Důležité písemné doklady podle jednotlivých oborů ministerstva, policie a hasičů
Odkazy
Vytvoření podmínek a zahájení profesního, kvalifikačního a doplňujícího vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva, která je součástí celkového vzdělávání v oblasti krizového řízení, je stanoveno „Harmonogramem realizace základních opatření ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015“. Harmonogram je součástí Koncepce ochrany obyvatelstva na uvedené období schválené usnesením vlády ČR č. 417/2002.
Uvedený úkol je nezbytný pro zvýšení úrovně připravenosti pracovníků veřejné správy, ale i pracovníků - specialistů u právnických a podnikajících fyzických osob. V uvedené Koncepci je stanoveno, že pro vzdělávání v oblasti ochrany budou aplikovány principy stanovené Koncepcí vzdělávání v oblasti krizového řízení schválené usnesením Bezpečnostní rady státu č. 211 ze dne 25. září 2001.
Nově přijaté usnesení BRS č. 14 ze 16. listopadu 2004 původní usnesení zrušilo a do budoucna budou aplikovány zásady stanovené tímto novým dokumentem.
Význam přijatého dokumentu spočívá již v samotném přístupu k jeho vypracování, na němž se podíleli zástupci z 10 rezortů. Zásadní změny byly reakcí na nově přijatou legislativu vztahující se na přípravu státních zaměstnanců ve správních úřadech a úředníků samosprávných celků. V souladu s postavením vysokých škol, zejména s akreditovanými vzdělávacími a studijními programy pro oblast ochrany obyvatelstva, je dána možnost získání kvalifikace a její prohlubování pro potenciální zájemce o práci v této oblasti.
Ve srovnání s původním usnesením BRS č. 211/2001 nový dokument znovu podtrhuje potřeby vzdělávání, upřesňuje formy i obsah a zřetelně diferencuje rozsah pro specialisty, vedoucí a ostatní pracovníky.
K úspěšnému zabezpečení tohoto úkolu je potřebné zpracovat řadu pedagogických dokumentů, připravit lektory a organizačně i materiálně celý vzdělávací proces zabezpečit. Znamená to jediné, že usnesením Bezpečnostní rady státu nebyl úkol stanovený harmonogramem ke Koncepci ochrany obyvatelstva zdaleka splněn. Byl však učiněn první významný krok.
ve vazbě na reformu veřejné správy a s ní související legislativní normy nově upravující přípravu a vzdělávání státních a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců u právnických a podnikajících fyzických osob
1. Úvod
Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů České republiky základní povinností a tedy i funkcí státu. Zahrnuje soubor činností a postupů s cílem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky1).
Vzdělávání pracovníků veřejné správy v oblasti krizového řízení je v návaznosti na reformu veřejné správy a vstup České republiky do Evropské unie velmi důležitým krokem k zajištění podmínek pro řešení možných mimořádných událostí získáním odborných znalostí, technickou a technologickou připraveností na zvládání krizových situací a také tvorbou nebo aktualizací legislativy v souvislosti s harmonizací vzájemné spolupráce mezi zeměmi Evropské unie.
K tomu byla přijata Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení, kterou usnesením č. 211 schválila BRS dne 25. září 2001 (dále jen „Koncepce”). Tento materiál však již není dostatečně aktuální a ne zcela respektuje novou legislativu a jí rozpracovaná opatření pro vzdělávání pracovníků veřejné správy. Z nutnosti reagovat na nové legislativní normy nově upravující přípravu a vzdělávání státních zaměstnanců a zaměstnanců ve správních úřadech a úředníků územních samosprávných celků je potřebná její aktualizace.
Z hlediska věcného zaměření vzdělávání v předmětné oblasti nová Koncepce pokrývá problematiku krizového řízení, ochrany obyvatelstva, obrany státu, ochrany ekonomiky, hospodářských a dalších opatření pro krizové stavy, vnitřní bezpečnosti a pořádku, požární ochrany a integrovaného záchranného systému.
2. Zhodnocení současného stavu
Realizací Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení bylo po odborné stránce pověřeno Ministerstvo vnitra v součinnosti s Ministerstvem obrany a Správou státních hmotných rezerv. Koordinací vzdělávacího procesu v oblasti krizového řízení bylo pověřeno Ministerstvo vnitra – GŘ HZS ČR. Generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra ustavil dne 31. října 2001 mezirezortní pracovní skupinu složenou ze zástupců Ministerstva vnitra (dále jen „MV”), Ministerstva obrany (dále jen „MO”) a Správy státních hmotných rezerv (dále jen „SSHR”). Od roku 2003 byl do pracovní skupiny kooptován zástupce Ministerstva zdravotnictví (dále jen „MZ”). Tato skupina současně plnila úlohu pracovního a poradního orgánu pro řešení otázek spojených s problematikou koordinace procesu vzdělávání v oblasti krizového řízení Výboru pro civilní a nouzové plánování (dále jen „VCNP”).
Na jednotlivých zasedáních výše zmíněná mezirezortní pracovní skupina průběžně vyhodnocovala plnění úkolů vyplývajících z harmonogramu prací předmětné Koncepce, koordinaci a plnění vzdělávacího procesu a zpracovávala podrobné informace a zprávy, které za roky 2001 a 2002 byly předloženy k projednání ve VCNP a následně na jednání Bezpečnostní rady státu (dále jen „BRS”).
Hodnocení plnění úkolů do konce roku 2003 obsahovala „Zpráva o plnění usnesení BRS č. 211/2001 ke Koncepci vzdělávání v oblasti krizového řízení”, předložená k projednání na 21. schůzi VCNP dne 23. září 2003 a schválena usnesením VCNP č. 180. Při následném projednání v BRS dne 6. ledna 2004 bylo přijato usnesení BRS č. 93, které uložilo 1. místopředsedovi vlády a ministrovi vnitra ve spolupráci s ministrem obrany, ministryní zdravotnictví, ministryní školství, mládeže a tělovýchovy a předsedou Správy státních hmotných rezerv zabezpečit aktualizaci Koncepce vzdělávání v souladu s reformou veřejné správy a s ní souvisejících legislativních norem nově upravujících přípravu a vzdělávání státních zaměstnanců a zaměstnanců ve správních úřadech a úředníků územních samosprávných celků v termínu do 30. září 2004.
Po komplexním posouzení všech navrhovaných úprav, které vyplývají z reformy veřejné správy a s ní souvisejících legislativních norem nově upravujících přípravu a vzdělávání státních zaměstnanců a zaměstnanců ve správních úřadech a úředníků územních samosprávných celků se ukázalo, že stávající platnou Koncepci není vhodné z důvodů nového pojetí a zachování přehlednosti aktualizovat zapracováním změn do jejího textu, ale je nezbytné vydat novou, jež bude navrhované úpravy akceptovat a současně vytvářet podmínky pro vzdělávání cílových skupin v oblasti krizového řízení v dalším období.
Nově do procesu profesního vzdělávání vstoupily některé vyšší odborné školy (dále jen „VOŠ”) a vysoké školy (dále jen „VŠ”), které mají nebo usilují o získání akreditace MŠMT ke vzdělávání v oblasti krizového řízení. I když neexistuje povinnost VOŠ a VŠ vytvářet vzdělávací a studijní programy pro uvedenou oblast, je tato možnost vzdělávání v navrhované Koncepci rovněž zohledněna.
3. Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení
3.1. Základní východiska
Legislativní základ procesu vzdělávání v oblasti krizového řízení v České republice je tvořen zákony a odvozenými legislativními předpisy a dalšími dokumenty řešícími zejména problematiku:
Dále se jedná o právní normy a další interní akty řízení nově upravující přípravu a vzdělávání státních zaměstnanců a zaměstnanců ve správních úřadech a úředníků samosprávných celků:
3.2. Systém přípravy osob
3.2.1. Vyšší odborné a vysokoškolské vzdělávání
Touto cestou se uskutečňuje získávání kvalifikace a v určitých případech také její prohlubování.
Je realizováno v rámci akreditovaných vzdělávacích a studijních programů vytvářených VOŠ a VŠ a akreditovanými MŠMT. Doporučený obsah je uveden v příloze č. 1; jeho rozpracování je v kompetenci příslušných škol.
3.2.2. Další profesní vzdělávání
Další profesní vzdělávání je určeno pro cílové skupiny pracovníků se zaměřením na:
Další profesní vzdělávání bude zabezpečováno formou vzdělávacích programů pro příslušné cílové skupiny zainteresovaných pracovníků.
3. 2. 3. Obsahová náplň vzdělávacích programů (viz příloha č. 2) bude respektovat následující kategorizaci vzdělávacích modulů:
3. 2. 4. Cílové skupiny
Ve shodě s cíli Koncepce a ve shodě s existujícím legislativním rámcem byly jako relevantní stanoveny následující cílové skupiny včetně návrhu systémového řešení přístupu jejich členů ke vzdělávání v předmětné oblasti:
a) úředníci územních samosprávných celků2)
V rámci této cílové skupiny se jedná zejména o:
Zpracování vzdělávacího programu a jeho provedení je v odpovědnosti MV a orgánů územních samosprávných celků ve spolupráci s ostatními zainteresovanými ústředními správními úřady, Institutu pro místní správu Praha a případně s dalšími vzdělávacími zařízeními s akreditací MV.
b) státní a ostatní zaměstnanci ve správních úřadech3)
V rámci této cílové skupiny se jedná zejména o:
Vzdělávací program a jeho provedení je v odpovědnosti Generálního ředitelství státní služby – Institutu státní správy ve spolupráci s MV a dalšími zainteresovanými ústředními správními úřady.
c) osoby, jejichž služební vztahy se řídí zvláštními právními předpisy pro ozbrojené síly a bezpečnostní sbory (např. HZS ČR, AČR, PČR atd.)
Zpracování odpovídajících vzdělávacích programů a jejich provedení je v odpovědnosti příslušných ústředních správních úřadů ve spolupráci s MV, MO a dalšími zainteresovanými ústředními správními úřady.
d) ostatní osoby u právnických osob a podnikajících fyzických osob, jejichž pracovní náplň je dotčena povinnostmi ve vztahu ke krizovému plánování (subjekty hospodářské mobilizace, zdravotnictví, významné subjekty v oblasti energetiky, chemického průmyslu, dopravy, spojů atd.)
e) volení a další funkcionáři nepodléhající požadavkům na vzdělávání podle výše uvedených právních přepisů a vyžadující individuální přístupy
Jedná se zejména o členy Parlamentu ČR, Kanceláře prezidenta republiky, hejtmany krajů, primátory a starosty obcí, ČNB a funkcionáře uvedené v § 2 zákona č. 218/2002 Sb.
Zpracování vzdělávacího programu a jeho provedení je v odpovědnosti MV, MO a SSHR ve spolupráci s dalšími zainteresovanými ústředními správními úřady a dle požadavků Parlamentu ČR a Kanceláře prezidenta republiky.
4. Koordinace vzdělávacího procesu
Za řízení, koordinaci a výkon státní správy v oblasti činností spojených se vzděláváním v krizovém řízení odpovídá MV v součinnosti s MO, MZ, MŠMT a SSHR:
5. Harmonogram prací
| Úkol číslo | Obsah | Termín | Gesce |
| 1. | Seminář ke vzdělávání v oblasti KŘ | listopad/prosinec 2004 | MV - GŘ HZS ČR |
| 2. | Projednat zařazení člena mezirezortní pracovní skupiny do akreditační komise MV, popřípadě do pracovní skupiny MŠMT | 30. 12. 2004 | MV - GŘ HZS ČR |
| 3. | Zpracování vzdělávacích programů | 30. 6. 2005 | Všechny zainteresované instituce |
| 4. | Zpracování studijních materiálů pro jednotlivé moduly | 30. 12. 2005 | Všechny zainteresované instituce |
| 5. | Zhodnocení průběhu plnění aktualizované koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení a stanovení dalšího postupu - zpráva pro VCNP a následně BRS | 31. 12. 2006 | MV |
6. Finanční zabezpečení
Finanční náklady na vzdělávání státních a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech se pokrývají z vyčleněných finančních prostředků na vzdělávání v rámci kapitol státního rozpočtu.
Finanční náklady na vzdělávání úředníků územních samosprávných celků se pokrývají ze schválených finančních prostředků na vzdělávání v rámci územních rozpočtů územních samosprávných celků.
7. Závěr
Navrhované systémové řešení procesu vzdělávání v oblasti krizového řízení respektuje existující legislativní rámec. Jeho realizace je jednou z priorit krizového řízení v České republice. Systematická příprava v oblasti krizového řízení je rovněž prioritou zemí Evropské unie.
Příloha č. 1: Doporučený obsah akreditovaných vzdělávacích a studijních programů
1. Obecná část
2. Speciální část
Příloha č. 2: Obsah vzdělávacích programů pro vzdělávání v oblasti krizového řízení
| MODUL | Tematické zaměření – specifikace dílčích problémových okruhů | |
| OZNAČENÍ | NÁZEV | |
| A | OBECNÉ ZÁKLADY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ | Obecné principy krizového řízení (úkoly, funkce) Legislativa Systém KŘ v ČR, EU a NATO Orgány KŘ a vzájemné vazby Kritická infrastruktura (informativně) Druhy plánů – havarijní, krizové, typové, krizové připravenosti, operační (informativně) Integrovaný záchranný systém Ochrana obyvatelstva Zajištění obrany státu Veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost Hospodářská opatření pro krizové stavy Zajištění zdravotní péče |
| B | ÚVOD DO PROBLEMATIKY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ | Obecné principy krizového řízení (úkoly, funkce) Legislativa Ochrana obyvatelstva Integrovaný záchranný systém Zajištění obrany státu Hospodářská opatření pro krizové stavy Systém krizového řízení v oblasti zdravotnictví |
| C | KRIZOVÉ ŘÍZENÍ PŘI NEVOJENSKÝCH KRIZ. SITUACÍCH | Krizové plány a jejich skladba (havarijní plány, plány krizové připravenosti, typové plány, operační plány), Systém KŘ v ČR, EU a NATO Kritická infrastruktura Metody zpracování krizové dokumentace Orgány KŘ a vzájemné vazby Bezpečnostní rady a jejich činnost Činnost krizových štábů na jednotlivých úrovních Činnost povodňových a nákazových komisí Prevence mimořádných událostí |
| D | OBRANA STÁTU | Místo a úloha orgánů KŘ při zajišťování obrany ČR Systém plánování obrany státu Logistika v KŘ Krizový management v rezortu obrany Místo a úloha ozbrojených sil ČR v systému KŘ v rámci EU a NATO |
| E | OCHRANA OBYVATELSTVA | Stručná historie CO v ČR. Ochrana obyvatelstva (civilní ochrana) v zemích EU a NATO Legislativa – zákony, vyhlášky, předpisy, terminologie Varování, vyrozumění a způsob poskytování tísňových informací Evakuace a nouzové přežití obyvatelstva Ukrytí obyvatelstva, požadavky ochrany obyvatelstva v územním a stavebním řízení, stavebně technické požadavky na stavby CO a stavby dotčené požadavky CO, kontroly staveb CO a staveb dotčených požadavky CO Individuální ochrana obyvatelstva včetně improvizované ochrany Ochrana obyvatelstva při MU Příprava obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku MU Ochrana obyvatelstva v havarijních plánech |
| F | OCHRANA EKONOMIKY |
Systém KŘ v oblasti dopravy Systém KŘ v oblasti informačních a komunikačních systémů Systém KŘ v bankovním a finančním sektoru Systém KŘ v oblasti průmyslu a obchodu Systém KŘ v oblasti zemědělství Stav ropné nouze |
| G | VNITŘNÍ BEZPEČNOST A VEŘEJNÝ POŘÁDEK | a) Bezpečnost státu a její zajištění mimo období krizových stavů
|
| H | HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY | Místo a úloha HOPKS jako nedílné součásti bezpečnostního systému ČR Legislativní základy HOPKS Základní pojmy,principy fungování a nástroje realizace systému HOPKS včetně místa a úlohy správních úřadů a územních samosprávných celků
Systém vyžadování věcných zdrojů za krizové situace |
| I | INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM | Legislativa IZS – zákony, vyhlášky, předpisy, terminologie Složky IZS Koordinace složek IZS při společném zásahu Postavení a úkoly státních orgánů a orgánů územních samosprávných úřadů při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací Práva a povinnosti právnických a fyzických osob při mimořádných událostech Dokumentace IZS Havarijní plán kraje a vnější havarijní plán Typové činnosti IZS a rozdíl proti typovým plánům Zdroje financování IZS a související ekonomické nástroje |
| J | KŘ v oblasti zdravotnictví | úvod do problematiky
|
1 Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 schválená usnesením vlády ČR č. 417 ze dne 22. dubna 2002
2Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů
3Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
4Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání,
Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
bleskové zpravodajství RSS 
vyhledávání 
home 
zpět 
top 
podatelna