Dokumenty

Integrovaný záchranný systém

Zaměření rozvoje operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému na úrovni krajů

I. Současný stav

I.1 Úvod

Základní složky i některé ostatní složky integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“) používají pro aktivaci, řízení a podporu svých sil a prostředků operační střediska. Stejně tak i různé distribuční, pohotovostní a havarijní služby používají ke sledování provozu svých technologií, pro identifikaci poruch a pro zajištění jejich rychlého odstraňování dispečinky a dohledová centra. Při řešení mimořádných událostí je nutná spolupráce správních úřadů, složek IZS i havarijních a pohotovostních služeb. Spolupráce musí být realizovaná na řídící úrovni:

• strategické - územní správní úřady (krizové štáby) a HZS ČR,
• operační - operační střediska nebo dispečinky,
• taktické - na místě mimořádné události (místo zásahu).

Spolupráce operačních středisek a dispečinků je nutná při:

• oznamování vzniku mimořádné události občany,
• předávání informace těm složkám, jejichž účast na místě mimořádné události je nutná nebo jimž musí být mimořádná událost oznámena podle příslušného právního předpisu,
• společném řešení mimořádné události a koordinaci záchranných a likvidačních prací,
• řešení mimořádných událostí, byl-li vyhlášen krizový stav podle zákona o krizovém řízení.

I.2 Tísňové volání

Standardním způsobem oznamování mimořádných událostí občany je využívání telefonních čísel tísňového volání. V ČR jsou zavedena následující čísla tísňového volání, která obsluhují uvedené složky IZS:

V současné době řeší odbavování tísňového volání jednotlivé složky ve své působnosti samostatně i v případech vybudování společného operačního střediska (ve většině případů HZS a ZZS, v Ostravě - Centrum tísňového volání (CTV) - HZS ČR, Policie ČR, ZZS a městská policie). Ve společných operačních střediscích si obsluhy vzájemně vypomáhají při nárůstu počtu tísňových volání. Automatizovaný přenos dat o mimořádné události mezi složkami IZS je řešen pouze na některých společných operačních střediscích, např. CTV Ostrava. V ostatních případech je informace o mimořádné události předávána telefonicky. Současný stav je znázorněn v příloze na obrázku č. 1.

Novým prvkem v příjmu tísňového volání jsou budovaná Telefonní centra tísňového volání (dále jen „TCTV“) na krajských operačních a informačních střediscích IZS (tj. na operačních a informačních střediscích HZS krajů) podle usnesení vlády č. 391/2000 ve znění usnesení vlády 350/2002 a podle § 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. (dále jen „zákon o IZS“). TCTV situována v jednotlivých krajích (celkem 14) jsou nyní ve stadiu výstavby a budou dokončena včetně technologie propojitelnosti operačních středisek do konce roku 2003 (v Královéhradeckém kraji do konce roku 2004). TCTV zajišťuje činnost příjmu tísňového volání na linku 112 ve prospěch všech základních složek IZS. Nutným předpokladem zajištění funkčnosti je propojení výstupů technologie TCTV do SW produktů ZZS a Policie ČR tak, aby se data z TCTV přenášela přímo do SW využívaného pro vysílání sil a prostředků. TCTV mají zajistit:

• příjem tísňových volání na lince 112 i 150 novou technologií a datový přenos informace o mimořádné události na pracoviště operačních středisek základních složek IZS, včetně zpětného příjmu statusových hlášení,
• příjem datové věty od operačních středisek základních složek IZS, pokud přijala informaci o mimořádné události s nutností zásahu více složek IZS,
• propojení specifických tísňových volání na pracoviště operačních středisek základních složek IZS.

Tísňové volání na linku 112 je určeno:

• pro cizince, protože je zde zaručeno odbavení volání v cizí řeči (základ je němčina a angličtina a je připravována jazyková podpora ve 4 dalších jazycích),
• pro oznámení závažných mimořádných událostí, zejména když vyžadují zásah více složek IZS,
• pro oznámení mimořádných událostí, při nichž volající neví, které národní číslo tísňového volání má volit.

Hlavní zásadou i nadále zůstává zachování stávajících národních čísel tísňového volání, aby je mohl občan využít zejména v případech požadavku řešení mimořádné události jednou ze složek IZS, např. při selhání životních funkcí, úrazech, nemocích a oznámení událostí Policie ČR apod. V těchto případech dojde při volání na linku 112 zdánlivě ke krátkému, několikavteřinovému zdržení odbavení hovoru v porovnání s odbavením na linku národního čísla tísňového volání, protože tento hovor bude ke konečnému odbavení přepojen k příslušné složce IZS (platí zejména pro zdravotnická tísňová volání, protože zdravotnická záchranná služba chce přímo odbavovat zdravotnická tísňová volání) nebo bude vytvořena telefonická konference ihned v okamžiku zjištění, které složce IZS (případně kterým složkám IZS) řešení události patří. V těchto případech technologie TCTV umožní datové předání identifikovaných údajů (o volajícím čísle, adrese telefonní stanice a jejím majiteli, poloze mobilního telefonu a další informace získané při odbavování na TCTV). Takové informace nebude již nutné vytěžit z volajícího na operačním středisku složky IZS. Předpokládá se, že tato skutečnost zkrátí celkovou dobu tísňového volání a postiženému bude pomoc poskytnuta rychleji než doposud.

Technologie TCTV je budována mimo jiné tak, aby:

• zaručovala přesnou evidenci o přijatých tísňových voláních a nakládání s nimi, včetně nahrávek telefonních hovorů,
• byla systémově zálohována - tvoří celostátní systém 14 propojených pracovišť (umožňuje to z kteréhokoli TCTV obsluhovat volajícího z jakéhokoli místa v ČR beze vzniku časové prodlevy),
• umožnila maximální využití podpory činnosti operátora při identifikaci místa mimořádné události, včetně polohy volajícího v mobilních telefonních sítích a jejich zobrazování v GIS.

Na tísňovém čísle 112 se v současné době vyskytuje značné množství zlomyslných volání a omylů (několik tisíc aktivit na tísňové lince 112 za jeden den - přesné statistické údaje nelze zatím doložit). To je způsobeno tím, že z mobilních telefonů bez SIM karty je možné volat pouze na linku 112 a v takovém případě se neidentifikuje číslo volajícího. Tato volání značně zatěžují personál TCTV, ale vzhledem k jejich existenci nejsou těmito hovory zatěžována operační střediska, kam jsou předávány pouze reálné případy.

Technologie TCTV je připravena pro integraci příjmu tísňového volání na všech národních číslech tísňového volání, pokud budou základní složky IZS ochotny integrovat příjem tísňového volání. Schéma fungování „technologie 112“ je zobrazeno v příloze na obrázku č. 2.

I.3 Operační řízení v IZS

Základní složky IZS provozují operační střediska na úrovni:

V současné době jednotlivé složky zajišťují operační řízení ve své působnosti ve většině případů samostatně a vzájemně se informují telefonicky nebo radiostanicí o podrobnostech spolupráce. V případech, bylo-li vybudováno společné operační středisko, využívají společně informační systémy, přímo si předávají informace a společně koordinují postup. Zrychluje se tím plnění vzájemných požadavků, zintenzivňuje spolupráce a zabezpečuje účelnější využití technologií a nákladů vložených na jejich pořízení a tím se výrazně zefektivňuje činnost operačního střediska. Integrace má také problémové stránky, např. odlišný systém výkonu služby a odlišné finanční ohodnocení personálu jednotlivých složek IZS, větší nároky na bezpečnost a zálohování technologií.

I.4 Operační a informační střediska IZS

Stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou podle § 5 zákona o IZS operační a informační střediska HZS krajů a operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR. (Pozn. Zřizování operačních a informačních středisek HZS ČR se řídí ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.). Vedle úkolů na úseku požární ochrany (podle § 26, odst. 2 písm. j) a k) a § 73 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a podle § 6 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany) plní úkoly podle § 5 odst. 1 zákona o IZS a podle § 12 a 13 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. Operační a informační střediska IZS také plní úkoly vyplývající z dalších právních předpisů, např. podle zákona o vodách, atomového zákona, zákona o prevenci závažných havárií. Podrobněji jsou úkoly operačních a informačních středisek IZS a jejich návaznost na krizové štáby uvedeny v příloze č. 1.

I.5 Strategické řízení v IZS, krizové řízení, operační a informační střediska IZS

HZS krajů do konce roku 2002 ve spolupráci s okresními úřady zajišťovaly pro krizové štáby okresů, zejména pro stálé pracovní skupiny, připravenost odpovídajících prostorů a technického vybavení. Ve většině případů krizové štáby a jejich stálé pracovní skupiny zasedaly v objektech HZS krajů (resp. jejich územních odborů). Ačkoliv HZS krajů obdobně zabezpečují a vytváří podmínky pro jednání krizového štábu kraje a jeho stálé pracovní skupiny, v mnoha případech krizové štáby krajů včetně stálých pracovních skupin ještě zasedají přímo na krajském úřadě i při koordinaci záchranných a likvidačních prací. Obdobně HZS krajů zajišťují nově tam, kde je to technicky možné, podmínky pro zasedání krizových štábů obcí s rozšířenou působností (HZS ČR má vybudováno celkem 230 stanic). MV-generální ředitelství HZS ČR ve své nové budově vytvořilo prostory pro zasedání krizového štábu Ministerstva vnitra a ústředního krizového štábu.

Základním úkolem operačních a informačních středisek IZS je zajistit nepřetržitou podporu činnosti krizovým štábům a výměnu informací z míst mimořádných událostí do krizového štábu a mezi krizovými štáby, a to i v případech, kdy spolehlivě nefungují veřejné komunikační prostředky, je nefunkční elektrická rozvodná síť apod. (§ 9 vyhlášky č. 328/2001 Sb.).

Činnost krizového štábu je nutné rozdělovat na práci stálé pracovní skupiny a zasedání krizového štábu. Činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu (upraveno zvláštním předpisem x)) je zejména při řešení záchranných a likvidačních prací nepřetržitá. Oproti tomu zasedání krizového štábu nebývá nepřetržité a je svoláváno dle potřeby (např. jedenkrát nebo i vícekrát denně nebo podle rozhodnutí vedoucího krizového štábu), protože vedoucí představitelé složek IZS a příslušných orgánů, účastnící se jeho zasedání, musí přenést závěry ze zasedání krizového štábu a zajistit jejich realizaci. Přitom je možné, aby se zasedání krizového štábu uskutečňovalo mimo objekty HZS ČR (např. na krajském úřadě) a byla přitom zajištěna jeho administrativní podpora činnosti „sekretariátem“. Z toho vyplývá, že je nutná zejména přímá spolupráce stálé pracovní skupiny a operačního a informačního střediska IZS.

II. Záměry rozvoje operačních a informačních středisek IZS krajů (Střednědobý výhled do roku 2010)

II.1 Úvod

Vývoj v oblasti technologií, změny v systému státní správy, zvýšené nebezpečí terorismu, trvalý nedostatek finančních prostředků a neustálá snaha o vyšší efektivnost si vynucují změny i v oblasti působnosti operačních a informačních středisek (dále jen „OPIS“) IZS. V současné době jsou tyto změny způsobeny:

• snahou o integraci pracovišť a technologií příjmu tísňového volání a operačního řízení,
• zajišťováním bezpečnosti a spolehlivosti pracovišť, včetně problematiky záložních pracovišť,
• úpravami v důsledku změny územního uspořádání v ČR (návaznost na činnost krizových štábů).

Nutností je pravidelná modernizace operačních středisek v oblasti telekomunikačních a informačních technologií. Pro správné zaměření modernizace operačních středisek je nutno zřetelně vymezit Strategické záměry rozvoje operačních středisek. I nadále budou v souladu s příslušnými právními předpisy (§ 5 zákona o IZS) plnit úkoly operačních a informačních středisek IZS operační a informační střediska HZS ČR. Vytvoření samostatného operačního a informačního střediska IZS by bylo neefektivní a způsobovalo by to řadu duplicitních kroků při řešení mimořádných událostí. Počet mimořádných událostí, kdy bude koordinaci záchranných a likvidačních prací skutečně zajišťovat hejtman, nebo kdy bude vyhlášen krizový stav, je ve srovnání s výskytem mimořádných událostí, jejichž koordinaci zabezpečuje HZS ČR, velmi nízký.

II. 2 Střednědobý výhled rozvoje do roku 2010

Základní záměry rozvoje OPIS IZS na úrovni krajů jsou následující:

1. Vybudovat krajská OPIS IZS s TCTV tak, aby bylo možné postupně redukovat v závislosti na technických možnostech činnost okresních OPIS IZS. Tak dojde ke snížení počtu obsluh na okresních OPIS a navýšení počtu obsluh na krajském OPIS IZS (přesun tabulkových míst v rámci HZS kraje). Cílový stav je tedy existence 14 krajských, jednoho celostátního OPIS a analýzou zjištěný další nezbytně potřebný počet OPIS pro potřebu části území kraje o ploše např. několika okresů (dále jen „sektorové OPIS HZS kraje“) v některých krajích (viz. bod 4, III. 2).
   Dosažení cíle je možné postupně, na celém území až od roku 2007.
   
   
2. Postupně utlumovat příjem tísňového volání na okresních OPIS HZS kraje na linku 150 a převést jej na TCTV. To je možné i před redukcí činnosti okresního OPIS HZS kraje.
   Dosažení cíle je možné od roku 2005.
   
   
3. Modernizací telekomunikační technologie docílit možnosti rádiového dosahu z krajského OPIS IZS na území celého kraje se všemi základními složkami IZS a dalšími, kteří budou nové technologie využívat (podrobnosti řeší materiál „Systémové řešení implementace technologie Tetrapol v projektu Pegas do komunikačního prostředí HZS ČR“, PO-3701/KIS-2001). Pro rádiové spojení s ostatními jednotkami PO (jednotky HZS podniků, SDH obcí a podniků) bude dále využíváno analogové rádiové spojení prostřednictvím sníženého počtu obsluh pracoviště současného okresního OPIS HZS kraje nebo provedením potřebných technických úprav.
   Dosažení cíle je možné postupně, celé území ČR až od roku 2007.
   
   
4. Analyzovat v závislosti na druhu a rozsahu možných mimořádných událostí potřebu existence sektorových OPIS HZS krajů dle bodu 1 a postupně doplnit a modernizovat jejich technologické vybavení pro plnění úkolů sektorového OPIS HZS kraje. Nepotřebná okresní OPIS HZS kraje zrušit a jejich technologii modifikovat tak, aby spolupracovala s technologií krajského nebo sektorového OPIS HZS kraje formou dálkového ovládání bez nutnosti zásahu místní obsluhy (zejména dokončení budování datových sítí). Přitom musí být při rozsáhlých mimořádných událostech zajištěno povolání odborně připraveného personálu (zejména z řad příslušníků příslušného územního odboru HZS kraje, kteří plní v organizačním řízení jiné úkoly) na pracoviště bývalých okresních OPIS HZS kraje, která budou na vymezeném území kraje plnit některé dílčí úkoly operačního řízení a tím odlehčí činnosti krajského OPIS HZS kraje. Současně tato pracoviště musí umožnit činnost štábu HZS kraje pro příslušné území nebo činnost krizového štábu příslušné obce s rozšířenou působností (zajištění koordinace složek IZS v daném sektoru). (viz III. 2).
   Dosažení cíle do roku 2010.
   
   
5. Prostory krajských OPIS HZS krajů budovat s dostatečnou prostorovou a technologickou rezervou tak, aby umožnily integraci s krajským operačním střediskem ZZS. Vybudování společného operačního střediska se ZZS realizovat po dohodě s hejtmanem a po vyřešení potřebných ekonomických a technických podmínek. Integraci příjmu tísňového volání na linku 158 do TCTV 112 realizovat po dohodě ministra vnitra, policejního prezidenta, generálního ředitele HZS ČR a hejtmana a po vyřešení potřebných ekonomických a technických podmínek. Komunikaci s operačními středisky PČR zajistit vzájemným technologickým datovým propojením TCTV 112 s řídícím a komunikačním systémem Dispečer - MAJÁK158.
   Trvalý úkol.
   
   
6. Do technického vybavení vybraných HZS krajů zavést mobilní prostředek (kontejner nebo speciální automobil) pro podporu činnosti v operačním řízení v místě bývalého okresního OPIS HZS kraje, případně velitele zásahu (štábu velitele zásahu) při rozsáhlé mimořádné události, nebo pro podporu činnosti krizového štábu obce. Základem technologie bude výkonná telekomunikační a informační technika. Důvodem zavádění tohoto prostředku je zejména nutnost účelnějšího vynakládání finančních prostředků. Uvedené řešení umožní omezit modernizaci a vybavovaní komunikační a informační technikou v místech, kde bude zrušeno okresní OPIS HZS kraje. V případě potřeby bude mobilní prostředek do postižené oblasti dovezen. Uvedený prostředek bude zaváděn v souladu se zkušenostmi ze zahraničí.
   Dosažení cíle do roku 2010.
   
   
7. Změnit výrazně úlohu velitelů stanic HZS kraje tak, aby byli partnerem starostovi obce s rozšířenou působností a připravovali pro něj tam, kde je to možné, podmínky pro činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu určené obce v objektu stanice HZS kraje. Změna bude spočívat zejména v zásadní změně odborné přípravy velitelů stanic, zadávání nových úkolů v oblasti spolupráce s obcemi a správními úřady v hasebním obvodu stanice HZS kraje, případně bude část velitelů stanic HZS krajů obměněna. Důvodem je zejména změna zákona o krizovém řízení a souvisejících předpisů a úkoly z nich vyplývající pro HZS ČR (zejména § 15 krizového zákona a § 12 až 14 zákona o IZS). Současně s tím bude zajištěno telekomunikační napojení na operační a informační středisko sektoru (pokud není dislokace stejná) a následně na krajské operační a informační středisko IZS a stálou pracovní skupinu krizového štábu kraje (viz III. 3).
   Dosažení cíle (změna úlohy velitelů stanic HZS kraje) do konce roku 2003. Dosažení optimalizace technického vybavení stanic HZS krajů do konce roku 2005.
   
   
8. Modifikovat podmínky činnosti krizových štábů tak, aby stálé pracovní skupiny krizového štábu byly vytvářeny i pro potřeby koordinace záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva (viz III. 3).
   Dosažení cíle do konce roku 2003.
   
   
9. Připravit záložní pracoviště (pokud OPIS IZS nebude přímo vybudované jako „chráněné“) a vybavit je telekomunikačními vstupy k zajištění činnosti krajského OPIS IZS včetně činnosti krizového štábu kraje. Při výstavbě nového krajského OPIS IZS se doporučuje provést analýzu bezpečnostních rizik a zvážit vybudování formou chráněného pracoviště.
   Dosažení cíle do roku 2010.
   
   
10. Zajistit vícezdrojové financování výstavby a modernizace OPIS IZS s 50% podílem ze zdrojů krajů
    Dosažení cíle trvale.
11. Vytvořit normativ pro krajská OPIS IZS, zejména v oblasti
    • minimálního potřebného počtu personálu (pro řešení běžného počtu mimořádných událostí), celkového počtu operátorských míst a tomu odpovídající půdorysné ploše,
    • povinného technického vybavení včetně komunikačních a informačních technologií,
    • počtu pracovních míst pro krizové štáby a pracovní skupiny, včetně potřebného vybavení,
    • požadavků na zálohování elektrickou energií,
    • zásob potřebného materiálu.
    Dosažení cíle do května 2004

III. Vývojové trendy s návazností na jiné základní složky IZS a spolupracující orgány

III.1 Integrace příjmu tísňového volání na TCTV kraje

Vybudování TCTV umožňuje v případě zájmu integrovat na TCTV i příjem tísňového volání na národních číslech tísňového volání (komplexně nebo pouze tísňová volání z mobilních telefonních sítí). Varianta společného odbavování tísňových volání na jednom pracovišti byla navrhována již při základních úvahách o způsobu řešení TCTV. Na základě rozhodnutí Policie ČR i ZZS nebylo nakonec realizováno společné obsazení TCTV personálem. Pokud by ZZS nebo Policie ČR rozhodla o tomto kroku, je integrace možná po vyčlenění příslušného počtu osob s jazykovými znalostmi pro zajištění 12hodinových služeb na TCTV a po absolvování výcvikového kurzu v příslušném školícím zařízení. Policie ČR v současné době přijímá takové kroky, aby příjem tísňového volání na linku 158 byl realizován výhradně na okresních operačních střediscích. Z tohoto důvodu nelze očekávat, že by Policie ČR uvedenou integraci realizovala.

Uvedené řešení může být zejména výhodné v krajích, kde se musí krajská operační střediska ZZS nově budovat. Tak by bylo možné bez nutnosti vynakládání finančních prostředků na krajské úrovni řešit příjem tísňového volání na linku 155 a následné předávání informací na příslušná operační střediska pro zajištění vyslání sil a prostředků.

Technologie TCTV je budována s potřebnou rezervou operátorských pracovišť a umožňuje další rozšíření jejich počtu. Limitujícím faktorem se může stát pouze velikost stavebních prostor. Uvedené možné výhledové řešení je znázorněno v příloze na obrázku č. 3.

Zcela odlišná situace je již v současné době v Ostravě, kde je vybudováno CTV a do něj je integrována nová technologie TCTV 112. Současně je připraven projekt na vybudování nového pracoviště CTV ve stejném zastoupení složek IZS jako doposud. Vzhledem ke krokům, které činí v oblasti příjmu tísňového volání a operačního řízení Policie ČR, lze očekávat další jednání o způsobu zapojení Policie ČR do činnosti nového CTV v Ostravě. Zkušenosti z provozu CTV v Ostravě ukazují, že z pohledu HZS ČR i ZZS, z pohledu samosprávných orgánů i z konečné efektivity vůči občanům se jeví integrace Policie ČR v oblasti příjmu tísňového volání jako žádoucí. Lze také ze zkušeností z CTV Ostrava konstatovat, že dosažení vysoké úrovně informačních a komunikačních technologií lze účelněji dosáhnout na společných pracovištích než při budování samostatných operačních středisek.

Integrace příjmu tísňového volání na linku 158 do nově budovaného CTV (IBC) v Ostravě bude realizována po dohodě ministra vnitra, policejního prezidenta, generálního ředitele HZS ČR a hejtmana a po vyřešení potřebných ekonomických a technických podmínek.

Závěr: Po zprovoznění TCTV dojde k plné integraci příjmu tísňového volání na číslo 150 z mobilních telefonů do TCTV a postupně bude docházet i k integraci tísňového volání na číslo 150 z pevných sítí. Integrace příjmu tísňového volání na ostatní národní čísla bude realizována až při odsouhlasení příslušné složky IZS a splnění potřebných podmínek.

III.2 Integrace činnosti operačního řízení

2.1 Snižování počtu okresních OPIS HZS krajů

Současný vývoj v oblasti telekomunikačních a počítačových technologií s výrazně vyšší výkonností a jejich postupné zavádění i do oblasti operačního řízení v porovnání s počtem okresních OPIS HZS ČR a nutnými náklady na jejich modernizaci si vynucuje razantní změnu v této oblasti. Většina tísňových volání je realizována prostřednictvím mobilních telefonů a ty již v současné době končí na krajském OPIS HZS kraje. Stejně tak zajištění kvalitního personálu a jejich odborná příprava na stávajícím počtu operačních středisek způsobuje komplikace. Z uvedených důvodů byla již některá okresní OPIS HZS ČR zrušena a jejich úkoly byly přeneseny do jiného OPIS HZS ČR. Např. bylo zrušeno okresní OPIS HZS Středočeského kraje pro území okresu Praha-východ (v Říčanech) a jeho úkoly byly přeneseny do OPIS HZS Středočeského kraje v Mladé Boleslavi a v Kolíně. Uvedený krok je připraven i v dalších okresech, např. Brno-venkov, Rakovník, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Jeseník. Postupně se tento krok dotkne téměř všech okresů. Např. v kraji Karlovarském, který má cca 300 000 obyvatel, by mělo být možné zvládat operační řízení pouze z krajského OPIS HZS kraje. V krajích jako je Středočeský nebo Jihočeský bude nutné v závislosti na vývoji telekomunikačních technologií a postupu jejich zavádění k HZS ČR analýzou stanovit, zda území kraje bude rozděleno na několik sektorů o velikosti několika okresů a pro toto území provozovat sektorové OPIS HZS kraje, které by plnilo stejné úkoly jako současné okresní OPIS HZS kraje, ale tyto úkoly by plnilo na větším území. Sektorové OPIS HZS kraje bude podřízeno krajskému OPIS HZS kraje. Podle informací z krajských úřadů podobným způsobem postupuje ZZS a lze předpokládat podobný vývoj i u Policie ČR. Vzhledem k tomu, že operační střediska musí spolupracovat, měl by vývoj u jednotlivých složek IZS probíhat v dohodě, aby byla územní působnost operačních středisek obdobná.

Závěr: HZS ČR bude postupně utlumovat činnost okresních OPIS HZS krajů a tyto své kroky bude konzultovat s Policií ČR, ZZS a krajskými úřady.

2.2 Fyzická integrace

Charakter činnosti jednotlivých základních složek IZS je v některých oblastech činnosti velmi blízký až identický (identifikace místa mimořádné události, stanovení trasy příjezdu k místu mimořádné události, informační podpora pro zasahující síly a prostředky). Podle výsledků statistiky spolupracují jednotky PO s Policií ČR u více jak 50% svých zásahů, se ZZS u 20% svých zásahů a s obecní policií u 10% svých zásahů. Vybudování společného operačního střediska může zabezpečit efektivnější využití finančních prostředků. Tento způsob by rovněž zabezpečil využití jednoho energeticky zálohovaného pracoviště, využití jednoho informačního systému, HW, případně i SW technologie, telefonní ústředny a nahrávacího zařízení apod. Na druhé straně společné operační středisko vyžaduje vyšší nároky na zajištění spolehlivosti a bezpečnosti celého systému, protože jeho výpadek by ohrozil bezpečnost v příslušné oblasti.

Důvodem dosavadního nepřistoupení Policie ČR k budování společných operačních středisek je dán charakterem její činnosti v operačním řízení, který je mnohdy „utajován“ a není vhodné, aby do některých činností byl zapojován kdokoli jiný (to se týká i služby dopravní nebo pořádkové policie). Z uvedeného důvodu nechce Policie ČR činnosti v operačním řízení integrovat do společných operačních středisek (samostatné operační řízení činnosti Policie ČR je oddělené i na CTV Ostrava). Integraci do společných operačních středisek Policie ČR považuje z pohledu plnění svých služebních úkolů jako neefektivní, znemožňující výkon některých činností, které nemohou být vykonávány na společných pracovištích. Takové situace jsou standardní náplní činnosti operačních středisek Policie ČR. Tento názor je plně respektován a spolupráce s operačními středisky Policie ČR bude zajišťována zejména využíváním společných komunikačních a informačních technologií.

Opačná situace je u ZZS, kde není nutné činnost „utajovat“. Z tohoto důvodu již byla na území ČR vybudována řada společných operačních středisek nebo alespoň operačních středisek v jednom společném objektu. Vzhledem k tomu, že HZS ČR buduje zejména svá krajská operační střediska s dostatečnou rezervou, je možné v nich umístit i krajské operační středisko ZZS, zejména pak v krajích, kde doposud nebyla zřízena. Pro takové řešení je nutné vyřešit zejména zakomponování SW technologie ZZS do stávajícího HW a případně provést potřebná technická opatření. Tím může dojít ke značné úspoře finančních prostředků kraje oproti vybudování nového samostatného operačního střediska. Společná operační střediska by bylo možno rovněž vybudovat s předurčením působnosti na vymezeném území (sektorech). Takové řešení vyžaduje projevení potřebného zájmu, dohodu o společném využívání HW a SW, včetně uvolnění finančních prostředků na nutné stavební a technologické úpravy.

Pro zajištění optimální spolupráce se ZZS na úrovni kraje je nutné dokončit organizační uspořádání ZZS. Za nejvhodnější se považuje vytvoření jedné ZZS pro území celého kraje s dostatečným počtem výjezdových středisek a vytvoření jednoho krajského operačního střediska ZZS, případně podle potřeby vytvoření dalších operačních středisek pro některá spádová území.

Nové podmínky, zejména existence 14 krajů a přenesení zřizovatelské funkce ZZS na kraje, si vynucují uskutečnění zásadního rozhodnutí k další budoucnosti operačních středisek. Zejména hejtmani chtějí znát stanovisko Ministerstva vnitra ke strategii budování operačních středisek na krajské úrovni. Důležité je to zejména proto, aby mohlo být připraveno financování takových aktivit. Kraje, kde není vybudováno krajské operační středisko ZZS, hledají možnosti k jeho vybudování.

Fyzická integrace je možná i s dalšími složkami IZS, např. s obecní (městskou) policií, zejména pak v oblasti příjmu tísňového volání. (Obecní policie má tísňové číslo 156. Existují komplikace při směrování volání na toto číslo z pevných i z mobilních sítí, protože nebyla dořešena nadobecní spolupráce. Směrování tísňového volání pouze z území jedné obce na jedno místo je zejména u menších měst a obcí technicky složité až nemožné.) Dosavadním problémem je na většině území neshodná územní působnost se základními složkami IZS (neplatí např. v Praze a na území některých měst např. Brno, Ostrava, Plzeň). Vzhledem k současným problémům a na základě úprav právních předpisů již v současné době začíná docházet u obecní policie ke koordinaci jejich činnosti z úrovně vyšší než úrovně obce (města). To může následně umožnit i jejich integraci do společných operačních středisek.

Vyšším stádiem spolupráce v operačním řízení je budování integrovaných operačních středisek, která, aniž by rozlišovala příslušnost operátora ke složce IZS, by zajišťovala vyslání sil a prostředků několika složek IZS a jejich informační podporu. Uvedené řešení není v současné době zatím možné. O tomto kroku je možné uvažovat v delším časovém horizontu. Vybudováním společného operačního střediska lze technologicky činnost integrovaného operačního střediska zajistit. Vyžaduje to ale změnu odborné přípravy osob, změnu řady předpisů a vyřešení odpovědnosti za prováděné úkony.

Závěr: HZS ČR je připraven na vybudování společných operačních středisek se ZZS a nabízí k tomu své prostory a technologie. V případě zájmu i dalších složek IZS je HZS ČR připraven jednat o vybudování společných operačních středisek.

2.3 Komunikační a informační integrace

V případech, kdy nejsou vybudována společná operační střediska, je nutné zajistit technické předpoklady pro bezpečnou spolupráci - hlasová, datová, případně video komunikace a společné využívání informačních systémů. Nutný je také automatizovaný přenos informací o řešení mimořádných událostí. K tomu jsou již nyní vytvářeny potřebné předpoklady, např. rozšiřováním integrované telekomunikační sítě MV, zaváděním krizových mobilních telefonů, zaváděním projektu 112 a budováním informačního systému krizového řízení.

Připojování telekomunikačních uzlů HZS ČR na resortní síť bylo zahájeno v roce 2001 nákupem technologie Vanguard v hodnotě 27 mil. Kč. V současné době je připojeno 30 lokalit HZS ČR v místech dislokace HZS krajů a vybraných územních odborů Jihočeského a Středočeského kraje. Uvedená technologie je v majetku Policie ČR a příslušnými odbory spojení a výpočetní techniky správ Policie ČR je zabezpečována její provozuschopnost.

V roce 2003 bylo vyčleněno dalších cca 28 mil. Kč pro připojení zbývajících pracovišť územních odborů HZS krajů v 66 lokalitách. Vzhledem k tomu, že nákup této technologie pro 29 lokalit v hodnotě 11 mil. Kč zabezpečuje MV- generální ředitelství HZS ČR, bude nutné organizačně u Policie ČR zabezpečit převzetí této technologie do majetku a její uvedení do provozu. Tím bude systémově zabezpečen jednotný přístup k resortní síti a provozně bude zabezpečována jedním subjektem, tj. v současnosti Policie ČR.

V dalších letech předpokládáme připojit na resortní síť cca 230 požárních stanic s možností bezobslužného provozu.

Uvedené řešení předpokládá přijetí vedením resortu zásadní organizační a technická opatření k zajištění provozu resortní telekomunikační sítě s garantovanou dostupností podle potřeb jednotlivých uživatelů.

Pokud nedojde k těmto zásadním změnám v organizaci zabezpečení provozu resortní sítě bude, HZS ČR nucen požadované telekomunikační služby objednávat i nadále za úhradu u komerčních operátorů a tím dojde k neefektivnímu využívání finančních prostředků.

Jednou z nových možností spolupráce je využití videokonferencí, které umožňují přenos hlasu, obrazu i dat. Umožňují tak přímou viditelnost činností na obou stranách, společnou práci nad jednou mapou, dokumentem apod. Tento prvek může výrazně zlepšit spolupráci při řešení mimořádných událostí i krizových situací. Lze předpokládat, že na centrální úrovni bude videokonference vybudována na následujících místech:

• MV-generální ředitelství HZS ČR - OPIS (je již vybudováno),
• Ministerstvo vnitra (objekt Nad Štolou),
• Policejní prezídium - operační středisko,
• Ministerstvo obrany - společné operační centrum,
• Generální štáb Armády ČR,
• Ministerstvo zahraničních věcí,
• Stálá mise ČR u NATO v Bruselu

Dále se navrhuje, aby videokonference byla zajištěna i pro krajskou úroveň a byla umístěna na krajském OPIS IZS a byla využívána pro potřeby operačního řízení a pro potřeby činnosti krizového štábu kraje, zejména pro spolupráci s jinými kraji a pro spolupráci s centrální úrovní.

Operační střediska základních složek IZS, zejména pak OPIS IZS musí spolupracovat s dispečinky pohotovostních a havarijních služeb. Fyzická integrace je v těchto případech sice také možná, ale vzhledem k četnosti spoluprací je nevhodná. Podstatně větší význam má zdokonalení vzájemné komunikace hlasové a datové a společné využívání informačních systémů včetně automatizovaného oboustranného přenosu informací nutných pro činnost těchto složek. Zejména pak elektronické informace o inženýrských sítích (GIS - voda, elektřina, plyn apod.) umožňují rychlou informační podporu zasahujícím složkám IZS na místě mimořádné události. Formou dohod o spolupráci je zajišťováno společné využívání informačních systémů a ty jsou pak využitelné v informačním systému pro havarijní a krizové plánování, operační řízení a krizové řízení.

Závěr:

1. Pokud nejsou vybudována společná operační střediska základních složek IZS, je nutno zajistit oboustranné využívání informačních systémů a bezpečné komunikační spojení včetně vybudování komunikace s důležitými pohotovostními a havarijními službami.
2. Zajistit vybudování systému videokonference na centrální a krajské úrovni (na krajské úrovni s využitím finačních prostředků kraje).

III.3 Modifikace činnosti krizových štábů

V důsledku novelizace krizové legislativy (změnovým zákonem č. 320/2002 Sb.) byly změněny podmínky, kterým je nutné přizpůsobit činnost krizových štábů.

Pro činnost a zasedání krizového štábu ministra vnitra a ústředního krizového štábu jsou nově vytvořeny podmínky prostřednictvím MV-generálního ředitelství HZS ČR. Ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací bude MV-generální ředitelství HZS ČR zajišťovat z nově vybudovaného objektu, který je v užívání od března 2003.

Na krajské úrovni bude HZS kraje vytvářet i nadále podmínky a zajišťovat prostory pro práci stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje s přímou návazností na operační a informační střediska. HZS krajů budou nadále připraveny zabezpečit i zasedání krizového štábu kraje, pokud tak bude s hejtmanem dohodnuto. Pro případ vyřazení stávajícího (mírového) pracoviště (např. v důsledku teroristického útoku) nebo ke zvýšení jeho bezpečnosti by bylo vhodné, aby pro činnost a zasedání krizového štábu kraje bylo připraveno rovněž záložní pracoviště. Toto pracoviště by mělo v plném rozsahu vytvářet podmínky pro činnost krizového štábu kraje včetně operačního a informačního střediska IZS. Doporučuje se zvážit při výstavbě nového OPIS IZS a prostorů pro činnost krizových štábů existující rizika a možnosti vybudování pracoviště jako „chráněného“.

Na úrovni obcí s rozšířenou působností HZS ČR upraví výrazně úlohu velitelů stanic HZS kraje tak, aby byli partnerem starostovi obce s rozšířenou působností a účastnili se zasedání jeho krizového štábu. To bude zajištěno zejména úpravou odborné přípravy velitelů stanic HZS kraje, uložením nových úkolů zejména ve spolupráci s obcemi apod. U stanic HZS kraje, které jsou umístněny v obcích s rozšířenou působností, budou velitelé těchto stanic vytvářet a připravovat podmínky pro činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu v objektu stanice HZS kraje (v bývalých okresních městech je to již vyřešeno). Tím bude zajišťováno telekomunikační napojení na operační středisko sektoru a následně na krajské OPIS IZS a stálou pracovní skupinu krizového štábu kraje. Obdobné řešení bude podporováno i v ostatních obcích, kde je dislokována stanice HZS kraje. V obcích, kde není stanice HZS kraje, musí být prostory pro stálou pracovní skupinu vytvořeny v jiném vhodném objektu, např. na obecním úřadě, v hasičské zbrojnici apod. Na úrovni sektoru (bude zahrnovat oblast s několika obcemi s přenesenou působností) bude vytvářena stálá pracovní skupina krizového štábu HZS kraje pro daný sektor, aby bylo možné blíže spolupracovat při provádění záchranných a likvidačních prací s obcemi s rozšířenou působností a správními úřady působícími v sektoru.

V návaznosti na uskutečněné změny probíhá úprava Směrnice Ministerstva vnitra č. 9 ze dne 12. prosince 2001, kterou se stanoví organizační uspořádání krizového štábu kraje, okresu a obce, jeho uvedení do pohotovosti a vedení dokumentace. Úprava směrnice bude specifikovat nutnost vytváření a činnosti stálých pracovních skupin krizového štábu pro potřeby záchranných a likvidačních prací, zejména pro potřebu IZS. Jejich personální složení bude zajišťováno ze složek IZS a příslušných orgánů.

Pro komunikaci budou využívány na úrovni OPIS IZS - obec

• veřejná telefonní síť (hlas a fax),
• mobilní telefonní sítě (hlas - krizové mobilní telefony, SMS - zejména varovné zprávy, WAP - podrobnosti k výstrahám a upozorněním ČHMÚ, informace o mimořádných událostech a jejich řešení, podrobnosti z oblasti koordinace IZS a z oblasti krizového řízení),
• internet (informační systém veřejné správy apod.), Jako nouzové komunikační prostředky je možné využít možností vlastní jednotky PO (radiostanice na frekvenci PO).

Obce a kraje, jejichž krizové štáby jsou umístěny v objektu HZS kraje, budou moci předávat a získávat potřebné informace také prostřednictvím telekomunikačních a informačních technologií HZS ČR a MV (Pegas, intranet, ITS MV), které jsou využívány ve všech vyšších úrovních spolupráce.

Obsahem předávaných informací cestou OPIS IZS na kraje (krizové štáby krajů) nebo obce (krizové štáby určených obcí) jsou zejména:

• upozornění a výstrahy na možný výskyt závažných mimořádných událostí,
• informace o vzniku a vývoji závažných mimořádných událostí,
• informace o spuštění varovacího systému, včetně doplňkových informací,
• informace o vyhlášení ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací,
• informace o vyhlášení krizových stavů včetně informací o činnosti krizových orgánů,
• nabídky pomoci z vyšší úrovně,
• požadavky na informace pro vyšší úroveň.

Obsahem předávaných informací z kraje (krizové štáby krajů) nebo obce (krizové štáby určených obcí) cestou OPIS IZS na vyšší úroveň jsou zejména:

• situační zprávy,
• požadavky na zajištění pomoci,
• informace vyžádané z vyšší úrovně.

Návrh vazeb krizových orgánů na OPIS IZS je znázorněn v příloze na obrázku č. 4.

Závěr: HZS ČR bude dále vytvářet podmínky pro činnost krizových štábů a připraví k vydání upravenou směrnici k organizačnímu uspořádání krizového štábu kraje a určených obcí.

IV. Ekonomické zabezpečení

Výstavba nových moderních krajských OPIS IZS není zatím všude vhodným způsobem vyřešena. Nevyhovující situace je v současné době zejména v Hradci Králové, Liberci a Brně. Nové prostory pro krajské OPIS IZS jsou vytvořeny nebo se dokončují ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Olomouckém, Zlínském kraji a v kraji Vysočina. Připravuje se vybudování nového OPIS IZS v Ostravě a modernizace OPIS IZS v Pardubicích. OPIS IZS v Praze a Ústí nad Labem je prozatím vyhovující, ale zejména v Praze bude nutné zvážit možnost vybudování nového OPIS IZS ve vhodnější lokalitě. Ne všude je v současné době vyřešeno financování nové technologie krajského OPIS IZS (Karlovarský kraj, kraj Vysočina). Výstavba a provozování technologií TCTV 112 je zajištěno z centrálních zdrojů pro všech 14 krajských OPIS IZS (náklady dosahují úrovně 80 mil. ročně na celou ČR).

Odhady celkových nákladů realizace stavebních úprav, na pořízení a obměnu moderní technologie krajského OPIS IZS se pohybují od 20 do 100 mil Kč za 5 let v závislosti na velikosti a technickém řešení. Financování výstavby a provozu telefonních center tísňového volání a technologie propojitelnosti operačních středisek je zajištěna v souladu s usnesením vlády č. 391/2000 ve znění usnesení vlády č. 350/2002.

Náklady na stavební připravenost se liší výrazně podle jednotlivých lokalit. Přesné vyčíslení nákladů na vybudování krajských OPIS IZS bude upřesňováno pro sestavování rozpočtu na následující roky. Náklady na vybudování společných operačních středisek bude předmětem analýzy zpracované na základě posouzení konkrétní situace v jednotlivých krajích komisí MV vytvořenou k této problematice.

x) Stálá pracovní skupina se člení na pět pracovních skupin krizového štábu, které plní podle svého odborného zaměření jednotlivé úkoly stálé pracovní skupiny podle rozpisu činností uvedených v příloze Směrnice MV č. 9/2001. Jsou to odborné skupiny součinnosti a komunikace, týlového zabezpečení, analýzy situace a plánování, nasazení sil a prostředků, ochrany obyvatelstva.