Důležité písemné doklady podle jednotlivých oborů ministerstva, policie a hasičů
Odkazy
RočenkyPo ukončení ratifikačního procesu Smlouvy o přistoupení do EU se Česká republika dne 1. května 2004 stala členem Evropské unie. Přešla tak z období „pozorovatelského” do období aktivního členství, a to nejenom v pracovních skupinách Rady Evropské unie, pracovních skupinách a výborech Evropské komise, ale i ostatních orgánech EU.
Ministerstvo vnitra se přihlásilo k hlavní gesci v 17 pracovních skupinách Rady Evropské unie a u 16 skupin se přihlásilo jako vedlejší gestor. Pokud se jedná o pracovní skupiny a výbory Evropské komise, je Ministerstvo vnitra zapojeno do činnosti 37 výborů a pracovních skupin. Sekretariátem zodpovědným za koordinaci procesu vysílání jednotlivých expertů na jednání do pracovních skupiny Rady Evropské unie byl stanoven odbor mezinárodní spolupráce a evropské integrace.
Koordinační skupina Ministerstva vnitra pro Evropskou unii je na resortní úrovni základním rozhodovacím orgánem ve věcech vytváření rámcových pozic a instrukcí pro zasedání pracovních skupin Rady EU a COREPERu (Výboru stálých zástupců, jehož se účastní velvyslanci členských zemí při ES) a mandátů (tj. zásadních postojů ČR v EU) pro ta jednání Rady EU, jejichž problematika spadá do gesce nebo spolugesce Ministerstva vnitra. Tato skupina, která je ustanovena v současné době v souladu s usnesením vlády č. 427 ze dne 28. dubna 2003, se také zaměřuje na podstatu legislativních návrhů Evropské komise, které Evropská komise předkládá Radě EU, a na resortní úrovni schvaluje stanoviska k těm návrhům, která spadají do gesce MV. Jejím úkolem je analyzovat důsledky, které předmětné návrhy pro ČR představují, aby mohla ČR aktivně -prostřednictvím expertů v pracovních skupinách a výborech těchto orgánů EU - ovlivňovat ve spolupráci s Výborem pro EU (resp. vládou) a prostřednictvím Stálého zastoupení ČR v EU přípravu těchto návrhů.
Ministerstvo zahraničních věcí připravilo ve spolupráci se všemi relevantními ministerstvy materiál Strategie vády České republiky v rámci Evropské unie. V tomto materiálu, který byl dne 19. května 2004 schválen vládou ČR, jsou uvedeny priority jednotlivých ministerstev. V gesci MV se jedná o následující priority:
V průběhu roku byly ukončeny projekty z programu Phare 2002, které byly zaměřeny na implementaci Schengenského akčního plánu a Schengenský informační systém (SIS) - fáze II, dále na finanční zpravodajství a konfiskaci výnosů ze zločinu. Částka schválená pro projekty programu Phare 2002 činila 13,65 mil. euro.
Na dodávky z programu Phare 2003 byly uzavřeny kontrakty, probíhaly dodávky zařízení a expertní pomoc. MV a P ČR má v programu tři projekty v celkové výši 2,9 mil. euro: Boj proti obchodu s lidmi, Boj proti podvodům proti EU a počítačové finanční kriminalitě a Podpora Národního schengenského informačního systému. Tyto projekty budou pokračovat i v roce 2005.
V roce 2004 realizoval Phare projekt Úřadu pro ochranu osobních údajů, zahájený v roce 2003, z velké části zaměřený na dozor nad ochranou osobních údajů v policejních činnostech se zvláštním důrazem na problematiku Schengenského informačního systému a spolupráci v oblasti Europolu. Partnerem byla Agentura pro ochranu dat v Madridu.
Program Phare 2003 byl posledním rokem, ve kterém se Česká republika Phare účastní.
Pro usnadnění přechodu od kandidátské ke členské zemi financuje EU pro nové členské státy podobný nástroj - tzv. Přechodné opatření (Transition Facility - fond EU ve výši 44 mil. euro).
Evropská komise schválila programový dokument pro Transition Facility (TF) 2004 pro ČR dne 14. května 2004. V rámci TF 2004 byly schváleny projekty „Podpora nově vzniklému Dublinskému centru České republiky” a projekt „Podpora při zdokonalování policejní práce v oblasti prevence a jako služby veřejnosti”. V roce 2005 bude zahájena realizace projektů jednak formou twinningu, jednak dodávkami zařízení. Schválené finanční prostředky na oba projekty činí celkem 1,24 mil. euro.
K předkládání nových návrhů projektů do programu TF 2005 bylo MV vyzváno v říjnu 2004. Z předložených záměrů projektů Policie ČR byly ze strany Centra pro zahraniční pomoc Ministerstva financí doporučeny k dalšímu propracování následující:
U těchto projektů dojde během roku 2005 ke schvalovací proceduře, realizovat se případně budou v následujícím období.
Činnost Ministerstva vnitra v oblasti sjednávání mezinárodních smluv byla na počátku roku soustředěna zejména na přípravu vstupu České republiky do Evropské unie. Hlavní náplní činnosti bylo dokončení zajišťování souladu již platných mezinárodních smluv s právem Evropských společenství, resp. Evropské unie, a zajištění přístupu České republiky k některým mezinárodním smluvním dokumentům Evropské unie a ke smluvním dokumentům, jejichž smluvní stranou jsou nebo v nejbližší době budou Evropská společenství. Ministerstvo vnitra dále pokračovalo ve sjednávání mezinárodních smluv, které umožňují úzkou spolupráci v oblasti ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti (tzv. smlouvy o policejní spolupráci) a ve sjednávání smluv o předávání osob nelegálně pobývajících na území státu (tzv. readmisní dohody).
V roce 2004 úsek veřejné správy intenzivně rozvíjel mezinárodní vztahy v oblasti veřejné správy. Pokračovala bilaterální spolupráce s již tradičními smluvními partnery (zejména se rozvinuly kontakty se SRN (Svobodný stát Sasko, Svobodný stát Bavorsko), Slovenskou republikou, švýcarským kantonem Curych, Francií, Finskem, Švédskem a státy jihovýchodní Evropy v rámci Paktu stability).
Pokud jde o multilaterální spolupráci, i nadále pokračovaly projekty a aktivity v rámci Visegrádské čtyřky (V4), které se v roce 2004 zaměřily (v souladu s Prohlášením státních tajemníků a náměstků ministrů zodpovědných za reformu veřejné správy z roku 2003) zejména na racionalizaci veřejné správy, přípravu samosprávy na čerpání pomoci z fondů Evropské unie a výměnu zkušeností po vstupu do Evropské Unie. Aktivní činnost se rozvíjela především v rámci třech expertních skupin zabývajících se modernizací veřejné správy, optimálním rozdělením správy a samosprávy, využívání informačních systémů ve veřejné správě a přípravou a vzděláváním úředníků státní správy a samosprávy. V Praze se 25.-26. listopadu 2004 se též uskutečnilo zasedání státních tajemníků a náměstků ministrů zodpovědných za veřejnou správu zemí V4, které zhodnotilo činnost expertních skupin, určilo hlavní směry činnosti na rok 2005 a vyhodnotilo dopady vstupu zemí V4 do EU na jejich veřejnou správu.
Kromě sousedních států ČR, kandidátských států a států EU je třeba se zmínit o dlouhodobé spolupráci MV s Kanadou (za podpory kanadské vlády). Jedná se o aktivity vycházející ze společného projektu zemí V4 a Kanady (podporovaný kanadskou vládní agenturou CIDA ve spolupráci s Federací kanadských měst). V listopadu 2004 byl v Budapešti oficiálně ukončen tří a půlletý projekt CUI (Kanadský urbanistický institut), podporovaný agenturou CIDA ve spolupráci s Federací kanadských měst a ICSC (Mezinárodní centrum pro trvale udržitelná města) „Local Government Support Program” ve státech V4. Ministerstvo vnitra bylo do projektu aktivně zapojeno.
V rámci realizace samotné reformy a modernizace veřejné správy se dále využívaly mezinárodní zkušenosti zahraničních partnerů, zejména z Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Rady Evropy, EIPA (Evropský institut veřejné správy), IIAS (Mezinárodní institut správních věd) aj.
Spolupráce s OECD se uskutečňuje zejména prostřednictvím účasti zástupců MV na aktivitách Výboru OECD pro veřejnou správu PGC (Výbor pro veřejnou správu - dříve známý pod zkratkou PUMA, tj. Public Management Committee - byl rozhodnutím Rady OECD dne 15. ledna 2004 přejmenován na Public Governance Committee, tj. PGC). Činnost Výboru PGC, který se během roku 2004 sešel dvakrát, se zaměřila především na modernizaci vládnutí, jehož hlavní atributy jsou v současné době spatřovány v transparentnosti, dostupnosti veřejné správy a kvalitní veřejné diskusi mezi vládou, občany a státními úředníky.
Zástupci MV se účastní řady pracovních výborů a expertních skupin. Spolupráce s OECD dává platformu pro využití nejlepších praxí států OECD v oblasti veřejné správy, čímž zkvalitňuje vlastní práci v oblasti modernizace veřejné správy v ČR (využívání nejlepších principů pro fungování veřejné správy v Evropě a nejen v ní). Velmi přínosná je např. účast odborníků MV v expertní skupině pro řízení konfliktu zájmů, která v roce 2004 uzavřela dvouletý blok věnovaný vyhodnocování antikorupčních opatření a v roce 2005 hodlá zaměřit svou pozornost na problematiku veřejných zakázek.
MV se rovněž podílelo na přípravě Ekonomického přehledu České republiky 2004 v částech týkajících se korupce a migrace.
Dne 1. září 2004 nabyla účinnost nová smlouva o prodloužení programu SIGMA (SIGMA je společný program OECD a EU), a to do 31. prosince 2006. SIGMA, jež doplňuje ostatní formy pomoci Evropské komise, si klade za cíl podpořit zejména aktivity zaměřené na reformu státní správy, snahy o zlepšení managementu a kontroly veřejných financí a boj proti podvodům. V prosinci 2004 tak bylo na základě setkání zástupců MV se zástupci SIGMA zahájeno několik projektů spadajících do těchto oblastí.
Významná je též spolupráce s Radou Evropy, spojená zejména s účastí delegátů ČR (zástupců úseku veřejné správy) v Řídícím výboru pro místní a regionální demokracii (CDLR) a v jeho specializovaných podvýborech zaměřených na jednotlivé oblasti místní a regionální demokracie (místní finance a veřejné služby, struktura a právní rámec místní a regionální správy, přeshraniční spolupráce, účast občanů ve veřejném životě na místní a regionální úrovni). Právě tato posledně uvedená oblast se dostala do popředí zájmu CDLR, příslušný expertní výbor se na svých zasedáních zabýval zejména analýzou dopadů Úmluvy o účasti cizinců ve veřejném životě na místní úrovni a Doporučení (2001)19 o účasti občanů na místním veřejném životě; zvýšená pozornost je věnována i otázkám etiky na místní a regionální úrovni správy, vzhledem ke své předchozí aktivní účasti v této oblasti (např. v roce 2003 Ministerstvo vnitra přeložilo a s finanční podporou Rady Evropy koordinovalo vydání Příručky dobré praxe v oblasti etiky veřejné správy na místní úrovni) se ČR se přihlásila jako jeden ze 14 států ke zpracování případové studie týkající se implementace etiky na místní a regionální úrovni správy. Další významnou aktivitou v posledním období byla příprava právního dokumentu k regionálním samosprávám, zde však prozatím nebylo dosaženo mezi státy shody o tom, v jaké formě by předmětný dokument měl být přijat (zda jako právně závazná úmluva či jen politicky závazné doporučení). Tato problematika je jedním ze dvou hlavních témat 14. konference evropských ministrů odpovědných za místní správu, plánované na 24. – 25. únor 2005 do Budapešti a nazvané „Poskytování dobré místní a regionální správy”; druhým tématem konference jsou výhledy Rady Evropy a jejích členských států v oblasti místní a regionální demokracie ve střednědobém horizontu.
Ministerstvo vnitra se v roce 2004 rovněž zasloužilo o zintenzivnění spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi, orgány a školami v oblasti veřejné správy, zejména s Evropským institutem veřejné správy a s College of Europe.
I když spolupráce členských států Evropské unie v oblasti veřejné správy probíhá na neformální úrovni, její význam stále roste a důležitost ji přikládá také navrhovaná Ústava EU.
V rámci předsednictví EU se pravidelně konají neformální Konference ministrů a setkání generálních ředitelů pro veřejnou správu. Plán spolupráce byl dohodnut na schůzce ministrů vnitra, veřejné správy a decentralizace členských zemí EU na ostrově Rhodos v červnu 2003 během řeckého předsednictví. Implementaci rozhodnutí a přijatých opatření delegují ministři odpovědní za veřejnou správu na generální ředitele, kteří praktickou realizací těchto opatření a plněním rozhodnutí přijatých evropskými ministry odpovědnými za veřejnou správu pověřují své specializované pracovní skupiny (IPSG – Skupina pro inovaci veřejných služeb; HRMG – Skupina pro řízení lidských zdrojů; e-Government – Skupina pro e-Government; DEBR – Skupina ředitelů a expertů pro lepší řízení a DSPA – Skupina ředitelů škol a institutů veřejné správy).
Zástupci České republiky (Ministerstva vnitra na úrovni náměstka ministra vnitra pro veřejnou správu a dalších ústředních správních úřadů) se v roce 2004 zúčastnili dvou pololetních setkání generálních ředitelů odpovědných za veřejnou správu v zemích Evropské unie (květen 2004 v Irsku a listopad 2004 v Nizozemsku) a jsou aktivně zapojeni rovněž do činnosti výše uvedených pracovních skupin (Ministerstvo vnitra nese za ČR gesci za činnost pracovní skupiny IPSG, která se zabývá metodami řízení kvality ve veřejné správě, a za činnost koordinační pracovní skupiny, která sdružuje členy všech uvedených pracovních skupin za ČR). Významnou událostí nizozemského předsednictví se stala 3. konference kvality, pořádaná pracovní skupinou IPSG, která se uskutečnila ve dnech 14.-17. září 2004 v Rotterdamu. Česká republika zde prezentovala své tři nejlepší praxe: „O lidech s lidmi – cena za podporu místní demokracie” – prezentace Městského úřadu Vsetín, projekt „Bezpečná lokalita” Ministerstva vnitra a Policie ČR a projekt Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem „Zavedení systému řízení kvality dle normy ISO 9001:2000”. Odbor modernizace veřejné správy organizačně zajišťoval cestu i dalších účastníků konference ze správních úřadů České republiky.
Zvláštní kapitolou v oblasti mezinárodních styků ve veřejné správě je spolupráce MV se státy jihovýchodní. Evropy v rámci Paktu stability.
Projekt „Transfer know-how a výměna zkušeností s reformou veřejné správy mezi zeměmi střední a východní Evropy” úsek pro reformu veřejné správy realizuje již od r. 2001, a to za podpory Ministerstva zahraničních věcí (finanční prostředky jsou vyčleňovány každý rok na základě předložených návrhů spolupráce). Cílem projektu je napomoci politické, ekonomické a sociální stabilizaci států této oblasti prostřednictvím usnadnění konsolidace demokratických struktur a rozvoje správních a institucionálních kapacit. Spolupráce v rámci zmiňovaného projektu v roce 2004 zahrnovala Srbsko a Černou Horu. Zejména ze strany Černé Hory byl zaznamenán velký zájem o výměnu zkušeností – jak v oblasti veřejné správy, tak i soudnictví. V srpnu 2004 byla v Praze přijata delegace v čele s ministrem spravedlnosti Ž. Šturanovićem. V návaznosti na toto přijetí připravil úsek veřejné správy MV ČR v listopadu 2004 seminář pro odborníky z Ministerstva spravedlnosti Republiky Černá Hora. Ve dnech 26. listopadu - 1. prosince 2004 se uskutečnila zahraniční pracovní cesta zástupců MV ČR do Bělehradu, jejímž výsledkem bylo navázání na předchozí spolupráci v rámci daného projektu a naplánování semináře pro srbské experty na první polovinu r. 2005.
Také v průběhu roku 2004 pokračovala spolupráce s členskými státy EU prostřednictvím programů Phare.
Tento twinningový projekt probíhal od října 2002 do dubna 2004. Cílem tohoto rok a půl trvajícího projektu bylo poskytnout pomoc procesu české územně-správní reformy prostřednictvím spolupráce s Ministerstvem vnitra ČR a 7 kraji. Zahraničními partnery v rámci projektu byly Ministerstvo vnitra Francie a servisní organizace Sdružení švédských obcí a Sdružení švédských regionů. Společná úspěšná implementace vedla k naplnění hlavního cíle projektu – nastartovat efektivní spolupráci a komunikaci v rámci územní samosprávy nutnou k aplikování acquis a zapojení občanů. Mezi nejdůležitější výsledky projektu patří:
Doporučení byla předána všem důležitým partnerům, včetně všech 14 krajských úřadů a statutárních měst.
Tento projekt v současné době probíhá. Cílem projektu je:
V metodické části projektu bude mezinárodní expertní tým složený z odborníků z členských zemí Evropské unie a České republiky provádět analýzy, poskytovat poradenskou pomoc, školit a podílet se na návrhu a implementaci všeobecného systému vzdělávání úředníků na krajské a obecní úrovni. V rámci dodavatelské části projektu bylo vybaveno jedno školicí středisko v každém kraji potřebným počtem počítačů s příslušenstvím, nábytku a výukových pomůcek.
V souladu s usnesením vlády České republiky č. 467 ze dne 25. srpna 1993 a usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 225 ze dne 12. října 1993 každoročně vypracovává Ministerstvo vnitra Zprávu o situaci v oblasti migrace na území České republiky za kalendářní rok.
Zprávu o situaci v oblasti migrace na území České republiky za rok 2003 projednala a vzala na vědomí vláda České republiky usnesením č. 606 ze dne 16. června 2004. Cílem této zprávy je podat souhrnnou informaci o problematice legální i nelegální migrace a rovněž legislativním rámci migrační politiky. Značná část je věnována i problematice aktivní migrační politiky, návratovým programům a integraci cizinců, rozvojovým projektům, vízové politice a situaci v oblasti přípravy České republiky na přístup k Schengenským dohodám. Svým obsahem navazuje na předcházející zprávy o situaci v oblasti migrace na území České republiky.
Mezinárodní závazky, které pro Českou republiky plynou z členství v Evropské unii, se musí projevit i v řídící roli státu v oblasti migrace. Z tohoto důvodu přijala vláda České republiky usnesením č. 55 ze dne 13. ledna 2003 v bodu II/1 Zásady politiky vlády v oblasti migrace cizinců, zpracované Ministerstvem vnitra, které jsou základním dokumentem a východiskem pro budování moderní a cílené koncepce imigrační politiky České republiky. Formou realizace je jejich rozpracování do konkrétních a kontrolovatelných úkolů a stanovení gescí, což je proces postupný a dlouhodobý, zohledňující aktuálně existující priority.
Prvním krokem k jejich naplňování je Akční plán boje s nelegální migraci, který se opírá o vládou schválené Zásady politiky vlády České republiky v oblasti migrace cizinců, které tvoří přílohu usnesení vlády České republiky č. 55 ze dne 13. ledna 2003, zejména o zásadu č. 3 (zpráva je projednávána Bezpečnostní radou státu, vládou České republiky a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky) a jehož zpracovatelem je rovněž Ministerstvo vnitra. Akční plán byl vypracován i v návaznosti na úkoly stanovené Národním akčním plánem České republiky v boji proti terorismu a rovněž na základě závěrů přijatých na summitu Evropské unie, konaném v Seville 22. června 2002 a na základě doporučení přijatých na pražské konferenci konané v rámci Budapešťského procesu. Jeho hlavním cílem je nalézt a realizovat taková opatření, která by minimalizovala nelegální migraci na území České republiky. Akční plán byl vládou České republiky schválen usnesením č. 108 ze dne 4. února 2004. Na plnění úkolů stavených Harmonogramem, který je přílohou citovaného usnesení vlády, se podílejí mimo resortu ministerstva vnitra i další ústřední orgány státní správy. Informaci o plnění úkolů Akčního plánu boje s nelegální migrací projednala a vzala na vědomí vláda České republiky usnesením č. 7 ze dne 5. ledna 2005. Lze předpokládat, že přínos Akčního plánu v boji s nelegální migrací se projeví v horizontu dvou až tří let od jeho přijetí.
V roce 2004 byla dokončena v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie plná harmonizace cizineckého práva České republiky s právem Evropské unie. Během roku byla dále zajišťována úprava vnitrostátní legislativy týkající se vstupu a pobytu cizinců v návaznosti na měnící se podmínky v této oblasti v rámci Evropské unie.
Prvořadým úkolem byla v roce 2004 příprava novelizace zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců”), zejména v souvislosti se změnou Hlavy XII, která upravuje otázky související s umísťováním cizinců do zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení”).
Návrh současně obsahuje úpravy směřující k posílení zabezpečení právních jistot zajištěných a vyhošťovaných cizinců tím, že součástí rozhodnutí o správním vyhoštění bude i posouzení existence překážky vycestování. Kromě toho se ve smyslu Úmluvy o právech dítěte (vyhlášena pod č. 104/1991 Sb.) stanoví zvláštní podmínky pro zajištění dětí ve věku 15 až 18 let pobývajících na území bez doprovodu zákonného zástupce.
Převedením oprávnění ke zřizování a provozování zařízení na Ministerstvo vnitra (předpokládá se využití již ministerstvem dříve zřízené organizační složky státu, tj. Správy uprchlických zařízení s tím, že bude v tomto smyslu doplněna zřizovací listina) se vytváří podmínky k tomu, aby zařízení svým vnitřním režimem byla srovnatelná s přijímacími středisky azylových zařízení s rozdílem, že cizinec kromě zákonem stanovených důvodů nemá právo toto zařízení v průběhu zajištění opustit a v odůvodněných případech (např. zajištěný cizinec je agresivní vůči dalším zajištěným či personálu zařízení, neplní povinnosti uložené mu vnitřním řádem) lze cizince umístit na dobu nezbytně nutnou do přísného režimu zajištění.
Návrh novely sleduje celkovou humanizaci zařízení mj. i tím, že v zásadách pro vydání vnitřního řádu zařízení zdůrazňuje otázku aktivit ve volném čase, pohybu po objektu zařízení a povinnou školní docházku pro děti mladší 15 let. Současně mění i podmínky přijímání návštěv zajištěnými cizinci.
Vedle toho byla do návrhu novely zákona o pobytu cizinců transponována Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny, která stanoví podmínky pro uplatňování práva na sloučení rodiny se státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území členských států (z článku 20 Směrnice vyplývá pro členské státy Evropské unie povinnost zajistit soulad vnitrostátních předpisů s touto směrnicí nejpozději do 3. října 2005).
Dále byla do návrhu novely zákona o pobytu cizinců transponována Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci v případech průvozu za účelem navracení leteckou cestou, která byla přijata v souvislosti se zajištěním jednotného postupu členských států Evropské unie při provádění opatření souvisejících s leteckým průvozem občanů třetích států (z článku 10 Směrnice vyplývá povinnost pro členské státy Evropské unie zajistit soulad vnitrostátních předpisů s touto směrnicí nejpozději do 6. prosince 2005).
Do návrhu novely bylo rovněž transponováno Rozhodnutí Rady č. 2004/17/ES upravující vyžadování dokladu o zdravotním pojištění, jako náležitost k udělení jednotného schengenského víza. Uvedené rozhodnutí bude pro Českou republiku použitelné až po rozhodnutí o odstranění kontrol na vnitřních hranicích, ale v návaznosti na požadavek Ministerstva zdravotnictví z konce roku 2003, ohledně opětovného zavedení povinnosti cizinců předkládat k udělení víza potvrzení o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území České republiky, bylo uvedené rozhodnutí zohledněno v návrhu novely již nyní. Doklad o zdravotním pojištění bude vyžadován jako nezbytná náležitost předkládaná cizincem v okamžiku, kdy bude rozhodnuto o udělení víza. Návrh rovněž stanoví, ve kterých případech lze cizinci umožnit sjednání zdravotního pojištění až za pobytu na území České republiky.
Novela rovněž obsahuje nezbytné legislativní změny s cílem soustředit do jednoho právního předpisu veškeré výjimky týkající se pobytu cizinců v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.
V případě víz udělených za účelem podnikání se opětovně mezi zákonné náležitosti zařazuje předložení potvrzení finančního úřadu České republiky o stavu jeho daňových nedoplatků a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o zaplacení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Dále se zavádí povinnost pro soudy informovat policii o rozhodnutích týkajících se zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům cizinců, prohlášení cizince za mrtvého a dále o rozvodu či neplatnosti uzavřeného manželství (v případech, kdy jeden z manželů je cizinec).
Na základě shora uvedeného usnesení vlády č. 108 ze dne 4. února 2004, kterým byl schválen „Akční plán boje s nelegální migrací” je do návrhu zapracováno zmocnění pro Ministerstvo vnitra ke stanovení výše nákladů spojených se správním vyhoštěním cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění. Současně je předkládán návrh příslušné vyhlášky stanovící výši zmíněných nákladů.
V souvislosti s transpozicí směrnice Rady 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny je součásti návrhu zákona i novela zákona č. 435/2994 Sb., o zaměstnanosti, a novela živnostenského zákona.
Do novely zákona byl zapracován rovněž návrh na legislativní úpravu regulace počtu přihlášených cizinců podle velikosti obytné plochy uložený usnesením vlády České republiky č. 396/2004, kterým se stanoví podmínky ubytování cizinců.
Nabytí účinnosti shora uvedené novely zákona o pobytu cizinců se předpokládá k 1. červenci 2005.
Koncem roku 2004 zahájilo Ministerstvo vnitra práce na další novelizaci zákona o pobytu cizinců s cílem zajištění transpozice Směrnice Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (transpozici je nezbytné zajistit v termínu do konce ledna 2006), Směrnice Rady 2004/38/ES o právu občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků volně se pohybovat a pobývat na území členských států Evropské unie (transpozici je nezbytné zajistit ve lhůtě do konce dubna 2006) a Směrnice Rady 2004/81/ES týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali subjektem převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány (transpozici je nezbytné zajistit do 6. srpna 2006) a Směrnice Rady 2004/114/ES o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby (transpozici je nezbytné zajistit do 12. ledna 2007).
V rámci členských států Evropské unie jsou otázky vízové politiky upraveny nařízením Rady (ES) č. 539/2001, o vyhotovení seznamu třetích států, jejichž občané musí mít při překročení vnějších hranic vízum, jakož i seznamu třetích států, jejichž občané jsou od této vízové povinnosti osvobozeni, ve znění pozdějších novelizací. Nařízení vstoupilo v platnost dnem 10. dubna 2001.
Dnem 30. dubna 2004 byl pod gescí Ministerstva zahraničních věcí završen proces harmonizace vízové politiky České republiky s vízovou politikou EU ve vztahu k příloze II (tzv. bílý seznam tj. seznam států, jejichž občané nemusí mít vízum za předpokladu, že se na území členského státu EU budou zdržovat nejvýše 3 měsíce) nařízení Rady (ES) č. 539/2001. V případě přílohy I (tzv. černý seznam tj. seznam států, jejichž občané musí mít při překračování vnějších hranic Společenství vízum) byla harmonizace ukončena již dříve.
V roce 2004 byly ještě před vstupem České republiky do EU uzavřeny následující bezvízové dohody se státy přílohy II nařízení Rady (ES) č. 539/2001 - Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Honduraské republiky o zrušení vízové povinnosti sjednaná výměnou nót dne 12. ledna 2004 v Tegucigalpě, která vstoupila v platnost od 12. února 2004, a Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Panamské republiky o zrušení vízové povinnosti sjednaná výměnou nót dne 15. března 2004 v San José, která vstoupila v platnost od 15. dubna 2004.
Dne 28. dubna 2004 schválila vláda České republiky Nařízení vlády č. 272/2004 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Austrálii, Kanadě, Sultanátu Brunei a USA a Nařízení vlády č. 273/2004 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Andorrskému knížectví, Bolívarovské republice Venezuela, Bolivijské republice, Brazilské federativní republice, Guatemalské republice (následně sjednána v Mexiko City výměnou nót dne 7. 10. 2004 Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Guatemalské republiky o zrušení vízové povinnosti, která vstoupila v platnost od 6. 11. 2004), Japonsku, Monackému knížectví, Nikaragujské republice (následně sjednána v San José výměnou nót dne 6. 5. 2004 Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Nikaragujské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních pasů, která vstoupila v platnost od 5. 6. 2004), Novému Zélandu, Paraguayské republice (následně sjednána v Buenos Aires výměnou nót dne 9. 6. 2004 Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Paraguayské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních pasů, která vstoupila v platnost od 9. 7. 2004), Salvadorské republice, San Marinské republice, Svatému Stolci, ke Svrchovanému řádu Maltézských rytířů, ke Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkong, ke Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Macao a pro držitele cestovních dokladů Organizace spojených národů „Laissez-Passer”.
Smyslem obou zmíněných nařízení vlády, která vstoupila v platnost dnem 30. dubna 2004, bylo dokončení procesu harmonizace vízové politiky České republiky s vízovou politikou EU.
V současnosti zbývá dořešit neslučitelnost s nařízením Rady (ES) č. 539/2001, pokud se jedná o vymezení účelu pobytu ve vztahu k Argentině(doba pobytu 90 dnů, pokud se nejedná o pobyt za účelem výdělečné činnosti, studia, zdravotního léčení, uměleckých, kulturních, profesionálních, technických či náboženských aktivit) a doby bezvízového pobytu ve vztahu k Rumunsku (doba pobytu 30 dnů pokud se nejedná o pobyt za účelem výdělečné činnosti) a Singapuru (doba pobytu 30 dnů, pokud se nejedná o pobyt za účelem výdělečné činnosti nebo studia). Do vyřešení problému se zatím postupuje v souladu se stávajícím zněním bezvízových dohod s tím, že Česká republika činí veškeré vhodné kroky k odstranění neslučitelnosti dotčených smluvních dokumentů s nařízením Rady (ES) č. 539/2001 a příprava změn předmětných bezvízových dohod je již v pokročilém stádiu. Tento postup České republice umožňuje Smlouva o přistoupení k Evropské unii. Neslučitelnost s nařízením Rady (ES) č. 539/2001 týkajícím se vymezení účelu pobytu ve vztahu k Mexiku byla odstraněna dne 27. října 2004, kdy byla výměnou nót uzavřena Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států mexických o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států mexických o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních pasů z 25. listopadu 1999. Dohoda vstoupila v platnost od 25. ledna 2005.
Snahy České republiky ve vízové politice se dále dlouhodobě zaměřují i na řešení vzájemné vízové reciprocity, a to zejména ve vztahu k USA. Asymetrický vízový režim s některými státy je způsoben implementací Nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým je Česká republika vázána. Toto nařízení však nezavazuje žádnou ze stran, vůči kterým je asymetrický režim ze strany České republiky uplatňován tj. USA, Brazílii, Austrálii, Kanadu a Sultanát Brunej, k recipročnímu postupu. I když vláda České republiky, jak ve vztahu ke konkrétním státům, tak prostřednictvím orgánů Evropské unie vyvíjí iniciativu k zajištění plné vzájemnosti, výsledek jednání závisí především na druhé straně.
V rámci vízové politiky státu byly v roce 2004 posuzovány návrhy na uzavření částečných bezvízových dohod pro držitele diplomatických a služebních pasů Alžírska, Dominikánské republiky, Srbska a Černé Hory, Ukrajiny a Ruska. Tento postup umožňuje Nařízení Rady (ES) č. 539/2001, které poskytuje členským státům Evropské unie určitý prostor pro částečnou vlastní vízovou politiku, když v článku 4 uvádí, že členský stát EU může stanovit výjimku z vízové povinnosti, pokud jde o držitele diplomatických a služebních pasů. K uvedeným návrhům zaujalo z bezpečnostního pohledu Ministerstvo vnitra a další zainteresované bezpečnostní složky negativní stanovisko.
Dále byly v roce 2004 podnikány kroky k usnadnění vízové praxe resp. zjednodušování vydávání víz. Při přijímání opatření na úseku udělování víz je ale nutné postupovat uvážlivě a vždy zkoumat především bezpečnostní aspekt takového opatření.
Úkoly na úseku udělování víz jsou v souladu se standardy Evropské unie zabezpečovány prostřednictvím elektronického konzultačního systému, do něhož již byly zapojeny všechny zastupitelské úřady, kde se víza vydávají. Se vstupem České republiky do Evropské unie a s přechodem na používání vízového štítku podle vzoru Evropské unie byla na zastupitelských úřadech instalována nová verze tohoto systému, který je dále rozvíjen a bude doplněn o systém VISION umožňující konzultace žádostí o vízum s příslušnými orgány dalších smluvních stran schengenské dohody. Zkušební provoz tohoto systému byl zahájen na Generálním konzulátu Drážďany k 1. červnu 2004. Zdokonaluje se spojení zastupitelských úřadů tak, aby kvalita a rychlost spojení v rámci vízového procesu odpovídala požadavkům Evropské unie.
Poměrně široké aktivity v oblasti zjednodušování vydávání víz vyvíjí Evropská unie například ve vztahu k Číně a Rusku. Cílem turistické dohody mezi Evropskou unií a Čínou „ADS Agreement (Authorised Destination Status)”, která vstoupila v platnost dne 1. května 2004, je usnadnit turistiku čínských občanů v Evropské unii. Dohoda zjednodušuje a usnadňuje procedury při získávání turistických víz v případě turistických cest organizovaných cestovními kancelářemi. V současné době se na základě zájmu ruské strany projednává v rámci Evropské unie možnost sjednat dohodu o usnadnění vízového režimu mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Dohodou sjednanou s Čínou je Česká republika, jako členský stát Evropské unie, vázána; v rámci jednání s Ruskou federací prostřednictvím svých zástupců prezentuje zájmy a postoje k navrhovanému obsahu dohody.
Oblasti sjednávání readmisních dohod věnovalo Ministerstvo vnitra v roce 2004 stálou pozornost, neboť jsou jedním z předpokladů úspěšného boje s nelegální migrací.
Česká republika má na bilaterální úrovni sjednány smlouvy o readmisi se státy Evropské unie (Rakousko, SRN, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko a Francie – tato však dosud nevstoupila v platnost), ale i s tzv. třetími státy (Rumunsko, Kanada, Chorvatsko, Bulharsko, Moldávie).
V roce 2004 byla podepsána nová readmisní dohoda s Rakouskem a změna readmisní dohody s Bulharskem. Dále v roce 2004 vstoupila v platnost readmisní dohoda se Slovenskem, Chorvatskem, Moldávií a Slovinskem.
V různém stádiu přípravy jsou bilaterální dohody s dalšími státy např. s Makedonií a se Srbskem a Černou Horou (1. kolo jednání se uskutečnilo v lednu 2005 Praze). Česká republika vede dvoustranná jednání rovněž s Arménií a Gruzií.
S nabídkou na sjednání readmisní dohody byly osloveny i další státy - zejména ty, které stojí v popředí žebříčku nelegální migrace, a to Vietnam, Indie a Írán. Naneštěstí tyto státy na aktivity České republiky nereagují, odmítají je nebo se sjednání takové dohody brání. Bez ohledu na to bude Ministerstvo vnitra i do budoucna vůči nim vyvíjet další aktivity, buď v rámci dvoustranných vztahů, nebo v oblasti vztahů multilaterálních, a to prostřednictvím svých zástupců v Evropské unii.
Česká republika se z titulu svého členství v Evropské unii účastní i na platných smlouvách sjednaných v gesci Evropské unie, a to s Hong Kongem a Macaem. Podepsána byla již smlouva se Srí Lankou - její vstup v platnost je přepokládán na počátku roku 2005. V únoru roku 2004 bylo Radě Evropské unie předáno konečné znění readmisní smlouvy s Albánií s návrhem na podepsání a oficiální uzavření této dohody. Předpokládá se, že dohoda vstoupí v platnost v roce 2005. Podmínkou pro to, aby smlouvy ve vztazích jednotlivých států Evropské unie se smluvním partnerem byly aplikovány v praxi, je sjednání prováděcích (implementačních) protokolů na bilaterálních úrovních.
Vedle již sjednaných smluv má Komise Evropské unie mandát k jednání o smluvní úpravě readmise s dalšími státy. V relaci s některými státy (Čína, Alžírsko, Turecko) jsou jednání zatím v počátcích, tj. uvedené státy byly osloveny s návrhem na sjednání smlouvy a byl jim zaslán navrhovaný text dokumentu. S některými státy jsou již realizována přímá jednání nad textem smluvního dokumentu (Pákistán – tři kola jednání, Rusko – čtyři kola jednání, Ukrajina – sedm kol jednání, Maroko – šest kol jednání). V souvislosti s jednáními o readmisi některé státy podmiňují sjednání smlouvy ústupky v oblasti vízové, zejména sjednáním bezvízových dohod limitovaného rozsahu (např. na diplomatické pasy), případně zjednodušením procesu udělování víz (Rusko, Ukrajina).
Základním dokumentem, podle kterého je organizována příprava České republiky na plné zapojení do schengenské spolupráce, je Schengenský akční plán, jehož aktualizovanou verzi (SAP ČR 2003) schválila vláda usnesením ze dne 4. června 2003 č. 544.
Vláda České republiky je o stavu příprav informována prostřednictvím pravidelných zpráv, které hodnotí současný stav připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis v oblasti kontroly vnější hranice, vízové politiky, policejní a soudní spolupráce, problematiky omamných a psychotropních látek, střelných zbraní a střeliva, Schengenského informačního systému a ochrany osobních údajů.
V průběhu roku 2004 vypracovalo Ministerstvo vnitra dvě Zprávy o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis.
První zprávu vláda vzala na vědomí dne 21. ledna 2004 usnesením č. 77. Zároveň vláda uložila ministru vnitra založit mezirezortní pracovní skupinu, která bude hlavní koordinační strukturou pro dokončení příprav České republiky na zapojení do schengenské spolupráce. Jejím základním úkolem bude, prostřednictvím proškolených expertů, provádění hodnocení stavu přípravy České republiky na zapojení do schengenské spolupráce formou cílených kontrolních akcí s využitím poznatků získaných z účasti těchto expertů na schengenských hodnotících misích v ostatních členských státech Evropské unie. Zřízení této skupiny je ve finálním stádiu.
Další periodickou zprávu spolu s vyhodnocením Harmonogramu úkolů pro dokončení implementace schengenského acquis vzala vláda na vědomí usnesením ze dne 12. května 2004 č. 457, vláda zároveň stanovila referenční datum 1. července 2006, ke kterému bude Česká republika připravena k zahájení hodnotící procedury Evropské unie předcházející plnému zapojení do schengenské spolupráce. Zároveň vláda uložila I. místopředsedovi vlády a ministru vnitra usilovat o plné zapojení do schengenské spolupráce v co nejkratším termínu a v této souvislosti zkoumat podmínky a modality harmonizované strategie v rámci států Visegrádské skupiny.
Česká republika, která byla v letech 2003 - 2004 předsednickým státem V4, označila schengenskou problematiku za prioritu svého předsednictví. České předsednictví bylo završeno společným prohlášením ministrů vnitra V4 ze dne 19. července 2004, ve kterém se ministři shodli na plném zapojení států V4 do Schengenu ve stejném termínu. V této souvislosti bylo stanoveno strategické datum říjen 2007. Státy V4 budou připraveny zahájit evaluace v prvním pololetí roku 2006. Toto schéma evaluací se podařilo prosadit do závěrů Rady, které byly schváleny dne 2. - 3. prosince 2004. Pro Českou republiku tímto způsobem dochází k naplnění vládou schválené strategie spočívající v úsilí o co nejrychlejší zapojení do schengenské spolupráce, aniž by Česká republika musela na dočasnou dobu převzít odpovědnost za vnější hranici.
Výsledkem českého předsednictví bylo rovněž schválení pravidel pro harmonizaci Schengenských akčních plánů a rozdělení acquis do dvou částí pro účely schengenských evaluací. S využitím návrhu polského předsednictví V4 vypracovala Česká republika žádost o zahájení schengenského hodnocení v první polovině roku 2006. Dne 29. prosince 2004 byla tato žádost podepsána ministrem vnitra a 10. ledna 2005 zaslána prostřednictvím Stálého zastoupení v Bruselu Generálnímu sekretariátu Rady. V současné době se připravuje program hodnocení nových členských států, který by se měl realizovat v letech 2006 - 2007.
V rámci Evropské unie je v oblasti schengenské problematiky Ministerstvo vnitra gestorem pracovních skupin Rady EU HRANICE, Hodnocení Schengenu, Schengenské acquis a spolugestorem pracovní skupiny VISA (gestor Ministerstvo zahraničních věcí), podílí se rovněž na činnosti pracovní skupiny EFTA (gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu) v otázkách týkajících se schengenské problematiky.
Česká republika se v rámci činnosti pracovní skupiny Rady EU „Hodnocení Schengenu„ zúčastnila v průběhu roku 2004 schengenských hodnotících misí v Itálii a Rakousku. Čeští experti byli přímo zapojeni do hodnotícího procesu a následného vypracování příslušné zprávy. Jejich zkušenosti budou využity při činnosti výše zmíněné pracovní skupiny působící na národní úrovni. Předpokládá se, že Česká republika se v průběhu roku 2005 zúčastní obdobných schengenských hodnotících misí v Řecku a ve skandinávských státech.
Pokud jde o bilaterální jednání se sousedními státy, největší význam z hlediska přípravy České republiky na zapojení do schengenské spolupráce měla jednání o Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích ze dne 29. října 1992, ve znění Smlouvy ze dne 18. srpna 1997. Usnesením ze dne 21. ledna 2004 č. 86 vyslovila vláda České republiky souhlas se sjednáním této smlouvy, která byla podepsána v Bratislavě dne 27. ledna 2004. Smlouva nebyla dosud Parlamentem České republiky ratifikována.
V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se uskutečnila se všemi sousedními státy jednání k realizaci záměru společného pohraničního odbavování osob a dopravních prostředků na společných státních hranicích. Dne 1. května 2004 bylo zahájeno provádění společného výkonu pohraniční kontroly s orgány sousedního státu na hraničních přechodech, které splňují podmínky společného výkonu služby na tzv. jedno zastavení.
Rovněž aktivity v rámci programu Phare byly v roce 2004 zaměřeny na přípravu České republiky na zapojení do schengenské spolupráce. V červenci 2004 byl ukončen osmnácti měsíční program Phare 2002 - „Schengenský akční plán a Schengenský informační systém - II. fáze„, jehož základním cílem byla podpora České republiky při plnění Schengenského akčního plánu České republiky. Uvedený projekt se skládal ze šesti komponentů - Zavedení, fungování a využití SIS, VISION/FADO, Komunikace, Vzdělávání a školící systém, Bezpečnost letectví, Evaluace - hodnocení nedostatků a analýza.
V období od 1. ledna do 31. prosince 2004 požádalo v České republice o azyl celkem 5 459 osob. Oproti roku 2003, kdy o azyl požádalo 11 400 osob, se počet žádostí snížil o 52 %.
| Rok | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 |
| Počet žadatelů | 2207 | 1187 | 1417 | 2211 | 2109 | 4085 | 7220 | 8788 | 18094 | 8484 | 11400 | 5459 |
| Meziroční změna v % | - | -46,2 | 19,4 | 56,0 | -4,6 | 93,7 | 76,7 | 21,7 | 105,9 | -53,1 | 34,4 | -52,1 |
Charakteristickým rysem vývoje azylové problematiky v České republice v roce 2004 byly tři vzájemně provázané jevy: aplikace dublinského nařízení (Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanovují kritéria a mechanismy pro určení členského státu odpovědného za posouzení žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v jednom z členských států. Toto nařízení má za cíl zabezpečit, aby byla projednána ta žádost o azyl, která byla podána občanem třetího státu jako první, tj. zabraňuje se podávání žádosti o azyl v několika členských státech) v azylovém řízení v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, pokles počtu žadatelů o azyl po květnu 2004 a změna charakteru migrace osob čečenské národnosti, jež se začala projevovat také v druhé polovině roku 2004.
V roce 2004 byl dosažen nejnižší počet žádostí o azyl od roku 1999. Počty žadatelů o azyl v roce 2004 začaly klesat po vstupu České republiky do Evropské unie. Došlo ke změně v chování potenciálních žadatelů o azyl, kteří si jsou vědomi možnosti aplikace dublinského nařízení, a proto se snaží vyhnout vstupu do azylové procedury na území České republiky. Po 1. květnu 2004 bylo v průběhu osmi měsíců podáno pouze 2 728 žádostí (50 % z celkového počtu žádostí o azyl podaných v roce 2004). Tento pokles byl zapříčiněn především změnou charakteru migrace osob z Ruské federace – Čečenska a výrazným snížením počtu žadatelů o azyl ze Slovenska, které v květnu 2004 vstoupilo spolu s Českou republikou do Evropské unie.
U většiny z deseti nejčetněji zastoupených státních příslušností žadatelů o azyl došlo k meziročnímu snížení počtu jimi podaných žádostí. Pokles byl nejvýraznější u žadatelů o azyl ze Slovenska (- 87 %), kteří se ze třetí pozice v roce 2003 dostali na pozici osmou v roce 2004. Druhý nejvýraznější pokles o 69 % byl zaznamenán u státních příslušníků Ruské federace, kteří klesli z prvního na druhé místo, přičemž na první pozici je v roce 2004 vystřídali občané Ukrajiny. Meziroční zvýšení v rámci prvních deseti nejčetněji zastoupených státních příslušností žadatelů o azyl bylo v roce 2004 zaznamenáno pouze u žadatelů o azyl z Kyrgyzstánu (+73 %) a Mongolska (+52 %). Tyto národnosti v roce 2003 v první desítce vůbec nefigurovaly.
Nejpočetnější státní příslušností žadatelů o azyl v roce 2004 byla Ukrajina (29 % z celkového počtu žadatelů o azyl), která dlouhodobě patří mezi přední zdrojové země žadatelů o azyl v České republice a jejich počty měsíčně překračují hodnotu 100 žadatelů za měsíc.
Téměř shodného počtu podaných žádostí dosáhli žadatelé z Ruské federace (27 %). Tito státní příslušníci byli nejčetněji zastoupenou skupinou žadatelů o azyl až do května 2004. Tento stav byl důsledkem masové migrační vlny osob čečenské národnosti započaté v dubnu 2003. Po vstupu České republiky do Evropské unie však došlo ke změně charakteru čečenské migrace a počet žadatelů této národnosti v České republice se výrazně snížil. Osoby čečenské národnosti již při své migraci nevyužívají azylového řízení v České republice a přes území se snaží dostat nelegálním způsobem. V období leden až duben 2004 bylo evidováno 78 % z celkového počtu 1 498 žádostí podaných občany Ruské federace.
Státní příslušníci Vietnamu (7 % z celkového počtu žadatelů) se v roce 2004 stali třetí nejčetněji zastoupenou skupinou žadatelů o azyl v České republice. Stejně jako občané Ukrajiny patří Vietnamci k tradičně významně početně zastoupeným skupinám žadatelů o azyl. Mezi další početně zastoupené státní příslušnosti žadatelů o azyl v České republice patří Čína (6 %) a Bělorusko (4 %).
V roce 2004 byl azyl v České republice udělen 142 cizincům, přičemž největší počet azylů získali občané Ruské federace (45) a státní příslušníci Běloruska (29). Mezi další četnější státní příslušnosti žadatelů, kterým byl azyl v České republice v roce 2004 udělen, patří Kazachstán (10), Arménie (9), Afghánistán (7), Ukrajina (5), Kyrgyzstán (4) a Irák (4).
Překážky vycestování byly v roce 2004 dle zákona o azylu uděleny ve 42 případech. V 6 případech byla tato forma ochrany udělena státním příslušníkům Kuby, ve 4 případech občanům Běloruska. Ve 3 případech dále získali překážky vycestování občané Ázerbajdžánu, Kazachstánu, Sýrie, Vietnamu a 3 žadatelé o azyl bez státní příslušnosti.
V roce 2004 bylo v azylovém řízení Ministerstvem vnitra vydáno celkem 7 876 rozhodnutí. Ve srovnání s rokem 2003 se výrazně snížil počet žadatelů, o jejichž žádosti dosud nebylo rozhodnuto (o 70 %). K 31. prosinci 2004 se v řízení nachází celkem 1 115 osob.
Z výše zmíněného celkového počtu 142 udělených azylů v roce 2004 byla naprostá většina (140) udělena ministerstvem vnitra v první instanci. Obdobná situace byla i u překážek vycestování, kdy ministerstvo vnitra v první instanci udělilo tuto formu ochrany ve 36 případech.
Rozhodnutí o neudělení azylu bylo Ministerstvem vnitra vydáno v 4 635 případech (tento údaj nezahrnuje rozhodnutí azyl neudělen – překážka vycestování). Z tohoto počtu rozhodnutí o neudělení azylu připadá 39,1 % na zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné.
V 38,5 % (3 033 rozhodnutí) z celkového počtu 7 876 rozhodnutí vydaných Ministerstvem vnitra bylo řízení zastaveno (především pro opakované nedostavování se k pohovoru, z důvodu zpětvzetí žádosti a pro neoprávněný vstup na území jiného státu, tj. nelegální překročení státní hranice České republiky). Nejčastěji bylo řízení zastaveno u státních příslušníků Ruské federace (85,3 %). Ve většině případů se jednalo o osoby čečenské národnosti, pro které byla Česká republika pouze zemí tranzitní. Naopak nejméně často bylo rozhodnuto o zastavení řízení u žadatelů z Ukrajiny, pro které je Česká republika tradičně cílovou zemí.
V azylovém řízení v České republice bylo v roce 2004 podáno ke krajským soudům celkem 4 807 žalob proti rozhodnutí ministerstva vnitra. Krajské soudy vydaly za toto období celkem 7 745 rozhodnutí. V 55,4 % případů šlo o zamítnutí žaloby, čímž krajské soudy rozhodnutí ministerstva vnitra potvrdily. V dalších 32,7 % případech se jednalo o zastavení řízení. Pouze ve 226 (2,9 %) případech krajské soudy rozhodnutí Ministerstva vnitra zrušily a věc vrátily první instanci k novému projednání. K 31. prosinci 2004 bylo stále v řízení krajských soudů 4 188 žalob. Oproti roku 2003, kdy bylo k 31. prosinci v řízení 6 933 případů, se počet nevyřízených žalob snížil o 39,6 %.
K Nejvyššímu správnímu soudu podalo v roce 2004 kasační stížnost 3 130 osob. Z 1 810 vydaných rozhodnutí Nejvyšší správní soud v 817 případech (tj. 45,1%) kasační stížnost zamítl a v dalších 572 případech byla kasační stížnost odmítnuta. Ve 103 případech byla věc vrácena k novému řízení krajskému soudu.
Pokud jde o právní rámec uprchlictví ve sledovaném období roku 2004, tak lze hovořit o zákonu č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb, o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
Dne 1. ledna 2004 nabyla účinnosti novela zákona o azylu č. 222/2003 Sb., která upřesňuje podmínky poskytování zdravotní péče, ubytování, stravování a nezbytných hygienických potřeb cizincům.
Poslední novela zákona o azylu byla přijata v roce 2004 zákonem č. 539/2004 Sb. (s účinností k 1. listopadu 2004) a zákonem č. 501/2004 Sb. (s účinností od 1. ledna 2006). První z uvedených novel (provedená v rámci novely trestního řádu zákonem č. 539/2004 Sb.) týkající se § 16 odst. 1 písmeno k) zákona o azylu zohledňuje úpravu nově obsaženou v trestním řádu a reagující na předávání osob mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu. Druhou z novel přijatých v průběhu roku 2004 (zákon č. 501/2004 Sb.) se k 1. lednu 2006 mění zákon a azylu v souvislosti s přijetím nového správního řádu.
Od počátku roku 2004 jsou v legislativním procesu projednávány dvě novelizace zákona o azylu. První z nich reaguje na doposud přijaté směrnice Rady Evropské unie v oblasti azylu. Původním záměrem bylo upravit české azylové právo obsažené zejména v zákoně o azylu poté, co budou publikována všechna zásadní opatření Evropské unie týkající se azylu, předpokládaná v čl. 63 Smlouvy o založení ES, ale tento záměr není možné s ohledem na termín transpozice již publikovaných norem realizovat, neboť se proces přijímání zbývajících předpisů dotýkajících se problematiky azylu zpozdil. Do navrhované novely je promítnuta Směrnice 2003/9/ES stanovující minimální požadavky pro přijímání žadatelů o azyl a Směrnice 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny. Novela dále reaguje na Protokol o azylu pro občany členských států Evropské unie tak, že z okruhu žadatelů o udělení azylu v podstatě vylučuje občany Evropské unie tím, že řízení o udělení azylu na základě žádosti podané na území České republiky bude zastavováno z důvodu nepřípustnosti žádosti. Podaná žaloba proti rozhodnutí o nepřípustnosti žádosti nemá odkladný účinek, pokud o něm soud ve smyslu § 148 Občanského soudního řádu na návrh nerozhodne. Žádost o udělení azylu je považována za nepřípustnou též v případě zjištění, že k posuzování žádosti o udělování azylu je příslušný jiný členský stát. Cizinec pak nesmí opustit přijímací nebo pobytové středisko až do doby, než bude dopraven do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu, s výjimkou opuštění za účelem vycestování z území.
V neposlední řadě je do návrhu novely promítnuto i Nařízení Rady ES č. 343/2003, kterým se stanovují kritéria a mechanismy pro určení odpovědnosti členského státu za posouzení žádosti o poskytnutí azylu podané státním příslušníkem třetí země v jednom členském státě (tzv. Dublin II). Ačkoliv jde o normu přímo aplikovatelnou bez potřeby její transpozice do českého právního řádu, bylo prověřováno, zda český právní řád neklade překážky jeho přímé aplikovatelnosti a novela pak jako výsledek této prověrky vytváří předpoklady pro hladké včlenění tohoto nařízení do existujícího právního a institucionálního systému. Účinnost navrhované novely zákona o azylu je předpokládána v únoru 2005.
Druhá z připravovaných novel zákona o azylu obsahuje návrhy změn příslušných ustanovení azylového zákona, které vyžaduje aplikační praxe. Jde zejména o zpřesnění dikce některých ustanovení, zpřesnění postupu správního orgánu za účelem „hladšího” provádění azylového řízení, odstranění aplikačních obtíží doplněním potřebných institutů (např. podpisové doložky ve stejnopisech rozhodnutí). Dále navrhovaná novela zohledňuje i potřeby soudů, které rozhodují v rámci přezkumného řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva vnitra, dále odstraňuje pochybnosti o příslušnosti útvarů služby cizinecké a pohraniční policie k provádění úkonů podle azylového zákona, zejména v souvislosti s aktuálním stavem organizace služby cizinecké a pohraniční policie. Novelizace rovněž sjednocuje terminologii zákona o azylu a zákona o pobytu cizinců tak, aby v některých oblastech (např. víza) nedocházelo k výkladovým obtížím plynoucím z rozdílné terminologie obou zákonů. Účinnost této připravované novely je předpokládána k 1. květnu 2005.
Z důvodu přijetí Směrnice Rady 2001/55/EC ze dne 20. července 2001 o minimálních standardech pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatření k podpoře vyváženého sdílení břemene jednotlivými členskými státy při přijetí těchto osob a důsledcích z něho vyplývajících bylo potřeba zharmonizovat český právní řád s uvedenou směrnicí. Na základě Směrnice byl přijat zákon o dočasné ochraně cizinců č. 221/2003 Sb. Zčásti nabyl účinnosti k 1. lednu 2004 a zčásti ke dni vstupu České republiky do Evropské unie – 1. květnu 2004. Dočasná ochrana cizinců je od vstupu České republiky do Evropské unie vyhlašována rozhodnutím Rady Evropské unie.
Směrnice Rady 2004/83/EC o minimálních standardech pro kvalifikaci a status občanů třetích států a osob bez státní příslušnosti jako uprchlíků a jako osob jinak vyžadujících mezinárodní ochranu („Kvalifikační směrnice”) – právním základem pro vydání směrnice je čl. 63 odst. 1 písm. c) Smlouvy o ES. Směrnice se zabývá hmotně právními aspekty, harmonizuje definici termínu uprchlík a upravuje podmínky, které musí žadatel o azyl splnit, aby mu byl udělen status uprchlíka a také upravuje práva spojená s tímto statusem. Dále definuje důvody pro udělení subsidiární ochrany.
V roce 2004 byly Radou Evropské unie přijaty tři směrnice týkající se problematiky migrace. Jedná se o Směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků volně se pohybovat a pobývat na území členských států, Směrnici 2004/81/ES o vydávání povolení k pobytu příslušníkům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo činů usnadňující nelegální migraci, a kteří spolupracují s příslušnými orgány, a Směrnici 2004/114/ES o podmínkách přijímání příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolnické služby.
Směrnice 2004/38/ES komplexně upravuje volný pohyb občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků na území členských států. Směrnice tak nahrazuje a zjednodušuje stávající právní úpravu, která byla roztříštěna do mnoha směrnic a nařízení upravujících režim vstupu a pobytu pro jednotlivé skupiny občanů členských států (pracovníci, podnikatelé, studenti atd.).
Směrnice 2004/81/ES se vztahuje na příslušníky třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo činů usnadňující nelegální migraci, včetně osob, které vstoupily na území členského státu nelegálně. Dotčeným osobám, které se na výzvu příslušných orgánů rozhodnou spolupracovat s těmito orgány v boji proti obchodování s lidmi a činy usnadňujícími nelegální migraci, má být podle směrnice uděleno (dočasné) povolení k pobytu. Členské státy mají podle směrnice určit podmínky, za nichž získají držitelé výše uvedeného povolení k pobytu přístup na trh práce a ke vzdělání. Po uplynutí doby platnosti uvedeného povolení k pobytu se na dotčené osoby vztahují obecné cizinecké předpisy. Tyto osoby tak budou mít možnost pobyt na území prodlužovat (za předpokladu splnění podmínek stanovených obecně pro cizince).
Směrnice 2004/114/ES stanovuje pravidla, která usnadní a sjednotí režim vstupu a pobytu příslušníků třetích zemí na území členských států za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolnické služby.
Rada dále projednávala návrh směrnice o zvláštní proceduře pro přijímání příslušníků třetích zemí za účelem výkonu vědeckého výzkumu. Cílem směrnice je usnadnění a sjednocení režimu vstupu a pobytu vědeckých pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii. Návrh se nachází v závěrečné fázi schvalovacího procesu.
Komise Evropské unie v roce 2004 vypracovala prvotní návrh směrnice o minimálních standardech v případě návratu. Tento návrh bude předložen Radě Evropské unie na počátku roku 2005. Základními prvky navrhované směrnice jsou:
V roce 2004 byla realizace Koncepce integrace cizinců zajištěna za přímé koordinace Ministerstvem práce a sociálních věcí v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 11. února 2004 č. 126 k realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2003 a její další rozvoj v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie.
Ministerstvo vnitra svou pozornost zaměřilo zejména na plnění koncepčních resortních úkolů v oblasti podpory integrace cizinců. V této souvislosti byl zpracován materiál Plán integrační politiky Ministerstva vnitra v letech 2004 až 2006 a Návrh legislativních a praktických opatření Ministerstva vnitra v rámci Koncepce integrace cizinců v souvislosti se vstupem České republiky do Evropská unie. Materiály směřují k prohloubení koordinace a realizace praktických opatření ministerstva na podporu integrace cizinců a k postupnému odstraňování legislativních překážek, které brání integraci cizinců na území České republiky.
V průběhu roku 2004 Ministerstvo vnitra rovněž finančně podpořilo projekty nestátních neziskových organizací na podporu integrace cizinců, které byly zaměřeny zejména na poskytování bezplatného právního poradenství cizincům s povoleným trvalým pobytem a pobytem na víza nad 90 dnů s dobou pobytu na území České republiky než jeden rok a projekty směřující k rozvoji vztahů mezi cizinci a občanskou veřejností. Na podporu projektů Ministerstva vnitra čerpalo ze státního rozpočtu celkem 4 000 000,- Kč; na projekty nestátních neziskových organizací byla uvolněna částka ve výši 2 277 000,- Kč a ze zbývající částky byly finančně podpořeny tzv. doplňkové aktivity (projekty) Ministerstva vnitra v oblasti rozvoje integrace cizinců. Doplňkové aktivity Ministerstva vnitra byly zaměřeny např. na rozvoj vzdělávání nově nastupujících i stávajících policistů v oblasti multikulturního přístupu při výkonu policejní služby a na zpracování příručky pro policisty „Policista v multikulturním prostředí”.
V roce 2004 probíhal státní integrační program pro azylanty dle vládou schválené koncepce pro rok 2004, v souladu s usnesením vlády ze dne 28. ledna 2004 č. 89 o zabezpečení integrace azylantů v roce 2004 a podle Sdělení Ministerstva vnitra č. j. OAM-152-4-1/2004.
Zabezpečení integrace azylantů v oblasti získání znalostí českého jazyka bylo v roce 2004 realizováno podle „Pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k zajištění kurzů českého jazyka pro azylanty”. Vlastní realizaci bezplatných jazykových kurzů zajišťovala na základě smlouvy s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nestátní nezisková organizace Sdružení občanů zabývajících se emigranty se sídlem v Brně.
Zabezpečení integrace azylantů v oblasti zajištění bydlení v roce 2004 bylo realizováno podle „Sdělení Ministerstva vnitra”. Celkem byly uvolněny obcím prostřednictvím krajských úřadů rozpočtové prostředky v celkové výši 14 816 250 Kč. Realizováno bylo 38 nabídek integračních bytů a integrováno 115 azylantů.
Vláda ve svém usnesení doporučila hejtmanům zabezpečit bydlení pro azylanty podle procentních kvót pro jednotlivé kraje. Tuto kvótu splnily Pardubický kraj (6 osob/ integrováno 6 osob) a Liberecký kraj (5/5), přesáhly ji Jihomoravský kraj (6/13), Moravskoslezský kraj (3/10), Vysočina (6/8), Olomoucký kraj (6/12), a Ústecký kraj (2/5) a významně ji přesáhlo Hlavní město Praha (16/40), které poskytlo nabídku 14 bytů pro 40 azylantů. Dále byly realizovány tři nabídky Královéhradeckého kraje (9/7) a Plzeňského kraje (10/8) a jedna nabídka Jihočeského kraje (12/1). Naproti tomu Karlovarský kraj (4/0), Zlínský kraj (5/0) a Středočeský kraj (10/0) neintegrovali ani jediného azylanta.
Počty žádostí o udělení azylu, které byly podány nezletilými cizinci bez doprovodu zákonných zástupců, se každým rokem i nadále snižují. Bylo tomu tak i v roce 2004, kdy vstoupilo do azylového řízení celkem 95 cizinců uvedené kategorie, což je cca 49 % z celkového počtu příchodů nezletilých v roce 2003. Nejčetnějšími žadateli o udělení azylu byli cizinci z Číny (cca 37 % z celkového počtu příchozích) a Vietnamu (cca 16 %). Většina nezletilých cizinců (61 %) využila vstupu do azylové procedury po zadržení a umístění do zařízení pro zajištění cizinců Policie České republiky, 39 % cizinců požádalo ve standardních přijímacích střediscích. Z celkového počtu příchozích bylo dále evidováno 47 % cizinců ve věku 17 let, 32 % ve věku 16 let, cizinci nižších věkových kategorií byli přijímáni spíše jednotlivě většinou s některým z rodinných příslušníků. Poměr žádostí podle pohlaví byl 25 % dívky, 75 % chlapci. V průběhu roku 2004 taktéž došlo ke změně v zabezpečení pobytu a další péče nezletilým bez doprovodu, od června jsou využívány zprovozněné kapacity speciálních zařízení pro děti cizince; Diagnostický ústav „Domov pro děti cizince” a Středisko výchovné péče v Praze a Výchovný ústav s praktickou školou Permon u Příbrami.
V průběhu roku 2004 pokračovaly práce na přípravě mezinárodních smluv o státních hranicích s Rakouskou republikou a se Spolkovou republikou Německo, jakož i dvou korespondujících ústavních zákonů o změnách státních hranic České republiky.
V relaci k Rakouské republice šlo o:
Novela smlouvy o státních hranicích (1. alinea) sledovala zejména promítnutí změn, které souvisely se zánikem někdejší čs. federace. Současně reagovala na některé aktuální potřeby vývoje v oboru správy státních hranic.
Změnová smlouva (2. alinea) zahrnovala celkem 10 případů změn společných státních hranic. Věcným důvodem těchto změn byla zejména vodohospodářská opatření, potřeby na úseku správy státních hranic, popřípadě obslužnost objektů v bezprostřední blízkosti státních hranic. Na tuto smlouvu bezprostředně navazovala příprava věcně korespondujícího ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou (č. 76/2004 Sb.).
V relaci ke Spolkové republice Německo byla připravována Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o změně průběhu společných státních hranic v prostoru dálničního mostu na hraničním přechodu Rozvadov – Waidhaus. V průběhu roku 2004 bylo v České republice v zásadě ukončeno příslušné ústavní projednání. Výměna ratifikačních listin a následný vstup smlouvy v platnost se předpokládá v průběhu roku 2005.
Na smlouvu obsaženou v předchozím odstavci rovněž bezprostředně navazovala příprava věcně korespondujícího ústavního zákona o změně státních hranic se Spolkovou republikou Německo (č. 633/2004 Sb.).
Na všech úsecích státních hranic České republiky byla kontinuálně zajišťována činnost českých delegací v hraničních komisích zřízených podle příslušných mezinárodních smluv se všemi sousedními státy.
Rozhodujícím úkolem Stálé česko-rakouské hraniční komise byla zejména příprava nového hraničního dokumentárního díla (horizont ukončení rok 2010).
Ke hlavním úkolům Stálé česko-německé hraniční komise náleželo zejména zajištění zaměření a údržby společných státních hranic v úsecích společných hranic se Svobodným státem Sasko a se Svobodným státem Bavorsko. V saském úseku byly zahájeny přípravné práce na novém hraničním dokumentárním díle.
K nejvýznamnějším úkolům Stálé česko-polské hraniční komise náleží rovněž tvorba nového hraničního dokumentárního díla, které je připravováno na základě výsledků prvního společného přezkoušení státních hranic.
Stálá česko-slovenská hraniční komise v roce 2004 zajišťovala především přípravu a nezbytné předpoklady pro zahájení druhého společného přezkoušení státních hranic, včetně komplexního přezkoušení hraničních vodních toků.
Dnem 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. K uvedenému datu došlo na všech hraničních přechodech k ukončení pravidelných celních kontrol, ale současně byla zachována pohraniční kontrola prováděná Policií České republiky a to až do okamžiku přistoupení České republiky k Schengenským dohodám. Zachovány zůstaly po tomto datu i přechody na turistických stezkách a přechody určené výhradně pro malý pohraniční styk na státních hranicích s Polskou republikou a turistické stezky protínající česko-německé státní hranice. V této souvislosti byl vládě České republiky předložen návrh na změnu usnesení vlády České republiky související se zmocněním v oblasti hraničních přechodů a dalších míst pro překračování státních hranic. Cílem materiálu bylo sjednocení dosavadních rozdílných zmocnění v uvedené problematice. Vláda České republiky materiál schválila svým usnesením ze dne 11. října 2004 č. 982.
S touto činností souvisela na jednotlivých hraničních přechodech řada opatření.
V souladu s Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o hraničních přechodech na společných státních hranicích podepsanou 18. listopadu 1996 se uskutečnilo expertní jednání delegací expertů ČR a SRN o hraničních přechodech. Jednání expertů bylo zaměřeno na řešení návrhů změny rozsahu dopravy na silničních a železničních hraničních přechodech a na otázky související se vstupem ČR do EU. Výsledky budou zapracovány do Ujednání o změně příloh 1 a 2 citované Dohody.
Ve Smyslu Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech podepsané dne 3. listopadu 1994 se uskutečnilo expertní jednání, na základě kterého se předpokládá zřízení dalších turistických stezek.
S ohledem na skutečnost, že výkon pohraničního odbavování je na předsunutých pohraničních odbavovacích stanovištích zajišťován pouze policejními orgány a stávající ujednání pozbyla na aktuálnosti, bylo dne 17. září 2004 v Praze podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo o zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť a o stanovení tras pro pohraniční odbavování během jízdy ve vlacích a na lodích. Ujednání vstoupilo v platnost dne 1. října 2004.
Souběžně s přípravou návrhu Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích ze dne 29. října 1992, ve znění Smlouvy ze dne 18. srpna 1997 a Smlouvy ze dne 27. ledna 2004 bylo připraveno Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o zřízení míst pro překračování státních hranic mimo hraniční přechody ve smyslu článku 15a odst. 1 a o průběhu hraniční turistické trasy ve smyslu článku 15b odst. 4 shora uvedené Smlouvy. V této souvislosti bylo navrženo zřídit 72 určených míst pro překračování česko-slovenských státních hranic mimo hraniční přechody. Novela režimové Smlouvy nebyla doposud schválena Parlamentem České republiky.
V souvislosti se zprovozněním přeložek silnic na obchvatu měst Sudoměřice – Skalica byl dnem 15. prosince 2004 zahájen provoz na novém pohraničním odbavovacím stanovišti Sudoměřice – Skalica. Doprava ze stávajícího hraničního přechodu Sudoměřice – Skalica byla v uvedeném termínu přesměrována dopravním značením na odbavovací zařízení na obchvatu.
Rakousko je jediným sousedním státem, se kterým nemá Česká republika smluvně upravené zřizování, uzavírání a změny charakteru hraničních přechodů. Absence smluvní úpravy způsobuje potíže v provozu hraničních přechodů a při projednávání změn provozu stávajících a při zřizování nových hraničních přechodů. V roce 2004 se podařilo dojednat s Rakouskou republikou text návrhu Dohody mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o hraničních přechodech na společných státních hranicích. V Příloze k této Dohodě jsou rovněž zahrnuty změny rozsahu užívání a provozní doby na některých hraničních přechodech. Podpis této Dohody se předpokládá v roce 2005. Se zřetelem k tomu, že Dohoda o hraničních přechodech nevstoupila doposud v platnost, byl rozšířen na hraničním přechodu Zadní Zvonková - Schöneben provoz o osobní automobily, nákladní automobily do 3,5 tuny celkové hmotnosti a autobusy s celoroční provozní dobou na základě Usnesení vlády ze dne 11. října 2004 č. 982.
V souvislosti s přípravou na sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o překračování státních hranic na turistických stezkách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech byl souběžně připraven návrh Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení určených míst na turistických stezkách.
V roce 2004 se v souladu s Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody podepsané 22. listopadu 1996 uskutečnilo expertní jednání delegací expertů ČR a Polska o hraničních přechodech na společných státních hranicích. Jednání expertů bylo zaměřeno na řešení návrhů změny rozsahu dopravy na silničních hraničních přechodech a na otázky související se vstupem ČR do EU. Výsledky budou zapracovány do Ujednání o změně příloh 1 až 4 citované Dohody. Na základě výsledků z jednání expertů bude zřízeno několik přechodů na turistických stezkách a dva silniční hraniční přechody.
Vnitřní bezpečnostní politika státu je v rámci vymezené působnosti předmětem činnosti odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Kompetence odboru zahrnují též oblast zbraní, střeliva a pyrotechnického průzkumu, oblast připravenosti a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a oblast dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu.
Základním principem odboru je především spokojenost veřejnosti, konkrétně reprezentovaný:
Úkolem odboru bezpečnostní politiky je analyzovat vnitřní bezpečnostní situaci v ČR, identifikovat rizikové faktory a poté formulovat priority politiky v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Odbor gestoruje přípravu navzájem provázaných strategických programových dokumentů (vládních a resortních), které se dotýkají činnosti policie a dalších bezpečnostních složek. Odbor dále garantuje rozpracování těchto strategií do organizačně legislativních opatření. Cílem odboru je vytvářet účinnou ochranu společnosti před kriminalitou a přispívat ke koncipování činnosti policie jako služby občanům.
V oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku je v rámci Ministerstva vnitra vypracován systém koncepční činnosti, který reaguje na oblasti kriminality, na něž je zapotřebí upnout pozornost. Tyto oblasti jsou definovány a vládou potvrzovány ve výročních zprávách o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Hlavním cílem zpráv je podat soubor informací související s problematikou vnitřní bezpečnosti a ucelený a komplexní pohled na kriminalitu a umožnit tak využití získaných poznatků pro vytváření účinné ochrany proti kriminalitě ve všech jejích aspektech.
Na poznatky navazují v oblasti rozhodování a řízení návrhy na koncepční, legislativní a další opatření. Zprávy vytvářejí prostor pro komunikaci mezi všemi subjekty, které se podílejí na potlačování kriminality.
Na základě získaných poznatků jsou formulovány návrhy priorit bezpečnostní politiky vlády. Priority z roku 2004 jsou:
Závažná hospodářská kriminalita (podvody, daňové úniky, tzv. praní špinavých peněz, kriminalita na úseku duševního vlastnictví, počítačová kriminalita), korupce, loupeže, krádeže vloupáním, krádeže aut a věcí z nich, kriminalita zločineckých organizací (včetně obchodu s lidmi, protiprávního jednání v oblasti omamných a psychotropních látek, nelegálního obchodu se zbraněmi a padělání), nelegální migrace, kriminalita mládeže, kriminalita s extremistickým podtextem, terorismus, porušování pravidel provozu na pozemních komunikacích.
Rok 2004 byl, pokud se týká vývoje kriminality na území České republiky, charakteristický stagnací. Celkem bylo evidováno 351 629 trestných činů, což znamená z dlouhodobého hlediska nejnižší počet trestných činů evidovaných Policií ČR od roku 1993. Tento pokles provází snižující se počet objasněných případů a konstantní procentní objasněnost. Objasněnost ve výši 38,2 % je oproti roku 2003 vyšší o 0,3 procentní body.
Pokud se týká nejvýraznějších změn ve vývoji kriminality, byl evidován růst počtu zjištěných trestných činů hospodářské kriminality, nárůst je provázen na jedné straně zvýšením evidovaných počtů trestných činů úvěrového podvodu, zpronevěry a porušování práv k ochranné známce, na druhé straně snížením evidovaných počtů trestných činů krácení daně a podvodu; vzrostl počet zjištěných trestných činů násilné kriminality, nejvýrazněji se nárůst projevil u trestných činů loupeže na finančních institucích, problémem zůstává i nárůst loupeží a úmyslného ublížení na zdraví, na druhé straně poklesl počet evidovaných vražd a vydírání. Poklesl počet zjištěných trestných činů majetkové kriminality (s výjimkou výrazného růstu počtu kapesních krádeží), včetně poklesu evidovaných vloupání do bytů, rodinných domků a rekreačních objektů či krádeží motorových vozidel dvoustopých a krádeží věcí z automobilů.
| Rok | Počet trestných činů | Objasněnost v % |
|
| zjištěných | objasněných | ||
| 1993 | 398 505 | 126 442 | 31,7 |
| 1994 | 372 427 | 129 540 | 34,8 |
| 1995 | 375 630 | 151 842 | 40,4 |
| 1996 | 394 267 | 162 929 | 41,3 |
| 1997 | 403 654 | 169 177 | 41,9 |
| 1998 | 425 930 | 185 093 | 43,5 |
| 1999 | 426 626 | 193 354 | 45,3 |
| 2000 | 391 469 | 172 245 | 44,0 |
| 2001 | 358 577 | 166 827 | 46,5 |
| 2002 | 372 341 | 151 492 | 40,7 |
| 2003 | 357 740 | 135 581 | 37,9 |
| 2004 | 351 629 | 134 444 | 38,2 |
Ačkoli pojem korupce není v trestně právních normách ČR definován jako samostatný trestný čin, je současná právní úprava dostatečná. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, trestnými činy korupčního charakteru rozumí zejména (avšak nikoli výhradně) následující ustanovení trestního zákona: § 160 - Přijímání úplatku; § 161 – Podplácení a § 162 - Nepřímé úplatkářství. Z dalších skutkových podstat jmenujme zneužívání pravomoci veřejného činitele (§ 158) a maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti (§ 159). K trestným činům, které mají znaky korupčního chování, lze řadit také trestné činy porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a, porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, zneužívání informací v obchodním styku podle § 128, pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a až 128c trestního zákona a některé další skutkové podstaty obsažené v hlavě druhé zvláštní části trestního zákona.
Korupci můžeme následně charakterizovat jako jednání, kdy osoba v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu přijme nebo si dá slíbit úplatek. Pojem obecný zájem znamená, že se v daném případě jedná o oblast, u níž se předpokládá, že na jejím fungování je zainteresována společnost jako celek, případně určitá sociální skupina. Pojmem obstarávání věcí obecného zájmu se tedy rozumí jednak veškeré činnosti (a rozhodování) orgánů státní moci a dále pak veškeré činnosti při uspokojování lidských potřeb celospolečenského rozměru. Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok. Rozhodně se nemusí jednat pouze o peníze. „Korupčním médiem může být i libovolný předmět („věcný dar”), úsluha či informace.
Ministerstvo vnitra vyvíjí v protikorupční politice na vládní úrovni aktivity od roku 1998, kdy vláda ve svém programovém prohlášení stanovila boj proti korupci jako jednu z hlavních priorit své činnosti. Vzhledem k tomu, že tento úkol vyžaduje koncepční přístup, rozhodl se ministr vnitra vypracovat ve spolupráci s dalšími členy vlády Vládní program boje proti korupci v České republice, který vláda vzala na vědomí dne 17. února 1999 usnesením č. 125.
Informace o plnění Vládního programu jsou obsaženy v každoročních Zprávách o korupci v České republice, které od roku 2001 zpracovává ministerstvo vnitra. Mimo plnění Vládního programu poskytují také přehled o kvantitativním i kvalitativním vývoji protikorupčních aktivit v České republice. Důraz je kladen na vyhodnocení situace v oblasti úplatkářství a trestné činnosti veřejných činitelů, k čemuž se využívají údaje kriminálních statistik, ale i výzkumy veřejného mínění realizované státními i soukromými institucemi. Zprávu o korupci v ČR v roce 2003 vzala vláda na vědomí 19. května 2004 usnesením č. 480. (Aktualizovaná Zpráva o korupci za rok 2004 včetně vyhodnocení úkolů bude vládě předložena v dubnu 2005.)
V souvislosti se vstupem ČR do EU přijala vláda svým usnesením č. 456 ze dne 12. 5. 2004 Národní strategii proti podvodným jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy ES. Pro všechny členy vlády a vedoucí činitele ostatních ústředních orgánů státní správy, v jejichž působnosti je nebo bude nakládání s prostředky EU (zejména se to týká strukturálních fondů a fondu soudržnosti), z ní vyplynul úkol zpracovat do konce roku 2004 interní metodické strategie proti podvodným jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy ES.
Jelikož správa finančních prostředků z uvedených fondů se v rámci ministerstva vnitra nepředpokládá, zaměřuje se interní strategie MV především na připravenost resortu chránit tyto prostředky proti zneužívání pro případ, že na nich bude participovat. Resort vnitra využívá fondy Phare a Transition Facility, ale ani z těchto programů nezískává finanční prostředky, ale konkrétní zařízení a služby. Do budoucna se předpokládá čerpání také z komunitárních programů, a proto ministerstvo vnitra zpracovává metodiku pro tuto oblast.
Ve dnech 22. – 25. března 2004 se zástupce ministerstva vnitra zúčastnil 17. plenárního zasedání Skupiny států proti korupci (GRECO), jíž je ČR členem od 8. 2. 2002. Tato mezinárodní iniciativa působí v rámci Rady Evropy, je součástí mechanismu zakotveného v mezinárodně právních instrumentech Rady Evropy proti korupci (Trestně právní úmluva o korupci platná v ČR od 1. 7. 2002 a Občanskoprávní úmluva proti korupci – ratifikovaná ČR 24. 9. 2003 a v ČR platná od 1. 1. 2004.
Dne 25. srpna 2004 se ve Vídni uskutečnilo jednání zástupců Ministerstva vnitra a Nejvyššího státního zastupitelství České republiky se zástupci samostatného oddělení Kanceláře pro vnitřní záležitosti (Büro für interne Angelegenheiten – Abteilung IV/6 – BIA) Spolkového ministerstva vnitra Rakouska. Hlavním tématem jednání byla problematika boje proti korupci a závažné hospodářské trestné činnosti.
V návaznosti na tuto akci se pod patronátem BIA uskutečnila ve dnech 24. - 26. listopadu 2004 vídeňská konference na ředitelské úrovni věnovaná tématu boje proti korupci v rámci 25 členských zemí EU. Za ČR se konference účastnili zástupci Inspekce ministerstva vnitra a Policejního prezidia.
Dopad mezinárodního terorismu na ČR je spíše zprostředkovaný. ČR patří nadále k zemím, kde nedochází k otevřeným projevům mezinárodního terorismu. Současná situace je klidná, nenasvědčuje tomu, že by na jejím území hrozilo bezprostřední rozšíření teroristických projevů, otevřeně zde neoperuje žádná z mezinárodních teroristických organizací. Bylo by však mylné považovat tento stav za trvalý.
Ačkoli dosud v ČR nebyla zaznamenána klasická teroristická akce, kdy násilí je prostředkem ke kladení podmínek, vedoucích k dosažení určitého politického cíle, několik událostí z doby po roce 1989 některé rysy či náznaky teroristické akce částečně nese. To platí o občasných snahách vyděračů, požadujících od státu či soukromých firem velké finanční částky (nejedná se přitom o činy teroristické, ale o trestné činy, klasifikované jako vydírání či obecné ohrožení, za použití metod, v médiích označovaných jako teroristické).
Určující událostí loňského roku v oblasti boje proti terorismu byly útoky ve Španělsku v březnu 2004. V jejich důsledku došlo k aktivizaci protiteroristického úsilí na úrovni EU (Deklarace proti terorismu, aktualizace Akčního plánu proti terorismu), které se promítlo i na opařeních v rámci ČR.
S ohledem na skutečnost, že důležitým aspektem boje proti terorismu je úsilí o potlačování financování teroristických aktivit, je třeba zmínit, že od 1. července 2004 v ČR vznikla specializovaná policejní složka s celostátní působností, která se uvedenou problematikou rovněž zabývá: Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR (tzv. „finanční policie”).
Jedním z kroků, které přispěly ke sladění legislativy ČR s legislativou EU v oblasti boje proti terorismu, je i vytvoření nové skutkové podstaty v rámci Trestního zákona: „Teroristický útok”, která zahrnuje i postih financování terorismu (zákon 537/2004 Sb., změna trestního zákona a zákona o střelných zbraních), a která nabyla účinnosti od 22. října 2004.
Základním východiskem koncepčního přístupu, usilujícího o snížení zranitelnosti ČR vůči teroristickým útokům, namířeným proti jejímu teritoriu nebo jejím zájmům v zahraničí, musí být systémové a koordinované kroky, provázané ve všech svých jednotlivých částech. Jejich shrnutí obsahuje materiál ”Národní akční plán boje proti terorismu” (jeho verze pro rok 2004 byla přijata usnesením vlády ze dne 19. května 2004 č. 479).
Jedná se o opatření jak primárně zahraničně-politického, tak vojenského, legislativního, analytického, organizačního, informačního, výzkumného, personálního či technického charakteru. Zvláštní pozornost je věnována oblastem, které patří mezi specificky důležité či zranitelné (oblast bezpečnosti civilní letecké dopravy, civilní ochrana, migrační a azylová oblast, nakládání se zbraněmi a střelivem a obchod s vojenským materiálem atd.).
Hlavní důraz v boji s extremismem je především kladen na soustavný monitoring extremistické scény, shromažďování poznatků k registrovaným občanským sdružením, politickým stranám a politickým hnutím v souvislosti s jejichž činností došlo k extremistickým projevům nebo jejichž činnost je přímo v rozporu se zákony, maximální využívání všech zákonných kompetencí a prostředků Policií ČR při boji s extremismem, práci meziresortní Komise pro boj s extremismem, rasismem a xenofobií, ustavené jako poradní orgán ministra vnitra, spolupráci států Visegrádské čtyřky a Rakouska na úrovni Pracovní skupiny pro boj s extremismem zemí V4 a Rakouska a na posilování mezinárodní spolupráce obecně. Jak v rámci Komise, tak Pracovní skupiny byly stanoveny na rok 2004 priority v oblasti extremismu. Jsou jimi islámský extremismus, antisemitismus, antiglobalismus a zneužívání internetu a moderních komunikačních technologií extremistickými skupinami.
Vzhledem k tomu, že dochází při sportovních utkáních k diváckému násilí, provázenému i rasistickými a jinými extremistickými projevy, věnuje Ministerstvo vnitra zvýšenou pozornost i této oblasti.
V současné době je problematika extremismu zabezpečena jak v rovině preventivní, tak represivní. Stávající opatření a postupy při řešení dané problematiky jsou srovnatelné s mechanismy ostatních států Evropské unie. Protagonisté extremistických ideologií nepředstavují vážné ohrožení pro demokratické základy státu, nedochází k markantnímu nárůstu zaregistrované extremistické kriminality. Přesto Ministerstvo vnitra a ostatní bezpečnostní složky státu citlivě vnímají jak aktivity ultrapravicových stran v Evropě, v některých případech provázené relativními úspěchy na politické scéně, tak ale islámský extremismus, jehož etablování na území České republiky nelze do budoucna zcela vyloučit. Prioritou protiextremistické politiky v roce 2005 proto zůstává i nadále úsilí o důsledné odhalování a postih projevů extremismu a snaha o eliminaci jeho viditelných, ale i latentních forem. Nemalý důraz je rovněž kladen na informovanost veřejnosti v dané oblasti. Na webových stránkách Ministerstva vnitra je veřejně dostupná „Informace o problematice extremismu na území ČR” (dříve „Zpráva”), která je od roku 2004 předkládána vládě a Poslanecké sněmovně jako samostatná příloha „Zprávy o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky”.
Z celkového počtu 351 629 zjištěných trestných činů na území České republiky bylo v roce 2004 366 trestných činů s extremistickým podtextem, tj. 0,1 % (0,09 % v roce 2003) z celkového objemu zjištěné kriminality (+31; 335 v r oce 2003). Objasněno bylo 289 trestných činů, tj. 79 %. Za spáchání výše uvedených trestných činů bylo stíháno 401 osob (+67; 334 osob v roce 2003). Ve skladbě trestných činů s extremistickým podtextem nedošlo k podstatným změnám. Převažovaly trestné činy dle §§ 260, 261, 261a (podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka) – 137, za něž bylo stíháno 132 osob a trestné činy dle § 198 (hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení) – 101, za něž bylo stíháno 126 osob. Dále bylo zjištěno 48 trestných činů dle § 196 (násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel a jednotlivci) a 17 trestných činů dle §§ 221, 222 (úmyslné ublížení na zdraví). Nebyl spáchán trestný čin vraždy nebo trestný čin ublížení na zdraví s následkem smrti. Ve spojitosti s extremismem nedošlo k páchání teroristické trestné činnosti.
V roce 2004 byl, ve srovnání s rokem 2003, zaevidován nárůst zjištěných trestných činů s extremistickým podtextem o 9,3 % (366 v roce 2004, 335 v roce 2003). Nejvíce těchto trestných činů bylo zaznamenáno v Severomoravském kraji (132, tj. 36,1 %), hl. městě Praze (61, tj. 16,7 %) a v krajích Severočeském (60, tj. 16,4 %) a Jihomoravském (32, tj. 8,7 %).
V roce 2004 se potvrdily základní trendy, zaznamenané již v roce předcházejícím – na extremistické scéně nedošlo k podstatným změnám. Přetrvávala nejednotnost a roztříštěnost jak pravicově, tak levicově extremistického spektra, nevyjímaje absenci vedoucích osobností. Z aktivit osob spjatých s pravicově extremistickou scénou lze zmínit především pořádání různých koncertů, anebo „oslav”, prezentovaných jako uzavřené společenské akce. Jejich příprava probíhá konspirativně, často, až do poslední chvíle, sami účastníci neznají pravé místo konání. Podle Policie ČR došlo při pořádání koncertů v r. 2004 k posunu. Jednak se vyprofilovaly české hudební skupiny, jednak byla zaznamenána větší účast zahraničních kapel. Známou se stala např. kauza ruské skupiny Kolovrat, jejíž člen Denis A. Gerasimov je v České republice vazebně stíhán. Problémem zůstávalo, stejně jako v ostatních evropských zemích, zneužívání Internetu k šíření nenávisti, xenofobie a k propagaci extremistických ideologií, nevyjímaje využívání počítačové sítě a dalších moderních technologií k vzájemné komunikaci. Přestože Policie ČR věnuje této problematice zvýšenou pozornost, nedaří se tento druh trestné činnosti stíhat. Resort vnitra (odbor bezpečnostní politiky) proto uspořádal v závěru roku mezinárodní „Pracovní seminář k problematice postihu rasistické, antisemitské a jiné nenávistné propagandy na Internetu”, na nějž by v roce 2005 mělo navázat další setkání, zaměřené na užší okruh technicko bezpečnostních a technologických otázek.
Přestože levicově orientovaní extremisté neuspořádali v roce 2004 vlastní, rozsáhlejší akce, neznamená to, že by osob, jimž je blízká ideologie anarchoautonomů, ekologických radikálů či antiglobalistů, ubývalo. Z poznatků Policie ČR vyplývá, že přicházející nová generace z řad středoškoláků a vysokoškoláků, komunikuje již výlučně prostřednictvím Internetu, a za určitých okolností se může v budoucnu manifestovat navenek radikálním způsobem. Přetrvávajícím rizikem byly, podle vyjádření Policie ČR, střety mezi příznivci militantní anarchistické skupiny AFA-ANTIFA a neonacisticky orientovanými příznivci hnutí skinheads, kteří se označují jako ANTI-ANTIFA.
Obecně lze konstatovat, že i v roce 2005 bude pokračovat snaha extremistických subjektů obou scén o sjednocení a zkvalitnění činnosti. Jedno z hlavních rizik, vytýčených bezpečnostními složkami v roce 2004 – zkvalitnění extremistické scény jako celku a její spolupráce se zahraničím, tudíž přetrvává.
Z mezinárodního hlediska je ČR zemí cílovou, zemí původu i zemí tranzitní, do obchodování s lidmi spadá i převážná část vnitrozemní organizované prostituce. Pokud jde o obchodování žen do ČR, v posledním období se jednalo zejména o ženy ze zemí Ukrajiny, Ruska, Běloruska, Moldávie, Litvy, Rumunska, Bulharska a Slovenska, velmi početnou skupinu tvořily ženy z Číny a Vietnamu. Pro orgány činné v trestním řízení je velmi složité navázat spolupráci s těmito ženami, neboť z jejich strany přetrvávají obavy o bezpečnost jejich rodinných příslušníků v zemích jejich původu, a také obava, že v zemi jejich původu se mohou objevit informace, jakou činnost byly nuceny vykonávat. Pokud jde o vývoz žen z ČR do zahraničí, podle poznatků Policie ČR jsou obchodovány především do zemí EU a dále např. do Japonska a Mexika.
Problematickou zůstává oblast obchodu s lidmi za účelem nucené práce, o které doposud není k dispozici dostatek informací. Oběťmi této kriminality se stává část cizinců nelegálně pracujících na území ČR, kteří jsou nuceni pracovat v tíživých podmínkách a dostávají minimální nebo vůbec žádný plat. V současné době zpracovává Mezinárodní organizace pro migraci výzkum rozšíření a forem obchodu s lidmi za účelem nucené práce. Na základě výsledků této analýzy budou Ministerstvem vnitra navržena opatření v rámci vyhodnocení a aktualizace Národní strategie boje proti obchodu s lidmi, která má být předložena vládě do konce I. pololetí 2005.
Koncepční rámec pro boj proti obchodování s lidmi v ČR tvoří Národní strategie boje proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování v České republice, schválená vládou usnesením č. 849/2003. Materiál zmapoval dostupné informace o problematice obchodu s lidmi v České republice, zhodnotil legislativní a administrativní podmínky pro trestně právní postih pachatelů obchodu s lidmi a řešení postavení obětí a navrhl efektivní opatření ke zlepšení situace.
V roce 2005 pokračovalo plnění úkolů zadaných uvedeným vládním usnesením. Důležitou změnu znamenalo přijetí novely trestního zákona (zákon č. 537/2004 Sb.), která zavedla novou skutkovou podstatu trestného činu obchodování s lidmi (§ 232a, dosavadní § 246 zrušen) reagující na posilování role trestněprávní represe v oblasti boje proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního zneužívání, otroctví, nevolnictví a nucené práce v mezinárodním měřítku. Novela nabyla účinnosti k 1. listopadu 2004. Nové znění není formulováno jen pokud jde o přeshraniční obchodování (z ciziny nebo do ciziny), ale vztahuje se i na vnitrostátní obchodování s lidmi. Zároveň došlo k rozšíření výčtu účelů obchodování s lidmi na sexuální vykořisťování obecně, nucenou práci, otroctví a nevolnictví (původně se jednalo pouze o obchod s lidmi za účelem pohlavního styku).
S účinností od 1. října 2004 došlo v zákoně o zaměstnanosti k novelizaci § 97, která umožňuje v ČR legálně pracovat cizincům pobývajícím na našem území na základě víza za účelem strpění pobytu. Tato novelizace se přímo týká obětí obchodování s lidmi, které – jsou-li zařazeny do Modelu ochrany a podpory obětí obchodování s lidmi – mají v ČR legalizovaný pobyt na základě víza za účelem strpění pobytu.
Ministerstvo vnitra v současné době zpracovává návrh novely zákona o pobytu cizinců, která do české legislativy bude implementovat směrnici Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali subjektem převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány. Tato novela přesněji vymezí podmínky, za kterých oběť obchodu s lidmi může v ČR obdržet dlouhodobý nebo trvalý pobyt.
Během roku 2004 docházelo k institucionalizaci Modelu ochrany a podpory obětí obchodování s lidmi, který byl pilotně zaváděn od roku 2003 v rámci projektu OSN „Prevence, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště se ženami a dětmi”. Ministerstvo vnitra připravilo smlouvy s nevládními organizacemi, které v rámci Modelu zajišťují péči a sociální služby obětem, a interní akty řízení, které principy ochrany a podpory obětí obchodu s lidmi formalizují a standardizují. Bylo také zahájeno financování tohoto modelu ze státního rozpočtu. V oblasti ochrany a podpory obětí obchodu s lidmi jsou pro nadcházející období hlavními úkoly jejich rozšíření i na ostatní formy obchodu s lidmi (v souladu s nově zavedenou trestně právní úpravou) a zlepšení dosažitelnosti modelu ve všech regionech ČR a pro všechny cílové skupiny.
Další důležitou oblastí v postupu proti obchodu s lidmi je oblast vzdělávání zaměstnanců relevantních státních orgánů. Prioritou MV je proškolování a vzdělávání policistů na základních útvarech, kteří hrají důležitou roli při prvním kontaktu s potencionální obětí při její identifikaci a zajištění pomoci. V Národním programu Phare 2003 byl schválen projekt MV a Policie ČR „Posilování boje proti obchodu s lidmi”. Ve spolupráci se zahraničními experty jsou vytvářeny jednak specializační kurzy k problematice obchodu s lidmi, jednak jsou přizpůsobovány vzdělávací osnovy policejního školství tak, aby odrážely moderní a proaktivní policejní přístup k obchodování s lidmi.
K nabízení a provozování dětské prostituce dochází především v místech a oblastech, kde je ve vyšší míře nabízena prostituce klasická (resp. prostituce dospělých osob). Pro výskyt dětské prostituce i prostituce obecně je určující poptávka ze strany „zákazníků”, což je ostatně patrné i z regionálního rozložení prostituční scény v České republice (velká města, příhraniční oblasti s Německem a Rakouskem, hlavní dálniční tahy apod.).
Ačkoliv není možné exaktně stanovit kvantitativní rozsah dětské prostituce, Policie ČR disponuje dostatkem informací k typickým charakteristikám tohoto jevu. Odhalování dětské prostituce je věnováno značné proaktivní úsilí a prověřovány jsou všechny poznatky a informace, které k ní mohou směřovat. Dětská prostituce v České republice podle Policie ČR nedosahuje masového rozšíření a ani nemá charakter aktivity organizovaného zločinu.
Hlavním koncepčním opatřením je Zpráva o plnění Národního plánu boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí (za léta 2002-2004) a jeho aktualizaci na další období (na léta 2004-2006), který vláda schválila v červenci 2004 (UV č. 718) jako v pořadí již třetí materiál, který se komplexně zabývá problematikou komerčního sexuálního zneužívání dětí, kterým se rozumí dětská prostituce, dětská pornografie a obchod s dětmi.
Zpráva o plnění Národního plánu obsahuje Popis současné situace v České republice a samotné Vyhodnocení plnění úkolů vyplývajících z Národního plánu boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí (2002 – 2004) a návrhy opatření na další období (2004 – 2006).
V rámci plnění úkolů akčního plánu bylo dosaženo úspěchů především v přípravě nových legislativních opatření. Důležitým legislativním návrhem je rekodifikovaný trestní zákon, který zavádí trestnost pouhého držení dětské pornografie a významným způsobem rozšiřuje definici trestného činu obchodu s lidmi. Připravovaný zákon o telekomunikacích značně posílí instrumenty, které mají orgány činné v trestním řízení k dispozici při odhalování a vyšetřování internetové kriminality, včetně dětské pornografie. Z hlediska včasné identifikace případů komerčního sexuálního zneužívání dětí a jejich prevence jsou důležité novely zákona o zdravotní péči (je zde zakotvena povinnost lékaře hlásit podezření na týrání a zneužívání dětí, včetně sankcí za neplnění této povinnosti), zákona o sociálně právní ochraně dětí (rozšiřuje oznamovací povinnosti vybraných subjektů ve vztahu k orgánům sociálně právní ochrany dětí, včetně možnosti uložit sankci za nesplnění povinnosti oznámit skutečnosti nasvědčující ohrožení dítěte) a zákon o podpoře práce s dětmi (zákon zamezuje práci s dětmi a mládeží osobám trestaným pro trestnou činnost páchanou na mládeži).
Významnou změnu přinesl zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, který do trestního zákona zavedl nový trestný čin v ustanovení § 217a „Svádění k pohlavnímu styku”. Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo nabídne, slíbí nebo poskytne dítěti za pohlavní styk, pohlavní sebeukájení, obnažování nebo jiné srovnatelné chování za účelem pohlavního uspokojení úplatu nebo jinou výhodu či prospěch. Stručně řečeno se tedy nově zavádí trestnost komerčního sexuálního zneužívání osob zejména ve věku 15-18 let, která předtím chyběla. Zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2004.
Mezi oblasti, na které se zaměřila aktivita státních orgánů v uplynulém období, patřil další rozvoj osvětových a preventivních aktivit. Pokroků bylo dosaženo také v zajištění podmínek koordinace postupu orgánů státní správy a samosprávy a zainteresovaných nevládních organizací při vyhledávání, identifikaci a řešení případů komerčního sexuálního zneužívání dětí, přičemž lze konstatovat, že největšího zlepšení dosáhly právě regiony, které jsou z hlediska komerčního sexuálního zneužívání dětí nejrizikovějšími.
Aktualizovaná opatření na období 2004 – 2006 jsou zaměřena především na další specifikaci úkolů z minulého období, jejich efektivnější působení na cílové skupiny, rozvíjení spolupráce a koordinace příslušných subjektů státní správy i samosprávy na ústřední i lokální úrovni a na iniciaci dalších forem aktivit v oblasti osvěty a prevence komerčního sexuálního zneužívání dětí.
Kromě uvedených legislativních opatření, která ještě musejí být uvedena do praxe, patří mezi nejdůležitější úkoly nadcházejícího období zajištění úlohy územní samosprávy v oblasti sociálně – právní ochrany dětí na úrovni jednotlivých regionů v rámci dalšího postupu reformy veřejné správy, a stabilizace systému spolupráce na této - sice nejnižší, avšak nejdůležitější – úrovni. Z hlediska nové legislativní úpravy trestně právní i sociálně právní je samozřejmě důležité posilovat vzdělávací aktivity zaměřené na implementaci efektivnějších metod sociální práce i trestního postihu do praxe. Velkým úkolem bude další rozvoj zajištění dlouhodobé péče o oběti komerčního sexuálního zneužívání dětí, zejména podpory nevládních organizací, které by odpovídající péči o děti mohly zajišťovat a vytvářet tak alternativu k funkcím, které plní stát. V neposlední řadě je nutné rozšiřovat používání senzitivních metod Policie ČR v detekci případů komerčního sexuálního zneužívání dětí a dalších rizikových jevů na úrovni jednotlivých komunit, kde – jak vyplývá z dosavadních zkušeností - působení orgánů státu a samosprávy a nevládních organizací přináší nejlepší a nejefektivnější výsledky.
Na posílení instrumentů policie v postupu proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí a na zlepšení práce policie se sociálně vyloučenými komunitami je zaměřen pilotní projekt, který ve spolupráci s chebským okresním policejním ředitelstvím a Městským úřadem v Chebu iniciovalo na sklonku roku 2003 Ministerstvo vnitra ČR a Úřad vlády ČR. Na Okresním ředitelství Policie ČR Cheb byl vytvořen počátkem roku 2004 speciální policejní tým EGER, jehož hlavním úkolem je získávat a analyzovat informace související s výskytem komerčního sexuálního zneužívání dětí v chebském regionu a navrhovat a provádět opatření k jeho omezení a potírání. Policisté se při své práci soustředí i na další rizikové jevy, kterými jsou zasaženy sociálně vyloučené komunity. Kromě trestně právního postihu pachatelů, kteří se zneužívání dětí dopouštějí, hraje důležitou roli i spolupráce se sociálními pracovnicemi Městského úřadu Cheb, včetně dvou terénních sociálních pracovnic, a se základními školami v Chebu. Takto nastavený systém spolupráce umožňuje úspěšnější a efektivnější poskytování pomoci dětským obětem, včetně řešení sociální situace jejich rodin. Důležitým prvkem v činnosti týmu je i prevence a osvěta, která spočívá například v přednáškové činnosti na základních školách, v pořádání letních táborů pro děti nebo v posílené hlídkové činnosti v rizikových lokalitách v Chebu. Samozřejmostí je úzká spolupráce a pravidelné operativní porady s policejními orgány SRN. Tento model spolupráce, který se ukazuje jako velice efektivní nejen v boji proti zneužívání dětí, bude v následujícím období zaváděn i do dalších regionů.
Cílem Akčního plánu Ministerstva vnitra a Policie ČR k realizaci Národní strategie protidrogové politiky na období 2003 - 2004 (schválen ministrem vnitra dne 24. 6. 2003) je zvýšení efektivity a akceschopnosti Policie ČR v boji s organizovaným zločinem, a to jak v České republice, tak i na mezinárodní úrovni, a integrace proaktivních metod policejní práce do činnosti policejních útvarů na lokální úrovni při snižování škod, které trestná činnost související s drogami způsobuje občanům, lokálním komunitám a státu. Prioritou je omezování nabídky a dostupnosti drog mezi dětmi a mladými lidmi. Zvláštní pozornost je věnována oblasti odborné přípravy a dalšího vzdělávání policistů, materiálnímu zabezpečení a prevenci zneužívání drog mezi policisty.
Zpráva o postupu a průběžných výsledcích zavádění Národní strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám (dále jen „Zpráva”) byla vzata vládou ČR na vědomí usnesením č. 800 ze dne 25. srpna 2004. Podle závěrů vyplývajících ze Zprávy jsou všechny střednědobé i dlouhodobé strategické cíle resortu vnitra v oblasti policejní práce ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám postupně naplňovány.
V oblasti vzdělávání a formování kariéry policistů došlo během let 2003 a 2004 k významnému pokroku. Menšinová problematika, otázky rasové rovnosti a lidských práv jsou zařazeny do vzdělávání studentů středních policejních škol a do průběžného proškolování učitelů těchto škol, stejně tak jako do vzdělávacího programu frekventantů základní odborné přípravy. Od druhé poloviny roku 2004 probíhá v rámci celoživotního vzdělávání policistů při všech krajských policejních správách kurz zaměřený na problematiku policejní práce ve vztahu k menšinám, kterým postupně projdou policisté všech služeb Policie ČR.
Ve výhledu následujících dvou let bude nezbytně nutné doplnit menšinovou problematiku do programu vzdělávání policejního managementu a vytvořit specializační kurzy pro příslušníky Služby cizinecké a pohraniční policie.
Ministerstvo vnitra ČR a Policie ČR zintenzivní nábor příslušníků menšin k Policii ČR, přičemž využijí vhodných prostředků k propagaci své zaměstnanecké politiky vůči příslušníkům minoritních skupin. I nadále bude důsledně uplatňovat antidiskriminační postupy v policejní práci a zavede systém kontroly chování policistů v rámci základní odborné přípravy s ohledem na případné xenofobní a rasistické projevy.
Na základě vyhodnocení pilotních projektů budou od počátku roku 2005 při všech krajských policejních správách zřízeny funkce styčných důstojníků pro práci s menšinami; ti nadále ponesou zodpovědnost za sestavení Plánu činnosti příslušné krajské správy Policie ČR ve vztahu k menšinám a za systematickou realizaci a koordinaci záměrů plynoucích z tohoto dokumentu. Ministerstvo vnitra a Policie ČR budou aktivně pokračovat v rozšiřování projektu asistentů policie a dalších procedurách navazování vztahů s představiteli minoritních komunit.
Klíčovými oblastmi i do budoucna zůstává zvyšování požadavků na odbornou a praktickou způsobilost policistů v dané problematice, uplatňování antidiskriminačních postupů v policejní práci, boj proti různým formám diskriminace uvnitř policejního sboru, podpora systémové preventivní činnosti Policie ČR ve vztahu k minoritám i podpora regionálních aktivit Policie ČR v této oblasti.
Východiskem pro návrhy na další opatření v dané oblasti budou údaje získané na základě sociologického šetření vztahu Policie ČR a národnostních a etnických menšin.
Kriminalita spojená s motorovými vozidly se v roce 2004 podílela na majetkové kriminalitě 36,9 %. Konkrétně se na majetkové kriminalitě podílely krádeže dvoustopých motorových vozidel (9,5 %), krádeže jednostopých motorových vozidel (0,4 %), krádeže věcí z aut (24,4 %) a krádeže součástek z motorových vozidel (2,6 %).
Ve srovnání s rokem 2003 byl zaznamenán mírný pokles odcizených dvoustopých (-1 041) i jednostopých (-60) vozidel. Došlo také k mírnému zlepšení objasněnosti dvoustopých motorových vozidel (z 14,8 % na 15,2 %). Počet nalezených motorových vozidel zůstává nadále na cca 40 %.
Velkým problémem jsou pojistné podvody, které tvoří 35–40 % všech odcizených vozidel. Jen malou část se podaří odhalit. Poškozenými se stávají pojišťovny a potažmo celá, přinejmenším motoristická veřejnost.
Ministerstvo vnitra si uvědomuje, že tzv. autokriminalita je dlouho trvajícím problémem a má v úmyslu na ni intenzivně zaměřit svou pozornost. Při snižování počtu především krádeží motorových vozidel hodlá využít i spolupráce se soukromým sektorem. Tuto spolupráci ve svých doporučeních prosazuje i Rada EU. V listopadu 2004 navštívili ministerstvo vnitra zástupci Národní platformy pro krádeže motorových vozidel z Nizozemí a nabídli svou pomoc a zkušenosti se spoluprací soukromého a veřejného sektoru.
V roce 2005 se zaměří ministerstvo vnitra v této oblasti především na spolupráci se soukromým sektorem, odhalování pojistných podvodů a ve spolupráci s ministerstvem dopravy na některé legislativní nedostatky.
Pro pojem diváckého násilí není vžita přesná definice. Většinou charakterizuje násilné nebo nebezpečné chování diváků v souvislosti se sportovními zápasy. Může se odehrávat na stadionech, v jejich bezprostředním okolí (nejčastěji ulice, nádraží, restaurace), nebo na trasách přesunu fanoušků. Pojem divácké násilí je používán u násilí, které je plánováno, má opakovaný či manifestační charakter a je realizováno relativně ohraničenou skupinou osob, jejichž jednotícím znakem je sounáležitost s určitým klubem či národním týmem. Kromě vlastního násilí pod tento pojem spadají i další formy rizikového chování, jako jsou rasistické urážky, používání extremistické symboliky či chování ohrožující bezpečnost ostatních diváků, hráčů a rozhodčích (například házení předmětů na hrací plochu). V České republice se případy diváckého násilí vyskytují nejvíce v souvislosti s konáním fotbalových utkání.
V České republice neexistuje samostatná právní norma, která by specificky upravovala pořádání velkých sportovních akcí. Případy diváckého násilí jsou postihovány zejména na základě řady ustanovení trestního zákona. V souvislosti se sportovními utkáními dochází nejčastěji k páchání následujících trestných činů: hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení; výtržnictví; krádež; poškozování cizí věci; neoprávněné podnikání.
K základním právním dokumentům v oblasti diváckého násilí z hlediska mezinárodního práva patří Radou Evropy vypracovaná Evropská úmluva k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech, která se pro Českou republiku stala závaznou od 1. 6. 1995. Česká republika průběžně implementuje směrnice, rozhodnutí a doporučení Rady Evropy a Rady Evropské unie, vztahující se k problematice diváckého násilí. Prioritou je v tomto směru zajištění bezpečnosti v souvislosti s fotbalovými zápasy s mezinárodní dimenzí a prevence rasismu, xenofobie a intolerance ve sportu.
V České republice funguje jako vládní orgán Koordinační komise k problematice diváckého násilí a nevhodného chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech. Koordinační komise byla zřízena při Ministerstvu vnitra v roce 1996 na základě usnesení vlády ČR ze dne 11. ledna 1995 č. 27, kterým Česká republika přistoupila k Evropské úmluvě k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech. Na jednání Koordinační komise participují zástupci Ministerstva vnitra, Policie ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Svazu měst a obcí, Českomoravského fotbalového svazu a Českého svazu ledního hokeje.
Aktivity Koordinační komise jsou zaměřeny na zlepšení spolupráce Policie ČR a sportovních klubů při přípravě a realizaci bezpečnostních opatření při fotbalových a hokejových zápasech a na předávání informací o současných evropských trendech zvyšování bezpečnosti na stadionech a postupech při prevenci diváckého násilí.
Ministerstvo vnitra je rovněž představitelem České republiky ve Stálém výboru Evropské úmluvy k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech, který je zřízen při Radě Evropy. Jeden ze stálých členů Koordinační komise (zástupce ředitelky odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra PhDr. Radim Bureš) je od roku 2004 předsedou Stálého výboru. Koordinační komise každoročně zpracovává Národní zprávu k diváckému násilí. Tento dokument, popisující aktuální stav a nově přijatá opatření, je předkládán na jednání Stálého výboru Evropské úmluvy.
V termínu 27. listopadu – 1. prosince 2004 hostila Česká republika hodnotící misi Rady Evropy k Evropské úmluvě k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech. Mise se zaměřila na zhodnocení, jak Česká republika, jakožto signatářský stát úmluvy, plní jednotlivé články úmluvy.
Ministerstvo vnitra rovněž iniciuje a podporuje výchovné, informační a výzkumné programy, mající za cíl snížit a eliminovat divácké násilí.
V únoru 2003 uspořádalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Českomoravským fotbalovým svazem, velvyslanectvím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a za podpory Policie ČR seminář „Bezpečnost na fotbalových stadionech”, určený představitelům klubů 1. a 2. fotbalové ligy.
V roce 2004 schválilo Ministerstvo vnitra sociálně preventivní projekt s názvem „Pozitivní fandovství”, zaměřený na mladé fotbalové příznivce ve věku 10 – 20 let s cílem vytvořit seskupení mladých fotbalových fanoušků na principu pozitivního fandovství a zamezení jejich infiltrace do chuligánských skupin. Projekt zahrnuje systémovou, cílenou preventivní práci s fanoušky na bázi klubového zařízení, nabídku volnočasových aktivit, podporu pozitivních fanouškovských akcí a výchovu k pozitivnímu fandovství. Projekt probíhá ve městě Liberec a byl podpořen částkou 100 000 Kč.
Vzhledem k účasti českého národního celku na Mistrovství Evropy v kopané 2004 v Portugalsku byl Ministerstvem vnitra finančně podpořen (částkou 15 000 Kč) projekt české fan ambasády. Fan ambasáda v průběhu šampionátu zajišťovala pro fanoušky informace v českém jazyce o jeho průběhu, možnostech dopravy, ubytování, stravování, místních zvyklostech atd. Jako součást fan ambasády byl připraven také tištěný průvodce pro fanoušky.
V uplynulém roce byly rovněž za spoluúčasti resortu realizovány projekty na dovybavení některých měst kamerovým systémem v okolí stadionů (Liberec, Teplice, Pardubice).
Ministerstvo vnitra na základě dobrých zkušeností některých měst vypracovalo návrh obecně závazné vyhlášky obce o stanovení podmínek pro pořádání a průběh veřejnosti přístupných sportovních podniků. Proběhla jednání se Svazem měst a obcí, který se stal významným partnerem státní správy, policie a fotbalových klubů při přípravě potřebných opatření.
Ministerstvo vnitra v souvislosti s vstupem České republiky do Evropské unie předalo ostatním členským státům Evropské unie seznamy zbraní a střeliva, které lze dovézt na území České republiky bez předchozího souhlasu příslušných orgánů České republiky ve smyslu nařízení vlády č. 151/2004 Sb. Současně sdělilo členským státům Evropské unie adresu kontaktního místa pro předávání a přijímání informací o pohybu zbraní a střeliva ve smyslu směrnice Rady Evropských společenství č. 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní a směrnice Rady Evropských společenství č. 93/15/EHS o harmonizaci předpisů týkajících se uvádění na trh a dozoru nad výbušninami pro civilní použití, které dnem vstupu České republiky do Evropské unie zahájilo svou činnost. Ministerstvo vnitra také informovalo členské státy Evropské unie o podmínkách cestování se zbraní a střelivem do České republiky na základě evropského zbrojního pasu vydaného členským státem Evropské unie. Po vstupu České republiky do Evropské unie začala Česká republika vydávat evropský zbrojní pas, který jeho držiteli usnadní cestování se zbraní do členských států Evropské unie.
Ministerstvo vnitra je významným ústředním správním úřadem s působností pro koordinaci činnosti správních orgánů a právnických a fyzických osob při vyhlášení krizových stavů a jejich řešení. Vnitřní koordinaci resortu ministerstva v této oblasti zajišťuje odbor bezpečnostní politiky (dále jen „OBP”).
V rámci přípravy na řešení krizových situací v roce 2004 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem obrany vypracovalo možné scénáře vývoje krizových situací, vyžadujících nasazení vojáků Armády ČR ve prospěch Policie ČR a integrovaného záchranného systému. Scénáře popisují průběh a způsob řešení vybraných možných krizových situací (narušování zákonnosti velkého rozsahu, migrační vlna velkého rozsahu, povodně, průmyslová havárie, rozsáhlé lesní požáry, epidemie osob a epizootie zvířat) a v případě potřeby počítají s posílením Policie ČR až 10 000 vojáky Armády ČR.
Na podzim roku 2004 ministr vnitra schválil krizový plán Ministerstva vnitra, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů, jež budou v rámci Ministerstva vnitra realizovány v případě krizové situace.
Na konci roku 2004 bylo na základě návrhu ministra vnitra vydáno nařízení vlády, které umožňuje v roce 2005 posílit činnost Policie ČR až 200 vojáky Armády ČR. V současné době se uvolnění vojáci podílejí na ostraze mezinárodního letiště v Praze Ruzyni a Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze.
Organizace a účast na cvičení orgánů krizového řízení je u Ministerstva vnitra prováděna v souladu s materiálem „Obecné zásady pro přípravu, organizaci a řízení cvičení orgánů krizového řízení ČR„.
V uplynulém období Ministerstvo vnitra řídilo cvičení k přípravě a řešení nevojenských krizových situací, jako byly cvičení MIGRACE 2004 (zdokonalovací součinnostní cvičení orgánů krizového řízení ČR zaměřené na prověření připravenosti zvládnout velkou migrační vlnu), BESKYDY 2004, ZÓNA, ROPA 2004.
Dlouhodobě se MV účastní mezinárodních cvičení organizovaných NATO a EU (CMX, CME).
V roce 2004 se MV účastnilo procedurálního cvičení orgánů krizového řízení NATO CMX 2004 a procedurálního cvičení orgánů EU CME 2004. Ministerstvo vnitra rovněž participovalo na mezinárodním velitelsko štábním cvičení a částečným vyvedením vojsk Hranice 2004.
Problematika bezpečnosti civilního letectví zůstává pro Ministerstvo vnitra i nadále jednou z priorit. Ochrana civilní letecké dopravy představuje soubor mnoha opatření, jak v oblasti pozemní, tak i vzdušné bezpečnosti.
V roce 2004 doplnilo Ministerstvo vnitra stávající systém bezpečnostních opatření o další prvek, běžný v řadě rozvinutých zemí – v polovině roku vytvořila Policie České republiky nový útvar, který bude zajišťovat ozbrojené bezpečnostní doprovody letadel.
Kromě toho jsme se podíleli ve spolupráci s Ministerstvem dopravy na přizpůsobování českých právních norem upravujících bezpečnostní standardy v civilním letectví požadavkům Evropské unie. Byl schválen nový Národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy, probíhají práce na novele zákona o civilním letectví.
Další důležitou oblastí zájmu Ministerstva vnitra je problematika vyhodnocování rizik pro civilní letectví, podpora toků bezpečnostně relevantních informací a obecně prohlubování spolupráce mezi všemi subjekty, které se na zajištění bezpečnosti letectví podílejí. Rovněž podporujeme procvičování nastavených bezpečnostních postupů a vzdělávání pracovníků všech složek zapojených do ochrany civilního letectví.
Prostituční scéna je jednou z oblastí, která je úzce spojena s mnoha doprovodnými jevy, které jsou naší společností vnímány velmi negativně a jako takové ohrožují vnitřní bezpečnost naší země. Jedná se zejména o závažnou trestnou činnost (drogová kriminalita, obchodování s lidmi, komerční sexuální zneužívání dětí), ale také o zdravotní rizika, která tuto činnost doprovázejí.
Řešení této problematiky je jednou z priorit Ministerstva vnitra, které zpracovalo věcný záměr zákona o regulaci prostituce. Východiskem pro jeho vypracování byly dva materiály, a to „Rozbor problémů souvisejících s prostitucí a vymezení podmínek jejich systémového řešení” schválený usnesením vlády č. 331 ze dne 14. dubna 1999, a „Návrh opatření k řešení problémů souvisejících s prostitucí” schválený usnesením vlády č. 1145 ze dne 15. listopadu 2000. Tyto materiály obsahují analýzu současné situace v oblasti prostituce včetně rozboru právních prostředků a efektivity jejich využívání.
Usnesením č. 387 ze dne 28. dubna 2004 vláda tento věcný záměr schválila a zároveň uložila úkol I. místopředsedovi vlády a ministrovi vnitra zpracovat a vládě do 29. dubna 2005 předložit návrh zákona o regulaci prostituce. Vzhledem k tomu, že Česká republika je vázána Úmluvou o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1951, se kterou je věcný záměr v rozporu (Úmluva mimo jiné zakazuje, aby osoby, které provozují nebo jsou podezřelé z provozování prostituce, byly nuceny podrobovat se speciální registraci, podléhat speciálnímu dozoru nebo ohlašovací povinnosti, byly povinny mít speciální průkaz), byl také v září 2004 vládě předložen návrh na vypovězení této Úmluvy.
Současná situace v oblasti odčerpávání zločineckých zisků není zcela uspokojivá. Orgány činné v trestním řízení se stále ještě zaměřují především na ukládání trestů odnětí svobody a odčerpávání nelegálně nabytých zisků ponechávají stranou. Příčinou tohoto stavu je jednak určitá roztříštěnost stávající právní úpravy, která odčerpávání výnosů dostatečně neakcentuje, a také nikoliv optimální spolupráce orgánů činných v trestním řízení v této oblasti.
Zástupci odboru bezpečnostní politiky průběžně sledují vývoj v této oblasti v zahraničí a účastní se mezinárodních konferencí s tím, aby získané znalosti využili při přípravě národní legislativy. Pod záštitou odboru byla (v lednu 2005) vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Nejvyššího státního zastupitelství a Útvaru nelegálních výnosů a daňové kriminality SKPV P ČR, která se danou problematikou zabývá. Cílem této skupiny je podrobně analyzovat problematiku vyhledávání, zajišťování a odčerpávání výnosů z trestné činnosti a navrhovat řešení v legislativní i nelegislativní oblasti. Postupně by měl být vytvořen systém, který umožní efektivně odčerpávat co možná největší část nelegálních zisků, a to jak prostředky trestně právními, tak i mimotrestními, např. s využitím institutů občanského nebo daňového práva.
Danou problematikou se odbor bezpečnostní politiky zabývá i na mezinárodní úrovni. V rámci Rady Evropy se účastníme na přijímání revize Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zajišťování a konfiskaci výnosů ze zločinu (č. 33/1997 Sb.). V rámci OSN se podílíme na vytváření modelové bilaterální smlouvy o sdílení konfiskovaných výnosů z trestné činnosti.
Aktuálně se odbor věnuje analýze problémů souvisejících s aplikací zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, který nabyl účinnosti k 1. 1. 2004. Byla vypracována zpráva o tom, jak je tento zákon v praxi využíván a v čem spočívají jeho stěžejní problémy. V návaznosti na tuto zprávu jsou dotčeným orgánům předkládána řešení identifikovaných problémů.
V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie připravilo Ministerstvo vnitra nařízení vlády, kterým se stanoví, které střelné zbraně a střelivo je možné z jiného členského státu Evropské unie přepravit na území České republiky bez předchozího souhlasu příslušných orgánů České republiky. Vláda návrh nařízení schválila a ve Sbírce zákonů bylo publikováno dne 7. dubna 2004 pod č. 151/2004 Sb.
Po dokončení zásadních kroků II. fáze reformy územní veřejné správy se činnost úseku reformy veřejné správy Ministerstva vnitra posunula více k řízení, koordinaci, metodické pomoci, dozoru a kontrole v oblasti veřejné správy s důrazem na její rozvoj a modernizaci. I proto byl úsek reformy veřejné správy od září roku 2004 přejmenován na úsek veřejné správy a v odborech proběhla reorganizace vyplývající ze změněné náplně činnosti. Došlo také k přejmenování odboru pro místní správu na odbor dozoru a kontroly veřejné správy, přechodem redakce časopisu Veřejná správa do dřívějšího odboru přípravy pracovníků ve veřejné správě vznikl odbor vzdělávání a informací ve veřejné správě.
Veškeré informace o činnosti úseku naleznou zájemci na webové adrese: www.mvcr.cz
V roce 2004 se v rámci veřejné správy Ministerstvo vnitra zaměřilo především na činnost v těchto oblastech:
V oblasti rozvoje územní veřejné správy byl hlavní důraz v roce 2004 kladen na:
Jedním z hlavních úkolů Ministerstva vnitra v rámci dokončení reformy územní veřejné správy je provedení analýzy účinnosti reformy a hledání nástrojů ke zkvalitnění činnosti samosprávných celků v oblasti přenesené i samostatné působnosti. Výchozím bodem je revize všech činností samosprávných celků a navržení způsobu snížení administrativního zatížení občanů, zjednodušení správních postupů a uplatnění moderních trendů v územní veřejné správě. Pro dosažení výše uvedeného cíle bylo vládou schváleno usnesení ze dne 17. března 2004 č. 238 o postupu optimalizace právního a ekonomického prostředí pro výkon veřejné správy orgány územních samosprávných celků.
Na dosažení stanovených cílů průběžně pracovaly a pracují tři pracovní skupiny, které jsou tvořeny zástupci samospráv, resortů a odborných expertů. Jedná se o:
Ministerstvo vnitra v průběhu roku 2004 i nadále pokračovalo v aktivitách souvisejících s vytvořením podmínek pro přehledné a jednotné územní uspořádání veřejné správy, které vláda podpořila svým usnesením ze dne 8. října 2003 č. 993 o sladění územní působnosti orgánů státu v území se správními obvody obcí s rozšířenou působností a s územními obvody vyšších územních samosprávných celků a které by v konečné fázi mělo přispět k lepšímu a jednotnému výkonu veřejné správy. V souvislosti se sladěním Ministerstvo vnitra připravilo návrh zákona o územně správním členění státu, který byl v květnu 2004 předložen do vlády.
Důležitým mezníkem roku 2004 bylo usnesení ze dne 17. března 2004 č. 237, kterým byl schválen materiál s názvem „Postup a hlavní směry reformy a modernizace ústřední státní správy, obsahující vyřešení gesce a organizačního zabezpečení”. Tímto krokem byla převedena k 1. dubnu 2004 gesce za reformu a modernizaci ústřední státní správy z Ministerstva vnitra na Úřad vlády. Ministerstvo vnitra je garantem Projektu B.3 s názvem „Lepší koordinace ústřední státní správy směrem k územní veřejné správě”. V rámci tohoto projektu byla zpracována „Analýza koordinačních mechanismů ústřední státní správy vůči územní správě”. Ministerstvo vnitra připravilo návrh postupu a harmonogramu řešení tohoto projektu. Obdobně Ministerstvo vnitra spolupracuje i na projektu A.3 „Vypracování pravidel pro fungování tzv. agentur pro ústřední státní správu” a podílí se i na dalších čtrnácti projektech k modernizaci veřejné správy.
Dále se v oblasti modernizace veřejné správy soustředil úsek veřejné správy na aktivity podporující dostupnost veřejných služeb a zavádění moderních metod řízení kvality ve veřejné správě. Obě uvedené oblasti aktivit byly realizovány v těsné spolupráci s Radou hospodářské a sociální dohody, s resorty práce a sociálních věcí, školství, zdravotnictví, dopravy, životního prostředí, kultury, zemědělství, informatiky a dále s krajskými úřady a úřady obcí a měst. Výsledky, kterých bylo v těchto oblastech dosaženo, lze rozdělit do následujících úseků:
V průběhu roku byla na základě dříve dokončené Analýzy veřejných služeb zpracována Strategie podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb, kterou vláda schválila usnesením č. 824 ze dne 1. září 2004. Pro vytvoření právních a finančních podmínek územní samosprávy k zabezpečení místních veřejných služeb byla schválena jako preferovaná varianta dobrovolného vytváření správních svazků obcí za účelem společného poskytování místních veřejných služeb s motivační podporou státu. Varianta umožňující převedení základních univerzálních služeb ze samostatné působnosti do přenesené působnosti, případně další varianty jsou akceptovatelné v závislosti na charakteru místní veřejné služby, zejména u případů týkajících se ohrožení života či vyloučení ze společnosti. Byla schválena realizace benchmarkingového projektu v letech 2005 – 2008.
V návaznosti na uvedené usnesení byl zpracován materiál „Návrh variant systému zjišťování údajů o dostupnosti a kvalitě vybraných veřejných služeb a jejich poskytování v rámci celé ČR”. Materiál analyzuje stávající systémy sběru dat o kvalitě a dostupnosti vybraných veřejných služeb, které provozují příslušné resorty a dále navrhuje varianty informačního systému o kvalitě a dostupnosti veřejných služeb. Materiál byl dne 3. prosince 2004 projednán a schválen hodnotící komisí Ministerstva vnitra pro výzkum a vývoj.
V průběhu celého roku 2004 Ministerstvo vnitra v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, vykonávalo ve vztahu ke krajům a obcím metodickou činnost. Předmětem častých dotazů ze strany krajů a obcí byly zejména: vymezení kategorie úředník, problematika výběrových řízení, převedení úředníka na jinou práci, specifika v úpravě základních povinností úředníka, atd. V oblasti vzdělávání úředníků se hovoří zejména o plánech vzdělávání, průběžném vzdělávání, akreditacích vzdělávacích institucí a zkouškách zvláštní odborné způsobilosti. V průběhu podzimu byla provedena analýza fungování zákona a byly zahájeny přípravné práce na novele, která bude předložena vládě v červnu 2005.
Při implementaci zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků právě v oblasti profesního vzdělávání, se podařilo díky významné spolupráci s vysokými školami vydat pro úředníky jak v tištěné tak i v elektronické podobě studijní texty pro vstupní vzdělávání a vzdělávání vedoucích úředníků včetně vzorových vzdělávacích programů. Na čtyřech CD nosičích tak vznikla za přispění významných českých odborníků v oblasti územní veřejné správy prakticky její encyklopedie jako důležitý pomocník nejen pro úředníky vykonávající státní správu v přenesené působnosti a vlastní samosprávnou působnost, ale i pro volené členy zastupitelstev.
V roce 2004 se realizoval i významný projekt pomoci Evropské unie novým členským zemím – v rámci Phare projektu „Všeobecný vzdělávací systém pro úředníky územních samosprávných celků” byly ve všech krajích ČR a v hlavním městě Praze vybudovány tzv. multimediální učebny pro realizaci nově zaváděného systému profesního vzdělávání úředníků s možností použití moderních informačních technologií zejména v distančním vzdělávání. V rámci tohoto projektu se např. dále aktualizují programy zvláštních odborných způsobilostí včetně jejich převedení do distanční podoby. Tento krok přispěje nejen k úspoře času vynakládaného mnoha úředníky na studium, ale přinese to i významné finanční úspory v rozpočtech místních samospráv.
Díky další zahraniční spolupráci se uskutečnil i studijní pobyt více než dvacítky mladých úředníků z ČR na Vyšší odborné škole veřejné správy v Římě. Aktuální pohled na současnou problematiku profesionalizace veřejné správy pak přinesla v pořadí již šestá konference ke vzdělávání ve veřejné správě realizovaná pod záštitou rektorky Palackého univerzity v Olomouci prof. MUDr. PhDr. Jany Mačákové, CSc., a tehdejšího hejtmana Olomouckého kraje ing. Jana Březiny. V tištěné i elektronické verzi byl vydán Sborník příspěvků této konference, v němž řada příspěvků odborně posunuje problematiku profesního vzdělávání obecně kupředu.
Udělováním akreditací vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů se úsek veřejné správy Ministerstva vnitra postupně propojuje se systémem dalšího profesního vzdělávání nejen v České republice, ale i v evropském kontextu. Publikovaná Zpráva o stavu vzdělávání ve veřejné správě za roky 2003 – 2004 přinesla celou řadu informací o rozvoji systému vzdělávání, které je realizována i díky významné podpoře na úrovni územních samosprávných celků.
Důležitou funkci v poskytování informací o veřejné správě plní týdeník vlády Veřejná správa, který je obecně ceněným a významným periodikem. V roce 2004 se týdeník věnoval především rozvoji územní veřejné správy a aktuálním otázkám modernizace a zkvalitňování veřejné správy. Týdeník uspořádal soutěž „Objev roku” v níž ministr vnitra uděluje ocenění nejlepším webovým stránkám obcí a mikroregionům. Vítězové soutěže se zúčastnili odborného semináře pořádaného úsekem veřejné správy. Součástí semináře byly i informace o nejnovějších trendech v aplikaci informačních technologií do oblasti veřejné správy. Zvýšenou pozornost časopis věnoval problematice malých obcí a systematicky spolupracoval se Spolkem pro obnovu venkova, jehož Zpravodaj je součástí časopisu. Pokračovala spolupráce s Asociací tajemníků městských a obecních úřadů, dalšími periodiky Ministerstva vnitra a odborem tisku a public relations Ministerstva vnitra.
Institut pro místní správu Praha je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem vnitra k zabezpečení vybraných úkolů státní správy na úseku vzdělávání úředníků územních samosprávných celků, tj. všech krajů a obcí v České republice. Hlavním úkolem Institutu pro místní správu Praha v systému vzdělávání je zejména celostátní metodická koordinace oblasti zvláštních odborných způsobilostí, průběžného vzdělávání navazujícího na zvláštní odborné způsobilosti a realizace ověřování zvláštní odborné způsobilosti zkouškou, a to s celostátní působností. Institut pro místní správu Praha dále poskytuje komplexní nabídku akreditovaných vzdělávacích programů k prohlubování kvalifikace úředníků v souladu s platnou právní úpravou. Vzdělávací programy jsou zajišťovány lektory s vysokou profesionální úrovní a s využitím moderních didaktických metod a technik.
Těžištěm práce Institutu v roce 2004 byla oblast zvláštních odborných způsobilostí. Institut měl v roce 2004 akreditovány vzdělávací programy pro všechny správní činnosti definované vyhláškou Ministerstva vnitra č. 512/2002 Sb. Přípravu však neposkytoval ve všech těchto správních činnostech. Většinu svých kapacit uvolnil pro zabezpečení ověření zvláštní odborné způsobilosti zkouškou. Zkoušky probíhaly jak ve vzdělávacím středisku Institutu v Benešově, tak v Praze a v detašovaném pracovišti Institutu v Prostějově. Z hlediska počtu vydaných osvědčení byl rok 2004 pro Institut velice úspěšný.
V roce 2004 Institut pro místní správu Praha vydal celkem 7 115 osvědčení podle zákona č. 312/2002 Sb., z toho 5 502 v oblasti zvláštních odborných způsobilostí, 1 088 osvědčení v oblasti průběžného vzdělávání, 525 v oblasti vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů.
Pro potřeby výuky rozvíjí Institut vlastní ediční a vydavatelskou činnost. Základ ediční činnosti Institutu tvoří čtyři ediční řady. Každá z těchto řad je zaměřena na jedno z následujících témat:
Vedle skript vydává Institut ke každému kurzu, který pořádá, pracovní sešity. Pracovní sešity jsou určeny výhradně posluchačům Institutu a jsou stejně jako skripta vydávány v uvedených edičních řadách.
Ve snaze nabízet svým posluchačům moderní, kvalitní a efektivní způsoby výuky byly zahájeny přípravné práce na zavedení e-learningových kurzů do nabídky vzdělávacích akcí Institutu. V současné fázi přípravy je řešena technická stránka systému. Do formy nutné pro tento způsob výuky jsou převáděny první kurzy. Vedle zkvalitnění výuky si Institut od zavedení e-learningu slibuje podchycení zájmu i těch úředníků, kteří se nemohou z důvodu časové zaneprázdněnosti zúčastnit prezenční formy výuky.
Institut pro místní správu Praha je řádným členem Asociace Evropských Národních Institutů a Ento (European Network of Training for Local and Regional Authorities). V současnosti má Institut uzavřeny s některými Institucemi smlouvu o spolupráci a s některými institucemi úzce spolupracuje.
Vedle vlastní analytické a vědecko-výzkumné činnosti je Institut členem nadnárodního řešitelského týmu projektu komise EU – „Určování a ověřování dovedností evropských úředníků – Cesta ke společnému způsobu vzdělávání”. Tento projekt směřuje k výběru a zkoumání hlavních dovedností evropského úředníka, který se zabývá otázkami spojenými s EU během každodenní práce ve své národní administrativě.
Projekt společného vzdělávání pro evropského úředníka je pod záštitou Asociace evropských národních vzdělávacích škol a institutů.
V rámci informatizace veřejné správy řešil úsek v roce 2004 zejména:
. Ministerstvo vnitra ze zákona vykonává dozor nad samostatnou a částečně též nad přenesenou působností obcí, krajů a hlavního města Prahy.
Hlavní důraz v této činnosti je kladen na metodickou pomoc územním samosprávným celkům. Z pravidelných akcí pořádaných Ministerstvem vnitra v roce 2004 lze uvést měsíční porady pracovníků ministerstva a zástupců krajských úřadů, odborné semináře na aktuální téma dle potřeb praxe, konzultační dny pro zástupce územních samospráv, účast zástupců na setkávání starostů a tajemníků obecních úřadů, ředitelů krajských úřadů. Kromě toho Ministerstvo vnitra zpracovává odpovědi na dotazy a vypracovává stanoviska k aktuálním výkladovým otázkám. Ministerstvo vnitra též zpracovalo v roce 2004 vzorové právní předpisy obcí (díl. I.–III.). Metodickou pomoc v území poskytuje i třináct dislokovaných pracovišť s dalšími jednadvaceti kontaktními místy. Metodická pomoc je poskytována zejména menším městům a obcím, které nedisponují dostatečným odborným aparátem.
V rámci dozorové činnosti Ministerstvo vnitra prověřuje právní předpisy obcí a krajů (řádově posouzeno 14 tis. právních předpisů v roce 2004). V případě, že shledá porušení zákona, vyzve obec ke zjednání nápravy. Pokud nedojde k nápravě, pozastaví účinnost právního předpisu a není-li ani tehdy provedena náprava, navrhne ministr vnitra Ústavnímu soudu zrušení právního předpisu. V roce 2004 byl podán návrh na zrušení 15 předpisů územních samosprávných celků (o jejich zrušení rozhodne Ústavní soud v roce 2005).
Ministerstvo vnitra kromě právních předpisů posuzuje i akty orgánů obce a kraje v samostatné působnosti (v roce 2004 posouzeno řádově 45 tis. aktů).
Na úseku kontroly se Ministerstvo vnitra zaměřilo v roce 2004 na realizaci plánu kontrol krajů a hl. m. Prahy, provedlo kontroly krajských úřadů Jihomoravského, Královehradeckého, Olomouckého, Plzeňského, Středočeského a Ústeckého kraje. Předmětem těchto kontrol, v souladu s přílohou usnesení vlády č. 554/2003, jsou systém kontrol krajských úřadů nad výkonem přenesené působnosti obcí, systém dozoru krajských úřadů nad výkonem samostatné a přenesené působnosti obcí a jeho výsledky, poskytování metodické odborné pomoci obcím krajským úřadem, agenda veřejnoprávních smluv, jejichž účinnost je podmíněna souhlasem krajského úřadu, publikování určených dokumentů ve Věstníku právních předpisů kraje a zveřejňování dokumentů na úřední desce úřadu. Zprávy o vyhodnocení výsledků kontrol výkonu přenesené působnosti orgány krajů a hlavního města Prahy jsou předávány k projednání Vládě České republiky. V roce 2004 vláda projednala zprávu o výsledcích kontrol za rok 2002 a 2003 a přijala k ní usnesení č. 459/2004 ze dne 12. 5. 2004.
V roce 2004 pokračovaly práce na postupném vytvoření registru rodných čísel, jehož plné zavedení bude znamenat zefektivnění výkonu státní správy, neboť postupně odpadne vyhledávání jednotlivých záznamů v archivech manuálních evidencí, zabrání se chybám při přidělování, ověřování a změně rodných čísel.
Při vytváření registru rodných čísel byly odstraňovány případné duplicity rodných čísel i další zjištěné nesoulady v informačním systému evidence obyvatel.
Dále pokračovalo poskytování rodných čísel Policii České republiky, která je přiděluje cizincům s povolením k pobytu na území České republiky a osobám, kterým byl udělen azyl na území České republiky.
V roce 2004 úsek veřejné správy intenzivně rozvíjel mezinárodní vztahy v oblasti veřejné správy. Pokračovala bilaterální spolupráce s již tradičními smluvními partnery (zejména se rozvinuly kontakty se SRN /Svobodný stát Sasko, Svobodný stát Bavorsko/, Slovenskou republikou, švýcarským kantonem Curych, Francií, Finskem, Švédskem a státy jihovýchodní Evropy v rámci Paktu stability).
V rámci multilaterální spolupráce nadále pokračovaly projekty a aktivity v rámci Visegrádské čtyřky (V4), které se v roce 2004 zaměřily v souladu s Prohlášením státních tajemníků a náměstků ministrů zodpovědných za reformu veřejné správy z roku 2003 zejména na racionalizaci veřejné správy, přípravu samospráv na čerpání pomoci z fondů Evropské unie a výměnu zkušeností po vstupu do Evropské unie. Aktivní činnost se rozvíjela především v rámci třech expertních skupin zabývajících se modernizací veřejné správy, optimálním rozdělením správy a samosprávy, využíváním informačních systémů ve veřejné správě a přípravou a vzděláváním úředníků státní správy a samosprávy. V Praze se 25.-26. listopadu 2004 uskutečnilo zasedání státních tajemníků a náměstků ministrů zodpovědných za veřejnou správu zemí V4, které zhodnotilo činnost expertních skupin, určilo hlavní směry činnosti na rok 2005 a vyhodnotilo dopady vstupu zemí V4 do Evropské unie na jejich veřejnou správu.
Kromě sousedních států České republiky, kandidátských států a států Evropské unie je třeba se zmínit o dlouhodobé spolupráci Ministerstva vnitra s Kanadou (za podpory kanadské vlády). Jedná se o aktivity vycházející ze společného projektu zemí V4 a Kanady (podporovaný kanadskou vládní agenturou CIDA ve spolupráci s Federací kanadských měst). V listopadu 2004 byl v Budapešti oficiálně ukončen tří a půlletý projekt CUI (Kanadský urbanistický institut), podporovaný agenturou CIDA ve spolupráci s Federací kanadských měst a ICSC (Mezinárodní centrum pro trvale udržitelná města) „Local Government Support Program” ve státech V4. Ministerstvo vnitra bylo do projektu aktivně zapojeno.
V rámci realizace samotné reformy a modernizace veřejné správy se dále využívaly mezinárodní zkušenosti zahraničních partnerů, zejména Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Rady Evropy, EIPA (Evropský institut veřejné správy), IIAS (Mezinárodní institut správních věd) aj.
Spolupráce s OECD se uskutečňuje zejména prostřednictvím účasti zástupců Ministerstva vnitra na aktivitách Výboru OECD pro veřejnou správu PGC (Výbor pro veřejnou správu - dříve známý pod zkratkou PUMA, tj. Public Management Committee - byl rozhodnutím Rady OECD dne 15. ledna 2004 přejmenován na Public Governance Committee, tj PGC). Činnost Výboru PGC, který se během roku 2004 sešel dvakrát, se zaměřila především na modernizaci vládnutí, jehož hlavní atributy jsou v současné době spatřovány v transparentnosti, dostupnosti veřejné správy a kvalitní veřejné diskusi mezi vládou, občany a státními úředníky.
Zástupci Ministerstva vnitra se účastní řady pracovních výborů a expertních skupin. Spolupráce s OECD dává platformu pro využití nejlepších praxí států OECD v oblasti veřejné správy, čímž zkvalitňuje vlastní práci v oblasti modernizace veřejné správy v České republice (využívání nejlepších principů pro fungování veřejné správy v Evropě a nejen v ní). Velmi přínosná je např. účast odborníků Ministerstva vnitra v expertní skupině pro řízení konfliktu zájmů, která v roce 2004 uzavřela dvouletý blok věnovaný vyhodnocování antikorupčních opatření a v roce 2005 hodlá zaměřit svou pozornost na problematiku veřejných zakázek.
Ministerstvo vnitra se rovněž podílelo na přípravě Ekonomického přehledu České republiky 2004 v částech týkajících se korupce a migrace.
Dne 1. září 2004 nabyla účinnost nová smlouva o prodloužení programu SIGMA (SIGMA je společný program OECD a Evropské unie), a to do 31. prosince 2006. SIGMA, jež doplňuje ostatní formy pomoci Evropské komise, si klade za cíl podpořit zejména aktivity zaměřené na reformu státní správy, snahy o zlepšení managementu a kontroly veřejných financí a boj proti podvodům. V prosinci 2004 tak bylo na základě setkání zástupců Ministerstva vnitra se zástupci SIGMA zahájeno několik projektů spadajících do těchto oblastí.
Významná byla též spolupráce s Radou Evropy, spojená zejména s účastí delegátů České republiky (zástupců úseku veřejné správy Ministerstvo vnitra) v Řídícím výboru pro místní a regionální demokracii (CDLR) a v jeho specializovaných podvýborech zaměřených na jednotlivé oblasti místní a regionální demokracie (místní finance a veřejné služby, struktura a právní rámec místní a regionální správy, přeshraniční spolupráce, účast občanů ve veřejném životě na místní a regionální úrovni). Právě tato posledně uvedená oblast se dostala do popředí zájmu CDLR, příslušný expertní výbor se na svých zasedáních zabýval zejména analýzou dopadů Úmluvy o účasti cizinců ve veřejném životě na místní úrovni a Doporučení (2001) 19 o účasti občanů na místním veřejném životě; zvýšená pozornost byla věnována i otázkám etiky na místní a regionální úrovni správy. Vzhledem ke své předchozí aktivní účasti v této oblasti (např. v roce 2003 Ministerstvo vnitra přeložilo a s finanční podporou Rady Evropy koordinovalo vydání Příručky dobré praxe v oblasti etiky veřejné správy na místní úrovni) se Česká republika přihlásila jako jeden ze 14 států ke zpracování případové studie týkající se implementace etiky na místní a regionální úrovni správy. Další významnou aktivitou v posledním období byla příprava právního dokumentu k problematice regionálních samospráv, zde však prozatím nebylo dosaženo mezi státy shody o tom, v jaké formě by předmětný dokument měl být přijat (zda jako právně závazná úmluva či jen politicky závazné doporučení).
Ministerstvo vnitra se v roce 2004 rovněž zasloužilo o zintenzivnění spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi, orgány a školami v oblasti veřejné správy, zejména s Evropským institutem veřejné správy a s College of Europe.
Zvláštní kapitolou v oblasti mezinárodních styků ve veřejné správě je spolupráce Ministerstva vnitra se státy jihovýchodní Evropy v rámci Paktu stability.
Projekt „Transfer know-how a výměna zkušeností s reformou veřejné správy mezi zeměmi střední a východní Evropy” úsek veřejné správy realizuje již od roku 2001, a to za podpory Ministerstva zahraničních věcí (finanční prostředky jsou vyčleňovány každý rok na základě předložených návrhů spolupráce). Cílem projektu je napomoci politické, ekonomické a sociální stabilizaci států této oblasti prostřednictvím usnadnění konsolidace demokratických struktur a rozvoje správních a institucionálních kapacit. Spolupráce v rámci zmiňovaného projektu v roce 2004 zahrnovala Srbsko a Černou Horu. Zejména ze strany Černé Hory byl zaznamenán velký zájem o výměnu zkušeností – jak v oblasti veřejné správy, tak i v oblasti soudnictví. V srpnu 2004 byla v Praze přijata delegace v čele s ministrem spravedlnosti Ž. Šturanovićem. V návaznosti na toto přijetí připravil úsek veřejné správy Ministerstva vnitra v listopadu 2004 seminář pro odborníky z Ministerstva spravedlnosti Republiky Černá Hora. Ve dnech 26. listopadu - 1. prosince 2004 se uskutečnila zahraniční pracovní cesta zástupců Ministerstva vnitra do Bělehradu, jejímž výsledkem bylo navázání na předchozí spolupráci v rámci daného projektu a naplánování semináře pro srbské experty na první polovinu roku 2005.
V rámci finalizace přístupového procesu České republiky k Evropské unii bylo nutné zabezpečovat úkoly i v oblasti veřejné správy. I když problematika reformy veřejné správy nespadá do žádné z negociačních kapitol, Evropská komise pravidelně hodnotila průběh reformy veřejné správy v České republice. Pokud jde o plnění úkolů vyplývajících z dokumentů významných pro vstup do Evropské unie, úsek pro reformu veřejné správy pravidelně vyhodnocoval výsledky z oblasti veřejné správy, zejména u úkolů obsažených v „Souhrnu zbývajících úkolů ČR pro vstup do EU” a v „Akčním plánu pro posílení administrativní a soudní kapacity ČR”.
Zástupci České republiky (Ministerstva vnitra na úrovni náměstka ministra vnitra pro veřejnou správu a dalších ústředních správních úřadů) se v roce 2004 zúčastnili dvou pololetních setkání generálních ředitelů odpovědných za veřejnou správu v zemích Evropské unie (květen 2004 v Irsku a listopad 2004 v Nizozemsku) a jsou aktivně zapojeni rovněž do činnosti specializovaných pracovních skupin (IPSG – pracovní skupina pro inovativní veřejné služby; HRMG – pracovní skupina pro řízení lidských zdrojů; e-gov – pracovní skupina pro e-Government; DEBR – pracovní skupina ředitelů a expertů na lepší řízení a DSPA – pracovní skupina ředitelů škol a institutů veřejné správy). Ministerstvo vnitra nese za Českou republiku gesci za činnost pracovní skupiny IPSG, která se zabývá metodami řízení kvality ve veřejné správě, a za činnost koordinační pracovní skupiny, která sdružuje členy všech uvedených pracovních skupin za Českou republiku.
Také v průběhu roku 2004 pokračovala spolupráce s členskými státy EU prostřednictvím programů Phare.
Tento twinningový projekt byl ukončen v dubnu 2004 a byl zaměřen na reformu územní veřejné správy. Spolu s Ministerstvem vnitra se ho zúčastnil sedm krajů České republiky. Zahraničními partnery v rámci projektu byly Ministerstvo vnitra Francie a servisní organizace Sdružení švédských obcí a Sdružení švédských regionů. Společná úspěšná implementace vedla k naplnění hlavního cíle projektu - zahájit efektivní spolupráci a komunikaci v rámci územní samosprávy nutnou k aplikování acquis a zapojení občanů. Mezi nejdůležitější výsledky projektu patří:
Doporučení byla předána všem důležitým partnerům, včetně všech 14 krajských úřadů a statutárních měst.
Projekt pokračoval v roce 2004 a jeho cílem je:
Dnem vstupu České republiky do Evropské unie nabylo účinnosti ustanovení § 41a zákona 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, na jehož základě lze k cestě do členských států Evropské unie použít jako cestovní doklad občanský průkaz České republiky. Jedná se o občanské průkazy typu identifikační karty vydávané od května 1993.
V přístupových dokumentech se Česká republika zavázala vydávat cestovní pas podle specifikace Evropské unie do jednoho roku od vstupu do unie. Tento doklad bude vydáván již od března 2005 a jeho provedení bude plně odpovídat standardu Evropské unie. Titulní strana desek tohoto cestovního pasu bude opatřena nápisem „Evropská unie” a stránka s osobními údaji bude přemístěna na stranu č. 2 pasové knížky.
Začaly práce (v souladu s Nařízením Rady Evropské unie č. 2252/2004) na vydávání cestovního pasu s biometrickými údaji. Tento cestovní pas by měl být vydáván od druhé poloviny roku 2006.
Pro informaci lze uvést, že v roce 2004 bylo v České republice vyrobeno 1 562 381 občanských průkazů se strojově čitelnými údaji a 1 092 867 strojově čitelných cestovních pasů.
Dnem 1. dubna 2004 nabyl účinnosti zákon č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s evidencí obyvatel. Tato novela měla za cíl vytvořit ucelený informační systém evidence obyvatel při současném respektování požadavku na ochranu osobních údajů.
V návaznosti na uvedený zákon byla zpracována vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, která nabyla účinnosti dnem 28. dubna 2004 a dále byla novelizována vyhláškou č. 661/2004 Sb.
S cílem sjednotit strukturu a procesní úkony při výkonu agend na úseku občanských průkazů a cestovních dokladů, zpřesnit práva a povinnosti právnických a fyzických osob při podávání žádosti o vydání občanských průkazů nebo cestovních dokladů a přesně a jednoznačně definovat vztah mezi informačními systémy evidence občanských průkazů a cestovních dokladů a informačním systémem evidence obyvatel byly v roce 2004 schváleny novely zákonů o občanských průkazech a o cestovních dokladech. V návaznosti na uvedené novely byla vydána prováděcí vyhláška č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákony o občanských průkazech a cestovních dokladech a nařízení vlády č. 612/2004 Sb., kterým se stanoví lhůty pro výměnu občanských průkazů bez strojově čitelných údajů.
V oblasti územní problematiky byl úspěšně přijat zákon č. 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů a o změně zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla schválena vyhláška č. 388/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, a vyhláška č. 623/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy.
V únoru 2004 nabyl účinnosti zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, který zpřesnil úpravu týkající se místního referenda a zrušil zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu.
Od dubna 2004 jsou účinné hned 3zákony připravené v gesci Ministerstva vnitra, a sice zákon č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, jehož cílem bylo vytvoření uceleného informačního systému evidence obyvatel při současném respektování požadavku na ochranu osobních údajů, zákon č. 165/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který nově umožňuje, aby matriční úřady vedly matriční knihy souběžně pomocí výpočetní techniky pouze tehdy, pokud se samy pro takový postup rozhodnou, tj. jsou-li vybaveny odpovídající technikou, a dále je nově upraven výdej a rozsah údajů z informačního systému evidence obyvatel a evidence občanských průkazů, a konečně zákon č. 216/2004 Sb., kterýmse mění zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, který sjednotil právní úpravu užívání znaku a vlajky územních samosprávných celků.
V červenci 2004 nabyl účinnosti zákon č. 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů a o změně zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Na jeho základě přešly některé obce z území jednoho kraje do území jiného kraje, s cílem zlepšit dostupnost veřejné správy občanům.
Od července téhož roku je účinný rovněž zákon č. 418/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravil některé volební obvody na území hlavního města Prahy pro volby do Senátu, za účelem zmenšení rozdílu v počtu obyvatel mezi jednotlivými volebními obvody.
V souvislosti s reformou veřejných financí v oblasti odměňování připravilo MV v roce 2004 následující právní předpisy:
Na úseku veřejné správy Ministerstvo vnitra v roce 2004 dále připravilo následující předpisy účinné počínaje 1. lednem 2005:
Do oblasti veřejné správy spadá i příprava nového správního řádu jako univerzální procesní normy pro oblast veřejné správy a dokončení nové koncepce správního trestání, připravené za účelem posílení efektivity správnětrestní odpovědnosti:
Nový správní řád byl dne 24. června 2004 schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR ve znění pozměňovacího návrhu Senátu. Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen dne 24. září 2004 jako zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, a účinnosti nabude k 1. lednu 2006.
Cílem reformy správního řízení bylo zavést do správního řízení nové instituty a zpřesnit současnou úpravu tam, kde její nedostatečnost umožňuje nejednoznačný výklad. Nová ustanovení budou mít velký význam pro prevenci korupce a obnovu důvěry občanů ve veřejnou správu, zvýší právní jistotu adresátů veřejné správy, jakož i efektivitu správního řízení. Uložené povinnosti by měly být snáze vymahatelné a náklady správních orgánů sníženy. Právní úprava správního řízení byla zpracována v souladu s evropskými standardy správního práva.
V rámci reformy správního trestání byl připraven návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a o řízení o nich (zákon o přestupcích), neboť současná právní úprava správního trestání je nejednotná a komplikovaná a v mnohém směru málo efektivní. To se týká nejen systému sankcí a způsobu jejich ukládání, ale i nedostatečně účinného mechanismu jejich výkonu. Tato problematika je v současné době řešena ve velkém množství předpisů různého stáří i úrovně bez jednotného systému. Proto byl připraven nový zákon o přestupcích, který vnese řád do hmotné i procesní části trestního práva správního. Návrh paragrafovaného znění byl vládě předložen v únoru 2004. I tato úprava respektuje standardy evropského práva a účinnosti by měla nabýt dnem 1. ledna 2006.
V oblasti vnitřní bezpečnosti byl v roce 2004 připraven návrh novely zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, který rozšiřuje oprávnění příslušníků policie provádět za splnění zákonem daných podmínek identifikační úkony i přes nesouhlas a odpor podezřelé a obviněné osoby, jakož i osoby, která již byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin. Citovaný návrh bude v nejbližších dnech předložen vládě;
Dále byl připraven návrh novely zákona č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, usiluje o zřízení mezinárodní spolupráce v oblasti zvláštní ochrany osob v souvislosti s trestním řízením, neboť vzhledem k geografickým a demografickým podmínkám České republiky lze předpokládat situace, kdy bude k zajištění bezpečnosti chráněné osoby nutná její relokace mimo území ČR. V takových případech je nutné, aby bezprostřední ochranu poskytovaly přímo zahraniční bezpečnostní sbory. Současně je třeba zajistit reciprocitu ze stany České republiky. Citovaný návrh byl v září 2004 předložen Poslanecké sněmovně.
Pod č. 633/2004 Sb. byl ve Sbírce zákonů v roce 2004 vyhlášen ústavní zákon o změně státních hranic se Spolkovou republikou Německo, na jehož základě došlo k úpravě státních hranic podle mezinárodní smlouvy mezi ČR a SRN o změně průběhu společných státních hranic v prostoru dálničního mostu na hraničním přechodu Rozvadov – Waidhaus. Účinnosti ústavní zákon nabyl dne 17. prosince 2004.
Vedle uvedených legislativních návrhů v oblasti vnitřní bezpečnosti bylo v roce 2004 připraveno a vyhlášeno neméně významné nařízení vlády č. 151/2004 Sb., kterým se stanoví, které střelné zbraně nebo střelivo je možné z jiného členského státu EU přepravit na území České republiky bez předchozího souhlasu příslušných orgánů České republiky; nařízení je účinné od 1. května 2004.
S cílem pokračovat v rozvoji koncepce integrace cizinců na území ČR byla v roce 2004 připravena jednak novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravující v souladu s právem ES právo na sloučení rodiny a jednotný postup členských států EU v případech průvozu občanů třetích zemí za účelem navrácení leteckou cestou (v listopadu 2004 návrh předložen vládě), jednak novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, upřesňující dikci některých sporných ustanovení a zpřesňující postupy správních orgánů za účelem hladšího azylového řízení. Návrh vláda schválila dne 26. ledna 2005.
Vedle uvedené novely zákona o azylu byla v roce 2004 připravena tzv. euronovela azylového zákona, jež je reakcí na přijatá opatření EU v oblasti azylu. Zákon byl dne 2. února 2005 podepsán prezidentem republiky a v nejbližší době bude vyhlášen ve Sbírce zákonů.
V souvislosti s rokem 2004 v oblasti vnitřní bezpečnosti zmiňujeme v neposlední řadě přípravu a vyhlášení 7 prováděcích právních předpisů k zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Jejich původně navrhovaná účinnost k 1. 1. 2005 byla tak jako v případě zákona odložena na 1. 1. 2006.
Vedle vlastní legislativní činnosti je v rámci Ministerstva vnitra prováděna i vnitřní legislativní činnost spočívající v tvorbě a vydávání interních aktů řízení ministra vnitra, jejichž pomocí jsou konkretizovány dopady obecné právní úpravy na konkrétní podmínky a činnost Ministerstva vnitra.
Odbor komunitárního práva vznikl dne 1. července 2004. Jeho postavení je stanoveno nařízením Ministerstva vnitra č. 98/ 2000, kterým se stanoví organizace Ministerstva vnitra, ve znění pozdějších předpisů.
Odbor v rámci svého předmětu činnosti zejména připravuje a projednává návrhy právních předpisů, jejichž cílem je transpozice práva ES/EU do právního řádu České republiky, zpracovává a posuzuje spolupráci s věcně příslušnými útvary návrhy právních předpisů ES a EU; plní organizátorskou, koordinační, metodickou a odborně konzultační funkci při vyhledávání dokumentů práva ES/EU v rámci databáze ISAP a databáze CELEX a při vyhledávání dalších předpisů s mezinárodním prvkem; zabezpečuje vydavatelskou činnost Ministerstva vnitra ve vztahu ke Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv; připravuje věcné záměry návrhů zákonů ve spolupráci s odborem legislativy a koordinace předpisů a spolupracuje s ním na přípravě a projednávání návrhů právních předpisů na úseku publikace právních předpisů.
Dne 24. listopadu 2004 byla usnesením vlády č. 1153 schválena Směrnice vlády o postupu při zasílání návrhů legislativních ES/EU a materiálů Evropské komise Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. Na základě této směrnice připravuje odbor komunitárního práva ve spolupráci s věcně příslušnými útvary stanoviska k návrhům legislativních aktů ES/EU.
Komunitárním právem se rozumí právo Evropských společenství a společně s unijním právem, což je právo Evropské unie, tedy právo vzniklé v rámci mezivládní spolupráce členských států Evropské unie, tvoří evropské právo. V praxi se setkáváme zejména s komunitárním právem Evropských společenství vydaným na základě čl. 249 Smlouvy o založení Evropského společenství, a to ve formě nařízení, směrnic, rozhodnutí, doporučení a stanovisek orgánů Evropských společenství. Texty evropského práva jsou publikovány v Úředním věstníku Evropské unie, jehož redakci, tisk a distribuci zajišťuje Úřad pro úřední tisky Evropských společenství se sídlem v Lucembursku. Ode dne vstupu České republiky do Evropské unie, tj. od 1. května 2004, jsou všechny právní předpisy ES/EU publikované v Úředním věstníku Evropské unie vyhlašovány rovněž v českém jazyce. Pro vyhledávání těchto právních předpisů je možné využít služeb databáze EURLEX/CELEX, kterou provozuje Úřad pro úřední tisky Evropských společenství a která je přístupná zdarma prostřednictvím internetu. Odkaz na EURLEX/CELEX lze nalézt také na internetových stránkách Ministerstva vnitra http://www.mcr.cz/2003/rady/sbirka_rady.html. Elektronická podoba Úředního věstníku Evropské unie je dostupná rovněž na Portálu veřejné správy v rámci sekce Zákony-Směrnice EU (http://portal.gov.cz/wps/portal/s.155/706). Dále informace o právních předpisech ES/EU poskytuje např. Úřad vlády, který spravuje databázi ISAP (Informační systém pro aproximaci práva).
Do zákonné působnosti Ministerstva vnitra patří též výkon státní správy na úseku sdružovacího práva. Na základě příslušných zákonů Ministerstvo vnitra provádí registraci občanských sdružení, politických stran a politických hnutí, evidenci odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, jakož i povoluje tzv. organizacím s mezinárodním prvkem působit v České republice.
Při registraci politických stran a politických hnutí popř. při jejím odmítnutí, při změně stanov a při zániku těchto subjektů se postupuje podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2004 bylo registrováno 7 politických stran a 7 politických hnutí, žádný návrh na registraci nebyl odmítnut. V rejstříku stran a hnutí bylo k 31. 12. 2004 vedeno celkem 83 stran a 46 hnutí.
Postup při registraci občanských sdružení (spolků, společností, svazů, klubů apod.) popř. odmítnutí registrace, změně stanov a zániku občanských sdružení, upravuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě citovaného zákona je rovněž zajišťována evidence odborových organizací a organizací zaměstnavatelů. Podání podle zákona č. 83/1990 Sb. jsou neustále velmi četná. Ministerstvo vnitra je přitom orgánem, který tuto agendu zabezpečuje v I. stupni. V roce 2004 bylo zaregistrováno 3 656 občanských sdružení, evidováno 23 odborových organizací a 1 organizace zaměstnavatelů, 11 návrhů na registraci občanského sdružení bylo odmítnuto (od 1. 5. 1990, kdy nabyl účinnosti zákon č. 83/1990 Sb., bylo k 31. 12. 2004 registrováno 59 577 těchto sdružení).
Na základě zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v ČSSR, ve znění pozdějších předpisů, lze povolit zřízení mezinárodní nevládní organizace nebo povolit takové organizaci vyvíjet činnost nebo mít sídlo v České republice. Dále lze povolit zřízení organizace cizích státních příslušníků a zřízení zvláštní organizace pro zastoupení zájmů České republiky v mezinárodní nevládní organizaci. V roce 2004 bylo vydáno 13 povolení podle tohoto zákona, 1 žádost byla zamítnuta (celkem působilo v České republice 262 těchto organizací).
Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo vnitra ústředním orgánem státní správy mimo jiné rovněž pro volby do zastupitelstev územní samosprávy (tj. volby do zastupitelstev obcí a volby do zastupitelstev krajů), volby do Parlamentu České republiky (tj. jak volby do Poslanecké sněmovny, tak i volby do Senátu) a volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky.
Oddělení volební a sdružování odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra připravuje návrhy právních předpisů na úseku voleb a celostátního i místního referenda, zajišťuje po organizační a materiální stránce volby a celostátní referendum, plní úkoly sekretariátu Státní volební komise, zpracovává odborná stanoviska k vyhlášení a organizačně technickému zabezpečení místního referenda.
Ve dnech 11. a 12. června 2004 proběhly na území České republiky historicky první volby do Evropského parlamentu. Právo volit své zástupce do Evropského parlamentu získali občané České republiky vstupem do Evropské unie. Volby do Evropského parlamentu jsou výjimečné zejména tím, že na území České republiky mohou kandidovat a pro kandidáty zaregistrované na kandidátních listinách v České republice hlasovat i občané jiných členských států Evropské unie a naopak státní občané České republiky mohou kandidovat a hlasovat na území jiného členského státu pro tamním státem zaregistrované kandidáty. I pro volby do Evropského parlamentu však platí zásada, že každý volič může v těchto volbách hlasovat pouze jednou. K zamezení dvojího hlasování proto vytvořily členské státy systém výměny informací o voličích, kteří požádali o zápis do volební evidence pro volby do Evropského parlamentu v jiném členském státě, než kterého jsou státními občany. Do tohoto systému výměny informací se před volbami zapojilo i Ministerstvo vnitra České republiky, které plnilo úlohu komunikační centrály. Ke koordinaci postupu jednotlivých členských států při volbách do Evropského parlamentu přispěla schůzka zástupců členských a přistupujících států Evropské unie, která se konala v listopadu 2003 v Bruselu a které se účastnili zaměstnanci odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra.
Pro volby do Evropského parlamentu zaregistrovalo Ministerstvo vnitra celkem 31 politických stran, politických hnutí a koalic a 806 kandidátů, z čehož 5 kandidátů byli občané jiného členského státu Evropské unie, kteří využili svého práva kandidovat mimo svůj domovský stát. Voleb se zúčastnilo 2 346 010 voličů (28,32 %). Na území České republiky se volilo 24 poslanců Evropského parlamentu.
Poslancem Evropského parlamentu byli zvoleni také čtyři senátoři, avšak výkon funkcí v obou těchto zastupitelských orgánech je neslučitelný. Vzhledem k tomu, že dva z těchto zvolených senátorů již vykonávali mandát v posledním roce svého volebního období, byly doplňovací volby vyhlášeny jen ve dvou volebních obvodech (se sídlem v Praze 4 a Znojmě); jejich první kolo se konalo ve dnech 8. a 9. října 2004 a druhé kolo o týden později 15. a 16. října 2004.
Na podzim 2004 proběhly rovněž volby do jedné třetiny Senátu (první kolo voleb ve dnech 5. a 6. listopadu 2004 a druhé kolo voleb 12. a 13. listopadu 2004), ve kterých bylo zvoleno 27 senátorů, kteří nahradili senátory, kterým vypršelo šestileté funkční období. Prvního kola voleb do Senátu se zúčastnilo 28,97 % voličů a druhého kola 18,41 %.
Současně s prvním kolem voleb do Senátu se ve dnech 5. a 6. listopadu 2004 konaly volby do zastupitelstev krajů. Tyto volby se v historii existence krajů jako vyšších územně samosprávných celků konaly podruhé (funkční období zastupitelstva kraje je čtyřleté). Konaly se ve 13 krajích; volební účast v těchto volbách činila 29,62 % voličů. Pokud jde o zastupitelstvo hlavního města Prahy, volby do něj proběhnou souběžně s volbami do zastupitelstev obcí v roce 2006 podle právní úpravy voleb do zastupitelstev obcí obsažené v zákoně č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
V průběhu roku 2004 proběhly ve dnech 17. ledna, 24. dubna, 4. září a 4. prosince nové volby do zastupitelstev obcí. Nové volby do zastupitelstva obce se konají, jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu nebo poklesne pod hranici 5 a nejsou náhradníci, dojde-li ke vzniku nové obce, nové městské části nebo nového městského obvodu nebo jestliže Ministerstvo vnitra rozhodne o rozpuštění zastupitelstva obce, které se nesešlo po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet nebo které ani přes výzvu ředitele krajského úřadu nepostupuje v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu.
Na základě vyhodnocení poznatků všech volebních orgánů je možné konstatovat, že organizace a provedení všech výše zmíněných voleb, které se v roce 2004 konaly, bylo řádně zabezpečeno a všechny volby proběhly při zachování zákonnosti a otevřenosti celého volebního procesu, včetně informovanosti voličů i kandidujících subjektů o jednotlivých úkonech volebních orgánů a následně o výsledcích hlasování.
Pokud jde o nové právní předpisy na úseku voleb, je třeba zmínit zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti dne 1. února 2004.
Dne 19. července 2004 nabyl účinnosti zákon č. 418/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Touto novelou došlo v souvislosti se změnou počtu obyvatel ke změně ve vymezení volebních obvodů se sídlem v Praze 10 a Praze 11.
V červenci 2004 se ve Štrasburku konalo závěrečné zasedání v rámci projektu Rady Evropy Making democratic institutions work, kterého se zúčastnili rovněž zaměstnanci odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra a završili tak svůj podíl na 18 měsíců trvající přípravě návrhu Doporučení pro Výbor ministrů Rady Evropy k právním, operačním a technickým standardům elektronického hlasování. Přijetím návrhu Doporučení byl splněn cíl vypracovat pro členské státy Rady Evropy přijatelný výčet zásad pro elektronické hlasování, který reflektuje i odlišné podmínky hlasování ve volbách a referendu v jednotlivých státech a odpovídá možnostem informační a komunikační technologie.
Principy a ustanovení uvedené v návrhu Doporučení však nepožadují, aby jednotlivé členské státy Rady Evropy měnily své zavedené postupy hlasování, které u nich existují a jsou v souladu s principy demokratických voleb a referenda. Takové postupy mohou nadále uplatňovat, a to samostatně, nebo paralelně se systémem elektronického hlasování.
V prosinci 2004 se zaměstnanci odboru všeobecné správy zúčastnili již druhým rokem volebního semináře ve Vídni v rámci zemí Regionálního partnerství (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko). Vzhledem k tomu, že všechny státy Regionálního partnerství mají velmi blízkou právní úpravu voleb, je možno se v úpravě jednotlivých institutů vzájemně inspirovat a podělit o zkušenosti. Hlavními tématy jednání byla volební legislativa, volby do Evropského parlamentu, elektronické hlasování a problematika závazků OBSE a jejich možného rozšíření či doplnění.
Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a související problematika je upravena zákonem č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 471/2003 Sb.). Ministerstvo vnitra je podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ústředním orgánem státní správy pro státní občanství. Konkrétním útvarem, který tuto působnost vykonává, je oddělení státního občanství a matrik odboru všeobecné správy. Ministerstvo vnitra tak v souladu s uvedenými právními předpisy například rozhoduje o udělení státního občanství České republiky, vede ústřední evidenci osob, které nabyly nebo pozbyly české státní občanství, a vykonává působnost nadřízeného orgánu ve vztahu ke krajským úřadům, do jejichž kompetence spadá například zjišťování státního občanství, vydávání osvědčení a potvrzení o státním občanství České republiky a nabývání státního občanství České republiky prohlášením. V těchto případech je tedy Ministerstvo vnitra také odvolacím orgánem, tzn. Že rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajských úřadů.
V roce 2004 nebyl zákon č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nijak novelizován. Dne 2. 9. 2004 uplynula pětiletá lhůta, ve které mohli někteří bývalí českoslovenští státní občané učinit podle zákona č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státního občanů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., prohlášení o nabytí státního občanství České republiky a opětovně tak zjednodušeným způsoben nabýt české státní občanství. (Tento zákon umožňoval zjednodušené nabytí státního občanství České republiky těm bývalým československým státním občanům, kteří československé státní občanství pozbyli v období od 25. 2. 1948 do 28. 3. 1990 propuštěním ze státního svazku nebo v souvislosti s nabytím státního občanství cizího státu, s nímž Česká republika měla uzavřenu smlouvu o zamezení vzniku dvojího státního občanství.) Od 3. 9. 2004 proto již prohlášení o nabytí českého státního občanství podle uvedeného zákona učinit nelze. Dne 26. 11. 2004 byl přijat nový zákon o správních poplatcích – zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, který zvýšil správní poplatek za udělení státního občanství České republiky z dosavadních 5 000,- Kč na 10 000,- Kč s tím, že Ministerstvo vnitra může, ve zvlášť odůvodněných případech státního zájmu, snížit tento poplatek až na částku 1 000,- Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že nový zákon o správních poplatcích nabyl účinnosti dne 16. 1. 2005, vztahuje se zvýšená sazba správního poplatku na ty žádosti o udělení českého státního občanství, které Ministerstvu vnitra došly až po tomto datu. (Poplatek se hradí až v případě udělení státního občanství České republiky, samotné podání žádosti o jeho udělení tedy není nijak zpoplatněno.).
V roce 2004 Ministerstvo vnitra udělilo podle § 7 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, státní občanství České republiky 1 495 cizincům a osobám bez státního občanství (nezahrnuje slovenské státní občany, kteří nabyli státního občanství podle zvláštních ustanovení – viz dále). V témže roce vydalo Ministerstvo vnitra 1 200 osobám příslib udělení českého státního občanství za účelem předložení dokladu o pozbytí dosavadního státního občanství. 677 žádostí o udělení českého státního občanství Ministerstvo vnitra svým rozhodnutím v roce 2004 zamítlo. Na základě prohlášení podle § 18a citovaného zákona nabylo v roce 2004 státní občanství České republiky 627 slovenských státních občanů, prohlášením podle § 18b citovaného zákona 364 slovenských státních občanů a prohlášením podle § 18c citovaného zákona 573 slovenských státních občanů. Na základě prohlášení podle zákona č. 193/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb., nabylo státní občanství České republiky 1 784 bývalých československých státních občanů. Osobám, které nabyly státní občanství České republiky na základě prohlášení, je umožněno dvojí státní občanství.
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Dnem 16. dubna 2004 nabyl účinnosti zákona č. 165/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Cílem této novely bylo především řešení otázky vedení matrik pomocí prostředků výpočetní techniky s účinností od 1. ledna 2004.
Zákon o matrikách v době svého vzniku v roce 2000 stanovil, že od 1. 1. 2004 povedou všechny matriční úřady matriční knihy, tzn. jak tradičním způsobem do předem svázaných knih, tak i souběžně pomocí prostředků výpočetní techniky.
Novela umožnila, aby od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2005 se uvedená povinnost souběžně vést matriční knihy i za pomoci výpočetní techniky změnila na možnost takovéhoto vedení. Bylo proto na zvážení matričního úřadu, zda souběžně povede matriku i pomocí výpočetní techniky, neboť to znamená pořízení odpovídajícího technického a programového vybavení. Technické podmínky vedení matrik pomocí výpočetní techniky stanoví Ministerstvo vnitra směrnicí. S účinností od 1. 2006 však matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy budou povinně na všech matričních úřadech vedeny souběžně pomocí výpočetní techniky.
Spolu s tímto hlavním cílem se v novele reagovalo na potřeby, které vyplynuly z praxe uplatňování stávajícího zákona, a to zejména jsou zohledněny požadavky cizích státních občanek a dále státních občanek České republiky, které si přejí užívat příjmení v mužském tvaru, ale hlásí se k národnosti české. Užívání příjmení občanek v mužském tvaru se podmiňuje žádostí a jejich trvalým pobytem v cizině, nebo uzavřením manželství s cizincem. I nadále se umožňuje státním občankám České republiky, které se hlásí k jiné národnosti než české, užívat příjmení v jazyce národnostní menšiny.
Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Dnem 1. ledna 2005 nabyla účinnosti vyhláška č. 660/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Usnesením č. 993 ze dne 8. října 2003 vláda České republiky vyslovila souhlas se Souhrnnou analýzou sladění územní působnosti orgánů státu v území se správními obvody obcí s rozšířenou působností a s územními obvody vyšších územních samosprávných celků. Cílem sladění je vytvoření podmínek pro stabilizované, přehledné a jednotné administrativní uspořádání veřejné správy, které umožní občanům a institucím výrazně snazší orientaci. Zároveň by mělo dojít k odstranění diferencí v územní působnosti orgánů vykonávajících činnost státu na jednotlivých stupních v území.
Dnem 1. července 2004 nabyla účinnosti vyhláška č. 388/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
Změny, které vyplynuly ze shora citované vyhlášky a vyhlášky č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, se musely promítnout i v příloze č. 1 vyhlášky č. 207/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (Seznam matričních úřadů).
Dále bylo v novele reagováno na poznatky z dosavadní aplikace zákona o matrikách a stávající vyhlášky č. 207/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a bylo reagováno na změny, které byly provedeny poslední novelou zákona o matrikách na úseku užívání příjmení žen (zákon č. 165/2004 Sb.).
Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů
V průběhu roku 2004 byl vypracován návrh nového zákona o ověřování a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu. Navrhuje se, aby oba právní předpisy nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava (zákon č. 41/1993 Sb., účinný od 1. 1. 1993) doposud dostatečně nereagovala na změny provedené v souvislosti s reformou územní veřejné správy a se změnou postavení některých zaměstnanců obcí a krajů na úředníky územních samosprávných celků včetně požadavků kladených na ně zákonem o úřednících územních samosprávných celků.
Pro vypracování návrhu nového zákona svědčila i ta skutečnost, že zákon byl již třikrát novelizován a vzhledem k poslední poměrně rozsáhlé novele (zákon č. 320/2002 Sb.) se stal značně nepřehledným a ve svém důsledku i překonaným. Navíc ustanovení § 1 odst. 2 platného zákona nevyhovuje požadavkům čl. 79 odst. 3 Ústavy, a proto prakticky nelze ani novelizovat prováděcí vyhlášku k tomuto zákonu. Tím je i případné pověřování dalších úřadů výkonem státní správy na tomto úseku ještě spornější.
Dnem 16. ledna 2005 nabyl účinnosti zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
Na úseku matrik došlo ke změnám v následujících položkách sazebníku, uvedeného v části I přílohy tohoto zákona:
| Položka 2 písm. a) | nahlédnutí do matriční knihy nebo sbírky listin |
| Položka 3 písm. b) | vydání stejnopisu rodného, oddacího nebo úmrtního listu |
| Položka 4 | ověření stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu z úředních spisů |
| Položka 11 | vydání povolení změny příjmení nebo jména |
| Položka 12 | uzavření manželství. |
Komunikace s medii a širokou veřejností je hlavním předmětem činnosti odbor tisku a public relations. Vedle individuálního řešení dotazů občanů a novinářů proto pořádá tiskové konference a besedy k nejrůznějším aktuálním problémům či tématům a vydává tiskové zprávy. Veřejnost informuje také prostřednictvím internetových stránek Ministerstva vnitra, které vytváří a aktualizuje jeho oddělení webové prezentace. V jejich rámci provozuje i Radio Vnitro, které svým vysíláním doplňuje celkový pohled na resort. Vedle těchto činností prezentuje Ministerstvo vnitra ČR a Policii ČR vydáváním informačních publikací nebo případnou účastí na vybraných výstavách, veletrzích a dalších akcích.
Zpětnou vazbu pro pracovníky odboru zajišťuje každodenní monitoring a následná analýza medií. Je vydáván tzv. Monitor, jehož obsah tvoří příspěvky tištěných medií, které mají vztah k resortu či k jeho představitelům. Od druhé poloviny roku 2003 je vydáván také Monitor elektronických médií, který vedle televizního a rozhlasového vysílání mapuje i internet. Zaměstnancům a příslušníkům resortu je přístupný v síti intranet.
Ministerstvo vnitra spravuje Radio Vnitro, které je jediným internetovým rádiem ústřední české státní správy. Svoje vysílání zahájilo 11. 11. 2002 v 11 hodin a 11 minut.
K cílům jeho vysílání patří podpořit informační působení poradenských míst policejních preventivně informačních skupin a rozšířit mediální působení Ministerstva vnitra o nové cílové skupiny.
Způsoby šíření Radia Vnitro:
Mezi zdroje informací patří záznamy tiskových konferencí představitelů ministerstva, policie a hasičského záchranného sboru, denní telefonické zpravodajství policejních a hasičských mluvčích, smluvní nonstop zpravodajství dopravních a informačních, reportáže a rozhovory redaktorů odboru tisku a public relations nebo soudničky členů české sekce Světové asociace autorů detektivní literatury. Další informace získává služba pro příjem telefonátů na čísle: 974 841 962 nebo 974 832 772
Odbor tisku a public relations již druhým rokem pořádá preventivně-vzdělávací projekt „Svět očima dětí”, jehož hlavním cílem je prevence sociálně patologických jevů, ale také zvyšování informovanosti z různých oblastí za pomoci tvůrčí činnosti dětí. Záštitu nad projektem převzal ministr vnitra František Bublan.
Hlavním úkolem dětí (prvního i druhého stupně ZŠ) je realizace soutěžního díla na základě získaných informací v pěti různých kategoriích, a to:
V prvním soutěžním kole byla vyhlášena témata: duševní vlastnictví a naše minulost v archivech. Do projektu zapojilo celkem 510 dětí ze základních škol, z nichž bylo oceněno 107 dětí. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo v Malém sále na Žofíně, kde ceny dětem osobně předal ministr vnitra František Bublan a slovem a písní provázela Bára Štěpánová.
Vyhlášená soutěžní témata jsou mnohdy velmi obtížná, a proto se pracovníci snaží pedagogům a vychovatelům zajistit odborné informační materiály – brožurky na zadávaná témata, knížky, výchovná kvarteta, kalendáře, letáky... Učitelé na základě těchto informací s problematikou seznámí děti, které pak vytváří soutěžní díla.
Pro odborníky, ale také pro širokou veřejnost, jsou k dispozici na internetových stránkách projektu (www.mvcr.cz/soutez) odborné publikace k jednotlivým soutěžním tématům, vítězná díla, fotografie ze slavnostního vyhlášení,…
Ve výlohách budovy Ministerstva vnitra (U Obecního domu 3, Praha 1) byla v roce 2004 prezentace resortu zaměřena zejména na tato témata:
Odbor tisku a public relations již tradičně zabezpečil vyhlášení nejlepších policistů a jejich činů prostřednictvím akce „Policista roku”, přičemž byly vyhodnoceny následující kategorie:
Ceny předal v Muzeu Policie ČR ministr vnitra.
V roce 2004 oddělení webové prezentace přidalo na veřejný webový server další tisíce nových nebo aktualizovaných stránek. Plnilo tím úkoly Ministerstva vnitra dané zákony o svobodném přístupu k informacím, o sbírce zákonů České republiky a o mezinárodních smlouvách České republiky, o změně zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé StB, o elektronickém podpisu, o občanských průkazech, o evidenci obyvatel a rodných číslech, o informačních systémech veřejné správy a řadou dalších pravidel. Například Standardem ISVS pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo Best practice - Pravidly pro tvorbu přístupného webu.
V roce 2004 návštěvnost veřejného webového serveru Ministerstva vnitra oproti roku 2003 stoupla zhruba o čtvrtinu. V roce 2003 dosáhla 458 601 přístupů denně a v roce 2004 již 571 153 přístupů denně. K tomuto výčtu nejsou připočteny přístupy na soubory uložené mimo server www.mvcr.cz, zejména na PDF soubory sbírky zákonů na serveru http://web.mvcr.cz a na zvukové příspěvky Rádia Vnitro uložené na webhostingovém serveru http://vnitro.internetradio.cz. Nesledují se ani statistické údaje o návštěvnosti zrcadla veřejného webového serveru s adresou http://10.2.31.131/ a zatím ani testovací stránky vytvářené pomocí redakčního systému.
Jako v předchozích letech se webový server Ministerstva vnitra podrobil internetovému průzkumu struktury uživatelů webového serveru Ministerstva vnitra od výzkumné agentury Network Media Service. Na webové stránky se lidé nejvíce připojují z práce (64 %), z početnějších krajů jako je Hlavní město Praha (27 %), Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj (obojí 10 %). Stejně jako v roce 2003 dvě třetiny návštěvníků v roce 2004 tvořili muži a jednu třetinu ženy a většina návštěvníků pochází z produktivní vysokoškolsky a středoškolsky vzdělané populace. Mezi návštěvníky převažují zaměstnanci (72 %), následují studenti a učni (11 %) a soukromníci (8 %). Nejsledovanějším účelem návštěv je zájem napsat někomu e-mail, vyhledat informaci pro pracovní účely a dovědět se nové zprávy.
Nejnavštěvovanějšími stránkami webového serveru Ministerstva vnitra v roce 2004 byly neplatné doklady, policejní dopravní informace, sbírka zákonů, policejní zpravodajství, vyhledávání v seznamech StB, rady a služby občanům, umělecké předměty v policejní evidenci a v aktuální dobu i stránka s kontaktními údaji o přestěhování části Ministerstva vnitra do budovy Centrotex v Praze na Pankráci. U sbírky zákonů do archivu přibyly ročníky 1960-1950. Webové stránky Ministerstva vnitra jsou velmi obsáhlé, navštěvované a stále přinášejí užitečné změny a novinky:
Obsah webového serveru má výstupy prostřednictvím webu, wapu, teletextu, Premium SMS a prostřednictvím telefonu a faxu u databáze odcizených motorových vozidel. Veřejný webový server je zrcadlen pro uživatele vnitřní sítě. Zvukové příspěvky Rádio Vnitro se neposkytují jen ke stažení, ale je možno si je poslechnout v přímém vysílání.
Trvale udržované informace jsou dostupné široké domácí a zahraniční veřejnosti na Internetu z adresy www.mvcr.cz nebo www.policie.cz a policistům a úředníkům na intranetu na adrese www.internet.bb (http://10.2.31.131). Na intranetovém serveru s adresou www.let.aa/otpr weboví pracovníci vytvářejí stránky odboru tisku a public relations, na kterých je mimo základní informační nabídku přístupný elektronický monitor České tiskové kanceláře, vybraných celostátních a regionálních periodik, televize a rozhlasu a elektronická kopie „Monitoru odboru tisku a public relations”.
Elektronické informace Ministerstva vnitra dostupné pomocí webových stránek, internetového rádia, wapových stránek na mobilu, teletextu a telefonu:
Ve smyslu § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zveřejňuje Ministerstvo vnitra výroční zprávu za rok 2004 o své činnosti v oblasti poskytování informací podle citovaného zákona:
Kromě poskytování informací v režimu zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, klade Ministerstvo vnitra velký důraz na zveřejňování informací o činnosti rezortu prostřednictvím svých internetových stránek na adrese www.mvcr.cz
Kancelář ministra vnitra zabezpečuje organizační, koordinační a servisní činnosti spojené s výkonem funkce ministra, dále vyřizuje podání (petice, stížnosti, oznámení a podnětů), zajišťuje činnost poradní komise ministra v řízení ve věcech služebního poměru, a pod. Člení se na organizační oddělení, oddělení vládní a parlamentní agendy, oddělení podání osob, oddělení podatelny ministerstva, sekretariát ministra a sekretariát kanceláře ministra.
Oddělení podání osob je odpovědné za vyřizování stížností a opakovaných peticí, oznámení, podnětů a dalších podání v rámci Ministerstva vnitra podle zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, vládní vyhlášky č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících a nařízení MV č. 27/2004. Významným úkolem je vyřizování telefonických dotazů na speciální lince 974 832 222 a podání doručených elektronickou poštou na emailové adresy stiznosti@mvcr.cz a dotazy@mvcr.cz. Počet telefonátů za rok 2004 přijímaných na telefonní lince činil přibližně 480; počet telefonických podání má od roku 1999, kdy byla linka zavedena klesající tendenci. V případě podání doručených elektronickou poštou je tendence naopak výrazně stoupající a v roce 2004 činil počet takto přijatých a vyřízených podání přibližně 6 334 z toho 5 880 lze označit za žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Mezi nejčastější témata podání náleží vstup ČR do Evropské unie a s tím související práva a povinnosti občanů, např. režim na hraničních přechodech, podmínky pobytu cizinců na území ČR, nové vzory občanských průkazů a cestovních dokladů, dále jsou to seznamy StB, činnost krajských a obecních orgánů, registrace občanských sdružení, dotazy na postup v trestním řízení, atd. Obsahově lze většinu podání (mimo stížnosti) charakterizovat spíše jako hledání právní či jiné pomoci při vyřizování osobních nebo firemních záležitostí. Dotazy veřejnosti i různých orgánů státní správy směřují do všech oblastí, jež jsou v působnosti Ministerstva vnitra; žádné podání nebylo možno posoudit jako upozornění na konkrétní korupční jednání policistů, zaměstnanců MV. Oddělení podání osob zpracovává jednou ročně zprávu o podáních vyřízených v Ministerstvu vnitra a v Policii ČR. Data dokumentují celkový počet podání za rok 2004, jejich rozdělení podle druhu, aktuálnosti řešení, pořadí a oprávněnosti podání. Zpráva o podáních je zpracovávána z údajů centrální databáze Evidence podání 2004, kterou oddělení podání osob kanceláře ministra vnitra provozuje v elektronické formě v systému Lotus Notes. Efektivní využívání elektronického informačního systému Evidence podání Lotus Notes je nezanedbatelným faktorem při vyřizování podání občanů. Poskytuje přehled o způsobu vyřizování jednotlivých podání v resortu a lze jej využít operativně k získání aktuálních informací; systém přispívá ke kontrolní a metodické práci. Funkce databáze Evidence podání jsou neustále ve spolupráci s odborem interního auditu a supervize zlepšovány podle připomínek a představ pracovišť pracujících s daným systémem.
V současné době oddělení podání osob pracuje mimo jiné na úkolu Ministerstva vnitra z usnesení vlády ČR č. 480 ze dne 19. 5. 2004, týkající se nové právní úpravy oblasti vyřizování stížností občanů, která by nahradila již zastaralou vládní vyhlášku č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.
Náplní činnosti odboru archivní a spisové služby (jehož základní organizační složkou je Archiv Ministerstva vnitra) v roce 2004 bylo řízení a výkon spisové a archivní služby v resortu a plnění úkolů, které vyplývají z právních předpisů a z usnesení vlády.
Pracovníci Archivu Ministerstva vnitra, který byl zřízen v roce 1966, spravují celkově cca 16 km písemností, vzniklých z činnosti tzv. bezpečnostního úseku Ministerstva vnitra České republiky a jeho předchůdců od roku 1945. Nejstarší část představují fondy tzv. Studijního ústavu, časově přesahující do doby nacistické okupace a 1. republiky (např. Sbírka písemností politických stran, spolků a organizací z let 1918–48, písemnosti nacistických bezpečnostních složek, protektorátních úřadů apod.), „nejmladší” například materiály dokumentující činnost bezpečnostních složek v roce 1989. Výpovědní hodnota těchto archiválií je vzhledem ke zcela mimořádnému postavení bezpečnostních složek státu v totalitní společnosti vskutku velká, pro studium nejnovějších dějin představují historické prameny mnohdy zásadní povahy.
Fondy „Archivu” byly v minulosti využívány téměř výlučně pro úřední (respektive služební) potřebu, k zásadní změně došlo po roce 1989, kdy se „Archiv” otevřel a umožnil studium zde uložených materiálů. Mnozí historikové a další badatelé této možnosti využívají, o čemž svědčí následující čísla: v roce 2004 bylo v Archivu MV (včetně jeho pobočky v Brně-Kanicích) uskutečněno celkem 2 222 badatelských návštěv (z toho bylo cca 40 % „služebních” (jednalo se zejména o pracovníky Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR). Prostudováno bylo 19 412 inventárních jednotek. Ve srovnání s rokem předchozím to představuje téměř 35 % nárůst množství studijně využívaného archivního materiálu. Stranou zatím ponecháváme svazky zpřístupňované podle zákona č. 107/2002 Sb. na detašovaném pracovišti našeho odboru v Pardubicích.
V rámci běžné agendy se pracovníci „Archivu” dále zabývají vyhledáváním podkladů k žádostem o restituce, rehabilitace a odškodňování osob perzekuovaných v 50. letech nebo za okupace a vyřizují další individuální žádosti občanů. Na základě požadavků ČÚSZ např. vyhledávali doklady a podklady v souvislosti s uplatňováním nároků na odškodnění osob zavlečených po roce 1945 do SSSR a zpracovali 545 žádostí od Ministerstva obrany, týkajících se vydávání osvědčení o odbojové činnosti za 2. světové války podle zákona č. 255/1946 Sb. V neposlední řadě se zabývají archivním zpracováním uloženého materiálu (v současnosti např. probíhá inventarizace fondu II. správy StB, bývalé komunistické kontrarozvědky, IV. správy StB – správy sledování, krajských správ StB a rovněž zajišťují tzv. předarchivní péči ve spisovnách jednotlivých složek MV, z nichž jsou posléze do „Archivu” přijímány nové písemnosti s trvalou archivní hodnotou. V roce 2004 vykonali pracovníci „Archivu” v Praze a v Brně-Kanicích celkem 72 archivních prohlídek. V rámci odboru funguje rovněž centrální spisovna MV, které přísluší dohled nad všemi spisovnami resortu a jejich metodické vedení. V současné době se podílí na přípravě projektu elektronické spisové služby Ministerstva vnitra.
K nejvýznamnějším právním normám, jejichž naplňováním se odbor zabývá, patří zákon č. 140/1996 Sb. (ve znění zákona č. 107/2002 Sb.), tedy zákon o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, a to za období od 25. 2. 1948 do 15. 2. 1990, kdy byla komunistická tajná policie rozkazem ministra vnitra zrušena. Zde je třeba podotknout, že jako v jediné z postkomunistických zemí umožňuje tento zákon nahlédnout do „svého” svazku lidem, kteří byli StB sledováni, a zároveň zpřístupňuje občanům svazky bývalých spolupracovníků StB (v kategoriích tajný spolupracovník, rezident, agent, informátor, držitel propůjčeného bytu a držitel konspiračního bytu).
Zpřístupněním těchto svazků (konkrétně svazků bývalé československé kontrarozvědky) se zabývají pracovníci oddělení operativních a vyšetřovacích spisů, které je součástí Archivu MV, a další pracoviště odboru, zajišťující přijímání žádostí, bližší informace o této problematice, včetně vzorů žádostí, najdete na webových stránkách Ministerstva vnitra) a související úřední agendu, vyhledávání materiálů, jejich odtajnění, digitalizaci apod. až po předložení spisů na detašovaném pracovišti v Pardubicích. V roce 2004 tam bylo celkem 508 tzv. oprávněným žadatelům předloženo ke studiu 153 518 stran archivního materiálu a, opět v řeči čísel, od září roku 1997, kdy se toto pracoviště pro veřejnost otevřelo, do konce roku 2004 zde žadatelé prostudovali 4 478 tzv. operativních a agenturních svazků, vedených bývalou komunistickou Státní bezpečností.
Dílčím průlomem ve zpřístupňování archivních materiálů bude i aplikace nového archivního zákona (č. 499/2004 Sb.) jež nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2005 a který rozšiřuje okruh zpřístupňovaných materiálů i možných žadatelů. V této souvislosti se změní i organizační struktura odboru, vznikem bezpečnostního a správního archivu.
Rok 2004 byl pro odbor archivní správy MV především ve znamení dokončovacích prací na novém zákonu o archivnictví a spisové službě, který byl zveřejněn ve Sbírce zákonů dne 23. září 2004 pod č. 499 a který nabyl účinnosti 1. lednem 2005. Na nový zákon o archivnictví a spisové službě navázaly dva prováděcí předpisy také s datem účinnosti od 1. 1. 2005. Jedna z vyhlášek (č. 646/2004 Sb.) upravuje výkon spisové služby a druhá pak oblast archivnictví (č. 645/2004 Sb.).
Do přijetí této nové zákonné úpravy nepůsobil v rámci České republiky žádný státní orgán, jemuž by byla svěřena gesce v oblasti spisové služby. Nově je tedy gesce na tomto úseku svěřena jednak Ministerstvu vnitra – odboru archivní správy a dále organizačním složkám státu – státním archivům. Z toho vyplývají pro Ministerstvo vnitra i pro státní archivy další náročné úkoly zejména v oblasti kontrolní činnosti a správního rozhodování.
Řešení problémů spojených s prostorovou situací státních archivů se v roce 2004 koncentrovalo především na dokončení rekonstrukce a dostavby objektu Státního okresního archivu Litoměřice se sídlem v Lovosicích, který byl jako jediný státní archiv postižen v roce 2002 povodněmi.
Ve středu pozornosti byla situace Moravského zemského archivu v Brně, který musel vyklidit zcela nevyhovující depozitář v objektu bývalé pohraniční roty „Devět mlýnů” v Hnánicích a v důsledku výpovědi z dosud užívaných prostor musela být vystěhována část depozitářů ze zámku v Kroměříži. Více něž 9 000 běžných metrů archiválií bylo přestěhováno do nově pronajatého depozitáře ve Slavkově.
V Brně byl dokončen výkup pozemků pro připravovanou výstavbu účelového objektu centrály archivu a proběhlo výběrové řízení na dodavatele projektové dokumentace pro územní a stavební řízení.
V rámci metodické činnosti byly posuzovány návrhy spisových a skartačních řádů a plánů ústředních orgánů i právnických osob. Byly poskytovány rovněž metodické konzultace v oblasti spisové služby, předarchivní péče, ukládání a využívání archiválií. Společně se Státním ústředním archivem v Praze bylo zorganizováno několik školení s tématikou výkonu spisové služby a vyřazování písemností pro ústřední správní úřady.
Ve spolupráci s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových se podařilo téměř dokončit spisovou rozluku v souvislosti s ukončení činnosti okresních úřadů, takže ke konci roku zbývalo ji ještě provést v rámci bývalých okresů Děčín a Praha-západ.
Odbor archivní správy se podílel na přípravě metodického návodu k provedení spisové rozluky u obcí podle zákona č. 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů. Tato metodika bude používána i v budoucnu nejen při změnách krajských hranic, ale také při převodu obcí do jiných správních obvodů.
V závěru roku byla zahájeny práce na vydání metodického výkladu zákona a vyhlášky pro oblast spisové služby a vyřazování dokumentů, předarchivní péče, přebírání, evidence, využívání a předkládání archiválií archivy.
Odbor archivní správy pokračoval v roce 2004 v přípravě ediční řady „Soupis vedut vzniklých do roku 1850” a vydal publikaci „Výstavba archivních budov v České republice 1990-2000”, která rekapituluje hlavní výsledky výstavby účelových archivních budov v uvedeném období.
Kromě toho vyšla čtyři čísla 54. ročníku Archivního časopisu a dvě čísla 54. ročníku Sborníku archivních prací.
Ministerstvo vnitra zapracovalo do své dlouhodobé koncepce rozvoje vytvoření podmínek pro vznik pracoviště zaměřeného na dlouhodobé uchovávání archiválií v digitální podobě. Toto pracoviště vznikne v rámci Národního archivu v Praze. Půjde o digitální archiv, který bude podchycovat nejdůležitější zdroje digitálních archiválií a postupně je přejímat k dlouhodobému archivnímu uchování a zpřístupnění. Teprve na základě zkušeností z provozu tohoto centrálního pracoviště by postupně mohla vznikat pracoviště regionální. Vznik tohoto pracoviště byl schválen Usnesením vlády ČR č. 11 ze dne 7. ledna 2004, které stanovilo časový harmonogram postupu směřujícímu k řešení daného problému. Harmonogram určoval, že pracoviště by mělo začít rutinně pracovat v roce 2008. Vzhledem k administrativním problémům je naplnění harmonogramu zhruba o rok opožděno.
Výzkum výše uvedené problematiky pokračoval formou veřejné zakázky v roce 2004. Zakázku realizoval interdisciplinární tým vytvořený Fakultou elektrotechnickou ČVUT. V této fázi se výzkum soustředil na rozpracování konkrétních metod uchovávání jednotlivých typů dokumentů v digitální podobě, testování vlastností formátů a definování základních vlastností systému EDRMS. Obhajoba závěrů druhé studie proběhne v únoru 2005.
V květnu 2004 proběhla úspěšná obhajoba výzkumného úkolu s názvem Ochrana archivních materiálů před živelními pohromami v síti archivů ČR (RN 2001 2003 006), který řešil kolektiv odborných pracovníků Státního ústředního archivu a k jehož praktickému využití došlo již při povodních v srpnu 2002.
České archivnictví má své zastoupení v meziresortní komisi vlády ČR, jejímž úkolem je koordinace záchrany kulturního dědictví, které bylo zasaženo povodněmi.
V souladu s vládním usnesením č. 216 ze dne 3. března 2003 „k návrhu dalšího řešení situace povodněmi zasažených dokumentů státních organizací a organizací spravujících kulturní dědictví” zadal Úřad vlády ČR veřejnou zakázku „Rozmražení, vysušení a předání k dezinfekci povodněmi zasažených dokumentů”. Předmětem poptávky byla specializovaná odborná služba, jejíž náplní je rozmražení, vysušení a doprava k desinfekci papírových písemných materiálů nasáklých vodou a v této podobě zmražených. Objem zmražených materiálů je v tuto chvíli přibližně specifikován na 565 palet tj. 1130 m3. Po vysušení bude materiál převezen do Národního archivu v Praze a dezinfikován v jeho dezinfekčních komorách. Následně bude vydezinfikovaný materiál vrácen jednotlivým organizacím k dalšímu zpracování (selekci, čištění, popřípadě restaurování…).
V současné době ještě není výběrové řízení ukončeno a veřejná obchodní soutěž bude pokračovat.
Od druhé poloviny roku 2003 se odbor archivní správy stal garantem provádění státoobčanských rešerší v síti archivů ČR. Žádosti krajských úřadů, magistrátů, úřadů městských částí i soukromých osob o vyhledání archivních dokumentů dokladujících státní občanství, národnost, domovskou příslušnost, propuštění ze státního svazku, poslední bydliště atd. v současné době tvoří velmi rozsáhlou agendu. V průměru měsíčně odbor archivní správy zpracuje cca 130-150 požadavků.
Požadavky úřadů postupuje odbor archivní správy MV k vyřízení téměř do všech typů archivů podle povahy žádosti. Výsledky těchto šetření jsou dále posuzovány a případně ještě dále postupovány. Zkompletované odpovědi jsou pak prostřednictvím odboru archivní správy zasílány žadatelům.
Mezinárodní styky odboru za rok 2004 lze rozdělit na dvě základní skupiny: výjezdy a přijetí zahraničních subjektů. Výjezdy je možno dále dělit na cesty spojené s účastí na mezinárodních konferencích, seminářích, sympoziích apod. a na cesty v rámci vědecko výzkumné činnosti.
Na zasedání Skupiny národních expertů o archivech a na řádném zasedání Evropského byra národních archivářů - EBNA v Dublinu se za odbor archivní správy zúčastnil PhDr. Michal Wanner Ph.D.
PhDr. Vácslav Babička, ředitel odboru archivní správy se zúčastnil druhého zasedání Evropského výboru národních archivářů – EBNA. Za nizozemského předsednictví připadla role pořadatele a organizátora porady Národnímu archivu Nizozemska v Haagu.
Program byl mimo jiné věnován informaci o činnosti DLM Forum. Jako prioritní projekty a oblasti byly stanoveny: ochrana archivů před živelními pohromami, interdisciplinární spolupráce v péči o elektronické dokumenty a archivy, zřízení internetového portálu pro dokumenty a archivy v Evropě, legislativa vztahující se ke správě dokumentů a archivů a problematika krádeže archivních dokumentů. Poznatky budou využity při uplatňování režimových opatření v archivech za účelem zabránění krádežím archiválií.
Ředitel odboru archivní správy, PhDr. Vácslav Babička se dále zúčastnil 15. Kongresu Mezinárodní archivní rady – MAR ve Vídni. Kongresy Mezinárodní archivní rady se konají jednou za čtyři roky. Letošní kongres svolala MAR ve spolupráci s Rakouským státním archivem do Vídně. Hlavním tématem kongresu bylo: „Archivy, paměť a vědění”. Největší počet seminářů byl věnován elektronizaci informačních procesů, především dopadu elektronického úřadování na archivy, digitalizaci archiválií, přejímání digitálních dokumentů do archivů k trvalé úschově a využívání informačních sítí typu Internet archivy.
Dále je třeba zmínit zahraniční služební cestu PhDr. Michala Wannera Ph.D. ze 4. oddělení odboru archivní správy do Belgie, kde se zúčastnil na 2. zasedání Skupiny pro rozšíření archivní spolupráce v Evropě a na 2. plenárním zasedání Skupiny národních expertů o archivech.
Reprezentační charakter měla cesta PhDr. Vácslava Babičky, ředitele odboru archivní správy a vedoucí 2. oddělení odboru archivní správy PhDr. Lenky Linhartové do Francie. Této zahraniční služební cesty se účastnil i náměstek ministra vnitra pro sociální oblast a archivnictví Ing. Vladimír Zeman. Účelem cesty byla účast na vernisáži výstavy podnikových archiválií z českých archivů „Český průmysl a obchod ve Francii 19. a 20. století”, která se konala v Archivu světa práce (Centre des Archives du Monde de Travail) v Roubaix.
Problematiky dlouhodobého uchovávání digitálních záznamů se týkala zahraniční služební cesta do Dánska a Švédska, Ing. Oskara Macka, vedoucího 4. oddělení odboru archivní správy a PhDr. Michala Wannera ze 4. oddělení odboru archivní správy.
Získané poznatky ze zahraničních cest jsou pravidelně publikovány v Archivním časopise a dalších archivních periodikách.
Přijetí zahraničních delegací proběhlo na základě uzavřených dohod o spolupráci v oblasti archivnictví. V roce 2004 Českou republiku navštívili kolegové z Francie z Ředitelství francouzských archivů, Itálie ze Státního archivu ve Florencii, Slovinska z Archivu republiky Slovinsko, Polska z Ředitelství národních archivů, Bulharska z Hlavní správy archivů Bulharské republiky a z Německa ze Saského státního archivu v Drážďanech a z Mezinárodní pátrací služby Červeného kříže.
Nejvýznamnější akcí v oblasti přijetí zahraničních subjektů byla účast zahraničních hostů na oslavě 50. výročí vzniku Státního ústředního archivu v Praze. U příležitosti tohoto výročí proběhla konference pod názvem: „Archivy v mezinárodním kontextu” a dále byla otevřena výstava dokumentující činnost Státního ústředního archivu v Praze.
Dne 6. května 2003 byla přijata rezoluce Rady EU o archivech v rozšířené EU (příloha). Politickým cílem této rezoluce je integrace kandidátských zemí do archivních struktur Evropské unie a prosazení jejich užší spolupráce. Prvním krokem vedoucím tímto směrem je v souladu s rezolucí vznik nové Zprávy o archivech v rozšířené Evropské unii, včetně výhledu v otázkách zvýšené archivní spolupráce v Evropě. Tuto zprávu vypracovala nově vzniklá Skupina národních archivních expertů (National Experts Group on Archives), jejíž první plenární zasedání se uskutečnilo 14. října 2003 za účasti 25 členských a kandidátských zemí EU. Předsedou tohoto grémia je Dr. Hans Hofmann, generální ředitel Historického archivu Evropské komise v Bruselu.
Na prvním zasedání Skupiny byly určeny priority budoucí spolupráce a vytvořeny dvě pracovní podskupiny. První z nich tzv. Pracovní skupina editorů (Editorial Working Group) měla pomoci Evropské komisi vytvořit zprávu v souladu s výše uvedenou rezolucí Rady EU ze 6. května 2003. Tato skupina se doposud sešla celkem čtyřikrát. Vytvořila řadu materiálů, ediční pravidla a dbala na dodržování příslušných termínů vyhotovení. Druhá skupina - Skupina pro rozšíření archivní spolupráce v Evropě (Drafting Group on Orientations for Increased Archival Cooperation in Europe) řešila strategické otázky budoucí spolupráce. Sešla se celkem třikrát.
Navzdory komunikačním a terminologickým potížím, vyplývajícím mj. z toho, že archivní systémy jednotlivých států se velmi liší, se podařilo shromáždit celkem 30 příspěvků, které tvoří text zprávy. Jednotlivé kapitoly vytvářeli přispěvatelé a asistující experti z jednotlivých zemí. Text nabyl definitivní podoby dne 3. června 2004. Byl dokončen v angličtině, ostatní jazykové verze vzniknou až překladem textu schváleného Radou EU. Na zasedání Skupiny národních expertů dne 3. června vyzval Dr. Hofmann zástupce jednotlivých zemí, aby informovali své vlády o dosažených výsledcích.
Zpráva má následující strukturu:
Zpráva je vybavena přílohami a ilustracemi.
České archivnictví zastupovali na jednáních Skupiny národních archivních expertů a Skupiny pro rozšíření archivní spolupráce v Evropě PhDr. Vácslav Babička, ředitel odboru archivní správy MV a v jeho zastoupení PhDr. Michal Wanner, Ph.D. ČR neměla zastoupení mezi přispěvateli, ale poskytla tři pomocné experty pro jednotlivé kapitoly zprávy. Byli to:
PhDr. Vácslav Babička a PhDr. Michal Wanner, Ph.D. – pro kapitolu 1c) Archivní služby a veřejná správa: vzájemné vztahy a spolupráce; Bořivoj Indra, prom. ped. – pro kapitolu 4a) Archivní účelové budovy; Ing. Michal Ďurovič – pro kapitolu 4b) Uchovávání dokumentů. Kromě toho české archivy poskytly evropské komisi řadu statistických údajů a dokumentárních fotografií, které byly pojaty do zprávy. Týkaly se především organizace archivní sítě v ČR, výstavby účelových archivních budov, archivních informačních systémů a webových aplikací a zkušeností z povodní v roce 2002.
Pracovní shrnutí výsledků:
Zpráva o archivech v rozšířené Evropské unii navázala na tzv. Černou knihu o archivech EU (Archives in the European Union – Report of the Group of Experts on the Coordination of Archives, Luxemburg, European Commission 1984). Černá kniha však neobsahovala plán dalších akcí v oblasti archivnictví v rámci EU. Zpráva o archivech v rozšířené EU neobsahuje pouze informace o situaci v dané oblasti po tzv. velkém rozšíření EU, ale v souladu s rezolucí obsahuje i Pracovní shrnutí výsledků (Executive Summary) uvádějící priority budoucí spolupráce na evropské úrovni a zdroje budoucích akcí. Pracovní shrnutí výsledků je dokumentem, který vedení Historického archivu Evropské komise používá v komunikaci s orgány Evropské komise, ale i vládami členských států, u nichž bude hledat politickou podporu pro plnění vytýčených cílů. Úkoly jmenované v tomto dokumentu by měly být naplněny během tří let.
Národní experti 25 členských zemích se shodli na následujících prioritách:
Správa uprchlických zařízení (dále jen „SUZ”) byla zřízena 1. 1. 1996 jako rozpočtová organizace Ministerstva vnitra České republiky. Jejím úkolem je poskytovat ubytovací, stravovací, zdravotní, sociální a další služby žadatelům o udělení azylu, azylantům a osobám, kterým vláda poskytla dočasnou ochranu v České republice.
V České republice se nacházejí tři typy azylových zařízení - přijímací střediska, pobytová střediska a integrační azylová střediska.
Přijímací střediska jsou v České republice dvě, a to ve Vyšních Lhotách a na mezinárodním letišti Praha – Ruzyně, jež je určené cizincům, kteří projeví úmysl požádat o azyl v tranzitním prostoru letiště. V přijímacím středisku podstoupí žadatelé o azyl identifikační úkony, komplexní zdravotní prohlídky a je s nimi zahájeno azylové řízení.
Pobytových středisek je na území České republiky deset - pobytová střediska Bělá pod Bezdězem, Červený Újezd, Zastávka u Brna, Kostelec nad Orlicí., Havířov, Bruntál, Kašava, Stráž pod Ralskem, Seč a Zbýšov. V pobytových střediscích žadatelé o azyl čekají na konečné rozhodnutí ve věci jejich žádosti o udělení azylu. Klienti mají možnost pobytová střediska opouštět, a to i dlouhodobě.
Integrační azylová střediska v Zastávce u Brna, Havířově, Hoštce, Předlicích a Jaroměři jsou určena pro osoby, kterým byl v České republice přiznán azyl (azylanty). Azylant je zde ubytován do doby získání trvalého bydlení v rámci Státního integračního programu. Osoby zde ubytované platí nájemné a jejich práva a povinnosti jsou až na výjimky stejné, jako mají občané České republiky.
Významnou součástí práce SUZ je také program dobrovolných repatriací neúspěšných žadatelů o udělení azylu do země původu. Hlavními zásadami programu jsou dobrovolnost, bezpečnost a důstojnost návratu domů. Od roku 1996, kdy byl program zahájen, do konce roku 2004 se v jeho rámci vrátilo do své země původu 3 739 osob. Konkrétně v roce 2004 bylo repatriováno 550 osob, z nichž nejpočetnější byla skupina žadatelů ze Slovenska (232 osob), dále z Ruska (107 osob) a Ukrajiny (34 osob).
Velký důraz je kladen na zvyšování kvalifikace a profesní růst zaměstnanců. Za tímto účelem se pracovníci Správy uprchlických zařízení nepřetržitě účastní kurzů a školení podle profesního zaměření, absolvují jazykové kurzy, psychosociální výcviky nebo mezinárodní výměnné stáže u partnerských organizací přijímajících uprchlíky v zemích Evropské unie. S ohledem na členství České republiky v Evropské unii je pro SUZ důležité harmonizovat základní služby týkající se přijímání žadatelů o azyl s ostatními členskými zeměmi EU. Z tohoto důvodu byl evropskými partnerskými organizacemi vytvořen program ENARO, jež si klade za cíl prosazovat společné postupy přijímání žadatelů o azyl v Evropě založené na hodnotách lidské důstojnosti, vyměňovat, testovat a prosazovat nápady, informace a nejlepší postupy týkající se přijímací politiky a provozování pobytových středisek, podporovat vzájemnou spolupráci evropských institucí a organizací pro přijímání žadatelů o azyl v Evropě.
V průběhu roku 2004 se v rámci programu ENARO účastnilo sedm zaměstnanců SUZ pracovních pobytů v Irsku, Belgii, Nizozemí a Švédsku. Ve stejné době přijala SUZ pět pracovníků partnerských organizací z Irska, Belgie, a Nizozemí. Nabyté zkušenosti naši zaměstnanci zhodnocují ve své každodenní práci.
Vláda České republiky schválila v roce 2003 Program humanitárních evakuací zdravotně postižených obyvatel Irácké republiky (MEDEVAC III) a svým usnesením č. 754 ze dne 21. července 2003 na něj vyčlenila částku 7 miliónů Kč.
Do programu MEDEVAC byli zařazeni dětští pacienti, které by nebylo možné v Iráku úspěšně léčit; jejich výběr byl v první fázi prováděn v 7. polní nemocnici v Basře.
Základní prvky programu MEDEVAC zahrnují leteckou evakuaci na území České republiky, zajištění odpovídající léčby, celkové zajištění pobytu v ČR a zajištění návratu do země původu. Dětští pacienti jsou doprovázeni některým z rodinných příslušníků, jejichž ubytování je zajišťováno přímo ve zdravotnických zařízeních. Pacienti i doprovod pobývají v ČR v režimu žadatelů o udělení azylu.
Dne 3. března 2004 rozhodla vláda vzhledem k dosavadnímu úspěšnému průběhu programu o jeho pokračování a uvolnila na jeho další plnění částku pěti milionů Kč. 23. března 2004 odletěli do Iráku dva specialisté z Fakultní nemocnice Motol a Vojenské nemocnice v Praze, kteří na místě provedli potřebná detailní pediatrická a kardiologická vyšetření. Na základě jejich výsledků vybrali pro léčbu v České republice osm dětí. V průběhu roku pak bylo českou vládou veprospěch programu uvolněno ještě dalších pět milionů Kč, z této částky Správa uprchlických zařízení využila 2 100 000 Kč. Celkové náklady na realizaci programu MEDEVAC III tak dosáhly v letech 2003 a 2004 částky 12 100 000 Kč.
Již v roce 2002 začala Správa uprchlických zařízení zavádět projekt Strategie vnitřní bezpečnosti v azylových zařízeních. Hlavním cílem projektu je zajištění bezpečí žadatelů o azyl v azylových zařízeních. Za tímto účelem byla v azylových zařízeních učiněna opatření organizačního a technického rázu. Hlavní cílové skupiny, na které je projekt Strategie vnitřní bezpečnosti zaměřen, jsou ohrožené skupiny žadatelů o azyl, tj. nezletilí žadatelé bez doprovodu zákonného zástupce, samotné ženy a matky, senioři a osoby, které jsou fyzicky, mentálně nebo sociálně handicapováni. Azylová zařízení jsou rozdělena na standardní a chráněnou zónu, vnitřní a vnější společné prostory monitoruje bezpečnostní služba a zaměstnanci Správy uprchlických zařízení jsou vzděláváni podle specializací na jednotlivé ohrožené skupiny.
V průběhu roku 2004 probíhala celková precizace a rozšiřování působnosti výše zmíněných opatření - kamerové systémy jsou již instalovány ve všech azylových zařízeních, jež jsou ve vlastnictví ministerstva vnitra, nadále probíhaly kurzy pro zaměstnance, kteří se specializují na problematiku samostatných mužů a zneužívání návykových látek.
Během roku 2004 se nadále rozvíjela komunikace mezi Správou uprchlických zařízení, jednotlivými azylovými zařízeními a obecními a městskými úřady obcí a měst, na jejichž území se jednotlivá střediska nacházejí. Docházelo k pravidelným setkáním zastupitelů měst a obcí, cizinecké, státní a městské policie a ředitelů místních základních škol s vedoucími azylových zařízení a zástupci Správy uprchlických zařízení.
V jednotlivých azylových střediscích se v průběhu roku 2004 konaly dny otevřených dveří, během nichž měla veřejnost možnost seznámit se s chodem středisek. Hudební skupina Újezd, která vznikla v pobytovém středisku Červený Újezd a kde hrají hlavně žadatelé o azyl, odehrála několik vydařených koncertů na různých akcích a připravila k vydání další nahrávky.
V roce 2005 uplyne 15 let od okamžiku, kdy na území tehdejšího Československa vstoupil první uprchlík. Správa uprchlických zařízení již 9 let zajišťuje služby žadatelům o azyl jako samostatná organizace, a proto v druhé polovině roku 2004 připravila na následující rok projekt „Pod jedním sluncem - 15 let jsou uprchlíci u nás„. Hlavními tématy projektu jsou uprchlictví a multikulturalita, cílovou skupinou je široká veřejnost, a to laická i odborná. Jednotlivé aktivity v rámci projektu pak budou probíhat v regionech i na celostátní úrovni.
V průběhu roku 2005 se tak uskuteční literární soutěž pro studenty středních škol v České republice, hudební soutěž pro žadatele o azyl, olympiáda, která naváže na pravidelné sportovní dny v azylových zařízeních, divadelní představení, které bude výsledkem spolupráce s divadlem Archa a holandským divadelním souborem Dogtroep, výstavy výtvarných prací, které vznikly ve výtvarných dílnách azylových zařízení, sympozium pro odbornou veřejnost, jehož cílem je především zhodnocení uplynulých 15 let na poli uprchlictví a další různorodé aktivity.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2004, jehož součástí je také rozpočet kapitoly 314 - Ministerstvo vnitra (dále jen „kapitola MV„), schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dne 3. prosince 2003 svým usnesením č. 793.
Zákonem č. 457/2003 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2004 byly Ministerstvu vnitra stanoveny rozpočtové příjmy celkem ve výši 6 106 000 tis. Kč a výdaje celkem ve výši 45 186 731 tis. Kč.
Schválený rozpočet příjmů kapitoly MV v hodnoceném roce nedoznal žádných změn. Oproti tomu však schválený rozpočet výdajů kapitoly MV doznal v průběhu rozpočtového roku 2004 celé řady změn. Celkem byly výdaje kapitoly MV zvýšeny prostřednictvím MF o 1 600 919 tis. Kč, přičemž bylo ze strany MF realizováno 76 rozpočtových opatření.
Do kapitoly MV byly v průběhu roku uvolněny prostředky z kapitoly Všeobecná pokladní správa (dále jen „VPS”), a to zejména prostředky na volby do Evropského parlamentu, na výdaje na volby, na odměny ustanoveným advokátům, znalcům, tlumočníkům a notářům, na výdaje na kompletní systém správních a dopravně správních evidencí, prostředky na zabezpečení uprchlíků a přesídlenců, na výdaje na program sociální prevence a prevence kriminality, na výdaje na zdravotní péči azylantům, na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Z kapitoly VPS bylo rozpočtovými opatřeními MF uvolněno do kapitoly MV celkem 1 061 442 tis. Kč.
Z kapitoly Operace státních finančních aktiv (dále jen „kapitola OSFA”) byly do rozpočtu MV uvolněny prostředky na provoz archivních objektů a na reformu veřejné správy. Další finanční prostředky byly do rozpočtu MV převedeny od Grantové agentury České republiky, od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na výzkum a vývoj, od Ministerstva zdravotnictví prostředky na zabezpečení činnosti Letecké záchranné služby, od Ministerstva zemědělství prostředky na Leteckou hasičskou službu, od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy prostředky na sportovní reprezentaci v působnosti MV a od Ministerstva dopravy a spojů finanční prostředky na provoz IISSDE. Do rozpočtu kapitoly MV bylo převedeno od těchto subjektů na základě rozpočtových opatření Ministerstva financí celkem 542 112 tis. Kč.
Na druhé straně byl rozpočet kapitoly MV ve sledovaném období snížen v souvislosti s delimitací agendy integrace cizinců na Ministerstvo práce a sociálních věcí a delimitací gesce reformy Ústřední státní správy na Úřad vlády ČR. Celkem byl rozpočet snížen o částku 2 635 tis. Kč.
Výše uvedená rozpočtová opatření, která byla realizována v průběhu roku 2004, se promítla do ukazatelů rozpočtu kapitoly MV, přičemž upravený rozpočet výdajů činil celkem 46 787 650 tis. Kč. V tom běžné výdaje představovaly částku 42 027 598 tis. Kč, výdaje na financování programu reprodukce majetku částku ve výši 4 740 439 tis. Kč a výdaje na výzkum a vývoj činily 19 613 tis. Kč.
Ve skutečném čerpání výdajů (včetně převodu do rezervního fondu) v roce 2004, které činilo 47 669 199 tis. Kč, bylo promítnuto zapojení mimorozpočtových zdrojů.
Čerpání finančních prostředků rozpočtu resortu na jednotlivé skupiny výdajů je uvedeno v následujícím grafu:
Rozpočet roku 2004 byl ovlivněn zejména následujícími vlivy:
Organizačním celkem působícím v oblasti sociálního zabezpečení příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníků ostatních bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb je odbor sociálního zabezpečení.
Odbor sociálního zabezpečení vykonává funkci orgánu sociálního zabezpečení podle § 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Odbor rozhoduje o dávkách důchodového pojištění příslušníků a provádí jejich výplatu a přiznává a vyplácí některé nároky související se skončením služebního poměru příslušníků, a to příspěvek za službu a platové vyrovnání. Odbor sociálního zabezpečení v resortu Ministerstva vnitra řídí a kontroluje důchodové pojištění příslušníků, zvýšení důchodu pro bezmocnost, nemocenskou péči a agendu nároků souvisejících se skončením služebního poměru příslušníků.
| druh dávky | počet vyplácených dávek | průměrná výše vyplacené dávky (v Kč) |
| důchodové dávky | 22 163 | 9 445*) |
| příspěvek za službu | 15 107 | 8 015 |
| platové vyrovnání | 0 | 1 950**) |
| zvýšení důchodů pro bezmocnost | 665 | 875 |
*) uveden průměr vyplacené výše starobního důchodu za rok 2004 podle statistických údajů
**) k 31. prosinci 2004 již nebyla vyplácena žádná dávka platového vyrovnání, jde o průměrnou výši vypláceného platového vyrovnání před 31. prosincem 2004
Dlouhodobým cílem odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra je získávat zkušenosti partnerských útvarů zemí Evropské unie z koordinace systémů sociálního zabezpečení a z fungování těchto systémů při zabezpečování volného pohybu osob po teritoriu Evropské unie. V roce 2004 byly uskutečněny tři kontakty s partnery v členských zemích Evropské unie, při kterých byly konzultovány postupy při zajišťování volného pohybu osob z hlediska koordinace systémů sociálního zabezpečení podle Nařízení (EEC) č. 1408/71 a Nařízení (EEC) č. 574/72.
Dlouhodobým a prioritním úkolem sekce informačních technologií a komunikací je posílení a modernizace páteřních komunikačních systémů a rozšíření služeb s garantovanou kvalitou až k základním útvarům Policie ČR. Modernizace probíhá ve dvou hlavních oblastech obsažených v „Rozvojovém projektu komunikačních sítí MV s integrovanými službami”. V oblasti radiokomunikací jde o projekt PEGAS, v oblasti telekomunikací a přenosu dat jde o projekt HELIOS.
Projekt PEGAS poskytuje radiokomunikační služby hlavním složkám Integrovaného záchranného systému a zajišťuje jejich vzájemnou interoperabilitu. Infrastruktura systému je od konce srpna 2003 v běžném provozu a poskytuje pokrytí signálem na celém území státu. Uživatelé systému PEGAS mohou využívat kromě hlasových služeb zabezpečených kvalitní enkrypcí navíc i datové služby spočívající v přenosu statusů, SMS a dotazů do určených informačních systémů.
Distribuce koncových zařízení uživatelům IZS probíhá od roku 2000, v roce 2004 byly dokončeny dodávky pro hasičské záchranné sbory a zdravotnické záchranné služby, pokračovaly dodávky pro Policii ČR. V průběhu roku 2004 bylo dodáno celkem 5 092 souprav. Za období let 2000-2004 bylo celkem dodáno 19 347 koncových terminálů Policii ČR, 5 401 terminálů útvarům Hasičského záchranného sboru a 1 072 terminálů Zdravotnické záchranné službě.
Po ukončení dodávek v roce 2005, montáží do vozidel, programování zařízení a vyškolení obsluh se počítá v průběhu roku 2005 s plným přechodem útvarů Policie ČR a útvarů Hasičského záchranného sboru ČR do systému PEGAS. Obdobně se předpokládá, že realizované dodávky umožní plné nasazení systému u zdravotnických záchranných služeb.
Výstavba radiokomunikačního systému PEGAS a pokračování dodávek koncových zařízení v roce 2004 zlepšily komunikační podporu útvarů Policie ČR při plnění svěřených úkolů na úseku veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.
V rámci rozvoje a výstavby komunikací pokračovala realizace projektu další modernizací a výstavbou digitálních komunikačních uzlů s technologií pro hlasovou a datovou komunikaci i zabezpečením nového přenosového prostředí sdíleného všemi komunikačními systémy. Byla rozšířena přenosová a dohledová technologie a vytvořeny podmínky k pokrytí narůstajících komunikačních služeb a bezpečnosti jednotlivých systémů, sítí a zařízení. Pozitivním důsledkem jsou progresivní změny v procesu dálkové správy a řídícího managementu integrované telekomunikační sítě MV.
Podle plánované obměny zastaralé ústřednové technologie se realizovala výstavba nové digitální technologie ALCATEL v objektech MV a Policie ČR v hl. m. Praze, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Kolíně a Pelhřimově.
Významným úspěchem bylo přijetí a realizace projektu financovaného z programu Phare, kdy byly rozšířeny komunikační uzly v Brně a Ostravě a doplněny o tranzitní technologie a byl vybudován regionální komunikační uzel ve Zlíně. Tím došlo ke zvýšení kvality komunikačních služeb pro útvary služby cizinecké a pohraniční Policie i další složky dislokované v dotčených územích.
Další činností, mající vztah k jiným organizacím a veřejnosti, je zajišťování nepřetržitého provozu informačního systému správních a dopravně správních evidencí (centrální registr obyvatel, občanských průkazů, cestovních dokladů, vozidel a řidičských průkazů).
V roce 2004 bylo v rámci ministerstva provedeno několik zásadních změn
v organizační struktuře ministerstva souvisejících s efektivní dělbou působnosti ministerstva mezi jednotlivé organizační celky.
V návaznosti na vstup České republiky do Evropské unie byla provedena reorganizace ministerstva, jejíž součástí bylo zřízení funkce náměstka ministra vnitra pro legislativu a evropskou integraci a rozdělení odboru legislativy, koordinace předpisů a kompatibility s právem ES na dva samostatné útvary ministerstva – odbor komunitárního práva a odbor legislativy a koordinace předpisů.
S ohledem na probíhající změny ve financování státní správy byl v úseku řízeném náměstkyní ministra vnitra pro ekonomické zabezpečení vytvořen odbor programového financování, který v resortu odpovídá za koordinaci ekonomických činností v oblasti výdajů na financování programů reprodukce majetku a plní funkci odborného útvaru ministerstva na úseku zadávání veřejných zakázek.
V rámci optimalizace výkonu působnosti ministerstva, zejména při zajišťování komunikační sítě pro ministerstvo, policii a územní orgány státní správy, při zajišťování technické správy celostátních správních a dopravně správních evidencí a při plnění úkolů v oblasti informačních a komunikačních systémů, technologií a informatizace resortu, byla zřízena sekce informačních technologií a komunikací.
Další změny provedené v roce 2004, včetně připravovaných k realizaci od 1. 1. 2005, v úseku reformy veřejné správy reagovaly mimo jiné na usnesení vlády č. 237/2004, kterým byla převedena gesce za reformu ústřední státní správy z Ministerstva vnitra na Úřad vlády ČR, a na změnu zaměření Ministerstva vnitra v dané oblasti (na rozvoj, modernizaci a zefektivnění výkonu územní veřejné správy). Spočívají zejména v úpravě předmětu činnosti útvarů, včetně změny jejich názvu, a to na odbor rozvoje územní veřejné správy, odbor dozoru a kontroly veřejné správy a odbor vzdělávání a informací ve veřejné správě. Rovněž se změnil název funkce příslušného náměstka na náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu.
Při realizaci těchto změn v organizační struktuře ministerstva byly též využity poznatky z provedeného personálního a organizačního auditu ministerstva. Tento audit měl být, ve smyslu příslušných usnesení vlády, základem pro přípravu nové organizační struktury ministerstva na rok 2005, akceptující zásady vyplývající ze zákona č. 218/2002 Sb., avšak s ohledem na odložení jeho účinnosti až k 1. 1. 2007 se nepředpokládá provedení všech navržených změn v organizaci ministerstva. V současné době probíhá realizace závěrů auditu zejména v oblasti doplnění legitimity některých činností vykonávaných ministerstvem a posuzování možností úspor pracovních sil.
V oblasti vnitřní organizace a systému řízení Policie ČR byl v rámci implementace usnesení vlády č. 829/2003 zřízen nový útvar s působností na celém území České republiky Policie ČR útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality služby kriminální policie a vyšetřování.
Dále byly provedeny změny v organizační struktuře Inspekce ministra vnitra reflektující na potřeby zefektivnění boje s korupcí a závažnou kriminalitou páchanou příslušníky policie.
V souvislosti s dokončováním příprav na zapojení České republiky do schengenské spolupráce byly zahájeny přípravné práce na modifikaci organizační struktury a působnosti Policie ČR služby cizinecké a pohraniční policie.
Na úrovni útvarů policie s územně vymezenou působností působících v hlavním městě Praze byla k 1. 1. 2004 provedena zásadní reorganizace. Provedená reorganizace spočívala ve snížení počtu obvodních ředitelství z deseti na čtyři za současného posílení jejich početních stavů a snížení počtu řídících funkcí ve prospěch výkonného aparátu. Tato centralizace sil a prostředků působících na základním stupni řízení policie vytváří předpoklady pro jejich efektivnější využití a operativnost nasazení.
Souhrnem koncepční činnosti ministerstva bylo zpracování politiky ministerstva pro čtyřletý časový horizont, který je obsažený v dokumentu „Střednědobá koncepce resortní politiky Ministerstva vnitra ČR (aktualizace pro období 2004-2007)”. Dokument shrnuje dílčí koncepce zpracovávané v jednotlivých úsecích a ostatních útvarech Ministerstva vnitra do jednoho systematicky uspořádaného celku.
Střednědobá koncepce resortní politiky vychází z úkolů Ministerstva vnitra plněných v rámci jeho působnosti. Poskytuje souhrnný přehled o jejich realizaci v daném časovém intervalu a vyhodnocuje vývojové trendy ve svěřené oblasti.
Účelem aktualizace Střednědobé koncepce resortní politiky bylo vyhodnocení současného stavu, zejména z hlediska změn vývojových trendů, zhodnocení dosavadního plnění záměrů, cílů a úkolů stanovených v programovém prohlášení vlády, usneseních vlády a dalších materiálech poradních a pracovních orgánů vlády.
Aktualizace Střednědobé koncepce resortní politiky Ministerstva vnitra, provedená v roce 2004 na období 2004 – 2007, je předpokladem koordinace záměrů a cílů obsažených v dílčích koncepcích a jiných programových dokumentech ministerstva. Jedná se o koordinaci jak vertikální, tj. ve vztahu k rozhodování vlády a Parlamentu ČR, tak koordinaci horizontální na úrovni resortu ve vztahu k zabezpečení realizace záměrů a cílů včetně stanovených priorit adekvátními opatřeními v oblasti vnitřní správy (řízení včetně koordinace a kontroly, legislativní a organizační opatření, opatření v oblasti ekonomického a personálního zabezpečení včetně vzdělávání a odborné přípravy atd.).
Souběžně byl aktualizován soupis koncepčních materiálů Ministerstva vnitra, který obsahuje vyhodnocení těchto materiálů z hlediska resortních priorit. Uvedené vyhodnocení umožňuje provádět nezbytné obměny pořadí těchto priorit resortu, v reakci na vývoj situace v daných oblastech. V tomto pojetí je dokument vhodným nástrojem pro koncepční řízení ministerstva.
Systém státní podpory výzkumu a vývoje je upraven zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).
Tento systém je promítnut do „Koncepce výzkumné a vývojové činnosti Ministerstva vnitra” na období od roku 2005 s výhledem do roku 2008, zpracované a schválené v roce 2004, která reaguje i na další koncepční a analytické materiály resortu. Zachycuje trendy problémových okruhů, z nichž vychází represivní a progresivní působení státu v oblasti omezování kriminality a zvyšování bezpečnosti státu. V průběhu uplynulého roku byly zahájeny přípravné práce na návrhu výzkumného programu „Bezpečnostní výzkum”. Těžiště výzkumu v oblasti veřejné správy spočívalo v hledání možností efektivnějšího fungování úřadů veřejné správy, zlepšovaní kvality poskytovaných služeb při současném konstituování optimálního vývoje veřejné správy s využitím informačních technologií. Resort MV řešil v uplynulém roce rovněž výzkumné úkoly, vztahující se k ukládání a zpřístupňování archiválií ve státních archivech. Výzkumné úkoly vycházející z Koncepce archivnictví v ČR jsou zaměřeny na problematiku komplexního zabezpečení a ochrany archiválií, prohlubování informačního systému a rozvoj odborné archivní metodiky.
Rok 2004 byl charakteristický především kvalitativní změnou zpracovávaných materiálů, souvisejících s přípravou zmíněné resortní koncepce, zpracované s ohledem na postupné zapojování domácího výzkumu do vědecko-výzkumné základny EU.
Odbor sportu plní úkoly Ministerstva vnitra zejména vytvářením podmínek pro přípravu sportovců ke státní sportovní reprezentaci České republiky na vrcholné mezinárodní soutěže, včetně odborného trenérského vedení, lékařsko - pedagogického sledování.
V rámci činností uvnitř Ministerstva vnitra vytváří podmínky pro tělovýchovné a sportovní aktivity policistů jako podporu a doplňující formy služební tělesné a střelecké přípravy policistů a podmínky pro pohybově-rekreační aktivity všech zaměstnanců resortu vnitra. Zároveň celou tuto oblast metodicky řídí a usměrňuje.
Mimo to je odbor sportu pověřen zajištěním služeb a provozu sportovních, zdravotnických a ubytovacích zařízení Ministerstva vnitra svěřených do jeho působnosti.
Součástí odboru sportu je 14 sportovních oddělení, organizačně sloučených v Resortním sportovním centru Ministerstva vnitra, ve kterých se připravují k reprezentaci České republiky sportovci seniorských i juniorských kategorií.
V odboru sportu jsou začleněna následující sportovní odvětví: atletika, box, cyklistika, judo, moto, plavání, střelba broková a kulová, triatlon, volejbal, vzpírání, zápas, zimní sporty a různé sporty. V naposled zmiňovaném oddělení jsou soustředěni úspěšní a perspektivní sportovci, jejichž sportovní odvětví není organizačně zastřešeno jiným způsobem. Jedná se například o jména - Lenka Šmídová, Martin Doktor, Šárka Záhrobská, Miroslava Knapková a další.
Rok 2004 byl zejména rokem Olympijských her v Aténách, kterých se účastnilo celkem 42 sportovců zabezpečovaných odborem sportu.
Největšími úspěchy jsou stříbrná medaile Lenky Šmídové v jachtingu a bronzová Kateřiny Kůrkové za střelbu ze vzduchové pušky. Další kvalitní umístění jsou – čtvrtá místa veslařky Miroslavy Knapkové, kanoisty Martina Doktora, atletek Věry Cechlové a Nikoly Brejchové a pátá místa Martina Doktora a cyklistky Lady Kozlíkové. 25 sportovců se umístilo v celkovém hodnocení do 16. místa.
V roce 2004 probíhaly také další významné mezinárodní akce. Na mistrovství světa v letním biatlonu vybojoval Zdeněk Vítek 2x první místo, Vendula Frintová druhé místo v krátkém triatlonu na světovém šampionátu do 23 let. Nejvyšší evropské soutěže přinesly zlatou medaili střelkyni Kateřině Kůrkové, střeleckému družstvu ČR ve složení Kateřina Kůrková, Pavla Habartová, Adéla Sýkorová, které zároveň vytvořilo evropský rekord ve střelbě ze vzduchové pušky. Prvenství patřilo rovněž plochodrážním jezdcům Bohumilu Brhelovi a Lukáši Drymlovi i triatlonovému družstvu ČR s podílem Jana Vodehnala.
V roce 2004 vytvořili sportovci odboru sportu celkem 43 českých rekordů a na nejvyšších domácích soutěžích získali celkem 169x mistrovských titulů v seniorských, juniorských a dorosteneckých kategoriích.
Odbor sportu zajišťuje základní podmínky pro pořádání každoročně vyhlašovaných celostátních policejních mistrovství ve vybraných sportovních odvětvích a speciálních činnostech policie a odpovídá za nominaci a vysílání policejní sportovní reprezentace. Připravuje a koordinuje systém různých postupových soutěží jako nominačních závodů pro mistrovství celostátní.
Jedním ze stěžejních bodů pro vytváření podmínek k činnostem podporujícím služební tělesnou a střeleckou přípravu policistů je každoroční vyhlašování veřejně prospěšného programu a příprava rozhodnutí ministra vnitra o poskytnutí státní účelové dotace, která je využívána pro činnost Unie tělovýchovných organizací Policie České republiky a sportovních klubů policie v ní sdružených.
Hlavní náplní těchto občanských sdružení je poskytovat a organizovat pohybové a sportovní aktivity, které umožňují udržet a rozvíjet fyzickou zdatnost, speciální dovednosti a návyky potřebné pro výkon služby a tělovýchovně-rekreační aktivity pro další zaměstnance resortu. Zároveň s přípravou na zajištění a přidělení státní účelové dotace, je odbor sportu pověřen i výkonem předběžné a průběžné kontroly hospodaření u příjemců těchto finančních prostředků.
V roce 2004 se konalo 11 policejních mistrovství České republiky:
Policejní sportovní reprezentace se zúčastnila i významných mezinárodních soutěžích - policejního mistrovství světa, odstřelovačů v Maďarsku a tří policejních mistrovství Evropy - v krosu (Polsko), v zápase (Řecko) a cyklistice (Rakousko).
Největšími úspěchy bylo 8. místo Josefa Procházky ve světovém šampionátu odstřelovačů v soutěži jednotlivců a společně s Petrem Rudolfem zisk šestého místa v soutěži družstev. Na evropských soutěžích nejlepšího umístění dosáhl zápasník Marek Bouchal, který obsadil 4. místo ve volném stylu do 120 kg. Tito sportovci byli ještě s několika dalšími vyhodnoceni jako nejúspěšnější policisté - sportovci za rok 2004.
Vedle soutěží pořádaných mezinárodními policejními sportovními organizacemi se policisté zúčastnili i dalších mezinárodních sportovních akcí v rámci recipročních vztahů, při kterých vždy důstojně reprezentovali Policii České republiky. Jednalo se například o Policejní mistrovství Slovenska v lyžování, Světový pohár ve fotbalu (Holandsko), Mezistátní přátelské utkání reprezentačních družstev Policie ČR a Policie Slovenska ve volejbalu, fotbalu a tenisu (Slovensko) nebo Mezistátní přátelské utkání reprezentačních družstev Policie ČR a Policie Rakouska ve stolním tenise (Praha).
Také v roce 2004 nadále pokračovaly práce na odstranění škod způsobených povodněmi v areálu Ministerstva vnitra ve Stromovce. Díky pomoci vedení resortu, odborných útvarů ministerstva a nasazení všech zapojených subjektů se během roku podařilo uvést do provozu další sportoviště (hala vzpírání, zápasnický sál) a jejich provozní zázemí.
Vnitřní kontrolní systém MV je tvořen odborem finanční kontroly MV a odborem interního auditu a supervize.
Odbor interního auditu a supervize (dále jen „OIAS”) se v roce 2004 členil na oddělení interního auditu, oddělení supervize a oddělení metodiky. Je součástí vnitřního kontrolního systému. Je podřízen přímo ministrovi vnitra a v tomto smyslu je nezávislý na řídících strukturách resortu. Svou činností výrazně ovlivňuje efektivitu vnitřního kontrolního systému
V rámci OIAS plní významné úkoly především oddělení interního auditu, jehož úkolem je, mimo jiné, i vyhodnocování účinnosti řídící finanční kontroly prováděné v rámci organizační složky státu Ministerstvo vnitra, která zahrnuje i Generální ředitelství hasičského záchranného sboru a Policii České republiky.
V roce 2004 bylo provedeno šest auditů v různých oblastech činnosti resortu Ministerstva vnitra - využívání finančních prostředků na podporu výzkumu a vývoje, procesu tvorby a schvalování systemizace pracovních míst, uzavírání smluv o nájmu a pronájmu, poskytování veřejné finanční podpory v oblasti prevence kriminality, nakládání s movitým majetkem státu. Audity se zaměřily především na vyhodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti prováděných provozních a finančních operací, funkčnosti vybudovaného systému řídící kontroly a účinnosti jejího výkonu ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě (dále jen „zákon o finanční kontrole”) a jeho prováděcí vyhlášky č. 64/2002 Sb., která byla nahrazena vyhláškou č. 416/2004 Sb. s účinností od 1. srpna 2004.
Dále byly v roce 2004 realizovány čtyři následné audity, kterými bylo ověřováno plnění a účinnost opatření přijatých na základě doporučení interních auditorů z předchozích auditů v oblasti systému řídící kontroly u územních pracovišť, využívání prostředků programu PHARE v působnosti organizační složky Ministerstvo vnitra., nakládání s majetkem pocházejícím z trestné činnosti, o kterém nebylo pravomocně rozhodnuto a v problematice účtování o zahraničních cestách.
Závěry z auditů byly popsány v auditních zprávách, které byly projednány s odpovědným vedoucím zaměstnancem auditovaného útvaru spolu s doporučeními vedoucími k odstranění a k předcházení vzniku příp. zjištěných nedostatků. Pokud byly zjištěny systémové nedostatky,byly vždy popsány v závěrečné zprávě z auditu a projednány s ministrem vnitra včetně auditních doporučení a k nim přijatých opatření.
Oddělení supervize kromě tzv. obecné kontroly vykonává jako jediný útvar v resortu Ministerstva vnitra také specifickou přezkumnou činnost v rámci celého resortu podle požadavků ministra vnitra.
Pracovníci oddělení supervize se v roce 2004 zaměřili při výkonu kontroly na různé činnosti v rámci působnosti útvarů Ministerstva vnitra, Policie ČR i organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací. Prioritou bylo ověřování přiměřenosti a účinnosti kontrolního systému a realizace kontrol zaměřených na oblasti s vyšším rizikem výskytu různých forem korupce. Tyto úkoly vyplývají pro oddělení z organizačního řádu odboru interního auditu a supervize a z resortního interního protikorupčního programu. V roce 2004 bylo provedeno celkem 8 kontrol. Kontroly byly zaměřeny do oblasti fungování kontrolního systému (2), hospodaření se služebními dopravními prostředky (2), nakládání s přijatými dary (1), řešení škod (1), zahraničních pracovních cest (1) a plnění opatření k nápravě (1). Další tři kontroly byly provedeny na vyžádání ministra vnitra. Zjištěné nedostatky byly uvedeny ve zprávách z jednotlivých kontrol, které byly projednány s příslušnými odpovědnými vedoucími zaměstnanci a spolu s přijatými opatřeními či jejich návrhy, byly předkládány pro informaci a ke schválení ministrovi vnitra.
Vedle vlastní kontrolní činnosti se oddělení na počátku roku 2004 zabývalo aktualizací resortního interního protikorupčního programu. V současné době probíhá vyhodnocení jeho plnění.
Oddělení metodiky zpracovává a aktualizuje koncepce vnitřní kontroly včetně interního auditu, s výjimkou řídící a veřejnosprávní finační kontroly. Zpracovává roční jednotný plán hlavních kontrolních úkolů MV a PČR a také interní akty řízení upravující interní audit v rámci organizační složky MV a obecnou kontrolu v celém resortu MV. Na základě požadavků ostatních kontrolních útvarů, kontrolních skupin a kontrolních pracovišť v resortu MV zpracovává i metodické návody k těmto interním aktům řízení usnadňující jejich aplikaci. Takovým interním aktem řízení je nařízení MV č. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní činnosti. V roce 2004 byly k zajištění jeho jednotné aplikace vydány pokyny ředitele odboru interního auditu a supervize č. 1/2004 a č. 2/2004. V těchto metodických pokynech jsou podrobně vysvětlena jednotlivá pravidla. obsažená v citovaném NMV, zejména postup při zpracování plánů kontrolní činnosti, provádění jednotlivých forem kontrol, zpracování výsledných materiálů z kontrol i postup při statistickém vyhodnocování jednotlivých kontrolních akcí. Metodika je doplněna vzory kontrolních písemností. Zpracována byla také brožura obsahující přehled hlavních právních předpisů upravujících provádění interního auditu a státní kontroly a na ně navazujících interních aktů řízení. Některé z nich byly uvedeny v úplném aktualizovaném znění. Byla kontrolními pracovníky přijata s velmi příznivým ohlasem. S cílem prosadit NMV č. 55/2003 co nejrychleji do praxe byly roce 2004 oddělením realizovány metodické akce.
V působnosti OIAS je také péče o udržování a zkvalitňování elektronického systému „Kontrolní činnost”, který představuje jeden ze základních informačních zdrojů pro získávání údajů o počtu a výsledcích kontrolních aktivit jednotlivých kontrolních útvarů, kontrolních pracovišť a kontrolních skupin. V roce 2004 byla dále rozpracovávána nová hlediska pro vyhodnocování kontrolní činnosti, která odpovídají změnám ve vnitřní kontrole a do systému byly zapojeny další kontrolní útvary a pracoviště.
OIAS každoročně pořádá výjezdní semináře pro kontrolní pracovníky i interníauditory organizačních složek státu, pracující v resortu. V roce 2004 proběhly dva takovéto semináře. Účastníci byli seznamováni nejen s aktualizovaným obsahem významných právních předpisů, které ovlivňují jejich další práci a s novými interními akty řízení upravujícími jednotlivé kontrolní systémy, ale i s významnými trendy při výkonu interního auditu, řídící i obecné kontroly. Při seminářích byl vytvořen dostatečný prostor pro diskuzi a výměnu zkušeností, což pozitivně ovlivňuje výkon kontrolní i auditní činnosti v resortu.
V souladu s mezinárodními standardy pro profesní výkon interního auditu OIAS v listopadu 2004 úspěšně uspořádal veřejnou prezentaci své činnosti. Jejím cílem bylo seznámit vedoucí zaměstnance útvarů MV, PČR, organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací s výsledky auditní, kontrolní, supervizní a metodické činnosti a tímto způsobem zobecnit poznatky o existujících rizicích při výkonu některých činností v působnosti Ministerstva vnitra , včetně zjištěných nedostatků a doporučení či přijatých opatření k jejich odstranění.
Prevence kriminality je definována jako ofenzivní strategie boje s trestnou činností. Na rozdíl od represivních metod, koncipovaných zejména v rámci trestní politiky, využívá především nerepresivních metod a prostředků, na kterých se podílí široká škála veřejných institucí i soukromých subjektů. Cílem preventivní politiky je snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečnosti občanů. Preventivní politika se zaměřuje na eliminaci kriminogenních podmínek a kriminálně rizikových jevů a na pomoc obětem trestných činů.
V České republice byly institucionální podmínky pro rozvoj preventivní politiky vytvořeny v roce 1995, kdy byl usnesením vlády zřízen meziresortní orgán - Republikový výbor pro prevenci kriminality (dále jen „RVPPK”). Členy výboru jsou MV, MPSV, MS, MŠMT, MO, MF, MMR, MD, Nejvyšší státní zastupitelství, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Předsedou výboru je ministr vnitra a výkonným místopředsedou byl v roce 2004 jeho první náměstek, do jehož gesce spadá oblast veřejného pořádku a bezpečnosti. Úkoly související s činností sekretariátu výboru plní odbor prevence kriminality MV (dále jen „OPK”). Předmětem činnosti RVPPK je vytváření preventivní politiky vlády České republiky na meziresortní úrovni a podpora její realizace na úrovni místní. RVPPK rozhoduje také o přidělování finančních prostředků na projekty vytvářené v rámci jednotlivých preventivních programů.
V současné době je preventivní politika v ČR určována „Strategií prevence kriminality na léta 2004-2007” (dále jen Strategie), jejímž hlavním úkolem je omezování příležitostí k páchání trestných činů.
Prioritou strategie prevence kriminality jsou programy prevence kriminality na místní úrovni (majetková kriminalita, násilná kriminalita, kriminalita s rasistickým a extremistickým podtextem) a bezpečnost silničního provozu, centrálně vyhlašované programy směřující k řešení specifických problémů (např. oběti obchodování s lidmi, korupce, násilí na fotbalových stadionech) a rozvoj systému prevence kriminality v ČR. Z hlediska cílových skupin se jedná o aktivity směřující k rizikovým skupinám dětí a mládeže, sociálně vyloučeným skupinám a komunitám a obětem trestných činů, včetně obětí domácího násilí.
V rámci RVPPK odpovídá OPK za koncepční, iniciativní a metodickou činnost při vytváření preventivních programů na místní úrovni a za udělování dotací ze státního dotačního systému.
V souladu s prioritami vyplývajícími ze Strategie pokračovala v roce 2004 realizace Programů prevence kriminality v 82 městech a obcích s počtem obyvatel nad 10 tisíc a navazujícího Programu prevence kriminality na místní úrovni - Partnerství (dále jen program partnerství), do jehož realizace se zapojilo 41 obcí a měst. (Pozn.: 5 statutárních měst realizovalo současně oba programy).
Koncepce nově zaváděného programu partnerství umožňuje využívat státní účelovou dotaci i obcemi s počtem obyvatel menším než 10 tisíc. Návrhy na zařazení obcí do programu partnerství zpracovává na základě analýz trestné činnosti a místní znalosti Policie ČR a k návrhům se vyjadřuje manažer prevence kriminality příslušného krajského úřadu.
V roce 2004 RVPPK na základě doporučení komisí pro výběr projektů schválil dotaci 346 projektům obou preventivních programů v celkové výši 76 273 000,- Kč.
V programech byly podpořeny následující aktivity:
Z průběžného vyhodnocování preventivních programů ve městech a obcích vyplývá, že se zde omezily příležitosti k páchání trestné činnosti. Ve městech dlouhodobě realizujících preventivní programy se zvyšuje pocit bezpečí občanů a prevence kriminality se integrovala mezi základní úkoly rozvoje měst, která na oblast prevence kriminality vyčleňují ve svých rozpočtech finanční prostředky.
Ve spolupráci s krajskými správami Policie ČR a manažery prevence kriminality krajských úřadů probíhala příprava transformace dosavadních preventivních programů měst do programu partnerství pro rok 2005. Byla propracována metodika přípravy programu partnerství a byly vytvořeny institucionální základy zajištění dotačního řízení včetně školení všech zainteresovaných osob.
RVPPK projednal na prosincovém zasedání v roce 2004 návrh na zařazení 114 měst a obcí, jejichž statutární zástupci byli poté vyzváni k realizaci programu partnerství pro rok 2005. Pro realizátory programu partnerství byly zpracovány potřebné metodické materiály, které jsou uvedeny na internetových stránkách Ministerstva vnitra.
V roce 2004 pokračovala realizace a podpora specifických preventivních programů, jejichž realizátory jsou obce a nestátní neziskové organizace.
V první polovině roku 2004 byl na základě zkušeností a poznatků z provozu Centra včasné intervence (CVI) v Ostravě dokončen metodický materiál „Systém včasné intervence pro obec s rozšířenou působností” (dále jen „SVI”), který se stal součástí vládou schváleného materiálu „Vyhodnocení účinnosti přijaté legislativy související se systémovým přístupem k péči o delikventní mládež”. Zásadní změnou oproti původnímu ostravskému projektu je nové pojetí informačního systému SVI, které zohledňuje potřebu jednotného informačního prostředí pro všechna zapojená města a instituce, kraje a ústřední orgány státní správy, včetně možnosti založení Národního registru týraných dětí. Projekt SVI je pilotně realizován ve městě Svitavy.
Pokračovala realizace dvou projektů prevence kriminality související s drogami. Jednalo se o „Komunitní projekt v Praze 5”, jehož cílem je propojení státních institucí a občanského sektoru nad společným tématem - kriminalita dětí a mládeže. V rámci projektu byl v Městské části Praha 5 vybudován stacionář pro děti ohrožené sociálně patologickými jevy a užíváním návykových látek. V roce 2004 pokračoval projekt výstavbou komunitního nízkoprahového centra pro rizikovou mládež na sídlišti Barrandov.
Formou odborných seminářů pokračuje také Preventivní projekt pro střední školy, jehož cílem je vzdělávání ředitelů a pedagogických pracovníků škol v oblasti právního vědomí, zneužívání návykových látek a šikany. OPK vypracoval pro semináře pracovní a učební texty a ve spolupráci se specialisty z řad Policie ČR a orgánů sociálně právní ochrany dětí zajišťoval přednáškovou činnost (v roce 2004 bylo proškoleno 1045 pedagogů).
Pokračoval Program Bezpečná lokalita, odborně garantovaný Ministerstvem vnitra, Policií ČR, Asociací technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm a Českou asociací pojišťoven. Jeho cílem je minimalizovat podmínky pro páchání především majetkové trestné činnosti dostupnými organizačními, stavebními a jinými technickými prostředky. Do programu je již zapojeno více než 50 subjektů.
V roce 2004 byl v lokalitě Průhonice - Čestlice zahájen pilotní projekt prevence kriminality v nákupních zónách. V obou obcích proběhla jednání za účasti pracovníků OPK MV, Policie ČR, samospráv obou obcí, obchodních řetězců působících v zóně a místních podnikatelů. Bylo dohodnuto, že v obci Čestlice zřídí Policie ČR obvodní oddělení a v obchodní zóně bude zahájena informační kampaň pro občany - „Auto není trezor”, informační kampaň na nákupních vozících a v lokalitě Průhonice bude vybudován městský kamerový dohlížecí systém.
V rámci preventivních aktivit směřujících ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu byly podpořeny projekty s tímto cílem ve městech a obcích realizujících programy prevence kriminality na místní úrovni. Šlo především o instalaci ukazatelů - měřičů rychlosti do obcí, ve kterých je opakovaně překračována rychlost jízdy a dochází k závažným dopravním nehodám. OPK spolupracuje od roku 2003 s Nadací Malina na realizaci projektů zaměřených na kriminalitu v dopravě a její prevenci. Výsledkem intenzívní spolupráce jsou filmy s dopravně bezpečnostní tematikou, na kterých se OPK podílel především koordinačně (zajištění spolupráce s MŠMT, MD - BESIP a Policie ČR a dalšími subjekty), metodicky při přípravě scénářů, tvorbě pracovních listů a textů a organizačně při distribuci kazet. Jedná se o následující snímky: „Bourá jen blb?”, „Auto je zbraň” , „Bezpečná cesta”, „Červený blesk” a „Soutěž”.
Integrace Policie ČR do preventivních systémů a zavádění proaktivních metod práce Policie ČR
V rámci požadavku korektního chování vůči občanům, profesionality, důslednosti a rychlosti plnění úkolů policie OPK podporuje činnost preventivně informačních skupin při okresních ředitelstvích Policie ČR (dále jen „PIS”). Mezi úkoly PIS patří zavádění preventivních prvků a integrace Policie ČR do preventivních systémů na místní úrovni. Policie ČR plní tento úkol především při přípravě programu partnerství, kdy na základě analýzy trestné činnosti, jejích vývojových trendů a zejména místní znalosti vybírá obce a rizikové lokality pro zařazení do programu a doporučuje preventivní opatření samosprávným orgánům.
V roce 2004 pokračovala spolupráce OPK s o.p.s. Otevřená společnost na projektu zavádění principů community policing do praxe Policie ČR. Projekt je zkušebně realizován ve dvou lokalitách - Zruč nad Sázavou a Tišnov. Jeho cílem je ověřit některé postupy community policing v práci pořádkové policie. Jde především o organizaci pochůzkové služby a komunikaci s veřejností. V obou lokalitách proběhlo sociologické šetření mezi občany zaměřené na průzkum pocitu bezpečí před realizací projektu. V listopadu 2004 se uskutečnila mezinárodní konference „Stav zavádění community policing v Policii ČR”.
V roce 2004 spolupracoval odbor prevence kriminality jako odborný garant při přípravě projektu „Učíme se s policií”, jehož autorem je PIS Východočeské správy Policie ČR. Je určen žákům základních a středních škol a výstupem z projektu je soubor pracovních textů a metodických návodů pro policisty, kteří realizují přednášky ve školách. Cílem projektu sjednocení přístupů k sociálně patologickým jevům a jednotná metodika výuky prevence těchto jevů.
Pro zvyšování odbornosti policejních preventistů zveřejňuje odbor prevence kriminality na internetových stránkách aktuální novinky a zajímavá řešení z oblasti ochrany majetku a zdraví osob; dvakrát ročně zde zveřejňuje také aktualizované seznamy certifikované zabezpečovací techniky.
Jednou z forem prevence kriminality je komunikace s veřejností o kriminalitě a jejích příčinách. Preventivní komunikace reaguje na potřeby občana, situaci ve společnosti, statistická zjištění a výzkumy veřejného mínění. Mezi komunikační priority patří: ochrana před obecnou kriminalitou, starost o osobní bezpečnost, bezpečnost blízkých lidí a sociálního prostředí v němž občan žije.
OPK komunikuje s občany prostřednictvím tiskového servisu, internetových stránek, výstupy v médiích a distribuce osvětových a informačních materiálů.
V roce 2004 vydal OPK celkem 20 Tiskových servisů (dále jen „TS”), které byly distribuovány na téměř 600 míst v České republice. TS je rovněž vyvěšen na internetových stránkách MV. S informacemi z TS pracují především žurnalisté, tiskoví policejní mluvčí a spolupracovníci prevence kriminality na místní úrovni. Dále pedagogové, pracovníci, kteří se zabývají sociálně patologickými jevy ve společnosti, pro informaci jsou zasílány starostům měst a obcí a dalším zájemcům. Kromě „Rad a doporučení občanům„ přinášel TS informace o projektech prevence kriminality na místní úrovni, zprávy z činnosti odboru, aktuální informace a odborné studie Ministerstva vnitra, Policejního prezidia a Policejní akademie. Dále byly publikovány odborné práce psychologů, sociologů, lékařů, právníků, nechyběly ani statistické údaje o zjištěné trestné činnosti a informace z nevládních organizací.
Zpravodajské relace a publicistické programy rádií a televizí přinášejí aktuální, nadčasové informace z oblasti prevence kriminality. Regionální rádia a místní kabelové televize spolupracují s koordinátory prevence kriminality a vysílají aktuální i koncipované programy týkající se řešení prevence kriminality na místní úrovni. Na stránkách celostátního i regionálního tisku je prevence kriminality trvalým tématem.
V roce 2004 byly v reedici vydány a částečně distribuovány žádané preventivní bulletiny Nebezpečný věk (kriminalita dětí a mládeže), Andělé na jehle netančí (mládež, kriminalita a drogy), A co dál (oběť trestního činu).
Časopis Policista vydávaný OPK se i v roce 2004 věnoval popularizaci práce Policie ČR a MV, mapování pozitivních zkušeností z policejní praxe doma i v zahraničí a v neposlední řadě prevenci kriminality.
Časopis Kriminalistika je čtvrtletník „pro kriminalistickou teorii a praxi”. Z vědeckého hlediska rozpracovává problémy kriminalistiky a příbuzných oborů, často v širším, mezinárodním měřítku.
V květnu 2004 byl úspěšně ukončen projekt OSN proti obchodování s lidmi. Pro zajištění dalšího fungování „Modelu podpory a ochrany obětí”, který byl jedním z hlavních výstupů projektu, vyhlásilo Ministerstvo vnitra Program podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi na rok 2004. V rámci tohoto programu byly přiděleny dotace nevládním organizacím La Strada, Sdružení Česká katolická charita a Rozkoš bez rizika. Do programu bylo v roce 2004 zařazeno 12 obětí, které spolupracovaly s orgány činnými v trestním řízení.
Zároveň probíhaly přípravy k dalšímu formalizování „Modelu podpory a ochrany obětí”, na jehož základě se postupně tvoří „Národního koordinační mechanismus pro oblast podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi v České republice”.
OPK je garantem dvou modulů v rámci projektu PHARE proti obchodování s lidmi, jehož gestorem je odbor bezpečnostní politiky MV. Jedná se o moduly věnované prevenci obchodování s lidmi a pomoci obětem. Zahraničním partnerem OPK v rámci výše uvedených modulů jsou policejní experti z Nizozemského království.
V roce 2004 proběhlo pět kulatých stolů věnovaných šíření informací o „Národní strategii boje proti obchodování s lidmi” a „Modelu podpory a ochrany obětí.” Konaly se v Karlových Varech, Holešově, Praze, Ústí nad Labem a Plzni a zúčastnili se jich zástupci orgánů činných v trestním řízení, státních institucí a nevládních organizací působících v těchto oblastech.
Program DAPHNE II vyhlásila Evropská komise jako program podporující projekty zaměřené na prevenci a potlačování násilí na dětech, mládeži a ženách a ochranu ohrožených skupin. OPK je jeho gestorem. Z této pozice vyplývá především povinnost rozšiřovat informace o programu a do jisté míry i poskytovat poradenství. Řízení programu i veškerý finanční management jsou plně v rukou Evropské komise.
Programu DAPHNE II byla věnována informační schůzka zástupců OPK a neziskových organizací, která se uskutečnila v říjnu 2004. Jejím cílem bylo zhodnocení úspěšnosti českých projektů v prvním roce průběhu tohoto programu. V rámci „Výzvy I” v roce 2004 neuspěla žádná česká organizace jako samostatný předkladatel, jako partnerské organizace uspěly Bílý kruh bezpečí a La Strada. V rámci „Výzvy II” se podařilo získat grant Lize lidských práv.
Cílem Ministerstva vnitra je v této oblasti všeobecná podpora předkládajících organizací a zvýšení jejich úspěšnosti při získávání financí z evropských zdrojů.
Současně se vstupem do EU se Česká republika také stala členem Evropské sítě prevence kriminality (EUCPN). Zástupce odboru prevence kriminality se tak mohl zúčastnit akcí pořádaných v rámci irského a nizozemského předsednictví.
V prvním roce členství v síti bylo cílem zejména prezentovat systém prevence kriminality v České republice a jeho jednotlivé aktivity. Tento cíl se podařilo naplnit. V květnu 2004 byly v irské Kilkenny představeny principy projektu „Systém včasné intervence”. V prosinci 2004 byly v nizozemském Hague představeny projekty Bezpečná lokalita, ve spolupráci Bílým kruhem bezpečí Program prevence domácího násilí a dále systém spolupráce ústředních orgánů státní správy s orgány na místní úrovni v oblasti prevence kriminality. Informace získané díky zapojení České republiky do sítě již byly prezentovány v časopisech Policista a Kriminalistika nebo jsou k tomu v současné době připravovány.
V listopadu 2004 se v České republice uskutečnila hodnotící návštěva Rady Evropy, která zkoumala plnění Evropské úmluvy k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních, zvláště fotbalových zápasech. Delegaci Rady Evropy tvořili John de Quidt, výkoný ředitel Fotbalového licenčního úřadu z Velké Británie a bývalý předseda Stálého výboru Evropské úmluvy k diváckému násilí, Mieczyslav Bigoszewski, tajemník polského výboru pro bezpečnost ve sportu, Henk Groenvelt, velitel nizozemského policejního týmu specializovaného na fotbalové incidenty, a Stanislav Frossard za sekretariát Rady Evropy. Členové delegace navštívili stadióny v Teplicích a v Praze na Strahově, kde shlédli zápasy a diskutovali s představiteli ČMFS a Policie. Oficiální zpráva dosud zpracována nebyla, ale v rozhovoru pro tisk členové delegace uvedli, že divácké násilí nepředstavuje v České republice významný problém a ocenily vynikající spolupráci české policie při bezpečnostní přípravě mezinárodních zápasů.
Uznávané postavení České republiky v oblasti prevence diváckého násilí na evropské úrovni dosvědčuje i volba dr. Radima Bureše OPK ministerstva vnitra za předsedu Stálého výboru Evropské úmluvy k diváckému násilí na období 2004–2006.
Ministerstvo vnitra plnilo v roce 2004 povinnosti uložené zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), který nabyl účinnosti k 1. lednu 2003.
Zákon, mimo jiné, zavádí udělování akreditací pro oblast dobrovolnické služby nestátním neziskovým organizacím, které organizují výběr, evidenci, přípravu, pojištění, smluvní zabezpečení a další podmínky pro vysílání dobrovolníků. Akreditované organizace mohou podle tohoto zákona žádat o státní dotaci na část výdajů spojených s vysíláním dobrovolníků.
Nejčastěji nacházejí dobrovolníci uplatnění v oblasti pomoci zdravotně postiženým (nemocnice, stacionáře, asistence), při péči o děti, mládež a rodiny ve volném čase (klubová činnost, Pět P, víkendové a prázdninové aktivity) a při pomoci sociálně slabým (azylová zařízení, poradenství, asistence). Jejich služba nesmí nahrazovat činnosti, které si organizace může zajistit svými zaměstnanci, případně smluvně.
Na internetových stránkách MV ČR je umístěn seznam organizací, které obdržely akreditaci pro oblast dobrovolnické služby. V roce 2004 bylo akreditováno 32 organizací s 47 programy nebo projekty dobrovolnické služby. Několik akreditovaných organizací vysílá dobrovolníky k výkonu dobrovolnické služby v oblasti působnosti Ministerstva vnitra. Jedná se o krizové stavy a humanitární pomoc, pomoc obětem trestné činnosti, práce s žadateli o azyl nebo činnosti vedoucí k integraci národnostních menšin či práce s dětmi a mládeží ve volném čase obsahující prvky prevence sociálně patologických jevů.
36 dosud akreditovaných organizací požádalo v r. 2004 o státní účelovou dotaci na 52 projektů nebo programů. Celkem byla v tomto roce přidělena v rámci dotačního řízení z rozpočtové kapitoly MV částka ve výši 5 285 000,- Kč.
Početní stavy policistů, hasičů a pracovníků v pracovním poměru zařazených v resortu MV a PČR, včetně organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací ke dni 31.12.2004:
|
31.12. 2004 |
31.12. 2003 |
meziroční rozdíl |
|
| celkový počet stav | 77828 | 77546 | +282 |
| obsazenost plán. míst | 99,5% | 98,9% | +0,6% |
| 31.12. 2004 |
31.12. 2003 |
meziroční rozdíl | |||
| počet | z celkového stavu resortu | počet | z celkového stavu resortu | ||
| policisté | 48273 | 62% | 47908 | 61,7% | +365 |
| hasiči | 9692 | 12,4% | 9530 | 12,3% | +162 |
| zaměst. v prac. poměru | 19863 | 25,5% | 20108 | 26% | -245 |
| 31.12. 2004 |
31.12. 2003 |
meziroční rozdíl | |||
| počet | z celkového stavu resortu | počet | z celkového stavu resortu | ||
| celkem ženy | 20008 | 25,7% | 18693 | 24,1% | +1315 |
| ženy - služební poměry | 8009 | 13,8% | 7557 | 13,2% | +452 |
| ženy - pracovní poměry | 11999 | 60,4% | 11136 | 55,4% | +863 |
| vysokoškol. | bakalářské | vyšší odborné | úplné střední | střední odborné | |
| služební poměry | 13,5 | 7,3 | 0,4 | 77,9 | 0,8 |
| pracovní poměry | 16,8 | 1,3 | 0,6 | 48,7 | 32,5 |
| celkem | 14,4 | 5,7 | 0,5 | 70,0 | 9,4 |
|
31.12. 2004 |
31.12. 2003 |
meziroční rozdíl |
|
| policisté | 206 | 210 | -4 |
| hasiči | 291 | 269 | +22 |
| zaměst. v prac. poměru | 3010 | 3088 | -78 |
| celkem | 3507 | 3567 | -60 |
|
31.12. 2004 |
31.12. 2003 |
meziroční rozdíl |
|
| policisté | 785 | 733 | +52 |
| zaměst. v prac. poměru | 1375 | 1397 | -22 |
| celkem | 2160 | 2130 | +30 |
|
31.12. 2004 |
31.12. 2003 |
meziroční rozdíl |
|
| policisté | 10628 | 10291 | +337 |
| zaměst. v prac. poměru | 999 | 971 | +28 |
| celkem | 11627 | 11262 | +365 |
| správa | 2004 | 2003 |
meziroční rozdíl |
prům. délka služby* | průměrný věk* |
| hl. m. Prahy | 6833 | 6474 | +359 | 9,6 | 33,2 |
| Středočeského kraje | 3820 | 3773 | +47 | 12,1 | 35,8 |
| Jihočeského kraje | 2628 | 2579 | +49 | 13 | 37,2 |
| Západočeského kraje | 3574 | 3573 | +1 | 12,9 | 36,6 |
| Severočeského kraje | 4300 | 4365 | -65 | 13,2 | 37 |
| Východočeského kraje | 3634 | 3686 | -52 | 13,1 | 36,6 |
| Jihomoravského kraje | 5315 | 5372 | -57 | 13,3 | 37,3 |
| Severomoravského kraje | 5715 | 5770 | -55 | 13,2 | 37,2 |
| Celkem | 35819 | 35592 | +227 | 12,6 | 36,4 |
| správa | 2004 | 2003 |
meziroční rozdíl |
prům. délka prac. pom.* | průměrný věk* |
| hl.m.Prahy | 1690 | 1679 | +11 | 8,2 | 45,8 |
| Středočeského kraje | 916 | 939 | -23 | 5,9 | 46,6 |
| Jihočeského kraje | 832 | 854 | -22 | 7,7 | 47,8 |
| Západočeského kraje | 1200 | 1222 | -22 | 7,8 | 45,8 |
| Severočeského kraje | 1287 | 1319 | -32 | 7,3 | 46,2 |
| Východočeského kraje | 911 | 941 | -30 | 8,5 | 46,1 |
| Jihomoravského kraje | 1254 | 1258 | -4 | 7,2 | 43,9 |
| Severomoravského kraje | 1483 | 1514 | -31 | 7,0 | 45,1 |
| Celkem | 9573 | 9726 | -153 | 7,5 | 45,9 |
V roce 2004 se Ministerstvo vnitra se připravovalo na aplikaci zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon”), do praxe od 1. ledna 2005. Za tím účelem připravil odbor personální, v dohodě s bezpečnostními sbory, jichž se předmětná problematika týká, tj. Policií České republiky, Hasičským záchranným sborem České republiky, Celní správou České republiky, Vězeňskou službou České republiky, Bezpečnostní informační službou a Úřadem pro zahraniční styky a informace, návrhy právních předpisů k jeho provedení souladu se zmocněními uvedenými v zákoně. Jde o tyto právní předpisy – nařízení vlády č. 506/2004 Sb., kterým se stanoví způsob přípravy na služební zkoušku, obsah služební zkoušky, její průběh, hodnocení a ukončení, nařízení vlády č. 507/2004 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do informačního systému o služebním příjmu, nařízení vlády č. 508/2004 Sb., kterým se stanoví vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů, vyhlášky č. 432/2004 Sb., kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí, vyhlášky č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení, a vyhlášky č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru.
Dále odbor personální spolupracoval na přípravě návrhu nařízení vlády, kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, jehož předkladatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí (tento právní předpis nebyl doposud vyhlášen ve Sbírce zákonů) a návrhu vyhlášky, kterou se stanoví seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost občana nebo příslušníka bezpečnostního sboru pro výkonu služby, obsah lékařského vyšetření, náležitosti lékařského posudku a dobu jeho platnosti, druh, obsah a četnost lékařských prohlídek příslušníka bezpečnostního sboru, jehož je předkladatelem odbor zdravotnického zabezpečení (tento právní předpis také nebyl doposud vyhlášen ve Sbírce zákonů).
V tomto roce byl odbor personální iniciátorem i celé řady návrhů novel interních aktů řízení Ministerstva vnitra nebo přípravy nových předpisů v jeho působnosti. Důvodem bylo zajištění bezproblémové aplikace zákona v působnosti Ministerstva vnitra od 1. ledna 2005. Z důvodu posunutí termínu nabytí účinnosti zákona o jeden rok (zákon č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování) v závěru roku 2004, došlo i posunutí termínu nabytí účinnosti právních předpisů vydaných k jeho provedení a pozastavení prací na přípravě interních aktů řízení Ministerstva vnitra.
Vzdělávání zaměstnanců Ministerstva vnitra bylo realizováno v souladu s hlavními strategiemi ministerstva a politikou rozvoje lidských zdrojů v České republice.
Důraz byl kladen zejména na přípravu pracovníků, kteří zajišťovali úkoly vyplývající pro ČR z plného členství země v Evropské unii. Interním aktem řízení se stalo eurovzdělávání dalším kvalifikačním požadavkem u vybraných systemizovaných pracovních míst. Součástí této přípravy bylo i odborné profesní jazykové vzdělávání a vzdělávání k získání dvojjazyčné dovednosti.
Další významnou oblastí bylo vzdělávání k realizaci postupné reformy veřejných rozpočtů. Všichni vedoucí pracovníci a odborníci odpovědní za hospodaření se státními finančními prostředky v rezortu vnitra absolvovali školení k metodám analýz a výdajů státního rozpočtu.
Obdobně jako v předcházejících letech byla zvýšená pozornost věnována problematice bezpečnosti, veřejné správy, aktuálním celospolečenským tématům a dovednosti práce s komunikačními a informačními technologiemi.
Odbor personální Ministerstva vnitra v září 2004 úspěšně dokončil projekt Phare CZ01/IB/JH/04. Záměrem projektu bylo zavedení Modelu Excellence Evropské nadace pro řízení kvality (EFQM) do všech složek Policie ČR.
Model EFQM je nástrojem pro komplexní řízení kvality a je možné ho aplikovat i v neziskových organizacích a úřadech veřejné správy. Výsledkem užívání modelu EFQM jsou kvalitnější produkty a služby pro zákazníky a větší spokojenost u obchodních partnerů, občanů a vlastních zaměstnanců.
Projekt Phare 2001 byl dotován Evropskou unií a byl realizován ve spolupráci s twinningovým partnerem, který vystupoval v roli poradce a školitele. Jako nejvhodnější twinningový partner pro tento případ byla vybrána holandská policie, neboť ve všech jejích složkách už 8 let funguje model EFQM.
Hlavními cíli projektu Phare 2001 bylo:
Jedním z výsledků, který občan vidí na první pohled, jsou nové vzorové policejní služebny. Od starých se liší jak architektonicky, tak i přístupem personálu ke klientovi. Vybudováním dvou vchodů se nebudou poškození nebo žadatelé potkávat s pachateli trestné činnosti. Kdo bude muset delší dobu na služebně počkat, bude si moci objednat kávu nebo čaj a v pohodlných sedačkách přečíst tisk. Na přepážkách budou speciálně vyškolení civilní pracovníci, kteří budou poskytovat informace, sepisovat s občany oznámení a sjednávat kontakt s policisty. Policistům tak odpadnou administrativní práce a o to víc se budou moci věnovat vlastním případům.
Na Ministerstvu vnitra České republiky patří oblast resortních priorit v oblasti rovného zacházení s muži a ženami už od roku 2001 k úkolům odboru personálního.
Východiskem priorit a postupů ministerstva při prosazování rovnosti mužů a žen je každoročně aktualizovaný základní vnitrostátní dokument „Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen„. Od roku 2004 stanovuje Priority a postupy Ministerstva vnitra České republiky při prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy Nařízení Ministerstva vnitra č.26 ze dne 25. května 2004.
V roce 2004 byl princip prosazování a dodržování rovných příležitostí mužů a žen konkretizován zejména v oblastech:
Rok 2004 byl pro oddělení psychologie a sociologie odboru personálního (dále jen „OPS”) významný zejm. velkým nárustem činností spojených s tématikou psychologie mimořádných událostí. Dále byly rozvíjeny standardní okruhy personální psychologie a psychologické péče pro rezort MV. OPS dlouhodobě metodicky a supervizně usměrňuje užití psychologie v bezpečnostních sborech řízených MV – Policii ČR a Hasičském záchranném sboru ČR.
V současnosti činnosti OPS naplňují 4 základní okruhy:
Tyto 4 základní okruhy jsou rozpracovávány v následujících oblastech:
Tato oblast, která zahrnuje témata terorizmu, hromadných neštěstí a katastrof, v poslední době významně rozšířila činnosti psychologů MV. Důvodem byly zejm. přímé požadavky terénu.
OPS zastupuje ČR v Task force on Crisis and Disaster (mezinárodní pracovní skupina pro krize a katastrofy v Evropské federaci psychologických asociací). Psycholog OPS se zúčastnil pracovních jednání této skupiny v Bruselu a v Madridu. Mezi hlavní úkoly skupiny patří tvorba celoevropské sítě psychosociální pomoci v situacích mimořádných událostí. OPS poskytlo styčného pracovníka za ČR pro tuto síť. Dále byla navázána spolupráce se Světovou asociací pro medicínu krizí a katastrof (WADEM).
Ve dnech 23. - 24. 9. 2004 proběhla v Praze konference s mezinárodní účastí „Psychosociální pomoc v situacích mimořádných událostí”. Na organizaci konference se aktivně podíleli pracovníci OPS, kteří zajišťovali účast zahraničních odborníků a vedli sekci „Modely v zahraničí a česká síť psychosociální pomoci”. V souladu s jedním ze závěrů konference připravilo OPS zahrnutí předmětu „Psychologie krizí a katastrof” do univerzitního studia na katedře psychologie FF UK. Výuka začne být realizována od března 2005 formou výběrového kurzu a bude ji garantovat OPS.
V souvislosti s únosem 3 českých novinářů v dubnu 2004 bylo OPS v krizové pohotovosti (analytické a přípravné činnosti), 1 psycholog OPS se zúčastnil mise do Iráku, pracoval s posádkou armádního speciálu a poskytl psychologický debriefing novinářům po jejich osvobození na letišti v Basře.
V souvislosti s tragédií po úderu Tsunami v jihovýchodní Asii bylo OPS od 27. 12. 2004 5 týdnů v nonstop krizové pohotovosti a centrálně koordinovalo celostátní psychologickou a psychosociální pomoc pro občany ČR, zasažené touto katastrofou. Tým psychologů MV zajišťoval spolupráci rezortů, mimorezortních subjektů a českých i zahraničních expertů na psychosociální pomoc v situacích mimořádných událostí a byl v napojení na Ústřední krizový štáb vlády ČR. Vzhledem k velkému rozsahu katastrofy a jejím mezinárodním aspektům bylo centrální řízení psychosociální pomoci v kompetenci psychologického pracoviště MV, přičemž regionální řízení této pomoci příslušelo psychologům hasičského záchranného sboru. Přírodní katastrofou v JV Asii byly psychicky přímo zasaženy stovky českých turistů a jejich blízcí. Bezprostředně po události bylo nezbytné v ČR vytvořit funkční síť psychosociální pomoci pro tyto občany.
Nejdůležitější aktivity, které OPS zajišťovalo: Byla zřízena Psychologická poradenská linka MV (určená turistům, jejich rodinám, profesionálům, kteří se ve věci angažují), byl vytvořen tým psychologické asistence MV (psychologická pomoc na letišti při návratu turistů z postižených oblastí, asistence při odběrech DNA od rodin „vážně pohřešovaných”). Ve spolupráci s odbornými autoritami byla vytvořena speciální databáze odborníků (cca 150 kontaktů) a připravena funkční síť psychosociální pomoci v regionech ČR. Základní informace byly průběžně publikovány v odborném tisku a předávány do zahraničí. Bezprostředně po události byly vytvářeny speciální informační materiály MV – instrukce, letáky, příručky a adresáře. Tyto materiály obsahovaly základní informace o reakcích člověka na prožitou katastrofu, informace o možnostech pomoci a kontakty na odborníky. Klientům byly distribuovány elektronicky a v tištěné podobě (pracovníkům na zastupitelské úřady ČR v postižených asijských zemích, turistům na letištích, příbuzným skrze MZV atd.). Materiály byly určeny postiženým turistům a jejich blízkým i „profesionálům”, kteří s nimi pracují.
Celá koordinace psychosociální pomoci probíhala na základě průběžně prováděné vlastní odborné analýzy informací z této mimořádné události.
Oddělení psychologie a sociologie dlouhodobě provádí psychologická vyšetření uchazečů o přijetí do služebního, případně pracovního poměru, posuzuje psychickou způsobilost při výběru a zařazování pracovníků do řídících funkcí (jako součást výběrových řízení), provádí psychologická vyšetření pro NBÚ a funguje jako odvolací orgán pro přezkumná řízení.
Třetím rokem byly realizovány koncepční výstupy z twinningového projektu PHARE CZ 98/IB/JH/02 „Komplexní systém řízení lidských zdrojů pro Českou policii/program odborného vzdělávání pro příslušníky policie a pracovníky MV ČR”. Jedním z hlavních úkolů bylo zdokonalovat systém výběru kandidátů na povýšení metodou Assessment centre (AC). Celkový počet všech posuzovatelů AC ke konci roku 2004 činí 55, počet všech tvůrců testových úloh je 14. Výběrovým řízením s využitím metody Assessment Centre prošlo 31 uchazečů o manažerské funkce. OPS aktivně vystoupilo na odborné konferenci na téma Assessment Centre a Development Centre, která proběhla v Praze začátkem června 2004.
Dále bylo pokračováno ve spolupráci při budování koncepce vzdělávání policistů v oblasti sociálně psychologického pilíře policejních činností. OPS superviduje výcvik v komunikačních dovedností pro policisty - Metoda řešení konfliktů pomocí analýzy transakcí, nově vznikl pracovní tým, který vytváří nadstavbový kurz v této metodě.
Z výzkumných aktivit OPS v uplynulém roce stojí za zmínku zejm. tvorba specifického testu paměti – psychodiagnostického nástroje se zaměřením na oblast paměti na obličeje. Test bude po standardizaci využíván psychology bezpečnostních sborů.
Nadále se rozvíjí systém posttraumatické intervenční péče. Tento systém je plně funkční a v rámci péče o lidské zdroje přispívá svou činností k poskytování komplexní péče o příslušníky v průběhu jejich pracovního zařazení. Systém v současnosti disponuje celkem 109 kvalifikovanými interventy (z toho počtu je 15 duchovních). Ve spolupráci s 1. LF UK byl připraven tréningový program v projektu EU Leonardo – „Peer-Support-Counsellor”. Výcvik specialistů Policie ČR a HZS proběhne v květnu 2005.
Již třetím rokem se psychologové OPS ve spolupráci s Policejním prezidiem a Hasičským záchranným sborem ČR podíleli na fungování „Anonymní telefonní linky pomoci v krizi”, která je určena policistům, hasičům a jejich rodinným příslušníkům. Jedná se o nepřetržitou službu, tým linky tvoří 43 členů. Psychologové OPS - interventi rovněž poskytovali v několika vážných případech posttraumatickou intervenční péči policistům, jejich rodinným příslušníkům a občanským zaměstnancům.
Dle vyžádání pracovníků MV a PČR poskytovali psychologové také poradenskou a konzultační činnost. Na OPS se obraceli i uchazeči o přijetí do služebního poměru nebo příslušníci PČR s odvoláním proti závěrům psychologických vyšetření, která se uskutečnila na psychologických pracovištích jednotlivých správ krajů PČR.
Psycholog OPS se aktivně zúčastnil odborného sympózia na York University v Torontu a odborně reprezentoval ČR na „3rd Biannual International Conference on Personal Meaning”, Vancouver.
Pokračovalo se na plnění dlouhodobého úkolu – „Analýza sebevražedného jednání policistů”.
Psychologové OPS dále zajišťují výuku předmětu forenzní psychologie na FF UK, vedou a oponují diplomové, doktorandské a disertační práce v oblasti forenzní psychologie.
OPS garantovalo konečné znění „Vyhlášky o osobnostní způsobilosti” k Zákonu o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů č. 361/2003 Sb. Ve věci vývoje zákonných norem v této oblasti úzce spolupracuje s vedoucími psychology všech bezpečnostních sborů. S ohledem k zákonu č. 361/2003 Sb. garantuje OPS také úpravu interních aktů řízení pro psychologickou službu v rezortu MV.
Bylo pokračováno v práci nad koncepcí k systémovému ošetření psychologické služby v rámci bezpečnostních sborů. Proces vymezování kompetencí jednotlivých psychologických pracovišť a usazování organizační struktury psychologické služby v rámci bezpečnostních sborů začal již v roce 2003. Cílem je zde vytvoření takového systému psychologické služby, který by flexibilně a efektivně reagoval na potřeby praxe bezpečnostních sborů.
Rok 2004 významně přispěl také k prohloubení meziresortní, mezioborové i mezinárodní spolupráce. OPS odborně spolupracovalo zejména s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Ministerstvem obrany ČR, Ministerstvem zdravotnictví ČR, GŘ HZS, Vězeňskou službou ČR, Institutem pro kriminologii a sociální prevenci, katedrou psychologie FF UK, 1. LF UK, Asociací forenzních psychologů, Asociací klinických psychologů, Unií psychologických asociací ČR, Evropskou federací psychologických asociací, Ministerstvem vnitra Slovenské republiky, Ministerstvem vnitra Velké Británie, Australským Institutem pro forenzní psychologii, Evropským monitorovacím centrem pro rasismus a xenofobii, Světovou asociací pro medicínu krizí a katastrof.
Obecní policie je orgánem obce, jehož hlavním úkolem je zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Obecní policie není orgánem povinně zřizovaným. Pokud se obec rozhodne jej zřídit nebo zrušit, učiní tak obecní zastupitelstvo formou obecně závazné vyhlášky. Veřejnoprávní smlouvou lze rozšířit oblast působnosti obecní policie i na území jiné obce. Dle údajů dostupných MV bylo k 24.9.2004 uzavřeno celkem 86 těchto veřejnoprávních smluv a k 1. prosinci 2004 bylo zřízeno na území ČR 320 obecních policií se zhruba 6800 strážníky.
Ministerstvo vnitra je ve vztahu k obecní policii pověřeno:
Vzdělávání policistů je základním předpokladem pro kvalitní plnění úkolů Policie ČR na všech úsecích činnosti. Vzdělávání policistů je koncipováno jako celoživotní systém přípravy policisty, který je velmi úzce spjat s řízením lidských zdrojů v Policii ČR a probíhá po celou dobu výkonu služby. Vzdělávání policistů je zabezpečováno vzdělávacími institucemi - Policejní akademií ČR, Středními policejními školami MV, Školními policejními středisky a Výcvikovými středisky Policie ČR a instruktory útvarů Policie ČR. Celý systém je řízen a koordinován Odborem vzdělávání a správy policejního školství MV a odborným útvarem Policejního prezídia PČR.
Priority policejního vzdělávání v roce 2004 vycházely z úkolů ČR, stanovených zákonem ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, priorit bezpečnostní politiky v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti a úkolů vyplývajících ze začleňování ČR do EU. Systém vzdělávání policistů je založen na novém filosofickém pojetí policejní práce, které je charakterizováno těmito hlavními principy:
Ministerstvo vnitra a Policie ČR disponuje 6 středními policejními školami MV (prochází cca 10 tis. policistů/rok), Policejní akademií ČR (studuje cca 2 tis. studentů/rok), 8 školními policejními středisky PČR správ krajů a oddělením výkonu odborné praxe při SPŠ MV v Holešově (prochází cca 14 tis. policistů/rok), středisky specializovaného výcviku a instruktory služební přípravy, kteří působí přímo u útvarů Policie ČR.
Základem resortního vzdělávacího systému jsou střední policejní školy MV, ve kterých je realizována základní odborná příprava nových policistů a další profesní příprava policistů. V roce 2004 absolvovalo základní odbornou přípravu 2 748 policistů a zahájilo 1 856 policistů. Nástavbový studijní obor 68-42-L/504 (Policejní činnost) ukončil maturitní zkouškou 41 policistů, druhý ročník studuje 71 policistů. Specializační kurzy absolvovalo 4 924 policistů a inovační kurzy absolvovalo 967 policistů. Ve sledovaném období ukončili studium jazyků 982 policistů, zaměstnanců Policie ČR a MV a studium zahájilo 439 policistů, zaměstnanců Policie ČR a MV.
Součástí resortní vzdělávací soustavy je vysoká škola - Policejní akademie ČR. Policejní akademie realizuje 2 bakalářské studijní programy (Bezpečnostně právní studia, Veřejná správa - obor Krizový management ve státní správě a územní samosprávě), 1 navazující magisterský studijní program (Bezpečnostně právní studia, obor Policejní management a kriminalistika) a 1 doktorský studijní program (Bezpečnostně právní studia, obor Policejní management a kriminalistika). Na PA ČR studuje celkem 2071 studentů, z toho je 1537 policistů. Bakalářský studijní program studuje 1677 studentů (z toho 1284 policistů), magisterský 347 studentů (z toho 236 policistů) a 47 studentů studuje doktorský studijní program (z toho 17 policistů).
Nedílnou součást resortní vzdělávací soustavy jsou školní policejní střediska PČR správ krajů a oddělení výkonu odborné praxe při SPŠ MV v Holešově, která realizují odbornou praxi žáků v rámci základní odborné přípravy a další profesní přípravu policistů z výkonu služby. Odbornou praxi absolvovalo 2 502 policistů, kurzů další odborné přípravy se zúčastnilo 14 200 policistů zařazených u služby pořádkové, dopravní, cizinecké a pohraniční policie.
Součástí další profesní přípravy policistů je rovněž jejich příprava realizovaná souběžně s výkonem služby, v místě jejich pracovního zařazení. V této oblasti je kladen důraz na rizikové faktory v práci policistů, zejména na zvyšování právního vědomí, zvyšování psychické odolnosti a zkvalitňování dovedností v používání donucovacích prostředků a služební zbraně. Každý policista v přímém výkonu služby v průběhu výcvikového roku absolvoval služební přípravu v rozsahu minimálně 120 hodin a prověrky ze střelecké přípravy, kondiční přípravy a z přípravy k používání donucovacích prostředků. U specializovaných složek Policie ČR probíhala specializovaná další odborná příprava, která vycházela ze specifických potřeb těchto útvarů.
V hodnoceném období byla věnována velká pozornost dalšímu zkvalitňování vzdělávacích a výcvikových programů. V souladu s profilem absolventa předloženým Policejním prezidiem ČR se zpracovává rámcový vzdělávací program nové základní odborné přípravy. Bylo vytvořeno 50 nových vzdělávacích programů v oblasti další profesní přípravy prováděné ve středních policejních školách MV a vzdělávacích zařízeních Policie ČR. Byl zkvalitněn bakalářský studijní program Policejní akademie ČR.
V roce 2004 realizovala ediční rada, složená z pedagogických pracovníků Středních policejních škol MV 20 projektů nových metodických pomůcek, učebnic, výukových programů a výukových filmů. Další metodické materiály byly zpracovány ve spolupráci s Amnesty International a International Committee of Red Cross. V základní odborné přípravě i specializačních kurzech realizovaných ve středních policejních školách MV byly zaváděny a uplatňovány aktivační a praktické formy a metody výuky vzdělávání dospělých a věnována pozornost rozvoji moderních výukových metod a forem. Tato oblast byla také předmětem zahraniční spolupráce resortních vzdělávacích institucí. V průběhu hodnoceného období bylo, v rámci přidělených finančních prostředků, zkvalitňováno materiální vybavení resortních vzdělávacích institucí.
Odbor vzdělávání a správy policejního školství MV (dále jen OVSPŠ) zastřešuje zahraniční spolupráci pro oblast vzdělávání a výcviku policistů a to v rámci multilaterálních a bilaterálních vztahů smluvního charakteru. Z této spolupráce vyplývá pro OVSPŠ MV členství v řadě vrcholných orgánů mezinárodních vzdělávacích institucí a zabezpečení praktické realizace veškerých plánovaných aktivit prostřednictvím kontaktních osob (podrobné údaje jsou uvedeny níže u jednotlivých projektů).
CEPOL vznikl rozhodnutím Rady Evropy č. 820/2000 ze dne 22. 12. 2000 jako instituce sdružující vrcholné národní orgány členských zemí EU, které zastřešují vzdělávání a výcvik pro policejní důstojníky. V roce 2004 získal CEPOL právní subjektivitu a stal se tak politicky významnou institucí se stálým sídlem v GB. Garantem CEPOL je OVSPŠ
Strategickým záměrem CEPOL je ve spolupráci všech členských zemí:
Každoročně CEPOL nabízí účast na cca 50 odborných seminářích a stážích zaměřených na výměnu zkušeností ve výše uvedených oblastech policejní práce
MEPA byla založena již v roce 1993 za významné podpory Evropské unie s cílem sjednotit a zkvalitnit mezinárodní policejní vzdělávání. Vznikla jako reakce na dramatické změny v oblasti organizovaného zločinu, kterými se v souvislosti s integračním procesem v Evropě zvýšilo ohrožení vnitřní bezpečnosti občanů členských zemí MEPA. Jedná se o rozsáhlý vzdělávací projekt pro policisty střední Evropy, který je uskutečňován na základě smluvního vztahu mezi členskými zeměmi Rakouskem, Německem, Maďarskem, Švýcarskem, Slovinskem, Slovenskem, Polskem a ČR. „Společné prohlášení o spolupráci v rámci Středoevropské policejní akademie”, které je závazným dokumentem pro všechny výše jmenované členské státy MEPA, podepsali dne 22. května 2001 v Budapešti ministři vnitra členských zemí a vyjádřili tak podporu všem vzdělávacím aktivitám MEPA. Za sídlo Centrální koordinační kanceláře MEPA byla zvolena Vídeň a zároveň bylo zřízeno osm národních kontaktních míst – v České republice je jím Národní koordinační kancelář MEPA při OVSPŠ MV ČR, v jehož gesci je za ČR zajištění veškerých aktivit vyplývajících ze vzdělávacích plánů MEPA.
Plán ročních aktivit zahrnuje:
Významný projekt zastřešující síť evropského policejního vzdělávání vytvořené v rámci CEPOL. Skládá se ze 3 částí: „znalosti”, „diskuse” a „studium”. Kontakt mezi Back Office (spravuje EPLN) a jednotlivými státy zprostředkovává národní koordinátor.
Vlastními úkoly národního koordinátora je zajišťovat v pravidelných intervalech aktuální informace o své zemi, shromažďování informací, které Policie ČR nebo resort potřebují a naopak nabídka nejlepších praktik, které může ČR ostatním zemím nabídnout. Národní koordinátor rozhoduje o okruhu uživatelů, kteří mají do portálu přístup (vybírá vhodné útvary, odbory či služby) a účastní se setkání Národních koordinátorů EPLN. Koordinátor má přístup k aktuálním informačním zdrojům a úzce spolupracuje s Policejním prezídiem ČR.
Back Office navrhovala v každé zemi vytvořit národní organizaci EPLN, která by byla složena z překladatele, editora, administrativních pracovníků a organizátorů a národní koordinátor by plnil úlohu řídící a propagační. V České republice vykonává úlohu národní organizace národní koordinátor při OVSPŠ.
Nadace Hannse Seidela byla zřízena v roce 1966 v Mnichově. V průběhu let zřizovala různě zaměřená vzdělávací centra, později instituty a akademie. V současné době má NHS pracoviště a úřady s téměř 300 pracovníky ve více než 60 zemích celého světa. Na projektech NHS participuje po celém světě asi 600 pracovníků. V roce 1991 zahájila v Praze svoji činnost pobočka NHS pro Českou republiku. Spolupráce mezi NHS a MV ČR se uskutečňuje na základě Dohody mezi MV ČR a MV Spolkové země Bavorsko ze dne 26. 1. 1991. Konkrétní akce probíhají na základě ročních plánů sestavovaných podle návrhů jednotlivých SPŠ MV a PP ČR. Tyto návrhy jsou začátkem každého roku projednány zástupci NHS, MV ČR a PP ČR, na základě čehož je sestaven pro obě strany závazný roční plán vzdělávacích aktivit. Garantem za MV ČR je OVSPŠ.
V říjnu 2004 podán návrh na projekt „Antikorupční strategie v principech integrity a etiky v policejní práci” pro program Transition Facility 2005. Forma projektu byla zvolena jako twinning-light. V projektu navrhnuta účast krátkodobých a střednědobých expertů, kteří by:
Dále jako součást projektu navrhnuto vytvoření softwaru k zhodnocení nových metod antikorupčního vyučování. Návrh projektu byl Centrem pro zahraniční pomoc doporučen k financování z rezervy twinning-light. V současné době vypracovávána projektová fiše a další nezbytné dokumenty, aby návrh mohl být zařazen do programu Transition Facility a předložen k projednání do Evropské komise.
Projekt „Přípravné kurzy pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR”.
Ve Střední policejní škole MV v Brně probíhají od roku 1998 měsíční přípravné kurzy pro příslušníky národnostních menšin k přijetí do služebního poměru k Policii ČR. Cílem je vytvoření předpokladů pro úspěšné vykonání přijímacího řízení do služebního poměru k Policii ČR. V červenci 2004 se uskutečnil devátý kurz. Celkem bylo úspěšně k PČR přijato 30 příslušníků národnostních menšin z počtu cca 100 přihlášených. Kurzy jsou financovány Britskou ambasádou. Na tyto kurzy navazují „Pětiměsíční přípravné kurzy pro občany národnostních menšin”, kteří jsou policisty, ale nedosáhli ještě úplného středního vzdělání. Cílem těchto kurzů je prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti studentů tak, aby mohli absolvovat nástavbové dvouleté studium, kterým získají úplné středoškolské vzdělání, projdou základní odbornou přípravou a stanou se plně kvalifikovanými policisty.
Projekt „Zařazení lidských práv, respektu k menšinám a jejich ochrany a profesní etiky do výcviku české policie a práce P ČR”.
Projekt začal v prosinci 2002 a potrvá do června 2005. Cílem je zařazení problematiky lidských práv a profesní etiky do programu základního a dalšího profesního výcviku Policie ČR, podpora při využívání nových znalostí a dovedností do každodenní práce policistů a přispění ke změně policejní kultury, zlepšení úrovně profesionálního chování a jednání policie s občany a zvýšení důvěry menšin v policii. Prvními výstupy projektu jsou čtyři nové výukové manuály, které se nyní ověřují v praxi (Uprchlíci a práce Policie ČR, Rasismus a rasově motivovaná trestná činnost, Navázání kontaktu policisty ČR v romské komunitě, Policejní pravomoci a respektování lidských práv), a učební pomůcka „Hra s otevřenými kartami, též ověřovaná v praxi. V rámci projektu zahájilo svou činnost Středisko pro lidská práva a profesní etiku na Střední policejní škole MV v Praze. Hlavním gestorem za ČR je OVSPŠ a SPŠ MV v Praze, partnery jsou :Holandský helsinský výbor, Český helsinský výbor, LSOP (nizozemská organizace pro profesní výcvik policie), NCIPS (nizozemské centrum pro mezinárodní policejní spolupráci), NCII (nizozemské centrum pro policejní integritu).
Spolupráce s NPA (která se v roce 2004 přetransformovala z tzv. LSOP - Nizozemský institut pro výběr k policii a její výcvik) probíhá již od roku 1998. V roce 2004 byl v ČR ukončen projekt EFQM, twinningovými partnery byli právě experti z NPA. OVSPŠ se týkal modul Zavedení systému řízení kvality do policejního vzdělávání.
Na základě požadavku OSCE (Organization of Security in Europe) zajistí OVSPŠ realizaci twinningového projektu s Ázerbajdžánským partnerem v oblasti výcviku policejních trenérů a instruktorů a metodickou pomoc při přípravě osnov a efektivních forem a metod výuky policejních důstojníků zaměřenou na:
Na základě požadavku ministra vnitra a místopředsedy vlády Černé Hory zajistí OVSPŠ výcvik policistů z policejní školy v ČH (únor 2005).
Spolupráce MV ČR se Saským státním ministerstvem vnitra probíhá od roku 1998 a aktivity vzájemné spolupráce jsou zaměřeny zejména na:
Semináře pořádané v ČR pro policejní důstojníky, zaměřené na potírání korupce ve veřejné správě, praní špinavých peněz, počítačovou kriminalitu a obchod s lidmi ; školitelé z řad MF USA a FBI. Do seminářů jsou rovněž zapojováni soudci a státní zástupci.
Dlouhodobý projekt zaměřený na výměnné stáže expertů (Schengen, NPDC, Europol) a jazykový výcvik (policejní terminologie - angličtina).
OVSPŠ a Ředitelství vzdělávání národní policie MV Francie spolupracují od roku 1998 jako zastřešující orgány pro spolupráci policejních škol obou zemí. Roční plán spolupráce je sjednáván oběma partnery na základě návrhů škol. V rámci této spolupráce jsou uskutečňovány společné odborné semináře, studijní pobyty a jazykové stáže pro studenty, učitele a instruktory.
Na základě požadavku prezidenta Demokratické republiky Kongo zajistil OVSPŠ v roce 2004 výcvik vysokých policejních důstojníků této republiky.
Bilaterální zahraniční spolupráci vykazují též SPŠ MV; jedná se o spolupráci s partnerskými školami v Německu (Chemnitz, Norimberk, Eichstätt), Slovensku (Košice), Maďarsku (Policejní výcvikové a vzdělávací centrum v Budapešti), Polsku (Katovice), Francii (Lyon, Remeš) a Nizozemí (Apeldoorn). V rámci této spolupráce probíhají zejména reciproční stáže učitelů a instruktorů, případně studentů; účast na mezinárodních sportovních aktivitách apod.
V roce 2005 usilovat o další zkvalitnění vzdělávání policistů se zřetelem k plnění základních úkolů Policie ČR, stanovených zákonem ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, prioritám bezpečnostní politiky v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti a členství v EU.
Prostřednictvím vzdělávacích a výcvikových aktivit je nutné i nadále prosazovat nové filosofické pojetí policejní práce, jejíž prioritou je uspokojení občanských potřeb v souladu s trendy CEPOL.
Inspekce ministra vnitra (dále jen „inspekce”) je útvarem Ministerstva vnitra, který je přímo řízen ministrem vnitra. Toto specifické postavení zaručuje inspekci její nezávislost na Policii České republiky, a to jak organizační, tak ekonomickou a personální. Službu v inspekci konají policisté. Ti však nepodléhají řídící pravomoci žádného služebního funkcionáře Policie České republiky, a to ani policejního prezidenta. Tím je v maximální možné míře zaručena nezávislost a objektivita při prověřování trestné činnosti páchané policisty. Policisté konající službu v inspekci jsou za tím účelem vyčleněni z Policie České republiky a povoláni ministrem k plnění úkolů Ministerstva vnitra. Do inspekce jsou zařazováni až po absolvování náročného vstupního procesu včetně odborného psychologického vyšetření. Tím je garantováno, že v inspekce mohou sloužit pouze ti policisté, kteří splňují potřebné odborné a morální předpoklady.
Postavení a základní předmět činnosti inspekce je stanoven trestním řádem a zákonem o Policii České republiky. Tyto právní normy stanoví, že hlavním úkolem inspekce je odhalování trestných činů policistů a zjišťování jejich pachatelů postupem podle trestního řádu. K plnění uvedených úkolů inspekce rozkrývá vlastní kriminalisticko taktickou činností delikty páchané policisty. K tomu využívá běžných i specifických kriminalistických metod a vede proti delikventům trestní řízení v rozsahu příslušejícímu podle trestního řádu policejnímu orgánu. Inspekce dále prověřuje podle trestního řádu podněty fyzických a právnických osob, jejichž obsahem je podezření ze spáchání trestné činnosti policistou a v neposlední řadě získává poznatky od útvarů policie a jiných orgánů. V uvedených věcech je působnost inspekce výlučná. To znamená, že žádný jiný policejní orgán není oprávněn vést trestní řízení proti policistovi. Pokud výsledky prověřování konaného inspekcí nasvědčují tomu, že došlo ke spáchání trestného činu, a že podezřelým z jeho spáchání je policista, inspekce ministra vnitra předává věc státnímu zástupci s návrhem na zahájení trestního stíhání. Dojde-li inspekce k závěru, že k trestnému činu nedošlo nebo pachatel zůstává i přes provedená opatření neznámým, věc usnesením odloží. Poškozený má právo podat proti tomuto usnesení stížnost, o níž rozhoduje příslušný státní zástupce. V případě, že pachatel je známý a jednání, kterého se dopustil není trestným činem, ale má znaky přestupku, inspekce odevzdá věc k vyřízení příslušnému služebnímu funkcionáři, který vykonává nad policistou kázeňskou pravomoc. Dozor nad trestním řízením konaným policejním orgánem inspekce od jeho zahájení po celou dobu vykonává státní zástupce.
Obdrží-li inspekce podání, z jehož obsahu je zřejmé, že není trestním oznámením, postoupí jej tomu orgánu, který je oprávněn a povinen věc vyřídit. Výjimku tvoří stížnosti včetně opakovaných, které směřují na policisty povolané k plnění úkolů v Ministerstvu vnitra, policejního prezidenta a jeho náměstky, ředitele středních policejních škol, pokud jsou policisty a v případech, kdy tak rozhodne ministr vnitra a ředitel inspekce. Pokud se fyzická či právnická osoba obrátí na inspekci s jakýmkoli ústním či písemným podáním, kterým poukazuje na nedostatek v činnosti policie je inspekce povinna takové podání přijmout.
V čele inspekce stojí ředitel. Vedení inspekce dále tvoří zástupci ředitele a vedoucí jednotlivých oddělení. Inspekce se člení na 15. oddělení. 1. oddělení zajišťuje operativně pátrací, kriminalisticko technickou a expertizní činnost. 2. oddělení provádí úkoly analytického a koncepčního obsahu, a také zajišťuje servisní činnosti nezbytné pro chod inspekce. 3. oddělení je specializováno na vyhledávání závažné trestné činnosti policistů včetně účasti na organizovaném zločinu. 4. oddělení je specializováno na vyhledávání trestné činnosti policistů v oblastech korupční, hospodářské, finanční a drogové kriminality. 5. oddělení vyhodnocuje podání a stížnosti fyzických a právnických osob netrestně právní povahy, a provádí úkony podle trestního řádu před vlastním zahájením přípravného řízení trestního. 6. až 15. oddělení se zaměřuje na vyhledávání kriminogenních faktorů a získávání prvotních informací v jednotlivých druzích obecné kriminality páchané policisty, a to na teritoriu s vymezenou územní působností respektující uspořádání krajských správ Policie České republiky a krajských stupňů justice.
V roce 2004 na základě návrhů policejního orgánu inspekce bylo státními zástupci zahájeno trestní stíhání vůči 304 policistům. Z tohoto počtu byl ve 109 případech státním zástupcem podán návrh na obžalobu, v 1 případě byla věc skončena ve zkráceném řízení. V roce 2004 bylo objasněno 325 trestných činů policistů. Z tohoto počtu trestných činů jich bylo 193 spácháno při výkonu služby. Nejvyšší podíl na objasněné trestné činnosti mají trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele 29,3%, majetkové trestné činy 20 %, následují trestné činy v dopravě 15%.
Inspekce při odhalování trestné činnosti páchané policisty a při zjišťování pachatelů z řad policistů jedná v součinnosti s útvary Policie České republiky. Spolupracuje s Policejním prezidiem ČR při tvorbě a realizaci koncepcí a programů předcházení a zamezování trestné činnosti páchané policisty. Poskytuje a předkládá Policejnímu prezidiu ČR a útvarům Policie České republiky poznatky a náměty získané při plnění svých úkolů využitelné k prevenci kriminality policistů, a podle potřeby se podílí na jejich výuce v policejních školách. Dále využívá služeb a spolupráce expertních pracovišť Policie České republiky při řešení odborných problémů souvisejících s odhalováním trestné činnosti a jejích pachatelů. Na požádání Policie České republiky vysílá pracovníky k účasti na práci odborných pracovních týmů a poradních orgánů PČR. Dále úzce spolupracuje s ostatními orgány činnými v trestním řízení, a to zejména se státními zastupitelstvími všech stupňů. Ve vztahu k mimoresortním orgánům a institucím inspekce vyžaduje součinnost v rozsahu stanoveném trestním řádem a dalšími právními předpisy. Informace o výsledcích práce, podněty a návrhy vztahující se zejména k prevenci trestné činnosti obecně, poskytuje inspekce zpravidla cestou ministerstva. K průběžnému zvyšování a prohlubování odborné kvalifikace pracovníků inspekce využívá zdroje odborných informací a vzdělávací kapacity.
Inspekce ministra vnitra systematicky pokračuje v boji s kriminalitou policistů páchanou ve všech dosud zjišťovaných formách a nadále bude všemi dostupnými prostředky přispívat k účinnému boji proti trestné činnosti policistů i včasnému odhalení příčin vzniku rizika trestné činnosti a k její prevenci.
Služba pořádkové policie je jednou ze základních a početně nejsilnějších služeb Policie České republiky. Na 614 obvodních (v Praze místních) oddělení a na několika dalších specifických základních útvarech jakým jsou např. poříční oddělení, oddělení jízdní policie, oddělení Metro, speciální pořádkové jednotka a pod., pracovalo v roce 2004 přes 16 000 příslušníků Policie České republiky, kteří v denním výkonu služby plnili úkoly stanovené zákonem o Policii ČR a resortními předpisy. Šlo zejména o ochranu veřejného pořádku, provádění hlídkové a obchůzkové služby, přijímání, evidování a prošetřování oznámení od osob, provádění úkonů v přípravném řízení trestním a prošetřování přestupků, případně jejich řešení.
Výraznou měrou se příslušníci služby pořádkové policie podíleli v roce 2004 na ochraně a udržování veřejného pořádku při konání různých kulturních a sportovních akcích a při shromáždění občanů.
V souvislosti s vývojem bezpečnostní situace na Blízkém východě (válka v Iráku) povolala vláda České republiky svým nařízením č. 483/2003 Sb. vojáky Armády České republiky v počtu nejvýše 200 k plnění úkolů Policie České republiky v době od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 při zajišťování ochrany veřejného pořádku na území České republiky. Z tohoto počtu výkon služby u Policie ČR posilovalo celkem 55 vojáků.
Z uvedeného počtu se na posílení ostrahy ŘCPP Praha – Ruzyně podílelo 30 vojáků, kteří převážně plnili úkoly v oblasti civilní letecké ochrany před teroristickými útoky. Pro PČR útvar pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby bylo z uvedeného počtu vyčleněno 12 vojáků Armády ČR, kteří plnili úkoly v rámci nařízených bezpečnostních opatření při zajištění ochrany Velvyslanectví Spojených států amerických. Pro potřeby výkonu služby shora uvedených vojáků zajišťovalo tzv. servis dalších 13 vojáků. Ostatní vojáci v činné službě do celkového počtu 200 byli dle „Dohody mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany” v záloze pro případné použití k posílení služby pořádkové policie PČR správ krajů, správy hl. m. Prahy a k posílení ostrahy mezinárodního letiště Praha – Ruzyně v místech stálé dislokace s pohotovostí k zahájení přesunu do 48 hodin.
Policií České republiky byla rovněž přijata adekvátní bezpečnostní opatření k zajištění ochrany veřejného pořádku v době konání voleb do Senátu Parlamentu ČR a do zastupitelstev krajů ve dnech 5. a 6.,12. a 13 listopadu 2004 a nedošlo k narušení jejich průběhu.
Při výkonu služby museli příslušníci pořádkové policie předvést téměř 78 651 osob, z toho podle zákona o Policii ČR 30 003 osob. Celkem 8 555 osob muselo být dodáno do protialkoholní záchytné stanice. Při služebních zákrocích však také bylo 633 příslušníků pořádkové policie fyzicky napadeno a 224 bylo způsobeno zranění. Bylo odhaleno 238 ilegálně držených zbraní.
Příslušníky služby pořádkové policie bylo v roce 2004 na území České republiky evidováno celkem 1 138 370 přestupků, z nichž většina (794 171) byla na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Z celkového počtu bylo 820 363 přestupků vyřízeno v blokovém řízení, přičemž byla na uložených pokutách vybrána částka téměř 430 934 660,- Kč.
Příslušníci služby pořádkové policie se rovněž vysoce podíleli na počtu objasněných trestných činů celkové kriminality a to 45,84 % a u objasněných trestných činů obecné kriminality byl tento podílí ještě vyšší 51,22 %.
Ve zkráceném přípravném řízení bylo Policií ČR zahájeno celkem 19 317 trestných činů a dalším šetřením pak prokázáno celkem 20 166 trestných činů. Ukončených bylo Policií ČR ve zkráceném přípravném řízení celkem 19 160 pachatelů, z toho službou pořádkové policie 15 648. Jednalo se např. o krádeže prosté, maření výkonu úředního rozhodnutí, poškozování cizí věci a ublížení na zdraví.
Celkově zpracovali příslušníci služby pořádkové policie téměř 1 950 469 spisů, z nichž 307 028 bylo přestupkových a 358 940 spisů v trestním řízení.
Svou činností se v roce 2004 příslušníci služby pořádkové policie snažili omezit výskyt negativních společenských jevů spočívajících zejména v narušování veřejného pořádku a v jiném protiprávním jednání.
V roce 2004 bylo Policii České republiky nahlášeno 196 484 nehod, při kterých bylo 1 215 osob usmrceno, 4 878 těžce zraněno a 29 543 osob zraněno lehce. Odhad způsobené hmotné škody je ve výši 9,687 mld. Kč. Z porovnání hodnot základních ukazatelů s rokem 2003 vyplývá, že počet usmrcených byl nižší o 104 osob (tj. o 7,9 %), počet těžce zraněných byl nižší o 375 osob (tj. o 7,1 %) a počet lehce zraněných byl nižší o 769 osob (tj. o 2,5 %). Vyšší byl pouze počet nehod – o 633 (tj. o 0,3 %) a odhad hmotné škody o 353,1 mil. Kč (tj. o 3,8 %). V období posledních deseti let je počet usmrcených v roce 2004 třetí nejnižší.
Nepříznivý vývoj jsme zaznamenali prakticky pouze u řidičů nákladních automobilů, neboť při jimi zaviněných nehodách zahynulo 154 osob, tj. o 34 osob více, než v roce 2003 a dále v kategorii nehod zaviněných řidiči vozidel registrovaných v zahraničí - počet nehod byl vyšší o 558, tj. o 10,1 % a počet usmrcených byl vyšší o 37 osob atd. U ostatních viníků bylo registrováno snížení.
Účastníci provozu na pozemních komunikacích (tj. řidiči, cyklisté, chodci apod.) zavinili pod vlivem alkoholu celkem 8 445 nehod (tj. 4,5 % z celkového počtu), při kterých bylo 59 osob usmrceno a 3 674 zraněno. Oproti roku 2003 je počet nehod nižší o 631 (tj. o 7 %), počet usmrcených je nižší o 52 osob (tj. o 46,8 %) a počet zraněných je o 912 osob nižší.
Nejtragičtějším dnem roku 2004 byl čtvrtek 23. prosince, kdy při nehodách zahynulo 16 lidí, dalšími velmi tragickými dny bylo pondělí 13. prosince, kdy při nehodách zahynulo 14 lidí a sobota 28. srpna, kdy při nehodách zahynulo 12 lidí. Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území Jihomoravského kraje – 31 205 a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 15 275 nehod. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách na území Jihomoravského kraje – 235 osob a nejméně na území hl. m. Prahy - jen 56 osob.
Z celkového počtu 1 215 usmrcených osob při nehodách v silničním provozu bylo 444 řidičů osobních automobilů, 261 spolujezdců v osobním automobilu, 243 chodců, 99 cyklistů, 74 řidičů motocyklů, 44 řidičů nákladních automobilů apod.
Z celkového počtu 1 215 usmrcených osob bylo 27 dětí (o 9 méně než v r. 2003). Z uvedeného počtu usmrcených dětí bylo 18 dětí jako spolujezdci v osobních automobilech (o 1 dítě více) a 9 dětí chodců (o 9 dětí méně); v porovnání s rokem 2003 nebylo usmrceno žádné dítě - cyklista.
V roce 2004 jsme zaregistrovali dvě velmi tragické nehody, kdy zahynulo 6 osob. První se stala 28. srpna 2004 v okrese Svitavy (nehoda dvou osobních automobilů) a druhá se stala 13. prosince 2004 u Devíti křížů -Jihomoravský kraj (nehoda autobusu s kamionem).
V době konání akcí Kryštof zaznamenala Policie ČR o 9,2 % nehod méně, počet usmrcených byl nižší o 26,6 %, počet těžce zraněných o 35,1 % a počet lehce zraněných o 23 %.
V roce 2004 bylo policisty dopravní služby zjištěno celkem 959 650 (-3 211 oproti roku 2003) přestupků řidičů motorových vozidel a 22 688 (-2 240) dopravních přestupků ostatních účastníků silničního provozu. Za tyto přestupky byly v blokovém řízení uloženy blokové pokuty v celkové výši 417 790 520 Kč. Na místě bylo policisty vyřízeno 829 471 přestupků, 152 907 přestupků bylo oznámeno správním orgánům. Na celkovém počtu přestupků se cizinci podíleli 62 452 přestupky.
V souvislosti s projednanými přestupky a dopravními nehodami na úseku bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích bylo policisty služby dopravní policie odvedeno do státního rozpočtu celkem 630 538 800 Kč.
V roce 2004 policisté služby dopravní policie v rámci své činnosti zadrželi 1 490 pachatelů trestných činů, 288 hledaných osob a zjistili 335 odcizených motorových vozidel.
Policie ČR Služba cizinecké a pohraniční policie (dále jen S CPP) se jako neoddělitelná součást Policie ČR podílí na plnění úkolů, které jsou stanoveny v § 2 zákona č.283/1991 Sb., o Policii ČR, zejména chrání bezpečnost osob a majetku, spolupracuje při zajišťování veřejného pořádku, odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele, odhaluje a projednává přestupky, pokud to stanoví zvláštní zákon. Služba cizinecké a pohraniční policie je zároveň specializovaný útvar Policie ČR, který plní úkoly na úseku povolování vstupu a pobytu cizinců, pobytové kontroly, ochrany státních hranic a boje s nelegální migrací.
Nejvýznamnější událostí roku 2004, která zásadním způsobem ovlivnila činnost S CPP, byl vstup České republiky do Evropské unie dne 1.5.2004. Prioritním úkolem pro S CPP bylo zabezpečit dnem vstupu ČR do EU ochranu dočasných vnějších hranic ČR podle schengenských standardů a realizovat změny v odbavovacím procesu. V roce 2004 pokračovali představitelé S CPP v činnostech vyplývajících z jejich zastoupení v pracovních skupinách Rady Evropy, zástupci S CPP se pravidelně účastnili jednání pracovních skupin. Dnem vstupu České republiky do Evropské unie se změnil statut našich zástupců z pozorovatelů na plnoprávné členy, kteří se aktivně zapojili do práce těchto skupin.
Akt přistoupení ČR k Evropské unii s sebou přinesl z hlediska výkonu služby řadu změn, které jsou zakotveny v zákoně č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v řadě navazujících právních předpisů. Tato skutečnost klade velké nároky na cizince i na policisty S CPP, kteří se v množství změn a nových postupů musí zorientovat a dostatečně se s nimi seznámit.
V současné době může cizinec podle zákona č. 326/1999, Sb., o pobytu cizinců, pobývat na území České republiky přechodně nebo trvale. Přechodně podle (§ 17 zákona o pobytu cizinců) pobývá cizinec na území bez víza (§ 18) nebo na základě uděleného krátkodobého víza (§ 17a), dlouhodobého víza (§ 17 b), diplomatického nebo zvláštního víza (§§ 40-41), v rámci přechodného pobytu je cizince oprávněn pobývat na území ČR i na základě dlouhodobého pobytu. Dlouhodobý pobyt zahrnuje pobyt na vízum k pobytu nad 90 dnů (§ 30 a následující), povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 a následující) a povolení k přechodnému pobytu udělované občanům Evropské unie a jejich rodinným příslušníkům včetně občanů Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska a včetně rodinných příslušníků občana ČR, pokud hodlají na území ČR pobývat přechodně po dobu delší než tři měsíce (§ 87a)
Podle Hlavy IV zákona o pobytu cizinců je cizinec oprávněn pobývat na území ČR v rámci trvalého pobytu na základě povolení k pobytu (§ 65 a následující) nebo rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy (§ 87). Podle Hlavy IVa je udělováno povolení k trvalému pobytu občanům Evropské unie (§ 87c) a jejich rodinným příslušníkům včetně občanů Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska a včetně rodinných příslušníků občanů ČR (§ 87e).
Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území ČR jsou upraveny zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu. Uvedená právní úprava vstupu a pobytu cizinců na území ČR vychází z příslušných ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o Evropské unii a tzv. schengenských dohod.
Dnem 1.5.2004 vstoupila v platnost smlouva o přistoupení ČR k EU a v dosavadní právní úpravě cizineckého práva došlo k zásadní změně v tom, že cizinci byli rozděleni do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a na ostatní cizince (tj. občany tzv. třetích států). Na občany EU se vztahuje právo volného pohybu osob vyplývající ze Smlouvy o založení Evropských společenství a z uvedeného důvodu nebude pobyt občanů států Evropské unie na území ČR podmíněn vydáním jakéhokoliv povolení k pobytu. Od 1.5.2004 mohou občané všech států EU vstupovat a pobývat na území ČR bez zvláštních omezení, pouze na základě cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Občan EU může požádat o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu, zákon č. 326/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů pro oba druhy používá společné označení „zvláštní pobytové povolení”.
Stejný režim vstupu a pobytu na území ČR, který je uplatňován vůči občanům EU a jejich rodinným příslušníkům, je uplatňován i vůči občanům států, které jsou vázány Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru, tj. vůči občanům Norska, Islandu a Lichtenštejnska, a dále vůči občanům státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím, t.č. vůči občanům Švýcarska.
Pro cizince z tzv. třetích zemí byl od 1.5.2004 nově zaveden institut povolení k dlouhodobému pobytu. Povolením k dlouhodobému pobytu byla nahrazena dřívější praxe, spočívající v prodlužování doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů.
Ochrana řádově 2 300 km státních hranic ČR je od 1.1.2003 prováděna podle zákona č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic ČR. Nová právní úprava vymezila oprávnění policistů při zajišťování ochrany státních hranic přímo na státních hranicích (hraniční přechody) a ve stanovených vzdálenostech od státních hranic (do 5 km a 25 km) a umožnila účinnější postup při odhalování přeshraniční kriminality.
Od 1.5.2004 byl zahájen na hraničních přechodech ČR nový technologický způsob pohraniční kontroly na tzv. jedno zastavení. Tomu předcházelo stanovení nejoptimálnějších objektů k realizaci společného výkonu služby na jednotlivých hraničních přechodech, při uplatnění zásad jednoho zastavení vozidla, zajištění vzájemné bezpečnosti pohraničních orgánů obou států a v neposlední řadě ekonomické nenáročnosti provedení nezbytných stavebních úprav a změn napojení telekomunikačních a datových sítí.
Kontrola osob a dopravních prostředků vykonávaná současně pohraničními orgány obou sousedních států usnadňuje překračování státních hranic zejména občanům Evropské unie. Spolu se zrušením pravidelných celních kontrol se pozitivně promítla v odstranění dlouhých čekacích dob na odbavení, především u nákladních vozidel.
Bohužel zjednodušený způsob odbavování a odchod pracovníků celní služby z hraničních přechodů s sebou nese i jisté negativní dopady, a to zejména pokud jde o nelegální migraci a pašování zboží. V roce 2004 docházelo k častějšímu převážení osob přes hraniční přechod v nákladních vozidlech nebo ve vozidlech občanů členských států EU, vzrostl počet osob, jež při nelegálním přechodu státních hranic ČR používaly neregulérní cestovní doklady členských států EU, a tento trend bude nepochybně zachován i pro rok 2005. Negativa, která s sebou nový postup při odbavování na hraničních přechodech přináší, kladou zvýšené nároky na zkušenost a profesionalitu policistů S CPP na hraničních přechodech i mimo ně.
Od roku 1997 počet osob překračujících státní hranice ČR v obou směrech v jednotlivých letech klesal, v roce 2004 však znovu vzrostl. Policisté S CPP odbavili na hraničních přechodech ČR v obou směrech 263 milionů osob (+3 miliony, +1,2 %), z toho 190 milionů cizinců (+1 milion, +0,5 %). Naopak se snížil počet osob, které byly registrovány policisty RCPP během doby výkonu služby na turistických stezkách a přechodech malého pohraničního styku při přeshraničním pohybu (2 miliony osob, -0,2 milionu osob, -10,5 %).
Spolu s navýšením počtu odbavených osob vzrostl také počet dopravních prostředků, které byly v roce 2004 na hraničních přechodech odbaveny (80 milionů dopravních prostředků, +3,4 milionu, +4,5 %). K nárůstu počtu odbavovaných vozidel na hraničních přechodech ČR došlo přitom po 1.5.2004.
Poznatky útvarů S CPP hovoří především o výrazném nárůstu odbavených nákladních vozidel, což potvrzuje i statistika získaná z údajů z hraničních přechodů (+1,3 milionu, +19,8 %). Tato situace souvisí se zrušením celních kontrol na hraničních přechodech ČR a levným průjezdem přes území ČR při neexistenci vybírání mýtného. Kategorie osobních vozidel vykázala pouze tříprocentní meziroční nárůst, osobní železniční a autobusová doprava vykazuje dokonce mírný meziroční pokles (o 1-2 %), zvýšil se však počet odbavených nákladních vlaků (+15 %). Ke značnému nárůstu došlo v počtu odbavených letadel (+25 %). Meziroční zvýšení počtu odbavených letedel o 30 tisíc strojů znamená přitom zvýšení zhruba o 3 miliony osob, které byly na českých letištích odbaveny.
|
1.1.-31.12. 2003 |
1.1.-31.12. 2004 |
Změna oproti předchozímu období | ||
| v [%] |
absolutní číslo |
|||
|
Odbaveno osob na HP ČR (příjezd + odjezd = v milionech) |
260 | 263 | 1,2 | 3 |
| Z toho cizinců (miliony) | 189 | 190 | 0,5 | 1 |
|
Kontrolováno osob na TS a HP MPS (v milionech) (vstup + výstup = v milionech) |
2,3 | 2,0 | -10,5 | -0,2 |
|
Odbaveno dopravních prostředků na HP ČR (příjezd + odjezd = v milionech) |
76,5 | 80,0 | 4,5 | 3,4 |
| z toho: osobní vozidla (v milionech) | 68,8 | 70,8 | 3,0 | 2,0 |
| nákladní vozidla (milionech) | 6,8 | 8,1 | 19,8 | 1,3 |
| letadla (v tisících) | 121 | 151 | 25,1 | 30 |
| Cizinci vrácení z HP na příjezdu do ČR (v tisících) | 80 | 51 | -36,3 | -29 |
| z toho nejvíce občané*: | ||||
| SRN | 30003 | 17642 | -41,2 | -12361 |
| Polsko | 7718 | 4362 | -43,5 | -3356 |
| Turecko | 1723 | 3452 | 100,3 | 1729 |
| Srbsko a Černá Hora | 1472 | 2974 | 102,0 | 1502 |
| Slovensko | 3860 | 2177 | -43,6 | -1683 |
| Ukrajina | 1401 | 2176 | 55,3 | 775 |
| Rusko | 1155 | 2126 | 56,4 | 971 |
| Bosna a Hercegovina | 864 | 1382 | 35,2 | 518 |
| Rakousko | 2602 | 928 | -64,3 | -1674 |
| Itálie | 2801 | 718 | -74,4 | -2083 |
| Čína | 344 | 679 | 97,4 | 335 |
| Francie | 2082 | 640 | -69,3 | -1442 |
| Vietnam | 200 | 593 | 196,5 | 393 |
| Thajsko | 215 | 525 | 144,2 | 310 |
| Makedonie | 306 | 514 | 68,0 | 208 |
Jedním ze základních ukazatelů sledovaných v zemích EU v souvislosti s monitorováním nelegální migrace osob a ochrany státních hranic je počet odmítnutých osob na hraničních přechodech při vstupu na území daného státu. Tyto údaje jsou členské i kandidátské země povinny shromažďovat s rozlišením státních příslušností osob a úseků státních hranic a měsíčně zasílat do Bruselu pro potřeby CIREFI, jedné z pracovních skupin Rady Evropy, k monitorování nelegální migrace v Evropě.
Počet cizinců, kterým byl policisty S CPP na hraničních přechodech odmítnut vstup, protože nesplňovali zákonem stanovené podmínky pro vstup do ČR, měl od roku 2001 klesající tendenci. Výrazný pokles počtu odmítnutých osob v roce 2004 je nutné přičíst i změně způsobu odbavování občanů členských států Evropské unie po 1.5.2004. Při zjednodušeném a namátkovém odbavování nelze odhalit všechny případné nedostatky. Během roku 2004 policisté na hraničních přechodech odmítli podle § 9 zákona č.326/1999 Sb., vstup do ČR řádově 51 000 cizincům (-29 000, tj. -36,3 %).
Při porovnávání stavu cizinců s pobytem na vízum nad 90 dní a dlouhodobým pobytem je třeba zohledňovat legislativní změny od 1.1.2000 a od 1.5.2004.
Pod pojmem dlouhodobý pobyt se od 1.1.2000 do 30.4.2004 rozuměl pobyt na vízum nad 90 dní, od 1.5.2004 jsou do této kategorie zahrnovány osoby s pobytem na vízum nad 90 dnů, s povolením k dlouhodobému pobytu a osoby s povolením k přechodnému pobytu udělované občanům EU a jejich rodinným příslušníkům.
Vstupem České republiky do Evropské unie doznala úprava cizineckého práva (zejména zákona č. 326/1999 Sb.), realizovaná zákonem č. 217/2002 Sb. a zákonem č. 222/2003 Sb. dalších zásadních změn, spočívajících v oddělení druhů pobytu na území České republiky v závislosti na skutečnosti, zda je cizinec státním příslušníkem členského státu Evropské unie, či zda je občanem tzv. třetího státu. Podle údajů v informačním systému Měsíční výkazy vybraných činností S CPP přijaly během roku 2004 útvary Policie ČR S CPP 92 827 žádostí o povolení k pobytu na území ČR. V uvedeném počtu jsou zahrnuty jak žádosti o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu pro občany Evropské unie, tak žádosti o povolení trvalého pobytu a vízum k pobytu nad 90 dní, které podali cizinci ze třetích států.
V návaznosti na vstup ČR do EU byl zaregistrován nárůst žádostí o trvalé pobyty i žádostí občanů EU o povolení pobytu v ČR. Zejména u trvalých pobytů osob ze zemí EU si žádosti podávají i cizinci, kterým byl pobyt v minulosti z různých důvodů zamítnut, a využívají toho, že nyní již nemusejí při žádosti dokládat prostředky k pobytu, trestní rejstříky apod.
K 31.12.2004 Policie ČR ŘS CPP evidovalo 254 294 cizinců s povoleným pobytem v ČR (+13 873, +5,8 %), z toho 99 467 cizinců pobývajících v ČR formou trvalého pobytu (+18 623, +23 %) a 154 827 cizinců pobývajících v ČR na základě dlouhodobého pobytu (-4 750, -3 %).
|
1.1.-31.12. 2003 |
1.1.-31.12. 2004 |
Změna oproti předchozímu období | ||||
| počet | tj.% | počet | tj.% | v [%] |
absolutní číslo |
|
| Cizinců s povoleným pobytem v ČR* | 240421 | 100,0 | 254 294 | 100,0 | 5,8 | 13 873 |
| z toho: trvalý pobyt v ČR | 80844 | 33,6 | 99467 | 39,1 | 23,0 | 18623 |
| dlouhodobý pobyt v ČR | 159577 | 66,4 | 154827 | 60,9 | -3,0 | -4750 |
| z toho nejvíce občanů:* | ||||||
| Ukrajina | 62282 | 25,9 | 78263 | 30,8 | 25,7 | 15981 |
| Slovensko | 64879 | 27,0 | 47352 | 18,6 | -27,0 | -17527 |
| Vietnam | 29046 | 12,1 | 34179 | 13,4 | 17,7 | 5133 |
| Polsko | 15766 | 6,6 | 16265 | 6,4 | 3,2 | 499 |
| Rusko | 12605 | 5,2 | 14743 | 5,8 | 17,0 | 2138 |
| SRN | 5188 | 2,2 | 5772 | 2,3 | 11,3 | 584 |
| Bulharsko | 4030 | 1,7 | 4447 | 1,7 | 10,3 | 417 |
| Moldavsko | 3261 | 1,4 | 4085 | 1,6 | 25,3 | 824 |
| USA | 3264 | 1,4 | 3750 | 1,5 | 14,9 | 486 |
| Srbsko a Černá Hora | 3123 | 1,3 | 3436 | 1,4 | 10,0 | 313 |
| Čína | 3031 | 1,3 | 3421 | 1,3 | 12,9 | 390 |
| Bělorusko | 2655 | 1,1 | 2912 | 1,1 | 9,7 | 257 |
| Rumunsko | 2273 | 0,9 | 2 588 | 1,0 | 13,9 | 315 |
| Kazachstán | 2004 | 0,8 | 2162 | 0,9 | 7,9 | 158 |
Pořadí na čelních místech statistik osob s povoleným pobytem v ČR bylo již po několik let takřka neměnné, největší skupiny mezi cizinci s povoleným pobytem v ČR tvořili občané Slovenska, následovaní občany Ukrajiny.
K 31.12.2004 došlo u těchto státních příslušností k výměně pozic, neboť se výrazně snížil počet občanů Slovenska s povoleným dlouhodobým pobytem, resp. pobytem na vízum nad 90 dní. Mimo jiné se tu patrně projevil nový trend u občanů Slovenska, kdy občané Slovenska, kteří měli před 1.5.2004 povolen přechodný pobyt na území ČR za účelem zaměstnání podle mezinárodní dohody, v současné době podle platné legislativy již nemusejí žádat o vydání zvláštního pobytového povolení, a jsou zaměstnáváni pouze na pracovní smlouvy a registraci na úřadu práce a oznamovací povinnost přechází na zaměstnavatele.
První místo ve statistikách cizinců s povoleným pobytem v ČR zaujali občané Ukrajiny (78 263 osob; +15 981, +25,7 %). Zvýšil se jejich počet jak v kategorii trvalých pobytů, tak u dlouhodobých pobytů, kde byl nárůst výraznější. Uvedený počet je nejvyšší za celou dobu existence ČR, na celkovém počtu cizinců s povoleným pobytem v ČR se podíleli 31 %.
Občané Slovenské republiky tvořili 19 % z celkového počtu cizinců s povoleným pobytem v ČR, jejich počet se meziročně snížil (47 352 osob; -17 527, -27 %), a to vlivem vývoje u dlouhodobých pobytů. U trvalých pobytů byl naopak u těchto cizinců vykázán značný meziroční nárůst.
Na dalších místech bylo pořadí standardní. Následovali občané Vietnamu (34 179 osob, +5 133, +18 %), Polska (16 265 osob, +499, +3 %) a Ruska (14 743 osob; +2 138, +17 %).
Zastoupení státních příslušností se v jednotlivých kategoriích povoleného pobytu mírně liší, i když skladba státních příslušností zůstává v obou obdobná.
Mezi cizinci s trvalým pobytem v ČR jsou již třetím rokem nejpočetnější skupinou občané Vietnamu (20 689 osob, +3 833, +23 %).
K největšímu meziročnímu početnímu nárůstu v této kategorii povolených pobytů došlo u občanů Slovenska (16 976 osob, +5 477, +48 %).
Zastoupení nad 10 000 osob v kategorii osob s povoleným trvalým pobytem měli ještě občané Ukrajiny (13 262 osob, +1 968, +17 %) a Polska (11 511 osob, +376, +3,4 %).
V kategorii cizinců s dlouhodobým pobytem (do 30.4.2004 pobyt na vízum nad 90 dnů) byli k 31.12.2004 nejvyššími počty zastoupeni občané Ukrajiny (65 001 osob, +14 013, +27,5 %) a Slovenska (30 376 osob, -23 004, -43,1 %). Zatímco občané Ukrajiny vykázali k 31.12.2004 v absolutních číslech nejvyšší meziroční nárůst, občané Slovenska naopak největší záporný rozdíl. S odstupem následovali občané Vietnamu (13 490, +1 300, +11 %) a s dalším odstupem občané Ruska (9 151 osob, +1 268, +16 %) a Polska (4 754 osob, +123, +3 %).
Z pohledu správního členění ČR bylo k 31.12.2004 nejvíce cizinců s povoleným pobytem, tj. 30 %, evidováno na území hlavního města Prahy (76 764 osob, +7 649, +11 %), dále v teritoriu krajů Středočeského (31 088 osob, tj. 12 %) a Jihomoravského (23 901 osob, tj. 9 %). Meziroční pokles cizinců s povoleným pobytem vykazovaly k 31.12.2004 kraje Moravskoslezský, Plzeňský, Vysočina a zejména Zlínský (-1 743, -21,5 %). Ostatní kraje zaznamenaly zvýšení počtu cizinců s povoleným pobytem na svém teritoriu, nejvýrazněji pak kraj Ústecký (+2 820, +17 %).
| pobyt | Celkem | tj.% | ||||
| trvalý | tj.% | dlouhodobý | tj.% | |||
| Cizinců s povoleným pobytem v ČR* | 99 467 | 100,0 | 154 827 | 100,0 | 254 294 | 100,0 |
| z toho v teritoriu kraje ČR | ||||||
| Praha | 21 884 | 22,0 | 54880 | 35,4 | 76764 | 30,2 |
| Středočeský | 10161 | 10,2 | 20927 | 13,5 | 31088 | 12,2 |
| Jihomoravský | 8335 | 8,4 | 15566 | 10,1 | 23901 | 9,4 |
| Ústecký | 10772 | 10,8 | 8931 | 5,8 | 19703 | 7,7 |
| Moravskoslezský | 10385 | 10,4 | 7942 | 5,1 | 18327 | 7,2 |
| Karlovarský | 8828 | 8,9 | 5897 | 3,8 | 14725 | 5,8 |
| Plzeňský | 4882 | 4,9 | 7624 | 4,9 | 12506 | 4,9 |
| Liberecký | 5032 | 5,1 | 5 634 | 3,6 | 10666 | 4,2 |
| Jihočeský | 3979 | 4,0 | 5973 | 3,9 | 9952 | 3,9 |
| Královéhradecký | 4336 | 4,4 | 5513 | 3,6 | 9849 | 3,9 |
| Olomoucký | 3644 | 3,7 | 3413 | 2,2 | 7057 | 2,8 |
| Zlínský | 2943 | 3,0 | 3429 | 2,2 | 6372 | 2,5 |
| Vysočina | 1807 | 1,8 | 4074 | 2,6 | 5881 | 2,3 |
| Pardubický | 2443 | 2,5 | 3411 | 2,2 | 5854 | 2,3 |
| neurčeno** | 36 | 0,04 | 1613 | 1,0 | 1649 | 0,6 |
| k 31.12. 2003 |
k 31.12. 2004 |
Změna oproti předchozímu období | ||||
| počet | tj.% | počet | tj.% | v [%] |
absolutní číslo |
|
| Cizinců s povoleným pobytem v ČR* | 240421 | 100,0 | 254294 | 100,0 | 5,8 | 13873 |
| z toho v teritoriu kraje ČR | ||||||
| Praha | 69115 | 28,7 | 76764 | 30,2 | 11,1 | 7649 |
| Středočeského | 29847 | 12,4 | 31088 | 12,2 | 4,2 | 1241 |
| Jihomoravského | 22668 | 9,4 | 23901 | 9,4 | 5,4 | 1233 |
| Ústeckého | 16883 | 7,0 | 19703 | 7,7 | 16,7 | 2820 |
| Moravskoslezského | 19959 | 8,3 | 18327 | 7,2 | -8,2 | -1632 |
| Karlovarského | 13563 | 5,6 | 14725 | 5,8 | 8,6 | 1162 |
| Plzeňského | 12687 | 5,3 | 12506 | 4,9 | -1,4 | -181 |
| Libereckého | 9849 | 4,1 | 10666 | 4,2 | 8,3 | 817 |
| Jihočeského | 9660 | 4,0 | 9952 | 3,9 | 3,0 | 292 |
| Královéhradeckého | 9269 | 3,9 | 9849 | 3,9 | 6,3 | 580 |
| Olomouckého | 7038 | 2,9 | 7057 | 2,8 | 0,3 | 19 |
| Zlínského | 8115 | 3,4 | 6372 | 2,5 | -21,5 | -1743 |
| Vysočina | 5961 | 2,5 | 5881 | 2,3 | -1,3 | -80 |
| Pardubického | 5807 | 2,4 | 5854 | 2,3 | 0,8 | 47 |
| neurčeno** | 0,0 | 1649 | 0,6 | 1649 | ||
Každá státní příslušnost má svá určitá specifika v upřednostňované formě a místě pobytu, což souvisí zejména s účelem pobytu a se zaměřením jejich činnosti v ČR. Vyšší koncentrace cizinců s povoleným pobytem na území ČR je patrná zpravidla v regionech s většími městy, kde jsou lepší možnosti zaměstnání a podnikání a také větší anonymita. Cizinci žijící na území ČR formou trvalého pobytu jsou evidováni zejména v okresech při státních hranicích ČR se SRN, na severní Moravě pak také při státních hranicích s Polskem. V okresech při hranicích se Slovenskem došlo k výraznějším poklesům počtu osob s povoleným pobytem v ČR, v čemž se odrazilo snížení počtu občanů Slovenska s povoleným dlouhodobým pobytem.
Statistické údaje a tvrzení uváděná v části materiálu popisujících nelegální migraci vychází ze zjištěných případů základními útvary Policie ČR. Migrační statistiky jsou tak ve srovnání s reálnou skutečností nižší o počet osob, kterým se podařilo nedovoleným způsobem překročit státní hranice ČR bez odhalení policisty z útvarů Policie ČR nebo jinými složkami a orgány ochrany hranic sousedních států, a také o počet cizinců, kteří na území ČR pobývají nelegálně, aniž by byli zjištěni. Počty těchto osob lze jen těžko odhadnout.
Pod pojmem nelegální migrace se v ČR rozlišují dvě základní kategorie:
Údaje k nelegální migraci na území ČR jsou získávány na základě interních aktů MV ČR a PP ČR.
Nelegální migrace je stálým bezpečnostním rizikem, jehož budoucí rozsah je obtížně předvídatelný, případná migrační vlna by však mohla přerůst v hrozbu a ohrozit vnitřní stabilitu společnosti a bezpečnostní situaci v zemích Evropské unie, mezi něž se Česká republika v loňském roce začlenila. Nelegální migrace není proto bezpečnostním rizikem pouze v národním měřítku, je to problém mezinárodní, který se prolíná do různých oblastí společnosti, včetně oblasti kriminality a organizovaného zločinu, narušuje ekonomickou stabilitu, nepřímo ovlivňuje vztah veřejnosti k integraci legálně usídlených cizinců.
Vývoj v nelegální migraci je nesmírně citlivý na události ve světě, na politickou a hospodářskou stabilitu v zemích původu nelegálních migrantů, ovlivňují ho i přírodní podmínky. Území ČR může zasáhnout migrační vlna, která bude mít své prameny v tíživé ekonomické situaci osob, v jejich úsilí získat zaměstnání ve vyspělých zemích EU nebo na americkém kontinentě, anebo ji může vyvolat snaha osob utéci před válečným konfliktem, státním terorem, rasovou nebo politickou diskriminací i před následky přírodních katastrof (například rozsáhlých záplav, neúrody v důsledku dlouhodobého sucha apod.).
V případě ČR je třeba počítat s tím, že po jejím začlenění do evropského společenství se zvýšila její atraktivita jako cílové země. Již v současné době jí je zejména pro cizince pocházející ze států východní Evropy (např. Ukrajina, Rusko, Bělorusko) a zemí, jejichž občané si již v minulosti na území ČR vytvořili rozsáhlé komunity (např. Vietnam). K osobám, které se v ČR zdržují v souladu s platnými zákony ČR, se budou přidružovat další, ať už na území ČR proniknou nelegálně, nebo ať přicestují legálně, a svůj povolený pobyt překročí.
Boj s organizovaným zločinem a ochranu proti nelegální migraci řadí Bezpečnostní rada státu mezi priority činnosti České republiky, které bezprostředně souvisí se stabilitou politického systému. Bezpečnostním rizikům souvisejícím s imigrací je věnována velká pozornost rovněž v souvislosti s bojem proti mezinárodnímu terorismu a organizovanému zločinu.
S CPP přijala další opatření v rámci boje proti terorismu. Týkala se především ochrany státních hranic ČR, na hraničních přechodech byly u cizinců z rizikových zemí zajištěny důsledné kontroly. Při ochraně zelené hranice se jednalo o účinné a efektivní nasazování sil a prostředků, a to především na ohrožených směrech a v prostorech přiléhajících k silničním hraničním přechodům. Při službě hlídek v terénu byl kladen důraz na využívání moderních technických prostředků. Efektivní používání techniky je závislé na profesionálním přístupu policistů při jejich obsluze, vyhodnocení signálů, rozmístění hlídek v terénu a dokonalé znalosti terénu a místních podmínek.
Jak ukazují statistické údaje za rok 2004, provádění pobytových kontrol a bezpečnostních akcí zaměřených na zjišťování cizinců při neoprávněném pobytu v ČR má jak represivní, tak preventivní charakter a S CPP bude v této činnosti nadále pokračovat, ať samostatně nebo ve spolupráci s dalšími útvary státní správy, neboť lze v následujícím období očekávat růst nebezpečnosti jevů spojených s nelegálním pobytem cizinců na území ČR.
Nelegální migrace souvisí s přeshraniční trestnou činností, organizovanou převaděčskou kriminalitou a obchodem s lidmi. Organizování nelegální migrace patří v rámci organizovaného zločinu k nejvíce ziskovým aktivitám a jak na státních hranicích, tak i ve vnitrozemí lze v budoucnu předpokládat další růst profesionality převaděčské činnosti.
Eliminace nelegální migrace je vládou ČR řazena mezi nejzávažnější strategické zájmy ČR a boj proti ní je dlouhodobě pokládán za jednu z priorit bezpečnostní politiky v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti (pro rok 2004 to bylo Usnesením vlády ČR č. 662 ze dne 30.6.2004).
Jako významná podpora boje s nelegální migrací vznikl Akční plán boje s nelegální migrací, který svým usnesením č. 108 ze dne 4.2.2004 schválila vláda ČR. Informaci o plnění úkolů Akčního plánu boje s nelegální migrací za rok 2004 vzala Bezpečnostní rada státu na vědomí na své schůzi dne 13.12.2004 usnesením č. 18. Útvary S CPP jsou zpravidla prvními útvary Policie ČR, které přicházejí do styku s trestnou činností související s nelegální migrací. V boji s nelegální migrací je nezbytná spolupráce s ostatními složkami Policie ČR, zejména s ÚOOZ SKPV PČR, a také s policejními složkami sousedních států. Věcná příslušnost k šetření trestných činů dle § 171a trestního zákona je stanovena ZP PP č. 130/2000. Přestože „Akční plán boje s nelegální migrací” navrhuje zařadit Policii ČR S CPP mezi subjekty, které mají možnost používat operativní prostředky, do současné doby není Policie ČR S CPP subjektem, který má možnost podpůrné operativně pátrací prostředky používat.
Vzhledem k závažnosti problematiky migrace je MV ČR na základě usnesení vlády ČR č.467 ze dne 25.8.1993 a na základě usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č.716 ze dne 28.6.1995 předkládán každoročně vládě a Parlamentu ČR materiál o situaci v oblasti migrace na území ČR „Informace o situaci v oblasti migrace na území ČR za kalendářní rok”. Od roku 2001 se stalo pravidlem, že tento materiál projednává nejen vláda, ale také Bezpečnostní rada státu. „Informaci o situaci v oblasti migrace na území ČR za rok 2003” vzala na vědomí svým usnesením č.117 z 25.5.2004, vláda ji vzala na vědomí usnesením č.606 ze dne 16.5.2004.
Z celkového hlediska byl v roce 2004 zaznamenán výrazný pokles počtu osob, které byly zjištěn v obou kategoriích nelegální migrace na území ČR.
V roce 2004 bylo odhaleno 27 391 osob, jež nelegálně vstoupily nebo pobývaly na území ČR nebo chtěly její území nelegálním způsobem opustit (-7 165, -20,7 %). V rámci nelegální migrace přes státní hranice ČR bylo ze základních útvarů S CPP nahlášeno 10 695 osob (-2 511 osob, -19 %), v kategorii nelegální migrace-porušování pobytového režimu 16 696 osob (-4 654, -21,8 %).
V kategorii nelegální migrace přes státní hranice se počet zjištěných osob snižoval v podstatě již od roku 1999, s malým výkyvem v roce 2000. Na tomto trendu se podílelo několik faktorů, těmi nejzávažnějšími byly beze sporu zklidnění situace na území bývalé SFRJ, zrušení vízové povinnosti pro občany Rumunska ze strany Evropské unie a zavedení vízové povinnosti ze strany ČR vůči některým zemím bývalého SSSR. V letech 2003/2004 ovlivňovali situaci na státních hranicích ČR především státní příslušníci Ruské federace, a to osoby z Čečenska, které zneužívaly azylovou proceduru k nelegální migraci, a státní příslušníci Číny. Obě státní příslušnosti využívaly území ČR jako tranzitní prostor. V této kategorii byl pokles počtu především záležitostí druhé poloviny roku.
| Měsíc | I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | Cel- kem |
|
Celkem (zjištěno osob) |
2191 | 2466 | 3110 | 3064 | 1872 | 1981 | 2186 | 2336 | 2102 | 2165 | 2020 | 1898 | 27391 |
| z toho A) přes SH ČR |
908 | 1195 | 1317 | 1612 | 536 | 640 | 878 | 872 | 709 | 776 | 572 | 680 | 10695 |
| B) PPR | 1283 | 1271 | 1793 | 1452 | 1336 | 1341 | 1308 | 1464 | 1393 | 1389 | 1448 | 1218 | 16696 |
V případě nelegální migrace přes státní hranice ČR ovšem vyvstává otázka, zda došlo k faktickému snížení osob, které nelegálně překračují státní hranice ČR, anebo zda bylo pouze méně osob odhaleno. Při zjednodušeném odbavování a po zrušení celních kontrol na hraničních přechodech klesají šance policistů na odhalování osob, které jsou přes státní hranice ČR převáženy v úkrytech dopravních prostředků nebo cestují ve vozidlech s registrační značkou členského státu, případně na neregulérní cestovní doklady členských zemí. Tyto způsoby nelegální migrace proto budou v budoucnu nepochybně častěji využívány, o čemž ostatně svědčí i zjištěné případy převádění a využívání neregulérních cestovních dokladů, u nichž byly zejména v druhé polovině roku zaznamenány zvýšené počty.
V kategorii nelegální migrace ve vnitrozemí - porušování pobytového režimu je takřka neměnná situace, pokud se jedná o strukturu státních příslušností, tradičně nejsilnější skupinou byli občané Ukrajiny. Po dvou letech zvyšování počtu osob, které byly při nelegální migraci-porušování pobytového režimu odhaleny, však byl v roce 2004 zaznamenán výrazný pokles, a to především pokud jde o osoby, u nichž byl nelegální pobytu v ČR zjištěn při výjezdu z ČR na hraničních přechodech.
V situaci v nelegální migraci – porušování pobytového režimu se odráží zejména důslednější činnost Policie ČR S CPP, pravidelné provádění pobytových kontrol se zaměřením na dodržování pobytového režimu cizinců, na plnění účelu pobytu stanoveného vízem a plnění povinností vyplývajících ze zákona o pobytu cizinců, a to jak ze strany cizinců, tak ze strany ubytovatelů. Tyto akce mají nejen represivní, ale i preventivní význam. Z hlediska bezpečnostní situace na území ČR je tato forma nelegální migrace snad ještě závažnější než první kategorie, neboť pro cizince, na které se vztahuje, je ČR zpravidla cílovou zemí, na jejímž území se zdržují, hledají si zaměstnání, začleňují se do již existujících komunit svých krajanů. Pokud setrvávají na území ČR nad rámec povoleného pobytu, bez cestovních dokladů, bez pracovního povolení a možnosti legální obživy, jejich pobyt často doprovází neoprávněný výkon výdělečné činnosti i páchání trestné činnosti.
| Státní hranice ČR | Celkem zjištěno osob | Z toho osob zjištěno při: | |||||
| Neleg. pobyt (PPR) |
Neleg. pobyt s cílem překročit SH | Neleg. vstup | Leg. pobyt s cílem překročit SH | Vstup a pobyt nezjištěn - cíl překročit SH |
Orgán cizího státu | ||
| vzdušná – letiště ČR |
523 | 263 | 53 | 170 | 4 | 15 | 18 |
| s Polskem | 6 021 | 3 653 | 20 | 1 276 | 388 | 12 | 672 |
| s Rakouskem | 4 706 | 45 | 501 | 220 | 3 084 | 28 | 828 |
| se Slovenskem | 917 | 72 | 7 | 816 | 3 | 6 | 13 |
| se SRN | 2574 | 117 | 248 | 159 | 549 | 80 | 1421 |
| neurčena | 104 | 104 | |||||
| vnitrozemí | 12546 | 12546 | |||||
| celkem | 27391 | 16696 | 829 | 2745 | 4028 | 141 | 2952 |
Nelegální migrace přes státní hranice ČR se rozumí případy, ve kterých osoby (cizinci i čeští občané) nedovoleným způsobem překročí státní hranice ČR z různých důvodů nebo se o to prokazatelně pokusí. Jsou zde zahrnuty zjištěné případy neoprávněných vstupů cizinců na území České republiky i případy, kdy cizinci území nedovoleným způsobem opouštějí nebo se o neoprávněný přechod státních hranic prokazatelně pokoušejí. Jsou zahrnuty případy použití neregulérních cestovních dokladů, případy, kdy se cizinec pokusí vstoupit na území ČR, ačkoli mu nemůže být umožněn vstup na území, protože trvá trest vyhoštění uložený soudem nebo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění. Případy jsou zjišťovány orgány ČR nebo sousedních států.
Po vstupu ČR do Evropské unie je třeba počítat se změnami v nelegální migraci přes státní hranice, především v její organizované formě. Pachatelé předmětné trestné činnosti využívají stále modernější technické prostředky a jejich technické zázemí již v současné době převyšuje vybavení, které má k dispozici Policie ČR, což jim umožňuje operativně reagovat na opatření přijímaná ve výkonu služby na státních hranicích.
Tím, že bylo na hraničních přechodech zavedeno zjednodušené odbavování osob z členských států Evropské unie a zrušeny celní kontroly kamionů přepravujících zboží, se urychlil a zjednodušil průjezd přes státní hranice a přes území ČR. Z tohoto důvodu lze předpokládat i nárůst případů převážení osob v kamionech. Transport těchto osob může proběhnout během několika hodin a pro organizátory odpadnou i náklady na ubytování na území ČR, případně zajištění jiného způsobu přepravy přes naše území.
Organizování nelegální migrace patří v rámci organizovaného zločinu k nejvíce ziskovým aktivitám. Jak na státních hranicích, tak i ve vnitrozemí lze v budoucnu předpokládat další růst profesionality převaděčské činnosti.
Vývoj situace v kategorii nelegální migrace přes státní hranice v roce 2004 je třeba vymezit obdobím před vstupem a po vstupu ČR do Evropské unie. Charakter nelegální migrace se v obou těchto obdobích znatelně liší.
V prvním pololetí roku 2004 určovali situaci v nelegální migraci přes státní hranice občané Ruska-osoby z Čečenska. Tito cizinci v lednu až dubnu masově postupovali ke státním hranicím s Rakouskem, v menším měřítku i do SRN, v době, kdy s nimi bylo vedeno řízení o azylu nebo po té, co vzali žádost o azyl zpět.
Jednalo se o osoby, jež vstoupily na území ČR legálně tak, že projevily na hraničních přechodech s Polskem úmysl žádat o udělení azylu v ČR ve smyslu § 3a zákona č.325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o azylu”). Těmto cizincům bylo v souladu s § 3d zákona o azylu uděleno vstupní vízum a byli následně poučeni o povinnosti dostavit se do přijímacích azylových středisek Vyšní Lhoty nebo Červený Újezd. Protože část z těchto osob do přijímacích středisek nedojela, nýbrž směřovala přímo ke státním hranicím s Rakouskem s cílem nelegálně je překročit, byl dán vedením S CPP pokyn, aby všichni cizinci byli z hraničních přechodů do přijímacích azylových středisek dopravováni Policií ČR ve smyslu ustanovení § 4 zákona o azylu. Přesto i nadále docházelo k tomu, že tyto osoby pobyt v ČR v době azylového řízení zneužívaly k nelegálnímu přechodu státních hranic ve směru z ČR do Rakouska nebo SRN.
Tato situace závažným způsobem narušovala veřejný pořádek a ovlivňovala situaci v oblasti nelegální migrace na území ČR. Z tohoto důvodu ŘS CPP po projednání s vedením policejního prezídia, OAMP MVČR a 1. náměstkem ministra vnitra ČR přistoupilo s účinností od 21.5.2004 k opatření, v rámci kterého přestala být na hraničních přechodech ČR přijímána prohlášení o azylu (dle § 3a, písm. a, bodu 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) cizincům, kteří na území ČR vstupují ze států EU a svůj vstup na území ČR odůvodňují svým oprávněním učinit prohlášení o úmyslu požádat o azyl na území ČR. S odkazem na článek 4 odst. 4 Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 (k provádění Dublinské úmluvy) jim je odmítán vstup na území České republiky a jsou vraceni na území státu EU, ze kterého cizinci přicestovali, v tomto případě do Polska. Po realizaci tohoto opatření došlo k rapidnímu snížení počtu občanů Ruska, kteří žádali o azyl v ČR, což se odrazilo nejen na celkovou situaci v počtu žadatelů o azyl, ale i v omezení případů zneužívání azylové procedury k nelegální migraci přes státní hranice ČR.
Protože se tyto osoby nemohly do ČR dostat legální cestou, od druhé poloviny roku se začaly množit případy, kdy občané Ruska (a to právě osoby z Čečenska) vstupovali na území ČR nelegálně z Polska, kde byli žadateli o azyl. Tento trend bude patrně pokračovat i nadále, neboť podle informací polské strany žádá o azyl na hranicích Polska a Běloruska denně až 100 osob, přičemž jde zpravidla o osoby, jejichž úmyslem je tranzitovat přes území Polska do dalších zemí Evropy.
Od června roku 2004 byly zaznamenány rovněž zvyšující se počty občanů Číny, kteří byli zjištěni při nelegální migraci přes státní hranice ČR, a to jak při nelegálním vstupu do ČR, tak při neoprávněném opouštění jejího území. Stalo se tak zhruba rok po rozsáhlém zásahu českých a německých policejních složek proti převádění čínských státních příslušníků přes území ČR do SRN.
Nelegální migrace občanů Číny se často odehrává za pomoci standardních i různě upravených dopravních prostředků, po změně v odbavování na hraničních přechodech ČR s okolními státy a po zrušení celních kontrol se ztížily podmínky po odhalení těchto osob, přestože ze strany PČR S CPP i ÚOOZ SKPV PČR tomuto způsobu přepravy osob věnována zvýšená pozornost.
Po celý rok 2004 byl rovněž registrován zvýšený výskyt používaných pozměněných, cizích a padělaných cestovních dokladů při přechodu státních hranic ČR. Docházelo zejména k používání cestovních dokladů nových členských států (Litva, Polsko aj.) osobami, které nejsou občany zemí EU (Ukrajina, Moldavsko aj.).
V roce 2004 bylo v souvislosti s ochranou státních hranic ČR zjištěno 10 695 osob, jež nelegálně překročily státní hranice ČR nebo se o to prokazatelně pokusily (-2 511 osob, tj. -19 %). Z uvedeného počtu se jednalo o 1 262 občanů ČR (-819, -39,4 %) a 9 433 cizinců (-1 692, -15,2 %). Na snížení počtu občanů ČR a osob ze sousedních států (-33 %), u nichž byly početní poklesy výraznější než u osob z nesousedních zemí (-12 %), měl vliv především vstup ČR a okolních zemí do Evropské unie a změna režimu při překračování státních hranic těmito osobami.
V případě osob z nesousedních států se na poklesu počtu odrazil především nižší počet zjištěných občanů Číny, Vietnamu a Indie. Naopak u občanů Ruska byl především díky vývoji v prvních čtyřech měsících roku vykázán meziroční nárůst. Z celkového počtu 10 695 osob tvořili státní příslušníci Ruské federace 35 % (3 725 osob, +813, +28 %), u většiny z nich bylo zjištěno, že pocházejí z oblasti Čečenska. Pro svůj vysoký podíl na celkové nelegální migraci přes státní hranice ČR ovlivnili občané Ruska celkovou situaci na státních hranicích ČR.
S výjimkou letišť, kde se projevilo častější cestování na neregulérní cestovní doklady, vykázaly jednotlivé úseky státních hranic ČR se sousedními státy v roce 2004 v absolutních počtech meziroční pokles odhalené nelegální migrace přes státní hranice.
| km | 1.1.–31.12 2003 |
1.1.–31.12 2004 |
Změna oproti předchozímu období | ||||
| počet | tj.% | počet | tj.% | v [%] | absolutní číslo |
||
| Zjištěno událostí | 4588 | 3798 | -17,2 | -790 | |||
| Zjištěno osob | 13206 | 100,0 | 10695 | 100,0 | -19,0 | -2511 | |
| z toho ve směru z ČR | 9406 | 71,2 | 7943 | 74,3 | -15,6 | -1463 | |
| ve směru do ČR | 3800 | 28,8 | 2752 | 25,7 | -27,6 | -1048 | |
| z toho na SH ČR s Polskem | 761,0 | 2950 | 22,3 | 2368 | 22,1 | -19,7 | -582 |
| se SRN | 810,3 | 3371 | 25,5 | 2457 | 23,0 | -27,1 | -914 |
| s Rakouskem | 467,3 | 4876 | 36,9 | 4661 | 43,6 | -4,4 | -215 |
| se SR | 251,8 | 1145 | 8,7 | 845 | 7,9 | -26,2 | -300 |
| letiště ČR | 153 | 1,2 | 260 | 2,4 | 69,9 | 107 | |
| vnitrozemí* | 711 | 5,4 | 104 | 1,0 | -85,4 | -607 | |
Od roku 1993 připadalo každoročně nejvyšší procento z osob zjištěných v souvislosti s nelegální migrací přes státní hranice na úsek státních hranic mezi ČR a SRN. V posledních dvou letech však vlivem nelegální migrace státních příslušníků Ruské federace z oblasti Čečenska, kteří směřovali především na hranice s Rakouskem, podíl tohoto úseku klesl na 23 %. V roce 2004 bylo na česko-německém úseku státních hranic ČR zjištěno 2 457 osob (-914 osob, -27,1 %). Většina osob na tomto úseku se snažila o nelegální přechod státních hranic z ČR (93 %).
Již v roce 2002 se zvýšil podíl státních hranic mezi ČR a Rakouskem, v roce 2003 pak byl z hlediska nelegální migrace přes státní hranice ČR tento úsek nejzatíženější a to přetrvalo do roku 2004, kdy tento úsek státních hranic znovu vykázal nejvyšší počet odhalených osob (4 661 osob, tj. 43,6 %). I tento úsek však vykázal meziroční pokles, a to zejména díky nižšímu toku nelegální migrace po 1.5.2004 (-215, -4,4%). Počet za rok 2004 je především záležitostí prvních čtyř měsíců, na které připadá 64 % z celkového ročního počtu na tomto úseku.
Drtivá většina osob (95 %) byla zjištěna ve směru z ČR. Jednalo se především o osoby z Čečenska, které se snažily o nelegální přechod státních hranic ČR do Rakouska, a to nejčastěji v době, kdy s nimi bylo vedeno řízení o azylu, případně po jeho zastavení, když vzaly svou žádost zpět. V podstatně nižších počtech, ale stabilně byli ve směru do Rakouska registrováni také občané Gruzie, na rozdíl od minulých let se zvýšil výskyt občanů Mongolska. Občané Ukrajiny a Moldavska cestovali především přes hraniční přechody s neregulérními cestovními doklady.
Značný meziroční pokles byl zaznamenán na části státních hranic mezi ČR a Slovenskem, kde bylo v roce 2004 registrováno 845 osob (-300, -26,2 %), což představuje 8 % republikové hodnoty. Procentuální pokles počtu na česko-slovenských státních hranicích odpovídá poklesu, který byl zaznamenán na česko-německém úseku, a potvrzuje skutečnost, že je nelegální migrace na obou těchto úsecích v přímé závislosti. Kromě výše zmiňovaných ruských státních příslušníků totiž většina nelegálních migrantů ze vzdálenějších, především asijských států směřuje nadále přes území ČR ve směru z východu na západ. Pokles na úsecích státních hranic ČR se SRN a Slovenskem tedy nepochybně souvisí s nižším záchytem osob z těchto zemí v roce 2004, zejména státních příslušníků Číny a Indie.
Příznačný charakter má úsek státních hranic ČR s Polskem, kde bylo v roce 2004 orgány ochrany státních hranic ČR a Polska registrováno celkem 2 368 osob (-582, -20 %). Tento úsek státních hranic ČR se v roce 2004 podílel 22 % na celkovém počtu osob, které nedovoleným způsobem překročily státní hranice ČR nebo se o to prokazatelně pokusily, což je zhruba stejný podíl jako v roce 2003. Počty osob v obou směrech byly přitom vzácně vyrovnané, mírně převládal směr do ČR (54 %), poměrně často však docházelo k nelegálním přechodům hranic tam a zpět.
Česko-polské státní hranice byly i roce 2004 nejčastěji narušovány při provozování turistiky, sportů, při návštěvách známých, obchodů či restauračních zařízení. Oproti roku 2003 se však počet těchto osob snížil, patrně se změnou režimu pro překračování státních hranic u občanů členských zemí Evropské unie. Naopak vzrostl počet osob ze třetích zemí, které se snažily o nelegální vstup do ČR z Polska, zejména šlo o občany Ruska z oblasti Čečenska a občanů Ukrajiny.
| Celkem | tj.% | z toho | ||||
|
cizinci 3. zemí |
tj.% | občané ČR | tj.% | |||
| Nelegální migrace přes státní hranice ČR - zjištěno osob | 10695 | 100,0 | 8759 | 100,0 | 1262 | 100,0 |
| z toho v teritoriu kraje ČR | ||||||
| Jihočeský | 4088 | 38,2 | 3922 | 44,8 | 158 | 12,5 |
| Ústecký | 1564 | 14,6 | 1459 | 16,7 | 59 | 4,7 |
| Královéhradecký | 1093 | 10,2 | 433 | 4,9 | 440 | 34,9 |
| Jihomoravský | 1007 | 9,4 | 897 | 10,2 | 65 | 5,2 |
| Liberecký | 600 | 5,6 | 503 | 5,7 | 40 | 3,2 |
| Moravskoslezský | 592 | 5,5 | 304 | 3,5 | 161 | 12,8 |
| Karlovarský | 399 | 3,7 | 359 | 4,1 | 16 | 1,3 |
| Plzeňský | 399 | 3,7 | 372 | 4,2 | 19 | 1,5 |
| Zlínský | 397 | 3,7 | 232 | 2,6 | 138 | 10,9 |
| Praha | 260 | 2,4 | 258 | 2,9 | 2 | 0,2 |
| Olomoucký | 171 | 1,6 | 9 | 0,1 | 66 | 5,2 |
| Pardubický | 115 | 1,1 | 1 | 0,0 | 98 | 7,77 |
| Středočeský | 10 | 0,1 | 10 | 0,1 | 0,0 | |
| Vysočina | 0 | |||||
Z pohledu krajů ČR podle správního členění bylo v souladu s vývojem podle úseků státních hranic a ObŘ SCPP nejvíce osob v souvislosti s nelegální migrací přes státní hranice ČR evidováno v teritoriu Jihočeského kraje (38 %), kde došlo jako u jediného kraje k meziročnímu nárůstu, byť nepatrnému (+37, +0,9 %). Dále následoval kraj Ústecký (15 %) a Královéhradecký (10 %). Situaci v Královéhradeckém kraji, podobně jako v krajích Moravskoslezském a Zlínském, ovlivňoval výrazně počet osob, které překračovaly státní hranice ČR z důvodu turistiky a návštěv.
Pokud bychom rozložení nelegální migrace v jednotlivých krajích ČR hodnotili z pohledu cizinců, bude znovu na prvním místě kraj Jihočeský (45 %) následován kraj Ústeckým (17 %), ale na třetí místo se s podílem 10 % řadí Jihomoravský kraj.
| 1.1.-31.12. 2003 |
1.1.-31.12. 2004 |
Změna oproti předchozímu období | ||||
| počet | tj.% | počet | tj.% | v [%] | absolutní číslo |
|
| Nelegální migrace přes státní hranice ČR - zjištěno osob | 13206 | 100,0 | 10 695 | 100,0 | -19,0 | -2511 |
| z toho v teritoriu kraje ČR | ||||||
| Jihočeského | 4051 | 30,7 | 4088 | 38,2 | 0,9 | 37 |
| Ústeckého | 2256 | 17,1 | 1564 | 14,6 | -30,7 | -692 |
| Královéhradeckého | 1403 | 10,6 | 1093 | 10,2 | -22,1 | -310 |
| Jihomoravského | 1397 | 10,6 | 1007 | 9,4 | -27,9 | -390 |
| Libereckého | 671 | 5,1 | 600 | 5,6 | -10,6 | -71 |
| Moravskoslezského | 778 | 5,9 | 592 | 5,5 | -23,9 | -186 |
| Karlovarského | 480 | 3,6 | 399 | 3,7 | -16,9 | -81 |
| Plzeňského | 597 | 4,5 | 399 | 3,7 | -33,2 | -198 |
| Zlínského | 631 | 4,8 | 397 | 3,7 | -37,1 | -234 |
| Praha | 445 | 3,4 | 260 | 2,4 | -41,6 | -185 |
| Olomouckého | 274 | 2,1 | 171 | 1,6 | -37,6 | -103 |
| Pardubického | 162 | 1,2 | 115 | 1,1 | -29,0 | -47 |
| Středočeského | 59 | 0,4 | 10 | 0,1 | -83,1 | -49 |
| Vysočina | 2 | 0,02 | 0,0 | -100,0 | -2 | |
Již od vzniku ČR v roce 1993 převažuje počet nelegálních migrantů, kteří byli zjištěni při nedovoleném způsobu překračování státních hranic ČR ve směru z území ČR, nad počtem osob registrovaných při nedovoleném vstupu na území ČR. V roce 2004 bylo ve směru z ČR zjištěno 74 % osob z celkového počtu.
Při hodnocení roku 2004 jako celku lze konstatovat, že hlavní trasa nelegální migrace směřovala z Polska ke hranicím s Rakouskem, ať již osoby do ČR vstoupily legálně nebo nelegálně. Pokračoval tak trend z roku 2003. V minulosti tradiční směr Slovensko-Česká republika-SRN vykázal podstatně nižší počty.
Nelegální migrace přes státní hranice ČR v roce 2004 se značně lišila od situace v dřívějších letech a různý průběh měla také obě pololetí roku. V prvním pololetí 2004 provozovaly nelegální migraci ve více jak polovině případů (52,5 %) osoby, které vstoupily a pobývaly na území ČR legálně, ale nelegálním způsobem ji opouštěly. Platilo to o většině státních příslušníků Ruska, Gruzie, Ukrajiny aj.. V druhém pololetí značně stoupl počet osob, které do ČR nelegálně vstoupily, ať již byly zjištěny bezprostředně po nelegálním vstupu, nebo byl u nich nelegální vstup zjištěn dodatečně, když nelegálně překročily státní hranice ve směru z ČR. Týkalo se to zejména občanů Ruské federace a Číny.
Složení státních příslušností nelegálních migrantů se v průběhu celého období od vzniku samostatné ČR i během jednotlivých let mění zejména v návaznosti na situaci v zemích původu, na změny legislativních podmínek v tranzitních i cílových zemích, odráží také opatření přijímaná jednotlivými státy v ochraně svých hranic.
Od roku 1993 mají největší zastoupení mezi osobami zjištěnými v souvislosti s nedovoleným překračováním státních hranic ČR občané evropských zemí, zastoupení ostatních kontinentů, zejména Asie, jejíž obyvatelé tvoří druhou největší skupinu nelegálních migrantů přes území ČR, se v průběhu let měnilo.
| 1.1.-31.12. 2003 |
1.1.-31.12. 2004 |
Změna oproti předchozímu období | ||||
| počet | tj.% | počet | tj.% | v [%] | absolutní číslo |
|
| nelegální migrace přes SH ČR - zjištěno osob | 13206 | 100,0 | 10695 | 100,0 | -19,0 | -2 511 |
| z toho z Afrika | 171 | 1,3 | 81 | 0,8 | -52,6 | -90 |
| Amerika Jižní | 38 | 0,3 | 74 | 0,7 | 94,7 | 36 |
| Amerika Severní | 20 | 0,2 | 12 | 0,1 | -40,0 | -8 |
| Asie | 4 382 | 33,2 | 2 561 | 23,9 | -41,6 | -1 821 |
| Evropa | 8 422 | 63,8 | 7 826 | 73,2 | -7,1 | -596 |
| neurčeno | 173 | 1,3 | 141 | 1,3 | -18,5 | -32 |
Rovněž v roce 2004 pocházelo nejvíce z celkového počtu osob zjištěných při nelegální migraci přes státní hranice ČR z evropských zemí (73,2 %) a z Asie (23,9 %). Zastoupení osob z evropských zemí se meziročně výrazně zvýšilo, i když početně nastal pokles (-596, -7,1 %). Nižší počty byly zaznamenány také u zástupců dalších světadílů, výjimkou byly jen osoby přicházející z Jižní Ameriky, kde na zvýšení počtu (+36, +94,7 %) projevil častější výskyt občanů Peru a zejména občanů Ekvádoru, kteří státní hranice ČR nelegálně přecházeli především v letních měsících, často i opakovaně.
Jak již bylo uvedeno, nelegální migrace přes státní hranice ČR se v roce 2004 týkala především občanů Ruska z oblasti Čečenska, kteří směřovali do Rakouska přes území jižních Čech, ve druhé polovině roku se pak častěji snažili o nelegální vstup z Polska. Po vstupu ČR do Evropské unie se značně zmírnil příliv těchto cizinců do ČR a s tím i jejich výskyt na státních hranicích ve směru z ČR. Přesto situace v prvních čtyřech měsících roku způsobila, že v celoročním hodnocení u nich došlo ke zvýšení počtu. V roce 2004 bylo v souvislosti s nelegální migrací přes státní hranice ČR zjištěno 3 725 občanů Ruska (+813, +412,2%), tvořili 35 % z celkového počtu cizinců, ale v prvních čtyřech měsících se jejich podíl pohyboval nad padesáti procenty. U 3 074 občanů Ruska (tj. u 82,5 %) bylo zjištěno, že pocházejí z oblasti Čečenska.
Občané Ruska nejsou jedinou státní příslušností cizinců, kteří při nelegální migraci přes státní hranice ČR zneužívají azylové řízení, ale byly v letech 2003 i 2004 nejsilnější skupinou. U občanů Ruska bylo v roce 2004 procento žadatelů o azyl v ČR 44 %, přičemž vyšší bylo v prvních třech měsících roku (až 70 %). Značné zastoupení měli žadatelé o azyl v 2004 také například u státních příslušníků Gruzie (23 %) nebo Kyrgyzstánu (24,5 %).
Druhou nejpočetnější skupinou cizinců byli občané Číny, jejichž počet meziročně klesl (1 009 osob, -1 143, -53,1 %). Vývoj v prvním pololetí roku 2004 přitom spíše nasvědčoval tomu, že jejich počet bude ještě nižší. Již na konci prvního pololetí ovšem avizovaly zejména poznatky ÚOOZ SKPV PČR, že se organizátoři migrace čínských státních příslušníků znovu aktivizují a že lze předpokládat častější záchyt čínských státních příslušníků v dalších měsících, což se potvrdilo. Zejména v měsících srpnu až říjnu jejich nelegální migrace značně zesílila, přičemž nelegální přechod přes státní hranice ČR se často odbýval za pomoci převaděčů a v útrobách dopravních prostředků, a to jak nákladních, tak užitkových i osobních vozidel.
Oproti roku 2003 byl zaznamenán nárůst u občanů Ukrajiny (878 osob, +303, +52,7 %). Tito státní příslušníci se v roce 2004 častěji pokoušeli o nelegální vstup do ČR, především z Polska, a to i s pomocí převaděčů nebo neregulérních cestovních dokladů. Neregulérní doklady cestovní doklady používali také na státních hranicích ve směru z ČR, nejčastěji do Rakouska, v menší míře do SRN.
Ve srovnání s předcházejícím rokem došlo v roce 2004 ke zvýšení počtu také u poněkud exotičtějších státních příslušností, jak jsou občané Mongolska (121 osob, +70 osob, +137,3 %) či Ekvádoru (57 osob, +39, +216,7 %). Občané obou jmenovaných států většinou přicestovali do ČR legálně a teprve pak se snažili o nelegální přechod státních hranic ČR ve směru z ČR. Mezi občany Mongolska, kteří byli nejvíce registrováni v srpnu až říjnu a jimž často napomáhali občané Mongolska pobývající na území ČR, se nacházely také osoby, které byly žadateli o azyl v ČR. Největší počty občanů Ekvádoru byly zjišťovány v červenci a srpnu, mnohdy opakovaně.
| 1.1. - 31.12.2003 | 1.1. - 31.12.2004 | ||||
| zjištěno osob | tj.% | Zjištěno osob | tj.% | ||
| Celkem | 13206 | 100,0 | Celkem | 10695 | 100,0 |
| z toho občané ČR | 2081 | 15,8 | z toho občané ČR | 1262 | 11,8 |
| cizinci | 11125 | 84,2 | cizinci | 9 433 | 88,2 |
| z toho 10 nejčetnějších státních příslušností (TOP 10) |
z toho 10 nejčetnějších státních příslušností (TOP 10) |
||||
| Rusko | 2912 | 22,1 | Rusko | 3725 | 34,8 |
| Čína | 2152 | 16,3 | Čína | 1009 | 9,4 |
| Polsko | 793 | 6,0 | Ukrajina | 878 | 8,2 |
| SRN | 602 | 4,6 | Gruzie | 564 | 5,3 |
| Ukrajina | 575 | 4,4 | Polsko | 553 | 5,2 |
| Vietnam | 550 | 4,2 | SRN | 456 | 4,3 |
| Gruzie | 546 | 4,1 | Moldavsko | 294 | 2,7 |
| Indie | 442 | 3,3 | Vietnam | 237 | 2,2 |
| Moldavsko | 393 | 3,0 | Bulharsko | 162 | 1,5 |
| Slovensko | 263 | 2,0 | Rumunsko | 152 | 1,4 |
| 1.1.–31.12. 2003 |
1.1.–31.12. 2004 |
Změna oproti předchozímu období | ||||||
| počet | tj.% | tj.% | počet | tj.% | tj.% | v [%] | absolutní číslo |
|
| zjištěno osob | 13206 | 100,0 | 10695 | 100,0 | -19,0 | -2 511 | ||
| z toho občané ČR | 2081 | 15,8 | 1262 | 11,8 | -39,4 | -819 | ||
| cizinci | 11125 | 84,2 | 100,0 | 9433 | 88,2 | 100,0 | -15,2 | -1692 |
| *mezi cizinci nesousedních zemí nejvíce zastoupeni občané | ||||||||
| Rusko | 2912 | 22,1 | 26,2 | 3725 | 34,8 | 39,5 | 27,9 | 813 |
| Čína | 2152 | 16,3 | 19,3 | 1009 | 9,4 | 10,7 | -53,1 | -1143 |
| Ukrajina | 575 | 4,4 | 5,2 | 878 | 8,2 | 9,3 | 52,7 | 303 |
| Gruzie | 546 | 4,1 | 4,9 | 564 | 5,3 | 6,0 | 3,3 | 18 |
| Moldavsko | 393 | 3,0 | 3,5 | 294 | 2,7 | 3,1 | -25,2 | -99 |
| Vietnam | 550 | 4,2 | 4,9 | 237 | 2,2 | 2,5 | -56,9 | -313 |
| Bulharsko | 206 | 1,6 | 1,9 | 162 | 1,5 | 1,7 | -21,4 | -44 |
| Rumunsko | 158 | 1,2 | 1,4 | 152 | 1,4 | 1,6 | -3,8 | -6 |
| Indie | 442 | 3,3 | 4,0 | 149 | 1,4 | 1,6 | -66,3 | -293 |
| nezjištěno | 153 | 1,2 | 1,4 | 128 | 1,2 | 1,4 | -16,3 | -25 |
| Mongolsko | 51 | 0,4 | 0,5 | 121 | 1,1 | 1,3 | 137,3 | 70 |
| Turecko | 92 | 0,7 | 0,8 | 91 | 0,9 | 1,0 | -1,1 | -1 |
| Bělorusko | 48 | 0,4 | 0,4 | 63 | 0,6 | 0,7 | 31,3 | 15 |
| Ekvádor | 18 | 0,1 | 0,2 | 57 | 0,5 | 0,6 | 216,7 | 39 |
| Kyrgyzstán | 50 | 0,4 | 0,4 | 53 | 0,5 | 0,6 | 6,0 | 3 |
V průběhu roku 2004 se měnila struktura nejčastěji registrovaných státních příslušností na jednotlivých úsecích státních hranic ČR. Zatímco ještě v prvním pololetí tvořili s výjimkou úseku státních hranic ČR s Polskem největší skupiny na všech úsecích státních hranic ČR státní příslušníci Ruska, na konci roku byla situace pestřejší, především díky zvyšující se nelegální migraci ze strany čínských státních příslušníků.
Na konci roku 2004 zůstali občané Ruska nejpočetnější skupinou na hranicích ČR s Rakouskem, tento úsek státních hranic ČR upřednostňovali při svém postupu také občané Gruzie. Ti do České republiky vstupovali většinou legálně, přes ruzyňské letiště.
Na hranicích se SRN bylo registrováno nejvíce občanů Číny, následovali občané Ruska a Ukrajiny. U občanů Číny šlo o projev klasické tranzitní nelegální migrace, kdy vstupovali do ČR nelegálně ze Slovenska a směřovali do SRN. Občané Ukrajiny cestovali často s neregulérními cestovními doklady.
Specifické postavení má úsek státních hranic s Polskem, kde naprostou převahu měli občané ČR a zemí, s nimiž má ČR společnou hranici. Z cizinců ostatních států tvořili největší skupinu občané Ukrajiny, a to především ve směru do ČR. I zde se u nich projevovalo především používání neregulérních cestovních dokladů. V druhé polovině roku se na tomto úseku zvýšil počet občanů Ruska, kteří nelegálně vstupovali do ČR.
| státní hranice ČR se SRN |
státní hranice ČR s Rakouskem |
||||
| zjištěno osob | tj.% | zjištěno osob | tj.% | ||
| Celkem | 2457 | 100,0 | Celkem | 4661 | 100,0 |
| z toho 10 nejčetnějších státních příslušností (TOP 10) | |||||
| Čína | 571 | 23,2 | Rusko | 3093 | 66,4 |
| Rusko | 410 | 16,7 | Gruzie | 463 | 9,9 |
| Ukrajina | 355 | 14,4 | Ukrajina | 275 | 5,9 |
| Vietnam | 203 | 8,3 | ČR | 215 | 4,6 |
| Moldavsko | 103 | 4,2 | Mongolsko | 101 | 2,2 |
| ČR | 98 | 4,0 | Moldavsko | 98 | 2,1 |
| SRN | 81 | 3,3 | Čína | 55 | 1,2 |
| nezjištěno | 73 | 3,0 | Kyrgyzstán | 34 | 0,7 |
| Gruzie | 71 | 2,9 | nezjištěno | 31 | 0,7 |
| Turecko | 57 | 2,3 | Bělorusko | 30 | 0,6 |
Pokračování tabulky | |||||
| státní hranice ČR se Slovenskem |
státní hranice ČR s Polskem |
||||
| zjištěno osob | tj.% | zjištěno osob | tj.% | ||
| Celkem | 845 | 100,0 | Celkem | 2 368 | 100,0 |
| z toho 10 nejčetnějších státních příslušností (TOP 10) | |||||
| Čína | 249 | 29,5 | ČR | 797 | 33,7 |
| ČR | 150 | 17,8 | Polsko | 500 | 21,1 |
| Rusko | 91 | 10,8 | SRN | 373 | 15,8 |
| Slovensko | 83 | 9,8 | Ukrajina | 193 | 8,2 |
| Indie | 76 | 9,0 | Bulharsko | 132 | 5,6 |
| Moldavsko | 52 | 6,2 | Rusko | 126 | 5,3 |
| Gruzie | 22 | 2,6 | Rumunsko | 103 | 4,3 |
| Pákistán | 20 | 2,4 | Nizozemsko | 28 | 1,2 |
| Turecko | 15 | 1,8 | Moldavsko | 20 | 0,8 |
| Bulharsko | 11 | 1,3 | Vietnam | 14 | 0,6 |
| Měsíc 2004 | I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | celkem |
| Nelegální migrace přes SH ČR | |||||||||||||
| Cizinci | 830 | 1117 | 1193 | 1524 | 460 | 555 | 630 | 662 | 592 | 703 | 544 | 623 | 9433 |
| z toho nejvíce občané nesousedních zemí | |||||||||||||
| Rusko | 446 | 681 | 765 | 957 | 49 | 73 | 55 | 82 | 101 | 83 | 192 | 241 | 3 725 |
| Čína | 59 | 46 | 49 | 34 | 39 | 51 | 79 | 178 | 171 | 178 | 73 | 52 | 1 009 |
| Ukrajina | 55 | 68 | 57 | 78 | 78 | 74 | 77 | 66 | 70 | 102 | 73 | 80 | 878 |
| Gruzie | 23 | 75 | 65 | 72 | 26 | 67 | 105 | 52 | 18 | 21 | 26 | 14 | 564 |
| Moldavsko | 13 | 28 | 27 | 28 | 20 | 14 | 4 | 5 | 13 | 63 | 31 | 48 | 294 |
| Vietnam | 32 | 25 | 29 | 24 | 25 | 27 | 19 | 12 | 8 | 13 | 7 | 16 | 237 |
| Bulharsko | 12 | 21 | 14 | 22 | 17 | 24 | 3 | 9 | 3 | 17 | 16 | 4 | 162 |
| Rumunsko | 17 | 14 | 18 | 22 | 16 | 6 | 15 | 2 | 6 | 18 | 10 | 8 | 152 |
| Indie | 8 | 1 | 6 | 46 | 44 | 18 | 24 | 2 | 149 | ||||
| nezjištěno | 11 | 10 | 7 | 9 | 14 | 9 | 7 | 7 | 17 | 11 | 11 | 15 | 128 |
| Mongolsko | 8 | 9 | 6 | 8 | 10 | 9 | 3 | 19 | 13 | 16 | 5 | 15 | 121 |
| Turecko | 18 | 10 | 9 | 2 | 12 | 15 | 6 | 9 | 7 | 1 | 2 | 91 | |
| Bělorusko | 3 | 2 | 5 | 4 | 2 | 2 | 5 | 8 | 7 | 20 | 5 | 63 | |
| Ekvádor | 1 | 3 | 23 | 26 | 1 | 3 | 57 | ||||||
| Kyrgyzstán | 2 | 2 | 6 | 5 | 1 | 26 | 2 | 1 | 5 | 3 | 53 | ||
| občané sousedních zemí | 71 | 80 | 63 | 136 | 87 | 121 | 133 | 129 | 108 | 92 | 41 | 70 | 1131 |
| z toho občané SRN | 32 | 26 | 24 | 63 | 34 | 66 | 53 | 43 | 48 | 27 | 15 | 25 | 456 |
| Polska | 28 | 49 | 31 | 56 | 39 | 46 | 68 | 74 | 51 | 57 | 19 | 35 | 553 |
| Slovenska | 11 | 5 | 8 | 12 | 12 | 9 | 8 | 11 | 7 | 6 | 7 | 10 | 106 |
| Rakouska | 5 | 2 | 4 | 1 | 2 | 2 | 16 | ||||||
| Nelegální migrace přes SH ČR | 1.1.-31.12. | 2004 | |||||||||||
| Celkem | ve směru do ČR z | ve směru z ČR do | |||||||||||
| zjištěno osob | vnitro | PR | Rak. | SR | SRN | letiště | vnitro | PR | Rak. | SR | SRN | letiště | |
| 10695 | 104 | 1280 | 220 | 815 | 163 | 170 | 1088 | 4441 | 30 | 2294 | 90 | ||
| tj.% | 100,0 | 0,97 | 12,0 | 2,1 | 7,6 | 1,5 | 1,6 | 10,2 | 41,5 | 0,3 | 21,4 | 0,8 | |
| Z toho občanů nesousedních států | |||||||||||||
| Rusko | 3 725 | 117 | 88 | 2 | 9 | 3 093 | 3 | 408 | 5 | ||||
| Čína | 1 009 | 101 | 7 | 1 | 248 | 19 | 54 | 1 | 571 | 7 | |||
| Ukrajina | 878 | 98 | 2 | 9 | 2 | 6 | 95 | 273 | 353 | 40 | |||
| Gruzie | 564 | 1 | 22 | 4 | 463 | 71 | 3 | ||||||
| Moldavsko | 294 | 18 | 52 | 3 | 2 | 98 | 103 | 18 | |||||
| Vietnam | 237 | 7 | 6 | 2 | 9 | 7 | 3 | 1 | 201 | 1 | |||
| Bulharsko | 162 | 11 | 2 | 132 | 3 | 13 | 1 | ||||||
| Rumunsko | 152 | 11 | 2 | 1 | 103 | 1 | 32 | 2 | |||||
| Indie | 149 | 76 | 14 | 13 | 46 | ||||||||
| nezjištěno | 128 | 4 | 10 | 57 | 9 | 8 | 21 | 2 | 16 | 1 | |||
| Mongolsko | 121 | 1 | 101 | 16 | 3 | ||||||||
| Turecko | 91 | 3 | 15 | 1 | 10 | 1 | 5 | 56 | |||||
| Bělorusko | 63 | 1 | 1 | 3 | 30 | 26 | 2 | ||||||
| Ekvádor | 57 | 24 | 33 | ||||||||||
| Kyrgyzstán | 53 | 1 | 34 | 18 | |||||||||
| všechny údaje vyjádřeny v % | |||||||||||||
| Rusko | 100,0 | 3,14 | 2,4 | 0,1 | 0,2 | 83,0 | 0,08 | 11,0 | 0,13 | ||||
| Čína | 100,0 | 10,0 | 0,7 | 0,1 | 24,6 | 1,9 | 5,4 | 0,1 | 56,6 | 0,7 | |||
| Ukrajina | 100,0 | 11,2 | 0,2 | 1,0 | 0,2 | 0,7 | 10,8 | 31,1 | 40,2 | 4,6 | |||
| Gruzie | 100,0 | 0,2 | 3,9 | 0,7 | 82,1 | 12,6 | 0,5 | ||||||
| Moldavsko | 100,0 | 6,1 | 17,7 | 1,0 | 0,7 | 33,3 | 35,0 | 6,1 | |||||
| Vietnam | 100,0 | 3,0 | 2,5 | 0,8 | 3,8 | 3,0 | 1,3 | 0,4 | 84,8 | 0,4 | |||
| Bulharsko | 100,0 | 6,8 | 1,2 | 81,5 | 1,9 | 8,0 | 0,6 | ||||||
| Rumunsko | 100,0 | 7,2 | 1,3 | 0,7 | 67,8 | 0,7 | 21,1 | 1,3 | |||||
| Indie | 100,0 | 51,0 | 9,4 | 8,7 | 30,9 | ||||||||
| nezjištěno | 100,0 | 3,1 | 7,8 | 44,5 | 7,0 | 6,3 | 16,4 | 1,6 | 12,5 | 0,8 | |||
| Mongolsko | 100,0 | 0,8 | 83,5 | 13,2 | 2,5 | ||||||||
| Turecko | 100,0 | 3,3 | 16,5 | 1,1 | 11,0 | 1,1 | 5,5 | 61,5 | |||||
| Bělorusko | 100,0 | 1,6 | 1,6 | 4,8 | 47,6 | 41,3 | 3,2 | ||||||
| Ekvádor | 100,0 | 42,1 | 57,9 | ||||||||||
| Kyrgyzstán | 100,0 | 1,9 | 64,2 | 34,0 | |||||||||
Některé osoby se o nelegální přechod státních hranic ČR snaží samostatně, jiné využívají služeb převaděčských organizací, obstarávají si padělané nebo pozměněné cestovní doklady, cestují přes hranice v úkrytu v nejrůznějších dopravních prostředcích, v případě neúspěchu se někdy o nelegální přechod státních hranic pokoušejí opakovaně. Všechny uvedené kategorie mohou být vzájemně provázané, jednotlivé případy často splňují podmínky dvou i více kategorií dohromady.
V roce 2004 opětovně nabylo na významu používání neregulérních cestovních dokladů. Orgány ochrany hranic na státních hranicích ČR bylo odhaleno 712 osob, které se při překračování státních hranic ČR prokazovaly neregulérním cestovním dokladem (+132, +22,8 %). Zvýšil se rovněž počet osob, jež se o nelegální přechod státních hranic ČR snažily s pomocí jiné osoby (2 353 osob, +217, +10,2 %), stejně jako počet osob, které byly přes státní hranice ČR přepravovány ukryty v dopravních prostředcích (398 osob, +86, +27,6 %).
V roce 2004 došlo k výraznému nárůstu v počtu osob, které při nelegálním přechodu státních hranic ČR použily neregulérní cestovní doklady. Jde o jednu z nejzávažnějších forem nelegální migrace, v mnoha případech je napojena na organizovaný zločin, ať už posuzujeme samotný proces obstarávání neregulérních dokladů, nebo trestnou činnost, která se na ni napojuje následně. Lidé, kteří mají zájem o nelegální přechod státních hranic ČR s využitím neregulérního dokladu, platí za získání dokladu, případně za další služby (přepravu, ubytování), značné finanční částky. Mnohé události vykazují podobné rysy, které svědčí o existenci osob v pozadí, které tento způsob nelegální migrace koordinují.
I po svém vstupu do Evropské unie zůstala Česká republika pro většinu nelegálních migrantů především výhodným tranzitním územím, což platí i pro osoby, jež se neoprávněně prokazují cizími, pozměněnými nebo padělanými cestovními doklady. Ještě v roce 2004 byl jako „cestovní doklad” v podmínkách České republiky hodnocen „cestovní pas”.
| Období | 1.1.–31.12. | 1.1.–31.12. | Změna oproti předchozímu období | |||||
| Roku | 2003 | tj.% | tj.% | 2004 | tj.% | tj.% | v [%] | absolutní číslo |
| nelegální migrace přes SH ČR - zjištěno osob | 13206 | 100,0 | 10695 | 100,0 | -19,0 | -2511 | ||
| z toho zjištěno | ||||||||
| s neregulérním CD | 580 | 4,4 | 100,0 | 712 | 6,7 | 100,0 | 22,8 | 132 |
| z toho na SH ČR letiště | 120 | 20,7 | 182 | 25,6 | 51,7 | 62 | ||
| s PR | 81 | 14,0 | 81 | 11,4 | ||||
| s Rakouskem | 132 | 22,8 | 209 | 29,4 | 58,3 | 77 | ||
| se SR | 27 | 4,7 | 10 | 1,4 | -63,0 | -17 | ||
| se SRN | 211 | 36,4 | 230 | 32,3 | 9,0 | 19 | ||
| SH neurčena- vnitrozemí ČR | 9 | 1,6 | 0,0 | -100,0 | -9 | |||
Pro účely hodnotících materiálů S CPP se za „neregulérní” cestovní doklad považuje cestovní pas, pokud na platný doklad cestuje jiná osoba („cizí cestovní doklad”), pokud byla provedena výměna fotografie v cestovním dokladu (nebo stránka s fotografií), došlo k přepsání, dopsání nebo vymazání údajů v cestovním dokladu, byly vytrženy nebo vyměněny listy v cestovním dokladu, v cestovním dokladu se vyskytují padělaná víza (a to nejen víza ČR) nebo razítka hraničních přechodů, pokud je cestovní doklad zcela padělán, tzn. jde o napodobeninu existujícího cestovního dokladu nebo o vytvoření fiktivního cestovního dokladu nebo se jedná o cestovní doklad bianco, případně neoprávněně vyplněný doklad.
S rozšířením Evropské unie přišlo uvolnění cestování přes státní hranice, rozšířily se i možnosti pro nezákonnou činnost, jakou používání neregulérních cestovních dokladů beze sporu je. Právě doklady nových členských států byly v roce 2004 (zejména pak po 1.5.2004) na státních hranicích ČR používány nejčastěji, a to jak ke vstupu do ČR, tak především v opačném směru. Občanům zemí Evropské unie postačí k přechodu státních hranic z jednoho členského státu do druhého osobní průkazy, na což takřka okamžitě zareagovaly osoby, které nelegálním migrantům zajišťují získávání potřebných cestovních dokladů, a také osobní průkazy se v roce 2004 staly častým předmětem zneužívání. Jeho vyhodnocení bude prováděno až od roku 2005.
V roce 2004 stoupl podíl osob, které se prokazovaly neregulérními cestovními doklady, na celkovém počtu osob zjištěných při nelegální migraci na území ČR, a je druhý nejvyšší za celou dobu sledování od roku 1994 (6,7 % z celkového počtu 10 695 osob řešených v souvislosti s nelegální migrací na státních hranicích ČR). Ze základních útvarů bylo nahlášeno 712 osob, odhalených při přechodu státních hranic ČR s využitím neregulérního cestovního dokladu (+132, +22,8 %). Dále bylo hlášeno 69 osob, které se při přechodu státních hranic ČR neoprávněně prokazovaly cizím, pozměněným nebo padělaným osobním průkazem.
V období od ledna do dubna roku 2004 převládal počet osob, jež se snažily o nelegální přechod s neregulérním cestovním dokladem ve směru do Rakouska. V měsíci dubnu však začal narůstat počet osob, které byly zjištěny ve směru z ČR do SRN, nebo těch, které se pokoušely vycestovat na neregulérní cestovní doklad z ČR přes letiště. Ve druhé polovině roku pak všechny tři jmenované úseky státních hranic ČR vykazovaly poměrně vyrovnané počty, přičemž na úseku s Rakouskem a SRN jednoznačně převládal počet osob zjištěných ve směru z ČR, na letišti bylo registrováno více osob na příletu do ČR než ve směru opačném. Ve druhé polovině roku rovněž vzrostl počet osob, které byly s neregulérním cestovním dokladem odhaleny při vstupu do ČR z Polska.
| Období | 1.1.–31.12. | 1.1.–31.12. | Změna oproti předchozímu období | |||||
| Roku | 2003 | 2004 | počtu osob s neregulérním CD | |||||
| Nelegální migrace přes SH ČR -zjištěno osob | celkem | z toho s nereg.CD | tj.% | celkem | z toho s nereg.CD | tj.% | v [%] | absolutní číslo |
| 13206 | 580 | 4,4 | 10695 | 712 | 6,7 | 22,8 | 132 | |
| z toho nejvíce občanů | ||||||||
| Ukrajina | 575 | 130 | 22,6 | 878 | 333 | 37,9 | 156,2 | 203 |
| Moldavsko | 393 | 59 | 15,0 | 294 | 104 | 35,4 | 76,3 | 45 |
| Polsko | 793 | 40 | 5,0 | 553 | 24 | 4,3 | -40,0 | -16 |
| Čína | 2152 | 50 | 2,3 | 1009 | 22 | 2,2 | -56,0 | -28 |
| Vietnam | 550 | 32 | 5,8 | 237 | 19 | 8,0 | -40,6 | -13 |
| Česká republika | 2081 | 41 | 2,0 | 1262 | 17 | 1,3 | -58,5 | -24 |
| Indie | 442 | 0 | 149 | 13 | 8,7 | +13 | ||
| Peru | 8 | 8 | 100,0 | 13 | 13 | 100,0 | 62,5 | 5 |
| Filipíny | 3 | 0 | 17 | 11 | 64,7 | +11 | ||
| Pákistán | 23 | 3 | 13,0 | 39 | 10 | 25,6 | 233,3 | 7 |
V roce 2004 tvořili největší část mezi osobami, které byly ze základních útvarů hlášeny pro přechod státních hranic s neregulérním dokladem, občané Ukrajiny (333 osob, tj. 46,8 % z celkového počtu 712 osob s neregulérním dokladem), následovali občané Moldavska (104 osob, tj. 14,6 %). U obou těchto státních příslušností došlo oproti roku 2003 k meziročnímu nárůstu (Ukrajina +203 osob, +156 %, Moldavsko +45 osob, +76 %).
V roce 2004 byly používány nejčastěji cestovní doklady jiných osob, většinou po výměně fotografie právoplatného držitele za snímek osoby, která se dokladem prokázala, případně celé identifikační stránky.
V roce 2004 došlo v porovnání s roky předešlými k významné změně z hlediska příslušnosti dokladů, které byly nejčastěji používány při nelegálním přechodu státních hranic ČR. Od začátku vykazování používání neregulérních cestovních dokladů při přechodu státních hranic ČR byl nejčastěji používaným dokladem cestovní pas České republiky, kterým se v hojném počtu prokazovali cizinci (občané zemí bývalé Jugoslávie, Ukrajiny, Moldavska, Rumunska atd.). V roce 2004 se však nejčastěji jednalo o cestovní doklady Polska (180 pasů, tj. 25,3 % z celkového počtu zjištěných cestovních dokladů) a Litvy (153 pasů, tj. 21,5 %). Dále byly používány cestovní doklady České republiky, Izraele, Slovenska aj. S výjimkou českých pasů byl u všech jmenovaných dokladů zaznamenán značný meziroční nárůst.
Většinou se jednalo o starší typy cestovních dokladů, které mají nízký způsob zabezpečení, ale v případě litevských dokladů již byly zjištěny i případy pozměnění nových modelů.
V tomto smyslu je kladen velký důraz na kvalitu zabezpečení českých dokladů. Naděje jsou vkládány především do aplikace biometrických prvků do cestovních dokladů. Nová generace českých cestovních dokladů musí být maximálně kvalitní a odolná proti pozměňování a padělání, aby nedocházelo ke snížení důvěryhodnosti českých dokladů v zahraničí, jako tomu nastalo u českých cestovních pasů modelu 1993.
Organizování převádění osob přes státní hranice náleží k nejlukrativnějším a zároveň společensky nejvíce nebezpečným oblastem organizovaného zločinu. Pachatelé této trestné činnosti využívají stále modernější technické prostředky, dokáží pružně reagovat na politické a ekonomické změny v zemích původu nelegálních migrantů i na aktuální podmínky a legislativní změny v tranzitních i cílových zemích i na opatření přijímaná orgány ochrany hranic jednotlivých zemí.
Po vstupu ČR do Evropské unie a změně způsobu odbavování osob a dopravních prostředků na hraničních přechodech ČR, která tento akt doprovázela, je nutné počítat s tím, že se této situaci přizpůsobí také zločinecké organizace, které se převáděním lidí přes hranice zabývají. Již v prvních měsících nového režimu na hraničních přechodech se objevily signály, že budou osoby častěji převáženy přes hraniční přechody na ložných plochách kamionů a nákladních vozidel, neboť zrušení celních kontrol na hranicích sníží riziko jejich odhalení, což další průběh roku potvrdil. Zvýšilo se riziko, že osoby budou převáženy přes státní hranice ve vozech členských států Evropské unie, svoji roli v této oblasti sehrálo také uplatňování tzv. Dublinské konvence na potencionální žadatele o azyl. Osoby, které chtěly žádat o azyl v ČR účelově a hodlaly využít azylovou proceduru k nelegální migraci přes území ČR do dalších zemí, ale na hraničních přechodech nebyly do ČR vpuštěny s odkazem na příslušná ustanovení Nařízení Rady (ES) č. 343/2003, začaly využívat služeb převaděčů již na vstupu do ČR.
V roce 2004 bylo registrováno 2 353 osob, u nichž byl zjištěn poznatek o „cizí pomoci” při nelegálním překračování státních hranic. Na celkovém počtu osob zjištěných v souvislosti s nelegální migrací přes státní hranice ČR se tyto osoby podílely 22 %, což je vyšší podíl než v roce 2003, kdy podíl převedených, tedy osob, u kterých se účast jiné osoby na nelegálním přechodu státních hranic ČR podařila prokázat nebo se k ní doznaly, byl 16,2 %. Meziročně se rovněž zvýšil počet převáděných osob (+217, +10,2 %).
Přes úspěchy v boji s převaděčskými organizacemi, kterých české policejní složky v posledních dvou letech dosáhly ve vzájemné spolupráci i ve spolupráci s policisty sousedních států, je zřejmé, že se tento jev vymýtit nepodaří.
Boj s organizacemi, které se zabývají převáděním osob přes státní hranice, je nekonečnou záležitostí. Bezpečnostním složkám se sice občas podaří zasadit převaděčským sítím úder, narušit jejich činnost, bohužel dopady, které takový zásah má na fungování těchto organizací jsou vždy pouze dočasné. Zločinecká spolčení využijí své prostředky a mnohaleté zkušenosti, přeskupí síly, změní či přizpůsobí taktiku novým podmínkám, velice rychle navážou zpřetrhané nitky a boj začíná nanovo. Obrovské zisky, které plynou z této činnosti jsou příliš silnou motivací. Zvláště když stále existují země, ve kterých je značné množství lidí neustále připraveno opustit vlast, ať již z ekonomických, politických nebo náboženských důvodů, a jejich rodiny jsou ochotny zaplatit velké sumy za jejich přepravu do vysněných cílových zemí. Tito lidé zůstávají pro převaděčské organizace vítaným zdrojem příjmu, a to paradoxně i proto, že zpřísňující se podmínky vstupu a kvalitnější a důslednější hraniční kontrola v cílových i tranzitních zemích do jejich sítí potencionální klienty nahánějí.
| Období | 1.1.–31.12. | 1.1.–31.12. | Změna oproti předchozímu období | |||||
| Roku | 2003 | tj.% | tj.% | 2004 | tj.% | tj.% | v [%] | absolutní číslo |
|
nelegální migrace přes SH ČR - zjištěno osob |
13206 | 100,0 | 10695 | 100,0 | -19,0 | -2511 | ||
| z toho zjištěno | ||||||||
| převáděných osob | 2136 | 16,2 | 100,0 | 2353 | 22,0 | 100,0 | 10,2 | 217 |
| z toho na SH ČR se SRN | 837 | 39,2 | 738 | 31,4 | -11,8 | -99 | ||
| s Rakouskem | 619 | 29,0 | 1177 | 50,0 | 90,1 | 558 | ||
| s Polskou republikou | 29 | 1,4 | 71 | 3,0 | 144,8 | 42 | ||
| se Slovenskou republikou | 376 | 17,6 | 265 | 11,3 | -29,5 | -111 | ||
| ve vnitrozemí | 275 | 12,9 | 102 | 4,3 | -62,9 | -173 | ||
| % převáděných osob z celkového počtu běženců zjištěného v úseku SH ČR: | ||||||||
| z toho na SH ČR se SRN | 24,8 | 30,0 | ||||||
| s Rakouskem | 12,7 | 25,3 | ||||||
| s Polskou republikou | 1,0 | 3,0 | ||||||
| se Slovenskou republikou | 32,8 | 31,4 | ||||||
| ve vnitrozemí | 38,7 | 98,1 | ||||||
| do kategorie osob „převáděných” jsou řazeny osoby, u kterých byla základními útvary Policie ČR zaznamenána přítomnost „asistující” osoby nebo se k použití služeb převaděčů při nelegálním překročení státních hranic doznaly | ||||||||
Většina převáděných osob byla registrována ve směru z ČR (cca 82 %). Podobně jako v dřívějších letech se také v roce 2004 vyskytovaly převáděné osoby po celé délce státních hranic ČR, nejvíce na úseku státních hranic s Rakouskem (1 177 osob, +558, +90,1 %) a se SRN (738 osob, -99, -11,8 %). Na obou úsecích se jednalo takřka výhradně o převádění osob z ČR. Zatímco na hranicích s Rakouskem se počet převáděných osob meziročně zvýšil, na hranicích se SRN došlo k poklesu. Na hranicích s Rakouskem mezi převáděnými osobami dominovali občané Ruska (jednalo se především o osoby z Čečenska), na hranicích se SRN šlo především o státní příslušníky Číny, jejich počet byl však nižší než v roce 2003.
K výraznému nárůstu v počtu převáděných došlo v roce 2004 na úseku státních hranic s Polskem, i když počty převáděných nejsou v porovnání s prvními dvěma úseky vysoké (71 osob, +42, +144,8 %). Na tomto úseku státních hranic ČR byly převáděné osoby registrovány i ve směru z ČR, nicméně většinou (v 82 %) se jednalo o směr do ČR. Z Polska byly do ČR převáděni především občané Ruska (osoby z Čečenska) a občané Ukrajiny.
Nejvíce převáděných bylo v roce 2004 zjištěno u státních příslušníků Ruska (1 059 osob; +769, +265,2 %). Převáděné osoby u nich tvořily 28,3 % z celkového počtu. U těchto státních příslušníků lze v průběhu roku charakterizovat dva odlišné trendy, přičemž v obou případech se jednalo takřka výhradně o osoby z Čečenska. V období od ledna do dubna 2004 šlo o osoby, jež na území ČR pobývaly legálně jako žadatelé o azyl v ČR, kteří ale v průběhu azylového řízení nebo po stažení své žádosti opustili azylová zařízení a najali si vozidla, jimiž byli dopraveni ke státním hranicím s Rakouskem, případně SRN. Pouze několik osob bylo v tomto období zjištěno při nelegálním vstupu s převaděčem, a to ze Slovenska. Jinou taktiku bylo možné registrovat zhruba od září až do konce roku, kdy se jednalo o osoby, jež vstupovaly s pomocí jiných osob do ČR nelegálně z Polska a následně byly dopravovány přes české území ke státním hranicím s Rakouskem.
Na dalších místech se ve statistice převáděných osob v roce 2004 pohybovali občané Číny (691 osob; -514, -42,7 %) a Ukrajiny (122 osob; +101, +481 %). Občané Číny byli převáděni jak do ČR (223 osob, tj. 32 %), tak z ČR (468 osob). U směru do ČR se jednalo o nelegální vstupy ze Slovenské republiky, i když se osoby někdy podařilo odhalit až ve vnitrozemí ČR. Ve směru z ČR byla naprostá většina případů registrována ve směru do SRN, přičemž 70 % občanů Číny zjistily orgány ochrany státních hranic SRN.
U občanů Ukrajiny došlo k výraznému zvýšení počtu, u těchto státních příslušníků se často jednalo o osoby, jež zároveň cestovaly na neregulérní cestovní doklad. Více jak polovina z nich byla zjištěna ve směru do Rakouska.
Značný nárůst byl při daleko nižších počtech meziročně vykázán u občanů Mongolska. V tomto případě šlo především o nelegální přechody do Rakouska, při kterých jim napomáhaly krajané zdržující se v ČR.
| Období | 1.1.-31.12. | 1.1.-31.12. | Změna oproti předchozímu období | |||||
| Roku | 2003 | 2004 | počtu převáděných osob | |||||
| nelegální migrace přes SH ČR - zjištěno osob | celkem | z toho převáděných | tj.% | celkem | z toho převáděných | tj.% | v [%] | absolutní číslo |
| 13206 | 2136 | 16,2 | 10695 | 2353 | 22,0 | 10,2 | 217 | |
| z toho nejvíce občanů | ||||||||
| Rusko | 2912 | 290 | 10,0 | 3725 | 1059 | 28,4 | 265,2 | 769 |
| Čína | 2152 | 1205 | 56,0 | 1009 | 691 | 68,5 | -42,7 | -514 |
| Ukrajina | 575 | 21 | 3,7 | 878 | 122 | 13,9 | 481,0 | 101 |
| Moldavsko | 393 | 100 | 25,4 | 294 | 95 | 32,3 | -5,0 | -5 |
| Vietnam | 550 | 27 | 4,9 | 237 | 81 | 34,2 | 200,0 | 54 |
| Gruzie | 546 | 76 | 13,9 | 564 | 66 | 11,7 | -13,2 | -10 |
| Indie | 442 | 138 | 31,2 | 149 | 53 | 35,6 | -61,6 | -85 |
| Turecko | 92 | 33 | 35,9 | 91 | 39 | 42,9 | 18,2 | 6 |
| Mongolsko | 51 | 2 | 3,9 | 121 | 22 | 18,2 | 1 000,0 | 20 |
| Bangladéš | 31 | 6 | 19,4 | 30 | 18 | 60,0 | 200,0 | 12 |
Mezi osobami, které se podílely na převádění jiných osob přes státní hranice ČR, bylo v roce 2004 tradičně nejvíce občané ČR, se značným odstupem následovali občané Polska, kteří se podíleli na převádění především občanů Ruska (osob z Čečenska) a státních příslušníků Ukrajiny, dále občané Slovenska a Ukrajiny. Na rozdíl od občanů České republiky byl u všech těchto státních příslušností zaznamenán výrazný meziroční početní nárůst. Mezi osobami napomáhajícími k nelegálním přechodům přes státní hrance ČR se zvýšil rovněž počet registrovaných občanů SRN, Vietnamu a také například občanů Litvy, kteří v dřívějších letech mezi deseti nejpočetnějšími skupinami cizinců, kteří napomáhali jiným osobám k nelegální migraci přes státní hranice, vůbec nefigurovali.
Tento trend bude patrně pokračovat. Převádění osob přes státní hranice se velice často odbývá v dopravních prostředcích, někdy i za pomoci neregulérních cestovních dokladů, a z tohoto důvodu jsou vozidla s registračními značkami zemí Evropské unie a řidiči, kteří jsou občany zemí Evropské unie, vítaným prostředkem.
S využitím poznatků získaných od základních útvarů S CPP i od ÚOOZ SKPV PČR lze konstatovat, že způsob nelegálního převádění migrantů přes území ČR se v roce 2004 v podstatě nezměnil. Osoby byly přes státní hranice ČR převáděny pěšky i převáženy v nejrůznějších motorových vozidlech, a to jak přes hraniční přechody, tak mimo ně. V roce 2004 byl ale zaznamenán zvýšený záchyt osob, které byly přepravované v zavazadlovém prostoru osobních vozidel.
Podle hlášení základních útvarů Policie ČR S CPP bylo v roce 2004 odhaleno při překračování státních hranic v úkrytech dopravních prostředků 398 osob (+86, +27,6 %). Osoby byly v úkrytech dopravních prostředků zjišťovány častěji ve druhé polovině roku, zejména v červenci až říjnu. Osoby byly v úkrytech dopravních prostředků odhalovány jak při nelegálním vstupu do ČR, tak při přechodu státních hranic z ČR do dalších států.
| Období | 1.1.-31.12. | 1.1.-31.12. | Změna oproti předchozímu období | |||
| Roku | 2003 | tj.% | 2004 | tj.% | v [%] | absolutní číslo |
| Nelegální migrace přes SH ČR – zjištěno osob | 13206 | 100,0 | 10695 | 100,0 | -19,0 | -2511 |
| z toho odhaleno v úkrytu DP | 312 | 2,4 | 398 | 3,7 | 27,6 | 86 |
| z toho odhaleno v úkrytu DP | 312 | 100 | 398 | 100 | 27,6 | 86 |
| z toho použitý dopravní prostředek: | ||||||
| letadlo | 1 | 0,3 | 1 | |||
| kamion, nákladní automobil | 212 | 67,9 | 130 | 32,7 | -38,7 | -82 |
| osobní automobil | 37 | 11,9 | 238 | 59,8 | 543,2 | 201 |
| vlakové soupravy | 48 | 15,4 | 19 | 4,8 | -60,4 | -29 |
| přeprava kamionů vlakem (ROLA) | 15 | 4,8 | 9 | 2,3 | -40,0 | -6 |
| neurčeno | 1 | 0,3 | 1 | |||
| Období | 1.1.-31.12. | 1.1.-31.12. | Změna oproti předchozímu období | |||||
| Roku | 2003 | tj.% | tj.% | 2004 | tj.% | tj.% | v [%] | absolutní číslo |
| nelegální migrace přes SH ČR - zjištěno osob | 13206 | 100,0 | 10695 | 100,0 | -19,0 | -2511 | ||
| v úkrytu dopravního prostředku (DP) | 312 | 2,4 | 100,0 | 398 | 3,7 | 100,0 | 27,6 | 86 |
| z toho na SH ČR letiště | 0,0 | 1 | 0,3 | 1 | ||||
| s PR | 4 | 1,3 | 7 | 1,8 | 75,0 | 3 | ||
| s Rakouskem | 7 | 2,2 | 27 | 6,8 | 285,7 | 20 | ||
| se SR | 35 | 11,2 | 33 | 8,3 | -5,7 | -2 | ||
| se SRN | 266 | 85,3 | 267 | 67,1 | 0,4 | 1 | ||
| SH neurčena | 0,0 | 63 | 15,8 | 63 | ||||
Kromě tradičního převážení osob v nákladních vozidlech se v roce 2004 rozmohlo převážení v zavazadlových prostorech osobních vozidlech. Tento způsob přepravy osob přes státní hranice ČR není žádnou novinkou, v uplynulém roce se však vyskytoval častěji než dříve. Bylo při něm mimo jiné využíváno skutečnosti, že vozidla s registrační značkou členského státu Evropské unie jsou na hraničních přechodech České republiky kontrolována jen namátkově. Nejčastěji byly proto osoby převáženy ve vozidlech českých občanů.
Jedná se o nebezpečný způsob přepravy, kdy byly do zavazadlového prostoru standardního vozidla vtěsnány dvě až čtyři osoby, které pak byly převáženy přes hraniční přechody. Někdy byly do úkrytu umisťovány bezprostředně před hraničním přechodem, některé ale ve stísněném prostoru s omezeným přístupem vzduchu strávily i několik hodin.
Z celkového počtu 398 osob, které byly odhaleny při překročení státních hranic ČR v úkrytu v dopravních prostředcích, mělo 73 % čínskou státní příslušnost. V roce 2004 byly odhalovány v užitkových, osobních i nákladních vozidlech. Medializovaný byl případ odhalení téměř tři desítek čínských státních příslušníků v upravené cisterně. Odhalováni byli také při přejezdu státních hranic v prostorách vlakových souprav.
| Období | 1.1.-31.12. | 1.1.-31.12. | Změna oproti předchozímu období | |||||
| Roku | 2003 | 2004 | počtu osob zadržené v úkrytu DP | |||||
| Nelegální migrace přes SH ČR - zjištěno osob | celkem | z toho v úkrytu DP | tj.% | celkem | z toho v úkrytu DP | tj.% | v [ %] | absolutní číslo |
| 13206 | 312 | 2,4 | 10695 | 398 | 3,7 | 27,6 | 86 | |
| z toho nejvíce občanů nesousedních zemí | ||||||||
| Čína | 2152 | 204 | 9,5 | 1009 | 292 | 28,9 | 43,1 | 88 |
| Vietnam | 550 | 15 | 2,7 | 237 | 25 | 10,5 | 66,7 | 10 |
| Rusko | 2912 | 4 | 0,1 | 3725 | 13 | 0,3 | 225,0 | 9 |
| Ukrajina | 575 | 3 | 0,5 | 878 | 12 | 1,4 | 300,0 | 9 |
| Turecko | 92 | 3 | 3,3 | 91 | 10 | 11,0 | 233,3 | 7 |
| Gruzie | 546 | 7 | 1,3 | 564 | 6 | 1,1 | -14,3 | -1 |
| Kyrgyzstán | 50 | 0,0 | 53 | 5 | 9,4 | 5 | ||
| Somálsko | 28 | 1 | 3,6 | 20 | 5 | 25,0 | 400,0 | 4 |
| Moldavsko | 393 | 11 | 2,8 | 294 | 4 | 1,4 | -63,6 | -7 |
| Indie | 442 | 10 | 2,3 | 149 | 4 | 2,7 | -60,0 | -6 |
Občané smluvního státu, které zadrží policejní orgány druhého smluvního státu, protože přestali splňovat podmínky pro oprávněný pobyt, nebo neoprávněně vstoupili na území smluvního státu z území druhého smluvního státu, jsou předáváni zpět podle readmisních dohod. Podle příslušné readmisní dohody jsou zpět na území druhého smluvního státu předáváni také cizinci třetích států, pokud je zadrží policejní orgány smluvního státu, protože neoprávněně vstoupili na jeho území (nesplňují podmínku pro oprávněný vstup na území) z území druhého smluvního státu, a pokud se jim podaří prokázat náležitosti požadované podle readmisní dohody u smluvní strany příslušné k převzetí. Readmisní dohody upravují také případy vzájemného převzetí vlastních občanů a cizinců, které se uskutečňují přímo na hraničních přechodech při hraniční kontrole po odmítnutí vstupu na území druhého smluvního státu, které jsou rovněž zakotveny v readmisních dohodách. Tyto případy nejsou předmětem následující kapitoly.
Tato kapitola se zabývá pouze údaji o provádění readmisních dohod se sousedními státy na hraničních přechodech. Údaje v této části materiálu vycházejí z měsíčních statistických hlášení referátů cizinecké a pohraniční policie podle přílohy převzaté z MP ŘS CPP č.34/1995.
Na zabezpečení vycestování cizinců, kteří neoprávněně vstoupili, nebo pobývají na území České republiky, se významně podílí uplatňování uzavřených readmisních dohod. Podle situace v oblasti nelegální migrace a zejména směru nelegální migrace přes státní hranice v České republice, kdy jde především o nelegální pohyb občanů třetích států přes území ČR ve směru do SRN a Rakouska, převažuje dlouhodobě celkový počet osob, které převzaly útvary S CPP Policie ČR ze sousedních států nad počtem osob, které byly z území ČR předány zpět sousedním státům podle příslušných readmisních dohod.
Předávání osob v rámci readmisních dohod se sousedními státy v roce 2004 odpovídalo v zásadě výše popsané situaci na státních hranicích ČR. Pouze u jedné skupiny cizinců, a to osob přicházejících z oblasti Čečenska, se údaje o provádění readmisních dohod ve srovnání s údaji o nelegální migraci přes státní hranice ČR početně značně lišily. Pokud tyto osoby po nelegálním překonání státních hranic požádaly v sousedním Rakousku o azyl, nebyly do ČR v rámci readmisních dohod zpět předávány. Proto zatímco nejzatíženějším úsekem státních hranic ČR z hlediska nelegální migrace přes státní hranice ČR byly v roce 2004 česko-rakouské státní hranice, podle readmisních dohod bylo nejvíce osob předáno do ČR ze SRN.
Tato situace se ze stejného důvodu projevila již v roce 2003 a poslední dva roky se tak výrazně liší od dřívějších let, kdy předávání a přebírání osob v rámci readmisních dohod se sousedními státy vždy odpovídalo situaci v nelegální migraci přes státní hranice ČR.
| 1.1.-31.12.2003 | 1.1.-31.12.2004 | Změna oproti předch. období | ||||||
| počet | tj.% | počet | tj. % | v [%] | abs. číslo |
|||
| Vyžádáno převzetí podle readmisních dohod | 5773 | 100 | 4424 | 100 | -23,4 | -1349 | ||
| z toho sousedními státy | 4141 | 71,7 | 2791 | 63,1 | -32,6 | -1 350 | ||
| stranou ČR | 1632 | 28,3 | 1633 | 36,9 | 0,1 | 1 | ||
| Převzato osob podle readmisních dohod | 5445 | 100 | 94,3 | 4272 | 100,0 | 96,6 | -12,7 | -1173 |
| z toho sousedními státy | 1632 | 30,0 | 1619 | 37,9 | -23,6 | -13 | ||
| stranou ČR | 3813 | 70,0 | 2 653 | 62,1 | -6,9 | -1160 | ||
| Převzetí odmítnuto | 328 | 100 | 5,7 | 152 | 100 | 3,4 | -44,6 | -176 |
| z toho sousedními státy | 14 | 9,2 | 14 | |||||
| stranou ČR | 328 | 100 | 138 | 90,8 | -44,6 | -190 | ||
Nejvíce předaných osob (69 %) bylo v roce 2004 vykázáno na hraničních přechodech se Slovenskou republikou (1 122 osob, -677, -38 %).
V celkovém objemu se v roce 2004 provádění readmisních dohod na hranicích ČR se sousedními státy týkalo v naprosté převaze cizinců ze států, které s ČR nesousedí (tj. občanů z tzv. třetích zemí).
| 1.1.-31.12.2003 | 1.1.-31.12.2004 | Změna oproti předchozímu období | ||||
| počet | tj.% | počet | tj.% | v [%] | absolutní číslo |
|
| Převzato osob orgány SCPP ze sousedních států |
3813 | 100 | 2653 | 100 | -30,4 | -1 160 |
| z toho z Polska | 572 | 15,0 | 344 | 13,0 | -39,9 | -228 |
| ze SRN | 2 208 | 57,9 | 1 423 | 53,6 | -35,6 | -785 |
| z Rakouska | 1 006 | 26,4 | 859 | 32,4 | -14,6 | -147 |
| ze Slovenska | 27 | 0,7 | 27 | 1,0 | 0,0 | 0 |
|
Předáno osob orgány SCPP sousedním státům |
1632 | 100 | 1619 | 100 | -0,8 | -13 |
| z toho do Polska | 346 | 21,2 | 389 | 24,0 | 12,4 | 43 |
| do SRN | 74 | 4,5 | 57 | 3,5 | -23,0 | -17 |
| do Rakouska | 136 | 8,3 | 51 | 3,2 | -62,5 | -85 |
| do Slovenska | 1 076 | 65,9 | 1 122 | 69,3 | 4,3 | 46 |
| Převzetí osob orgány SCPP odmítnuto(od sousedních států nepřevzato) | 328 | 100 | 138 | 100 | -57,9 | -190 |
| z toho z Polska | 1 | 0,3 | 2 | 1,4 | 100,0 | 1 |
| ze SRN | 236 | 72,0 | 105 | 76,1 | -55,5 | -131 |
| z Rakouska | 90 | 27,4 | 30 | 21,7 | -66,7 | -60 |
| ze Slovenska | 1 | 0,3 | 1 | 0,7 | 0,0 | 0 |
| Převzetí osob odmítnuto sousedními státy (od orgánů S CPP nepřevzato) | 14 | 100 | 14 | |||
| Převzato osob na hraničních přechodech ČR - období 1.1.-31.12.2004 | ||||||
| počet osob | tj.% | z toho na úseku státních hranic ČR | ||||
| se SRN | S Rakouskem | s Polskem | se Slovenskem | |||
| celkem | 2653 | 100 | 1423 | 859 | 344 | 27 |
| z toho nejvíce občanů* | ||||||
| Rusko | 617 | 23,3 | 264 | 350 | 1 | 2 |
| ČR | 526 | 19,8 | 97 | 99 | 309 | 21 |
| Čína | 444 | 16,7 | 392 | 51 | 1 | |
| Ukrajina | 249 | 9,4 | 159 | 80 | 9 | 1 |
| Gruzie | 120 | 4,5 | 45 | 75 | ||
| Vietnam | 114 | 4,3 | 112 | 2 | ||
| Moldavsko | 104 | 3,9 | 67 | 37 | ||
| Mongolsko | 46 | 1,7 | 9 | 37 | ||
| Indie | 42 | 1,6 | 38 | 4 | ||
| Ekvádor | 39 | 1,5 | 23 | 16 | ||
| Předáno osob na hraničních přechodech ČR - období 1.1.-31.12.2004 | ||||||
| počet osob | tj.% | z toho na úseku státních hranic ČR | ||||
| se SRN | S Rakouskem | s Polskem | se Slovenskem | |||
| celkem | 1619 | 100,0 | 57 | 51 | 389 | 1122 |
| z toho nejvíce občanů* | ||||||
| Ukrajina | 530 | 32,7 | 6 | 117 | 407 | |
| Čína | 281 | 17,4 | 1 | 2 | 7 | 271 |
| Polsko | 204 | 12,6 | 5 | 199 | ||
| Slovensko | 110 | 6,8 | 110 | |||
| Moldavsko | 107 | 6,6 | 1 | 1 | 20 | 85 |
| Rusko | 95 | 5,9 | 3 | 24 | 68 | |
| Indie | 81 | 5,0 | 81 | |||
| SRN | 47 | 2,9 | 41 | 1 | 5 | |
| Gruzie | 21 | 1,3 | 2 | 19 | ||
| Turecko | 17 | 1,1 | 3 | 14 | ||
Sjednávání readmisních dohod je věnována neustálá pozornost. V souvislosti se zabezpečením vycestování cizinců, kteří neoprávněně vstoupili nebo pobývají na území ČR spolupracuje ŘS CPP s OAMP MV ČR na přípravě jednání k uzavření readmisních dohod.
Kromě readmisních smluv se sousedními státy má ČR uzavřeny readmisní dohody s Rumunskem. Maďarskem, Bulharskem, Kanadou, Chorvatskem, Francií, Slovinskem a Moldavskem, přičemž poslední čtyři ještě nevstoupily v platnost. Readmisní dohody je třeba nadále uzavírat zejména se státy, které jsou největším zdrojem nelegální migrace. Z tohoto důvodu iniciovala ČR sjednání readmisních dohod s Ruskem, Ukrajinou, Čínou, Íránem, Irákem, Vietnamem, Indií a Pákistánem, ale dosud neúspěšně. Byla ukončena jednání o novele dohody s Bulharskem, jednání o readmisní dohodě s Makedonií a Srbskem a Černou Horou pokračuje výměnou návrhů. Nová readmisní dohoda se Slovenskem, která lépe vyhovuje evropským standardům a současným požadavkům readmisní praxe, vstoupila v platnost dnem 1.1.2004.
Nelegální migrace na území České republiky - porušování pobytového režimu, tzv. cizinci v nelegální situaci se rozumí případy, ve kterých cizinec vstoupí na území ČR neoprávněně, aniž je odhalen jeho nelegální vstup a pobývá v ČR dál nelegálně, nebo případy, ve kterých sice cizinec vstoupí na území ČR legálně, ale po uplynutí lhůty povoleného pobytu nevycestuje a pobývá na území dále bez povolení, tj. nelegálně, a tím porušuje zákonem předepsané podmínky pro pobyt cizince. Jedná se o zjištěné případy nelegálních pobytů cizinců, které registruje Policie ČR, nejsou zde zahrnuty případy popisované v nelegální migraci přes státní hranice ČR.
Již jako kandidátská země začala Česká republika v červnu roku 1999 pro potřeby pracovní skupiny CIREFI shromažďovat a statisticky vykazovat údaje o cizincích s nelegálním pobytem na území svého státu. Tito cizinci byli registrováni útvary Policie ČR jednak na hraničních přechodech při odjezdu z ČR, jednak při kontrolních a bezpečnostních akcích prováděných samostatně nebo ve spolupráci s dalšími orgány státní správy. Někteří cizinci se v případech, že zjistili, že překročili stanovenou dobu pobytu v ČR, na oddělení cizinecké policie dostavili sami, anebo se přihlásili v azylovém zařízení a požádali o azyl.
Počty osob odhalených při nelegální migraci na území České republiky z důvodu porušování pobytového režimu v letech 2001-2003 vzrůstaly, v roce 2004 však došlo k výraznému poklesu, když bylo útvary Policie ČR odhaleno 16 696 cizinců, kteří se na území ČR zdržovali neoprávněně (-4 654, -21,8 %).
Až do loňského roku byla pro nelegální migraci - porušování pobytového režimu typická vývojová křivka s nízkými počty na začátku roku a vysokými počty v posledních měsících kalendářního roku. Tento průběh byl způsoben cizinci, kteří před novoročními svátky odjížděli z ČR k rodinám a policisté S CPP na hraničních přechodech u nich v mnoha případech zjišťovali překročení doby pobytu na území ČR. Jednalo se především o občany Ukrajiny, kteří tvoří zhruba tři čtvrtiny z celkového počtu osob zahrnovaných do této kategorie, nelegální pobyt je u nich zjišťován zejména na státních hranicích ČR s Polskou republikou.
V roce 2004 se situace podstatně změnila, když s výjimkou měsíce března, kdy byl odhalen nejvyšší počet cizinců neoprávněně se zdržujících na území ČR, byl počet zjištěných osob po celý rok relativně vyrovnaný a pohyboval se mezi 1 200 až 1 500. K poklesu počtu došlo u osob, u nichž byl neoprávněný pobyt zjištěn při odbavení na výjezdu z ČR (4 150 cizinců, -4 612, -52,6 %). Počet cizinců, u nichž byl neoprávněný pobyt zjištěn při činnosti útvarů Policie ČR ve vnitrozemí, se meziročně takřka nezměnil (12 546 cizinců; -42, -0,3 %).
Příčin této situace bude patrně několik.
Podle informací ze základních útvarů k tomuto jevu došlo v loňském roce zejména proto, že značná část cizinců se po zjištění, že se zdržují na území ČR neoprávněně, dostavila na vnitrozemské útvary S CPP z vlastní iniciativy a na hraniční přechody již tyto osoby přejížděly s rozhodnutím o správním vyhoštění vydaným jiným útvarem.
Počty u kategorie „dostavil se sám”, která tyto osoby zahrnuje, byly v roce 2004 skutečně nestandardně vysoké, i když ne tak, aby samy o sobě odůvodnily tak hluboký propad v počtu osob odhalených na výjezdu z ČR. Měsíční hodnoty u této položky několikanásobně převyšovaly počty v odpovídajících měsících roku 2003, vzrůstaly zejména v březnu až červnu, patrně v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie, k dalšímu zvyšování počtů pak docházelo od října. Cizinci tedy nečekali až na dobu, kdy budou z území ČR vyjíždět, ale přihlašovali se na útvarech S CPP průběžně.
Ke snížení počtu osob, u nichž byl neoprávněný pobyt zjištěn při výjezdu z ČR, mohlo přispět také časté provádění kontrol a pobytových akcí S CPP během roku, při kterých byly osoby, jež se zdržovaly na území ČR nad rámec povoleného pobytu, odhalovány již ve vnitrozemí a další z obav před sankcemi, které by mohly zkomplikovat jejich další pohyb nejen v ČR, ale i v zemích Evropské unie, opustily území ČR v náležitém termínu. Svoji roli mohlo v loňském roce sehrát také politické dění na Ukrajině v souvislosti s prezidentskými volbami.
Někteří z těch, kterým vypršela doba pobytu v ČR, však její území neopustili z obavy, že vízová povinnost při vstupu do Polska a ČR a začlenění obou zemí do EU ztíží jejich cestu zpět. Tyto osoby pak byly často odhalovány při neoprávněném pobytu při prováděných kontrolách. Některé osoby, jež pobývaly na území ČR nelegálně včetně těch, jimž bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění, místo na hraniční přechody zamířily do přijímacího azylového střediska, kde požádaly o azyl. Vzhledem k leckdy zdlouhavému azylovému řízení si tak legalizovaly pobyt na několik příštích měsíců a vyhnuly se povinnosti opustit Českou republiku.
Tento postup je typický pro občany Ukrajiny, kteří tvoří většinu z počtu cizinců, již byli odhaleni při nelegální migraci-porušování pobytového režimu, a vzhledem k tomu ovlivňují celkovou situaci v nelegální migraci.
Působení všech uvedených faktorů a pravděpodobně i některých dalších, jež prozatím nejsou vyjasněny, tedy v součtu mohlo přispět k tomu, že klesl počet cizinců, u nichž byl na výjezdu z ČR zjištěn neoprávněný pobyt.
Z uvedených argumentů vyplývá možné vysvětlení – cizinci v roce 2004 více dodržovali dobu, která jim byla určena k pobytu na území ČR, a Českou republiku opouštěli před jejím vypršením. Ti, kteří tak neučinili, byli odhalováni při neoprávněném pobytu ve vnitrozemí nebo se dostavili na útvary S CPP, resp. do přijímacího azylového střediska dobrovolně.
Nejvíce cizinců s neoprávněným pobytem na území ČR v roce 2004 zjištěno v Praze (5 961 cizinců, tj. 35,7 %), kde také došlo k nejznatelnějšímu meziročnímu zvýšení (+822, +16 %).
| Kraj ČR | Celkem | tj.% | z toho | |||
| ve vnitrozemí | tj.% | při výjezdu z ČR na hraničním přechodu | tj.% | |||
| Praha | 5961 | 35,7 | 5715 | 45,6 | 246 | 5,9 |
| Královéhradecký | 3300 | 19,8 | 572 | 4,6 | 2728 | 65,7 |
| Moravskoslezský | 2432 | 14,6 | 1583 | 12,6 | 849 | 20,5 |
| Středočeský | 928 | 5,6 | 928 | 7,4 | 0,0 | |
| Ústecký | 878 | 5,3 | 787 | 6,3 | 91 | 2,2 |
| Liberecký | 724 | 4,3 | 660 | 5,3 | 64 | 1,5 |
| Plzeňský | 707 | 4,2 | 687 | 5,5 | 20 | 0,5 |
| Jihomoravský | 681 | 4,1 | 619 | 4,9 | 62 | 1,5 |
| Jihočeský | 373 | 2,2 | 342 | 2,7 | 31 | 0,7 |
| Karlovarský | 299 | 1,8 | 295 | 2,4 | 4 | 0,1 |
| Pardubický | 179 | 1,1 | 141 | 1,1 | 38 | 0,9 |
| Olomoucký | 89 | 0,5 | 86 | 0,7 | 3 | 0,1 |
| Zlínský | 75 | 0,4 | 61 | 0,5 | 14 | 0,3 |
| Vysočina | 70 | 0,4 | 70 | 0,6 | 0,0 | |
| Celkem | 16696 | 100,0 | 12546 | 100,0 | 4150 | 100,0 |
| 1.1.-31.12.2003 | 1.1.-31.12.2004 | Změna oproti předchozímu období | ||||
| počet | tj.% | počet | tj.% | v [%] | absolutní číslo |
|
| PPR - zjištěno osob | 21350 | 100,0 | 16 696 | 100,0 | -21,8 | -4 654 |
| z toho v teritoriu kraje ČR | ||||||
| Praha | 5139 | 24,1 | 5961 | 35,7 | 16,0 | 822 |
| Královéhradeckého | 8366 | 39,2 | 3300 | 19,8 | -60,6 | -5066 |
| Moravskoslezského | 2152 | 10,1 | 2432 | 14,6 | 13,0 | 280 |
| Středočeského | 1066 | 5,0 | 928 | 5,6 | -12,9 | -138 |
| Ústeckého | 902 | 4,2 | 878 | 5,3 | -2,7 | -24 |
| Libereckého | 682 | 3,2 | 724 | 4,3 | 6,2 | 42 |
| Plzeňského | 916 | 4,3 | 707 | 4,2 | -22,8 | -209 |
| Jihomoravského | 694 | 3,3 | 681 | 4,1 | -1,9 | -13 |
| Jihočeského | 532 | 2,5 | 373 | 2,2 | -29,9 | -159 |
| Karlovarského | 356 | 1,7 | 299 | 1,8 | -16,0 | -57 |
| Pardubického | 252 | 1,2 | 179 | 1,1 | -29,0 | -73 |
| Olomouckého | 88 | 0,4 | 89 | 0,5 | 1,1 | 1 |
| Zlínského | 107 | 0,5 | 75 | 0,4 | -29,9 | -32 |
| Vysočina | 98 | 0,5 | 70 | 0,4 | -28,6 | -28 |
Z hlediska státních příslušností jsou od začátku sledování této kategorie, tedy od poloviny roku 1999, nejpočetnější skupinou cizinců s neoprávněným pobytem v ČR občané Ukrajiny (12 491 osob, tj. 74,8 % z celkového počtu). Ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 byl u těchto státních příslušníků zaznamenán početní pokles (-4 529 osob, tj. -26,6 %), který souvisí s nižším počtem těchto státních příslušníků, u nichž byl nelegální pobyt v ČR zjištěn na výstupu z ČR. Tato skutečnost byla popsána v úvodu této kapitoly.
Naopak meziroční nárůst byl vykázán u občanů Ruska (510 osob, +149, tj. +41 %), Vietnamu (719 osob, +134, tj. +23 %), Rumunska (212 osob, +28, tj. +15,2 %) a Číny (286 osob, +11, tj. +4 %).
| 1.1. - 31.12.2003 | 1.1. - 31.12.2004 | ||||
| zjištěno osob | tj.% | zjištěno osob | tj.% | ||
| Celkem | 21350 | 100,0 | Celkem | 16696 | 100,0 |
| z toho 10 nejčetnějších státních příslušností (TOP 10) | z toho 10 nejčetnějších státních příslušností (TOP 10) | ||||
| Ukrajina | 17020 | 79,7 | Ukrajina | 12491 | 74,8 |
| Bělorusko | 765 | 3,6 | Vietnam | 719 | 4,3 |
| Vietnam | 585 | 2,7 | Bělorusko | 513 | 3,1 |
| Moldavsko | 405 | 1,9 | Rusko | 510 | 3,1 |
| Rusko | 361 | 1,7 | Moldavsko | 289 | 1,7 |
| Čína | 275 | 1,3 | Čína | 286 | 1,7 |
| Slovensko | 271 | 1,3 | Slovensko | 232 | 1,4 |
| Litva | 223 | 1,0 | Rumunsko | 212 | 1,3 |
| Rumunsko | 184 | 0,9 | Bulharsko | 140 | 0,8 |
| Bulharsko | 152 | 0,7 | Litva | 122 | 0,7 |
| 1.1.–31.12.2003 | 1.1.–31.12.2004 | Změna oproti předchozímu období | ||||
| počet | tj.% | počet | tj.% | v [%] | absolutní číslo |
|
| PPR-zjištěno osob* | 21350 | 100,0 | 16696 | 100,0 | -21,8 | -4654 |
| z toho nejvíce občanů: * | ||||||
| Ukrajina | 17020 | 79,7 | 12491 | 74,8 | -26,6 | -4529 |
| Vietnam | 585 | 2,7 | 719 | 4,3 | 22,9 | 134 |
| Bělorusko | 765 | 3,6 | 513 | 3,1 | -32,9 | -252 |
| Rusko | 361 | 1,7 | 510 | 3,1 | 41,3 | 149 |
| Moldavsko | 405 | 1,9 | 289 | 1,7 | -28,6 | -116 |
| Čína | 275 | 1,3 | 286 | 1,7 | 4,0 | 11 |
| Slovensko | 271 | 1,3 | 232 | 1,4 | -14,4 | -39 |
| Rumunsko | 184 | 0,9 | 212 | 1,3 | 15,2 | 28 |
| Bulharsko | 152 | 0,7 | 140 | 0,8 | -7,9 | -12 |
| Litva | 223 | 1,0 | 122 | 0,7 | -45,3 | -101 |
| 1.1.–31.12.2003 | 1.1.–31.12.2004 | Změna oproti předchozímu období | ||||||
| počet | počet | v % | absolutní čísla |
|||||
| PPR-zjištěno osob | 21350 | 16696 | -21,8 | -4654 | ||||
| nejčastěji zjištěno útvary Policie ČR | ||||||||
| na HP při výjezdu z ČR | ve vnitrozemí ČR | na HP při výjezdu z ČR | ve vnitrozemí ČR | na HP při výjezdu z ČR | ve vnitrozemí ČR | na HP při výjezdu z ČR | ve vnitrozemí ČR | |
| Celkem | 8762 | 12588 | 4150 | 12546 | -52,6 | -0,3 | -4612 | -42 |
| z toho nejvíce občanů *: | ||||||||
| Ukrajina | 7820 | 9200 | 3440 | 9051 | -56,0 | -1,6 | -4380 | -149 |
| Vietnam | 18 | 567 | 10 | 709 | -44,4 | 25,0 | -8 | 142 |
| Bělorusko | 293 | 472 | 142 | 371 | -51,5 | -21,4 | -151 | -101 |
| Rusko | 114 | 247 | 152 | 358 | 33,3 | 44,9 | 38 | 111 |
| Čína | 19 | 256 | 10 | 276 | -47,4 | 7,8 | -9 | 20 |
| Moldavsko | 32 | 373 | 14 | 275 | -56,3 | -26,3 | -18 | -98 |
| Slovensko | 7 | 264 | 10 | 222 | 42,9 | -15,9 | 3 | -42 |
| Rumunsko | 55 | 129 | 70 | 142 | 27,3 | 10,1 | 15 | 13 |
| Bulharsko | 21 | 131 | 2 | 138 | -90,5 | 5,3 | -19 | 7 |
| Litva | 22 | 201 | 8 | 114 | -63,6 | -43,3 | -14 | -87 |
U kategorie nelegální migrace-porušování pobytového režimu byly letos poprvé vykazovány statistiky osob s neregulérním cestovním dokladem. Během roku 2004 bylo hlášeno 133 osob, jež se prokazovaly neregulérním cestovním dokladem při neoprávněném pobytu, který byl u nich zjištěn při kontrole ve vnitrozemí nebo během hraniční kontroly při výjezdu z ČR (0,8 % z celkového počtu 16 696 osob).
Při neoprávněném pobytu v ČR byly největším problémem padělky otisků přechodových razítek, které byly zjišťovány především na výstupu z ČR, ale objevují se i případy, kdy se osoby prokazovaly cestovním dokladem jiné osoby, především po výměně fotografie.
Tak jako u této kategorie obecně, také v případě osob s neregulérním cestovním dokladem bylo hlášeno nejvíce občanů Ukrajiny a Vietnamu. Občané Vietnamu používali cestovní doklady jiných vietnamských státních příslušníků, občané Ukrajiny se prokazovali jednak svými doklady, ve kterých byly zjištěny padělky přechodových razítek, jednak cestovními pasy jiných osob, zejména občanů Litvy, s vyměněnou fotografií.
Zatímco v kategorii nelegální migrace přes státní hranice jsou neregulérní doklady používané zejména pro snadnější tranzit přes území ČR do dalších zemí, v případě kategorie nelegální migrace-porušování pobytového režimu používají cizinci neregulérní doklady proto, aby v ČR mohli zůstat. Jde o velmi závažnou skutečnost, neboť cizinci se na území ČR zdržují pod falešnou identitou, obcházejí rozhodnutí o správním vyhoštění a někdy se dopouštějí i trestné činnosti.
Nelegální migrace zůstává nadále závažným jevem, který ovlivňuje funkčnost společnosti, působí na její ekonomické sféry a i na její bezpečnost. Přestože nelegální migrace na státních hranicích vykázala v průběhu roku 2004 klesající tendenci, bylo by nepatřičné domnívat se, že je do budoucna tento problém vyřešen. Situace v oblasti nelegální migrace v roce 2004 opětovně potvrdila oprávněnost jejího dlouholetého řazení mezi priority bezpečnostní politiky v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.
Ve srovnání s rokem 2003 došlo v roce 2004 ke zvýšení počtu zjištěných trestných činů spáchaných na železnici o 357 skutků, ale na druhé straně došlo i ke zvýšení objasněnosti těchto trestných činů o 0,58 %. Jako každoročně, tak i v roce 2004 se na zjištěných trestných činech nejvíce podílela majetková kriminalita, a to 68,74 procenty. Procento objasněnosti u majetkových trestných činů zvýšilo o 0,09 %. K nárůstu došlo u trestných činů specifických pro železniční dopravu. Krádeží ke škodě cestujících během přepravy bylo zjištěno 212, což je o 12 věcí více než v roce 2003. Došlo ke snížení procenta objasněnosti ze 6 % na 4,25 %. Trestných činů krádeží zásilek přepravovaných po železnici bylo zjištěno 51, což je o 78 věcí méně než v roce 2003. Došlo však ke zvýšení objasněnosti z 9,3 % v roce 2003 na 13,73 % v roce 2004. Rovněž došlo oproti roku 2003 k markantnímu poklesu způsobených škod, a to z 5,841 mil. Kč na 2,798 mil. Kč. U trestných činů spáchaných ke škodě cestujících během přepravy vlakem byly způsobeny škody v roce 2003 ve výši 3,791 mil. Kč, v roce 2004 ve výši 5,375 mil. Kč.
Údaj o uvedeném počtu krádeží zásilek přepravovaných po železnici nelze považovat za zcela objektivní, neboť se jedná pouze o trestné činy zjištěné na území České republiky. Na základě dostupných informací je tato trestná činnost zjišťována i na území cizích států, zejména států sousedících s Českou republikou, a to u vlaků vyjíždějících z České republiky a nelze tudíž vyloučit, že ke krádežím dochází na území České republiky.
| Druh kriminality | Zjištěno | Objasněno | Objasněnost % | ||||||
| 2004 | 2003 | rozdíl | 2004 | 2003 | rozdíl | 2004 | 2003 | rozdíl | |
| Násilné tr. činy | 144 | 124 | +20 | 103 | 92 | +11 | 71,53 | 74,19 | -2,66 |
| Majtkové tr. činy | 2447 | 2072 | +375 | 471 | 397 | +74 | 19,25 | 19,16 | +0,09 |
| Krádeže vloupáním | 375 | 373 | +2 | 94 | 80 | +14 | 25,07 | 21,45 | +3,62 |
| Krádeže prosté | 1973 | 1573 | +400 | 350 | 276 | +74 | 17,74 | 17,55 | +0,19 |
| Krádeže ve vlacích | 212 | 200 | +12 | 9 | 12 | -3 | 4,25 | 6,00 | -1,75 |
| Krádeže zásilek | 51 | 129 | -78 | 7 | 12 | -5 | 13,73 | 9,30 | +4,42 |
| Hospodářská kriminalita | 205 | 317 | -212 | 90 | 112 | -22 | 43,90 | 35,33 | +8,57 |
| Celková kriminalita | 3560 | 3203 | +357 | 1072 | 946 | +126 | 30,11 | 29,53 | +0,58 |
U krádeží spáchaných ve vlacích na cestující veřejnosti bylo poškozeno celkem 814 osob, z toho bylo 710 občanů České republiky a 104 cizích státních příslušníků. Z toho počtu bylo poškozeno 35 občanů Slovenské republiky, 7 občanů Velké Británie, 4 občanů Spolkové republiky Německo a 8 občanů Spojených států amerických. Z ostatních 25 států bylo poškozeno 5 a méně jejich občanů. Obdobná latence jako u krádeží zásilek se předpokládá i u trestné činnosti ke škodě cestujících během přepravy vlakem. Zejména cizí státní příslušníci oznamují krádeže až v domovské zemi nebo v cílové železniční stanici na území cizího státu, přičemž Policii České republiky nejsou tyto informace oficiálně předávány.
V rámci policie působí 17 oddělení železniční policie (dále jen „OŽP“). Na OŽP bylo v roce 2004 zjištěno celkem 3 560 (3 203 v roce 2003, tj. +357) trestných činů. Objasněno bylo 1 072 trestných činu (946 v roce 2003, tj. +126).
Nejvíce trestných činů bylo evidováno na OŽP Praha Hlavní nádraží – 871 (749 v roce 2003), Praha Holešovice – 456 (657 v roce 2003), Brno – 374 (466 v roce 2003) a Ostrava – 245 (214 v roce 2003).
Nejvíce trestných činů spáchaných na železnici bylo zjištěno na OŽP Praha Hlavní nádraží – 706 (438 v roce 2003), Brno – 160 (234 v roce 2003), Praha Holešovice – 37 (25 v roce 2003) a Ostrava – 208 (150 v roce 2003).
V rámci policie je zřízeno 8 oddělení doprovodů vlaků. Činnost oddělení doprovodů vlaků byla zaměřena především na prevenci vykonávanou formou doprovodů vlaků osobní přepravy a směřující k eliminaci trestných činů ve vlacích. Značná pozornost byla věnována i vlakům, kterými se přepravovali fanoušci vybraných fotbalových klubů, u kterých je potencionální nebezpečí narušování veřejného pořádku.
Odděleními doprovodů vlaků bylo v roce 2004:
K zvláštnímu druhu kriminality lze zařadit železniční nehody, charakterizované vysokými škodami na majetku a újmami na zdraví. Jako trestné činy bylo v roce 2004 řešeno 33 železničních nehod, což je o 5 více než ve roce 2003, se škodou 35, 191 mil. Kč, což je o 23, 581 mil. Kč více než v roce 2003. Jako trestné činy bylo řešeno i 33 nehod s účastí vozidel železničního a silničního provozu se způsobenými škodami ve výši 22,421 mil. Kč. U těchto trestných činů došlo ke snížení počtu věcí o 3, ale také ke snížení hmotných škod o 18,992 mil Kč.
Jako trestné činy šíření poplašné zprávy podle § 199 odst. 2 trestního zákona bylo řešeno i 15 případů hrozby uložení nástražného výbušného prostředku, což je o 9 trestných činů méně než v roce 2003. U tří těchto trestných činů byl zjištěn pachatel.
V roce 2004 bylo uskutečněno celkem 24 přeprav jaderného materiálu s podílem policie na jeho fyzické ochraně. Z tohoto počtu bylo 15 přeprav po železnici a 9 přeprav po silnici. Z uvedeného počtu železniční přepravy byla realizována 1 přeprava čerstvého jaderného paliva z území Polské republiky pro JE Temelín. Všechny přepravy se uskutečnily bez jakéhokoliv narušení veřejného pořádku.
V roce 2004 bylo policií chráněno celkem 338 vybraných zásilek, které byly přepraveny ve 882 železničních vozech o celkové hmotnosti 6 804 tun. Mimo to byla policie informována o přepravě 74 vojenských transportů na 752 železničních vozech, jejichž ochranu zabezpečovala Armáda České republiky. Nedošlo k narušení ani jedné z přeprav.
V Policii ČR působí služba kriminální policie a vyšetřování, v níž je zařazeno více než 11 000 policistů. Služba kriminální policie a vyšetřování má rozhodující podíl zejména na plnění následujících úkolů policie podle zákona č. 283/1991 Sb. o Policii ČR:
Nižší organizační články služby kriminální policie a vyšetřování (odbory, oddělení a skupiny) existují na útvarech Policie ČR s územně vymezenou působností (na okresních, městských a obvodních ředitelstvích, na správách krajů a správě hlavního města Prahy). Ke službě kriminální policie a vyšetřování dále patří několik útvarů s působností na celém území ČR a úřad služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen „úřad”) jako organizační článek Policejního prezidia ČR.
Úřad odpovídá za vytváření podmínek pro výkon služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen „služba). Za tím účelem v rámci své působnosti vykonává řídící (analytické, koncepční, koordinační, metodické, organizační, servisní a kontrolní) činnosti na všech úrovních řízení služby, zejména
Ředitel úřadu přímo řídí ředitele útvarů služby s působností na celém území ČR. Jedná se zejména o ředitele
Úřad se člení na pět nižších organizačních článků, kterými jsou odbor obecné kriminality, odbor hospodářské kriminality, odbor kriminálních analýz a informací, skupina cíleného pátrání a kancelář úřadu.
Odbor obecné kriminality se vnitřně člení do tří oddělení po jednotlivých liniích obecné kriminality.
Oddělení násilné trestné činnosti a pátrání zaměřuje svoji metodickou a koordinační činnost zejména na odhalování a objasňování vražd, loupeží, požárů a výbuchů. Nedílnou součástí práce je i vedení evidence a ztotožňování neznámých mrtvol a kosterních nálezů, často ve spolupráci s policejními orgány cizích států prostřednictvím Interpolu. Oddělení se zabývá i pátráním po pohřešovaných a hledaných osobách a věcech (i v mezinárodním měřítku) a plní úkoly věcného gestora informačního systému PATROS (pátrání po osobách).
Oddělení majetkové trestné činnosti a ochrany kulturního dědictví, plní úkoly na úseku odhalování a objasňování závažné majetkové trestné činnosti, zejména sériově páchané formou vloupání jak do objektů soukromých, tak i sloužících k podnikání. Významným úkolem je objasňování krádeží motorových vozidel ve spolupráci s územními pracovišti PČR jakož i plnění úkolů věcného gestora informačního systému PATRMV (pátrání po motorových vozidlech). Oddělení se dále zaměřuje na odhalování a objasňování závažné trestné činnosti spáchané na kulturním dědictví, zejména v oblasti krádeží církevních a kulturních předmětů, které požívají ochrany státu, přičemž plní úkoly věcného gestora informačního systému SEUD, tedy pátrání po věcech kulturní hodnoty a nově i falzifikátů uměleckých děl.
Oddělení mládeže, mravnostní trestné činnosti a extremistické kriminality se zaměřuje především na metodickou činnost, na prevenci kriminality a působí i při odhalování a objasňování závažné trestné činnosti uvedeného charakteru. Významnou činností je prošetřování stále se zvyšující trestné činnosti v souvislosti s dětskou pornografií šířené pomocí Internetu. Neméně významným úkolem je činnost k předcházení diváckému násilí při sportovních akcích, zejména pak v souvislosti s pořádáním mezistátních utkání jak na úrovni klubové, tak na úrovni mezistátních reprezentačních utkání.
Nedílnou součástí činnosti odboru je organizace různých školení pracovníků služby po jednotlivých liniích obecné kriminality, kde jsou seznamováni s novými trendy páchání trestné činnosti a s novými metodami práce policie. Pracovníci odboru se aktivně zapojují do oblasti prevence kriminality, úzce spolupracují se zahraničními policejními sbory a plní úkoly v oblasti právní pomoci pro cizí justiční orgány.
Odbor hospodářské kriminality se vnitřně člení na oddělení hospodářské kázně a ochrany majetku a oddělení informační kriminality a ochrany nehmotných práv.
Kromě přímého výkonu (vyšetřování a prověřování trestních věcí) je těžištěm činnosti odboru metodická a kontrolní činnost. Ke zvýšení kvality práce dalších organizačních článků policie přispívá odbor pořádáním specializovaných kursů, např. na úseku ochrany duševního vlastnictví, informační kriminality, trestné činnosti v bankovnictví apod.
K nejčastěji řešeným případům hospodářské trestné činnosti přímo na odboru patří zejména závažná kriminalita související s finančními a daňovými podvody a dále úpadkovými delikty. K vyšetřování a dokumentování závažné hospodářské trestné činnosti jsou dále sestavovány specializované týmy, jejichž práci řídí pracovníci odboru. Na základě dožádání Nejvyššího státního zastupitelství odbor vyřizuje jednotlivé případy poskytování mezinárodní právní pomoci.
Odbor kriminálních analýz a informací se vnitřně člení na oddělení kriminálních analýz a oddělení kriminalistických informací. Odbor zejména:
S ohledem na zajištění podmínek pro další rozvoj struktur přímo participujících na potírání informační kriminality a pro potřeby analýzy a predikace dalších kroků v boji s informační kriminalitou, bylo v rámci Odboru kriminálních analýz a informací vytvořeno v roce 2004 nově koncipované oddělení specializované pro boj s informační kriminalitou. Obecným úkolem tohoto pracoviště je postihovat celou šíři trestné činnosti páchané za využití informačních technologií, zejména v počítačové síti Internet.
Skupina cíleného pátrání provádí cílené, výkonné a intenzivní operativní pátrání po vybraných pachatelích závažných trestných činů, hledaných za účelem zadržení, zatčení, extradice, dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do zdravotnického zařízení pro výkon ochranného léčení. Dosavadní výsledky činnosti skupiny a kladné ohlasy ze zahraničí jsou potvrzením správného rozhodnutí zřídit takto specializované pracoviště.
V roce 2004 došlo v oblasti boje s organizovaným zločinem působícím na území České republiky k několika zásadním změnám. Tyto změny byly dány některými významnými událostmi, ke kterým v průběhu tohoto období došlo.
Mezi významné události, které během roku ovlivňovaly a většina z nich i v budoucnu ovlivní hodnocenou problematiku, lze zařadit zejména květnový vstup ČR do Evropské unie, zářijový vstup ČR do mezinárodní policejní organizace Europol a pokračování příprav na přistoupení k Schengenské dohodě. Například oblast mezinárodní policejní spolupráce dostala plnoprávným členstvím ČR v organizaci Europol výrazný impuls, který se již projevuje v zapojení speciálních policejních útvarů Policie ČR, mezi nimi i ÚOOZ SKPV do programů a projektů v rámci této mezinárodní policejní spolupráce. Na prvním místě je třeba zmínit činnost pracovníků Odboru terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV v policejní pracovní skupině PWGT (Police Working Group on Terrorism) a v pracovní skupině Europolu pro koordinaci taktiky a techniky při vyšetřování vražd EHWG (Europol Homicide Working Group). Další formy mezinárodní spolupráce probíhají v rámci pracovních skupin Europolu SC4 a SC6, které jsou zaměřené na problematiku trestné činnosti padělání platebních prostředků a bezhotovostních plateb, dále prostřednictvím Eurojustu a rovněž v rámci účasti jednotlivých organizačních článků útvaru v analytických pracovních souborech Europolu - AWF (Analysis Work File), které jsou zaměřeny na většinu úseků boje s organizovaným zločinem v působnosti ÚOOZ SKPV – na problematiku mezinárodního terorismu, obchodu s lidmi, padělání měny a ostatních platebních prostředků či aktivity mezinárodních zločineckých struktur. Jejich prostřednictvím probíhá zejména výměna operativních a strategických informací, ale i činnost společných mezinárodních vyšetřovacích týmů. Lze konstatovat, že ČR je společně se Slovenskem nejaktivnější pokud jde o tuto formu spolupráce prostřednictvím Europolu.
Změny v právních předpisech, ke kterým v hodnoceném období došlo, mají rovněž vliv na činnost ÚOOZ SKPV. V letošním roce například vstoupily v účinnost novely zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon a zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Novela trestního řádu přinesla nový institut v podobě evropského zatýkacího rozkazu, na jehož základě může být občan ČR vydán jinému členskému státu EU k trestnímu postihu. V trestním zákoně byla vymezena trestní odpovědnost za spáchání či přípravu teroristického útoku podle nové skutkové podstaty v § 95 TZ Teroristický útok. Současně byly v souvislosti s legální definicí teroristického útoku pozměněny skutkové podstaty trestných činů dle § 91 TZ Vlastizrada, § 96 TZ Záškodnictví a v kontextu problematiky organizovaného zločinu především § 163a TZ Účast na zločinném spolčení, kde došlo ke zvýšení trestní sazby v případech, kdy je tento trestný čin spáchán v souvislosti s terorem, resp. teroristickým útokem. Dále došlo v TZ ke zrušení § 246 TZ Obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku a tato trestná činnost byla vymezena v nové skutkové podstatě § 232a TZ Obchodování s lidmi. Oblast boje s organizovaným zločinem zřejmě výrazně ovlivní i chystaná právní úprava regulující prostituci, a to na úseku nelegálního obchodování se ženami. ÚOOZ SKPV PČR ve svých periodických zprávách opakovaně upozorňoval na problémy, které jsou spojené s chybějící právní úpravou v této oblasti. Jako další oblast, kde dochází k významnému posunu, lze uvést posílení opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ať již jde o vznik Útvaru pro odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality či přijetí novely zák. č. 61/1996 o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.
V oblasti násilné trestné činnosti, tj. vražd, loupeží, únosů a braní rukojmí a trestnou činnost spojenou s nástražnými výbušnými systémy /NVS/, nedošlo v hodnoceném období k podstatným změnám, které by znamenaly zásadní proměny v taktice a způsobech jejího odhalování. Nezměnila se ani národnostní struktura pachatelů, kdy zde stále převažují osoby z býv. SSSR, Vietnamu a Číny. Podstatnou část tvoří rovněž domácí občané.
Lze konstatovat, že v hodnoceném období se na našem území zvýšil počet násilných trestných činů, zejména pokud jde o loupežná přepadení peněžních ústavů. Relativně se snížil počet trestných činů spojených s omezováním osobní svobody. Avšak tuto skutečnost lze přičíst především vysokému stupni latence, neboť ze strany poškozených často nedochází k oznamování této trestné činnosti. Řadu poznatků o jejím spáchání trestné činnosti získávají orgány činné v trestním řízení z jiných zdrojů, přičemž při prověřování pak poškození odmítají spolupracovat.
V případech trestných činů vraždy či pokusu vraždy v souvislosti s organizovaným zločinem nedošlo oproti minulému období k výraznějším změnám. Tyto vraždy jsou prováděny na zakázku a jejich vykonavatelé ihned po spáchání činu opouštějí území ČR. Vzrůstající tendenci má i počet pohřešovaných osob z řad podnikatelů, kdy je charakteristickým rysem v těchto případech nemožnost nenalezení mrtvoly poškozeného.
V případech objasňování výbuchů NVS nebo výhrůžek o uložení NVS se jedná o velmi závažnou trestnou činnost prováděnou většinou kvalifikovanými pachateli. Její objasňování je někdy velmi ztížené z důvodů špatné spolupráce s poškozenými, kteří úmyslně neuvádějí pravdivé informace s cílem zakrýt svoji vlastní trestnou činnost. K těmto případům většinou dochází v souvislosti s vymáháním dlužných částek, kdy tzv. poškozený nemá zájem, aby policie prováděla důkladné a bližší šetření k jeho osobě a jeho nelegálním podnikatelským aktivitám. V řadě případů jsou NVS uloženy na veřejném prostranství, kdy jsou hrozbou nejenom pro konkrétní osobu, ale i pro ostatní občany.
Jako nový trend, který se projevil v hodnoceném období, je ohrožování železničních tratí NVS, často bez zjevného motivu či požadavku. Dalším trendem, který se objevuje v posledním období, jsou případy vydírání státu či velkých nadnárodních koncernů, kdy pod hrozbou kontaminace jedy či jinými zdraví škodlivými látkami například potravin, zdrojů pitné vody či ohrožení velké skupiny osob jsou ze strany pachatelů požadovány velké finanční částky. K páchání této trestné činnosti je někdy využívána výpočetní technika, kdy výhružky a následná komunikace s pachatelem se odehrává formou e-mailové pošty. Tento způsob komunikace dosti znesnadňuje odhalování pachatelů trestné činnosti.
Využití násilí nebo pohrůžka násilím, nejčastěji formou vydírání či racketeearingu jsou jedním ze základních atributů organizovaného zločinu etablovanému na území ČR. Touto trestnou činností se zabývají dobře vnitřně organizované skupiny pachatelů s hierarchickou strukturou, využívající prvky konspirace, přísnou disciplínu, zásadu mlčenlivosti a krutou odplatu za zradu. Jejich aktivity představují specifický typ mnohostranné trestné činnosti, přičemž vykazující řadu formálních rysů shodných s legální podnikatelskou činností.
Současná bezpečnostní situace v oblasti nelegálního obchodu se zbraněmi je víceméně totožná se stavem, který na území ČR panoval v minulých letech. Realizované a rozpracované případy potvrzují, že zájem o nelegální prodej a nákup zbraní, munice a výbušnin nadále trvá. Obchodem se zabývají skupiny osob, pro které není velký problém opatřit si uvedený materiál, připravit si podmínky pro prodej a tento následně realizovat.
Hlavním bezpečnostním rizikem je porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem (§ 124d TZ), kdy firmy zabývající se obchodováním s tímto materiálem se snaží prodat jej za co nejvyšší cenu a to i do zemí, na které je uvaleno embargo Rady bezpečnosti OSN. Jako další riziko je možné znovu uvést problematiku reexportu vojenského materiálu přes území ČR do zemí, kam je podle mezinárodních úmluv vývoz těchto zbraní zakázán. Z konzultací se zahraničními policejními službami, např. s americkou FBI vyplývá, že problematika reexportu velmi závažným rizikem, kterým je třeba se důsledně zabývat. K problematice reexportu se vztahují i poznatky týkající se firem, které jsou zakládány pouze k dané obchodní transakci a po její realizaci tyto firmy ihned zanikají a je tudíž je velice obtížné odhalit, kam byly zbraně ve skutečnosti exportovány.
Dalším bezpečnostním rizikem jsou zahraniční mise Armády ČR, a to v souvislosti s výcvikem vojenských pyrotechniků v oblasti likvidace NVS, který provádějí pracovníci Pyrotechnického odboru PP ČR. Dochází k situacím, že tyto špičkově vyškolené odborníky Armáda ČR neudrží ve svých řadách a následně se stávají objektem zájmu skupin organizovaného zločinu, které mají zájem na tom, aby pracovali v jejich prospěch.
Jako nové bezpečnostní riziko lze označit vývoj a výrobu speciálního podkaliberního střeliva. Jedná se o munici, která je schopna prorazit dokonce i pancíř silný zhruba 12 mm., o neprůstřelných policejních vestách a štítech ani nemluvě. Tento případ byl dostatečně prezentován v našich médiích, kdy zde bylo podezření ze snahy o nelegální prodej tohoto střeliva. Následně byly zjištěny poznatky, že technologie na výrobu tohoto střeliva byla skutečně ilegálně vyvezena mimo území ČR. S ohledem na vysokou nebezpečnost a kvalitu tohoto střeliva jsou jeho nekontrolovaná výroba a či prodej do zahraničí závažným rizikem pro naši zemi.
V problematice kriminality na úseku látek CBRN existuje několik aspektů. Především se jedná o nedostatečné zabezpečení naší státní hranice proti všem formám jejich nelegální přepravy. Tyto strategické materiály je možné poměrně snadno propašovat zejména přes silniční hraniční přechody, kdy jde většinou o východní hranici ČR. Dalším aspektem je možnost krádeží s následnými pokusy o prodej ve výzkumných ústavech a výrobnách těchto materiálů. V oblasti nelegálního obchodu se strategickými materiály a tzv. položkami dvojího určení patří rovněž k největším vnitřním bezpečnostním rizikům současná platná právní úprava, která nepostihuje důsledně všechny formy této trestné činnosti využívané ze strany pachatelů. Dále pak hrozí přímé nebezpečí zamoření osob a životního prostředí radioaktivními nebo jinými nebezpečnými látkami, a to jak v důsledku neodborné manipulace či nedbalosti, tak i úmyslně.
Dalším rizikem je takřka bezproblémové zakládání firem, které se zabývají jak obchodováním, tak i znehodnocováním zbraní a dalších nebezpečných materiálů. V těchto firmách figurují často i cizí státní příslušníci. Dále jde i o relativně snadnou dostupnost těchto materiálů s ohledem na bývalé vojenské prostory, které nejsou do současné doby pod dostatečnou kontrolou. Na základě realizovaných případů bylo zjištěno, že odprodej zbraní z výzbroje Armády ČR byl v minulosti prováděn velice neprofesionálně. Byly zajištěny zbraně pocházející z naší armády, ale doklady o prodeji byly neúplné či zcela chyběly a proto nebylo možné ustanovit, jak se tyto zbraně dostaly k osobám, u kterých byly zajištěny.
Pokud jde o způsoby páchání a charakter trestné činnosti organizování ilegální migrace, v hodnoceném období nedošlo k zásadním změnám, tato oblast je však nadále znatelně ovlivňována změnami v politické nebo hospodářské situaci v zemích, odkud pochází největší množství ilegálně migrujících cizinců. Jako příklad lze uvést nedávnou válku v Afghánistánu, kdy nepochybně vzrůstal příliv uprchlíků z této postižené oblasti.
Celkově se způsob ilegálního převodu migrantů přes území ČR nezměnil ani po letošním vstupu naší země do EU. Došlo jen k dílčím změnám, pokud jde o počty jednotlivých registrovaných případů a techniky ilegálního překračování naší státní hranice. Bylo zjištěno, že některé zločinecké organizace změnily místa a lokality využívané k převodu cizinců a v souvislosti s tímto došlo i ke změnám využívaných převaděčských tras, které jsou nadále obměňovány v souvislosti s opatřeními na našich státních hranicích. Opakovaně jsou zjišťovány případy, kdy pachatelé této trestné činnosti využívají stále modernější technické prostředky. Toto jim umožňuje dosahování stále větších finančních zisků a v důsledku toho pak mají tato zločinecká uskupení větší možnosti k získávání dalších spolupracovníků, mj. i ze sféry naší veřejné správy.
V souvislosti se vstupem do EU přestává být ČR pouze zemí tranzitní a stává se ve stále větší míře i zemí cílovou. Tohoto využívají převážně občané ze států jako jsou Rumunsko, Afghánistán, Pákistán a další, kdy po příchodu na území ČR okamžitě žádají o politický azyl a jsou pak umisťováni do záchytných azylových zařízení MV. Z nich jsou následně v mnoha případech nelegálně dopravováni zločineckými organizacemi do cílových zemí. Zvýšil se také počet cizinců s legálním pobytem na území ČR, kteří se zapojují do organizování ilegálního pašování lidí.
Největší pozornost organizovaných zločineckých skupin se v oblasti obchodu s lidmi za účelem sexuálního zneužívání tradičně soustřeďuje na ženy a děti. Tyto případy lze nadále dělit do tří skupin. ČR je jednak zemí cílovou, popř. tranzitní, dále zemí zdrojovou a do poslední skupiny lze zařadit případy tzv. „domácí prostituce”. Tento termín lze nejčastěji použít v souvislosti s pouliční prostitucí. V případech, kdy je Česká republika zemí cílovou nebo tranzitní, nedochází k výrazným změnám v národnostní skladbě žen, které jsou do ČR obchodovány. Největší procento těchto žen tvoří nadále státní příslušnice ze zemí Ukrajiny, Ruska, Běloruska, Moldávie, Litvy, Rumunska, Bulharska a Slovenska. Další velmi početnou skupinu obchodovaných žen tvoří státní příslušnice Číny a Vietnamu. Zde je třeba zdůraznit, že se jedná o velmi uzavřené a přísně vnitřně strukturované národnostní komunity, kde je jakákoliv činnost policejních složek neobyčejně obtížná. Pro všechny národnostní skupiny obchodovaných žen obecně platí, že spolupráce s policejními orgány je z jejich strany prakticky nulová. Toto má několik příčin. V prvé řadě hraje roli nedůvěra k policii jako k instituci, kterou si tyto ženy přinášejí s sebou ze zemí svého původu, kde je propojení policejních orgánů se skupinami organizovaného zločinu poměrně častým jevem. I když oběti obchodování uvěří české policii, že je schopna zajistit jejich bezpečnost, přetrvávají u nich důvodné obavy o bezpečnost jejich rodinných příslušníků v zemích jejich původu. Zločinecké organizace totiž ženy ve většině případů náborují již v jejich domovech a mají tudíž dokonalý přehled o jejich rodinném zázemí. Ze strany obchodníků s lidmi je navíc vyhrožování újmou rodinným příslušníkům jednou z nejvíce používaných forem verbálního nátlaku na obchodované ženy. Dalším důvodem nízké ochoty spolupráce s policií je ztotožnění se s činností, kterou na území ČR ve prospěch zločineckých skupin vykonávají, tedy s prostitucí, neboť tento způsob obživy mnohdy řeší jejich katastrofální ekonomickou situaci a na jejich výdělcích jsou závislé celé rodiny v zemích původu. Dalším důvodem je pak obava z toho, že by mohlo v zemi jejich původu vejít ve známost, jakou činnost jsou u nás nuceny vykonávat nebo dobrovolně vykonávají.
V případech, kdy jsou ženy obchodovány z ČR do zahraničí, se v převážné většině jedná o české státní příslušnice, které jsou obchodovány především do zemí EU a dále například do Japonska nebo Mexika. Právě v těchto případech se nejčastěji setkáváme s přímým fyzickým násilím, kterému jsou obchodované ženy vystavovány v cílových zemích. Právě tato skupina žen je nejvíce ochotna spolupracovat s policejními orgány a poskytovat potřebné informace vedoucí k odhalení pachatelů této trestné činnosti.
Pokud jde o pojem „domácí prostituce”, hovoříme zde především o prostituci pouliční, kdy se většinou nejedná o organizovanou trestnou činnost, ale o případy spadající do věcné příslušnosti regionálních orgánů Policie ČR a lze ji stíhat dle ustanovení § 204 TZ Kuplířství.
Na úseku trestné činnosti obchodování s dětmi je činnost Odboru obchodu s lidmi zaměřena především na případy, které souvisí s organizováním dětské prostituce v ČR. V souvislosti s tím je třeba konstatovat, že se jedná o velmi latentní trestnou činnost a pachatele tvoří ve značné míře osoby cizí státní příslušnosti. V poslední době došlo k rozmachu šíření dětské pornografie prostřednictvím internetu. Tato trestná činnost je nyní právně postižitelná díky novelizovanému ustanovení § 205 TZ Ohrožování mravnosti, který byl rozšířen o třetí odstavec. Zde je ovšem nutné zdůraznit, že identifikace obchodníka s dětskou pornografií na internetu je značně komplikovaná, protože počítačovým odborníkům, kteří jsou často najímáni zločineckými skupinami právě pro tento účel, umožňuje provoz na internetu účinně skrývat jejich identitu. Dále je třeba připomenout skutečnost, že podle novelizovaného ustanovení TZ hrozí distributorům a výrobcům tohoto nejhoršího druhu pornografie pouze trest odnětí svobody v maximální délce tří let nebo peněžitý trest. Tato trestní sazba naprosto neodpovídá společenské nebezpečnosti této trestné činnosti.
V souvislosti se změnami jednotlivých ustanovení TZ, které se vztahují k oblasti trestné činnosti spojené s obchodováním s lidmi, je třeba zmínit novelu trestního zákona z letošního roku. Ta přinesla kromě dalších změn i vytvoření zcela nové skutkové podstaty trestného činu Obchodování s lidmi § 232a, která nahradila dosavadní ustanovení § 246 Obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku, přičemž jde o přesnější definici všech forem této trestné činnosti.
Velkým bezpečnostním rizikem jsou vzrůstající finanční zisky ruskojazyčných zločineckých skupin, které jim umožňují snadnější ovlivňování orgánů a úřadů veřejné správy a tím i zvyšování svého vlivu. Dalším rizikem je snaha těchto skupin původem z Kavkazu převzít již rozdělená teritoria na území ČR, která jsou nyní ovládána zločineckými skupinami původem z Ukrajiny a Ruska. V této souvislosti se stále častěji v ČR objevují osoby, tzv. „vory v zákoně”, kteří jsou hlavními strůjci těchto snah o toto přerozdělování zájmových teritorií. Z toho důvodu nelze vyloučit, že na našem území může v krátké době dojít k násilným akcím mezi těmito znesvářenými stranami. Nelze opomenout ani současnou vyhrocenou vnitropolitickou situaci na Ukrajině, která může mít dopady na naši zemi. Jedním z následků může být přelévání zisků z trestné činnosti z Ukrajiny do ČR, kde mohou sloužit ruskojazyčným skupinám k jejich dalším nelegálním aktivitám. Stejně tak může dojít ke zvýšení migrace Ukrajinců, mezi nimi i osob napojených na kriminální prostředí, popř. i příslušníků tzv. „silových struktur”, kteří se mohou cítit ohroženi těmito politickými změnami.
Jako další bezpečnostní riziko lze označit zvýšenou aktivitu izraelských zločineckých struktur na území ČR a jejich úzké propojení s ruskojazyčnými skupinami. Jejím vyvrcholením byl pokus o vraždu spolumajitele kasina ROYAL v Praze, ke kterému došlo dne 01. 08. 2004.
Bezpečností riziko u balkánských skupin organizovaného zločinu lze vnímat v kontextu vstupu ČR do EU a pokračující přípravu na členství v Schengenské zóně. Jde zejména o volný a prakticky nekontrolovaný pohyb cizinců, z nichž část se zapojuje do organizovaného zločinu. Z nich je třeba zmínit osoby albánské národnosti, které si již před vstupem ČR do EU dokázaly opatřovat nejrůznější doklady a pod různými identitami pak páchat trestnou činnost prakticky v celé oblasti dnešní EU. I nadále lze proto očekávat pohyb těchto kriminálních skupin po celém teritoriu EU a tím i prohloubení internacionalizace zločinu, což umožňuje snazší zakrývaní trestné činnosti i identity pachatelů. O to významnější je prosazování odpovídajících právních i technických institutů, zejména v oblastech, jako je mezinárodní trestně právní a policejní spolupráce, ale i v oblastech vízové, azylové politiky a dalších.
Celková situace v ČR je v oblasti terorismu srovnatelná s většinou středoevropských zemích, tedy z hlediska otevřených teroristických projevů klidná. Dosud nebyly potvrzeny informace o plánování nebo přípravě teroristických útoků na našem území.
Potenciální nebezpečí teroristických akcí organizovaných ze zahraničí vyplývá ze zahraničněpolitické orientace ČR, zejména z členství a závazků v EU a NATO. Přestože samotná ČR se nejeví jako významný cíl teroristických organizací, existuje stále možnost jejich útoků v rámci reakce na mezinárodní vývoj, např. v souvislosti s válečnými akcemi či protiteroristickými kampaněmi (v Iráku, Afghánistánu).
Jako možné cíle se zde nabízejí velvyslanectví zahraničních států, např. USA, Izraele a dalších, dále významné státní návštěvy a delegace, zahraniční letecké společnosti, rozhlasové stanice, např. RFE, případně místa s velkou koncentrací turistů, např. židovské památky na Starém městě v Praze. Může dojít i k menším nekoordinovaným individuálním akcím ze strany radikálně orientovaných příslušníků zejména mladší generace z řad imigrantů nebo zahraničních studentů (např. z Palestiny nebo ze zemí oblasti Perského zálivu), a to v souvislosti s vývojem izraelsko - palestinských vztahů a s eskalací protiizraelských a protižidovských aktivit mimo území Izraele. Vyloučit nelze ani demonstrativní akce proti zájmům Ruské federace v souvislosti s válečným konfliktem na Kavkaze.
Proti možnosti podobných akcí v ČR svědčí globálně malý význam našeho státu, relativně omezený počet potencionálních zájmových cílů ve srovnání s jinými zeměmi, rozsah potřebného zázemí a zabezpečení pro přípravu takových akcí a v neposlední řadě i zpřísnění některých bezpečnostních opatření, ke kterým v posledním období u nás došlo.
Celkově je situace v ČR je z hlediska vlivu zahraničních extremistických skupin na domácí scénu klidná. Kontakty našich extremistických hnutí jsou především v západní a jižní Evropě, avšak v současné době nevedou k radikalizaci domácí scény.
V oblasti extremismu je hlavní bezpečnostní riziko možnost radikalizace domácích extremistických skupin v souvislosti s událostmi či jevy v oblasti politické, sociální nebo hospodářské. Spojení více názorových proudů uvnitř levicové či pravicové scény ovšem není příliš pravděpodobné vzhledem k jejich vnitřním rozporům. Členové levicových i pravicových extremistických hnutí často vyjíždějí na různá setkání a konference do zahraničí, anebo naopak do ČR přijíždějí na obdobné akce jejich zahraniční partneři. Nelze zcela vyloučit, že zejména aktivisté z řad levicového extremistického spektra mohou být zneužiti k násilnému prosazování politických, ekonomických nebo ekologických zájmů různých vlivových skupin na území ČR. Konkrétní poznatky však v tomto směru zatím nejsou.
Existují ovšem signály týkající se snah některých našich extremistů o podporu muslimských organizací, především pokud jde o palestinské hnutí. Společným jmenovatelem je zde negativní názor na politiku státu Izrael uplatňovanou vůči Palestině, ačkoli ideové motivy této podpory jsou rozdílné. Nebyla však zjištěna žádná informace o užší spolupráci či kontaktech. Zájem o palestinskou otázku zůstává převážně v rovině rétorické nebo se projevuje ve formě prohlášení a stanovisek k této problematice v různých tiskovinách vydávaných extremisty. Někteří jednotlivci se pak v malé míře účastní palestinských protiizraelských demonstrací konaných na území ČR.
Pro rok 2004 byl v souhrnu charakteristický celkový nárůst počtu padělaných platidel i bezhotovostních platebních prostředků. Podíl jednotlivých druhů měn je však různý. Došlo především k dynamickému nárůstu padělků evropské měny EURO. Od počátku roku bylo zachyceno celkem 1 115 kusů padělků EURO, přičemž se na tomto čísle nejvýrazněji podílí bankovky nominální hodnoty 500 EURO, kde šlo celkem o 492 kusů, dále bankovky 200 EURO, celkem 275 kusů a bankovky 50 EURO, celkem 221 kusů. Z tohoto počtu padělaných bankovek EURO byla polovina padělků zadržena během realizací jednotlivých případů této trestné činnosti. Mezinárodní rozměr hodnocené problematiky padělání měny EURO je zřejmý z toho, že propojení pachatelů této trestné činnosti zahrnuje mimo jiné i celou oblast Balkánu a Pobaltí.
Dále bylo v hodnoceném období na území ČR zadrženo celkem 678 ks padělků měny USD, přičemž se jedná o citelný pokles ve srovnání s rokem 2003 (- 170 ks). Z toho nejčastěji šlo o výskyt padělků bankovek v nominální hodnotě 100 USD, celkem 584 ks. Tento sestupný trend je u nás již dlouhodobý a má zřejmou souvislost s poklesem kurzu USD vůči CZK a EURA. Nabídka padělaných bankovek 100 USD je v současné době značná, ale o padělky bankovek USD není velký zájem.
Naopak došlo v hodnoceném období k výraznému vzestupu zachycených padělků české měny. Celkem bylo zachyceno 4 017 ks padělků ve srovnání s 2 633 ks v roce 2003. Na tomto nárůstu se zejména podílejí padělky bankovek nominální hodnoty 5 000 Kč, jichž bylo celkem zachyceno 1 260 ks, dále padělky bankovek nominální hodnoty 1 000 Kč, celkem 1 184 ks, padělky bankovek nominální hodnoty 500 Kč, celkem 870 ks a padělky bankovek nominální hodnoty 2 000 Kč, celkem 316 ks. Z celkového počtu padělaných bankovek domácí měny byla policií zajištěna celá třetina těchto padělků při realizacích.
Výrazný pokles byl v hodnoceném období zaznamenán u pozměněných bankovek. Celkem bylo v roce 2004 zadrženo 84 ks těchto bankovek, oproti 3 073 ks pozměněných bankovek zadržených roce předchozím. Na tomto poklesu se výrazně podílí skutečnost, že prakticky zcela vymizely pozměněné bankovky zhotovované tzv. „shapirovým řezem”.
Výše uvedená čísla jsou platná k datu 8. 12. 2004.
Na Odboru padělání ÚOOZ SKPV PČR je současně zpracovávána problematika trestné činnosti padělaných bezhotovostních platebních prostředků, tj. padělaných směnek, šeků, platebních karet a cenných listin. U tohoto druhu trestné činnosti je rovněž jednoznačně zřejmé mezinárodní organizované propojení jejích pachatelů. Na našem území stále narůstá množství zneužitých padělaných platebních karet a šeků, které jsou dováženy nejčastěji ze zahraničí. Nejrozšířenější formou této trestné činnosti je v současné době tzv. „skimming” platebních karet, což je padělání platebních karet načtením dat a jejich přenesení na tzv. „blank-plast”. Tato fáze se odehrává nejvíce na bankomatech v Praze a k podvodným výběrům finanční hotovosti z účtů pak dochází pomocí padělaných platebních karet v Ostravě, Olomouci, Brně, Praze a okolí těchto měst. Nárůst této trestné činnosti je alarmující,
neboť v roce 2003 byl v ČR zaznamenán 300 % nárůst padělání platebních karet a za rok 2004 až do současné doby jde o vzestup o dalších 100 % ve srovnání s uplynulým rokem.
Vznikem útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV (dále jen „ÚOKFK”) ke dni 15.03. 2003 byla vytvořena vysoce specializovaná, odborně zdatná a motivovaná policejní složka zaměřená na odhalování a vyšetřování hospodářské a finanční kriminality a na nejzávažnější případy korupce. Ve všech případech se jedná o závažné protispolečenské jevy, jejichž vyšetřování vyžaduje realizaci celého spektra činností. Organizační uspořádání útvaru sleduje cíl soustředit specialisty z různých policejních oborů, kteří disponují zázemím legálních policejních postupů, čímž se dosahuje vysoké přidané hodnoty ve výslednosti útvaru v oblasti jeho věcné příslušnosti.
Rok 2004 lze charakterizovat z pohledu činnosti útvaru jako další zkvalitňování výslednosti organizačních článků útvaru v oblasti odhalování a vyšetřování nejzávažnějších forem hospodářské a finanční kriminality a korupčního jednání, tak jak se to od tohoto útvaru očekávalo při jeho vzniku.
Závažná hospodářská a finanční kriminalita zůstává nadále nejnebezpečnějším prvkem ohrožujícím řádné fungování ekonomických procesů demokratické společnosti v České republice. Tato kriminalita zahrnuje zejména vyhýbání se daňovým povinnostem, uplatňování podvodných nároků na vracení DPH při vývozu a dovozu zboží, přemrštěné výdaje v oblasti veřejných zakázek zadávaných zpravidla bez řádných nebo na základě zmanipulovaných výběrových řízení, zneužívání dotací státu a prostředků ze strukturálních fondů EU. Od roku 2002 se k tomuto připojuje trestná činnost sofistikovaných skupin pachatelů, které profitují na porušování zákona o konkursu a vyrovnání. Tyto aktivity jsou spojeny se snahou o pronikání do struktur státní správy a samosprávy a uplatňováním různých forem korupčních jednání. Zejména nebezpečná je snaha těchto pachatelů o dosažení provázanosti s místními politickými představiteli a vytvářením vazeb na státní zastupitelství a soudy. Cílem je ovládnutí části ekonomických procesů pachateli této trestné činnosti, legalizovat nelegálně získaní finančních prostředky a zajistit jejich další reinvestování do zločinu a legální nebo nelegální ekonomiky.
Nadále platí, že kriminální statistiky nevypovídají o nejnebezpečnější formě kriminality, a to závažné hospodářské kriminalitě páchané organizovanými zločineckými strukturami, neboť tato kriminalita vykazuje velkou míru latence.
Příčiny závažné hospodářské kriminality přitom zůstávají stále stejné – jedná se zejména o pokračující absenci důsledného kontrolního režimu ze strany odpovědných státních orgánů dohledu, následně nedostatečnou spolupráci orgánů činných v trestním řízení a orgánů dohledu a dozoru při potírání a prevenci jednotlivých forem kriminality.
V hospodářské oblasti se dopouštěli pachatelé trestné činnosti nadále celé škály podvodných jednání, porušování povinnosti při správě cizího majetku, porušování pravidel hospodářského styku a zkrácení daně. Tomu odpovídá i množství vyšetřovaných případů na útvaru, které se zahajují zejména na základě trestních oznámení občanů a institucí, přicházejících na ÚOKFK jednak přímo, jednak cestou státních zastupitelství a na základě vlastní vyhledávací činnosti operativních pracovníků.
Vývoj vyšetřované trestné činnosti na útvaru se v 2004 kromě hospodářské trestné činnosti více profiloval na korupční jednání. Bylo mj. odhaleno korupční jednání a zahájeno trestní stíhání celé řady pracovníků celní správy zařazených na hraničních přechodech. Dále trestných činů souvisejících s výkonem veřejné funkce volených zastupitelů a jmenovaných funkcionářů státní správy, kteří kromě přijímání úplatků často úmyslně zmanipulovali podklady za účelem neoprávněného čerpání státních dotací a účelového rozhodování o veřejných zakázkách. Byla dokumentována i řada podezření na korupční jednání při výkonu a správě exekucí, ve zdravotnictví, při správě daní a poplatků, při výkonu státní správy v oblasti bezpečnosti práce a ochrany přírody.
V bankovním sektoru byla, stejně jako v předešlých letech, problematická oblast poskytování úvěrů a jejich čerpání na jiné účely, než bylo stanoveno v příslušné úvěrové smlouvě nebo nesplácení úvěrů a následné odkupování těchto tzv. nevymahatelných pohledávek samotnými dlužníky za zlomek původní hodnoty.
Na kapitálovém trhu docházelo nadále k manipulacím s cenami akcií, kdy tyto byly za zjevně nevýhodných podmínek převáděny na další právnické či fyzické osoby, které jsou často finančně a personálně propojeny. Tyto podvodné transakce vedou ke znehodnocování základního jmění a snižování disponibilního kapitálu předmětných společností, včetně poškozování jejich akcionářů. Problematické nadále zůstávají neregistrované akcie a jednoúčelově založené akciové společnosti, které provádějí finanční operace mimo veškerou kontrolu. Neregistrované akcie není stále možné efektivně kontrolovat.
Další oblastí, v níž útvar získával a prověřuje poznatky o možné trestné činnosti je práce likvidátorů a správců konkursní podstaty. Docházelo k manipulaci s majetkem právnických osob s cílem znemožnění možnosti uhrazení oprávněných pohledávek věřitelů.
| Zahájení trestního stíhání (TS) v roce 2004 na ÚOKFK SKPV | Počet případů | Počet pachatelů | Počet spáchaných tr. činů (TČ) |
Škoda (mld. Kč) |
| Případy, v nichž bylo v r. 2004 zahájeno TS pol. orgánem ÚOKFK nebo jiným útvarem SKPV | 90 | 244 | 406 | 15,8035 |
V roce 2004 se pracovníci útvaru zabývající se korupcí zaměřili jednak na prokazování některých poznatků získaných v této oblasti vlastní operativní činností, jednak pokračovali v provádění standardních postupů při prověřování oznámení o podezřeních na korupční jednání ze strany občanů. Spolupráce s občany, jakož i institucemi na tomto úseku má setrvalý stav a lze říci, že nedochází k výraznému zvyšování, ale ani poklesu počtu registrovaných případů korupčního chování, a to jak u řadových občanů, tak u vedoucích pracovníků jednotlivých orgánů veřejné správy a samosprávy. Obdobná situace zůstala v přístupu řídících článků a kontrolních orgánů veřejné správy a samosprávy k prevenci a potírání korupčního prostředí, která byla hodnoceném období rovněž na standardní úrovni.
Z hlediska korupčních motivů pachatelů této trestné činnosti nedošlo ve srovnání s předchozími obdobími k podstatným změnám. Těžiště korupčního chování ve státní správě a samosprávě je především ve správních činnostech a v zadávání státních a obecních zakázek (výběrová řízení). Za zvlášť závažnou lze považovat korupci vedoucích pracovníků ústředních orgánů státní správy, soudů, státních zástupců, celníků, policistů, zaměstnanců finančních úřadů a státních kontrolních institucí. U organizované a rozvětvené korupce je obtížné tuto zadokumentovat pro její zaběhnutost a skryté metody komunikace mezi uplácejícím a upláceným. Problémem zůstává odlišit, kdy se jedná o korupci se všemi obligatorními znaky a kdy o podvod či různé druhy a formy provizí, souvisejících se zneužitím postavení. Organizovaná korupce páchaná často v zaštítění některých volených regionálních zástupců politických stran a zvolených správních orgánů měst a obcí je otázkou složitého a dlouhodobého rozpracování s nasazením nemalých sil a prostředků a úspěšnost jejího zadokumentování není jistá. Současnou modifikovanou formu korupce, souhrnně nazývanou „klientelismus”, lze charakterizovat neprůhlednými vazbami mezi politickou a ekonomickou sférou (přijímání pozvánek poslanců a senátorů na nejrůznější akce od soukromých společností, členství poslanců ve správních a dozorčích radách) a i když jde o zcela jasnou korupci, za kterou by zahraniční politik rozhodně musel odstoupit, v českých poměrech neexistují dosud pravidla považující toto jednání za neslučitelné s výkonem veřejné funkce, i když je jisté, že je převážně spojeno s reciprocitou. Korupce je nadále obtížně dokumentovatelná, pokud nespolupracuje některý ze subjektů, který se na ní podílí.
Při dokazování korupčního jednání se využívá celá škála důkazních prostředků, která se odvíjí od konkrétního případu – vzhledem k velmi úzkému okruhu zúčastněných osob a často jejich velmi dobré orientace v korupčním prostředí, provázanosti na vlivné osoby apod. se ne vždy podaří shromáždit potřebné informace, nezbytné k tomu, aby bylo možné objektivně posoudit skutek, následek jednání a míru zavinění obviněného a tam, kde to zákon vyžaduje i motiv jednání. Bohužel stále se daří odhalovat ve většině případů korupční jednání nižší závažnosti, tj. jednání jednotlivých, samostatně jednajících osob. Organizovanou a rozvětvenou korupci je obtížné odhalit a dokázat, zejména z důvodů vysoké latence.
V roce 2004 dosáhla objasněnost korupčních případů 69,6 %, což dokazuje složitost a náročnost dokazování korupčního jednání. V případě aktivního zapojení občanů se dá hovořit o téměř 100 % objasněnosti.
| Korupční jednání šetřené na ÚOKFK SKPV v roce 2004 | Počet případů | Počet prošetřovaných osob | Počet věcí ukončených NPO / celk. počet obviněných | Škoda způsobená kor. jednáním, včetně výše úplatků /v tis. Kč/ |
| TČ „korupce” – §§ 160, 161, 162, 128a/3, 256b/3 | 138 | 225 | 12 / 30 | 603088 |
Vláda ČR dne 6. 8. 2003 schválila svým usnesením č. 829 „Návrh na zřízení finanční policie”. V souvislosti s realizací tohoto usnesení ministr vnitra nařízením Ministerstva vnitra č. 22/2004 ze dne 6. 5. 2004, kterým se mění nařízení Ministerstva vnitra č. 71/2001 ve znění pozdějších předpisu, zřídil ke dni 1. 7. 2004 nový útvar Policie České republiky, a to Policie České republiky útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen „útvar” ).
Jedná se o útvar s celorepublikovou působností, který je specializovaným útvarem pro odhalování a vyšetřování daňové kriminality v rozsahu věcné příslušnosti útvaru (§ 17 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů a § 15 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů), pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (včetně „praní špinavých peněz”) a současně se specializuje na vyhledávání, dokumentaci, zajišťování výnosů ze závažné trestné činnosti a na boj proti financování terorismu, který v rámci své působnosti odpovídá především za plnění úkolů při odhalování a vyšetřování trestných činů spadajících do věcné a funkční příslušnosti útvaru.
K činnosti některých organizačních článků:
Jako organizační článek útvaru zahájilo svou činnost stejně jako útvar samotný k 1. 7. 2004. Oddělení ve své věcné příslušnosti plní úkoly spojené s:
Problematika financování terorismu se stala nedílnou součástí nového útvaru, a to vzhledem k rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN 1368/2001 a Akčního plánu společného boje s terorismem, jež je dokumentem EU.
Pracovníci tohoto oddělení zahájili aktivní činnost a výměnu informací jako členové pracovně analytických souborů v rámci EUROPOLu.
V této souvislosti je třeba zmínit, že v měsíci říjnu 2004 uspořádal útvar mezinárodní konferenci na téma „Boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti”. Na této konferenci se účastnilo celkem 8 zahraničních delegací z USA, Velké Británie, Itálie, Francie, Švýcarska,Belgie,Slovenska a zástupci EUROPOLU. Výsledky konference se pro FIPO staly, podnětem pro další směřování v oblasti boje s legalizací výnosů z trestné činnosti a zároveň umožnily prezentovat na mezinárodní úrovni výsledky, které v této oblasti byly dosaženy v ČR. Akce obdobného rozsahu na toto téma nebyla v ČR doposud uskutečněna a setkala se jak u domácích delegátů, tak zahraničních specialistů na danou problematiku, s velkým ohlasem.
Problematika daňové trestné činnosti je úzce spojena se změnami ve společnosti, ke kterým došlo po roce 1989. Pro charakteristiku daňové trestné činnosti je typické zejména snižování základu pro výpočet daně z příjmu a ostatních povinných daňových kategorií, což přímo souvisí s problematikou činnosti odboru přímých daní.
Dalšími typickými jevy, které úzce souvisí s daňovou trestnou činností je uplatňování podvodných nároků na vrácení DPH, nelegální distribuce výrobků zatížených vyšší spotřební daní a DPH (tabák a líh) při deklarování dovozu komodity zatížené nižší spotřební daní i DPH.
Při odhalování daňové trestné činnosti po linii přímých daní se lze stále častěji setkat se sofistikovanějšími případy páchání této trestné činnosti. Jedná se zejména o obchodní transakce prováděné ve velkých řetězcích firem s cílem znepřehlednit situaci o finančních tocích a daňových povinnostech jednotlivých subjektů, o vyvíjení snahy znemožnit správcům daně řádně a včas provést daňové kontroly a doměřit daňové nedoplatky.
Také problematika trestního postihu trestných činů páchaných na úseku nepřímých daní je úzce spojena s politicko sociálními změnami, ke kterým došlo v České republice po listopadu roku 1989. Jako taková koresponduje s legislativním vývojem v devadesátých letech minulého století, zejména se vznikem právních předpisů upravující daňové zatížení vybraných výrobků a postup, působnost a pravomoc finančních a dalších orgánů na úseku veřejné správy určených ke kontrole, vyměřování a vymáhání nepřímých daní.
Jako klíčové daně se v minulosti ukázaly daně z minerálních olejů, daň z lihu, daně z tabákových výrobků a samostatně pak daň z přidané hodnoty, které se staly předmětem převážné většiny daňových trestných činů.
Pohonné hmoty, a to jak benzín tak nafta, jsou smíchávány v určitém poměru s komoditami, které nepodléhají spotřební dani a následně jsou v obchodní síti prodávány jako pohonné hmoty za ceny obvyklé.
Tabákové výrobky vyrábí pachatelé na technologickém zařízení, které jsou do České republiky dováženy ze zahraničí, a při dovozu toto zařízení je deklarováno jako jiné zboží. Surovina je dovážena taktéž ze zahraničí a je opět deklarována jako jiná komodita, např. rákos atd. Takto vyrobené tabákové výrobky jsou následně distribuovány do obchodní sítě cestou nekontaktních společností.
Trestná činnost v oblasti výroby lihu má několik forem. Producentem nezdaněného alkoholického výrobku je společnost, která zároveň vyrábí potravinářský líh, kdy je narušeno potrubí technologického zařízení tak, že jsou obcházeny cejchované měřiče, nebo společnost vlastní dvě technologická zařízení na výrobu lihu, kdy jedno technologické zařízení je neoficiální. Producentem nezdaněného alkoholického výrobku může být také společnost, která potravinářský líh nakupuje od dodavatelů nad rámec povoleného limitu cestou nekontaktních společností, založených na tzv. „bílé koně”. Nezdaněný alkohol je dodáván do spotřebitelské sítě zpravidla cestou nekontaktních společností.
V oblasti neoprávněného vylákání daně z přidané hodnoty pachatelé vytvářejí řetězce vzájemně si fakturujících společností s cílem vylákat vrácení daně z přidané hodnoty na podkladě nepravdivých dokladů o uskutečnění zdanitelného plnění.
V současné době se daří zejména v důsledku zkušenosti orgánů činných v trestním řízení efektivně potírat daňovou trestnou činnost, která směřuje vůči nepřímým daním. Zásluhu na této skutečnosti má kromě jiného i efektivnější a operativnější spolupráce mezi jednotlivými orgány státní správy, jejichž činnost se dotýká této problematiky.
Legalizování výnosů z trestné činnosti je velmi závažným problémem nejen v České republice, ale i v celém světě. Tyto výnosy mohou pocházet z jakékoliv trestné činnosti, při které je dosahován zisk, jako například z organizovaného zločinu v jakékoliv podobě, a dále z finanční a hospodářské kriminality.
Subjekty, které legalizují výnosy z trestné činnosti využívají především nekontrolovatelné či méně kontrolovatelné finanční transakce a dále oblasti se slabým nebo neexistujícím finančním dohledem. Využívají dále oblasti, kde často bankovní tajemství brání odhalení důležitých informací o vlastnictví jednotlivých statků. Povinné osoby podle zákona č. 61/1996 Sb. by měly být první, u nichž by měla být snaha o legalizování výnosů z trestné činnosti odhalena. Za tímto účelem byl vydán zákon proti praní špinavých peněz.
Pachatelé k zastírání původu nelegálně získaných výnosů využívají velké množství prostředků a způsobů. Stále jsou používány tradiční způsoby, jako je pašování věci přes hranice. Rovněž banky zůstávají důležitým prostředkem nakládání s nelegálními výnosy. Pachatelé používají mnoho způsobů zneužívání bankovních účtů, jako je například používání bankovních účtů, které byly založeny na základě falešných dokladů, nebo které byly založeny tzv. „bílými koňmi”. V případech bankovních účtů se v poslední době negativně projevuje technologický pokrok především v oblasti přímého bankovnictví (telefonické bankovnictví, internetbanking, mobilbanking), kde může docházet ke ztrátě kontroly nad osobou ovládající bankovní účet. Rovněž tak možnost ovládat bankovní účet z téměř libovolného místa ve světě znesnadňuje možnosti identifikace osoby disponující s účtem a místa odkud je účet ovládán. V oblasti bankovnictví jsou dále platební karty instrumentem, který je zneužíván pro legalizování výnosů z trestné činnosti.
V poslední době se lze stále častěji setkat s praním špinavých peněz prostřednictvím investování nelegálních výnosů v oblasti pojištění, cenných papírů, investičních fondů, nemovitostí a motorových vozidel. Velmi často dochází k převodům finančních prostředků do zahraničí prostřednictvím služeb WESTERN UNION, MONEYGRAMM, TRAVELEX.
Policie disponuje poznatky o tom, že jsou k praní špinavých peněz hojně využívány směnárny, které nejsou tak silně kontrolovány jako banky nebo jiné finanční instituce.
Vedle vlastního vyhledávání a dokumentování této trestné činnosti je hlavním partnerem tohoto odboru v oblasti boje proti praní peněz Finanční analytický útvar Ministerstva financí České republiky (dále jen „FAÚ”). FAÚ při své činnosti prověřuje podezřelé obchody, které mu oznamují povinné osoby (zejména finanční instituce). V případě podezření z trestné činnosti v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti podává útvaru FAÚ oznámení o podezření z trestného činu.
Povinnost oznamovat podezřelý obchod povinnými osobami jde nad rámec běžné povinnosti oznamovat trestné činy, která je dána trestním zákonem. Pojem podezřelý obchod je širší než pojem trestný čin. FAÚ má tedy při vyhodnocování oznámených případů podezřelých obchodů, tak jak to ukládá zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (tzv. zákon proti praní peněz), svou nezastupitelnou úlohu.
Od 1. 7. 2004 vstoupila v účinnost novela zákona proti praní špinavých peněz, která zejména rozšířila okruh tzv. povinných osob, tedy osob, na které dopadají povinnosti ze zákona, a které jsou povinny oznamovat podezřelé obchody FAÚ. Do této kategorie byly zařazeni auditoři, daňoví poradci, účetní, soudní exekutoři, advokáti nebo notáři. Také byla rozšířena působnost tohoto zákona na problematiku financování terorismu.
Za rok 2004 obdrželo oddělení praní peněz odboru výnosů a praní peněz od FAÚ celkem 104 oznámení o podezření ze spáchání trestného činu. Od vzniku útvaru došlo k zahájení trestního stíhání 14 osob pro legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Úkolem oddělení je provádění vlastního finančního šetření s cílem dokumentování majetkového profilu zájmových osob, zjištění výnosu z trestné činnosti a následně k přijetí účinných opatření směřujících k zajištění a odčerpání těchto majetkových hodnot. Oddělení spolupracuje především s útvary s působností na celém území ČR a dále s ohledem na své kapacitní možnosti i s dalšími útvary PČR.
V současné době se velmi často objevují případy, kdy konkrétní osoby disponují značným bohatstvím neznámého původu. Při prověřování podezřelých finančních a majetkových operací lze zadokumentovat, že konkrétní osoba disponuje bohatstvím, které neodpovídá jejím příjmům, a které nezískala z legálních zdrojů (nevydělala, nezdědila, nezískala darem, výhrou, restitucí, půjčkou atd.), přitom ovšem nelze ani zjistit, z jaké konkrétní trestné činnosti tento majetek pochází. Vyskytuje se jakási třetí kategorie majetku, pocházející z neidentifikovatelných zdrojů, kterému v praxi zkráceně říkáme „UFO-zisky”.V praxi platí, že není li predikativního trestného činu, nemůže být ani trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. Držení a manipulace s UFO-zisky je v současné době beztrestná. Takový majetek je v České republice v rámci trestního práva v současné době nezajistitelný a nezkonfiskovatelný. Je předpoklad, že takovými majetky v České republice disponují stovky lidí a jeho hodnotu lze střízlivě odhadovat v řádech desítek miliard korun. Tento stav může představovat vážné bezpečnostní riziko.
Poznámka - od 15. 3. 2003 byl na Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV vytvořen odbor výnosů a praní peněz. Tento odbor se později stal součástí „finanční policie”.
V roce 2003 prováděli pracovníci šetření celkem u 113 požadavků, kdy byl zajištěn majetek v celkové hodnotě 674 594 200 Kč.
Během roku 2004 prováděli pracovníci celkem šetření u 139 požadavků, kdy byl zajištěn majetek v celkové hodnotě 2 028 774 869,- Kč.
Objevuje se také trend, kdy finanční šetření jsou zadávána z pokynu státních zástupců a soudců, kteří v konkrétních věcech rozhodují u hlavního líčení o propadnutí majetku.
Dne 1. 1. 2004 nabyl účinnost zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, a o změně některých zákonů, který vznikl na základě našich podnětů a představuje průlom v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti tím, že upravuje způsob zajištění majetku, definuje subjekty určené k jeho správě (soud, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, soudní exekutor atd.) a způsob správy tohoto majetku. Dále řeší otázky spojené s financováním správy majetku a možnosti jeho prodeje se souhlasem nebo bez souhlasu obviněné osoby.
K zajištění plnění základních úkolů útvaru a zvýšení efektivnosti boje proti závažné hospodářské trestné činnosti přispívá nezbytná vzájemná úzká součinnost a spolupráce s Ministerstvem financí – Generálním ředitelstvím cel a Ústředním finančním ředitelstvím a FAÚ. Tuto spolupráci a součinnost umožňuje zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků., ve znění pozdějších změn a doplňků.
Policie České republiky národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen „NPC”) je specializovaný útvar policie s působností na celém území České republiky. Hlavními úkoly NPC v oblasti přímého výkonu služby jsou vyhledávání, odhalování, dokumentace a vyšetřování zejména závažné organizované drogové trestné činnosti, zabezpečování přímé policejní spolupráce v oblasti boje proti drogové trestné činnosti se zahraničními partnery, které v současné době nelze dostatečně účinně řídit a koordinovat bez adekvátní analytické práce. Z důvodu zlepšení využití potenciálu policistů byla v roce 2004 provedena rozsáhlá reorganizace centrálních výkonných součástí NPC. Menší speciálně zaměřené skupiny v rámci šesti oddělení byly zrušeny a byly vytvořeny dvě oddělení s jednoduchým klíčem dělby odpovědnosti. První oddělení se zabývá problematikou přírodních a polysyntetických drog, druhé oddělení syntetickými drogami a prekursory. Tato změna umožnila sdružení sil a prostředků, schopnost pružně reagovat na změny způsobů páchání drogové trestné činnosti organizovanými skupinami pachatelů a zaměření aktivit na nejzávažnější formy organizované drogové trestné činnosti. Organizačně se nijak nedotkla expozitur, které jsou dalšími výkonnými organizačními celky NPC od poloviny roku 2002 v teritoriích bývalých krajů (kromě hlavního města Prahy a Středočeského kraje).
NPC kromě přímého výkonu služby také participuje na tvorbě legislativních norem interního charakteru, podle možností se podílí na tvorbě legislativních norem v oblasti nových zákonů souvisejících s problematikou OPL, výraznou aktivitu vyvíjí rovněž v rámci spolupráce s rezortními i mimorezortními subjekty při realizaci protidrogové politiky státu. Jedním ze základních úkolů je i systematické vzdělávání policistů v policejních školách, podíl na vzdělávání příslušníků dalších ozbrojených sborů, zejména Vězeňské služby a obecních policií a spolupráce s odbornou veřejností. Tuto oblast činnosti v rámci NPC zastřešuje skupina metodiky a prevence, která také reprezentuje a zastupuje Národní protidrogovou centrálu v rezortu MV i na veřejnosti prostřednictvím lektorské, vzdělávací, metodické a publikační činnosti. Skupina zajišťuje informační servis v oblasti drogové problematiky, vydává již 10. rokem periodikum „Bulletin NPC” a působí i v programech primární prevence. Ve spolupráci s preventivně informační skupinou OŘ PČR České Budějovice a Pedagogicko - psychologickou poradnou České Budějovice garantuje již 3. ročník komplexního programu prevence sociálně patologických jevů na základních školách - Malou policejní akademii. V roce 2004 získal tento program akreditaci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Situaci v oblasti zneužívání nelegálních návykových látek a drogové kriminality na území České republiky v roce 2004 lze na základě informací získaných pracovníky NPC charakterizovat následujícími skutečnostmi:
Hlavní postavení na území ČR v obchodu s heroinem si trvale udržuje komunita etnických Albánců. Dochází však k výraznějšímu propojení s osobami z Bulharska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Albánie a Turecka, a to zejména v souvislosti s využíváním kurýrních cest. Pro Kosovoalbánce obchodující s OPL není již výchozí drogou pouze heroin, ale dochází i k propojenosti na domácí výrobce metamfetaminu, zapojují se také do obchodu s kokainem. V rámci vnitřní distribuce heroinu dochází k propojení s Araby, Vietnamci a osobami romského původu.
U kokainu je zaznamenán stoupající trend k zasílání většího počtu menších zásilek z Jižní Ameriky, nejrozšířenějším způsobem se opět stává jeho dovoz do ČR v trávicím traktu. Postupně vzrůstá obliba této drogy v širším okruhu uživatelů a lze očekávat, že poptávka po něm časem působí snížení jeho pouliční ceny a nárůst uživatelů.
Nadále vzrůstá počet zjišťovaných případů tzv. hydroponického pěstování marihuany, a to nejen v malých, domácích pěstírnách, ale především ve velkých, uzavřených, izolovaných prostorách, schopných produkovat řádově tisíce rostlin několikrát ročně. Při tomto způsobu nelegální výroby konopných drog je používáno dovážených hydroponních roztoků a jediným cílem je zvyšování obsahu účinné látky – THC ve výsledném produktu.
Metamfetamin (pervitin) patří nadále v ČR mezi nejvyhledávanější nelegální drogu. V souvislosti s nedostatkem prekurzoru efedrinu, způsobeným mimo jiné i ukončením jeho výroby v závodě ICN Roztoky u Prahy, byla na nelegálním trhu v ČR zaznamenána v roce 2004 zvýšená výroba metamfetaminu z volně prodejných léčiv, která efedrin v různé formě obsahují - MODAFENU, PARALENU PLUS a NUROFENU STOP GRIP. Metamfetamin (pervitin), distribuovaný v ČR, je často ředěn látkou Piracetam, kterou obsahuje volně prodejný lék KALICOR a jejíž přítomnost v droze nebývá pro srovnatelnost fyziologických vlastností i účinků s metamfetaminem běžným uživatelem vůbec zaznamenána. Do oblasti výroby a následné distribuce metamfetaminu a efedrinu jsou plně zapojeny zahraniční organizované skupiny, a to zejména ze zemí bývalého SSSR a Jugoslávie. Tyto skupiny zajišťují dodávky efedrinu ze zahraničí, využívána je i tzv. „Balkánská cesta“.
Stále masivněji stoupá distribuce a užívání tablet XTC (extáze), zvyšuje se škála log, barevnosti, klesá množství účinné látky v tabletách při současném výskytu jiných mnohdy nebezpečných látek a jako hlavní zdroj tablet XTC přetrvává Nizozemí, v druhé řadě i Belgie a Polsko, v ČR se do distribuce XTC významně zapojují občané státu Izrael. Jako účinná látka převažuje MDMA bez příměsí, objevily se však i případy užití jiných látek, deklarovaných jako MDMA (např. nebezpečné látky DOB).
Na území hlavního města Prahy jsou z hlediska nedovolené distribuce a zneužívání drog nejvíce zatíženými oblastmi centrum města a sídlištní lokality. K nejvíce zneužívaným drogám v Praze patří metamfetamin, dále heroin a marihuana. Snižuje se věkový průměr konzumentů a řada z nich si finanční prostředky na nákup OPL opatřuje majetkovou trestnou činností, zejména krádežemi v obchodech a vloupáním do motorových vozidel. Roste i spotřeba drog mládeží na tzv. taneční scéně, zejména užívání extáze.
Do Středočeského kraje se přesouvá z hlavního města řada tzv. vařičů – výrobců metamfetaminu, kteří si pronajímají opuštěné objekty, usedlosti, chaty v chatových oblastech apod. Zejména v oblastech přiléhajících k hlavnímu městu je však drogová scéna prakticky propojena s Prahou a obdobná je i skladba užívaných nelegálních drog – marihuana, metamfetamin a v oblasti okresů Praha-východ, Kolín, Nymburk a Mladá Boleslav i heroin.
V rámci Jihočeského kraje byly v roce 2004 zaznamenány mírné změny v oblibě jednotlivých druhů OPL, ale i v aktivnějším zapojení některých cizích státních příslušníků do drogové trestné činnosti. Nadále je v regionu nejvíce zneužívána droga metamfetamin (pervitin), který je dovážen převážně ze severu Čech. U heroinu dochází k útlumu zneužívání této drogy uživateli a jejich přechod na přípravky k substituční léčbě drogové závislosti na heroinu (Metadon, Subutex).
Nejvíce zneužívanou drogou v Plzeňském a Karlovarském kraji je metamfetamin (pervitin), konopné produkty, extáze a v poslední době opět ve větším měřítku heroin. Region je vzhledem ke geografické poloze využíván pro vývoz metamfetaminu do SRN, dochází k zapojení organizovaných skupin zejména osob z bývalé Jugoslávie a Ukrajiny do jeho výroby a k následné distribuci osobami z řad romského etnika. Významný podíl na distribuci OPL zde mají i Vietnamci.
Obdobně i v Ústeckém a Libereckém kraji patří mezi nejvíce zneužívané drogy metamfetamin (pervitin) a konopné produkty, stoupající trend má. zejména na Liberecku, čichání těkavých látek. Pachatelé zvlášť závažné a organizované kriminality zvyšují konspirativní a bezpečnostní opatření ke svým osobám i k zásilkám většího množství OPL, zvýšila se jejich agresivita, častým jevem je vymáhání „dluhů”. Drogová trestná činnost je zde velmi úzce propojena s další trestnou činností, související např. s prostitucí a s násilnou kriminalitou.
V rámci Královéhradeckého a Pardubického kraje je stále nejvíce zneužívanou a oblíbenou drogou metamfetamin a hydroponicky vypěstovaná marihuana. U metamfetaminu se zpravidla jedná o tzv. domácí výrobu této látky, kdy osoba výrobce je zároveň i distributorem nebo má kolem sebe skupinu osob, která produkt zředí a provádí jeho další distribuci. Na trhu se pak objevuje velmi nekvalitní metamfetamin, v poslední době je však zaznamenáván dovoz této psychotropní látky z regionu Ústí nad Labem, kdy vzorky obsahují asi 80 % metamfetaminové báze. Velmi snadno dostupnou drogou mezi mladými lidmi se v regionu stala extáze, kterou lze koupit na tanečních párty, ale rozšířena je i v běžné pouliční distribuci.
V regionu krajů Jihomoravského, Zlínského a Vysočiny patří k nejproblémovějším skupinám pachatelů kosovští Albánci a Ukrajinci, kteří zejména ve spojení s českým kriminálním podsvětím neustále zkvalitňují formy páchání trestné činnosti a narůstá i jejich brutalita. Osoby z bývalé SFRJ se zabývají organizováním obchodu s heroinem v ČR i mimo toto území, v Brně se na ně napojují Vietnamci. Kromě heroinu patří v regionu mezi nejvíce užívané OPL extáze, a to zejména na tzv. techno a house party, pořádaných v Boby centru a Výstavištích v Brně, metamfetamin a v poslední době i kokain.
V Olomouckém a Moravskoslezském kraji dochází ke zneužívání prakticky všech druhů drog, velmi rozšířeno je zneužívání těkavých látek a experimentování s některými legálními stimulačními přípravky. Nejčastěji zneužívanou OPL je metamfetamin, vyráběný z dostupných léčiv, ale i z nelegálně dováženého efedrinu, dále marihuana, pěstovaná v odlehlých místech a zpravidla tzv. hydroponním způsobem. Velký počet osob však zneužívá i heroin (vietnamské a romské etnikum) a syntetické drogy – extázi.
Policie ČR dlouhodobě usiluje o to stát se respektovanou a kvalifikovanou službou veřejnosti. K naplnění tohoto cíle byl za přispění Evropské unie zaveden do České policie moderní nástroj řízení známý celosvětově pod názvem „Model Excellence EFQM”. Pod zkratkou EFQM se skrývá Evropská nadace pro řízení kvality – European Foundation for Quality Management.
Podstatou Modelu je opakované „snímkování” jednotlivých složek Policie ČR z devíti různých hledisek, které pojmenovávají jak silné, tak slabé stránky fungování Policie ČR. Velmi důležitá je přitom skutečnost, že hledisko spokojenosti občanů s prací policie má největší váhu. Své silné stránky si poté daná organizace snaží udržet a současně usiluje o zlepšení tam, kde je k tomu prostor a podmínky. Po určitém čase se „snímkování” opakuje, měří se dosažené výsledky a znovu se identifikují silné stránky a možnosti dalšího zlepšování kvality poskytovaných služeb. Tento stále se opakující proces ve svém důsledku vede policejní sbor k výrazné orientaci na potřeby a přání široké veřejnosti. Aplikace Modelu Excellence v Policii ČR povede, tak jako např. v Holandsku a Velké Británii, ke zvyšování spokojenosti občanů s prací Policie ČR.
V roce 2004 byl proveden první průzkum spokojenosti 6 500 občanů s různými stránkami policejní práce a vypracována první sebehodnotící zpráva Policie ČR, popisující aktuální silné stránky a příležitosti pro zlepšení.
Zavedení modelu Excellence EFQM do Policie České republiky má pro občany a zejména pro Policii ČR, bez nadsázky, historický význam. Policejní práce přestává být chápána jako služba pro stát a začíná být definována jako služba pro občany. Hlavním cílem tohoto přístupu je poskytování profesionálních, přátelských a vstřícných služeb občanům na všech úrovních kontaktu policie s veřejností, především však v oblasti každodenního života občanské veřejnosti (teritorium základních útvarů).
Na základě výsledků prvního cyklu sebehodnocení EFQM zpracovaného v roce 2004 policejní prezident genpor. JUDr. Jiří Kolář stanovil pět nových priorit, v jejichž rámci existují příležitosti ke zlepšení:
Příští sebehodnocení všech útvarů PČR (zjištění dosažených výsledků a stanovení nových priorit) proběhne v souladu s rozkazem policejního prezidenta v roce 2007.
Odbor mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezidia (dále jen „OMPS”) je koordinačním pracovištěm Policejního prezidia, zajišťujícím komplexní mezinárodní policejní spolupráci Policie ČR se zahraničím na základě bilaterálních a multilaterálních smluv.
Činnost OMPS je možno rozdělit do několika základních oblastí:
Mezinárodní policejní spolupráce, spočívající ve výměně kriminálně policejních informací v rámci organizace Interpol, patří objemově mezi nejvýznamnější činnosti OMPS. Za období roku 2004 bylo prostřednictvím oddělení Interpol předáno celkově 103 250 dožádání (z toho 61 214 přijatých ze zahraničí a 42 036 odeslaných z ČR do zahraničí). Největší objem agendy i nadále tvoří oblast pátrání po osobách a věcech. Na základě požadavků zahraničních justičních orgánů, zaslaných na Interpol Praha bylo v roce 2004 vyhlášeno do pátrání na území ČR za účelem zadržení celkem 3 317 osob. Zadrženo a do dožadujících zemí následně extradováno bylo celkem 38 hledaných osob (což představuje 23 % nárůst oproti roku 2003). Za stejné období bylo na základě žádostí o mezinárodní pátrání po hledaných osobách zaslaných cestou Národní ústředny Interpol Praha do zahraničí zadrženo celkem 68 osob (58 % nárůst oproti roku 2003), z nichž bylo do ČR dosud vydáno 32 hledaných osob.
V oblasti pátrání po pohřešovaných osobách bylo cestou Interpolu v zahraničí vypátráno celkem 11 pohřešovaných osob (což přestavuje 57 % nárůst oproti roku 2003) a na území ČR se za období roku 2004 podařilo vypátrat celkem 13 osob (což představuje pokles o 24 % oproti roku 2003), které byly pohřešovány v zahraničí. Cestou Národní ústředny Interpol bylo v ČR v roce 2004 vyhlášeno pátrání po 244 pohřešovaných osobách a 175 pátrání po pobytu osob.
V roce 2004 bylo cestou Národní ústředny Interpol předáno celkem 11 607 požadavků na prověrky k odcizeným a zajištěným motorovým vozidlům, včetně žádostí o pátrání po odcizených vozidlech. Díky spolupráci realizované cestou Interpolu se v ČR podařilo vypátrat 38 motorových vozidel odcizených či zpronevěřených v zahraničí. Za toto období bylo v zahraničí vypátráno-lokalizováno celkově 146 motorových vozidel, která byla odcizena na území ČR .
Dále pokračuje rozvoj nového komunikačního systému Interpolu, který je postaven na progresivní webovské technologii. Přechod k novému způsobu komunikace mezi členskými zeměmi byl zahájen na přelomu let 2002 a 2003. Nový mezinárodní komunikační systém Interpolu, pojmenovaný „I-24/7“, skýtá obecně lepší možnosti s ohledem na rychlejší a kvalitnější přenos dat, zejména pak obrazových informací. Dále umožňuje přímý (on line) přístup k databázím Generálního sekretariátu Interpolu ve francouzském Lyonu, který bude výhledově poskytnut vybraným útvarům Policie ČR. V roce 2004 bylo v rámci boje proti mezinárodnímu terorismu rozhodnuto o předání databáze odcizených či ztracených cestovních dokladů Generálnímu sekretariátu. V současné době se projednávají technické podmínky tohoto předání.
Mimo výše dotčené oblasti plní Národní ústředna Interpol Praha i další úkoly, které souvisí s oblastí jak organizované trestné činnosti, tak i obecné kriminality, zejména pak na úseku „převaděčství”, ekonomické kriminality, terorismu, vražd, obchodu s uměleckými předměty atd.
K nejvýznamnějším partnerům z hlediska objemu vyměňovaných informací patří ústředny Interpolu v SRN, Ukrajině, Rakousku, Slovensku, Rusku, Itálii, Belgii a v Polsku. Mimo těchto nejvýznamnějších ústředen využívá Interpol Praha pro spolupráci v policejní oblasti i styčných důstojníků Policie České republiky, kteří jsou etablováni v Moskvě, Kyjevě a Bratislavě. Národní ústředna Interpol Praha rovněž spolupracuje se styčnými důstojníky zahraničních policejních zborů, kteří jsou kompetentní k policejní spolupráci sČR.
1) V roce 2004 bylo v rámci přípravy Příručky k přeshraniční policejní spolupráci v příhraničních oblastech na základě Smlouvy mezi SRN a ČR o spolupráci policejních orgánů a orgánů ochrany hranic v příhraničních oblastech ze dne 19. září 2000 přistoupeno k těmto krokům:
Začátkem prosince 2004 se v Drážďanech na Zemském kriminálním úřadu Sasko konalo za přítomnosti pracovníků PP Chemnitz, PP Drážďany, ÚSKPV PP ČR a hostitelského úřadu školení k obsahu příručky k dohodě o policejní spolupráci v příhraničních oblastech a o právní pomoci ve věcech trestních.
Byla provedena prezentace samotné příručky, vytvořené za účasti všech policejních subjektů SRN, kteří jsou příslušní dotčené dohody o policejní spolupráci provádět. Při probíhající diskusi obě strany souhlasně učinily následující závěry:
2) 27. ledna 2004 byla podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a při ochraně státních hranic a dne 24. února 2005 vstoupila v platnost.
3) Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 je po 7. kole expertních jednání o návrhu smlouvy, které proběhlo v roce 2004. Koncem ledna 2005 byl návrh smlouvy rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení. Po jeho vypořádání pozve rakouská strana českou stranu na jednání ke komparaci textu, jednání proběhne ve Vídni.
4) Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a o spolupráci v příhraničních oblastech je po 4. kole expertních jednání o návrhu smlouvy, které proběhlo v roce 2004. Nyní se připravuje rozeslání návrhu smlouvy do mezirezortního připomínkového řízení. Po jeho vypořádání bude dojednán s polskou stranou termín jednání o komparaci textu.
Skupina pro Evropskou unii a Schengen je koordinačním místem pro činnosti související s členstvím v Evropské unii a přípravou Policie ČR na vstup ČR do schengenského prostoru, plní úkoly vyplývající z integrace ČR do EU a úkoly dle pokynů vedoucích pracovníků OMPS a vedení Policie ČR.
Skupina průběžně shromažďuje a vyhodnocuje plnění úkolů k zajištění přebírání schengenského acquis do podmínek Policie České republiky, tak jak byly uloženy rozkazy policejního prezidenta č. 90 a 144 z roku 2002.
Skupina proEU a Schengen je rovněž centrálním koordinačním místem pro vysílání zástupců Policie ČR do struktur Rady Evropské unie. Zástupci Policie ČR se pravidelně účastní zasedání 17 pracovních skupin Rady Evropské unie pro oblast spravedlnosti a vnitra. Zástupci OMPS se účastní zasedání pracovních skupin SIS/SIRENE, Policejní spolupráce a Hodnocení Schengenu.
V neposlední řadě se zde připravují podklady pro zasedání Rady JHA (Spravedlnost a vnitřní věci), COREPER (Výbor stálých zástupců) a CATS (Výbor ustavený dle čl. 36).
V rámci přípravy na vstup do EU a Schengenu a z toho vyplývajících úkolů byla ve spolupráci s odborem systémového řízení a informatiky spuštěna databáze právních předpisů orgánů Evropské unie a zpráv ze zahraničních služebních cest, která by měla usnadnit orientaci v právních předpisech, týkajících se Policie ČR.
Národní centrála SIRENE se pravidelně účastní všech jednání pracovní skupiny Rady EU SIS/SIRENE. Od března 2004 pracuje na Stálém zastoupení ČR v Bruselu na úseku justice a vnitřních věcí bývalý pracovník kanceláře SIRENE. Pracovníci SIRENE podnikly v uplynulém roce několik studijních cest. Jednalo se o návštěvu národních centrál SIRENE ve Francii, Rakousku a Belgii, dále pak školení operátorů SIRENE v Nizozemsku. Pracovníci SIRENE se až do ukončení projektu Phare 2002 účastnili řady pořádaných seminářů, workshopů a školení, při kterých načerpali, zejména ze strany německých twinnerů, cenné zkušenosti a poznatky. Dálese vybraní pracovníci SIRENE účastnili twinning light projektu o činnosti Evropského policejního úřadu (EUROPOL), pořádaného společně s dánskou stranou.
V oblasti příprav na budování národního řešení SIS lze kladně hodnotit fakt, že se zintenzivnila činnost pracovní skupiny pro harmonizaci policejních informačních systémů a od září 2004 probíhají pravidelná jednání jednou za dva týdny. S tím souvisí i důkladné studium a vytvoření pracovního překladu dokumentu Data Dictionary SIS II, na kterém SIRENE spolupracuje s OSŘI PP ČR. K těmto aktivitám patří i skutečnost, že v druhé polovině roku 2004 proběhla základní jednáníse všemi rozhodnými mimoresortními partnery ohledně zajištění procedur pro předávání údajů k objektům, které budou zadávány do SIS II. Jednání s těmito partnery budou pokračovat.
V souvislosti s dlouho očekávaným a opakovaně odkládaným přijetím právní úpravy týkající se implementace rámcového rozhodnutí Rady EU o evropském zatýkacím rozkazu (viz novela trestního řádu zák. č. 539/2004 Sb.), proběhly potřebné konzultace s pracovníky MSp ČR, NSZČR a ÚSKPV, rovněž byly provedeny přípravné práce, pokud jde o úpravu principů pátrání po osobách a úpravu policejního pátracího systému PATROS.
Dále byl v podzimních měsících roku 2004 proveden výběr personálu SIRENE pro účely zajištění agendy evropského zatýkacího rozkazu v ČR a další výstavby kanceláře SIRENE v ČR. Ke dni 1. listopadu 2004 byly provedeny příslušné personální (přidělení 12SPM) a organizační (změna názvu na Národní centrálu SIRENE v organizační struktuře OMPS PPČR) změny a bylo zahájeno vyřizování agendy EZR vČR a zároveň zaškolování nového personálu SIRENE v této problematice.
K ostatním aktivitám, které v roce 2004 zajišťovali pracovníci SIRENE, patří organizace a realizace školení určených pracovníků správ krajů Policie ČR k schengenské problematice, přihlášení se k projektu spolupráce v rámci Evropského hospodářského prostoru a také podepsání smlouvy o dílo s externí firmou týkající se výstavby softwarového řešení toku dat (SIRES) v rámci Národní centrály SIRENE s termínem dodání do dubna 2005.
Národní jednotka Europolu (NJE) je samostatným pracovištěm, začleněným v rámci OMPS, které bylo zřízeno na základě operativní smlouvy České republiky s Europolem jako kontaktní místo pro mezinárodní výměnu informací charakteru kriminálního zpravodajství. NJE zajišťuje komunikaci odpovědných českých orgánů s Evropským policejním úřadem (Europol) cestou styčného důstojníka, který je u Europolu dislokován od 15. září 2002. K zajištění funkčnosti styčné kanceláře v nepřetržitém provozu, zejména po dobu zastupování styčného důstojníka v případě jeho nepřítomnosti, byl v roce 2004 určen tzv. alternující styčný důstojník, proveden jeho zácvik a byl vyslán na nezbytnou dobu k výkonu pracovní činnosti do centrály Europolu v Haagu.
Na základě výsledků výběrového řízení, proběhlého na podzim 2004, byl rovněž vybrán druhý řádný styčný důstojník. Termín jeho vyslání do Europolu po absolvování nezbytné předvýjezdové přípravy byl stanoven na 1.března 2005. Oproti roku 2003 byl v roce 2004 zaznamenán výrazný nárůst frekvence výměny informací, zejména po 1. září 2004, kdy se ČR přistoupila k Europolu jako plnoprávný člen. V návaznosti na uvedené skutečnosti došlo k navýšení počtu systemizovaných pracovních míst na NJE na celkový počet 16 a k změně vnitřní organizační struktury. Personální doplňování stavů nebylo dosud plně ukončeno. Kooperující útvary Policie ČR se v roce 2004 taktéž výrazněji zapojovaly doprojektů Europolu, zejména analytických pracovních souborů (AWF), než v období předchozím. V současné době aktivně přispívají celkem do 13 otevřených AWF.
Mezi nejčastější partnery pracoviště Národní jednotky Europolu v zahraničí, obdobně jako v minulých letech, patří Německo a Nizozemsko; v ČR jsou to pak zejména Národní protidrogová centrála SKPV a Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV - odbor padělání, odbor obchodu s lidmi a odbor terorismu a extremismu.
V roce 2004 Policie ČR zajišťovala účast policistů v zahraničních misích, a to v oblasti výběru vhodných kandidátů, přípravy a přezkoušení ve spolupráci se zkušební komisí OSN a výcvikovými středisky Armády ČR.
Byla průběžně zajišťována účast českých policistů ve stávajících misích EU – v Bosně a Hercegovině (5 policistů) a Makedonii (4 policisté). Služba v těchto misích probíhá beze zbraně, zaměřená především na monitorování činnosti místních policejních sborů. V misi OSN v Kosovu, kde policisté vykonávají se zbraní klasickou policejní práci, se během roku počet policistů měnil, průměrně zde působilo 12policistů. Dále je potřeba zmínit působení příslušníků útvaru rychlého nasazení v Iráku, kde se podíleli na ochraně osob a objektů zastupitelského úřadu ČR. Jejich počet byl udržován na 18 osobách.
Nově byli vysláni 3 policisté do policejní mise OSN v Libérii, kde plní funkce související se vznikem místního policejního sboru. Dvě skupiny po 10 policistech se střídají po šesti měsících vevýcvikovém středisku irácké policie v Jordánsku, kde působí jako instruktoři.
Od počátku roku 2004 působili v zahraničí 3 styční důstojníci: 2 při velvyslanectvích České republiky (Moskva, Bratislava) a jeden při Evropském policejním úřadu (Europol) v Haagu. V září 2004 byl vyslán třetí styčný důstojník k ZÚ ČR v Kyjevě.
V roce 2004 se skupina krizového řízení a bezpečnostní ochrany objektů (dále jen „SKRBOO”) Policejního prezidia ČR podílela v oblasti krizového řízení na vypracování NMV č. 13/2004 k zajištění plnění úkolů za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu a připravenosti na jejich řešení. Následně vypracovala ZP PP č. 121/2004, kterým se stanoví postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi a rozpracování krizového plánu Ministerstva vnitra.
V rámci spolupráce s GŘ HZS ČR v Integrovaném záchranném systému byla zpracována typová činnost v případě použití radiologické zbraně. Uvedená typová činnost byla v průběhu roku 2004 projednána ve výboru pro Civilní a nouzové plánování a schválena ministrem vnitra. GŘ HZS ČR připravuje další typové činnosti, které budou zpracovány ve spolupráci s Policií ČR.
Pracovníci SKŘBOO podíleli na přípravě a provedení mezinárodního taktického cvičení základních složek IZS organizovaného GŘ HZS MV v součinnosti s orgány státní správy „BESKYDY 2004”. Dále se zúčastnili přípravy a provedení mezinárodního cvičení orgánů krizového řízení NATO „CMX 2004” a za řízení orgánů EU cvičení „CME 2004”.
V rámci resortu MV se zúčastnili zástupci skupiny na přípravě a provedení cvičení „MIGRACE 2004”.
V rámci mezinárodní spolupráce se Slovenskou republikou byly zahájeny přípravné práce na mezinárodní cvičení „HRANICA 2004”, které se uskutečnilo v listopadu 2004.
V roce 2004 se pracovníci SKŘBOO podíleli na zpracování materiálu „Seznam opatření pro národní systém reakce na krize”, který byl rozpracováván na základě procesu přijetí nových opatření v souvislosti se schvalováním systému NATO reakce na krize (NCRS).
V rámci obranného plánování byly zahájeny práce na přípravě dokumentu „Plán operační přípravy státního území ČR” jako jednoho z dokumentu Plánu obrany státu.
V oblasti vzdělávání nadále pokračují kurzy krizového řízení připravované ve spolupráci s Institutem ochrany obyvatelstva GŘ HZS ČR. Byl vytvořen profil absolventa pro potřebu vzdělávání v oblasti krizového řízení k řídící úrovni PČR okresní, obvodní a městské ředitelství a PČR obvodní a místní oddělení.
V oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy se zdejší pracoviště podílelo na vypracování Koncepce hospodářských opatření v resortu Ministerstva vnitra.
Na základě úkolu vyplývajícího z Národního akčního plánu boje proti terorismu se zástupci PČR podíleli na činnosti mezirezortní pracovní skupiny k definování projektové základní hrozby pro jaderné zařízení a přepravu jaderných materiálů.
Prioritou pro rok 2004 bylo vzhledem ke snížení počtu podnětů vyhledávání případů tr. činnosti vlastním dohledáním policejními orgány v jednotlivých archivech. Dalším důležitým úkolem bylo rozšíření přednáškové činnosti na školy všech stupňů a oslovení široké veřejnosti. Souběžně s těmito prioritami byla prohloubena mezinárodní spolupráce s obdobnými organizacemi v zahraničí, jak v rovině dohledávání a výměny poznatků, tak ve společné přednáškové činnosti, přípravě výstav, seminářů a konferencí. V uplynulém roce se úřad také zaměřil na zveřejňování informací prostřednictvím internetu.
V ÚDV probíhalo trestní stíhání v 93 případech, z toho převedeno do roku 2004 bylo 9 případů a zahájeno trestní stíhání bylo ve 2 nových případech. Ukončeno bylo 5 spisů a 6 jich zůstává neukončeno. Průměrná doba vyšetřování trestních věcí činila 16,6 měsíce (v roce 2003 činila 44 měsíců, 32,2 měsíce v roce 2002 a v roce 2001 činila tato doba 24,6 měsíce).
Celkem bylo za dobu existence ÚDV zahájeno trestní stíhání sdělením obvinění 187 osobám. ÚDV podal na příslušná Státní zastupitelství celkem 109 Návrhů na podání obžaloby. Na základě těchto podaných NPO bylo obžalováno a stanulo před soudem 87 osob a pravomocně rozhodnuto soudem 73 (nepodmíněně odsouzeno 6 osob, podmíněně 19 osob, 17 osob bylo zproštěno obžaloby. V celkem 31 případech soud trestní stíhání zastavil, převážně z důvodu promlčení. Jednalo se především o trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele, vlastizrady, těžké újmy na zdraví, útisku, porušování povinností strážní služby atd.
Celkem bylo prověřováno 1 372 věcí, v roce 2004 bylo evidováno 131 nových věcí, ukončeno bylo 100 věcí a zbývá ukončit 201 věcí; průměrná doba prověřování věcí byla 20 měsíců.
Úsek dokumentace se zaměřuje zejména na shromažďování a analýzu dokumentů, souvisejících s protiprávností komunistického režimu a odporu proti němu. Získané materiály jsou využívány k publikačním výstupům (knihy, noviny, časopisy, rozhlas a televize), přednáškám a pořádání výstav.
Byly vydány následující publikace:
Připravovaly se sborníky věnované problematice 50. let, katolické církve, monotématické sešity o smrti Jana Masaryka a dále o pohraniční stráži se seznamem zastřelených na státních hranicích. Připravovala se rovněž reedice seznamu popravených. Veškeré publikace ÚDV jsou přednostně zasílány veřejným knihovnám, středním a vysokým školám, institucím a státním organizacím.
Pokračovala přednášková činnost zaměřená na problematiku vyrovnávání se s komunistickou minulostí (celkově více než 100), např. na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, Fakultě humanitních studií Univerzity Pardubice, ARC Kolín, VOŠP Praha, FPE ZČU Plzeň, VŠE, gymnáziu Domažlice atd.; k této problematice také probíhala lektorská činnost pedagogických pracovníků středních škol ve spolupráci s pedagogickými centry (např. s Pedagogickým centrem Plzeň, Pedagogickým centrem Ostrava); ÚDV se také podílel na výstavě „Český a slovenský exil ve 20. století”.
Celkem bylo zdokumentováno 234 případů, v roce 2004 bylo 14 nových věcí; ukončeno bylo 5 věcí, k 31. 12. 2004 zůstává neukončeno 89 spisů.
ÚDV zveřejňuje své informace na internetových stránkách v 6 jazykových mutacích. V loňském roce byl opět zaznamenán významný nárůst počtu návštěv na těchto stránkách – 115 000 (v roce 2003 jich bylo 43 500, v roce 2002 celkem 22 682). Dále se úřad soustřeďuje na mezinárodní spolupráci – má kontakty s obdobnými institucemi ve SRN, Polsku a Slovensku. Za nejvýznamnější považujeme návštěvu paní Marianne Birthler, Spolkového zmocněnce pro podklady Stasi. Významná byla účast zástupců ÚDV na mezinárodní konferenci v listopadu 2004 ve Wroclavi („Češi – Slováci – Poláci. Mezi vynuceným přátelstvím a skutečnou solidaritou”); pracovní cesty se uskutečnily např. do SRN a Slovenska, na dobré úrovni pokračuje spolupráce s USA a Francií. Pro sdělovací prostředky, domácí i zahraniční, uskutečnil ÚDV 200 výstupů; byl rovněž vydán propagační materiál prezentující činnosti úřadu.
V roce 2004 byly zpracovány následující návrhy vyhlášek:
V oblasti ochrany obyvatelstva před mimořádnými událostmi se Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „HZS ČR”) podílel na předložení materiálů pro projednávání ve vládě, které vláda přijala následujícími usneseními:
Oblast vzdělávání v rámci HZS ČR byla v roce 2004 směrována k harmonizaci interních předpisů HZS ČR s požadavky a navazujícími skutečnostmi dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti bylo nutné vytvořit základní předpoklady k zajištění profesní úrovně příslušníků HZS ČR pro výkon služby na úseku požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva tak, aby bylo možné vytvořit odpovídající podmínky pro zajištění vzájemné prostupnosti příslušníků v jednotlivých bezpečnostních sborech. Prvním důležitým krokem v této oblasti bylo vytvoření Vstupní přípravy příslušníků HZS ČR (dále jen „VPP”) pro nově přijaté příslušníky HZS ČR. Tato VPP plně nahrazuje dosud platné nástupní kurzy a ve svém obsahu rozšiřuje sumu znalostí a dovedností, které musí příslušník HZS ČR znát a ovládat. Nová VPP umožní příslušníkům poznat celou oblast činnosti HZS ČR, tedy nejen oblast IZS a výkonu služby, ale také prevenci, ochranu obyvatelstva a krizové řízení.
V průběhu roku 2004 byl MV-generálním ředitelstvím HZS ČR zorganizován
a zajištěn celý cyklus školení „Minimum o EU”, určený pro řídící funkcionáře jednotlivých organizačních složek HZS ČR.
Prioritami HZS ČR byly především aktivity v rámci EU, NATO a regionální spolupráce se sousedními zeměmi. Dále byl položen důraz na spolupráci s vyspělými zeměmi, jako například s Francií. Vstup ČR do EU se dotkl také aktivit HZS ČR. V rámci Strukturálních fondů a Iniciativ EU proběhla jednání se všemi zainteresovanými subjekty a byly započaty přípravné práce. Bylo stanoveno 7 priorit MV a IZS ČR a navržena změna nevyhovujícího stávajícího způsobu financování. Dále bylo vytipováno 42 projektů v úhrnné hodnotě 350 mil. Kč, z nichž budou vybrány 4 pilotní projekty, které budou řešeny ještě v tomto roce.
HZS ČR se v roce 2004 rovněž opětovně zapojil do činnosti Mezinárodního technického výboru pro prevenci a hašení požárů (CTIF).
V roce 2004 i nadále pokračovala pravidelná spolupráce jednotlivých mluvčích HZS ČR s elektronickými a tištěnými médii, ať se to týká informací o aktuálních zásazích jednotek HZS ČR nebo činnosti v oblasti požární prevence a ochrany obyvatelstva.
U každého ze 14 HZS krajů již byla zřízena funkce tiskového mluvčího. Téměř všechny HZS krajů také zprovoznily své webové stránky, na kterých pravidelně uveřejňují čerstvé informace. Významným počinem v mediální oblasti je zahájení vydávání odborného časopisu požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva „112”.
Hasičský záchranný sbor ČR v roce 2004 rovněž pořádal četné propagační akce na veřejnosti a v rámci preventivně výchovné činnosti např. pracovníci HZS ČR navštěvovali školy. V roce 2004 započaly rovněž práce na přípravě stálé expozice HZS ČR v Muzeu Policie v Praze.
V oblasti styku s veřejností došlo v roce 2004 k drobným organizačním změnám. Bylo zrušeno oddělení styku s veřejností MV-generálního ředitelství HZS ČR. Aktivity v oblasti styku s veřejností a prezentace HZS ČR na veřejnosti jsou nadále vyvíjeny v rámci organizačního oddělení GŘ HZS ČR a pracovištěm časopisu 112.
Požární prevenci významně ovlivňuje oblast výkonu státního požárního dozoru dle § 31 zákona č. 133/1985 Sb., o požárních ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska komplexního přístupu k řešení tak závažných problémů jako je předcházení a likvidace požárů a následné nalezení příčin vzniku požárů podporuje MV řešení aktuálních problémů v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů, v oblasti požární techniky a provádění kontrol dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, zejména pak s plánovaným zaměřením na určitou oblast činností a formou mimořádných kontrol v době provozu (i v nočních hodinách a o sobotách a nedělích). Velmi důležitou oblast aktivity HZS ČR představuje rovněž schvalování posouzení požárního nebezpečí a také úkony související s požární ochranou staveb - stavební prevencí.
Součástí výkonu stavební prevence je ověřování, zda byly dodrženy podmínky pro požární bezpečnost staveb. Orgány státního požárního dozoru vydaly roce 2004 celkem 64 803 stanovisek v oblasti stavební prevence, účastnily se 7 726 územních a stavebních řízení a 33 510 kolaudací.
V roce 2004 příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen HZS ČR) provedli celou řadu kontrolních akcí v oblasti dodržování povinností na úseku požární ochrany a kontrol úkrytového fondu. Rok 2004 navázal na trend let předešlých a počet kontrol se proti minulosti opět zvýšil. Orgány státního požárního dozoru v loňském roce provedly celkem 13 081 kontrolních akcí (v roce 2003 jich bylo 11 500) a v oblasti stálého úkrytového fondu bylo provedeno celkem 1 468 kontrolních akcí (1 500 v roce 2003).
Kromě předem plánovaných komplexních a tematických kontrol se v roce 2004 uskutečnilo i několik mimořádných kontrolních akcí zaměřených na dodržování povinností na úseku požární ochrany. Například v únoru 2004 kontrolovali příslušníci HZS ČR za asistence Policie ČR provozovatele autobazarů. V rámci 985 uskutečněných kontrol bylo zjištěno celkem 2 989 závad, pouze v 128 případech se kontroly obešly bez pochybení.
Ve spolupráci s celníky pak příslušníci HZS ČR uskutečnili v průběhu října a listopadu 2004 společné kontrolní akce v tržnicích. Orgány státního požárního dozoru při této příležitosti zkontrolovaly 17 provozovatelů tržnic, u kterých bylo zjištěno celkem 56 závad. V případě samotných stánkových prodejců pak bylo objeveno celkem 129 závad. Tržnice vykázaly závady vztahující se zejména k přístupovým a únikovým komunikacím, hasicím přístrojům a k bezpečnosti při provozu tepelných spotřebičů včetně spotřebičů s pohyblivým připojením.
V závěru roku 2004 pak HZS ČR ve své kontrolní činnosti reagoval na nadcházející vánoční a novoroční svátky. Byla provedena řada mimořádných tematických kontrol zaměřených na dodržování povinností v oblasti požární ochrany v souvislosti s prodejem a skladováním předmětů zábavní pyrotechniky.
Významnou součástí neplánované kontrolní činnosti jsou kontroly prováděné v souvislosti s mimořádnými událostmi – požárem. Jedná se zejména o získávání podkladů souvisejících se zjišťováním příčin vzniku požáru a šíření požáru. Tyto kontrolní úkoly kladou mimořádné nároky na odbornost příslušníků a zejména provádění kontrol v nočních hodinách je spojeno i se značnými riziky (hrozí například fyzické ohrožení kontrolujících). Výsledky těchto kontrolních akcí jsou využívány jako podklad pro vyšetřování případů Policií ČR, případně správní řízení. V loňském roce bylo v rámci zjišťování příčin požárů vypracováno celkem 450 požárně technických expertiz, které pomocí experimentů a laboratorních zkoušek přispěly k objasnění nebo potvrzení příčin a okolností vzniku požárů.
Průběžné vyhodnocování provedených kontrolních akcí ukazuje, že k nedodržování předpisů o požární ochraně dochází stále ve značném měřítku. Poznatky z kontrolních akcí jsou využívány mimo jiné při tvorbě právních předpisů, ČSN a dalších dokumentů, případně při spolupráci s jinými resorty na přípravě předpisů, obsahujících požadavky na úseku požární ochrany.
V souvislosti s připravovanými novými právními předpisy v oblasti požární ochrany a prevence bude třeba věnovat více času odborné přípravě. K významným změnám dojde v oblasti stavebního řádu, správního řádu, v návaznosti na nové předpisy vztahující se např. ukládání pokut právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, řešení přestupků apod.
Rozpracování návrhu nového stavebního zákona vedlo k jednáním s Ministerstvem pro místní rozvoj. S tím souvisí rovněž zpracovávání samostatné vyhlášky Ministerstva vnitra stanovující technické podmínky požární ochrany staveb, jejíž dokončování bude probíhat v roce 2005. Zároveň probíhala spolupráce s Ministerstvem průmyslu a obchodu při přípravě novel nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky a nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů.
Ve spolupráci s několika ministerstvy byly v roce 2004 připravovány právní předpisy pro oblast prevence závažných havárií, pro oblast bezpečnosti při a další. Probíhala rovněž spolupráce s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví při harmonizaci práva ČR s právem EU/ES.
Přestože oblast požární ochrany nespadá z hlediska předpisů Evropské unie (EU) do rámce komunitárního a tedy povinně přejímaného práva, obsahuje řada směrnic Evropské unie požadavky na bezpečnost a předcházení nebezpečným stavům a na připravenost k jejich zvládání.
Byly proto vyvíjeny aktivity v oblasti harmonizace předpisů ČR s technickými předpisy ES pro oblast požární bezpečnosti, a to zejména v kapitole „volný pohyb zboží”. Jednalo se zejména o přijetí prováděcích předpisů k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jakož i na přijetí novely zákona samotného:
Zástupci ČR jsou zapojeni do práce poradních orgánů Evropské komise v oblasti výrobků určených pro stavby ve smyslu směrnice Rady 89/106/EHS. Jedná se o harmonizaci postupů posuzování shody výrobků určených pro stavby, jakož i o zpracování klasifikačních a zkušebních postupů v oblasti požární bezpečnosti staveb EU/ES (FRG/EGF). Jde zejména o urychlené převzetí evropského harmonizovaného klasifikačního systému stavebních výrobků z hlediska reakce na oheň a požární odolnosti do systému technických specifikací ČR. Příslušné změny se dotýkají obsahu většiny norem z oblasti požární bezpečnosti staveb.
V oblasti technické normalizace jsou v současnosti národní normy přizpůsobovány technickým specifikacím EU/ES. Pracovníci HZS ČR jsou přímo zapojeni do těchto činností v rámci technických normalizačních komisí zřízených Českým normalizačním institutem. Ten vydal v červenci 2004 normu ČSN 73 9050 „Údržba stálých úkrytů civilní ochrany”. Tím GŘ HZS ČR začalo vyplňovat mezery v potřebné předpisové základně. Současně byly v roce 2004 započaty práce na přípravě ČSN 73 9010 „Navrhování, projektování a výstavba staveb civilní ochrany,” která by měla být vydána v 1. pololetí roku 2005.
Specializovaná pracoviště zabezpečují výkony zkušebnictví v oboru požární techniky a věcných prostředků požární ochrany. Výsledky výzkumu a vývoje zkušebních metod umožňují zavádění nových metod a výrobků určených do staveb ve shodě s mezinárodními trendy a MV tento trend podporuje. V roce 2004 bylo zahájeno rozpracování úkolů zaměřených na modelování rozvoje požárů a dynamiky rozvoje požárů. Výsledky budou využity při stanovování požadavků na požární bezpečnost staveb s cílem snížit nebezpečí vzniku a šíření požáru, a tím zvýšit ochranu zdraví a života osob.
V návaznosti na již existující geografický informační systém, využívaný u HZS ČR, byla v roce 2004 u 13 HZS krajů zprovozněna vrstva evidence stálých úkrytů. Do konce července by mělo dojít k jejímu zprovoznění také v posledním kraji Moravskoslezském- a tedy plnému zprovoznění v rámci celé republiky.
HZS ČR byl v roce 2004 aktivní také na poli preventivně výchovné činnosti. Podařilo se zpracovat a vydat několik publikací v oblasti požární prevence. Jedná se o příručku Požární ochrana - Příručka pro podnikatele, která obsahuje také přehled právních předpisů v této oblasti a reaguje rovněž na sbližování českých předpisů s normami EU. V roce 2004 rovněž došlo k zpracování příručky pro učitele základních a speciálních škol – Výchova dětí v oblasti požární ochrany. Ta kromě samotných informací o požární ochraně (předpisy, princip hoření, průběh požáru, způsoby hašení a další) obsahuje také část metodickou, kde jsou uvedeny konkrétní příklady výkladu jednotlivých témat. Součástí publikace jsou dvě doprovodné videokazety. Podobná publikace se připravuje rovněž v roce 2005 pro učitele středních škol.
Jednotky Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „HZS ČR”) společně s jednotkami Sborů dobrovolných hasičů obcí a HZS podniků dokázaly i v roce 2004 efektivně reagovat na trvale vysoký počet mimořádných událostí vyžadujících provedení záchranných a likvidačních prací. V oblasti požární ochrany tak byla udržena stávající, na evropské poměry velmi solidní, míra plnění ústavního práva každého občana na ochranu života, zdraví a majetku.
V roce 2004 podle statistiky provedly jednotky požární ochrany 122 011 zásahů při požárech, dopravních nehodách, povodních, technických zásazích a dalších druzích mimořádných událostí. Jedná se o 6 % pokles počtu zásahů proti roku 2003. I další ukazatele svědčí o tom, že rok 2004 byl z hlediska požární ochrany příznivější oproti roku 2003, počet osob usmrcených při požárech poklesl o 11 % na 126 osob, počet osob zraněných dokonce o 17 % na 918. Při zásazích u požárů jednotky požárních ochrany přímo uchránily hodnoty blížící se 7 mld. korun. Loňský rok při výkonu služby naštěstí nepřišel o život žádný hasič. Zraněno bylo celkem 324 hasičů, což je meziroční pokles o 17 %.
Počet požárů v loňském roce klesl o 26 % v meziročním srovnání. Za celý rok 2004 vyjely požární jednotky v České republice k celkem 20 550 požárům, což bylo o téměř 8 000 požárů méně než v rekordním roce 2003.
Přes tento příznivý trend si však hasiči na nedostatek práce stěžovat nemohli. Dle předběžných statistik totiž v roce 2004 opět došlo ke zvýšení počtu zásahů při technických haváriích. Jednalo se zejména o tzv. technické pomoci (např. odstraňování překážek, záchrana osob či zvířat jinde než u požárů, čerpání vody, otevírání bytů atd.) Jejich podíl na celkovém počtu událostí se zásahem jednotek požární ochrany tvořil 39 %. V roce 2004 tak jednotky požární ochrany zasahovaly celkem u 46 814 technických havárií. To znamená nárůst o 14 procent proti předchozímu roku 2003.
Přes mírný meziroční pokles nadále zůstal vysoký počet dopravních nehod, ke kterým hasiči vyjeli. V loňském roce se jednalo o 21 188 takovýchto událostí.
V loňském roce došlo ke snížení přímých škod na majetku způsobených požáry. Tyto škody činily 1 669,3 milionu korun, tedy o 9 % méně než předešlého roku 2003.
Přesto také v oňském roce vypuklo několik velkých požárů, které si vyžádaly velké újmy na zdraví občanů a značné materiální škody. Jednalo se například o požár skladu bavlny firmy Schoeller v Litvínově, kde zasahovalo 15 jednotek požární ochrany a škoda činila astronomických 105 milionů korun.
Celkem 70 milionů korun zase činila škoda požáru, který vypukl 26. 8. 2004 ve výrobním objektu cukrovaru firmy Cukrovary TTD a. s. u Českého Meziříčí.
Mezi největší zásahy jednotek PO patřila i květnová likvidace požáru haly lakovny bývalé automobilky LIAZ v Mnichově Hradišti. S požárem na ploše 130x80 m bojovalo celkem 87 hasičů i s pomocí výškové techniky. Mohutný požár havarované cisterny s technickým benzínem na velké ploše dálnice D1 u Jihlavy zase v září loňského roku zaměstnal 11 jednotek požární ochrany.
K nejzávažnějším zásahům jednotek požární ochrany a dalších složek IZS v roce 2004 patřil případ Litovle a okolí, které v červnu 2004 poničilo tornádo. Na likvidaci ničivých následků živelní pohromy, která způsobila škody za více než 100 milionů korun, se vedle dalších složek IZS podílelo celkem 35 jednotek požární ochrany.
| Druh události | 2003 | 2004 |
Index v % 2004/2003 |
| Požáry s účastí jednotky PO | 28156 | 20550 | 74 |
| Dopravní nehody | 21503 | 21188 | 99 |
| Živelní pohromy | 1796 | 1605 | 89 |
| Úniky nebezpečných látek z toho „ropných produktů” |
5883 4904 |
5550 4572 |
94 93 |
| Technické havárie | 40994 | 46814 | 114 |
| Radiační havárie a nehody | 0 | 3 | x |
| Ostatní mimořádné události | 154 | 100 | 65 |
| Plané poplachy | 8023 | 7626 | 95 |
| Události celkem | 106509 | 103436 | 97 |
| Údaj/rok | 2003 | 2004 |
Index v % 2004/2003 |
| Počet zásahů jednotek PO | 129406 | 122011 | 94 |
| - z toho jednotek HZS ČR | 93006 | 90103 | 97 |
| Celkový počet usmrcených hasičů | 3 | 0 | 0 |
| Celkový počet zraněných hasičů | 390 | 324 | 83 |
| Základní informace | 2003 | 2004 |
Index v % 2003/2004 |
| Počet požárů | 28937 | 21191 | 73 |
| Přímé škody mil. Kč | 1836,6 | 1669,3 | 91 |
| Počet usmrcených osob | 141 | 126 | 89 |
| Počet zraněných osob | 1112 | 918 | 83 |
| Uchráněné hodnoty při požárech | 7646975000 | 6977363000 | 91 |
Rok 2004 byl pro HZS ČR rokem ve znamení připravovaných úsporných opatření. Značná část chystaných legislativních i organizačních opatření v oblasti požární ochrany byla v roce 2004 zaměřena na minimalizaci dopadů snížení stávající úrovně požární ochrany a ochrany před jinými mimořádnými událostmi, což je důsledkem nedostatku prostředků na provoz i investice. Po parlamentním neúspěchu legislativní snahy o posílení zdrojů zavedením obdoby v Evropě často využívané tzv. požární daně (na přelomu roků 2003
a 2004) vznikla nutnost znovu přehodnotit některé základní parametry plošného pokrytí území ČR jednotkami požární ochrany. Nové parametry jsou vyjádřeny v meziresortně projednávané novele vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany. Novela mění kritéria stupně nebezpečí obce, což povede ke snižování požárního zabezpečení katastru některých obcí. Dále optimalizuje (snižuje) minimální početní stavy členů některých jednotek SDH obcí, což umožňuje část z těchto jednotek zařadit do plošného pokrytí území. Na základě toho bylo možné provést v závěru roku 2004 první propočty uvažovaného navazujícího rušení některých stanic HZS krajů.
V roce 2004 došlo také k rušení územních odborů HZS krajů (bývalé HZS okresů), namísto kterých vznikaly řadové stanice HZS krajů bez řídícího aparátu, jehož úkoly přejímají ředitelství HZS krajů. V roce 2004 byly zatím zrušeny především územní odbory HZS krajů v příměstských okresech v okolí velkých měst (Praha západ a východ, Plzeň jih a sever, Brno venkov) a územní odbory v sídle krajských ředitelství HZS krajů. V roce 2004 došlo z úsporných důvodů rovněž k velkému snížení počtu operačních středisek HZS krajů, které jsou zároveň operačními a informačními středisky integrovaného záchranného systému.
Naopak v souvislosti s výstavbou společné továrny firem Peugeot Citroën Automobiles S.A. a Toyota Motor Corporation na území průmyslové zóny Kolín-Ovčáry byla nově zřízena stanice HZS Středočeského kraje přímo na území automobilky, přičemž byl navýšen početní stav příslušníků HZS ČR o 17 příslušníků.
K úspoře investičních prostředků je cílena úprava předurčenosti jednotek požární ochrany na některé typické mimořádné události. Při zachování kategorizace předurčenosti jednotek HZS krajů na základní body (v podstatě téměř všechny jednotky), střední a opěrné body pro zásah na únik nebezpečných látek došlo k faktickému snížení počtu opěrných bodů, tedy komplexně vybavovaných speciálních jednotek s účelově vybranou technikou.
Ve spolupráci s Ministerstvem dopravy se dále podařilo vyřešit problém technických prohlídek a následné registrace požárních přívěsů, které jsou mnohdy limitující (jedinou speciální) požární technikou pro malé jednotky SDH obcí. V roce 2004 bylo podáno více jak 300 žádostí o registraci požárních přívěsů.
V květnu 2004 proběhla pravidelná akce organizovaná HZS ČR, v Brně se konala výstava požární techniky Pyros a u příležitosti vstupu ČR do EU zároveň proběhla týdenní konference na téma požární ochrany a civilní ochrany Pyromeeting.
V roce 2004 také pokračovaly mezinárodní aktivity v oblasti požární ochrany
a rozvíjely se také další formy spolupráce. Česká republika se zúčastnila cvičení odřadů pro vyhledávání a záchranu osob ze zřícených objektů (USAR týmů) v polském Žagani v květnu 2004. V září 2004 byla v ČR uspořádána mezinárodní konference s názvem Psychosociální pomoc obětem mimořádných událostí.
Jako součást komplexních bezpečnostních opatření organizovaných vládou potažmo Ministerstvem vnitra zabezpečovalo generální ředitelství HZS ČR, ve spolupráci s dalšími bezpečnostními sbory, koordinaci činnosti HZS hl. m. Prahy a HZS Moravskoslezského kraje při zabezpečování potřebných opatření naúseku požární ochrany pro zajištění hladkého průběhu mistrovství světa v hokeji v dubnu a květnu 2004.
Na poli požárního sportu čeští hasiči v roce 2004 úspěšně navázali na minulé mezinárodní úspěchy. Výborné výsledky dosáhli například na mistrovství světa v požárním sportu v Minsku 2004, kde se stali mistry světa v požárním útoku a v celkovém hodnocení družstev skončili na 3. místě.
Na loňských Světových hasičských hrách v anglickém Sheffieldu příslušníci HZS ČR získali dosud nejvíce medailí – 26 zlatých, 17 stříbrných a 10 bronzových.
Plnění úkolů v oblasti krizového a havarijního plánování bylo v roce 2004 zaměřeno zejména na koordinaci a metodické řízení při zpracovávání krizových plánů. Povinnost zpracovat krizové plány vyplývá ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2004 Sb., s tím, že nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2004 Sb., O krizovém řízení a změně některých zákonů, ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb., v § 19 ukládá jejich zpracování nejdéle do čtyř let po nabytí účinnosti tohoto nařízení, tj. do 31. prosince 2004.
Ministerstvo vnitra, jako orgán koordinující přípravy na krizové stavy a jejich řešení, zpracovalo a v návaznosti na změny vyplývající z reformy státní správy novelizovalo Harmonogram přípravy a zpracování těchto krizových plánů. V jeho rámci byl vypracován a vydán metodický pokyn ke zpracování typových plánů a metodika zpracování krizových plánů a dále seznam – přehled metodik pro analýzu rizik. Ke sjednocení terminologie v oblasti krizového řízení byl zpracován a Ministerstvem vnitra vydán terminologický slovník. V rámci etapy přípravy na zpracování krizových plánů byly v návaznosti na vydané metodické pokyny gesčními ústředními správními úřady zpracovány typové plány, které řeší problematiku 23 druhů ohrožení vytypovaných a schválených usnesením BRS č. 295/2002 a následně rozeslány k využití ústředním správním úřadům, orgánům krajů a hasičským záchranným sborům krajů. Ústřední správní úřady vytvořily v rámci svých organizačních struktur potřebné podmínky pro zpracování krizových plánů a využívaly doporučených postupů. Konečné vyhodnocení Harmonogramu přípravy a zpracování krizových plánů bude provedeno na jednání Bezpečnostní rady státu v květnu 2005.
V rámci zpracovávané Koncepce bezpečnostního systému ČR byla v roce 2004 řešena problematika legislativy v oblasti krizového řízení. Konečná verze materiálu byla v říjnu schválena BRS a v prosinci přijala vláda k této koncepci usnesení č. 1203 z 1. 12. 2004. Rozpracování jednotlivých závěrů bude předloženo Bezpečnostní radě státu a následně vládě v roce 2005.
V průběhu roku byla zpracovávána „Pracovní pomůcka pro postup při posuzování bezpečnostního programu prevence závažné havárie, posuzování bezpečnostní zprávy a provádění kontrol u provozovatelů objektů a zařízení podle zákona o prevenci závažných havárií. Smyslem této pomůcky je sjednocování postupu hasičského záchranného sboru kraje v oblasti prevence závažných havárií jako správního úřadu na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému při zpracování stanovisek k dokumentům (bezpečnostnímu programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávě), při přípravě a provádění kontrol.
V roce 2004 došlo ke zpracování a vydání směrnice Ministerstva vnitra č. 4 ze dne 8. října 2004, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje a obce, jeho uvedení do pohotovosti, vedení dokumentace a některé další podrobnosti. Ministerstva a ostatní ústřední správní úřady si vytvořily v souladu s krizovou legislativou vlastní pracoviště krizového řízení pro koordinaci připravenosti na krizové situace a své krizové štáby.
V průběhu roku 2004 byla zpracovávána Studie proveditelnosti výstavby informačního systému krizového řízení ČR. Zpracování tohoto materiálu uložila vláda svým usnesením č. 127 ze dne 11. února 2004 v návaznosti na usnesení vlády č. 418 ze dne 28. dubna 2003 k analýze a zhodnocení využitelnosti jednotlivých studií výstavby informačních systémů krizového řízení ČR. V měsíci březnu 2005 budou závěry Studie proveditelnosti předloženy Bezpečnostní radě státu a následně vládě ČR.
Na základě usnesení Bezpečnostní rady státu č. 84 ze dne 18. listopadu 2003, navrhnout úrovně zabezpečení informačních systémů nezbytných pro chod kritické infrastruktury České republiky, byl společně s Ministerstvem informatiky a Národním bezpečnostním úřadem zpracován materiál a byl předložen v dubnu 2004 vládě České republiky. Cílem předkládaného návrhu bylo unifikovat požadavky na bezpečnostní odolnost systémů kritické informační a komunikační infrastruktury, při minimalizaci vynaložených nákladů na její dosažení. Zpracovaný materiál volně navazuje na dokument „Principy a zásady ochrany strategicky důležitých informačních systémů České republiky” vydaný v roce 2002 Ministerstvem vnitra.
V zájmu zvýšení informovanosti obyvatelstva v oblasti krizového řízení, havarijního a krizového plánování došlo v roce 2004 k zprovoznění zkušebního serveru www.krizove-rizeni.cz, který je určen jak pro laickou, tak odbornou veřejnost. Ostrý provoz serveru bude spuštěn v prvním čtvrtletí roku 2005.
Významnou úlohu plní odborná příprava pracovníků krizového řízení a správních úřadů, která vycházela z Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení. Aktualizace Koncepce byla schválena dne 16. 11. 2004 usnesením Bezpečnostní rady státu č. 14. Tato koncepce reaguje na změny po provedení II. etapy reformy veřejné správy a na nové právní předpisy v oblasti vzdělávání úředníků ve státní správě a územní samosprávě. Koncepce upřesňuje formy, obsah a rozsah tématiky pro jednotlivé cílové skupiny, v oblasti v oblasti krizového řízení, ochrany obyvatelstva, IZS, obrany a další. Je v ní zároveň zvýrazněna úloha Institutu státní správy, Institutu pro místní správu vysokých škol a vyšších odborných škol. V roce 2004 bylo zahájeno zpracování vzdělávacích programů pro jednotlivé moduly v oblasti krizového řízení.
Vzdělávání v oblasti krizového řízení bylo zajišťováno zejména MV ve spolupráci s dalšími dotčenými resorty pro pracovníky orgánů samosprávy v Institutu pro místní správu v Benešově a Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Další vzdělávání pracovníků státní správy zabezpečovalo rovněž Generální ředitelství státní služby v Institutu státní správy Praha. Odborná příprava dalších pracovníků orgánů samosprávy, kteří řeší problematiku krizového řízení, byla organizována a zabezpečována zejména pověřenými školiteli. Dále se uskutečnily semináře se zahraničními odborníky z Kanady, Nizozemska, Polska a Švýcarska.
Aktivity v oblasti civilního nouzového plánování (CNP) byly zaměřeny na zpracování a projednání problematiky týkající se shromáždění podkladů pro vyhodnocení Ministerské směrnice CNP NATO na léta 2003 a 2004 a projednání jednotlivých verzí návrhů Ministerské směrnice CNP NATO na léta 2005 a 2006 s přípravou rozpracování tohoto dokumentu do podmínek ČR po schválení zmíněné směrnice.
Oblast civilního nouzového plánování, respektive její součást civilní ochrana, patří mezi priority EU. Vrcholoví představitelé MV – GŘ HZS ČR se pravidelně účastní pravidelných setkání generálních ředitelů civilní ochrany členských a kandidátských států EU.
Mezi nejdůležitější témata projednávaná ve Výboru pro civilní nouzové plánování (VCNP) v roce 2004 patří zejména zpráva o vývoji projektu „Analýza zabezpečení základních funkcí státu včetně ochrany životně důležité infrastruktury v případě krizových situací – 2. fáze”. Materiál je dalším pokračováním řešení problematiky ochrany kritické (životně důležité) infrastruktury a vychází z průběžně zasílaných zahraničních materiálů a z výsledků jednání skupiny kontaktních osob resortů zabývajících se touto problematikou. V roce 2004 se řešení uvedené problematiky začala ve zvýšené míře zabývat i EU.
Dále byli získáni lektoři pro zahraniční semináře týkající se ochrany kritické (životně důležité) infrastruktury, hydro-geologických rizik a komunikace s cílovými skupinami v případě nouzových a krizových situací a byla zajištěna prezentace pro komisi EU s přehledem o stavu zpracování projektu ochrana kritické (životně důležité) infrastruktury v ČR související s návštěvou hodnotící komise EU v listopadu 2004 v rámci zjišťování připravenosti členských států EU při boji proti úmyslným útokům (boj proti terorismu).
Na 26. schůzi VCNP v prosinci 2004 byl schválen jako další pokračování řešení problematiky CNP materiál Koncepce civilního nouzového plánování. Vzhledem k návaznosti na Závěry analýzy bezpečnostního systému ČR, obsah Ministerské směrnice CNP NATO na léta 2005 a 2006, plánů práce EU a ostatních důležitých dokumentů, bude obsah Koncepce doplněn o nová fakta a informace v roce 2005.
Kromě výše uvedených materiálů určených k projednání ve VCNP byla v průběhu roku 2004 předložena řada informativních materiálů obsahujících údaje o plnění úkolů z usnesení vlády a BRS, např. o činnostech ustanovených odborných ad hoc skupin VCNP k řešení specifických úkolů, dále o zajištění ochrany zaměstnanců zastupitelských úřadů cizích zemí v ČR a ochrany našich pracovníků v zahraničí, o postupu při realizaci Systému Priorit a alokace zdrojů v ČR, informace o průběhu jednání a výsledcích Plenárního zasedání Vyššího výboru pro civilní nouzové plánování SCEPC/EAPC NATO – listopad 2005, informace o 13. setkání generálních ředitelů pro civilní ochranu Evropské unie, Evropské zóny volného obchodu a Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Turecka, informace o výzkumném úkolu „Optimalizace krizové komunikace Ministerstva dopravy s ostatními orgány krizového řízení s využitím prostředků datového přenosu informací dopravních systémů” a informace o dopravních seminářích NATO v České republice.
Plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva bylo zaměřeno zejména na realizaci Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015, schválené usnesením vlády č. 417 ze dne 22. dubna 2002. V souladu s novelizovanou Bezpečnostní strategií ČR, podle níž ve střednědobém výhledu není pravděpodobný masivní vojenský útok proti našemu území, byl přehodnocen postoj státu ke stálým úkrytům, včetně ochranného systému metra v hlavním městě Praze. V současné době se ČR musí připravit daleko spíše na tzv. nevojenské ohrožení, zejména hrozby související s terorismem, extremismem, rozsáhlými živelními pohromami, ekologickými a průmyslovými haváriemi apod. Využití stálých úkrytů pro ochranu obyvatelstva v mírové době je nereálné a zachování stávajícího fondu stálých úkrytů, či dokonce jeho rozšiřování, je zcela neperspektivní a neefektivní.
Na základně těchto skutečností také byla v roce 2004 vypracována Informace o plnění Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 s návrhem na dílčí úpravu, která byla vzata na vědomí usnesením Bezpečnostní rady státu č. 27 ze dne 13. 12. 2004 a následně schválena usnesením vlády č. 21 ze dne 5. 1. 2005. Dokument přinesl úpravu stávající Koncepce ochrany obyvatelstva v několika oblastech. Stát již nebude podporovat nejen výstavbu nových úkrytů, ale ani rekonstrukce a opravy stávajících investičním způsobem, ani trvat na zachování jejich účelu v době míru. Cílem těchto opatření je, aby výdaje správních úřadů, obcí, právnických osob a fyzických osob spojené se zabezpečováním údržby existujících stálých úkrytů byly významným způsobem minimalizovány. V rámci těchto koncepčních posunů rovněž došlo k snížení počtu mobilních kontejnerových souprav pro nouzové přežití osob, namísto 30 bude IZS disponovat pouze 15 soupravami. Dojde rovněž ke vypracování analýzy možností ke stanovení základních požadavků ochrany obyvatelstva na projektování staveb, ve kterých dochází ke shromažďování velkého počtu osob a které mohou být potenciálně ohroženy mimořádnými událostmi vyplývajícími ze současných bezpečnostních hrozeb a rizik.
Jako zásadní se dále ukazuje potřeba přijmout další opatření k ochraně obyvatelstva, zejména u objektů potenciálně ohrožených teroristickými útoky, např. multifunkční budovy, kulturní a sportovní zařízení. Současně se potvrzuje koncepční záměr využívat k ochraně osob před kontaminací radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných látek improvizované ukrytí s využitím přirozených ochranných vlastností staveb a improvizovaných prostředků k ochraně dýchacích cest, očí a povrchu těla. Právě na tuto oblast se nyní soustřeďuje preventivně výchovná činnost HZS ČR.
Usnesením vlády ČR ze dne 15. prosince 2004 č. 1276 byl schválen další důležitý dokument v oblasti ochrany obyvatelstva: „Harmonogram dalšího postupu se stanovením odpovědnosti za plnění jednotlivých úkolů při zabezpečování zjišťování, předávání, vyhodnocování a využívání údajů o radiační, chemické a biologické situaci za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, pří řešení krizových situací spojených s teroristickými útoky a při řešení mimořádných událostí v zahraničí”. Harmonogram stanoví postup při vybudování účinného systému ochrany obyvatelstva pro případ ohrožení státu či válečného stavu a při řešení krizových situací spojených s teroristickými útoky zbraněmi hromadného ničení. Jako hlavní koordinátor pro tyto situace je určeno MV-Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Hasičský záchranný sbor bude mít zároveň na starosti oblast chemické ochrany, Státní úřad pro jadernou bezpečnost pak radiační ochranu a biologickou ochranu zajistí Ministerstvo zdravotnictví. V rámci tohoto nového systému bude rovněž vybudováno Národní koordinační a vyhodnocovací středisko zbraní hromadného ničení (ZHN), jehož funkci bude zajišťovat Generální ředitelství HZS ČR, a vzniknou také krajská Národní koordinační a vyhodnocovací střediska ZHN. Tato nově zřízená střediska mají umožnit užší koordinaci a lepší systémovou provázanost jednotlivých složek státu při řešení krizových situací spojených s případnými teroristickými útoky či pro případ válečného stavu a ohrožení státu zbraněmi nebo látkami hromadného ničení. Celý tento systém se bude realizovat v úzké součinnosti s Ministerstvem obrany ČR.
Vzhledem k členství ČR v EU a NATO je problematika civilní ochrany řešena i v rovině spolupráce se zahraničními partnery.
Základními dokumenty Evropské unie na úseku ochrany obyvatelstva zůstávají Akční program Společenství pro oblast civilní ochrany na roky 2000-2004 a Mechanismus Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany. Funkčnost Mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany byla opět prakticky prověřena při organizování pomoci do zemětřesením postiženého Maroka a při mezinárodním cvičení v Rakousku, kterého se ČR zúčastnila. Součástí Mechanismu je zavedení společného nouzového komunikačního a informačního systému civilní ochrany EU (projekt CECIS). MV-GŘ HZS ČR zahájilo kroky k zavedení projektu v podmínkách ČR.
Po květnovém přistoupení do EU se zástupci MV-GŘ HZS ČR zapojili do činnosti příslušných orgánů Komise a Rady EU v oblasti civilní ochrany. Podíleli se na zpracování podkladů k jednání v COREPER, CIVCOM, PROCIV, CATS, Radě EU a Radě pro justici a vnitřní záležitosti.
Jedním ze základních úkolů ochrany obyvatelstva bylo zabezpečení včasného varování a informování obyvatelstva pro případ hrozby nebo vzniku mimořádné události. K tomu je v působnosti HZS ČR připraveno 5 037 ks sirén, z nichž 4 837 je možné dálkově ovládat, a pokrývají 85 % území ČR varovným signálem. Provázanost systému varování a vyrozumění s hromadnými informačními prostředky umožňuje včasné a plošné informování osob o hrozící nebo vzniklé mimořádné události (živelní pohromě, závažné havárii).
K zabezpečení monitorování radiační situace byla uzavřena mezi Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a MV Rámcová smlouva o činnosti složek celostátní radiační monitorovací sítě v působnosti MV a následně realizační Smlouva o činnosti složek celostátní radiační monitorovací sítě v působnosti MV-GŘ HZS ČR. Osvědčilo se vybavení mobilních monitorovacích skupin HZS ČR moderní detekční a výpočetní technikou péčí SÚJB a provádění výcviku a vlastních zásahů podle vydané jednotné metodiky, což bylo ověřeno také při mezinárodním taktickém cvičení BESKYDY 2004.
K zabezpečení nouzového přežití obyvatelstva jsou využívána zejména vhodná stacionární zařízení s možností ubytování a stravování a smluvně je zabezpečeno poskytnutí dalších nezbytných služeb. Tato opatření jsou řešena havarijními plány krajů. Dále je na stanicích HZS krajů vytvořeno 216 souprav materiálu k okamžitému použití a u územních odborů HZS krajů 59 souprav materiálu k následnému použití. HZS Plzeňského Středočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje disponují kontejnerovou soupravou pro nouzové přežití s kapacitou pro 25 osob. U MV-GŘ HZS ČR je vytvářeno 5 souprav, celkem pro 750 osob, a připravována organizační opatření k jejich operativnímu použití.
V souladu s vyhláškou č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb., byla do havarijních plánů krajů a vnějších havarijních plánů zapracována opatření ochrany obyvatelstva, která jsou zaměřena zejména na řešení mimořádných událostí a nevojenských krizových situací.
Jako jednu z nejdůležitějších součástí boje proti vzniku a následkům mimořádných situací je zvyšování informovanosti obyvatelstva o reálných hrozbách a následné poučenío odpovídajících reakcích při jejich vzniku. HZS ČR se proto v roce 2004 výrazně podílel na realizaci výuky témat Ochrany člověka za mimořádných událostí na základních a středních školách, které je od roku 2003 zařazeno do výukových osnov. Byla organizována odborná školení s odbory školství krajských úřadů a HZS krajů k výuce témat ochrany člověka za mimořádných událostí a k přípravě učitelů ZŠ a SŠ. V této oblasti se v loňském roce podařilo připravit ve 125 kurzech přes 3 600 učitelů.
HZS ČR v roce 2004 poskytl odbornou pomoc nakladatelství FORTUNA a ALBRA při zpracování pomůcek pro výuku témat ochrany člověka za mimořádných událostí na ZŠ. V roce 2004 tak byla mj. vydána metodická příručka pro učitele nebo učebnice Nakladatelství ALBRA pro 1. stupeň základních škol. Došlo rovněž ke zpracování pomůcky Chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných chemických látek.
Tyto příručky a učebnice doplňují příručky a videokazety pro učitele základních a středních škol vydané v předcházejících letech MV-GŘ HZS ČR a učebnice pro základní a střední školy vydané v letech 2002 a 2003 Nakladatelstvím FORTUNA.
Dle platné legislativy realizuje zapojení ČR do mezinárodních záchranných operací při mimořádných událostech v zahraničí a poskytování humanitární pomoci do zahraničí Ministerstvo vnitra (MV-GŘ HZS ČR) v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí
MV-GŘ HZS ČR může pro přímý zásah v zahraničí v současnosti využít SAR tým, který je schopen vyrazit do 240 minut od vydání rozkazu. K řešení problematiky humanitární pomoci byla uzavřena dohoda o spolupráci mezi MV-GŘ HZS ČR a občanským sdružením ADRA a dále společná dohoda mezi MV-GŘ HZS ČR, Ekumenickou radou církví a Českou biskupskou konferencí. Na základě usnesení vlády č. 684 ze dne 9. července 2003 vydalo MV-GŘ HZS ČR zásady postupu HZS krajů při organizování a koordinaci přijetí daru movitých věcí, jejichž příjemcem není stát. Také v roce 2004 Ministerstvo vnitra a HZS ČR vykazovaly mnohé aktivity na poli humanitární pomoci zahraničí. MV ve spolupráci s dalšími Ministerstvy a nevládními organizacemi například poskytlo materiální humanitární pomoc do zemětřesením postiženého Maroka a v závěru roku také do zemí v oblasti Indického oceánu, které byly zasaženy ničivou vlnou tsunami.
Pro integrovaný záchranný systém (dále jen IZS) byl rok 2004 obdobím realizace zabezpečení organizačních opatření vyplývajících z legislativních změn a nových dokumentů, které přinesl rok 2003.
Potřeby IZS byly zohledněny při vydání směrnice Ministerstva vnitra č. 4 ze dne 8. října 2004, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje a obce, jeho uvedení do pohotovosti, vedení dokumentace a některé další podrobnosti, která byla publikována ve Věstníku vlády pro orgány krajů a obcí, částce 4 ze dne 10. listopadu 2004.
Ve všech krajích ČR byly organizovány desítky cvičení složek IZS, při kterých byla prověřována nejen vlastní součinnost na místě mimořádné události, ale i nové poplachové plány IZS krajů a Ústřední poplachový plán IZS. Gestorem cvičení byl HZS ČR.
Ve dnech 15. - 16. 9. 2004 se v severovýchodním cípu republiky konalo Mezinárodní taktické cvičení Beskydy 2004, které bylo připraveno v součinnosti s polskými a slovenskými kolegy-hasiči, zdravotnickou záchrannou službou, Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, Policejním prezidiem ČR, Generálním štábem Armády ČR, Celní správou ČR a dalšími složkami IZS. Tématem cvičení byla likvidace následků po teroristickém útoku špinavou bombou. Této dosud největší akce se zúčastnilo zhruba 400 cvičících osob ze záchranných složek z Polska, Slovenska a ČR a bylo použito více než 90 kusů techniky. Cvičení, jehož součástí bylo i procvičení činnosti mobilních monitorovacích skupin ČR a Slovenska, úspěšně ověřilo možnosti spolupráce se sousedními státy na téma použití radiologické zbraně.
Dne 13. 10. 2004 proběhlo v Hodoníně mezinárodní cvičení ROPA 2004, které bylo připraveno v součinnosti s HZS Jihomoravského kraje, HaZZ Slovenské republikya společností MERO a. s.
Nejdůležitější pro IZS je ovšem jeho každodenní činnost při záchraně lidských životů, zdraví, majetkových hodnot a životního prostředí. Dle statisticky dostupných údajů provedly složky IZS v roce 2004 cekem 76 555 společných zásahů při požárech, dopravních nehodách, povodních, technických zásazích a dalších druzích mimořádných událostí. Jednotky požární ochrany při zásazích spolupracovaly nejvíce s Policií ČR (téměř 60 % případů z celkového počtu), dále Zdravotnickou záchrannou službou (více než 20 % případů) a obecní policií (zhruba 11 %).
Co se týká mezinárodní spolupráce v oblasti IZS, Česká republika v roce 2004 opětovně deklarovala připravenost poskytnout v rámci mezinárodních záchranných operací speciální jednotku pro vyhledávací a záchranné operace v sutinách zřícených objektů, kterou vybavuje a cvičí Ministerstvo vnitra, zdravotnickou jednotku a několik dalších jednotlivců, včetně potvrzení schopností těchto sil a prostředků podle nových číselníků schopností pro likvidaci následků teroristických útoků. Připravenost těchto sil a prostředků byla ve stanoveném rozsahu prověřena štábním způsobem při cvičení CMX 2004, prakticky pak při cvičeních EU-DREx 2004 v Rakousku nebo KWISA 2004 v Polsku.
Další závazky plynoucí z mezinárodních smluv „o přeshraniční spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích” byly plněny při menších mimořádných událostech v pohraničních obcích. Se slovenskou a polskou stranou byly nově přijaty a ve výše zmíněných mezinárodních cvičeních ověřeny metodiky realizace spolupráce jednotek požární ochrany.
V závěru roku 2004 se konal cvičný přesun záchranářského odřadu vybaveného těžkou požární technikou z ČR do Bruselu, kde následně došlo k prezentaci naší speciální techniky v areálu NATO. Celá akce zároveň potvrdila, že Hasičský záchranný sbor ČR je schopen provádět dlouhé přesuny po vlastní ose s těžkou technikou.
Rozvíjela se také spolupráce v IZS na ústřední a krajské úrovni. Byly schváleny Směrnice pro vyžadování a zapojení vrtulníků letecké služby Policie ČR a Armády ČR v rámci IZS s účinností od 1. února 2004. Ty mj. nově umožňují využívat dvou hotovostních vrtulníků Armády ČR (tzv. SAR vrtulníky) taktéž pro potřeby IZS.
Na základě usnesení vlády v roce 2004 došlo k zapojení Horské služby ČR do IZS.
V roce 2004 byla uzavřena řada dohod o plánované pomoci na vyžádání mezi generálním ředitelstvím HZS ČR a různými centrálními orgány nebo republikově významnými právnickými osobami (např. se Státní veterinární správou ČR, s MERO a.s. Kralupy nad Vltavou, s ENERGIÍ – stavební a báňskou a. s. Praha). Některé z nově získaných kapacit již budou samostatně uvedeny v Ústředním poplachovém plánu IZS.
Obdobný proces rozšiřování spektra schopností odřadů složek IZS probíhá i v jednotlivých krajích. Nejvýznamnější změnou pozitivně ovlivňující fungování IZS v krajích v roce 2004 byl proces vzniku krajských organizací zdravotnické záchranné služby.
Efektivní fungování IZS je do značné míry závislé na používání komunikačních prostředků. Rok 2004 byl posledním obdobím extenzivního plošného rozvoje nových základních systémů komunikace, zejména krizových mobilních telefonů, radiové digitální sítě PEGAS, integrované telekomunikační sítě Ministerstva vnitra. V roce 2004 byly totiž současně zahájeny první kvalitativní opatření, které mají za cíl plné využití technických možností těchto komunikačních systémů pro potřeby integrovaného záchranného systému.
V souladu s plánem byla v roce 2004 ukončena distribuce mobilních krizových telefonů (cca 19 000 ks) pro orgány zabezpečujících oblast krizového řízení, včetně obcí. V rámci uskutečněných jednání s provozovatelem sítě byl hlavní důraz položen zejména na zvýšení a zkvalitnění dosavadního pokrytí území sítí operátora. V roce 2004 společnost Eurotel splnila závaze vyplývající ze smlouvy a prostřednictvím fixních základnových stanic provedla dokrytí území ČR, respektive zájmových lokalit, signálem sítě GSM. Byl rovněž vyvinut software, který umožní využívání WAP serveru, spočívající např. v selektivním hromadném vyrozumívání SMS texty a následném umožnění stažení stručných informací pro předurčené skupiny příjemců, např. starostů v jednotlivých zátopových oblastech, zónách havarijního plánování apod., aniž by se museli nacházet v dosahu internetu. Zkušební provoz WAP technologie je plánován na 1. čtvrtletí roku 2005.
Radiová síť PEGAS byla v roce 2003 z technického infrastrukturního hlediska dokončena s 95 % pokrytí území (platí pro vozidlový terminál). Pro potřeby komunikace složek IZS byly vyčleněny otevřené kanály s celoregionálním pokrytím, přičemž dosah lze v běžné činnosti zmenšit nebo v případě rozsáhlých živelních pohrom zvětšit. V závěru roku 2004 byly realizovány dodávky koncových zařízení sítě pro vybavení HZS ČR s předpokladem zahájení rutinního provozu (tj. úplný přechod na digitální komunikaci) ve 3. čtvrtletí 2005. Vybavení v počtech stanovených Ministerstvem zdravotnictví by mělo být zabezpečeno v průběhu roku 2005 s tím, že přechod do rutinního provozu u ZZS v jednotlivých krajích by měl být realizován nejpozději do konce roku 2005.
Již od roku 2001 probíhá připojování pracovišť HZS ČR na telekomunikační síť Ministerstva vnitra prostřednictvím technologií Vanguard k zabezpečení hlasových a datových komunikací. V současné době je touto technologií vybaveno 188 pracovišť HZS ČR. V roce 2005 se předpokládá připojit zbývajících cca 60 pracovišť. Realizace tohoto projektu usnadní komunikaci se složkami Policie ČR.
Na základě usnesení vlády č. 391/2000 ve znění usnesení vlády 350/2002 byla při všech OPIS IZS krajů vybudována telefonní centra tísňového volání 112 (dále jen „TCTV 112”) určená pro příjem a odbavování jednotného evropského čísla tísňového volání 112 ve prospěch všech základních složek IZS. Nová technologie umožňuje přijímat a odbavovat tísňové hovory na linku 112 a také příjem tísňového volání na linku 150. Příjem tísňových hovorů je zabezpečován v češtině, němčině a angličtině a je k dispozici datový přenos identifikovaných údajů (o čísle volajícího, adrese telefonní stanice a jejím majiteli, poloze mobilního telefonu a dalších informací vytěžených operátorem při příjmu volání) na cílové operační středisko základní složky IZS podle druhu oznamované mimořádné události. Využití datových přenosů údajů o mimořádné události z TCTV 112 je postupně zaváděno u HZS ČR (ke konci roku 2004 u cca 50 % operačních středisek), Policie ČR přenos dat testuje a ZZS krajů mimo dvou výjimek (Zlín a Jihlava) zatím datové přenosy nevyužívají. V průběhu jednoho kalendářního měsíce odbavují TCTV 112 cca 500 tis. tísňových hovorů na linku 112.
V roce 2004 došlo také k realizaci koncepčního materiálu „Zaměření rozvoje operačních a informačních středisek IZS (OPIS IZS) na úrovni krajů,” který znamená výrazný kvalitativní předěl v oblasti IZS. Útlum činnosti „okresních” operačních a informačních středisek IZS byl již v roce 2004 realizován na 11 okresech. Činnost těchto středisek byla většinou přenesena na „krajská” operační a informační střediska IZS (operační a informační střediska HZS krajů). Uvedené kroky umožňují stále modernější technologie, které jsou u HZS ČR zaváděny. Současně jsou již v provozu nová velká krajská operační a informační střediska šesti HZS krajů dvě další jsou ve fázi dokončování. V ostatních krajských městech se budování nebo rekonstrukce připravují. Obdobným způsobem se vyvíjí i síť operačních středisek zdravotnické záchranné služby v převážné většině krajů. Přímá integrace operačních středisek složek IZS se nyní připravuje pouze v Ostravě. Očekávaným přínosem snižování počtu operačních středisek a případné integrace bude zejména snížení výdajů na modernizace technologií operačních a informačních středisek a efektivnější využití personálu, případně i celkové snížení počtu personálu.
V roce 2004 bylo zabezpečeno technické a materiální vybavení složek IZS pro zásahy spojené s akty terorismu, zejména výbuchy. Vybavení zasahujících jednotek IZS bylo doplněno technikou a speciálními ochrannými a technickými prostředky. V roce 2004 došlo k pořízení 5 kusů technických automobilů pro chemické havárie TA-4-CH, 2 kusy vyprošťovacích automobilů AV 30, nákupu speciálních prostředků pro detekci a interpretaci získaných dat při zásazích na nebezpečné látky (2 kusy chromatografů), 5 kusů souprav dekontaminačních pracovišť a také k pořízení 4 kontejnerů pro nouzové přežití osob.
V rámci všestranné ochrany obyvatelstva proti nejrůznějším ohrožením a jejich dopadům a v zájmu zdokonalení výkonu služby HZS ČR byla v roce 2004 nově zřízena psychologická služba HZS ČR. Ta zajišťuje psychologickou pomoc obyvatelstvu postiženému případným teroristickým útokem nebo jinou závažnou mimořádnou událostí, poskytuje posttraumatickou pomoc zasahujícím příslušníkům složek IZS a podílí se na personálním řízení a výběru záchranářů.
bleskové zpravodajství RSS 
vyhledávání 
home 
zpět 
top 
podatelna