu 2002, se konalo opakované hlasování dne 25. ledna 2003 do zastupitelstev 2 obcí a nové, opakované a dodatečné volby dne 29. března 2003 do zastupitelstev 68 obcí; dne 12. července 2003 se konaly nové volby do zastupitelstev 5 obcí, dne 27. září 2003 do zastupitelstev 6 obcí a dne 13. prosince 2003 do zastupitelstev 11 obcí.
Ústavním zákonem č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, bylo umožněno konat celostátní referendum k otázce přistoupení České republiky k Evropské unii. Toto celostátní referendum se konalo na území České republiky ve dnech 13. a 14. června 2003, a to podle zákona č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda). Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy na úseku celostátního referenda podle zákona o provádění referenda metodicky řídil organizační a technickou přípravu, průběh a provádění referenda a kontroloval průběh hlasování a sčítání hlasů. Ve dnech konání referenda, tak jako při každých volbách, provedli pracovníci Ministerstva vnitra, zařazení do sekretariátu Státní volební komise, kontroly v 69 okrscích na území celé České republiky. Kontroly byly zaměřeny na dodržování ustanovení zákona o provádění referenda. Nedostatky závažného charakteru zjištěny nebyly. Drobná pochybení byla odstraňována bezprostředně na místě. Na organizačně technickém zabezpečení referenda se dále podílely všechny orgány pro referendum stanovené zákonem o provádění referenda, a to včetně resortů, které mají zastoupení ve Státní volební komisi. Státní volební komise jako stálý orgán plnila v rámci své působnosti zásadní úkoly spočívající zejména v koordinaci a dohledu na organizačně technické zabezpečení referenda. Počet hlasujících v celostátním referendu byl 4 457 206, z toho celkem 3 446 758 hlasujících se vyslovilo pro přistoupení České republiky k Evropské unii. Na základě vyhodnocení poznatků orgánů pro referendum je možné konstatovat, že organizace a provedení referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii byly řádně provedeny. Referendum tak proběhlo za zachování vysoké úrovně zákonnosti a otevřenosti celého procesu referenda včetně včasné informovanosti oprávněných občanů o jednotlivých úkonech orgánů pro referendum a zejména pak o výsledcích referenda.
Ministerstvo vnitra zpracovalo návrh zákona o místním referendu a o změně některých zákonů, který byl dne 11. prosince 2003 schválen Parlamentem České republiky. Dne 23. ledna 2004 nabyl tento zákon, tj. zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, platnosti a účinnosti nabývá dne 1. února 2004. Citovaný zákon vymezuje okruh otázek, o kterých místní referendum lze a nelze konat, upravuje postup při podání návrhu na jeho konání, vyhlášení místního referenda, průběh hlasování, platnost a závaznost a soudní přezkum ve věcech konání referenda.
V roce 2003 byl přijat zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů; k jeho provedení byla vydána vyhláška č. 409/2003 Sb., jejíž znění připravovalo Ministerstvo vnitra v dohodě s Českým statistickým úřadem, Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle těchto předpisů proběhnou v červnu 2004 první volby do Evropského parlamentu na území České republiky.
Matriky
Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky je upraveno zákonem č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, kterým byl citovaný zákon novelizován, byla ke dni 1. 1. 2003 přenesena působnost okresních úřadů na úseku státního občanství na krajské úřady. Krajské úřady jsou tedy příslušné zejména k přijímání žádostí o udělení státního občanství České republiky podle § 7 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k přijímání prohlášení některých státních občanů Slovenské republiky o nabytí státního občanství a vydávání osvědčení o nabytí státního občanství České republiky podle § 18a, § 18b a § 18c citovaného zákona a vydávání osvědčení (potvrzení) o státním občanství České republiky. Dosavadní působnost Ministerstva vnitra na úseku státního občanství zůstala v souvislosti se zánikem okresních úřadů nedotčena.
Dne 29. 10. 2003 nabyl účinnosti zákon č. 357/2003 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato novela zejména umožňuje zjednodušené nabytí státního občanství České republiky dalším skupinám občanů Slovenské republiky, kteří mohou mít dvojí občanství. Jedná se zejména o nový § 18b citovaného zákona, který umožňuje státním občanům Slovenské republiky, kteří měli k 31. 12. 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky a kteří nabyli státní občanství Slovenské republiky udělením v době od 1. 1. 1994 do 1. 9. 1999, učinit prohlášení o nabytí státního občanství České republiky, pokud toto občanství v mezidobí již nenabyli jinak. Podle nového § 18c citovaného zákona státní občan Slovenské republiky, který se narodil na území Slovenské republiky rodičům, z nichž jeden měl státní občanství České socialistické republiky nebo České republiky a druhý státní občanství Slovenské socialistické republiky nebo Slovenské republiky a zároveň byl ke dni 31. 12. 1992 státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky a současně Slovenské republiky mladším 18 let, může učinit prohlášení o nabytí státního občanství České republiky, pokud toto občanství již v mezidobí nenabyl jinak.
Novela rovněž rozšířila výčet podmínek pro udělení státního občanství České republiky v § 7 citovaného zákona. Žadatel o udělení státního občanství České republiky musí nově prokázat, jak plní povinnosti vyplývající ze zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů upravujících veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, důchodové pojištění, daně, odvody a poplatky.
Novelou citovaného zákona došlo mimo jiné i k rozšíření možností prominutí podmínky prokázání pozbytí dosavadního státního občanství. Žadateli lze tuto podmínku prominout, má-li na území ČR povolen trvalý pobyt, oprávněně se zdržuje na jejím území po dobu nejméně 5 let, má skutečný vztah k ČR a pokud právní předpisy státu, jehož je státním občanem, neumožňují jeho propuštění ze státního svazku nebo tento stát odmítá o jeho propuštění ze státního svazku vydat doklad, jeho propuštění ze státního svazku je spojeno s nepřiměřenými správními poplatky či jinými v demokratickém státě nepřijatelnými podmínkami, podáním žádosti o propuštění ze státního svazku by žadatel mohl vystavit sebe nebo osoby blízké pronásledování z důvodů rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení, udělení státního občanství České republiky by bylo významným přínosem pro ČR zejména z hlediska vědeckého, společenského, kulturního či sportovního nebo pokud pozbyl v minulosti státní občanství Československé republiky nebo České a Slovenské Federativní Republiky nebo České republiky, pokud nejde o žadatele, který je státním občanem Slovenské republiky. Podmínku prokázání pozbytí dosavadního státního občanství lze rovněž prominout žadateli, který má v České republice povolen trvalý pobyt po dobu nejméně 5 let, má skutečný vztah k České republice a oprávněně se zdržuje na jejím území po dobu nejméně 20 let.
Komunikace s medii a širokou veřejností je hlavním předmětem činnosti odbor tisku a public relations. Vedle individuálního řešení dotazů občanů a novinářů proto pořádá tiskové konference a besedy k nejrůznějším aktuálním problémům či tématům a vydává tiskové zprávy. Veřejnost informuje také prostřednictvím internetových stránek Ministerstva vnitra, které vytváří a aktualizuje jeho oddělení webové prezentace. V jejich rámci provozuje i Radio Vnitro, které svým vysíláním doplňuje celkový pohled na resort. Vedle těchto činností prezentuje Ministerstvo vnitra ČR a Policii ČR vydáváním informačních publikací nebo případnou účastí na vybraných výstavách, veletrzích a dalších akcích.
Zpětnou vazbu pro pracovníky odboru zajišťuje každodenní monitoring a následná analýza medií. Je vydáván tzv. Monitor, jehož obsah tvoří příspěvky tištěných medií, které mají vztah k resortu či k jeho představitelům. Od druhé poloviny roku 2003 je vydáván také Monitor elektronických médií, který vedle televizního a rozhlasového vysílání mapuje i internet. Zaměstnancům a příslušníkům resortu je přístupný v síti intranet.
Radio Vnitro
Ministerstvo vnitra spravuje Radio Vnitro, které je jediným internetovým rádiem ústřední české státní správy. Svoje vysílání zahájilo 11. 11. 2002 v 11 hodin a 11 minut.
K cílům jeho vysílání patří podpořit informační působení poradenských míst policejních preventivně informačních skupin a rozšířit mediální působení Ministerstva vnitra o nové cílové skupiny.
Způsoby šíření Radia Vnitro:
Mezi zdroje informací patří záznamy tiskových konferencí představitelů ministerstva, policie a hasičského záchranného sboru, denní telefonické zpravodajství policejních a hasičských mluvčích, smluvní nonstop zpravodajství dopravních a informačních agentur ABA, DITA a ÚAMK, reportáže a rozhovory redaktorů odboru tisku a public relations nebo soudničky členů české sekce Světové asociace autorů detektivní literatury. Veliký ohlas měly telefonáty ministra vnitra ze služebních cest (26. - 29. 1. 2004 z USA). Další informace získává služba pro příjem telefonátů na čísle: 974 841 962 nebo 974 832 772
Public relations projekty
Jak to vidím JÁ
Oddělení public relations odboru tisku a PR pořádalo již třetím rokem úspěšný preventivní projekt pro děti základních škol s názvem „Jak to vidím JÁ“. Cílem projektu byla prevence sociálně-patologických jevů ohrožujících děti všech věkových kategorií. Záštitu nad soutěží převzal ministr vnitra Stanislav Gross.
Úkolem dětí bylo vytvořit jakékoli výtvarné či literární dílo, týkající se vyhlášeného tématu. Zpracování záviselo zcela na dětské fantazii a možnostech dětí (psaní, skládání písní, poezie, kreslení, modelování, hrané scénky...). V průběhu roku se soutěž zaměřila na následující problematiky: Předsevzetí a my; Domácí násilí; O čem se nemluví a mě to zajímá; Divácké násilí a děti; Můj životní sen.
Celková statistika soutěže (k 31. 5. 2003)
doba trvání: 2,5 roku
počet vyhlášených kol: 5
počet vyhlášených soutěžních témat: 22
počet zaslaných děl do soutěže: více než 16 000
počet dětí oceněných ministrem vnitra: 674
počet škol zapojených do projektu: 3 036 z celé ČR
počet osob přítomných slavnostnímu předávání cen: 2 420
počet organizací spolupracujících na projektu: 49
Dne 24. 6 byli vítězové vyhlášeni v hlavním sále Trojského zámku. Ceny dětem předal osobně ministr vnitra Stanislav Gross. Hudebně program zpestřil bez nároku na honorář Jan Vodňanský.
Promenádní výstava
Výlohy budovy Ministerstva vnitra U Obecního domu 3 v Praze 1 byly zaměřeny v roce 2002 na následující témata:
Ve dnech 14. a 15. dubna 2003 se uskutečnilo v Červené nad Vltavou setkání tiskových mluvčích PČR, organizované odborem tisku a public relations Ministerstva vnitra. V rámci tohoto setkání proběhla řada přednášek a seminářů na téma extremismus, rasismus, divácké násilí, medializace, komunikace a stres, zvládání konfliktních situací, image osobitosti atd. Účastníci byli také seznámeni s obsahem internetových stránek MV a PČR, novinkou bylo vysílání internetového Radia Vnitro.
Soutěže pro rozhlasové stanice v ČR
V roce 2003 pokračovaly soutěže na různých rozhlasových stanicích (Impuls, Kiss, Country atd.), a to na aktuální témata jako korupce, domácí násilí, vstup ČR do EU. Otázky byly určeny všem věkovým kategoriím a úspěšní posluchači obdrželi propagační předměty Ministerstva vnitra.
Policista roku
Odbor tisku a public relations opět vyhlásil oceňování nejlepších policistů a jejich činů. Za rok 2003 byly vyhodnoceny kategorie: policista roku (individuální čin), policejní čin roku (týmová práce), velitel roku, policista veterán, nejlepší policejní správa kraje a nejlepší policejní okresní ředitelství. Ceny předával ministr vnitra Stanislav Gross v Muzeu Policie ČR.
Publikační činnost
V roce 2003 byly v rámci publikační činnosti odboru tisku a public relations vydány tyto publikace a tiskoviny:
Oddělení webové prezentace
V roce 2003 oddělení webové prezentace vytvořilo a obnovilo tisíce internetových stránek. Plnilo tím úkoly Ministerstva vnitra dané zákony o svobodném přístupu k informacím, o sbírce zákonů České republiky a o mezinárodních smlouvách České republiky. Od března 2003 dochází ke zveřejňování „Evidenčních podkladů“, a to podle § 7 zák. 107/2002 Sb. (o svazcích StB). Na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě 2003, konané v Hradci Králové, převzal ministr vnitra Stanislav Gross Cenu originality za internetové rádio Radio Vnitro.
Návštěvnost veřejného webového serveru Ministerstva vnitra za rok 2003 stoupla oproti roku 2002 více jak dvojnásobně. V roce 2002 dosáhla 206 632 přístupů denně a v roce 2003 již 458 601 přístupů denně. Na některé příčiny zvyšujícího se zájmu veřejnosti ukázal internetový průzkum struktury uživatelů webového serveru Ministerstva vnitra od výzkumné agentury Network Media Service. Prokázalo se, že většina návštěvníků nepatří mezi internetové nováčky, a proto se cíleně zajímají o aktuality a novinky na oblíbených stránkách, častěji komunikují s úřady pomocí emailové pošty, třetina z nich si stránky Ministerstva vnitra prohlíží z domova a přibývají večerní a víkendoví návštěvníci. Průzkum také ukázal, že webový server Ministerstva vnitra má rovnoměrné pokrytí po všech městech a obcích. Dvě třetiny návštěvníků tvoří muži a jednu třetinu ženy a většina návštěvníků se rekrutuje z produktivní vysokoškolsky a středoškolsky vzdělané populace. Mezi návštěvníky nechybějí děti do 15 let, lidé nad 66 let a nezaměstnaní.
Webové stránky Ministerstva vnitra jsou velmi obsáhlé, navštěvované a stále přinášejí užitečné změny a novinky. Nejnavštěvovanějšími stránkami webového serveru Ministerstva vnitra v roce 2003 byly aktuality, odcizená motorová vozidla, neplatné doklady, stránky policie, umělecké předměty v policejní evidenci, Policejní akademie, statistiky z centrálního registru vozidel a obyvatel a adresy v ČR. Největší zájem je přitom o Sbírku zákonů ČR a Sbírku mezinárodních smluv ČR. Sbírka je doplňována podle data rozeslání částek a do archivu přibyly ročníky 1992 až 1961. S velkou návštěvností je spojena intenzivní komunikace pomocí emailové pošty a využívání rubriky „odpovědi na frekventované otázky“, které obsahují mj. návody pro práci s PDF soubory. V tomto formátu jsou jednotlivé částky vyráběny Tiskárnou MV, aby byly publikovány ve stejnopisu tak, jak to ukládá § 12 zákona 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Také o „seznamy StB“ projevila veřejnost velký zájem. Ke zlepšení dostupnosti údajů byl využit webhosting Českého Telecomu a.s., vlastní vyhledávací služba a pomoc portálů Seznam a Slunečnice. Od 10. dubna 2003 do 31. prosince 2003 zaznamenaly "seznamy StB" 1 199 831 přístupů.
Na mezinárodním počítačovém veletrhu Invex 2003 v Brně Ministerstvo vnitra veřejnosti představilo policejní internetový dopravní servis v textové a ve zvukové podobě. Textové informace vycházejí z policejního Centra dopravních informací a zvukové zprávy pro vysílání Radia Vnitro poskytovaly společnosti ABA, DITA a ÚAMK. Všechny informace o dopravních nehodách, průjezdnosti hlavním městem, trasách nadměrných nákladů, propustnosti hraničních přechodů a uzavírkách jsou dostupné všem uživatelům internetu bez jakéhokoli omezování. Jsou k dispozici médiím, přepravcům, poštám, autoškolám i jednotlivým osobám doma a v zahraničí. Informace jsou poskytovány nepřetržitě 24 hodin denně. Na přenosu zpráv z policie na internet se podílejí pracovníci Centra dopravních informací operačního oddělení Policejního prezidia ČR, oddělení webové prezentace odboru tisku a public relations a redakce iŽurnálu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnál.
V roce 2003 se do popředí úsilí webové prezentace dostala spolupráce Ministerstva vnitra a Ministerstva informatiky při vytváření tzv. životních situací pro Portál veřejné správy. Ministerstvo vnitra přes deset let shromažďuje, rediguje a pod názvem Úřad není labyrint vydává informace, které mají pomoci občanům při vyřizování úředních záležitostí. Zpočátku se jednalo o tištěné publikace, ale vzhledem k častým úpravám ve správních agendách jsou již delší dobu informace zpracovávány a zpřístupňovány pouze v elektronické podobě. Ministerstvo vnitra nabízí desítky tematických okruhů - počínaje občanskými průkazy a konče povinně zveřejňovanými údaji. Všechny jsou od roku 1997 upravovány do univerzálního formátu podle standardu pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jsou k dispozici nejen na webových, ale i wapových stránkách Ministerstva vnitra a mnoho z nich také ve vysílání internetového rádia Radio Vnitro v rubrice Víte, že…, případně na teletextu ČT 1 na stranách 595 a 596.
Aby životní situace na internetových stránkách Ministerstva vnitra a na Portálu veřejné správy sloužily svému účelu, úzce spolupracují pracovníci Ministerstva vnitra s redakcí Portálu veřejné správy a Ministerstvem informatiky.
Uvnitř Ministerstva vnitra se na popisování životních informací podílejí pracovníci oddělení webové prezentace a oddělení redakce odboru tisku, oddělení podání osob Kanceláře ministra, oddělení informačních služeb odboru informatizace veřejné správy a všech útvarů, které mají vytváření a aktualizace životních situací na starost. Odpovědní pracovníci brožurku doplňují, opravují a aktualizují. Každá tematická stránka je volena tak, aby odpovídala nějaké životní situaci občana a pomohla mu rychle najít co nejlepší postup jejího řešení. Získané zkušenosti radí při každé aktualizaci jedné životní situace udělat revizi celého textu.
Webový server Ministerstva vnitra je živý organismus, který se neustále obnovuje a roste. Mezi nepřehlédnutelnými přírůstky roku 2003 jsou nové stránky odboru modernizace veřejné správy a modernizace ústřední státní správy, Dobrovolnické služby, Středoevropské akademie, oddělení psychologie a sociologie, voleb do Evropského parlamentu, inovovaná dětská soutěž Svět očima dětí, příspěvky o vysílání a přijímání humanitárních, záchranářských a policejních zahraničních misí, informace Nadace policistů a hasičů a stránka Rok ochrany cyklistů a chodců. Do pravidelného internetového zpravodajství se zapojili mluvčí krajských hasičských záchranných sborů a Celní správa Ministerstvu vnitra vrátila „Seznam hraničních přechodů České republiky“.
Situace v českém mediálním světě stále častěji nutí Ministerstvo vnitra využívat své webové stránky jako vlastní médium k prezentaci původních sdělení a stanovisek na zkreslené či zavádějící sdělení hromadných sdělovacích prostředků, zejména vůči policii. Mediální úlohu webového serveru Ministerstva vnitra zvýrazňuje internetové rádio Radio Vnitro. Ministr vnitra sám osobně sděloval internetovým posluchačům závažná sdělení jako například o dopadení kyanidového vyděrače v sobotu 24. května 2003 nebo při vyhlášení bezpečnostních opatření po teroristickém útoku ve španělském Madridu ve čtvrtek 11. března 2004. Pohotové příspěvky představitelů ministerstva, policie a hasičského záchranného sboru využívá řada českých rádií.
V roce 2003 se také přistoupilo k dlouho chystané změně obsahového členění a grafické podoby webových stránek. První webové stránky Ministerstva vnitra představila služba WWW serveru státní správy České republiky na sklonku roku 1996. Výběr informací a jejich aktualizaci, včetně grafické úpravy, měly na starost vybrané firmy. Pro Ministerstvo vnitra pracovala firma Internet CZ s.r.o. Koncem roku 1997 byla tato forma spolupráce z ekonomických důvodů přerušena a Ministerstvo vnitra pokračovalo ve vytváření a aktualizaci stránek vlastními silami. Hlavní prioritou předchozích sedmi let bylo postupné rozšiřování spektra informací a jejich rychlé zpracování a poskytování veřejnosti. Na profesionální grafickou úpravu a na zásadní rekonstrukci obsahového členění chyběla potřebná kapacita. Dílčí změny se na webu objevily koncem roku 1997 a v roce 2000. Od té doby na stránkách přibyly malé navigační obrázky a mnoho dalších odkazů bez řádného obsahového a grafického konceptu. Po mnoha diskusích bylo přijato členění do pěti základních celků INFO, KONTAKTY, RADY A SLUŽBY, PREZENTACE a ARCHIV a jeho logika byla úspěšně vyzkoušena na nových stránkách oblastních ředitelství cizinecké a pohraniční policie. V rubrice INFO jsou poskytovány zpravodajské a publicistické informace Ministerstva vnitra, policie a hasičského záchranného sboru o tom, co se stalo, co se děje nebo co se připravuje. V KONTAKTECH se občané dovědí potřebné údaje, když chtějí nebo musí s úřady komunikovat či je navštívit. RADY A SLUŽBY pro občany i cizince připravují odborníci ministerstva, policie a hasičského záchranného sboru, aby pomohli lidem bránit se proti kriminalitě a překonávat krizové situace, aby jim pomohli snadněji vyřizovat úřední záležitosti a aby jim usnadnili přístup k údajům v centrálních registrech. PREZENTACE jsou stránkami "o nás" a informují o úkolech, struktuře, činnosti a výsledcích resortních útvarů. ARCHIV zachovává vše, co sice není aktuální, ale stále žádané .
Trvale udržované informace jsou dostupné široké domácí a zahraniční veřejnosti na Internetu na adrese www.mvcr.cz nebo www.policie.cz a policistům a úředníkům na intranetu na adrese www.internet.bb (http://10.2.31.131). Na intranetovém serveru s adresou www.let.aa/otpr weboví pracovníci vytvářejí stránky odboru tisku a public relations, na kterých je mimo základní informační nabídku přístupný elektronický monitor České tiskové kanceláře, vybraných celostátních a regionálních periodik, televize a rozhlasu a elektronická kopie „Monitoru odboru tisku a public relations“.
s občany – emailové připomínky, náměty
Volby
Pracovníci odboru tisku a public relations se v roce 2003 jako členové sekretariátu Státní volební komise podíleli na zajištění doplňujících voleb do Senátu Parlamentu České republiky a nových voleb do zastupitelstev obcí.
Výroční zpráva ministerstva vnitra za rok 2003 o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Ve smyslu § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zveřejňuje Ministerstvo vnitra výroční zprávu za rok 2003 o své činnosti v oblasti poskytování informací podle citovaného zákona:
- počet podaných žádostí o informace: 7 717
- počet podaných rozkladů proti rozhodnutí: 0
- počet rozsudků soudu: 0
- žádné řízení o sankcích za nedodržování citovaného zákona nebylo vedeno
Uvedené žádosti obdrželo Ministerstvo vnitra poštou, faxem, převážná část byla zaslána formou emailu. Telefonické dotazy nejsou evidovány.
Témata nejčastějších dotazů v roce 2003:
Kancelář ministra vnitra – oddělení podání osob
Oddělení podání osob kanceláře ministra vnitra zajišťuje provoz speciální telefonní linky 974 832 222 a internetových adres stiznosti@mvcr.cz a dotazy@mvcr.cz. Za období roku 2003 přijali a vyřídili zaměstnanci oddělení podání osob cca 600 telefonických podání. Neustále stoupající tendenci má počet podání zasílaných elektronickou poštou na shora uvedené emailové adresy; v roce 2003 bylo doručeno 6 756 emailových podání. Mezi nejčastější témata dotazů náleží pobyt cizinců na území ČR, seznamy StB, občanská sdružení, reforma veřejné správy, činnost matrik, podmínky přijetí k Policii ČR, atd. Mimo tato podání vyřídili v roce 2003 pracovníci oddělení 856 písemných podání osob (z toho přibližně 10 % stížností).
Obsahově lze většinu podání (mimo stížností) charakterizovat spíše jako hledání právní či jiné pomoci při vyřizování osobních nebo firemních záležitostí. Dotazy veřejnosti i různých orgánů státní správy směřují do všech oblastí jež jsou v působnosti Ministerstva vnitra. Nezanedbatelným faktorem, doplňujícím činnost oddělení při vyřizování podání občanů, je i efektivní využívání elektronického informačního systému Evidence podání, jehož je kancelář ministra vnitra po obsahové stránce správcem a kde lze nalézt přehled o způsobu vyřizování jednotlivých podání v resortu a využít jej operativně k získání aktuální informace; systém přispívá i ke kontrolní a metodické práci, kterou oddělení vykonává směrem k pracovištím ministerstva i Policie ČR, vyřizujícím podání.
Náplní činnosti odboru archivní a spisové služby (jehož základní organizační složkou je Archiv Ministerstva vnitra) v roce 2003 bylo řízení a výkon spisové a archivní služby v resortu a plnění úkolů, které vyplývají z právních předpisů a z usnesení vlády.
Pracovníci Archivu Ministerstva vnitra, který byl zřízen v roce 1966, spravují celkově cca 16 km písemností, vzniklých z činnosti tzv. bezpečnostního úseku Ministerstva vnitra České republiky a jeho předchůdců od roku 1945. Nejstarší část představují fondy tzv. Studijního ústavu, časově přesahující do doby nacistické okupace a 1. republiky (např. Sbírka písemností politických stran, spolků a organizací z let 1918–48, písemnosti nacistických bezpečnostních složek, protektorátních úřadů apod.), „nejmladší“ například materiály dokumentující činnost bezpečnostních složek v roce 1989. Výpovědní hodnota těchto archiválií je vzhledem ke zcela mimořádnému postavení bezpečnostních složek státu v totalitní společnosti vskutku velká, pro studium nejnovějších dějin představují historické prameny mnohdy zásadní povahy.
Fondy „Archivu“ byly v minulosti využívány téměř výlučně pro úřední (respektive služební) potřebu, k zásadní změně došlo po roce 1989, kdy se „Archiv“ otevřel a umožnil studium zde uložených materiálů. Mnozí historikové a další badatelé této možnosti využívají, o čemž svědčí následující čísla: v roce 2003 bylo v Archivu MV (včetně jeho pobočky v Brně-Kanicích) uskutečněno celkem 2 295 badatelských návštěv (z toho bylo cca 40 % „služebních“ (jednalo se zejména o pracovníky Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR). Prostudováno bylo 55 knih, 59 balíků, 169 samostatných spisů, 13 838 svazků a 1 298 kartonů archivního materiálu v originále a 2 819 svazků na mikrofiších. Ve srovnání s rokem předchozím to představuje téměř 40 % nárůst množství studijně využívaného archivního materiálu a 20 % badatelských návštěv. Stranou zatím ponecháváme svazky zpřístupňované podle zákona č. 107/2002 Sb. na detašovaném pracovišti našeho odboru v Pardubicích.
V rámci běžné agendy se pracovníci „Archivu“ dále zabývají vyhledáváním podkladů k žádostem o restituce, rehabilitace a odškodňování osob perzekvovaných v 50. letech nebo za okupace a vyřizují další individuální žádosti občanů. Na základě požadavků ČÚSZ např. vyhledávali doklady a podklady v souvislosti s uplatňováním nároků na odškodnění osob zavlečených po roce 1945 do SSSR a zpracovali 496 žádostí od Ministerstva obrany, týkajících se vydávání osvědčení o odbojové činnosti za 2. světové války podle zákona č. 255/1946 Sb. V neposlední řadě se zabývají archivním zpracováním uloženého materiálu (v současnosti např. probíhá inventarizace fondu II. správy StB, bývalé komunistické kontrarozvědky, IV. správy StB – správy sledování, krajských správ StB Brno a Hradec Králové, byla dokončena inventarizace V. správy – správy ochrany stranických a ústavních činitelů) a rovněž zajišťují tzv. předarchivní péči ve spisovnách jednotlivých složek MV, z nichž jsou posléze do „Archivu“ přijímány nové písemnosti s trvalou archivní hodnotou. V roce 2003 vykonali pracovníci „Archivu“ v Praze a v Brně-Kanicích celkem 78 archivních prohlídek. V rámci odboru funguje rovněž centrální spisovna MV, které přísluší dohled nad všemi spisovnami resortu a jejich metodické vedení. V současné době se podílí na přípravě projektu elektronické spisové služby Ministerstva vnitra.
V roce 2003 byly dokončeny základní práce na návrhu nového zákona o archivnictví a spisové službě včetně prováděcích předpisů. Návrh zákona po vnitřním i mimoresortním připomínkovém řízení projednala Legislativní rada vlády, vláda a poté byl předán k projednání do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
V březnu 2003 schválila vláda usnesení č. 216 k návrhu dalšího řešení povodněmi zasažených dokumentů státních organizací a organizací spravujících kulturní dědictví, které bylo novelizováno 30. 7. 2003 pod č. 774. Usnesení mimo jiné ukládá ministru vnitra zajistit odborný dohled nad výkonem služeb prováděných formou veřejné zakázky, dále zajistit desinfekci rozmražených a vysušených dokumentů, zajistit konzervaci a restaurování těchto dokumentů v restaurátorských dílnách státních archivů. Za tímto účelem mají být tato pracoviště personálně posílena celkem o 25 tabulkových míst v průběhu 5 let. Toto opatření se však zatím nedaří uskutečnit.
Zahraniční cesty odboru archivní správy v roce 2003 lze rozdělit na dva tématické okruhy, a to bohemikální výzkum a účast na mezinárodních zasedáních, konferencích a jednáních (např. konference ředitelů národních archivů a archivních správ EU a kandidátských zemí – EBNA, porada archivních expertů členských a přistupujících států Evropské unie).
Z uskutečněných cest je třeba zmínit účast ředitele odboru archivní správy na poradě ředitelů národních archivů a archivních správ zemí Evropské unie a kandidátských zemí (Evropské byro národních archivářů – EBNA). Tyto porady se konají pravidelně v pololetních intervalech a jejich pořadatelem je vždy předsednická země Evropské unie. Pořadatelem v roce 2003 bylo nejprve Řecko a v druhé polovině roku Itálie. Na těchto poradách byly získány důležité informace o koordinaci postupu v některých otázkách archivní legislativy a politiky a informace týkající se opatření proti krádežím archiválií, zpoplatňování archivních služeb a otázek přístupu do veřejných archivů. Poznatky budou využity při tvorbě prováděcích předpisů k archivnímu zákonu a při uplatňování režimových opatření v archivech za účelem zabránění krádežím archiválií.
Ředitel odboru archivní správy se dále zúčastnil porady archivních expertů členských a přistupujících států Evropské unie, která se konala poprvé v roce 2003. Porada byla svolána na základě usnesení Rady Evropy ze dne 6. 5. 2003 o archivnictví v členských státech č. 2003/C 113/02, kde v bodu 8 žádá Rada Evropy Evropskou komisi, aby ustavila reprezentativní komisi expertů z příslušných národních úřadů, která se bude zabývat změnami činnosti Evropské komise v oblasti archivnictví v souvislosti se vstupem nových států. Na této poradě byla jmenována komise pro koncipování strategie spolupráce členských zemí EU v oblasti archivnictví, složená ze zástupců Francie, Spojeného království, Portugalska, Irska, SRN, Litvy a České republiky.
Přijetí zahraničních delegací proběhla na základě uzavřených dohod o spolupráci v oblasti archivnictví. V roce 2003 nás navštívili kolegové z Francie, Chorvatska, Slovinska a Peru.
Získané poznatky ze zahraničních cest jsou pravidelně publikovány v „Archivním časopise“ a dalších archivních periodikách.
Správa uprchlických zařízení (dále jen „SUZ“) byla zřízena 1. 1. 1996 jako rozpočtová organizace Ministerstva vnitra České republiky. Jejím úkolem je zajistit žadatelům o udělení azylu a osobám, kterým vláda poskytla dočasnou ochranu v České republice, ubytování, stravování a dále zdravotní, sociální a další služby.
V České republice se nachází tři typy azylových zařízení - přijímací střediska, pobytová střediska a integrační azylová střediska.
Přijímací střediska jsou v České republice ve Vyšních Lhotách a na mezinárodním letišti Praha – Ruzyně. Toto přijímací středisko bylo zprovozněno 1. 2. 2002 pro cizince, kteří projeví úmysl požádat o azyl v tranzitním prostoru letiště. V přijímacím středisku podstoupí žadatelé o azyl identifikační úkony, komplexní zdravotní prohlídky a je s nimi zahájeno azylové řízení.
Pobytových středisek je na území České republiky celkem deset- pobytové středisko Bělá pod Bezdězem, Červený Újezd, Zastávka u Brna, Kostelec n./ Orl., Havířov, Bruntál, Kašava, Stráž pod Ralskem, Seč a Zbýšov. V pobytových střediscích žadatelé o udělení azylu čekají na konečné rozhodnutí ve věci jejich žádosti o udělení azylu. Klienti mají možnost pobytová střediska opouštět, a to i dlouhodobě.
Integrační azylová střediska v Zastávce u Brna, Havířově, Hoštce, Předlicích a Jaroměři jsou určena pro osoby, kterým byl v České republice přiznán azyl. Azylant je zde ubytován do doby získání trvalého bydlení v rámci Státního integračního programu. Osoby zde ubytované platí nájemné a jejich práva a povinnosti jsou velmi blízké těm, které mají občané České republiky.
Významnou součástí práce SUZ je také program dobrovolných repatriací neúspěšných žadatelů o udělení azylu do země původu. Hlavními zásadami programu jsou dobrovolnost, bezpečnost a důstojnost návratu domů. Od roku 1996, kdy byl program zahájen, do konce roku 2003 bylo v jeho rámci navráceno 3 189 osob. Konkrétně v roce 2003 bylo repatriováno 1 016 osob, z nichž nejpočetnější byla skupina žadatelů ze Slovenska (celkem 762 osob), dále z Ukrajiny (48 osob) a z Ruska (34 osob).
Velký důraz je kladen na zvyšování kvalifikace a profesní růst zaměstnanců. Za tímto účelem se pracovníci Správy uprchlických zařízení účastní kurzů a školení podle profesního zaměření, absolvují jazykové kurzy, psychosociální výcviky nebo mezinárodní výměnné stáže u partnerských organizací přijímajících uprchlíky v zemích Evropské unie. S výhledem na členství České republiky v Evropské unii je pro SUZ důležité harmonizovat základní služby týkající se přijímání žadatelů o azyl s ostatními členskými zeměmi EU. Z tohoto důvodu byl partnerskými zeměmi vytvořen program ENARO, jež si klade za cíl prosazovat společné postupy přijímání žadatelů o azyl v Evropě založené na hodnotách lidské důstojnosti, vyměňovat, testovat a prosazovat nápady, informace a nejlepší postupy týkající se přijímací politiky a provozování pobytových středisek, podporovat vzájemnou spolupráci evropských institucí a organizací pro přijímání žadatelů o azyl v Evropě.
V průběhu roku 2003 se v rámci programu ENARO účastnilo pět zaměstnanců SUZ pracovních pobytů v Dánsku, Belgii, Maďarsku, Nizozemí a Švédsku. Ve stejné době přijala SUZ pět pracovníků partnerských organizací z Dánska, Belgie, Maďarska, Nizozemí a Švédska. Nabyté zkušenosti naši zaměstnanci zhodnocují ve své každodenní práci. Výraznou událostí roku 2003 bylo pro Správu uprchlických zařízení pořádání 8. evropské konference o přijímání žadatelů o azyl. Evropské konference o přijímání žadatelů o azyl se konají od roku 1989 každé dva roky na různých místech Evropy, přičemž předchozí se konala v roce 2001 v Bruselu.
Zastřešujícími tématy 8. evropské konference byly především harmonizace přijímacích systémů pro žadatele o azyl členských a kandidátských států Evropské unie, koordinace zavádění minimálních standardů pro přijímání žadatelů o azyl v návaznosti na Směrnici přijatou Evropskou komisí 2003/9/EC a zároveň vytváření potřebné infrastruktury v zemích střední a východní Evropy, kde je tento proces často na počátku. Konference se zúčastnilo 80 delegátů z 25 evropských zemí.
Vláda České republiky schválila v roce 2003 Program humanitárních evakuací zdravotně postižených obyvatel Irácké republiky (MEDEVAC III) a svým usnesením č. 754 ze dne 21. července 2003 na něj vyčlenila částku 7 miliónů Kč.
Do „Programu“ byli zařazeni dětští pacienti, které by nebylo možné v Iráku úspěšně léčit; jejich výběr byl v první fázi prováděn v 7. polní nemocnici v Basře.
Základní prvky „Programu“ jsou tvořeny leteckou evakuací na území České republiky, zajištěním odpovídající léčby, celkovým zajištěním pobytu v ČR a zajištěním návratu do země původu. Dětští pacienti jsou doprovázeni některým z rodinných příslušníku, jejichž ubytování je zajišťováno přímo ve zdravotnických zařízeních. Pacienti i doprovod pobývají v ČR v režimu žadatelů o udělení azylu.
Od začátku „Programu“ bylo v ČR léčeno 18 pacientů; většina z nich trpěla vrozenou srdeční vadou, dále pak vrozenou vadou močového měchýře a dolních močových cest, dva pacienti byli hospitalizováni s těžkými popáleninami. Jejich vstupní prohlídku provedlo Infekční oddělení FN Motol.
Šestnáct pacientů již odcestovalo po úspěšném absolvování léčby domů, dva pacienti nadále zůstávají na léčení v České republice.
Již v roce 2002 začala Správa uprchlických zařízení zavádět „Projekt Strategie vnitřní bezpečnosti v azylových zařízeních“. Hlavním cílem „Projektu“ je zajištění bezpečí žadatelů o azyl v azylových zařízeních. Za tímto účelem byla v azylových zařízeních učiněna opatření organizačního a technického rázu. Hlavní cílové skupiny, na které je „Strategie“ zaměřena, jsou ohrožené skupiny žadatelů o azyl (nezletilí žadatelé bez doprovodu zákonného zástupce, osamělé ženy a matky, senioři a osoby, které jsou fyzicky, mentálně nebo sociálně handicapováni). Azylová zařízení jsou rozdělena na standardní a chráněnou zónu, vnitřní a vnější společné prostory monitoruje kamerový systém, zaměstnanci Správy uprchlických zařízení jsou vzděláváni podle specializací na jednotlivé ohrožené skupiny.
V pobytových střediscích Bělá pod Bezdězem-Jezová a Červený Újezd došlo během roku 2002 k instalaci kamerových systémů.
V roce 2003 se „Projekt“ v jednotlivých azylových zařízeních dále rozvíjel. Započal dvouletý kurz pro zaměstnance, kteří se specializují na problematiku samostatných mužů a zneužívání návykových látek. V přijímacím středisku Vyšní Lhoty byl instalován kamerový systém, který zajišťuje technický monitoring vnitřních i vnějších společných prostor přijímacího střediska; byly vybudovány chráněné vstupy do objektů dvou ubytoven včetně pracoviště nepřetržité služby; rovněž byl zaveden kartový systém, kterým je zabezpečena evidence a výdej stravy pro žadatele o azyl a zaměstnance střediska. V přijímacím a pobytovém středisku Červený Újezd došlo k vybudování nového bezbariérového vstupu do chráněné ubytovny a k zřízení pracoviště nepřetržité služby. V pobytových střediscích Kostelec nad Orlicí a Zastávka u Brna byl instalován kamerový systém.
Během roku 2003 se zlepšila komunikace mezi Správou uprchlických zařízení, respektive azylovými zařízeními a obecními a městskými úřady obcí a měst na jejichž území se nachází jednotlivá střediska. Docházelo k pravidelným setkáním zastupitelů měst a obcí, cizinecké, státní a městské policie a ředitelů místních základních škol s vedoucími azylových zařízení a zástupci Správy uprchlických zařízení.
V jednotlivých azylových střediscích se v průběhu roku 2003 konaly dny otevřených dveří, během nichž měla veřejnost možnost seznámit se s chodem středisek.
V rámci aktivit směřujících k prevenci negativních jevů v azylových zařízeních a blízkém okolí vznikla v pobytovém středisku Červený Újezd v průběhu roku 2002 hudební dílna. Zde byla založena hudební skupina Újezd složená z žadatelů o udělení azylu pocházejících z Arménie, Kazachstánu a Ukrajiny a hudební skupina Romale, kterou tvoří slovenští Romové. Zejména skupina Újezd odehrála již celou řadu koncertů; v prosinci roku 2003 se v pražském klubu Rock-kafe za účasti široké veřejnosti uskutečnil i křest jejich prvního CD.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2003, jehož součástí je i rozpočet kapitoly 314 - Ministerstvo vnitra (dále jen „kapitola MV“), schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dne 17. prosince 2002 svým usnesením č. 234.
Zákonem č. 579/2002 Sb. o státním rozpočtu ČR na rok 2003 byly Ministerstvu vnitra stanoveny rozpočtové příjmy celkem ve výši 5 682 051,- Kč a výdaje celkem ve výši 43 536 079,- Kč.
Schválený rozpočet výdajů kapitoly MV doznal v průběhu rozpočtového roku 2003 celé řady změn. Celkem bylo ze strany Ministerstva financí realizováno 77 rozpočtových opatření.
Do kapitoly MV byly uvolněny prostředky z kapitoly Všeobecná pokladní správa, a to zejména prostředky na referendum o vstupu do EU, na výdaje na volby, na odměny ustanoveným advokátům, znalcům, tlumočníkům a notářům, na výdaje na kompletní systém správních a dopravně správních evidencí, prostředky na zabezpečení uprchlíků a přesídlenců, prostředky na platy v souvislosti se zvýšením početních stavů MV, Policie ČR a HZS ČR, prostředky na program strategie prevence kriminality na místní úrovni, na výdaje na zdravotní péči azylantům, na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Z kapitoly Všeobecná pokladní správa bylo rozpočtovými opatřeními MF uvolněno do kapitoly MV celkem 605 046,- Kč.
Z kapitoly Operace státních finančních aktiv byly do rozpočtu MV uvolněny prostředky na provoz archivních objektů. Další finanční prostředky byly do rozpočtu MV převedeny od Grantové agentury České republiky a Národního bezpečnostního úřadu na řešení projektů výzkumu a vývoje, od Ministerstva zdravotnictví byly převedeny prostředky na zabezpečení činnosti Letecké záchranné služby, od Ministerstva zemědělství prostředky na Leteckou hasičskou službu a od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy prostředky na zabezpečení sportovní reprezentace v působnosti MV. Z uvedených a dalších kapitol státního rozpočtu bylo do rozpočtu MV uvolněno na základě rozpočtových opatření Ministerstva financí celkem 255 418,- Kč.
Na druhé straně byl rozpočet kapitoly MV ve sledovaném období snížen o delimitace finančních prostředků v souvislosti s převodem prostředků na Ministerstvo obrany určených k provádění toxikologických analýz a na Úřad vlády ČR byl proveden převod prostředků na zabezpečení činnosti Kanceláře 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra. Celkem byl rozpočet snížen o 1 996,- Kč.
Rozpočtová opatření Ministerstva financí, která byla realizována v průběhu roku 2003, se promítla do ukazatelů rozpočtu kapitoly MV. Výdaje kapitoly MV byly zvýšeny po provedených rozpočtových opatřeních o 858 468,- Kč a upravený rozpočet výdajů činil celkem 44 394 547,- Kč. V tom běžné výdaje byly ve výši 40 163 683,- Kč a výdaje na financování programů reprodukce majetku ve výši 4 201 023,- Kč (včetně souvisejících neinvestičních výdajů a bez výzkumu a vývoje).
Sociální zabezpečení příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů a služeb
Organizačním celkem působícím v oblasti sociálního zabezpečení příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníků ostatních bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb je odbor sociálního zabezpečení.
Odbor sociálního zabezpečení vykonává funkci orgánu sociálního zabezpečení podle § 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Rozhoduje o dávkách důchodového pojištění příslušníků a provádí jejich výplatu. Přiznává a vyplácí některé nároky související se skončením služebního poměru příslušníků, a to příspěvek za službu a platové vyrovnání. Odbor sociálního zabezpečení v resortu Ministerstva vnitra řídí a kontroluje důchodové pojištění příslušníků, zvýšení důchodu pro bezmocnost, nemocenskou péči a agendu nároků souvisejících se skončením služebního poměru příslušníků.
K 31. prosinci 2003 bylo vypláceno celkem :
druh dávky |
počet vyplácených dávek |
průměrná výše vyplacené dávky (v Kč) |
důchodové dávky |
21 361 |
9 326,-*) |
příspěvek za službu |
15 218 |
7 936,- |
platové vyrovnání |
1 |
2 550,- |
zvýšení důchodů pro bezmocnost |
632 |
848,- |
*) uveden průměr vyplacené výše starobního důchodu za rok 2003 podle statistických údajů
Mezinárodní spolupráce v oblasti sociálního zabezpečení
V roce 2003 došlo k navázání nových bilaterálních vztahů v oblasti sociálního zabezpečení příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníků ostatních bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb, a to zejména se sousedícími státy. Byly vytvořeny předpoklady k lepší koordinaci systémů sociálního zabezpečení mezi státy, které v roce 2004 vstupují do Evropské unie. Hlavním cílem byla přímá výměna zkušeností a názorů na zabezpečování volného pohybu osob po teritoriu Evropské unie z hlediska vyplňování styčných evropských formulářů podle Nařízení Rady (EEC) 1408/71 a Nařízení Rady (EEC) 574/72.
Dlouhodobým a prioritním úkolem odboru komunikačních a informačních služeb (dále jen „OKIS“) je posílení a modernizace páteřních komunikačních systémů a rozšíření služeb s garantovanou kvalitou až k základním útvarům Policie ČR. Modernizace probíhá ve dvou hlavních oblastech obsažených v „Rozvojovém projektu komunikačních sítí MV s integrovanými službami“. V oblasti radiokomunikací jde o projekt PEGAS, v oblasti telekomunikací a přenosu dat jde o projekt HELIOS.
Projekt PEGAS
Základním cílem projektu PEGAS je poskytnout hlavním složkám Integrovaného záchranného systému moderní radiokomunikační systém, který zajistí jejich vzájemnou interoperabilitu. V průběhu roku 2003 byly splněny hlavní cíle projektu specifikované příslušnými usneseními vlády ČR, tj. byla dokončena výstavba národní infrastruktury systému a byly splněny dodávky koncových zařízení koncovým uživatelům IZS v objemech dle smluvních dokumentů uzavřených na období 1999 - 2003.
Dokončení výstavby národní infrastruktury systému PEGAS v termínu do 31. srpna 2003 daném usnesením vlády ČR č. 451 ze dne 9. května 2001 představovalo nejsložitější část projektu, neboť bylo třeba nainstalovat dle zadání celkem 215 základnových stanic. Vlastní umístění základnových stanic bylo specifikováno studií, která provedla optimalizaci počtu základnových stanic v návaznosti na požadované pokrytí území rádiovým signálem. Nejsložitější byla situace v Plzni, kde povodeň v srpnu 2002 kompletně zničila telekomunikační uzel v budově PČR Správy Západočeského kraje a bylo třeba realizovat rozsáhlou rekonstrukci nejen spojovacích technologií, ale i souvisejících prostor pro umístění zařízení. Zprovoznění poslední regionální sítě systému PEGAS v regionu Plzeň tak proběhlo dne 29. 8. 2003. Oproti plánovanému počtu 215 základnových stanic bylo vybudováno 218 základnových stanic s příznivým dopadem na vylepšení pokrytí území státu rádiovým signálem bez nároků na navýšení finančních prostředků.
Distribuce koncových zařízení uživatelům IZS probíhá od roku 2000, v roce 2003 byly vybaveny útvary Policie ČR Správy Severomoravského kraje a Správy Východočeského kraje. Dodávky realizované pro hasičské záchranné sbory a zdravotní záchranné služby představují plné vybavení těchto složek IZS v rámci kraje Vysočina, Jihomoravského kraje, Zlínského kraje, Olomouckého kraje a Moravskoslezského kraje.
Výstavba radiokomunikačního systému PEGAS a dodávky koncových zařízení v roce 2003 zlepšily komunikační podporu útvarů Policie ČR při plnění svěřených úkolů na úseku veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.
Projekt HELIOS
Základním záměrem projektu je dokončit digitalizaci páteřní části telekomunikační sítě MV a rozšířit digitální služby s garantovanou kvalitou až k základním útvarům Policie ČR. V rámci projektu je realizována výstavba digitálních komunikačních uzlů s technologií pro hlasovou a datovou komunikaci a výstavba přenosového prostředí sdíleného všemi komunikačními systémy.
V oblasti modernizace přenosové části sítě byla realizována I. etapa rekonfigurace sítě odpovídající novému správnímu uspořádání a byly rozšířeny telekomunikační uzly v nových krajských městech jak v přenosové, tak datové části. Do resortní telekomunikační sítě bylo digitálně napojeno 68 základních útvarů Policie ČR a 77 útvarů Hasičského záchranného sboru ČR. Implementovaná technologie umožní zlepšit komunikační podporu dotčených útvarů za současného snížení provozních nákladů.
Některé další činnosti OKIS MV mající přímý vztah k jiným organizacím a veřejnosti
Ochrana spojovací kabelové sítě MV na území hl. města Prahy a okresů Praha - východ a Praha - západ před narušením cizím zásahem ve smyslu zákona č. 151/2002 Sb.
OKIS MV jako správce podzemních sítí je zahrnut do okruhu neopomenutelných institucí, jejichž stanovisko je vyžadováno příslušnými stavebními úřady při procesu schvalování jakýchkoliv staveb a rekonstrukcí na uvedeném území.
V roce 2003 bylo vyřízeno 1 489 písemných žádostí stavebníků, osobně (návštěvní dny) bylo vydáno stanovisko 2 581 žadatelům pro 10 243 případů. V souvislosti s tím bylo vydáno 413 podkladových souborů z kabelové dokumentace, dozorováno 52 staveb, na kterých bylo provedeno 392 dozorů a také byla provedena kontrola 127 úložných kabelů MV.
V roce 2003 pokračovaly práce na zajištění informačního systému správních a dopravně správních evidencí pověřených obcí. Jednalo se zejména o sjednocení konfigurace celé sítě ISSDE s cílem zabezpečit všem stejně kvalitní napojení.
Další akcí v roce 2003 bylo napojení 62 pracovišť HZS, včetně specializovaných, do Integrovaného záchranného systému HZS ve všech krajích. Výjimku tvoří pouze Královéhradecký kraj, kde proběhne v roce 2004 zkušební provoz s odlišnou technologií. Mimo tyto významné akce zajišťoval OKIS MV průběžně v roce 2003 další zkvalitňování napojení útvarů Policie ČR a Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie na okruhy pro přenos dat.
Evidence obyvatel
Centrální technické služby
Oddělení centrálních technických služeb s celorepublikovou působností zabezpečuje především komplexní výkon centrálního opravárenství radiokomunikačních a vybraných telekomunikačních zařízení, záznamové a měřící techniky. Dále zajišťuje realizaci vzorových montáží spojovacích prostředků do vozidel, výstavbu a údržbu anténních systémů a systémů PTV, servis komerční techniky pro centrální útvary MV ČR a provádí vývoj a výrobu některých speciálních zařízení. Pro centrální útvary MV a Policii ČR zajišťuje instalaci a obsluhu technických prostředků pro konferenční, tlumočnické a záznamové služby, jejich rozsah každoročně narůstá s blížícím se vstupem ČR do evropských struktur.
Technickou činnost provádí převážně vlastními kapacitami. Z mimoresortních dodavatelů je největší podíl v oblasti servisu radiového systému PEGAS. V roce 2003 bylo řešeno celkem 2 316 úkolů.
Z pohledu významných událostí roku 2003 oddělení plnilo tyto úkoly:
Oblast organizace
V roce 2003 neprobíhaly v rámci ministerstva zásadní organizační změny, nýbrž jen změny dílčího charakteru na všech úsecích, které byly zaměřeny především na prohloubení a dokončení organizačních změn započatých již v roce 2002. V této souvislosti se jednalo o dokončení organizace a stabilizace nově zřízených útvarů ministerstva, tj. odboru finanční kontroly a odboru interního auditu a supervize. Obě pracoviště prokazují schopnost řešit stanovené úkoly v souladu s platnou právní úpravou. V rozsahu působnosti odboru koncepcí a organizace byl zahájen rozsáhlý úkol provedení „Interního auditu v ministerstvu a policii“, v rámci kterého mají být vytvořeny podmínky pro implementaci zákona č. 218/2002 Sb. (služební zákon) a optimalizaci ministerstva na novou organizační strukturu ministerstva.
Změny v organizační struktuře v roce 2003 byly zaměřeny na systém řízení a spočívaly v úpravě podřízenosti některých útvarů ministerstva. Vztahovaly se zejména k odboru ekonomického zabezpečení pro Ministerstvo vnitra, který byl převeden do podřízenosti náměstkyně ministra vnitra pro ekonomické zabezpečení, a k odboru mezinárodní spolupráce a evropské integrace, který byl převeden do podřízenosti náměstka ministra vnitra pro legislativu a místní správu. Podobné změny nastaly i u odboru zdravotnického zabezpečení a státní příspěvkové organizace Lázeňské léčebné ústavy Ministerstva vnitra, které byly převedeny do podřízenosti náměstka ministra vnitra pro sociální oblast a archivnictví. Dále došlo k převedení odboru pro místní správu a odboru správních činností do podřízenosti náměstka ministra vnitra pro reformu veřejné správy. Realizované změny neměly vliv na zvyšování počtu systemizovaných pracovních míst.
Cílem těchto vnitřních změn v organizaci řízení na ministerstvu bylo optimalizovat rozdělení působnosti ministerstva do jednotlivých úseků řízených náměstky ministra vnitra a vrchním ředitelem. Výsledný stav představuje reálný základ pro zřizování sekcí v rámci implementace služebního zákona na podmínky Ministerstva vnitra.
V oblasti vnitřní organizační struktury a systému řízení Policie České republiky byl vzhledem k potřebě zvýšit efektivitu při odhalování hospodářské a finanční kriminality zřízen nový útvar „Policie České republiky Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování“, v rámci něhož je konstituováno pracoviště, které se speciálně zabývá odhalováním trestné činnosti v oblasti praní špinavých peněz. Byla zahájena příprava k vytvoření nového samostatného útvaru odhalování výnosů, praní peněz a daňové kriminality služby kriminální policie a vyšetřování s celostátní působností.
Na úrovni útvarů policie s územně vymezenou působností byla v předmětné oblasti zahájena příprava reorganizace systému obvodních ředitelství správy hl. m. Prahy, která spočívala ve snížení jejich počtu z deseti na čtyři a jejich početním posílení. Tím bylo dosaženo snížení počtu řídících funkcí ve prospěch výkonného aparátu a zajištění lepšího a efektivnějšího využití sil a prostředků.
Koncepční činnost ministerstva
Každoročním souhrnem koncepční činnosti ministerstva je stanovení politiky ministerstva pro čtyřletý časový horizont, zahrnuté v dokumentu „Střednědobá koncepce resortní politiky Ministerstva vnitra ČR“, který se každoročně aktualizuje. Dokument je v souladu s unesením vlády ČR (UV č. 9/2001) zároveň resortním podkladem pro rovněž každoročně aktualizovanou „Střednědobou koncepci sociálního a ekonomického rozvoje ČR“.
Dokument nevymezuje působnost Ministerstva vnitra, ale poskytuje souhrnný přehled o plnění této působnosti v daném časovém intervalu, vyjadřuje, do jaké míry ministerstvo v rámci své působnosti hodlá ovlivnit vývojové trendy ve svěřené oblasti a jakým způsobem.
Účelem každoroční aktualizace je charakterizovat a zhodnotit současný stav a situaci, zejména z hlediska změn v dosavadních vývojových trendech, zhodnotit dosavadní plnění v koncepci stanovených záměrů, cílů a úkolů. Na základě zhodnocení pak provést jejich případnou modifikaci, včetně cest k jejich dosažení a zejména jejich rozšíření na další období. V tomto pojetí je dokument vhodným nástrojem pro koncepční řízení činnosti ministerstva při plnění jeho funkce ústředního úřadu státní správy ve věcech vymezených zákony. Zejména tato funkce dokumentu se postupně stále více prosazuje.
Aktualizace provedená v roce 2003 na období 2003 - 2006 umožňuje koordinaci záměrů a cílů obsažených v dílčích koncepcích a jiných programových dokumentech ministerstva. Jedná se o koordinaci jak vertikální, tj. ve vztahu k rozhodování vlády a Parlamentu ČR, tak koordinaci horizontální na úrovní resortu ve vztahu zabezpečení realizace záměrů a cílů včetně stanovených priorit adekvátními opatřeními v oblasti vnitřní správy (řízení včetně koordinace a kontroly, legislativní a organizační opatření, opatření v oblasti ekonomického a personálního zabezpečení včetně vzdělávání a odborné přípravy atd.).
Současná koncepce, k jejíž opětovné aktualizaci na období 2004 - 2007 bude v rámci systému přikročeno počátkem roku 2003, je v elektronické podobě publikována v počítačové síti intranet, případně pro veřejnost na webových stránkách MV v síti internet, soubor MV - dokumenty (koncepce).
Výzkum a vývoj v rámci Ministerstva vnitra
Systém státní podpory výzkumu a vývoje je upraven zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Vychází ze Střednědobé koncepce resortní politiky Ministerstva vnitra ČR a reaguje na další koncepční a analytické materiály resortu. Mapuje trendy problémových okruhů, z nichž vychází represivní a progresivní působení státu v oblasti omezování kriminality a zvyšování bezpečnosti státu. V oblasti výzkumu se jedná zejména o organizovaný zločin, počítačovou kriminalitu, závažnou hospodářskou kriminalitu, civilní ochranu obyvatelstva, nelegální jednání v oblasti omamných a psychotropních látek a další mimořádné událostí bezprostředně ohrožující zdraví, životy, majetek nebo životní prostředí.
Základní trendy v oblasti kriminalistického výzkumu a vývoje
Oblast kriminalistického výzkumu je zejména zaměřena na:
Výzkumná působnost se v současnosti zaměřuje zejména na zavádění progresivních metod znaleckého zkoumání v nejvytíženějších kriminalistickotechnických a expertizních oborech, zejména v kriminalistické počítačové expertize, kriminalistické genetice (analýza DNA), kriminalistické chemii (drogy, povýbuchové a povýstřelové zplodiny) a v kriminalistické balistice.
S tím souvisí zdokonalování pracovních postupů na místě činu, zejména s cílem zachování původních vlastností zajištěných kriminalistických stop a doličných předmětů pro následná znalecká zkoumání.
Z hlediska forem realizace výzkumné a vývojové činnosti bude i nadále upřednostňována forma projektů, která umožňuje cílené nasazení dostupných zdrojů na řešení úkolů při zvyšování objektivity a důkazové hodnoty expertizních zkoumání.
Oblast vývoje se dlouhodobě zaměřuje na zajišťování těch technických prostředků, pomůcek, souborů techniky a odpovídajících pracovních postupů, které nelze získat běžným nákupem nebo které nelze bez speciálních úprav, včetně doplňků, využívat v kriminalistickotechnické a expertizní praxi. Výsledky vývojové činnosti ve formě prototypů, "know-how" pro opakovanou výrobu pracovních postupů a metodik řeší v souladu se zadanými cíli aktuální potřeby jednotlivých oborů kriminalistickotechnické a expertizní činnosti Kriminalistického ústavu Praha a dalších specializovaných pracovišť Policie ČR.
V současném období se realizují kroky k výraznému prohloubení mezinárodní spolupráce v oblasti expertizní (znalecké) činnosti, které zahrnují i oblast výzkumu a vývoje. Cílem těchto aktivit je dosáhnout přímého napojení na existující a vznikající mezinárodní vědecké, výzkumné, policejní a jiné orgány a instituce, zejména European Network of Forensic Science Institutes (Evropská síť kriminalistických institucí) a pracovní skupiny organizované Interpolem, které by umožnilo výměnu poznatků a sjednocování pracovních postupů a metod v souvislosti se začleňováním ČR do evropských struktur.
Základní trendy výzkumu v oblasti zdokonalování systému ochrany obyvatelstva
Cílem výzkumu je podpora specializovaných opatření ke zvýšení kvality a úrovně ochrany obyvatelstva při eliminaci vojenských a nevojenských ohrožení. Zahrnuje moderní nástroje a formy zvyšování účinnosti strategického, operačního a taktického rozhodování, modely simulace možných mimořádných událostí a krizových stavů.
Těžiště spočívá především v řešení kritické infrastruktury, která zahrnuje kybernetické systémy, služby a vazby (systém dodávky energií a vody, odpadové hospodářství, dopravní síť, komunikační a informační systémy, bankovní a finanční sektor, nouzové a veřejné služby podstatné pro fungování ekonomiky státní správy a samosprávy). Jedná se o soubor prvků a vazeb bezpečnostního prostoru státu, které zajišťují trvale udržitelný rozvoj státu, ochranu životů, zdraví a životního prostředí.
Základní trendy v oblasti požární ochrany
Z hlediska komplexního přístupu k řešení tak závažných problémů jako je předcházení a likvidace požárů a následné nalezení pravých příčin vzniku požárů podporuje MV řešení v oblasti aktuálních problémů v oblasti požární techniky.
Specializovaná pracoviště zabezpečují výkony zkušebnictví v oboru požární techniky a věcných prostředků požární ochrany.
Výsledky výzkumu a vývoje zkušebních metod umožňují zavádění nových metod a výrobků určených do staveb ve shodě s mezinárodními trendy. V oblasti požární techniky a hasicích prostředků jsou výsledky výzkumu předpokladem pro zavádění zejména metod ověřování hasicí schopnosti a účinnosti hasiv aplikovaných ve specifických podmínkách.
Základní trendy v oblasti zabezpečení a ochrany archiválií
Ministerstvo vnitra řeší výzkumné úkoly vztahující se k ukládání a zpřístupňování archiválií ve státních archivech. Dlouhodobá koncepce archivnictví v ČR je zaměřena na problematiku komplexního zabezpečení a ochrany archiválií, prohlubování informačního systému a rozvoj odborné archivní metodiky. Tuto problematiku lze rozdělit do několika okruhů, které spolu velmi úzce souvisejí a vyžadují společné řešení:
Základní trendy v oblasti výzkumu a vývoje bezpečnostních hologramů
Bezpečnostní hologram je moderní a technicky vyspělý ochranný prvek, který je především využíván k ochraně před klasickými metodami padělání polygrafickými postupy. Ochrana spočívá v opatřování výrobků a dokumentů prvky, které garantují pravost chráněného subjektu svou nenapodobitelností. V praxi se pro tento účel dosud nejlépe osvědčily prvky s vylisovanou difrakční strukturou, všeobecně označované DOVIDs (diffractive optical variable image devices), které se aplikují na dokument nebo obal výrobků. V současné době existuje celá řada typů těchto prvků, z nichž žádné nejsou napodobitelné polygrafickými technikami.
S ohledem na předpokládané směry rozvoje bezpečnostních hologramů ve světě i s ohledem na potřebu státních orgánů a orgánů kriminální policie je výzkum v této oblasti zaměřen do několika směrů:
Základní trendy sociologického výzkumu v oblasti bezpečnostní situace
Sociologický výzkum plní funkci aplikační a poskytuje analytické podklady a doporučení k řešení aktuálních problémů. Vedle informací vysloveně operativních zajišťuje základnu pro strategické rozhodování, pro přípravu dlouhodobých preventivních programů, pro průběžné monitorování a účinnou depistáž. Dále usiluje o propojenost hledisek sociologických, kriminologických a psychologických včetně vazeb na právní jevy, sociální politiku atd.
Odbor sportu plní úkoly Ministerstva vnitra zejména vytvářením podmínek pro přípravu sportovců ke státní sportovní reprezentaci České republiky na vrcholných mezinárodních soutěžích, včetně odborného trenérského vedení nebo lékařsko-pedagogického sledování.
Státní sportovní reprezentace
V Resortním sportovním centru odboru sportu se připravují sportovci v jednotlivých sportovních odděleních. Veškerá činnost je podřízena přípravě na vrcholné mezinárodní soutěže v kategoriích seniorských i juniorských (v řadě významných sportovních akcí je odbor sportu spolupořadatelem). Nepřehlédnutelnou skutečnost představuje spolupráce se dvěma dalšími resortními sportovními centry - Ministerstva obrany a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, sportovními svazy a Českým olympijským výborem.
V systému odboru sportu jsou zastoupena sportovní odvětví - atletika, box, cyklistika, judo, moto - plochá dráha, plavání, broková a kulová střelba, triatlon, volejbal, vzpírání, zápas a zimní sporty.
Do oddělení různé sporty jsou zařazováni vynikající jedinci dalších sportovních odvětví, které organizační struktura odboru sportu neobsahuje. V tomto oddělení je zařazen například dvojnásobný olympijský vítěz kanoista Martin Doktor, sjezdová lyžařka Šárka Záhrobská, veslařka Miroslava Knapková, jachtařka Lenka Šmídová a další.
V roce 2003 vybojovali sportovci zařazení v odboru sportu na významných mezinárodních soutěžích řadu medailových ocenění. Na Mistrovství světa v lyžování získal Martin Koukal ve vytrvalostním závodě na 50 km zlatou medaili. K prvému místu v závodě na 15 km a titulu mistryně světa přidala biatlonistka Kateřina Holubcová na stejné soutěži ještě bronzovou medaili ze závodu ve sprintu. Stříbrnou medaili z nejvyšší světové soutěže vybojovali také kanoista Martin Doktor a plavkyně Jana Pechanová v dálkovém plavání na 5 km. Bronzové medaile patřily Zdeňku Vítkovi v biatlonu, Rudolfu Krajovi v boxu, Martinu Doktorovi v kanoistice.
Vrcholná evropská soutěž přinesla zlatou medaili atletce Jarmile Klimešové, triatlonistce Vendule Frintové, družstvu střelců České republiky s podílem Luboše Opelky a Milana Bakeše i triatlonovému družstvu žen s podíly Lenky Radové, Lucie Zelenkové, Renaty Berkové a Venduly Frintové. K výčtu stříbrných a bronzových medailí přispěla biatlonová štafeta ve složení Lenka Faltusová, Zdeňka Vejnarová, Irena Česneková a Kateřina Holubcová, v zápasu ve volném stylu Kateřina Halová, plavec Květoslav Svoboda, triatlonista Martin Krňávek, střelec Tomáš Jeřábek.
Velký podíl na úspěšné reprezentaci České republiky i resortu mají také juniorští medailisté - biatlonisté Ondřej Moravec, Magda Rezlerová, Michal Šlesingr, střelkyně Kateřina Kůrková, vzpěrači Petr Hejda, Petr Slabý a další.
Resortní sport
Odbor sportu zajišťuje základní podmínky pro pořádání každoročně vyhlašovaných celostátních policejních mistrovství ve vybraných sportovních odvětvích a speciálních činnostech policie a odpovídá za nominaci a vysílání policejní sportovní reprezentace. Připravuje a koordinuje systém různých postupových soutěží jako nominačních závodů pro celostátní mistrovství.
Vnitřní kontrolní systém MV je tvořen odborem finanční kontroly MV a odborem interního auditu a supervize.
Odbor finanční kontroly je útvarem Ministerstva vnitra v podřízenosti náměstka ministra vnitra pro ekonomické zabezpečení. Jeho činnost je zaměřena především na výkon následné veřejnosprávní kontroly - tj. kontrolu hospodaření s přidělenými prostředky státního rozpočtu a svěřeným majetkem státu u organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací v působnosti ministerstva včetně prověřování přiměřenosti a účinnosti systému finanční kontroly u těchto organizací. V souladu s ustanovením § 29 odst. 4 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, odbor vykonává následnou veřejnosprávní kontrolu nahrazující funkci útvaru interního auditu u ministrem vnitra jmenovitě určených organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací v působnosti ministerstva. Odbor rovněž kontroluje užití veřejné finanční podpory, poskytnuté ke konkrétním účelům mimoresortním subjektům prostřednictvím kapitoly státního rozpočtu - Ministerstvo vnitra, jakož i řádné využití dotací poskytovaných prostřednictvím Ministerstva financí z Fondu solidarity EU.
V rámci vnitřního kontrolního systému je činnost odboru orientována i na výkon následné finanční kontroly u útvarů ministerstva a policie, a to podle potřeb náměstka ministra vnitra při plnění jeho funkce související se správou rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra.
Do předmětu činnosti odboru dále spadají činnosti spojené s organizací, plánováním, koordinací a metodickým usměrňováním výkonu veřejnosprávní kontroly v resortu, zpracováním koncepčních materiálů a podílením se na tvorbě právních předpisů a interních aktů řízení týkajících se finanční kontroly, poskytováním součinnosti a metodické pomoci organizacím v působnosti ministerstva v případech, kdy jsou podrobeny kontrole ze strany orgánů vnější kontroly. Současně odbor organizuje a svodně zabezpečuje zpracování ročních zpráv o výsledcích finanční kontroly za resort, které jsou ve smyslu zákona o finanční kontrole předkládány Ministerstvu financí.
Odbor finanční kontroly realizoval v roce 2003 kontrolu u 35 subjektů, přičemž celková hodnota kontrolovaných veřejných prostředků činila 725 979 152,- Kč.
Vnitřní kontrolní systém zahrnuje i „nefinanční“ (tzv. „obecnou“) kontrolu, vykonávanou soustavou kontrolních útvarů, kontrolními pracovišťi a kontrolními skupinami v rámci Ministerstva vnitra (dále jen „MV“) včetně generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „GŘ HZS“), Policie České republiky (dále jen „PČR“), organizačních složek státu (dále jen „organizační složka“) a státních příspěvkových organizací (dále jen „příspěvková organizace“) zřízených MV k plnění úkolů v oboru jeho působnosti nebo zřízených zvláštním právním předpisem, ke kterým MV vykonává zřizovatelské funkce.
Vnitřní kontrolní systém resortu v roce 2003 výrazně ovlivnila činnost odboru interního auditu a supervize MV (dále jen „OIAS“), který je nezávislý na řídících strukturách resortu a je podřízen přímo ministrovi vnitra. V rámci OIAS plní významné úkoly především oddělení interního auditu OIAS, jehož úkolem je, mimo jiné, i vyhodnocování účinnosti řídící finanční kontroly, prováděné v rámci organizační složky státu MV, která zahrnuje kromě MV a GŘ HZS i PČR.
V souladu se střednědobým plánem interního auditu a podle ročního plánu interního auditu provedlo toto oddělení v roce 2003 celkem 6 auditů. Mimo plán to byl dále interní audit použití dotace Fondu solidarity Evropské unie v organizační složce MV na nápravu bezprostředních škod způsobených povodní ze srpna 2002.
Hlavním záměrem interního auditu v tomto roce bylo analyzovat výskyt závažných nedostatků při nakládání s movitým a nemovitým majetkem z hlediska hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti a vyhodnotit způsob zavedení a fungování systému řídící kontroly. Ve zprávě z každého provedeného interního auditu, která je po jeho ukončení předkládána ministrovi vnitra, byla vždy shrnuta důležitá zjištění s doporučeními k přijetí opatření k odstranění případných nedostatků či k přijetí optimálního řešení daného problému. Tato doporučení se týkala především zavedeného systému řízení provozních a finančních činností v auditované oblasti, zkvalitnění provádění řídící kontroly ve smyslu zákona o finanční kontrole a realizace projektů financovaných z programu pomoci Evropské unie. Všechna doporučení byla ministrem vnitra přijata. V jednom případě byl dán podnět k podání návrhu na změnu zákona.
Oddělení supervizní činnosti OIAS, jako jediný útvar v resortu MV, vykonává specifickou přezkumnou činnost v rámci celého resortu podle požadavků ministra vnitra. V roce 2003 orientovalo své akce především do oblasti veřejných zakázek, ochrany osobních údajů, hospodaření s finančními prostředky, řízení, výkonu státní kontroly, řešení náhrad škod, problematiky personální a problematiky smluvních vztahů (program detekce omamných a psychotropních látek). Za nejvýznamnější výsledky této činnosti lze považovat např. vytvoření předpokladů pro odstranění nedostatků při řešení náhrad škod vzniklých MV a stanovení gestora odpovědného v resortu za oblast ochrany osobních údajů.
V rámci metodického působení byl v loňském roce proveden kontrolní průzkum úrovně vnitřního kontrolního systému se zaměřením na to, zda a jak jsou u organizačních složek státu v resortu MV vytvořeny organizační, personální a administrativní předpoklady pro provádění finanční kontroly podle platných právních předpisů, jak probíhá plánovaní a faktický výkon interního auditu a kontroly a zda a jak reagují organizační složky státu na kontrolní zjištění vnějších kontrolních orgánů. Výsledky průzkumu ukázaly, že vedoucí zaměstnanci přistoupili v převážné většině aktivně k vytvoření předpokladů pro realizaci povinností, vyplývajících z právních předpisů upravujících finanční kontrolu, zejména řídící kontrolu a interní audit. Také závěry vnějších kontrolních orgánů, jimiž byly odhaleny nedostatky v činnosti útvarů i organizačních složek státu, byly předmětem soustavného zájmu vedoucích zaměstnanců, kteří na sledování postupu a průběhu odstraňování zjištěných nedostatků zaměřili činnost jim podřízených kontrolních útvarů a pracovišť.
V působnosti OIAS je také péče a zkvalitňování elektronického „Informačního systému kontroly MV“, který představuje jeden ze základních informačních zdrojů pro získávání údajů o počtu a výsledcích kontrolních aktivit kontrolních útvarů, kontrolních pracovišť a kontrolních skupin. V roce 2003 byla zpracována nová hlediska pro vyhodnocování kontrolní činnosti, která odpovídají změnám ve vnitřní kontrole a do systému byly zapojeny další kontrolní útvary a pracoviště. Vypovídací schopnost tohoto systému byla v některých případech negativně ovlivňována skutečností, že příslušnými odpovědnými zaměstnanci nebyly vždy důsledně vyplňovány „Statistické listy kontroly“, prostřednictvím kterých jsou vkládána data o vnitřní kontrole do tohoto systému.
V celém resortu MV pokračoval v roce 2003 trend plánovitého a koordinovaného přístupu k realizaci hlavních kontrolních úkolů. Základním dokumentem, poskytujícím přehled o zaměření kontroly, byl ve sledovaném roce „Jednotný resortní plán kontrolní činnosti“. Pokud jde o úroveň plánování kontrolní činnosti v roce 2003, lze říci, že se oproti minulým létům zvýšila, neboť do plánů již nebyly zařazovány kontroly, prováděné prostým vyhodnocováním údajů z provozovaných informačních systémů. Stále však, zejména u některých kontrolních pracovišť, přetrvává trend zařazovat mezi hlavní kontrolní úkoly rutinní a každoročně se opakující kontroly, jejichž realizace má spíše preventivní charakter, avšak nesměřuje vždy k řešení zásadních problémů ovlivňujících zabezpečování hlavních úkolů ministerstva a policie.
Z analýzy provedené s využitím údajů databáze „Informační systém kontroly MV“ vyplývá, že v roce 2003 bylo v rámci MV a PČR vykonáno celkem 2 429 obecných kontrol, což je oproti roku 2002, kdy bylo vykonáno 1 731 kontrol, o 698 více. Z celkového počtu kontrol bylo 754 plánovaných a 1 675 neplánovaných. V roce 2003 byla nejčastěji volena forma kontrolního průzkumu (1 702 kontrolních akcí), která byla využívána zejména těmi kontrolními útvary a pracovišti, které realizovaly nejvíce operativních kontrol, zaměřených především na kvalitu výkonu služby, tedy zejména kontrolními útvary a pracovišti v rámci PČR; v roce 2003 byla nejčastěji kontrolována územní pracoviště PČR.
Stabilně vysoký počet kontrolních akcí, především plánovaných, byl realizován formou tematické kontroly, (která je?) jak z hlediska časového, tak i z hlediska provedení náročnější, než kontrolní průzkumy. V roce 2003 bylo takovouto formou provedeno 643 kontrol. Největší počet kontrol byl věcně zaměřen do oblasti výkonu služby příslušníků PČR.
Přesto, že v roce 2003 měla již ve vztahu k hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti majetkových a finančních operací probíhat finanční kontrola podle zákona o finanční kontrole, byla celá řada obecných kontrol zaměřena na hospodaření s peněžními prostředky a majetkem státu. V těchto případech byl kladen důraz na soulad provedených finančních a majetkových operací se zákonem o účetnictví a na dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při vynakládání prostředků.
Nedostatky, zjištěné v roce 2003 ve vnitřním kontrolním systému, souvisely převážně s porušováním právních předpisů a interních aktů řízení upravujících výkon služby, vedením účetnictví, prováděním inventarizace, hospodařením s majetkem státu, zadáváním veřejných zakázek a ojediněle i s porušováním zvláštních právních předpisů a navazujících interních aktů řízení, které upravují jednotlivé odborné činnosti, zajišťované útvary ministerstva a policie. Obecnými kontrolami bylo zjišťováno i porušování povinností vyplývajících ze zákona o finanční kontrole a navazující vyhlášky Ministerstva financí. Tyto nedostatky souvisely převážně s vytvářením předpokladů pro fungování systému finanční kontroly.
K odstranění všech zjištěných nedostatků byla vedoucími zaměstnanci přijata příslušná opatření. V ojedinělých případech byly v rámci policie v roce 2003 zjištěny i nedostatky, které vyžadovaly, aby s ohledem na závažnost byly výsledky obecné kontroly předány orgánům činným v trestním řízení.
Prevence kriminality je definována jako ofenzivní strategie boje s trestnou činností. Na rozdíl od represivních metod, koncipovaných zejména v rámci trestní politiky, využívá především metod nerepresivních, na kterých se podílí široká škála veřejných institucí i soukromých subjektů. Cílem preventivní politiky je snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečnosti občanů. Preventivní politika se zaměřuje na eliminaci kriminogenních podmínek a kriminálně rizikových jevů a na pomoc obětem trestných činů.
V České republice byly institucionální podmínky pro rozvoj preventivní politiky vytvořeny v roce 1995, kdy byl usnesením vlády zřízen meziresortní orgán - Republikový výbor pro prevenci kriminality (dále jen „RVPPK“). Členy výboru jsou MV, MPSV, MS, MŠMT, MO, MF, MMR, Nejvyšší státní zastupitelství, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Předsedou výboru je ministr vnitra a výkonným místopředsedou jeho první náměstek, do jehož gesce spadá oblast veřejného pořádku a bezpečnosti. Úkoly související s činností sekretariátu výboru plní odbor prevence kriminality (dále jen „OPK“). Předmětem činnosti RVPPK je vytváření preventivní politiky vlády České republiky na meziresortní úrovni a podpora její realizace na úrovni místní. Rozhoduje také o přidělování finančních prostředků na projekty vytvářené v rámci jednotlivých preventivních programů.
Základním úkolem Strategie prevence kriminality na léta 2004 – 2007 je omezování příležitostí k páchání trestných činů. Konkrétně se jedná o cílené aktivity orientované na vyhledávání a zaplňování bezpečnostních mezer v legislativě, v organizaci práce institucí veřejné správy, Policie ČR, finančních, podnikatelských a soukromých subjektů, které umožňují pachatelům dopouštět se trestné činnosti s minimální mírou rizika a s vysokou pravděpodobností zisku.
Prioritou Republikového výboru pro prevenci kriminality, a to zejména při vytváření preventivních programů na místní úrovni, je podpora opatření situační prevence. Ta budou subvencována sociálními opatřeními.
Do této oblasti by měly převážně směřovat finanční prostředky, které jsou každoročně vládou ČR na prevenci kriminality vyčleňovány. Projekty sociální prevence by měly být z těchto prostředků podporovány doplňkově a ve startovací fázi, prioritně budou podporovány z resortů MPSV a MŠMT, jejichž dotační tituly jsou k tomu nastaveny.
Prevence kriminality na místní úrovni
V rámci RVPPK odpovídá OPK MV za koncepční, iniciativní a metodickou činnost při vytváření preventivních programů na místní úrovni a za správu státního dotačního systému Program prevence kriminality na místní úrovni (dále jen „Program“). Ten je určen na pomoc městům nejvíce kriminalitou a dalšími sociálně patologickými jevy zatíženými. V roce 2003 byl „Program“ realizován v 89 městech s počtem obyvatel nad 10 tisíc a z celkově přidělených 80 000 000,- Kč byla státní účelová dotace poskytnuta na 449 projektů v celkové částce 51 141 000,- Kč.
V rámci Programu prevence kriminality na místní úrovni bylo z okruhu situační prevence (technická zařízení minimalizující páchání trestných činů) podpořeno 56 projektů částkou 31 286 000,- Kč. K nejefektivnějším prostředkům patří městské kamerové dohlížecí systémy, které vytvářejí bezpečné zóny v lokalitách s velkým výskytem pouliční trestné činnosti a napojení objektů na pulty centralizované ochrany.
Ve městech, kterým byla ze státního rozpočtu v rámci „Programů prevence kriminality“, na místní úrovni poskytnuta dotace na městské kamerové dohlížecí systémy, proběhlo ve 2. polovině roku 2003 dotazníkové šetření k vyhodnocení efektivity těchto systémů. Získané výsledky budou využity pro stanovení minimálních standardů k posuzování efektivity městských kamerových dohlížecích systémů, a to do konce roku 2004.
V oblasti sociální prevence se jednalo o 266 projektů a částku 15 090 000,- Kč. Jedná se o projekty zaměřené na rizikové skupiny dětí a mládeže, oběti trestných činů, sociálně handicapované romské obyvatelstvo a na práci s kriminálně rizikovými jedinci (např. propuštění z výkonu trestu, drogově závislí, bezdomovci apod.). Hlavními adresáty dílčích projektů sociální prevence je neorganizovaná mládež, potenciální pachatelé a oběti trestných činů.
Ve skupině projektů informování občanů o možné ochraně před trestnou činností (bezpečnostní rizika v lokalitě, zabezpečení osob a majetku, informace o krizových a poradenských zařízeních apod.) bylo podpořeno 23 projektů částkou 1 365 000,- Kč.
Během uplynulých osmi let se ve všech městech realizujících „Program“ podařilo prosadit preventivní programy jako součást generelu rozvoje obcí, tzn., že na prevenci jsou v jejich rozpočtech plánovány a vyčleňovány finanční prostředky. Pocit bezpečí občanů a jejich důvěra v policii (státní i městskou) se zvyšuje.
Program prevence kriminality na místní úrovni
Vzhledem k tomu, že Policie ČR v posledních letech signalizovala nárůst trestné činnosti v malých obcích a na venkově (nárůst kriminality dětí a mladistvých, nárůst kriminality spojené s drogami a jinými závislostmi, zejména mezi vrstvami obyvatelstva žijícími na hranicích chudoby a sociálně vyloučenými etnickými menšinami), patřilo mezi priority „Strategie“ také rozšíření preventivních aktivit i do menších měst a obcí - a to včetně jejich podpory.
Proto byl v uplynulém období kladen důraz na další zkvalitňování systému prevence kriminality - na řešení specifických lokálních problémů. Vláda ČR schválila usnesením č. 362 dne 14. dubna 2003 „Program prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství“, který je určen pro menší města a obce, mikroregiony a městské části. Jeho podstatou je partnerská spolupráce Policie ČR s obcí při přípravě a realizaci cílených opatření (projektů), která mají minimalizovat lokální prokriminogenní podmínky.
Základním předpokladem realizace programu „Partnerství“ je analytická, signalizační a iniciativní role Policie ČR. Okresní ředitelé a vedoucí obvodních (místních) oddělení Policie ČR na základě místní znalosti, průběžných analýz trestné činnosti a vyhodnocování bezpečnostní situace v okrese vybírají a doporučují rizikové obce a lokality do programu. Okresní ředitel PČR upozorňuje starostu obce a iniciuje jednání o přípravě opatření ke zlepšení situace. Realizátorem dílčích projektů programu a příjemcem státní účelové dotace jsou obce.
V roce 2003 byla pro potřeby Policie ČR zpracována „Metodika přípravy Programu prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství“ a na základě doporučení policie bylo vybráno 22 obcí k realizaci pilotních projektů. Celkem bylo podpořeno 24 projektů částkou 21 822 000,- Kč (4 projekty z oblasti sociální prevence, 19 projektů situační prevence a 1 projekt směřující k informování občanů).
Od roku 2002 se postupně realizuje „Program MV a PČR Bezpečná lokalita“. Nabízí praxí ověřené projekty (situační a sociální prevence kriminality, projekty k informování veřejnosti), které se osvědčily v rámci Programu prevence kriminality na místní úrovni.
V roce 2003 proběhlo vyhodnocení pilotního projektu realizovaného v rámci programu Bezpečná lokalita „Bezpečný dům“ ve třech pražských panelových domech. Obdobné projekty se připravují po celé ČR. V roce 2004 např. ve vytipované lokalitě v Brandýse nad Labem, kde bude vystavěno 8 bytových bloků se 163 byty.
Program „Bezpečná lokalita“ byl zahrnut do programu Národní politiky jakosti pro rok 2003, který podporuje vláda ČR.
Preventivně informační skupiny Policie ČR
V rámci požadavku korektního chování vůči občanům, profesionality, důslednosti a rychlosti plnění úkolů policie byl prosazován i návrh na zřizování preventivně informačních skupin při okresních ředitelstvích Policie ČR (dále PIS). Úkolem PIS je zavádění preventivních prvků a integrace PČR do preventivních systémů na místní úrovni.
Preventivně informačním skupinám Policie ČR je věnován prostor v rámci kapitoly Policie České republiky.
Informování veřejnosti o legálních možnostech ochrany před trestnou činností
Jednou z forem prevence kriminality je komunikace s veřejností o kriminalitě a jejích příčinách. Preventivní komunikace reaguje na potřeby občana, situaci ve společnosti, statistická zjištění a výzkumy veřejného mínění. Mezi komunikační priority patří: ochrana před obecnou kriminalitou, starost o osobní bezpečnost, bezpečnost blízkých lidí a sociálního prostředí v němž občan žije.
Odbor prevence kriminality komunikuje s občany prostřednictvím tiskového servisu, internetových stránek, výstupy v médiích a distribuce osvětových a informačních materiálů.
Ediční činnost odboru prevence kriminality
Ediční činnost odboru prevence kriminality zahrnovala odborné publikace a některé reedice.
Odbor se aktivně podílel na přípravě veřejné informační kampaně o nepřijatelnosti domácího násilí a dalších forem násilí páchaného na ženách „Domácí násilí – Game over“, která je uskutečňována na základě usnesení vlády č. 486 ze dne 15. května 2002.
V říjnu 2003 byl dokončen bulletin s tematikou domácího násilí „Za zavřenými dveřmi II“. Záměrem této publikace je odrážet vývoj posledních dvou let (posun v informovanosti veřejnosti o DN, úsilí vládních a nevládních orgánů směrem k zakotvení pojmu domácí násilí v českém právním řádu a v neposlední řadě aktivity MV „Modelový mezioborový projekt“, Aliance proti domácímu násilí). Bulletin obsahuje adresář všech institucí, které mohou pomoci obětem domácího násilí.
Časopis Policista vydávaný odborem prevence kriminality se i v roce 2003 věnoval popularizaci práce Policie ČR a MV, mapování pozitivních zkušeností z policejní praxe doma i v zahraničí a v neposlední řadě prevenci kriminality.
Časopis Kriminalistika je čtvrtletník „pro kriminalistickou teorii a praxi“. Z vědeckého hlediska rozpracovává problémy kriminalistiky a příbuzných oborů, často v širším, mezinárodním měřítku. Redakce dále připravila reedici žádaných preventivních bulletinů jako např. Nebezpečný věk (kriminalita dětí a mládeže), Andělé na jehle netančí (mládež, kriminalita a drogy), A co dál (oběť trestního činu) nebo nový bulletin Za zavřenými dveřmi II (domácí násilí).
Analytická a koncepční činnost
Drogová problematika
V roce 2003 zpracoval odbor prevence kriminality ve spolupráci s dalšími útvary MV a Policie ČR Akční plán MV a Policie ČR k realizaci národní strategie protidrogové politiky na období 2003 - 2004. „Akční plán“ je uceleným koncepčním materiálem, který zahrnuje cíle a priority vnitroresortní protidrogové strategie a návrhy konkrétních opatření, která povedou ke snižování škod, které trestná činnost související s drogami přináší. Prioritou je omezování nabídky a dostupnosti drog mezi dětmi a mládeží, zvláštní pozornost je věnována oblasti odborné přípravy a dalšího vzdělávání policistů a zlepšení materiálního vybavení pro výkon služby.
Materiál obsahuje analytickou část se stručnou charakteristikou situace na úseku drog v České republice, informaci o dělbě působnosti jednotlivých útvarů MV a Policie ČR na úseku boje proti drogám, přehled hlavních politických dokumentů a legislativních nástrojů k prosazování práva v této oblasti, preventivní aktivity a přehled mezinárodní a meziresortní spolupráce v uvedené oblasti.
Lidská práva
Pomoc obětem trestné činnosti
Odbor prevence kriminality MV realizoval ve spolupráci s nevládní organizací Bílý kruh bezpečí a Správou Policie ČR Severočeského kraje projekt s názvem „Jednání policistů s obětí trestného činu“. Cílem kurzu bylo především zkvalitnit dovednosti policistů při jednání s oběťmi trestných činů a vyškolit pracovníky pro lektorskou činnost v této oblasti. Vyškolení policisté budou v rámci příslušného okresu působit jako školitelé a předávat informace, které získali během týdenního kurzu (zúčastnilo se jej 28 policistů ze správy Policie ČR Severočeského, Východočeského a Severomoravského kraje). Byly vypracovány karty pro policisty a manuál pro účastníky kurzu.
Komerční sexuální zneužívání dětí
V rámci plnění úkolů plynoucích z Národního plánu boje komerčního sexuálního zneužívání dětí odbor prevence kriminality MV na základě nabídky a ve spolupráci s Velvyslanectvím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Praze uspořádal v prosinci 2003 výukový seminář se zaměřením na speciální software, umožňující vyhledávání a identifikaci šiřitelů dětské pornografie v rámci veřejné sítě internet. Bylo vyškoleno 8 specialistů Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování a Kriminalistického ústavu. Britská strana předala Policii ČR darovací smlouvou jeden stolní počítač s instalovaným softwarem a poskytla neomezený počet licencí na tento software.
Obchod s lidmi
Vláda ČR schválila Národní strategii boje proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování v České republice. Část tohoto materiálu tvoří „Model podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi“, který se od března 2003 do května 2004 experimentálně ověřuje v rámci projektu OSN. Do současné doby byl „Model“ aplikován na šesti obětech. Během experimentálního ověřování se „Model“ upravuje a přizpůsobuje reálné situaci, ve které se oběti, s nimiž se v České republice setkáváme, nacházejí.
Po ukončení projektu OSN předpokládáme rozšíření počtu nevládních organizací poskytujících v rámci „Modelu“ podporu obětem a financování modelu z prostředků vyčleněných do kapitoly „Všeobecná pokladní správa“ na Strategii prevence kriminality na léta 2004 – 2007.
Dobrovolnická služba
Ministerstvo vnitra plnilo v roce 2003 povinnosti uložené zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), který nabyl účinnosti k 1. lednu 2003.
Zákon, mimo jiné, zavádí udělování akreditací pro oblast dobrovolnické služby nestátním neziskovým organizacím, které organizují výběr, evidenci, přípravu, pojištění, smluvní zabezpečení a další podmínky pro vysílání dobrovolníků. Akreditované organizace mohou podle tohoto zákona žádat o státní dotaci na část výdajů spojených s vysíláním dobrovolníků.
Byly zpravovány informační materiály pro internetové stránky MV ČR, kam byl současně umístěn seznam organizací, které již úspěšně akreditaci pro oblast dobrovolnické služby obdržely. V roce 2003 bylo akreditováno 13 organizací s 20 programy nebo projekty dobrovolnické služby.
Sedm akreditovaných organizací požádalo o dotace na 8 projektů nebo programů. Celkem bylo v roce 2003 přiděleno v rámci dotačního řízení 751 000,- Kč.
Fyzické početní stavy policistů, hasičů a pracovníků v pracovním poměru zařazených v resortu MV a PČR , včetně organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací
K 31. 12. 2003 byl celkový početní stav resortu MV 77 546 pracovníků
(k 31. 12. 2002 byl celkový početní stav 75 823, rozdíl + 1 723.)
z celkových početních stavů je : 47 908 policistů, tj. 61,7 %
9 530 hasičů, tj. 12,3 %
20 108 zaměstnanců v pracovním poměru, tj. 26 %
Celková obsazenost plánovaných míst k 31. 12. 2003 byla 98,9 %.
7 557 žen ve služebních poměrech, tj. 13,2 % z celkového počtu policistů a hasičů
11 136 žen v pracovním poměru, tj. 55,4 % ze zaměstnanců v pracovním poměru
Krajské správy
Početní stavy krajských správ PČR |
policisté 2002 |
policisté 2003 |
občanští pracovníci 2002 |
občanští pracovníci 2003 |
|
| Správa hlavního města Prahy | 6 293 | 6 474 | 1 596 | 1 679 | |
Správa Středočeského kraje |
3 697 | 3 773 | 837 | 939 | |
| Správa Jihočeského kraje | 2 479 | 2 579 | 831 | 854 | |
| Správa Západočeského kraje | 3 511 | 3 573 | 1 235 | 1 222 | |
| Správa Severočeského kraje | 4 250 | 4 365 | 1 286 | 1 319 | |
| Správa Východočeského kraje | 3 613 | 3 686 | 917 | 941 | |
| Správa Jihomoravského kraje | 5 258 | 5 372 | 1 280 | 1 258 | |
| Správa Severomoravského kraje | 5 740 | 5 770 | 1 493 | 1 514 | |
Správy PČR v krajích |
34 841 |
35 592 |
9 475 |
9 726 |
|
Přijato do služebního poměru policistů a hasičů
| rok | 2002 | 2003 | rozdíl 2002/2003 |
celkem přijato |
4 079 |
2 780 |
- 1 299 |
| vysokoškoláků | 537 = 13,2 % | 419 = 15,1 % | - 118 |
| středoškoláků | 3 398 = 83,3 % | 2 291 = 82,4 % | - 1 107 |
| vyučení,základní | 144 = 3,5 % | 70 = 2,5 % | - 74 |
Přijato do pracovního poměru občanských pracovníků
| rok | 2002 | 2003 | rozdíl 2002/2003 |
celkem přijato |
2 287 |
2 104 |
- 183 |
| vysokoškoláků | 375 = 16,4 % | 452 = 21,5 % | + 77 |
| středoškoláků | 1 124 = 49,1 % | 1 036 = 49,2 % | - 88 |
| vyučení,základní | 788 = 34,5 % | 616 = 29,3 % | - 172 |
Skončení služebního poměru policistů a hasičů
| rok | 2002 | 2003 | rozdíl 2002/2003 |
celkem |
2 088 |
1 664 |
- 424 |
| vysokoškoláků | 351 = 16,8 % | 299 = 18 % | - 52 |
| středoškoláků | 1 582 = 75,8 % | 1 258 = 75,6 % | - 324 |
| vyučení,základní | 155 = 7,4 % | 107 = 6,4 % | - 48 |
Skončení pracovního poměru občanských pracovníků
| rok | 2002 | 2003 | rozdíl 2002/2003 |
celkem |
2 104 |
1 997 |
- 107 |
| vysokoškoláků | 321 = 15,3 % | 281 = 14 % | - 40 |
| středoškoláků | 972 = 46,2 % | 968 = 48,5 % | - 4 |
| vyučení,základní | 811 = 38,5 % | 748 = 37,5 % | - 63 |
V roce 2003 se zvýšily početní stavy resortu Ministerstva vnitra na základě usnesení vlády č. 548/2002 celkem o 1 803 pracovních míst. Tato místa byla určena převážně pro zabezpečení činností přímého výkonu v Policii České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky. Celkové plánované početní stavy resortu Ministerstva vnitra včetně organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací činily 77 759 pracovních míst. Útvary ministerstva a generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR vykazovalo celkem 3 464 pracovních míst (2 971 míst občanských zaměstnanců, 273 míst hasičů a 220 míst policejních). Při přípravě realizace redukce pracovních míst v souvislosti s koncepcí reformy veřejných rozpočtů uplatnil ministr vnitra požadavek na snížení limitu snižovaných míst u složek s přímým výkonem činností bezpečnostní povahy a činností Integrovaného záchranného systému. Vláda určila pro resort Ministerstva vnitra snížení ve výši 512 pracovních míst každoročně pro rok 2004, 2005 a 2006. Vedení Ministerstva vnitra rozhodlo o plnění redukce v tomto členění: 369 míst občanských zaměstnanců, 141 policejních míst a 2 místa hasičů. Změny v systemizaci pracovních míst byly provedeny tak, aby nedošlo k narušení činností přímého výkonu v bezpečnostních sborech s využitím oprávnění ministra vnitra k vzájemnému převádění služebních míst dle potřeby služby. Byl zahájen proces organizačního a personálního auditu, který bude využit pro zefektivnění činností směřující k dalším možnostem úspor pracovních míst a finančních prostředků.
Legislativní aktivity:
V roce 2003 byl Parlamentem ČR po pětileté legislativní přípravě přijat zákon č. 361/ 2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který měl s účinností od 1. ledna 2005 zkvalitnit právní úpravu zaměstnaneckého vztahu příslušníků Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Celní správy České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a příslušníků zpravodajských služeb České republiky. V roce 2004 musí být přijaty prováděcí předpisy k tomuto zákonu. Připravuje se devět těchto předpisů, které budou věcným gestorem – odborem personálním Ministerstva vnitra – v první polovině roku postoupeny do legislativního procesu.
Vzdělávání:
V souladu s přípravou České republiky na vstup do Evropské unie bylo vzdělávání zaměstnanců Ministerstva vnitra zajišťováno v jednotě s filozofií a strategií rozvoje lidských zdrojů a celoživotního učení členských států EU a dle pravidel stanovených vládou ČR pro vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech. Důraz byl kladen zejména na rozvoj cizojazyčných kompetencí, znalostí evropských problematik a dovedností práce s komunikačními a informačními technologiemi. Obsahem vzdělávání byla též aktuální celospolečenská témata, např. etika a korupce, rovné příležitosti žen a mužů, environmentální výchova. Specificky sledovanou cílovou skupinou byli zaměstnanci, kteří se přímo zabývali činnostmi spojenými s integrací ČR do EU a po vstupu ČR do EU budou jednat za resort vnitra v evropských strukturách.
Mezinárodní projekty:
Odbor personální Ministerstva vnitra realizuje od listopadu 2002 projekt Phare CZ01/IB/JH/04. Účelem tohoto projektu je zavedení modelu Evropské nadace pro řízení kvality (EFQM) do všech složek Policie ČR.
Model EFQM je nástrojem pro komplexní řízení kvality a je možné ho aplikovat i v neziskových organizacích a úřadech veřejné správy. Výsledkem užívání modelu EFQM jsou kvalitnější produkty a služby pro zákazníky a větší spokojenost u obchodních partnerů, občanů a vlastních zaměstnanců.
Projekt Phare 2001 je financován z peněz Evropské unie a je uskutečňován za spolupráce s twinningovým partnerem, který vystupuje v roli poradce. Jako nejvhodnější twinningový partner pro tento případ byla vybrána holandská policie, neboť ve všech jejích složkách už 8 let funguje model EFQM.
Hlavními cíli projektu Phare 2001 jsou:
1. Naplnění Usnesení vlády ČR č. 458 ze dne 10. května 2000, které definuje Národní politiku podpory jakosti
2. Zavedení modelu řízení kvality EFQM do všech útvarů Policie ČR,
3. Posílení specifické role policie v moderním demokratickém státě, který je založen na právním řádu a rovnocenném výkonu státní moci a služby občanům
4. Podpora společného přístupu více organizací v České republice v boji se všemi formami trestné činnosti, jak je uvedeno ve společné pozici EU k otázkám spravedlnosti a vnitra
Projekt garantuje tyto výsledky:
1. V Policii ČR bude pracovat 31 vyškolených odborníků z „Týmu podpory kvality“, kteří budou zodpovědni za řízení kvality, proškolování nových pracovníků a současně budou garantem dalšího rozvíjení modelu kvality u české policie. Tito odborníci jsou ústředními postavami v projektu, neboť oni budou odpovědni za běh systému kvality i po skončení projektu Phare 2001.
2. Formou hodnocení, které bude probíhat na všech útvarech, budou zpracovány „akční plány pro zlepšení kvality“
3. Bude zavedena „Cena kvality Policie ČR“
4. Policie ČR získá členství v Evropské nadaci pro řízení kvality (EFQM)
5. Dostane se podpory další integraci bývalé Služby kriminální policie a Úřadu vyšetřování do Služby kriminální policie a vyšetřování
Jedním z výsledků, které občan uvidí na první pohled, budou nové policejní služebny. Od starých se budou lišit jak architektonicky, tak i přístupem personálu ke klientovi. Vybudováním dvou vchodů se nebude poškozený potkávat s pachatelem, tj. kdo bude muset delší dobu na služebně počkat, bude si moci dát kávu nebo čaj a v pohodlných sedačkách přečíst tisk. Na přepážkách budou speciálně vyškolení civilní pracovníci, kteří budou poskytovat informace, sepisovat s občany oznámení a sjednávat kontakt s policisty. Policistům tak odpadnou administrativní práce a o to víc se budou moci věnovat vlastním případům.
Vnitrostátní projekty:
Uplatňování principu rovnosti mužů a žen v resortu ministerstva vnitra
Souběžně s národním akčním plánem, zaměřeným na priority a postupy při prosazování rovnosti mužů a žen v České republice, naplňuje, v souladu s mezinárodní politikou týkající se této oblasti lidských práv, princip rovnosti mužů a žen i Ministerstvo vnitra. Koordinací plnění každoročně aktualizovaných opatření, týkajících se prosazování rovnosti mužů a žen, je odbor personální.
Princip rovnosti mužů a žen v resortu vnitra má, ve výraznější míře než je tomu v jiných ministerstvech, některá odlišná hlediska, protože se týká
Tyto dva aspekty si vyžadují rozdílné přístupy k řešení dané problematiky, v nichž se uplatňují rozdílné formy, metody a prostředky. Také proto na nich spolupracují další experti z resortu vnitra a podle potřeby i z jiných ministerstev a nevládních neziskových organizací.
Problematika rovnosti mužů a žen
V roce 2003 se iniciativy ministerstva, vedoucí k dosažení cílů vytyčených v oblasti rovných příležitostí pro ženy a muže, realizovaly zejména v následujících oblastech :
Oblast věcné politiky
Preventivní a interdisciplinární opatření
Oblast personální politiky
1. Rovné příležitosti ve vzdělávání pracovníků a v odborné přípravě policistů v oblasti lidských práv
2. Management rovného přístupu k ženám a mužům
3. Zabudování principu rovnosti žen a mužů do interních aktů řízení
V roce 2003 zpracoval odbor personální „Návrh nařízení ministerstva“, kterým se stanoví priority při prosazování rovnosti mužů a žen a způsob zabezpečení jejich plnění. Cílem návrhu nařízení je stanovit priority při prosazování rovnosti mužů a žen v útvarech ministerstva, v rozpočtových a příspěvkových organizacích i v útvarech policie a upravit postup pro zabezpečení jejich plnění.
Spolupráce se zahraničím při zajišťování rovnosti žen a mužů
Spolupráce s ostatními resorty a organizacemi
Oblast psychologické péče:
Rozpracováním koncepce k systémovému ošetření psychologické služby v rámci bezpečnostních sborů začal proces vymezování kompetencí jednotlivých psychologických pracovišť a usazování organizační struktury psychologické služby v rámci bezpečnostních sborů. Cílem je zde vytvoření takového systému psychologické služby, který by flexibilně a efektivně reagoval na potřeby praxe bezpečnostních sborů. Činnost oddělení psychologie a sociologie odboru personálního (dále jen „OPS“) má být nadále koncipována jako činnost koordinačního, metodického, normotvorného, výzkumného a supervizního centra pro psychologickou službu všech bezpečnostních sborů.
Uvedená koncepce je v souladu s aktuální politikou Evropské unie a její uvedení do praxe bude přispívat ke zvyšování stability institucí zajišťujících demokracii, nadvládu práva, ochranu lidských práv a respektování práv menšin. OPS dále provedlo analýzu potřebných sociologických činností v rámci resortu MV ČR a vytvořilo návrh koncepce činností tohoto typu.
OPS se stalo gestorem tvorby prováděcího předpisu k zákonu 361 o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů – „Vyhlášky o osobnostní způsobilosti“, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru“.
Druhým rokem byly realizovány koncepční výstupy z twinningového projektu PHARE CZ 98/IB/JH/02 „Komplexní systém řízení lidských zdrojů pro Českou policii/program odborného vzdělávání pro příslušníky policie a pracovníky MV ČR“. Jedním z hlavních úkolů bylo zdokonalovat systém výběru kandidátů na povýšení metodou Assessment centre (AC). Celkový počet všech posuzovatelů AC ke konci roku 2003 činí 42, počet všech tvůrců testových úloh je 14.
Nadále se rozvíjí systém posttraumatické intervenční péče. Tento systém je dnes plně funkční a v rámci péče o lidské zdroje přispívá svou činností k poskytování komplexní péče o příslušníky v průběhu jejich pracovního zařazení. Systém v současnosti disponuje celkem 109 kvalifikovanými interventy (z toho počtu je 15 duchovních). Ve spolupráci s 1. LF UK došlo k překladu projektu EU Leonardo – „Peer-Support-Counsellor“. Tento tréninkový program bude využit v rámci dalšího vzdělávání členů posttraumatických intervenčních týmů Policie ČR a HZS. OPS koncem roku 2003 také vydalo příručku „Zvládání emocí v psychohygieně profesionálů posttraumatické intervenční péče“.
Dále bylo pokračováno ve spolupráci při budování koncepce vzdělávání policistů v oblasti sociálně psychologického pilíře policejních činností, kdy proběhla jednání o zařazení Metody řešení konfliktů pomocí analýzy transakcí do přípravy nastupujících policistů.
Oddělení psychologie a sociologie dlouhodobě provádí psychologická vyšetření uchazečů o přijetí do služebního, případně pracovního poměru, posuzuje psychickou způsobilost při výběru a zařazování pracovníků do řídících funkcí apod. Dle vyžádání pracovníků MV a PČR poskytovali psychologové také poradenskou a konzultační činnost. Na OPS se obraceli i uchazeči o přijetí do služebního poměru nebo příslušníci PČR s odvoláním proti závěrům psychologických vyšetření, která se uskutečnila na psychologických pracovištích jednotlivých správ krajů PČR.
Již druhým rokem se psychologové OPS ve spolupráci s Policejním prezidiem a Hasičským záchranným sborem ČR podíleli na fungování „Anonymní telefonní linky pomoci v krizi“, která je určena policistům, hasičům a jejich rodinným příslušníkům. Jedná se o nepřetržitou službu, tým linky tvoří 39 členů. Psychologové OPS - interventi - byli rovněž připraveni poskytovat posttraumatickou intervenční péči.
V souvislosti s válkou v Iráku byla mimořádně zřízena „Psychologická poradenská linka MV“, která fungovala po dobu jednoho měsíce a byla určena obyvatelům ČR. Na této telefonické lince byli nasazeni všichni psychologové OPS; jejím posláním bylo dodávání chybějících informací a snižování obav obyvatelstva.
Pokračovalo se na plnění dlouhodobého úkolu – „Analýza sebevražedného jednání policistů“.
Rok 2003 významně přispěl také k prohloubení meziresortní, mezioborové i mezinárodní spolupráce. OPS odborně spolupracovalo zejména s GŘ HZS, Vězeňskou službou ČR, Institutem pro kriminologii a sociální prevenci, katedrou psychologie FF UK, 1. LF UK, Asociací forenzních psychologů, Unií psychologických asociací ČR, Evropskou federací psychologických asociací… Aktivně se OPS účastnilo např. mezioborové konference „Rány osudu“ a mezinárodní konference „Podmienky pre uplatnenie psychológie krízi a nešťastí na Slovensku“. V obou případech byl prezentován systém posttraumatické intervenční péče v ČR.
Úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti plní v naší zemi Policie České republiky, která mj. chrání bezpečnost osob a majetku a spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku.
Obce, v souladu s právním řádem České republiky, v samostatné působnosti vytvářejí ve svém územním obvodu a s ohledem na místní předpoklady a zvyklosti podmínky pro uspokojování potřeb občanů, včetně ochrany veřejného pořádku, resp. místních záležitostí veřejného pořádku, k jehož zabezpečení si mohou zřizovat obecní (městskou) polici.
Z informací dostupných Ministerstvu vnitra, které obecní policie nezřizuje ani je neřídí (viz níže), je v České republice zřízeno cca 330 obecních policí, ve kterých je zařazeno přibližně 6 600 strážníků.
Od 1. 1. 2003, vedle celé řady právních předpisů, nabyla účinnosti i novela zákona o obecní policii (zákon č. 311/2002 Sb.), která výrazným způsobem rozšiřuje zejména oprávnění obecních policií, resp. strážníků.
Právní předpisy, které se váží k oblasti obecní policie
Ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Hlava sedmá. Územní samospráva, Čl. 99 stanoví, že Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) - dále jen „zákon o obcích“
Hlava IV, Díl 2, § 84, odst. 2, písm. s)
Zastupitelstvu obce je vyhrazeno zřizovat a zrušovat obecní policii.
Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresním úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. (dále jen „zákon o obecní policii“),
Zejména upravuje zřízení a činnost obecní policie.
Nařízení vlády České republiky č. 397/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vztahů Policie České republiky k orgánům obcí a obecní policii
Zmocňuje okresní a obvodní ředitelství Policie České republiky ke spolupráci s obecními policiemi s možností dohodnout podrobnosti při zabezpečování veřejného pořádku s ohledem na místní podmínky.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii (dále jen „vyhláška“)
Stanoví odborné předpoklady strážníka, způsob jejich ověřování, postup při vydávání osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů strážníka (dále jen „osvědčení“) a jednotné prvky stejnokrojů strážníků a označení motorových vozidel obecní policie.
Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“) a předpisy související
Upravují pracovněprávní vztahy strážníka obecní policie s výjimkou řízení obecní policie a subjektu zastupujícího obec v pracovněprávních vztazích strážníka.
Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Hlava čtvrtá,
§ 45 upravuje vzájemné poskytování informací mezi Policií ČR
a orgány obce při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku.
Vláda stanoví nařízením podrobnější úpravu vztahu Policie ČR k orgánům
obcí a obecní policii.
Při výkonu povinností a oprávnění se pak strážník řídí platným právním řádem České republiky, včetně zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích atd.
Pojem a postavení obecní policie
Obecní policie je na rozdíl od minulosti nově definována jako orgán obce. Hlavním úkolem je zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Nejedná se o správní orgán.
Zřizování obecní policie a její řízení
Obec není povinna obecní policii zřídit. Proto tento orgán obce může být kdykoliv zřízen i zrušen zastupitelstvem obce v samostatné působnosti formou obecně závazné vyhlášky.
Obecní policii řídí starosta, pokud obecní zastupitelstvo nepověří řízením obecní policie jiného člena zastupitelstva, který jedná jménem obce i v pracovněprávních vztazích strážníků.
Obecní rada může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka, který splňuje kritéria upravená zákonem o obecní policii. Na takto pověřeného strážníka nelze přenášet zastupování obce v pracovněprávních vztazích, a rovněž ho nelze činit odpovědným za celkové řízení obecní policie.
Náplň činnosti obecní policie, resp. strážníka
Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle zákona o obecní policii nebo jiného zákona zejména:
Zásadní změny v náplni činnosti obecní policie po novele zákona o obecní policie :
Povinnosti a oprávnění strážníka
Tím, že strážníci tráví většinu pracovní doby pochůzkovou činností zejména na místech veřejnosti přístupných, podílejí se též významnou měrou na ochraně veřejného pořádku. Přítomností a schopností adekvátní reakce preventivně působí i proti potencionálním pachatelům protiprávních jednání s vyšší společenskou nebezpečností.
Za tímto účelem strážníci disponují podobnými povinnostmi a oprávněními jako příslušníci Policie České republiky (např. povinnost provést zákrok, úkon nebo jiné opatření, je-li páchán trestný čin, přestupek nebo správní delikt, a to i v mimopracovní době; oprávnění požadovat vysvětlení, požadovat prokázání totožnosti, předvést osobu, odebrat zbraň, zakázat vstup na určená místa, otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor, odejmout věc, použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, zastavovat vozidla, použít donucovací prostředky včetně služební zbraně).
Od 1. ledna 2003 jsou strážníci navíc oprávněni za určitých podmínek nařizovat odtahy vozidel (překážka silničního provozu, vyhrazená parkovací místa pro invalidy), usměrňovat provoz na pozemních komunikacích a nově jsou stanoveny případy, kdy strážník může zastavovat vozidla.
Nově jsou upravena i oprávnění strážníka požadovat prokazování totožnosti (např. na žádost jiné osoby, která má na zjištění totožnosti právní zájem - viz revizoři MHD atd.) a předvést osobu na policii.
Strážník
Strážník je veřejným činitelem, který vykonává své povolání jako zaměstnanec obce. V pracovněprávních vztazích strážníka za obec jedná osoba, která řídí obecní policii, tedy pouze starosta nebo jiný pověřený člen zastupitelstva obce (viz výše). Strážník nevykonává svoji činnost ve služebním poměru, jako např. příslušníci Policie České republiky, příslušníci HZS apod. Na druhé straně je ovšem třeba uvést, že strážník je oprávněn zasahovat do práv a svobod třetích osob. S ohledem na jeho postavení a náplň činnosti práce musí tato osoba, na rozdíl od ostatních zaměstnanců, splňovat určitá nadstandardní kritéria.
Strážníkem se může stát bezúhonný občan České republiky starší 21 let, který je tělesně a duševně způsobilý k výkonu povinností a oprávnění podle zákona o obecní policii.
K tomu, aby mohl po přijetí do pracovního poměru strážník vykonávat povinnosti a oprávnění podle zákona o obecní policii, musí mít platné osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů, které lze získat úspěšným absolvováním zkoušky před komisí Ministerstva vnitra. Školení, výcvik i přihlášku strážníka ke zkoušce zajišťuje obec, k níž je v pracovním poměru.
Osvědčení se vydává na dobu tří let. Podrobnosti jsou uvedeny přímo v zákoně o obecní policii a ve vyhlášce.
Zákonem o obecní policii provedenou novelou Zákoníku práce jsou strážníci od 1. ledna 2003 zařazeni mezi vybrané kategorie zaměstnanců, jejichž zvýšené povinnosti (nad rámec povinností běžných zaměstnanců) jsou kompenzovány zvýšením platového tarifu o 25 % nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je strážník zařazen.
Postavení Ministerstva vnitra v oblasti obecní policie
Jak již bylo uvedeno výše, obecní policie jsou zřizovány obcemi v rámci jejich samostatné působnosti. Do této oblasti, s výjimkou zákonem stanovených případů, není ústřední orgán státní správy oprávněn jakýmkoliv způsobem zasahovat.
Proto je Ministerstvo vnitra pověřeno pouze:
Postup občana v případě, že hodlá uplatnit náměty, stížnosti na činnost strážníka
S odkazem na shora uvedené skutečnosti je zapotřebí obracet se s těmito případnými náměty, připomínkami či stížnostmi na zřizovatele obecní policie, resp. osobu, která řídí obecní policii.
Vzdělávání policistů je základním předpokladem pro kvalitní plnění úkolů Policie ČR na všech úsecích činnosti. Je koncipováno jako celoživotní systém přípravy policisty, který je velmi úzce spjat s řízením lidských zdrojů v Policii ČR a probíhá po celou dobu výkonu služby. Vzdělávání policistů je zabezpečováno vzdělávacími institucemi - Policejní akademií ČR, Středními policejními školami MV, Školními policejními středisky a Výcvikovými středisky Policie ČR a instruktory útvarů Policie ČR. Celý systém je řízen a koordinován odborem vzdělávání a správy policejního školství MV a odborným útvarem Policejního prezídia PČR.
Priority policejního vzdělávání v roce 2003 vycházely z úkolů Policie ČR, stanovených zákonem ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, priorit bezpečnostní politiky v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti a přípravy na vstup ČR do EU. V uplynulém roce byla věnována velká pozornost jak koncepčním pracím s cílem postupně modernizovat a zkvalitňovat systém přípravy policistů, tak i realizaci vlastních vzdělávacích aktivit.
Koncepční činnost
Hlavním cílem v oblasti rozvoje a zkvalitnění vzdělávání policistů v roce 2003 byla implementace „Koncepce celoživotního povinného vzdělávání příslušníků a zaměstnanců Policie ČR a resortu vnitra“ (schválena vládou ČR v prosinci 2001). Do této koncepce byly promítnuty závěry twinningového projektu Phare č. 9808-02/1, jehož součástí byl podprojekt „Komlexní systém řízení lidských zdrojů v Policii ČR“ včetně systému vzdělávání pro českou policii a hlavní principy Evropského etického kodexu policejní práce (Štrasburg, 2001).
Systém vzdělávání policistů je založen na novém filozofickém pojetí policejní práce, které je charakterizováno těmito hlavními principy:
Výsledky projektu v oblasti řízení lidských zdrojů byly zapracovány do návrhu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
V roce 2003 byla realizována tato koncepční a legislativní opatření k rozvoji a zkvalitnění vzdělávání policistů:
Resortní školství a výcvik policistů
Ministerstvo vnitra a Policie ČR disponuje 6 středními policejními školami MV, Policejní akademií ČR, 8 školními policejními středisky PČR správ krajů a oddělením výkonu odborné praxe při SPŠ MV v Holešově, středisky specializovaného výcviku a instruktory služební přípravy, kteří působí přímo u útvarů Policie ČR.
Základem resortního vzdělávacího systému jsou střední policejní školy MV (výuku zajišťuje 411 učitelů), ve kterých je realizována základní odborná příprava nových policistů a další profesní příprava policistů. V současné době zde probíhá 10 různých typů základní odborné přípravy, 110 typů specializačních kurzů, včetně kurzů jazykových, a 27 inovačních kurzů. Vzdělávací programy SPŠ MV v roce 2003 absolvovalo celkem 8 678 policistů. V hodnoceném období byla věnována velká pozornost dalšímu zkvalitňování vzdělávacích a výcvikových programů. Byly vytvořeny 33 nové vzdělávací programy v oblasti další odborné přípravy.
Nedílnou součást resortní vzdělávací soustavy jsou školní policejní střediska PČR správ krajů (výuku a výcvik zajišťují 133 instruktoři), která realizují odbornou praxi žáků v rámci základní odborné přípravy a další profesní přípravu policistů z výkonu služby. Vzdělávací aktivity ŠPS Policie ČR v roce 2003 absolvovalo celkem 7 244 policistů.
Součástí další profesní přípravy policistů je rovněž jejich příprava realizovaná souběžně s výkonem služby, a to v místě jejich pracovního zařazení. V této oblasti je kladen důraz na rizikové faktory v práci policistů, zejména na zvyšování právního vědomí, zvyšování psychické odolnosti a zkvalitňování dovedností v používání donucovacích prostředků a služební zbraně. Tento výcvik policistů zajišťují 323 instruktoři. Každý policista v přímém výkonu služby v průběhu výcvikového roku absolvoval služební přípravu v rozsahu minimálně 120 hodin a prověrky ze střelecké přípravy, kondiční přípravy a z přípravy k používání donucovacích prostředků. U specializovaných složek Policie ČR probíhala specializovaná další odborná příprava, která vycházela ze specifických potřeb těchto útvarů, kterou zajišťuje dalších 47 instruktorů.
Součástí resortní vzdělávací soustavy je vysoká škola - Policejní akademie ČR. V akademickém roce 2003/2004 studuje bakalářský studijní program 1 417 studentů a magisterský studijní program 358 studentů. V roce 2003 bylo rozhodnuto o udělení akreditace bakalářskému studijnímu programu „Veřejná správa“ ve studijním oboru „Krizový management ve státní správě a územní samosprávě“ a o udělení akreditace doktorskému studijnímu programu „Bezpečnostně právní studia“, studijní obor „Policejní management a kriminalistika“. Dále se rozhodnutím Akreditační komise vlády ČR Policejní akademie ČR stala univerzitním typem vysoké školy.
Mezinárodní spolupráce
Cílem mezinárodní spolupráce MV v oblasti vzdělávání policistů je zkvalitnění činnosti Policie ČR v oblasti vnitřní bezpečnosti a mezinárodní policejní spolupráce a příprava Policie ČR na vstup do EU, ať již formou mezinárodních projektů, tak i realizací konkrétních vzdělávacích aktivit.
MV ČR se účastní těchto mezinárodních vzdělávacích aktivit:
V rámci dvojstranné spolupráce jsou realizovány aktivity zejména s těmito zeměmi a jejich institucemi:
MV dále spolupracuje s řadou nevládních organizací, např. Amnesty International, Transparency International nebo International Committee of Red Cross.
Nejvýznamnější vzdělávací aktivity uskutečněné v rámci zahraniční spolupráce v roce 2003:
Středoevropská policejní akademie (MEPA)
Nadace Hannse Seidela
V České republice a v Bavorsku se v roce 2003 uskutečnilo 28 odborných seminářů, stáží a hospitací zaměřených na aktuální úkoly policie a na vzdělávání policistů, dále jazykové kurzy a stáže zaměřené na odbornou policejní terminologii.
Norské království
USA
Těchto seminářů se účastní společně policisté, státní zástupce i soudci a pokračují ve společných workshopech.
Itálie
Holandsko
Francie
Další významné aktivity zaměřené k postupnému zkvalitňování policejního vzdělávání
Pro boj s trestnou činností policistů, jakožto krajně nežádoucím a velmi nebezpečným společenským jevem, byl zřízen specializovaný útvar, který je podřízen přímo a výlučně ministru vnitra. Tímto útvarem je Inspekce ministra vnitra (dále jen „inspekce“).
Policisté služebně zařazení v inspekci nepodléhají řídící pravomoci žádného služebního funkcionáře Policie České republiky, a to ani policejního prezidenta. Tím je v maximální míře zaručena objektivita při prověřování trestné činnosti páchané policisty.
V inspekci působí policisté, kteří jsou vyčleněni z Policie České republiky a povoláni ministrem k plnění úkolů Ministerstva vnitra. Do inspekce jsou po přísném výběrovém řízení, včetně odborného psychologického vyšetření, zařazováni zkušení policisté, splňující přísné odborné a morální předpoklady. Policisté zařazení v inspekci jsou průběžně vzděláváni, jednak v rámci pravidelných odborných seminářů pořádaných inspekcí, jednak jsou vysíláni do škol a kurzů, včetně zahraničních. Dbáno je rovněž na jazykovou přípravu. Průběžně se ověřuje jejich fyzická zdatnost a střelecké schopnosti.
Novela trestního řádu účinná od 1. ledna 2002 přinesla řadu podstatných změn v oblasti vyšetřování trestné činnosti policistů. Zásadní změnou oproti předchozímu legislativnímu stavu je skutečnost, že vyšetřování trestné činnosti namísto policejních vyšetřovatelů konají státní zástupci. Policejní orgán inspekce provádí vyhledávání a dokumentování. Po zjištění důkazů, které odůvodňují zahájení trestního stíhání a sdělení obvinění, věc předává příslušnému státnímu zástupci. Tím byly vytvořeny předpoklady ke zvýšení objektivity v této oblasti.
Vývoj trestné činnosti policistů
K evidenci kriminality dochází na základě oznámení podaných osobami či Policií ČR nebo inspekcí MV operativně zjištěných skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Podmínkou jejich zařazení do evidence kriminality je stanovení trestně právní kvalifikace. Za objasněný se považuje trestný čin, kdy bylo zahájeno trestní stíhání nebo zkrácené přípravné řízení nebo byla věc odložena pro nepřípustnost či neúčelnost trestního stíhání.
| Rok | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 |
| Počet objasněných trestných činů | 374 | 287 | 373 | 438 | 603 | 665 | 453 | 599 |
| meziroční změna v % | 16,5 | -23,3 | 30,0 | 17,4 | 37,7 | 10,3 | -31,9 | 32,2 |
| Počet pachatelů – policistů objasněných trestných činů | 305 | 245 | 306 | 345 | 389 | 468 | 444 | 427 |
| meziroční změna v % | 13 | -19,7 | 24,9 | 12,7 | 12,8 | 20,3 | -5,1 | -3,8 |
| Počet objasněných trestných činů připadajících na 1 000 policistů | 8,5 | 6,4 | 8,3 | 9,7 | 13,1 | 14,5 | 9,8 | 12,6 |
Změnou vykazování statistických údajů vyvstala složitější interpretace počtu objasněných trestných činů. Pro účely vykazování byla nesrovnalost vůči předchozím letům korigována tím, že údaj o počtu objasněných trestných činů ovlivňuje prodleva doby než státní zástupce ve věci rozhodne. V údaji za rok 2003 je zahrnuto i 86 skutků, o nichž dosud státní zástupci nerozhodli.
Trestná činnost policistů v roce 2003
V období od 1. ledna do 31. prosince 2003 bylo inspekcí ministra vnitra evidováno 1 180 trestních spisů, celkem prověřováno bylo 1 381 trestních věcí (201 trestních věcí z roku 2002). Z tohoto celkového počtu bylo inspekcí ministra vnitra skončeno 1 127 trestních věcí, z toho 378 trestních věcí (475 policistů) návrhem na zahájení trestního stíhání s předáním příslušnému státnímu zástupci ke konání vyšetřování, 612 věcí odložením dle § 159a odst.1 a 4 tr. řádu, 87 věcí odevzdáním dle § 159a odst. 1a,b tr. řádu, 31 věcí odložením dle § 159a odst. 2,3 tr. řádu a jinak bylo vyřízeno 19 věcí.
Přípravné řízení trestní vedené proti 427 pachatelům z řad policistů bylo doposud ukončeno v 238 případech, z toho 149 návrhem na podání obžaloby státnímu zástupci podle § 166 odst. 3 tr. řádu, v 1 případě zpracováním zprávy o výsledku zkráceného přípravného řízení ve smyslu § 179c odst. 1 tr. řádu. Ve 44 případech nebylo trestní stíhání zahájeno a věc byla odložena podle § 159a odst. 2 tr. řádu s odkazem na § 11 odst. 1 písm. b),c),d),e),i),j nebo podle § 159a odst. 3 tr. řádu s odkazem na § 172 odst. 2 písm. a),b) tr. řádu. Návrh na podmíněné zastavení trestního stíhání dle § 307 tr. řádu a schválení narovnání dle § 309 tr. řádu podal státní zástupce ve 44 případech.
V souvislosti s trestnou činností policistů bylo inspekcí ministra vnitra prověřováno též 111 civilních osob. Z 90 případů u nichž bylo zahájeno trestní stíhání byl v 36 případech podán návrh na obžalobu státnímu zástupci podle § 166 odst. 3 tr. řádu.
V poslední době se policejní orgán inspekce při objasňování a prověřování skutečností setkává s tím, že jsou občany podávána trestní oznámení, která policisty obviňují ze spáchání různých trestných činů. Velmi často je to součást obhajoby osob trestně stíhaných, nebo tzv. „vyrovnávání si účtů“ s policisty, kteří zakročili proti osobě v souladu se zákonem. Při zjištění této skutečnosti policejní orgán inspekce podává podnět k prošetření, zda se osoba, která učinila trestní oznámení nebo jiné podání nedopustila trestného činu a nebo přestupku (např. trestného činu pomluvy, křivého obvinění, poškozování cizích práv nebo přestupku křivého vysvětlení).
Podíl jednotlivých krajských správ PČR na celkovém počtu pachatelů policistů a jimi spáchaných objasněných trestných činů
| Místo služebního zařazení (Správa kraje) | Počet pachatelů - policistů | Počet spáchaných tr. činů | ||
| Abs. | Podíl % | Abs. | Podíl % | |
| Praha | 109 | 25,5 | 154 | 25,7 |
| Středočeský | 54 | 12,6 | 76 | 12,7 |
| Jihočeský | 20 | 4,7 | 26 | 4,3 |
| Západočeský | 32 | 7,5 | 35 | 5,8 |
| Severočeský | 44 | 10,3 | 80 | 13,4 |
| Východočeský | 36 | 8,4 | 48 | 8,0 |
| Jihomoravský | 71 | 16,6 | 95 | 15,9 |
| Severomoravský | 46 | 10,8 | 61 | 10,2 |
| Centrální útvary | 15 | 3,5 | 24 | 4,0 |
| CELKEM | 427 | 100 | 599 | 100 |
Podíl policistů, kteří spáchali objasněný trestný čin, na celkových počtech policistů na území správ kraje PČR
| Místo služebního zařazení (Správa kraje) | Celkový počet policistů | Počet pachatelů – policistů v r. 2003 | % pachatelů z celk. |
| na území S kraje PČR | počtu policistů v kraji | ||
| Praha | 6 474 | 109 | 1,68 |
| Středočeský | 3 773 | 54 | 1,43 |
| Jihočeský | 2 579 | 20 | 0,78 |
| Západočeský | 3 573 | 32 | 0,90 |
| Severočeský | 4 365 | 44 | 1,01 |
| Východočeský | 3 686 | 36 | 0,98 |
| Jihomoravský | 5 372 | 71 | 1,32 |
| Severomoravský | 5 770 | 46 | 0,80 |
| Centrální útvary | 11 846 | 15 | 0,13 |
| CELKEM | 47 413 | 427 | 0,90 |
Z tohoto pohledu byla zjištěna nejvyšší kriminalita policistů v souvislosti s výkonem služby na území Správy hl. města Prahy, kde procentuální vyjádření činí 1,68 %. Nejnižší podíl pachatelů na celkovém počtu policistů 0,13 % mají centrální útvary (Policejní prezidium ČR, útvary s celostátní působností a Ministerstvo vnitra ČR).
Z celkového počtu 599 objasněných trestných činů bylo v roce 2003 spácháno 380 skutků v době výkonu služby policistů a 219 v době mimo službu (v roce 2002 bylo 296 skutků spácháno v době služby a 156 mimo službu). Oproti roku 2002 se tak mírně snížil podíl trestné činnosti páchané policisty v době výkonu služby na jejich celkové kriminalitě. Za celou Českou republiku činí tento podíl téměř dvě třetiny ( 63,4 % skutků v době služby).
Na celkovém počtu 427 zjištěných pachatelů se nejvíce podíleli policisté zařazení ve službě pořádkové policie 199 (46,6 %) pachateli, dopravní policie 87 (20,4 %) pachateli, kriminální policie a vyšetřování 73 (17,1 %) pachateli a imigrační a pohraniční policie 29 (6,8 %) pachateli.
| SLUŽBA | 2003 | 2002 | |||
| tr. činy | pachatelé | podíl % | pachatelé | podíl % | |
| Kriminální policie a vyšetřování | 105 | 73 | 17,10 | 83 | 18,69 |
| Pořádková | 284 | 199 | 46,60 | 215 | 48,42 |
| Dopravní | 122 | 87 | 20,37 | 91 | 20,50 |
| Správní | 3 | 3 | 0,70 | 6 | 1,35 |
| Personální a školská | 2 | 2 | 0,47 | 0 | 0,00 |
| Týlová | 5 | 4 | 0,94 | 3 | 0,68 |
| Zdravotní a sociální | 2 | 1 | 0,23 | 3 | 0,68 |
| Kontrolně inspekční | 4 | 2 | 0,47 | 2 | 0,45 |
| Policejní akademie | 0 | 0 | 0,00 | 0 | 0,00 |
| Střední policejní škola MV ČR | 0 | 0 | 0,00 | 4 | 0,90 |
| Imigrační a Pohraniční | 38 | 29 | 6,79 | 21 | 4,73 |
| Ochranná | 8 | 7 | 1,64 | 6 | 1,35 |
| Útvar rychlého nasazení | 2 | 3 | 0,70 | 0 | 0,00 |
| Ostatní služby | 24 | 17 | 3,98 | 20 | 4,50 |
| CELKEM | 599 | 427 | 100 | 444 | 100 |
Závěrem lze konstatovat, že inspekci ministra vnitra se podařilo vyrovnat se s novou právní úpravou. Zvýšeným úsilím vedení inspekce a pracovníků byl zachován pozitivní trend, který je patrný již od roku 1999. Oproti roku 2002 se podařilo zvýšit především kvalitu práce, což se pozitivně odrazilo při porovnání počtu návrhů podle § 162 odst. 1 tr. řádu předaných na věcně a místně příslušná státní zastupitelství a počtu zahájených trestních stíhání.
Operativní činnost byla v uplynulém roce zaměřována na vyhledávání a rozpracování složitějších případů v činnosti policistů zařazených ve Službě kriminální policie a vyšetřování, ekonomických úsecích při provádění výběrových řízení, cizinecké policii apod. Vzhledem k tomu se podařilo zrealizovat, v několika případech i v součinnosti s policisty zařazenými na PČR Útvarech pro odhalování organizovaného zločinu SKPV, velmi složité a náročné případy. Už i samotný fakt, že pracovníci inspekce začali úzce spolupracovat při objasňování trestné činnosti policistů s policisty zařazenými mimo inspekci lze hodnotit velmi pozitivně. Tato skutečnost je velmi důležitá nejen pro další zaměření činnosti inspekce, ale v neposlední řadě i pro prevenci.
bleskové zpravodajství RSS 
vyhledávání 
home 
zpět 
top 
podatelna