Organizovaný zločinOrganizovaný zločin představuje závažné bezpečnostní riziko, ohrožující stabilitu světového hospodářského systému a v případě některých států i politický systém. Cílem organizovaného zločinu je dosažení maximálního zisku při vynaložení minimálních nákladů, a to zisku nejen materiálního, ale například i ve formě společenského a politického vlivu.
Organizovanou kriminalitu lze definovat jako druh skupinové trestné činnosti páchané organizovanou zločineckou skupinou nebo zločineckou organizací, vyznačující se dlouhou dobou trvání, dělbou činnosti, plánovitostí a orientací na vysoký zisk nebo na získání vlivu na veřejný život. Výjimečně mohou být zločinecké organizace motivovány také ideologicky (např. teroristické organizace).
K obecným indikátorům organizované kriminality patří: plánování a příprava činu, provedení činu, zhodnocení kořisti (investice), konspirativnost chování, spojení pachatelů (nadregionální, národní, mezinárodní), skupinová struktura, pomoc členům skupiny, korumpování, snaha po monopolizaci, veřejná činnost (navazování kontaktů s osobnostmi veřejného života).
Charakteristickým rysem skupin organizovaného zločinu je rozsáhlé porušování zákonů a snaha využít stávající legislativní rámec pro své záměry.
Organizovaný zločin má velmi blízko k terorismu a pro případné teroristické aktivity mnohdy poskytuje zázemí. V řadě případů dochází i k přímému prorůstání organizovaného zločinu s terorismem. Určení přesné hranice mezi organizovaným zločinem a terorismem je tak mnohdy obtížné.
K nejrozšířenějším formám organizovaného zločinu na území ČR patří: výroba, pašování a distribuce drog; organizování prostituce a obchod s lidmi; organizování nelegální migrace; praní špinavých peněz; vydírání a vybírání poplatků za ochranu; korupce; padělání; mezinárodní obchod se zbraněmi a výbušninami. Zločinecké organizace působící v České republice jsou obvykle v přímých vazbách na zahraniční a jejich činnost se tak odvíjí od aktuálních trendů mezinárodního organizovaného zločinu.
Boj proti organizovanému zločinu je v České republice pojat široce a komplexně. Od roku 1995 bylo v rámci resortu Ministerstva vnitra vypracováno několik koncepčních materiálů. Posledním dokumentem je Aktualizovaná koncepce boje proti organizovanému zločinu z roku 2000 (materiál byl schválen usnesením vlády č. 1044 ze dne 23. října 2000).
Klíčové okruhy boje proti organizovanému zločinu, obsažené ve vnitroresortních materiálech, lze shrnout do následujících bodů:
Pracovníci odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra průběžně řeší jednotlivé formy organizovaného zločinu, a to zejména v rámci ustavených meziresortních pracovních skupin, na jejichž činnosti participují vedle orgánů státní správy rovněž zástupci nevládních organizací a akademické sféry. Pracovními skupinami je pokryta např. problematika obchodu s lidmi, drogami, korupce či organizovaný zločin cizích státních příslušníků. Výstupy pracovních skupin směřují ke koordinaci a konkrétním návrhům opatření vedoucích ke zefektivnění boje proti nejzávažnějším formám organizovaného zločinu.
V rámci České republiky představují hlavního partnera odboru v problematice boje proti organizovanému zločinu zejména vybrané útvary Policie ČR s celorepublikovou působností (Útvar odhalování organizovaného zločinu, Národní protidrogová centrála, Finanční policie, Úřad služby kriminální policie a vyšetřování) a zpravodajské služby ČR. Partneři jsou průběžně zváni na zasedání meziresortních pracovních skupin a probíhá rovněž intenzivní expertní komunikace. S partnery je také konzultována příprava koncepčních materiálů jednotlivé návrhy opatření.
Zástupci odboru bezpečnostní politiky se dlouhodobě a průběžně účastní mezinárodních aktivit v boji proti organizovanému zločinu (pracovních skupin Evropské unie a Rady Evropy, aktivit OSN, konferencí, odborných přednášek a seminářů).
bleskové zpravodajství RSS
vyhledávání
home
zpět
top
podatelna