Důležité písemné doklady podle jednotlivých oborů ministerstva, policie a hasičů
Odkazy
RočenkyMinisterstvo vnitra, v souladu s usnesením vlády České republiky č. 467 ze dne 25. srpna 1993 a s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 225 ze dne 12. října 1993, každoročně vypracovává Zprávu o situaci v oblasti migrace za uplynulý kalendářní rok.
Zprávu o situaci v oblasti migrace na území České republiky za rok 2004 projednalaavzala na vědomí vláda České republiky usnesením č. 828 ze dne 29. června 2005. Cílem této zprávy je podat souhrnnou informaci o problematice legální i nelegální migrace, azylu a rovněž legislativním rámci migrační politiky. Značná část je věnována integraci cizinců a zahraniční rozvojové pomoci České republiky, vízové politice a situaci v oblasti přípravy České republiky na přístup k Schengenským dohodám. V souvislosti s přistoupením České republiky k Evropské unii materiál rovněž obsahuje informaci o mezinárodních aktivitách České republiky a spolupráci v oblasti migrace. Svým obsahem navazuje na předcházející zprávy o situaci v oblasti migrace na území České republiky.
Zlepšení situace v oblasti nelegální migrace na území České republiky a zmírnění jejích negativních dopadů do četných sfér života společnosti je cílem Akčního plánu boje s nelegální migrací,který vláda České republiky schválila v roce 2004 usnesením č. 108, jehož součástí byl i Harmonogram plnění plánu opatření k boji s nelegální migrací. Každoročně je nyní Ministerstvem vnitra předkládána vládě informace o plnění jednotlivých úkolů tohoto harmonogramu.
Opatření byla rozvržena do pěti základních oblastí, a to oblast prevence, oblast kontroly a postihů, oblast legislativní, oblast meziresortní spolupráce a oblast mezinárodní spolupráce. Opatření zahrnutá do oblasti legislativní, stejně jako některá opatření z jiných oblastí, jsou v současnosti splněna. Aktualizovaný Harmonogram k plnění plánu opatření k boji s nelegální migrací pro rok 2006 obsahuje proto již pouze čtyři oblasti (prevence, kontroly a postihů, mezirezortní spolupráce a mezinárodní spolupráce).
Informaci o plnění úkolů Akčního plánu boje s nelegální migrací za rok 2005 vzala na vědomí vláda České republiky usnesením č. 7 ze dne 4. ledna 2006.
Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území České republiky jsou upraveny zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „cizinecký zákon”). Zákon je průběžně novelizován v závislosti na nezbytnosti transponovat do vnitrostátního práva směrnice, nařízení a další dokumenty Rady EU/ES.
V roce 2005 Ministerstvo vnitra předložilo dva návrhy novelcizineckého zákona. V prvém případě již byl dokončen legislativní proces a zákon (konkrétně zákon č. 428/2005 Sb.) nabyl účinnosti dnem 24. listopadu 2005.
Uvedený zákon nově řeší zejména zřizování a provozování speciálních zařízení a podmínky pobytu cizinců zajištěných za účelem správního vyhoštění, kteří jsou k tomuto účelu do uvedených zařízení umísťováni. Provedenými legislativními změnami byla sledována celková humanizace těchto zařízení.
Současně byla uvedeným zákonem implementována Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny, na jejímž základě se stanovují právní podmínky pro povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky rodinným příslušníkům cizince, který již na území žije, a to jak v režimu dlouhodobého či trvalého pobytu, tak i v postavení azylanta
Rovněž bylo zohledněno Rozhodnutí Rady č. 2004/17/ES upravující vyžadování dokladu o zdravotním pojištění, jako náležitost k udělení jednotného schengenského víza. Cizinec je povinen před vyznačením víza předložit zastupitelskému úřadu doklad o sjednání zdravotního pojištění. V případech, kdy si cizinec z objektivních důvodů nemůže takové pojištění sjednat na území státu svého pobytu, umožní se mu sjednat zdravotní pojištění až za jeho pobytu na území České republiky (měl by tak učinit ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území). Tímto opatřením bylo mj. reagováno na narůstající problémy zdravotnických zařízení, které jim vznikají v důsledku nehrazení nákladů za zdravotní péči poskytovanou cizincům za jejich přechodného pobytu na území České republiky.
Uvedený zákon obsahuje i některé další zásadní změny:
Druhý návrh novelizující zákon č. 326/1999 Sb. byl dne 1. února 2006 schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.
Cílem této druhé novely je zejména transponovat další nově přijaté právní předpisy Evropských společenství. Do návrhu tak byly zahrnuty Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty; Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států; Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány; Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách příjímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.
Novela dále zohledňuje některé další právní předpisy Evropských společenství, a to zejména Rozhodnutí Rady ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění část II Společné příručky (2004/574/ES) – tímto rozhodnutím se zavádí povinnost informovat cizince o důvodech odepření vstupu na jednotném formuláři; Nařízení Rady (ES) č. 2133/2004 ze dne 13. prosince 2004, kterým se příslušným orgánům členských států ukládá povinnost systematicky opatřovat otiskem razítka cestovní doklady státních příslušníků třetích zemí při překročení vnějších hranic členských států a kterým se k tomuto účelu mění prováděcí úmluva k Schengenské dohodě a Společná příručka; Nařízení Rady (ES) č. 415/2003 ze dne 27. února 2003, o udělování víz na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům.
Tato novela cizineckého zákona představuje zejména následující zásadní změny:
Otázky vízové politiky jsou v České republice stejně jako v ostatních členských státech Evropské unie upraveny nařízením Rady (ES) č. 539/2001, o vyhotovení seznamu třetích států, jejichž občané musí mít při překročení vnějších hranic vízum, jakož i seznamu třetích států, jejichž občané jsou od této vízové povinnosti osvobozeni, ve znění pozdějších novelizací.
V roce 2005 se podařilo České republice odstranit vízovou nereciprocitu se Sultanátem Brunej a Brazilskou federativní republikou, avšak nadále existují tři státy, se kterými se dosud nepodařilo reciprocitu ve vízové oblasti zajistit. Jsou to Austrálie, Kanada a Spojené státy americké (USA).
Austrálie sice umožňuje občanům České republiky od 1. července 2004 získat vízum prostřednictvím internetu bez nutnosti osobní účasti na zastupitelském úřadu Austrálie, ale česká strana vyvíjí tlak, aby australská strana odstranila svůj nereciproční přístup a zařadila Českou republiku do systému ETA, který umožňuje získání víz zdarma, rychleji a bez nutnosti předložení doplňujících dokumentů, nebo aby zatím umožnila vyřizování víz zcela automaticky. Také jednání s kanadskou stranou o zrušení vízové povinnosti pro občany České republiky probíhá na nejrůznějších úrovních. Česká diplomacie v neposlední řadě vyvíjí dlouhodobě úsilí směřující ke zrušení vízové povinnosti pro občany České republiky ze strany USA. Před vlastním zrušením vízové povinnosti musí být Česká republika zařazena do tzv. Visa Waiver Programu, v jehož rámci je zkoumáno, zda stát splňuje předepsaná kriteria. Hlavním omezujícím kriteriem pro zařazení do programu je maximálně tříprocentní hranice počtu odmítnutých žádostí o vízum USA v průběhu jednoho roku (České republice v roce 2005 bylo zamítnuto 10 % žádostí). S ostatními podmínkami zařazení do programu nemá Česká republika potíže. V únoru 2005 přišla americká strana s projektem nové vízové koncepce vůči novým členským zemím Evropská unie označovaným jako „cestovní mapa” (roadmap), který má pomoci uvedeným zemím splnit kritéria Visa Waiver Programu.
Se státy, se kterými se dosud nepodařilo zajistit ve vízové oblasti reciprocitu pro nové členské státy Evropské unie, jedná o zrušení vízové povinnosti také Evropská komise. Česká republika, stejně jako obdobně postižené členské státy Evropské unie, v souladu s nařízením Rady ES č. 851/2005, kterým se mění nařízení č. 539/2001, ve věci mechanismu vzájemnosti notifikovala dne 20. července 2005 orgánům Evropská unie případy vízové nereciprocity. Evropská komise došla k závěru, že vzhledem k současnému pokroku v oblasti řešení vízové nereciprocity není třeba bezprostředně navrhovat zavedení reciproční vízové povinnosti vůči dotčeným třetím státům či opatření v politické, hospodářské a obchodní oblasti, nicméně tato opatření by využila v případě, že nebude zřetelný další pokrok v jednání s těmito třetími státy.
V průběhu roku 2005 Česká republika uzavřela nebo vstoupily v platnost bezvízové dohody s Mexikem (dohoda nově upravuje výjimky týkající se účelu pobytu na území smluvních stran), Brazílií a Rumunskem (dohoda nově upravuje dobu pobytu na 3 měsíce v průběhu 6 kalendářních měsíců od okamžiku prvního vstupu na území, pokud se nejedná o pobyt za účelem výdělečné činnosti). Dále v tomto roce probíhaly práce na novelizaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zrušení vízové povinnosti. Změny se týkají úpravy doby bezvízového pobytu a účelu pobytu.
Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 umožňuje odlišný postup při uplatňování vízové povinnost vůči občanům států, jejichž občané musí mít při překročení vnějších hranic vízum, pro některé taxativně vyjmenované skupiny osob, a to např. pro držitele diplomatických a služebních pasů. Nutnou podmínkou pro realizaci bezvízového styku pro držitele diplomatických a služebních pasů je konzultace s ostatními členskými státy Evropské unie. Předpokladem pro zahájení této konzultace je vytvoření národní pozice České republiky.
V roce 2005 dále pokračovaly snahy Ruské federace a Ukrajiny o usnadnění vízového režimu České republiky vůči jejich občanům. Bilaterální jednání s Ruskou federací a Ukrajinou o zjednodušení vízového styku je zásadně omezeno skutečností, že jednáním o zjednodušení podmínek pro udělování víz pověřily členské státy Evropské unie Evropskou komisi.
Jednání mezi Evropskou komisí a Ruskou federací o zjednodušení vízového styku byla zahájena v říjnu 2004 s cílem uzavřít dohodu. Dohoda je založena na principu reciprocity a bude se vztahovat na krátkodobá víza, která jsou vydávána na dobu pobytu maximálně tří měsíců. Schválený negociační mandát Evropské komise zahrnoval harmonizaci poplatků za víza, zkrácení délky řízení o vízové žádosti, upuštění od poplatků, zjednodušení podmínek pro vydávání víz u specifických kategorií osob a bezvízový styk pro držitele diplomatických pasů. Evropská unie spojila sjednání dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskou federací se sjednáním readmisní dohody. Ruská strana to však zpočátku odmítala a spojovala uzavření readmisní dohody se zavedením bezvízového styku. Tento přístup byl pro Evropskou unii republiku naprosto neakceptovatelný. Evropská komise vyvinula maximální snahu dosáhnout uzavření dohody o usnadnění vízového režimu během summitu Evropská unie – Ruská federace, který se konal 4. října 2005 v Londýně. Tato snaha byla úspěšná a během londýnského summitu byla vyjádřena oboustranná shoda nad jejím textem. Následně 13. října 2005 bylo v Lucemburku toto stanovisko zopakováno. Přesný termín podpisu dohody však zatím nebyl stanoven. V závěru roku 2005 byl prováděn oficiální překlad dohody do angličtiny a ruštiny, při kterém byly překlady vzájemně porovnávány. V uvedeném období byla dosažena shoda i ve věci uzavření readmisní dohody.
V říjnu 2005 bylo zahájeno jednání o zjednodušení vízového styku s Ukrajinou. Schválený mandát umožňuje Evropské komisi jednat s Ukrajinou o harmonizaci poplatků za víza, zkrácení délky řízení o vízové žádosti, vynětí a snížení poplatků, zjednodušení podmínek pro vydávání víz u specifických kategorií osob a bezvízovém styku pro držitele diplomatických pasů. Již po prvním kole těchto jednání, které proběhlo v prosinci 2005, bylo možné konstatovat značný pokrok a velmi dobrou spolupráci ukrajinské strany. V polovině prosince 2005 proběhla technická schůzka mezi Evropskou komisí a Ukrajinou, na níž byl upraven návrh textu dohody, který by měl být prezentován členským státům na lednovém zasedání pracovní skupiny Evropské unie Visa. Následně proběhne druhé, a zřejmě poslední, kolo oficiálních jednání s Ukrajinou.
V roce 2005 pokračovala Česká republika v aplikaci Memoranda o porozumění ve věcech vízových a s tím souvisejících záležitostech týkajících se turistických skupin z Čínské lidové republiky (ADS Dohoda), které bylo dne 12. února 2004 uzavřeno mezi Evropským společenstvím a Čínskou lidovou republikou. S ohledem na rostoucí problémy se zneužíváním ADS Dohody avizované ze strany ostatních členských států Evropské unie byl v létě 2005 předložen Evropské komisi a Radě Evropské unie návrh opatření vypracovaný vybranými vedoucími zastupitelských úřadů členských států Evropské unie v Pekingu, jejichž cílem má být zamezení rozsáhlého zneužívaní ADS turistiky. Česká republika nezaznamenala zatím žádné problémy v souvislosti se zneužíváním ADS Dohody.
V roce 2005 pokračovala v činnosti pracovní skupina ustanovená z rozhodnutí Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí pro řešení tématu „Proces vydávání víz a povolování pobytu za účelem podpory obchodně-ekonomické spolupráce s Českou republikou”. Činnost skupiny, která je koordinována představiteli Ministerstva průmyslu a obchodu a Czechinvestu, je zaměřena na podporu rozvoje obchodně-ekonomické spolupráce. Členy pracovní skupiny dále jsou zástupci Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva financí, Generálního ředitelství cel, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a Hospodářské komory České republiky. Na jednání skupiny mohou být přizvány i další externí subjekty, které mají praktické zkušenosti z projednávané problematiky.
V návaznosti na novelu cizineckého zákona č. 428/2005 Sb. byla vyhláškou č. 446/2005 Sb. s účinností ode dne 24. listopadu 2005 nově upravena povinnost cizinců vybraných států pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního víza, jakož i výjimky z této povinnosti. Do výčtu států, jejichž občané potřebují k pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky letištní vízum, byla ve srovnání s předchozí právní úpravou (vyhláška č. 86/2000 Sb.) zařazena také Indická republika. K tomuto kroku vedl značný nárůst počtu indických státních příslušníků, kteří od konce srpna roku 2005 vstoupili na území České republiky přes mezinárodní letiště Praha-Ruzyně, v tranzitním prostoru učinili prohlášení o azylu a následně zneužili azylovou proceduru ke svému přesunu do původních zemí Evropské unie.
Sjednávání tzv. readmisních dohod, které upravují podmínky předávání a přebírání osob, jejichž pobyt je na území státu nelegální, je jedním z nejdůležitějších nástrojů boje proti nelegální migraci. Tento negativní jev je důsledkem snahy občanů zejména rozvojových států získat prostředky na živobytí ve vyspělých zemích, nebo vyhnout se pronásledování (ať již z politických, rasových či jiných podobných důvodů, nebo pro páchání trestné činnosti). Nelegální migraci usnadňují i rozšířené možnosti cestování a odstraňování vízových překážek.
Česká republika při řešení případů nelegální migrace rozlišuje mezi osobami, které se oprávněně obávají o svůj život a uchylují se do azylu v jiném tzv. bezpečném státě. V určitém rozsahu se snaží vyjít vstříc i cizincům, kteří hledají v České republice práci. Avšak pohostinnosti České republiky nemůže být zneužíváno neomezeně. Proto v případech, kdy nejsou shledány důvody pro povolení pobytu na území České republiky nelegálně se nacházejících cizinců, popř. těch, kteří na území České republiky vstoupili nelegálně, musí nastoupit moc donucovací. Česká republika přednostně usiluje o realizaci tzv. dobrovolných návratů, nicméně neprojeví-li cizinec o takovýto způsob řešení zájem, resp. nespolupracuje z vlastní vůle, je nutno takovou osobu do země původu vyhostit.
Česká republika má v současné době sjednány readmisní dohody s těmito státy: Rakousko, Polsko, SRN, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Moldávie, Bulharsko, Rumunsko, Kanada, Francie (posledně jmenovaná dohoda dosud nevstoupila v platnost). V různém stadiu rozpracovanosti jsou dohody se Srbskem a Černou Horou, Makedonií, Bosnou a Hercegovinou, Gruzií, Arménií a Vietnamem.
Česká republika nadále usiluje o sjednání readmisních dohod zejména se státy, z nichž pocházejí největší počty nelegálních migrantů (v současné době se jedná zejména o Mongolsko, Indii a Vietnam). Vzhledem k tomu, že migrační vlny se mohou měnit v závislosti na politické a ekonomické situaci v jednotlivých zemích, je nutno mít na zřeteli i z dnešního pohledu méně problémové země.
Sjednávání bilaterálních readmisních dohod je koordinováno s postupem Evropských společenství, která rovněž sjednávají readmisní dohody s třetími zeměmi. V souladu s článkem 63 odst. 3 písm. b) Smlouvy o založení Evropských společenství byla Komise ES zmocněna ke sjednávání a uzavírání readmisních dohod Společenství. Tyto dohody pak mají přednost před bilaterálními readmisními dohodami uzavíranými jednotlivými členskými státy. Komise dosud sjednala readmisní dohody s Hongkongem, Macaem, Srí Lankou a Albánií (první tři již vstoupily v platnost) a dále v současné době jedná o readmisních dohodách s Marokem, Ruskem, Ukrajinou, Pákistánem, Čínou, Tureckem a Alžírskem. Do doby dokončení jednání s těmito zeměmi se nedá očekávat rozšíření mandátu Komise i na další státy.
Kromě uzavírání readmisních dohod s tzv. zdrojovými zeměmi, lze sjednávat i readmisní dohody se zeměmi, u nichž lze očekávat opačný směr předávání osob. Jednání o dohodách s těmito státy Česká republika neiniciuje, avšak bude-li oslovena, je připravena o nich jednat (zájem o sjednání readmisní dohody projevilo např. Švýcarsko, Švédsko a země Beneluxu).
Česká republika se na převzetí schengenského acquis připravuje systematicky od roku 1998. Tehdy byla založena mezirezortní Pracovní skupina pro schengenskou spolupráci. V průběhu příprav na zapojení do schengenské spolupráce propracovala Česká republika svoji strategii do podoby, kterou v září 2001 vyjádřila Schengenským akčním plánem ČR (dále jen „SAP ČR”). Dokument byl ze strany EU přijat s velmi pozitivním hodnocením a přispěl tak k úspěšnému uzavření kapitoly 24. SAP ČR byl následně aktualizován v letech 2003 a 2005 a je základním dokumentem, podle kterého je organizována příprava České republiky na plné zapojení do schengenské spolupráce.
Vláda České republiky je o stavu příprav informována prostřednictvím pravidelných zpráv, které hodnotí současný stav připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis v oblasti kontroly vnější hranice, vízové politiky, policejní a soudní spolupráce, problematiky omamných a psychotropních látek, střelných zbraní a střeliva, Schengenského informačního systému a ochrany osobních údajů.
Poslední Zprávu o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis vzala vláda na vědomí usnesením č.562 ze dne 11. května 2005. Zároveň schválila aktualizovaný Schengenský akční plán České republiky 2005 (dále jen „SAP ČR 2005”).
SAP ČR 2005 zachovává kontinuitu strategie, kterou ČR dlouhodobě zastává. Česká republika vychází z přesvědčení, že zrušení kontrol na vnitřních hranicích je principem schengenské spolupráce, a proto by měl být časový odstup v provádění acquis kategorie I a II co nejmenší.
Koordinaci mezi jednotlivými orgány státní správy zajišťuje mezirezortní pracovní skupina „Hodnocení Schengenu – Česká republika”, za jejíž činnost odpovídá Ministerstvo vnitra ČR. Tato skupina v roce 2005 nahradila původní Pracovní skupinu pro schengenskou spolupráci, která zanikla v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie. Nově vytvořená pracovní skupina je pověřena organizací a prováděním hodnotících kontrolních misí v České republice v souvislosti s dokončením příprav na zapojení České republiky do schengenské spolupráce a je rovněž hlavním koordinačním orgánem pro ministerstva a jiné správní úřady, které se podílejí na přípravě a následném provádění schengenského acquis ve své působnosti.
V souladu s doporučením Komise byli dne 25. července 2005 ministrem vnitra jmenováni projektoví manažeři Schengenského informačního systému (SIS) a Vízového informačního systému (VIS). Zřízení funkce projektových manažerů má zajistit lepší koordinaci a řešení úkolů souvisejících s přípravou na připojení České republiky ke dvěma centrálním informačním systémům SIS a VIS, jak na národní, tak i mezinárodní úrovni.
Dne 10. května 2005 přijala Rada EU harmonogram pro schengenské hodnocení nových členských států. Dokument rozpracovává do potřebných podrobností úkol stanovený v Haagském programu – zahájit schengenské hodnocení těchto států v první polovině roku 2006.
Česká republika společně s Maďarskem, Polskem, Slovenskem a Slovinskem deklarovala, že bude připravena k zahájení schengenských evaluací od 1. ledna 2006. Evaluace budou po vzoru hodnocení nordických států provedeny ve skupinách. Česká republika je společně s Maďarskem a Slovinskem ve skupině č. 2.
V souladu se zmíněným harmonogramem obdržely nové členské státy v červnu 2005 dotazníky, na něž vypracovaly odpovědi, které předaly Generálnímu sekretariátu Rady EU v požadovaném termínu, tj. do 1. prosince 2005. Slovensko a Polsko představily dne 20. prosince 2005 na půdě pracovní skupiny Rady EU Hodnocení Schengenu prezentace připravenosti ke zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Česká republika, Maďarsko a Slovinsko tak učinily dne 10. ledna 2006.
V roce 2006 bude Česká republika podrobena hodnocení ve čtyřech oblastech – vzdušné hranice (tj. mezinárodních letišť), víza, policejní spolupráce a ochrana osobních údajů. S ohledem na geografickou polohu nebude ČR hodnocena v oblasti pozemní a mořské hranice.
Hodnocení se skládá z dotazníkové části a navazujících expertních návštěv vybraných pracovišť hodnoceného státu. O průběhu hodnocení v jednotlivých oblastech vypracují expertní týmy zprávy, které budou mj. obsahovat závěry a doporučení k nápravě zjištěných nedostatků. Dílčí výsledky budou shrnuty do celkového hodnocení, které schválí Rada EU formou rozhodnutí. Pokud nový členský stát nesplní schengenské standardy v potřebném rozsahu, Rada EU nerozhodne o zrušení kontrol na vnitřních hranicích.
Pouze na základě úspěšného absolvování hodnotící procedury bude možné zrušit kontroly na hranicích se sousedními státy a plně využívat výdobytky volného pohybu osob v rámci schengenského prostoru. Od tohoto okamžiku začne Česká republika rovněž vydávat jednotné schengenské vízum umožňující jeho držiteli pohyb na celém schengenském území.
V roce 2005 požádalo v České republice o azyl celkem 4 021 osob. Ve srovnání s rokem 2004, kdy o azyl požádalo 5 459 osob, se počet azylových žádostí snížil o 26,4%. Tento vývoj koresponduje se situací v ostatních evropských zemí. Trend snižujícího se počtu žadatelů o azyl trvá již několik let, v roce 2004 byl dokonce celosvětově zaznamenán rekordně nejnižší počet žádostí o azyl od roku 1988 a za rok 2005 dojde ještě k dalšímu snížení.
| Rok | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet žadatelů |
2 207 | 1 187 | 1 417 | 2 211 | 2 109 | 4 085 | 7 220 | 8 788 | 18 094 | 8 484 | 11 400 | 5 459 | 4 021 |
| Meziroční změna v % |
- | -46,2 | 19,4 | 56,0 | -4,6 | 93,7 | 76,7 | 21,7 | 105,9 | -53,1 | 34,4 | -52,1 | -26,3 |
Rekordní počet žadatelů o azyl zaznamenala Česká republika v roce 2001, kdy o azyl požádalo celkem 18 094 osob. V souvislosti s novelou azylového zákona došlo v následujícím roce k výraznému poklesu o 53%. V roce 2003 byl pak azylový vývoj v ČR ovlivněn početně významnou migrační vlnou osob čečenské národnosti. V tomto roce v ČR o azyl požádalo 11 400 osob, přičemž podíl státních příslušníků Ruské federace – Čečenska dosáhl hodnoty 43% všech žadatelů o azyl. Vysoké počty žadatelů o azyl z Ruské federace – Čečenska přetrvaly až do dubna 2004. Po vstupu České republiky do EU počet žadatelů o azyl poklesl a měsíční počty se od května 2004 pohybují na stabilní úrovni a trvale dosahují hodnoty kolem 300 osob měsíčně. Tento trend přetrvával s výjimkou letních měsíců i v roce 2005. Navýšení v letních měsících bylo způsobeno migrační vlnou žadatelů o azyl ze Slovenska.
Většina žadatelů o azyl v roce 2005 pocházela ze zemí evropského kontinentu (59%), nicméně ve srovnání s rokem 2004 se podíl Evropy jako hlavního zdrojového regionu snížil a naopak vzrostl podíl Afriky. Zatímco v roce 2004 státní příslušníci z tohoto kontinentu představovali pouze 3%, tak v roce 2005 je to již téměř 6%.
Z hlediska dlouhodobějšího vývoje je patrné, že podíl státních příslušníků afrických zemí na celkovém počtu žadatelů o azyl v ČR se trvale, i když ne výrazně, zvyšuje.
Podíl deseti nejčetněji zastoupených státních příslušností v roce 2005 představoval cca. 80% z celkového počtu žadatelů o azyl v ČR. Ve srovnání s rokem 2004, kdy tento podíl byl téměř 90%, lze zastoupení jednotlivých státních příslušností označit za rovnoměrnější. Ke snížení podílu došlo i u hlavní zdrojové země žadatelů o azyl, kterou byla stejně jako v roce 2004 Ukrajina.
V roce 2005 se částečně oproti roku 2004 změnila skladba deseti nejčetnějších státních příslušností žadatelů o azyl. Nejzásadnější změnou byl posun indických žadatelů o azyl ze čtrnácté pozice v roce 2004 na třetí v roce 2005. K výraznému posunu došlo rovněž u žadatelů o azyl ze Slovenska, kteří se v roce 2005 stali druhou nejvýznamnější státní příslušností. Výrazný propad byl naopak zaznamenán v souvislosti se státními příslušníky Gruzie a Kyrgyzstánu (v roce 2004 šestá a sedmá pozice), kteří se v roce 2005 mezi deseti nejčetnějšími státními příslušnostmi žadatelů o azyl vůbec nefigurovali (patnáctá a osmnáctá pozice v roce 2005).
Pět hlavních zdrojových zemí žadatelů o azyl v roce 2005 tedy představovaly Ukrajina, Slovensko, Indie, Čína a Ruská federace.
| Státní příslušnost | 2004 | 2005 | Změna proti předchozímu období | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet žadatelů | tj.% | pořadí | Počet žadatelů | tj.% | pořadí | Absolutní číslo |
tj. % | |
| Ukrajina | 1 600 | 29,3 | 1 | 987 | 24,5 | 1 | -613 | -38,3 |
| Slovensko | 137 | 2,5 | 8 | 711 | 17,7 | 2 | 574 | 419,0 |
| Indie | 47 | 0,9 | 14 | 342 | 8,5 | 3 | 295 | 627,7 |
| Čína | 324 | 5,9 | 4 | 287 | 7,1 | 4 | -37 | -11,4 |
| Ruská federace | 1 498 | 27,4 | 2 | 260 | 6,5 | 5 | -1 238 | -82,6 |
| Bělorusko | 226 | 4,1 | 5 | 216 | 5,4 | 6 | -10 | -4,4 |
| Vietnam | 385 | 7,1 | 3 | 208 | 5,2 | 7 | -177 | -46,0 |
| Mongolsko | 123 | 2,3 | 9 | 119 | 3,0 | 8 | -4 | -3,3 |
| Nigérie | 50 | 0,9 | 13 | 78 | 1,9 | 9 | 28 | 56,0 |
| bez státní příslušnosti | 46 | 0,8 | 15 | 73 | 1,8 | 10 | 27 | 58,7 |
V roce 2005 Ministerstvo vnitra udělilo ochranu cizincům celkem v 330 případech. Jedná se o nejvyšší počet v historii České republiky. Celková míra udělených forem ochrany (Celková míra udělených forem ochrany = počet udělených azylů a překážek vycestování / (celkový počet udělených azylů a překážek vycestování + počet rozhodnutí o neudělení azylu) *100 ) tak v roce 2005 dosáhla hodnoty 11,1%.
V roce 2005 ministerstvo vnitra udělilo azyl celkem 251 osobám. Nejvyšší počet azylů získali státní příslušníci Ruské federace (69) a Běloruska (47). Mezi další četnější státní příslušnosti žadatelů, kterým byl azyl v České republice v roce 2005 udělen, patří Arménie (19), Kazachstán (18), Uzbekistán (17) a Ukrajina (9).
Překážky vycestování byly ministerstvem vnitra v roce 2005 uděleny celkem v 79 případech. Nejčastěji byla tato forma ochrany udělena státním příslušníkům Ruské federace (50).
V roce 2005 bylo v azylovém řízení ministerstvem vnitra vydáno celkem 4 376 rozhodnutí. Ve srovnání s rokem 2004 se snížil (o 18%) počet žadatelů, o jejichž žádosti dosud nebylo rozhodnuto. K 31.12.2005 se v řízení nacházelo celkem 924 osob.
Rozhodnutí o neudělení azylu bylo Ministerstvem vnitra vydáno v 2 636 případech (tento údaj nezahrnuje rozhodnutí azyl neudělen – překážka vycestování), což představuje 60% z celkového počtu rozhodnutí první instance azylového řízení v roce 2005. Dalších 21% rozhodnutí připadlo na zamítnutí žádosti jako nepřípustné, ve většině případů se jednalo o žádosti podané občany Slovenska. Ve 12% z celkového počtu 4 376 rozhodnutí vydaných Ministerstvem vnitra bylo řízení zastaveno (především pro opakované nedostavování se k pohovoru, z důvodu zpětvzetí žádosti a pro neoprávněný vstup na území jiného státu, tj. nelegální překročení státní hranice ČR).
V azylovém řízení v České republice bylo v roce 2005 podáno ke krajským soudům celkem 3 021 žalob proti rozhodnutí ministerstva vnitra. Krajské soudy vydaly za toto období celkem 4 098 rozhodnutí. V 62,8% případů šlo o zamítnutí žaloby, čímž krajské soudy rozhodnutí ministerstva vnitra potvrdily. V dalších 28,5% případů se jednalo o zastavení řízení. Pouze ve 140 (3,4%) případech krajské soudy rozhodnutí MV zrušily a věc vrátily první instanci k novému projednání. K 31. 12. 2005 bylo stále v řízení krajských soudů 2 796 žalob. Oproti roku 2004, kdy bylo k 31. 12. v řízení 3 687 případů, se počet nevyřízených žalob snížil o 24,2%.
K Nejvyššímu správnímu soudu podalo v roce 2005 kasační stížnost 2 013 osob. Z 2 480 vydaných rozhodnutí Nejvyšší správní soud v 1 236 případech (tj. 49,8%) kasační stížnost zamítl a v dalších 708 případech byla kasační stížnost odmítnuta. Ve 166 případech byla věc vrácena k novému řízení krajskému soudu.
Cílem aplikace dublinského systému /aplikace nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. 2. 2003, stanovující kritéria a mechanismy pro určení státu odpovědného za přezkoumání žádosti o azyl podané v jednom ze členských států (tzv. Dublin II)/ je spravedlivě rozložit finanční břemeno spojené s řízením o udělení azylu a péčí o žadatele o azyl mezi členské státy EU, zabránit nekontrolovatelnému sekundárnímu pohybu cizinců po území členských států, předcházet problému tzv. ”asylum shopping”, tj. situaci, kdy žadatelé podávají současně či postupně žádosti v různých členských státech a činí ”pokusy” o získání azylu; žadatelé o azyl tak jsou odrazováni od vybírání si ”nejlepší” země pro podání své žádosti o azyl, a zaručit právo žadatele o azyl, aby jeho žádost byla řádně přezkoumána jedním z členských států (řešit tzv. problém uprchlíků ”in orbit” – situaci, kdy žádný stát neuznává svou odpovědnost za přezkum žádosti o azyl).
Právní nástroj má zaručit, aby každá žádost o udělení azylu podaná cizincem ze třetí země v některém ze členských států byla zásadně přezkoumána jedním (tj. pouze jedním) státem. Jen tento stát činí konečné rozhodnutí o žádosti o azyl a v případě jejího zamítnutí také opatření k zajištění odchodu cizince z území EU. Přínosem je snížení celkových finančních nákladů vynaložených jednotlivými členskými státy v souvislosti s azylovým řízením, zefektivnění řízení o udělení azylu jako takového a jeho zprůhlednění pro žadatele o udělení azylu.
Aplikace dublinského systému je zahájena v případě, že je v některém členském státě podána žádost o azyl či je na jeho území zadržen cizinec v průběhu nelegálního pobytu. Stát odpovědný za posouzení žádosti o azyl podané v některém z členských států je určen podle kritérií stanovených nařízením.
Za rok 2005 ČR evidovala 1168 dublinských případů (ne všechny zaevidované dublinské případy byly vyřešeny jako dublinské, v některých případech české žádosti adresované ostatním členským státům byly odmítnuty, někdy se původní předpoklad, že jde o dublinský případ, ukázal jako neprokazatelný); z toho odesláno jiným členským státům bylo 488 žádostí o převzetí, zpětvzetí nebo informaci a přijato bylo 653 žádostí. Na základě uvedených žádostí v roce 2005 Česká republika akceptovala 397 žádostí ze strany ostatních členských států a v 354 případech akceptaci obdržela.
Oblast azylu a azylového řízení se v České republice řídí především zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. V roce 2005 doznala uvedená právní norma dalších změn a úprav. V průběhu roku vstoupily v účinnost další dvě novely zákona o azylu a dalších dotčených právních předpisů, a to zákon č. 57/2005 Sb., který nabyl účinnosti k 4. 2. 2005, a zákon č. 350/2005 Sb., který nabyl účinnosti k 13. 10. 2005. Na posledně uvedenou novelu pak navazuje i prováděcí vyhláška publikovaná pod č. 376/2005 Sb., která vstoupla v účinnost ke stejnému datu jako uvedený zákon a kterou se stanoví výše úhrady za stravu a ubytování poskytnuté v azylovém zařízení, výše kapesného a termíny jeho výplaty.
Cílem první z uvedených novel (zákon č. 57/2005 Sb.) bylo transponovat do českého právního řádu dvě směrnice Evropských společenství, a to Směrnici 2003/9/ES ze dne 27. 1. 2003 stanovující minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl a Směrnici 2003/86/ES ze dne 22. 9. 2003 o právu na sloučení rodiny. Dále je do návrhu novely zákona o azylu promítnuto Nařízení Rady ES č. 343/2003 ze dne 18. 2. 2003, kterým se stanovují kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém ze členských států (tzv. Dublin II). Dále předkládaná novela reaguje i na Protokol o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie, a to tak, že z okruhu cizinců – žadatelů o udělení azylu - v podstatě občany členských států Evropské unie vylučuje tím, že řízení o udělení azylu na základě žádosti podané na území České republiky bude zastavováno z důvodu nepřípustnosti žádosti. Minimální požadavky pro přijímaní žadatelů o azyl se pak stanovují tak, aby měli žadatelé o udělení azylu zajištěnu důstojnou životní úroveň a srovnatelné životní podmínky ve všech členských státech s cílem napomoci omezit sekundární pohyby žadatelů, k nimž dochází právě vlivem rozdílů mezi těmito podmínkami v jednotlivých členských státech. Směrnice Rady č. 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny je do návrhu novely zákona o azylu transponována pouze okrajově; její dopad do českého práva se promítl zejména do potřebných úprav zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Druhá novela (zákon č. 350/2005 Sb.) pak především reagovala na požadavky aplikační praxe, včetně podnětů ze strany soudů. Za tímto účelem bylo zejména navrženo zpřesnění dikce těch ustanovení zákona, která vyvolávala nebo by mohla vyvolávat spory, zpřesnění postupu správního orgánu za účelem dosažení bezproblémového provádění azylového řízení a doplnění některých nových institutů nebo doplnění dosud logicky chybějících ustanovení s cílem eliminovat možné aplikační problémy. Dále upravuje některá ustanovení zákona tak, aby odpovídala novému správnímu řádu a celkové reformě správního řízení a sjednotila terminologii azylového zákona se zákonem po pobytu cizinců na území České republiky. Novela také novým způsobem upravuje podmínky poskytování ubytování, stravy, základních hygienických prostředků a kapesného žadateli o udělení azylu hlášenému k pobytu v azylovém zařízení. Poměrně významnou změnu přináší tato novela i pokud jde o zefektivnění soudního přezkumu správních rozhodnutí ve věci azylu; v novele jsou provedeny změny usnadňující projednání azylových žalob a kasačních stížností při zachování ústavních principů soudní kontroly veřejné správy. Nově se tedy zavádí projednávání všech žalob proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věci azylu samosoudcem krajského soudu, či se nově upravuje projednávaní kasační stížností ve věci azylu před Nejvyšším správním soudem (do soudního řádu správního je zaveden nový institut – tzv. nepřijatelnost kasační stížnosti).
Rok 2005 byl i ve znamení příprav další novelizace zákona o azylu a jiných dotčených zákonů. Návrh této novely byl předložen zejména jako reakce na další z vydaných směrnic Evropské unie, a to na Směrnici Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu tohoto postavení (tzv. „kvalifikační směrnice”). Jedná se o další z návrhů novel, kterým se do právního řádu České republiky má do 10. 10. 2006 transponovat evropská legislativa. V reakci na tuto směrnici zásadní navrhovanou změnou zákona o azylu je, že bude prováděno řízení o udělení mezinárodní ochrany, která může být udělena ve dvou formách - buď ve formě azylu nebo ve formě subsidiární ochrany (v návrhu zákona nazývaná jako doplňková ochrana), přičemž splní-li žadatel podmínky k udělení obou forem, udělí se mu ochrana formou azylu jakožto forma vyšší. Doplňková ochrana jako nový institut přitom nahrazuje stávající překážky vycestování podle § 91 zákona o azylu.
V roce 2005 byla přijata Směrnice Rady 2005/85/ES o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka. Směrnice upravuje procesněprávní otázky týkající se udělení a odnětí statusu uprchlíka. Harmonizuje procesní postupy, které jsou používány členskými státy v rámci azylového řízení. Vztahuje se na všechny osoby, které požádají o azyl na hranicích nebo na území členských států. Národní systémy členských států upravené na základě těchto standardů, umožní členským státům vytvořit účinné azylové řízení pro budoucí rámec společného evropského azylového systému. Pokud jde o minimální společný seznam bezpečných zemí původu, který měl být původně přijat spolu se směrnicí, bylo jeho přijetí odloženo až na dobu po přijetí výše uvedené směrnice. Zároveň bylo stanoveno, že bezprostředně po vstupu směrnice v platnost, Komise předloží návrh umožňující přijmout společný minimální seznam třetích zemí, které budou členské státy pokládat za bezpečné země původu.
V roce 2005 byla Radou Evropské unie přijata směrnice týkající se problematiky migrace. Jedná se o Směrnici 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. Směrnice upravuje pobyt a pohyb výzkumných pracovníků ze třetích zemí, na území členských států Evropské unie.
Společná evropská azylová politika, včetně společného evropského azylového systému, je součástí cíle Evropské unie spočívajícího v postupném vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva otevřeného těm, kteří pod tlakem okolností oprávněně hledají ochranu v Evropské unii. Provádění této politiky by mělo být založeno na solidaritě mezi členskými státy a vyžaduje existenci mechanismů k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijímáním uprchlíků a vysídlených osob a s následky z toho plynoucími. K tomuto účelu byl Rozhodnutím Rady 2004/904/ES ze dne 2. prosince 2004 zřízen Evropský fond pro uprchlíky (dále jen ERF) na léta 2005 – 2010. Cílovou skupinou, na níž jsou zaměřeny akce financované z ERF, jsou osoby žádající nebo požívající mezinárodní ochrany, včetně dočasné ochrany. Z ERF mohou být čerpány finanční prostředky na podporu těchto akcí:
Ministerstvo vnitra je odpovědné za implementaci národního programu ERF v ČR, tj. za zprostředkování finanční podpory za rok 2005.
Ministerstvo vnitra svou pozornost zaměřilo zejména na plnění koncepčních resortních úkolů v oblasti podpory integrace cizinců v roce 2005, které byly ministru vnitra uloženy usnesením vlády České republiky č. 5 ze dne 5. ledna 2005 k realizaci Koncepce integrace cizinců do konce roku 2004 a k jejímu dalšímu rozvoji v roce 2005.
V této souvislosti byl zejména aktualizován Plán integrační politiky MV v letech 2004 až 2006 a Návrh legislativních a praktických opatření MV v rámci Koncepce integrace cizinců v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Pro zajištění plnění úkolů MV v oblasti integrace cizinců v roce 2006 bude zřízena vnitroresortní koordinační skupina.
V průběhu roku 2005 MV rovněž finančně podpořilo projekty nestátních neziskových organizací (NNO) na podporu integrace cizinců, které byly zaměřeny zejména na poskytování bezplatného právního poradenství cizincům s povoleným trvalým pobytem a pobytem na víza nad 90 dnů s dobou pobytu na území ČR než jeden rok a projekty směřující k rozvoji vztahů mezi cizinci a občanskou veřejností.
Na podporu projektů MV čerpalo ze státního rozpočtu celkem 2 600 000,- Kč - na projekty NNO byla uvolněna částka ve výši 2 005 000,- Kč a ze zbývající částky byly finančně podpořeny tzv. doplňkové aktivity (projekty) MV v oblasti rozvoje integrace cizinců.
Doplňkové aktivity MV byly zaměřeny např. na rozvoj vzdělávání nově nastupujících i stávajících policistů v oblasti multikulturního přístupu při výkonu policejní služby v rámci projektu Zkvalitnění vzdělávání policistů v oblasti styku s cizinci a práce v minoritách. Významná pozornost byla rovněž věnována podpoře činnosti styčných policejních důstojníků pro problematiku menšin, atp.
V roce 2005 probíhal státní integrační program pro azylanty dle vládou schválené koncepce pro rok 2005, v souladu s příslušným usnesením vlády a prováděcím pokynem.
V roce 2005 bylo vydáno 40 rozhodnutí ministra vnitra za účelem zajištění 40 integračních bytů pro 102 azylanty (z toho 7 nabídek podle varianty č. II). V této souvislosti bylo obcím uvolněno celkem 13 482 407,- Kč.
Vláda ve svém usnesení doporučila hejtmanům zabezpečit bydlení pro azylanty podle procentních kvót pro jednotlivé kraje. Tuto kvótu přesáhly Jihomoravský kraj, Liberecký kraj, Ústecký kraj a Hlavní město Praha. Dále bylo realizováno 6 nabídek Středočeského kraje, 5 nabídek Plzeňského kraje, 2 nabídky kraje Vysočina a po jedné nabídce Královéhradeckého kraje a Pardubického kraje. Naproti tomu Zlínský kraj, Karlovarský kraj, Jihočeský kraj, Olomoucký a Moravskoslezský kraj nezajistily ani jednu nabídku obce vhodnou k integraci azylantů v roce 2005.
Na základě doporučení Mezirezortní komise pro tvorbu nové koncepce integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám, kterou zřídil ministr vnitra v roce 2002 a ve smyslu závěrů analýzy zmocněnce vlády pro lidská práva a Etnologického ústavu AV ČR vláda schválila i nadále realizovat 3 základní priority integrace azylantů: výuku českého jazyka, zajištění bydlení a pomoc při zajištění zaměstnání, a to ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi. Dle doporučení Komise bude také Ministerstvo vnitra spolupracovat s Ministerstvem práce a sociálních věcí při integraci zdravotně postižených osob a seniorů zejména při zajištění odpovídajících potřebných sociálních služeb. Vláda dále schválila, aby procentní kvóty pro jednotlivé kraje pro rok 2006 zůstaly ve stejné výši jako v minulém roce. V roce 2005 byl azyl udělen celkem 251 osobám, tj. 6,24% z celkového počtu 4021 žadatele o udělení azylu v České republice.
Vnitřní bezpečnostní politika státu je v rámci vymezené působnosti předmětem činnosti odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Kompetence odboru zahrnují též oblast zbraní, střeliva a pyrotechnického průzkumu, oblast připravenosti a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a oblast dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu.
Základním principem odboru je především spokojenost veřejnosti, konkrétně reprezentovaný:
Na základě usnensení BRS č. 10 ze dne 16. listopadu 2004 byl připraven za spolupráce MV materiál „Vytvoření podmínek pro zapojení občanů České republiky do civilních misí EU a dalších mezinárodních vládních organizací”. Dokument definuje specifické překážky bránící v současné době efektivnímu zapojení ČR do civilních misí ve čtyřech prioritních oblastech (policie, právní stát, veřejná správa a civilní ochrana) a navrhuje jejich řešení. Věnuje se zejména pracovně právním aspektům, problematice financování a vytvoření databází expertů. Tento materiál byl schválen usnesením vlády č. 1544 ze dne 30. listopadu 2005. V návaznosti s uvedeným materiálem je od roku 2004 připravována „Koncepce vysílání policistů ČR na zahraniční mírové operace”, která by měla být finalizována v prvním čtvrtletí 2006.
V roce 2003 byl MV připraven „Návrh na vyslání instruktorů Policie ČR na výcvik iráckých policistů do Jordánska” a schválen usnesením vlády č. 1276 ze dne 17. prosince 2003. Od roku 2004 působí v 6 měsičních intervalech v Jordánsku vždy 10 policistů.
V oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku je v rámci Ministerstva vnitra vypracován systém koncepční činnosti, který reaguje na oblasti kriminality, na něž je zapotřebí upnout pozornost. Tyto oblasti jsou definovány a vládou potvrzovány ve výročních zprávách o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Hlavním cílem zpráv je podat soubor informací souvisejících s problematikou vnitřní bezpečnosti a ucelený a komplexní pohled na kriminalitu, a umožnit tak využití získaných poznatků pro vytváření účinné ochrany proti kriminalitě ve všech jejích aspektech.
Na poznatky navazují v oblasti rozhodování a řízení návrhy na koncepční, legislativní a další opatření. Zprávy vytvářejí prostor pro komunikaci mezi všemi subjekty, které se podílejí na potlačování kriminality.
Výstupem celkové analýzy bezpečnostní situace je stanovení určitých priorit bezpečnostní politiky vlády, na které je třeba zaměřit obzvláštní pozornost. Priority z roku 2005 jsou boj proti:
Kriminalitě zločineckých organizací (včetně obchodu s lidmi, protiprávního jednání v oblasti omamných a psychotropních látek, nelegálního obchodu se zbraněmi a padělání), korupci, závažné hospodářské kriminalitě (podvodům, daňovým únikům, tzv. praní špinavých peněz, kriminalitě na úseku duševního vlastnictví, počítačové kriminalitě), nelegální migraci, terorismu, kriminalitě mládeže, kriminalitě s extremistickým podtextem, loupežím, krádežím vloupáním, krádežím aut a věcí z nich, porušování pravidel provozu na pozemních komunikacích.
Rok 2005 byl, pokud se týká vývoje kriminality na území České republiky, charakteristický mírným poklesem. Celkový počet zjištěných trestných činů v roce 2005 se podle údajů policejních statistik snížil o 2,2 % na 344.060. Z dlouhodobého hlediska lze konstatovat, že třetím rokem dochází ke snižování počtu zjištěných trestných činů, počet trestných činů v roce 2005 byl nejnižší od roku 1993. Počet objasněných trestných činů mírně vzrostl o 0,6 % a objasněnost dosáhla 39,3 %.
Pokud se týká nejvýraznějších výkyvů ve vývoji kriminality: vzrostl počet zjištěných hospodářských trestných činů, nárůst je provázen na jedné straně zvýšením evidovaných počtů trestných činů úvěrového podvodu, neoprávněného držení platební karty, porušování autorského práva, na druhé straně snížením evidovaných počtů trestných činů krácení daně, podvodu a zpronevěry; poklesl počet zjištěných násilných trestných činů, který se projevil v poklesu počtu evidovaných trestných činů vražd, úmyslných ublížení na zdraví, vydírání a loupeží, problémem zůstávají trestné činy loupeží na finančních institucích. Poklesl také počet zjištěných majetkových trestných činů, s výjimkou výrazného růstu počtu kapesních krádeží, poklesl počet evidovaných vloupání do bytů, rodinných domků a rekreačních objektů či krádeží motorových vozidel dvoustopých a krádeží věcí z automobilů.
| Druh kriminality | 2004 | 2005 | změna v % +/- |
|---|---|---|---|
| Vraždy | 227 | 186 | -18,1 |
| Loupeže | 5 931 | 5 368 | -9,5 |
| Loupeže na finančních institucích | 176 | 182 | 3,4 |
| Úmyslné ublížení na zdraví | 7 180 | 6 439 | -10,3 |
| Nebezpečné vyhrožování | 2 700 | 2 493 | -7,7 |
| Vydírání | 1 786 | 1 608 | -10,0 |
| Násilná kriminalita celkem | 23 579 | 21 684 | -8,0 |
| Objasněné trestné činy | 17 364 | 16 046 | -7,6 |
| Tj. v % | 73,6 | 74,0 | - |
| Znásilnění | 687 | 596 | -13,2 |
| Kuplířství | 83 | 123 | 48,2 |
| Mravnostní kriminalita celkem | 1 909 | 1 849 | -3,1 |
| Objasněné trestné činy | 1 574 | 1 560 | -0,9 |
| Tj. v % | 82,5 | 84,4 | - |
| Krádeže vloupáním: | |||
| do obchodů | 4 856 | 4 093 | -15,7 |
| do bytů (v činžovních domech) | 6 193 | 5 537 | -10,6 |
| do rekreačních objektů | 8 452 | 6 511 | -23,0 |
| do rodinných domků | 5 477 | 4 824 | -11,9 |
| Krádeže vloupáním celkem | 64 695 | 57 956 | -10,4 |
| Objasněné trestné činy | 13 969 | 12 490 | -10,6 |
| Tj. v % | 21,6 | 21,6 | - |
| Krádeže prosté: | |||
| kapesní | 15 804 | 17 917 | 13,4 |
| motorových vozidel dvoustopých | 23 133 | 21 980 | -5,0 |
| věcí z automobilů | 59 459 | 51 624 | -13,2 |
| jízdních kol | 6 360 | 5 956 | -6,4 |
| Krádeže prosté celkem | 162 139 | 154 124 | -4,9 |
| Objasněné trestné činy | 27 841 | 27 207 | -2,3 |
| Tj. v % | 17,2 | 17,7 | - |
| Podvody | 4 875 | 5 110 | 4,8 |
| Majetková kriminalita celkem | 243 808 | 229 279 | -6,0 |
| Objasněné trestné činy | 47 938 | 45 590 | -4,9 |
| Tj. v % | 19,7 | 19,9 | - |
| Ostatní kriminalita: | |||
| Výtržnictví | 3 519 | 3 293 | -6,4 |
| Nedov. výr. a d. psychotrop. látek a jedů | 2 847 | 2 757 | -3,2 |
| Šíření toxikomanie | 239 | 158 | -33,9 |
| Maření výkonu úředního rozhodnutí | 10 946 | 11 534 | 5,4 |
| Krácení daně | 595 | 602 | 1,2 |
| Zpronevěra | 4 005 | 3 205 | -20,0 |
| Podvody | 6 752 | 6 409 | -5,1 |
| Neoprávněné držení plat. karty | 5 510 | 7 739 | 40,5 |
| Porušování autorského práva | 462 | 791 | 71,2 |
| Pojistný podvod | 611 | 489 | -20,0 |
| Úvěrový podvod | 5 652 | 14 032 | 148,3 |
| Hospodářská kriminalita | 33 464 | 43 882 | 31,1 |
| Objasněné trestné činy | 23 995 | 29 519 | 23,0 |
| Tj. v % | 71,7 | 67,3 | - |
| Škody zjištěné (v tis. Kč) | 36 112 416 | 32 279 456 | -10,6 |
| Zjištěné trestné činy celkem | 351 629 | 344 060 | -2,2 |
| Objasněné trestné činy | 134 444 | 135 281 | 0,6 |
| Tj. v % | 38,2 | 39,3 | - |
| Škody zjištěné celkem (v tis. Kč) | 48 455 947 | 42 984 656 | -11,3 |
| Zajištěné škody (v tis. Kč) | 2 179 201 | 639 912 | -70,6 |
| Rok | Počet trestných činů | Objasněnost v % | |
|---|---|---|---|
| zjištěných | objasněných | ||
| 1993 | 398 505 | 126 442 | 31,7 |
| 1994 | 372 427 | 129 540 | 34,8 |
| 1995 | 375 630 | 151 842 | 40,4 |
| 1996 | 394 267 | 162 929 | 41,3 |
| 1997 | 403 654 | 169 177 | 41,9 |
| 1998 | 425 930 | 185 093 | 43,5 |
| 1999 | 426 626 | 193 354 | 45,3 |
| 2000 | 391 469 | 172 245 | 44,0 |
| 2001 | 358 577 | 166 827 | 46,5 |
| 2002 | 372 341 | 151 492 | 40,7 |
| 2003 | 357 740 | 135 581 | 37,9 |
| 2004 | 351 629 | 134 444 | 38,2 |
| 2005 | 344 060 | 135 281 | 39,3 |
V roce 2005 byl MV zahájen konkrétní proces zpracovávání koncepčního materiálu zásadního významu s názvem „Vývoj Policie České republiky 2015”, který by měl připravit reformu policie a rozpracovat její vývoj vedoucí k vytvoření moderního a profesionálního policejního sboru. Vzhledem k předpokládanému rozsahu prací, jakož i k nutnosti vytvořit širokou názorovou platformu, bylo přijato netradiční a zajímavé řešení. Celý projekt byl rozdělen do několika komponentů a jednotlivé pracovní skupiny byly při své činnosti vedeny snahou o mimořádný nadhled při hledání ideálních cest, řešení a vztahů, týkajících se policie v horizontu středně až dlouhodobém.
Korupci můžeme charakterizovat jako jednání, kdy osoba v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu přijme nebo si dá slíbit úplatek. Pojem obecný zájem znamená, že se v daném případě jedná o oblast, u níž se předpokládá, že na jejím fungování je zainteresována společnost jako celek, případně určitá sociální skupina. Pojmem obstarávání věcí obecného zájmu se tedy rozumí jednak veškeré činnosti (a rozhodování) orgánů státní moci a dále pak veškeré činnosti při uspokojování lidských potřeb celospolečenského rozměru. Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok. Rozhodně se nemusí jednat pouze o peníze. Korupčním médiem může být i libovolný předmět („věcný dar”), úsluha či informace.
Ministerstvo vnitra vyvíjí v protikorupční politice na vládní úrovni aktivity od roku 1998, kdy vláda ve svém programovém prohlášení stanovila boj proti korupci jako jednu z hlavních priorit své činnosti. Vzhledem k tomu, že tento úkol vyžaduje koncepční přístup, rozhodl se ministr vnitra vypracovat ve spolupráci s dalšími členy vlády Vládní program boje proti korupci v České republice, který vláda vzala na vědomí dne 17. února 1999 usnesením č. 125.
Informace o plnění Vládního programu jsou obsaženy ve Zprávách o korupci v České republice, které od roku 2001 zpracovává Ministerstvo vnitra. Mimo plnění Vládního programu poskytují tyto dokumenty také přehled o kvantitativním i kvalitativním vývoji protikorupčních aktivit v České republice. Důraz je kladen na vyhodnocení situace v oblasti úplatkářství a trestné činnosti veřejných činitelů, k čemuž se využívají údaje kriminálních statistik, ale i výzkumy veřejného mínění realizované státními i soukromými institucemi. Zprávu o korupci v ČR v roce 2004 vzala vláda na vědomí 11. května 2005 usnesením č. 560. (Aktualizovaná Zpráva o korupci za léta 2005-2006 včetně vyhodnocení úkolů bude vládě předložena v roce 2007).
V souvislosti se vstupem ČR do EU přijala vláda svým usnesením č. 456 ze dne 12. 5. 2004 Národní strategii proti podvodným jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy ES. Pro všechny členy vlády a vedoucí činitele ostatních ústředních orgánů státní správy, v jejichž působnosti je nebo bude nakládání s prostředky EU (zejména se to týká strukturálních fondů a fondu soudržnosti), z ní vyplynul úkol zpracovat do konce roku 2004 interní metodické strategie proti podvodným jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy ES.
Jelikož správa finančních prostředků z uvedených fondů se v rámci ministerstva vnitra nepředpokládá, zaměřuje se interní strategie MV především na připravenost resortu chránit tyto prostředky proti zneužívání pro případ, že na nich bude participovat. Resort vnitra využívá fondy Phare a Transition Facility, ale ani z těchto programů nezískává finanční prostředky, ale konkrétní zařízení a služby. Do budoucna se předpokládá čerpání také z komunitárních programů, a proto ministerstvo vnitra zpracovává metodiku pro tuto oblast.
V roce 2005 se zástupce Ministerstva vnitra zúčastnili dvou zasedání plenárního zasedání Skupiny států proti korupci (GRECO), jíž je ČR členem od 8. 2. 2002. Tato mezinárodní iniciativa působí v rámci Rady Evropy, je součástí mechanismu zakotveného v mezinárodně právních instrumentech Rady Evropy proti korupci (Trestně právní úmluva o korupci platná v ČR od 1. 7. 2002 a Občanskoprávní úmluva proti korupci – ratifikovaná ČR 24. 9. 2003 a v ČR platná od 1. 1. 2004.
V průběhu roku 2005 se Ministerstvo vnitra aktivně zapojilo do procesu přístupu České republiky k Úmluvě OSN proti korupci. Gesce za přístup ČR k Úmluvě náleží Ministerstvu spravedlnosti. ČR Úmluvu podepsala dne 22. dubna 2005. Implementaci a ratifikaci Úmluvy v současnosti brání zejména absence citelného postihu právnických osob, zapojených do aktů korupce (např. trestněprávní odpovědnost právnických osob).
Dopad mezinárodního terorismu na ČR je spíše zprostředkovaný. ČR patří nadále k zemím, kde nedochází k otevřeným projevům mezinárodního terorismu. Současná situace je klidná, nenasvědčuje tomu, že by na jejím území hrozilo bezprostřední rozšíření teroristických projevů, otevřeně zde neoperuje žádná z mezinárodních teroristických organizací. Bylo by však mylné považovat tento stav za trvalý.
Ačkoli dosud v ČR nebyla zaznamenána klasická teroristická akce, kdy násilí je prostředkem ke kladení podmínek, vedoucích k dosažení určitého politického cíle, několik událostí z doby po roce 1989 některé rysy či náznaky teroristické akce částečně nese. To platí o občasných snahách vyděračů, požadujících od státu či soukromých firem velké finanční částky (nejedná se přitom o činy teroristické, ale o trestné činy, klasifikované jako vydírání či obecné ohrožení, za použití metod, v médiích označovaných jako teroristické).
Určující událostí loňského roku v uvedené oblasti byly teroristické útoky v Londýně v červenci 2005. V jejich důsledku došlo k aktivizaci protiteroristického úsilí na úrovni EU (Deklarace proti terorismu, aktualizace Akčního plánu proti terorismu, vytvoření Evropské protiteroristické strategie), které se promítlo i na opařeních v rámci ČR.
S ohledem na skutečnost, že důležitým aspektem boje proti terorismu je úsilí o potlačování financování teroristických aktivit, je třeba zmínit trvalou pozornost, kterou této problematice věnuje specializovaná policejní složka s celostátní působností: Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR (tzv. „finanční policie”).
Jedním z kroků, které přispěly ke sladění legislativy ČR s legislativou EU v oblasti boje proti terorismu, je i vytvoření nové skutkové podstaty v rámci Trestního zákona: „Teroristický útok”, která zahrnuje i postih financování terorismu (zákon 537/2004 Sb., změna trestního zákona a zákona o střelných zbraních), a která nabyla účinnosti od 22. října 2004.
Základním východiskem koncepčního přístupu, usilujícího o snížení zranitelnosti ČR vůči teroristickým útokům, namířeným proti jejímu teritoriu nebo jejím zájmům v zahraničí, musí být systémové a koordinované kroky, provázané ve všech svých jednotlivých částech. Jejich shrnutí obsahuje materiál „Národní akční plán boje proti terorismu” (jeho verze pro léta 2005-2007 byla přijata usnesením vlády ze dne 16. listopadu 2005 č. 1466).
Obsahem materiálu jsou opatření jak primárně zahraničně-politického, tak vojenského, legislativního, analytického, organizačního, informačního, výzkumného, personálního či technického charakteru. Zvláštní pozornost je věnována oblastem, které patří mezi specificky důležité či zranitelné (oblast bezpečnosti civilní letecké dopravy, civilní ochrana, migrační a azylová oblast, nakládání se zbraněmi a střelivem a obchod s vojenským materiálem atd.).
Rok 2005 potvrdil, že situace v ČR se podstatně neliší od situace v ostatních zemích EU. Z nově přijatých členských států patří ČR mezi ty, které formulovaly svou protiextremistickou politiku. Ta prolíná úrovněmi vlády, jednotlivých resortů, státních zastupitelství a dalších orgánů státní správy. ČR, spolu s Maďarskem, Polskem a Slovenskem, patří k menšině z deseti nových členských zemí EU, které evidují a vyhodnocují údaje o rasově motivovaném násilí a s ním spjatých trestných činech.
V souladu s celoevropským, respektive celosvětovým vývojem, patří protiextremistická politika nadále mezi priority Ministerstva vnitra. Reflektuje postoje EU, deklarující mezi oblastmi zvláštního zájmu jak potírání rasismu, antisemitismu a xenofobie, tak otevření dialogu s islámskými komunitami. Ministerstvo vnitra a bezpečnostní složky věnují značnou pozornost soustavnému monitoringu celého extremistického spektra, jeho proměnám, aktivitám a zahraničním kontaktům. Důraz je kladen na plnění opatření trvalého či dlouhodobého charakteru, zaměřených jak do preventivních programů, tak do represe. Prioritou je rovněž průběžné vzdělávání policistů a zdokonalování policejní práce na tomto úseku kriminality. Cílem resortu byla a zůstává včasná identifikace a rychlá reakce na nové formy, podoby či projevy extremismu.
Meziresortní platformou pro koordinovaný postup orgánů státní správy v boji proti extremismu, rasismu a xenofobii je nadále Komise pro boj s extremismem, rasismem
a xenofobií, zřízená jako poradní orgán ministra vnitra usnesením vlády č. 238/2002. Od r. 2005 tvoří rovněž expertní zázemí styčnému úředníkovi ČR pro kontakt s Evropským monitorovacím střediskem rasismu a xenofobie (EUMC). Členové Meziresortní komise konsensuálně stanovují priority a vyhodnocují potencionální rizika v oblasti extremismu, průběžně udržují vzájemný kontakt a podle potřeby spolupracují na dílčích úkolech, vztahujících se k této problematice. Za předsednictví ČR, respektive MV, se každoročně koná zasedání Pracovní skupiny pro boj s extremismem zemí V4 a Rakouska. Po vstupu zemí V4 do EU pokračuje ve své činnosti jako expertní skupina na nadnárodní úrovni, která představuje nástroj nadstandardní spolupráce v oblasti problematiky extremismu. Z této Pracovní skupiny vzešel grantový projekt „Bezpečnostní rizika extremismu ve středoevropském geopolitickém prostoru”, na němž, pokud bude přijat, budou jako partneři ČR participovat Maďarsko a Slovensko. Cílem projektu je zmapovat prostřednictvím konferencí a expertních jednání hrozby extremismu v rámci středoevropského prostoru, tyto hrozby analyzovat a pokusit se vytvořit společný postup v boji proti němu. V lednu 2006 byl projekt postoupen k projednání v rámci AGIS programu do Bruselu.
Stejně jako v předchozích letech, zůstává i v roce 2006 prioritou protiextremistické politiky úsilí o důsledné odhalování a postih projevů extremismu a snaha o eliminaci jeho viditelných, ale i latentních forem. Nemalý důraz je rovněž kladen na informovanost veřejnosti v dané oblasti. Na webových stránkách Ministerstva vnitra jsou veřejně dostupné Zprávy o problematice extremismu na území ČR(1996/1997; 1998;,1999, 2000,2001,2002) a na ně navazující „Informace o problematice extremismu na území ČR” (2003, 2004), předkládaná od r. 2004 vládě a Poslanecké sněmovně jako samostatná příloha „Zprávy o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky”. Dále jsou veřejnosti dostupné aktuální příspěvky na webových stránkách resortu vnitra a ve vysílání Radia Vnitro.
Podle shodného vyjádření zpravodajských služeb a Policie ČR nedošlo v r. 2005 na české extremistické scéně k podstatným změnám, její postavení zůstávalo marginální. Nebyly zaznamenány žádné násilné protisystémové aktivity, které by svědčily o nárůstu jejích radikálních tendencí. Žádnému z registrovaných pravicově či levicově extremistických subjektů se nepodařilo prosadit se na politické scéně, anebo výraznějším způsobem oslovit českou veřejnost. Nacionalistická část extremistického spektra však bude o změnu tohoto stavu usilovat ve volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 2006 ve volebním bloku „Národní síly”. Protagonisté české pravicově i levicově extremistické scény udržovali zahraniční kontakty především se svými evropskými protějšky. Tyto kontakty však nevedly k radikalizaci domácí extremistické scény, vliv zahraničních extremistických skupin se tímto způsobem neprojevoval.
Z hlediska bezpečnostních složek byly i v roce 2005 nejmilitantnějšími uskupeními neonacistická organizace Národní odpor (NO) a levicově extremistická Antifašistická akce (AFA). Přetrvávajícím rizikem byly, a zůstávají, vzájemné střety mezi příznivci militantní skupiny AFA –ANTIFA a neonacisticky orientovanými příznivci hnutí skinheads, kteří se označovali jako ANTI-ANTIFA.
Organizovaný zločin představuje závažné bezpečnostní riziko, ohrožující stabilitu světového hospodářského systému a v případě některých států i politický systém. Cílem organizovaného zločinu je dosažení maximálního zisku při vynaložení minimálních nákladů, a to zisku nejen materiálního, ale například i ve formě společenského a politického vlivu.
Organizovanou kriminalitu lze definovat jako druh skupinové trestné činnosti páchané organizovanou zločineckou skupinou nebo zločineckou organizací, vyznačující se dlouhou dobou trvání, dělbou činnosti, plánovitostí a orientací na vysoký zisk nebo na získání vlivu na veřejný život. Výjimečně mohou být zločinecké organizace motivovány také ideologicky (např. teroristické organizace).
K nejrozšířenějším formám organizovaného zločinu na území ČR patří: výroba, pašování a distribuce drog; organizování prostituce a obchod s lidmi; organizování nelegální migrace; praní špinavých peněz; vydírání a vybírání poplatků za ochranu; korupce; padělání; mezinárodní obchod se zbraněmi a výbušninami.
Zločinecké organizace působící v České republice jsou obvykle v přímých vazbách na zahraniční a jejich činnost se tak odvíjí od aktuálních trendů mezinárodního organizovaného zločinu.
Klíčové okruhy boje proti organizovanému zločinu, obsažené ve vnitroresortních materiálech, lze shrnout do následujících bodů:
V rámci České republiky představují hlavního partnera odboru v problematice boje proti organizovanému zločinu zejména vybrané útvary Policie ČR s celorepublikovou působností (Útvar odhalování organizovaného zločinu, Národní protidrogová centrála, Finanční policie, Úřad služby kriminální policie a vyšetřování) a zpravodajské služby ČR. Partneři jsou průběžně zváni na zasedání meziresortních pracovních skupin a probíhá rovněž intenzivní expertní komunikace. S partnery je také konzultována příprava koncepčních materiálů jednotlivé návrhy opatření.
Zástupci Ministerstva vnitra se dlouhodobě a průběžně účastní mezinárodních aktivit v boji proti organizovanému zločinu (pracovních skupin Evropské unie a Rady Evropy, aktivit OSN, konferencí, odborných přednášek a seminářů).
Z mezinárodního hlediska je ČR zemí cílovou, zemí původu i zemí tranzitní, do obchodování s lidmi spadá i převážná část vnitrostátní organizované prostituce.
Obchodováním s lidmi do České republiky, zejména pak za účelem sexuálního vykořisťování a organizováním prostituce, se zabývají hlavně ruskojazyčné a bulharské skupiny organizovaného zločinu, které působí po celé České republice, zejména pak v severních a západních Čechách (při hranici se SRN), na jižní Moravě (při hranicích s Rakouskem) a v Praze. Zvyšuje se podíl pachatelů vietnamské a čínské národnosti. Na vnitrostátním obchodu s lidmi se pak podílejí i občané České a Slovenské republiky romské národnosti. Pokud jde o „vývoz” osob, zejména žen z ČR do zahraničí, podle poznatků Policie ČR jsou obchodovány především do zemí EU a dále např. do Japonska a Mexika.
V roce 2005 se pozornost relevantních subjektů zaměřila i na další formy obchodování s lidmi. Stalo se tak zejména v důsledku novely trestního zákona, kdy byl zrušen § 246 a nahrazen novým § 232a, který v souladu s mezinárodně uznávanými dokumenty označil za trestné i další formy obchodování s lidmi - zejména obchodování s lidmi za účelem nucené práce a jiných forem vykořisťování (původně se jednalo pouze o obchod s lidmi za účelem pohlavního styku). Novela nabyla účinnosti 22. října 2004. Z důvodu potřeby zmapovat aktuální situaci na území České republiky v těchto dalších formách obchodování s lidmi byly na počátku roku 2005 uskutečněny dva pilotní výzkumy prostředí obchodování s lidmi za jinými účely než je sexuální vykořisťování. Závěry a doporučení z těchto výzkumů byly použity v rámci vyhodnocení a aktualizace vládního materiálu nazvaného „Národní strategie boje proti obchodování s lidmi (pro období 2005 – 2007), (dále jen Strategie”)”. Zároveň byl Strategií uložen úkol pokračovat v provádění výzkumů a mapování situace i v příštích letech.
Základní koncepční rámec pro boj proti obchodování s lidmi v ČR tvoří již zmiňovaná „Národní strategie boje proti obchodování s lidmi (pro období 2005 – 2007)”, schválená vládou usnesením č. 957/2005. Jedná se o v pořadí již druhý materiál, který navázal na koncepční materiál pro období let 2003 - 2005 nazvaný „Národní strategie boje proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování”.
Strategie obsahuje souhrn dostupných informací o situaci v oblasti obchodu s lidmi v ČR a poskytuje přehled o učiněných opatřeních na uplynulé dva roky. Na základě vyhodnocení úkolů dále specifikuje opatření v boji proti obchodu s lidmi a v důsledku nové legislativní definice obchodu s lidmi rozšiřuje okruhy opatření i na tyto nové oblasti. Navrhovaná opatření jsou zcela v souladu s doporučeními mezinárodních organizací a přístupem Evropské unie k obchodování s lidmi.
V roce 2005 pokračovalo plnění úkolů zadaných vládním usnesením. Důležitou změnu znamenalo již výše zmíněné přijetí nové definice trestného činu obchodování s lidmi v novele trestního zákona (zákon č. 537/2004 Sb., § 232a, dosavadní § 246 zrušen). Tato novela trestního zákona zavedla do českého právního řádu také tzv. eurozatykač (§ 21 odst. 2). Občan České republiky tak může být vydán jinému členskému státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu (dále jen „EZR”). EZR je soudním rozhodnutím vydaným členským státem Evropské unie, kterým se vyžaduje zatčení a předání požadované osoby jiným členským státem v případě taxativně stanovených jednání, mezi které patří i obchodování s lidmi.
Podstatnou změnou, která má bezprostřední význam pro oběti obchodování s lidmi, je dílčí novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců), provedená zákonem č. 428/2005 Sb. s účinností od listopadu 2005. Předchozí úprava nabízela obětem obchodování s lidmi možnost získat vízum za účelem strpění pobytu na základě ustanovení § 33 (ve vazbě na § 32 odst. 2) z důvodu existence překážky na vůli osoby nezávislé, která jí bránila ve vycestování. Takovou překážkou mohlo být i probíhající soudní řízení, záleželo však zcela na rozhodnutí cizinecké policie, zda soudní řízení za takovou překážku uznala. Po nabytí účinnosti novely je situace pro oběti obchodování s lidmi o mnoho příznivější. Již nezávisí na zvážení Policie ČR, zda za překážku pro vycestování bude považovat např. i probíhající trestní řízení proti pachateli trestného činu obchodování s lidmi, ve kterém oběť obchodování vystupuje jako poškozený či svědek. V § 33 odst. 1 písm. c) je nyní výslovně stanovena povinnost policie, Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná.” Po skončení trestního řízení, lze v případech zvláštního zřetele hodných, na základě žádosti udělit takové osobě trvalý pobyt z humanitárních důvodů.
Zároveň je již připravena další novela zákona o pobytu cizinců, která do české legislativy bude implementovat směrnici Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali subjektem převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány. Tato novela přesněji vymezí v souladu se směrnicí podmínky, za kterých oběť obchodu s lidmi může v ČR obdržet dlouhodobý pobyt, včetně nezbytného sociálního zázemí.
Již od roku 2003 v České republice funguje systém podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi. V průběhu roku 2005 došlo k jeho institucionalizaci v „Programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi v České republice” (dále jen „Program”). Nyní je Program upraven příslušnými interními akty řízení jako jeden z programů financovaných z rozpočtu Ministerstva vnitra. V současné době se zpracovávají analýzy (analýza efektivity Programu, jeho dosažitelnosti v jednotlivých regionech České republiky pro různé cílové skupiny a analýza faktorů ovlivňujících vstup a setrvání obětí obchodování s lidmi v Programu). Na jejichž základě vzniknou doporučení ke zvýšení efektivity a atraktivity Programu pro oběti obchodování s lidmi.
Další důležitou oblastí v postupu proti obchodu s lidmi je oblast vzdělávání zaměstnanců relevantních státních orgánů. Prioritou MV je proškolování a vzdělávání policistů na základních útvarech, kteří hrají důležitou roli při prvním kontaktu s potencionální obětí při její identifikaci a zajištění pomoci. Rozsáhlé vzdělávací aktivity proběhly zejména v rámci národního programu Phare 2003 „Posilování boje proti obchodu s lidmi”. Tento program byl slavnostně ukončen v listopadu 2005. Ve spolupráci se zahraničními experty byly vytvořeny jednak specializační kurzy k problematice obchodu s lidmi, jednak byly přizpůsobeny vzdělávací osnovy policejního školství tak, aby odrážely moderní a proaktivní policejní přístup k obchodování s lidmi. Dále proběhla řada seminářů a školení, které byly určeny jak policistům, tak státním zástupcům, soudcům, pracovníkům samospráv a dalším relevantním osobám zapojeným do boje proti obchodování s lidmi.
Jedním z hlavních témat, kterým se Ministerstvo vnitra věnuje, je prostituce. Prostituce jakožto sociálně patologický jev je spojena s řadou problémů, které ohrožují nejen samotné prostitutky a jejich klienty, ale také širokou veřejnost, která je zdánlivě od tohoto prostředí oddělena. V prvé řadě jsou to zdravotní rizika. Šíření pohlavně přenosných chorob je pro prostituční scénu typické. Oblasti, kde se v masovém měřítku vyskytuje pouliční prostituce, se potýkají rovněž s vyšším výskytem syfilidy, kapavky apod. V těchto oblastech je na první pohled zřejmé, jak pouliční prostituce hrubě narušuje veřejný pořádek. Řada negativních jevů je ale spojena s prostitucí celkově, nejenom s prostitucí pouliční. Kromě zmíněných zdravotních rizik jsou to různé druhy kriminality od kuplířství, krádeží, zneužívání drog a daňových úniků přes vydírání, loupeže, ublížení na zdraví až po nejzávažnější formy, mezi které patří obchodování s lidmi, legalizace výnosů z trestné činnosti a samozřejmě vražda.
Ministerstvo vnitra situaci v této oblasti pravidelně analyzuje a přijímá potřebná opatření. Součástí opatření je také příprava a prosazování příslušných legislativních úprav. Dne 20. července 2005 vláda schválila usnesením č. 940 návrh zákona o a regulaci prostituce a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o regulaci prostituce. Tento návrh byl v září 2005 postoupen k projednání v Poslanecké sněmovně.
Hlavním koncepčním opatřením je Zpráva o plnění Národního plánu boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí (za léta 2002-2004) a jeho aktualizaci na další období (na léta 2004-2006), který vláda schválila v červenci 2004 (UV č. 718) jako v pořadí již třetí materiál, který se komplexně zabývá problematikou komerčního sexuálního zneužívání dětí, kterým se rozumí dětská prostituce, dětská pornografie a obchod s dětmi.
Zpráva o plnění Národního plánu obsahuje Popis současné situace v České republice a samotné Vyhodnocení plnění úkolů vyplývajících z Národního plánu boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí (2002 – 2004) a návrhy opatření na další období (2004 – 2006).
V rámci plnění úkolů akčního plánu bylo dosaženo úspěchů především v přípravě nových legislativních opatření. Důležitým legislativním návrhem je rekodifikovaný trestní zákon, který zavádí trestnost pouhého držení dětské pornografie a významným způsobem rozšiřuje definici trestného činu obchodu s lidmi. Velký význam zejména z hlediska boje proti dětské pornografii má nový zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, který nabyl účinnosti dne 1. května 2005, a který plně nahradil dosavadní zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích. Tento zákon novým způsobem upravuje provoz internetových sítí a práva a povinnosti internetových providerů a telekomunikačních operátorů. Z hlediska včasné identifikace případů komerčního sexuálního zneužívání dětí a jejich prevence jsou důležité novely zákona o zdravotní péči (je zde zakotvena povinnost lékaře hlásit podezření na týrání a zneužívání dětí, včetně sankcí za neplnění této povinnosti), zákona o sociálně právní ochraně dětí (rozšiřuje oznamovací povinnosti vybraných subjektů ve vztahu k orgánům sociálně právní ochrany dětí, včetně možnosti uložit sankci za nesplnění povinnosti oznámit skutečnosti nasvědčující ohrožení dítěte) a zákon o podpoře práce s dětmi (zákon zamezuje práci s dětmi a mládeží osobám trestaným pro trestnou činnost páchanou na mládeži).
Mezi oblasti, na které se zaměřila aktivita státních orgánů v uplynulém období, patřil další rozvoj osvětových a preventivních aktivit. Pokroků bylo dosaženo také v zajištění podmínek koordinace postupu orgánů státní správy a samosprávy a zainteresovaných nevládních organizací při vyhledávání, identifikaci a řešení případů komerčního sexuálního zneužívání dětí, přičemž lze konstatovat, že největšího zlepšení dosáhly právě regiony, které jsou z hlediska komerčního sexuálního zneužívání dětí nejrizikovějšími.
Aktualizovaná opatření na období 2004 – 2006 jsou zaměřena především na další specifikaci úkolů z minulého období, jejich efektivnější působení na cílové skupiny, rozvíjení spolupráce a koordinace příslušných subjektů státní správy i samosprávy na ústřední i lokální úrovni a na iniciaci dalších forem aktivit v oblasti osvěty a prevence komerčního sexuálního zneužívání dětí.
Kromě uvedených legislativních opatření, která ještě musejí být uvedena do praxe, patří mezi nejdůležitější úkoly nadcházejícího období zajištění úlohy územní samosprávy v oblasti sociálně – právní ochrany dětí na úrovni jednotlivých regionů v rámci dalšího postupu reformy veřejné správy, a stabilizace systému spolupráce na této - sice nejnižší, avšak nejdůležitější – úrovni. Z hlediska nové legislativní úpravy trestně právní i sociálně právní je samozřejmě důležité posilovat vzdělávací aktivity zaměřené na implementaci efektivnějších metod sociální práce i trestního postihu do praxe. Velkým úkolem bude další rozvoj zajištění dlouhodobé péče o oběti komerčního sexuálního zneužívání dětí, zejména podpory nevládních organizací, které by odpovídající péči o děti mohly zajišťovat a vytvářet tak alternativu k funkcím, které plní stát. V neposlední řadě je nutné rozšiřovat používání senzitivních metod Policie ČR v detekci případů komerčního sexuálního zneužívání dětí a dalších rizikových jevů na úrovni jednotlivých komunit, kde – jak vyplývá z dosavadních zkušeností - působení orgánů státu a samosprávy a nevládních organizací přináší nejlepší a nejefektivnější výsledky.
Zneužívání omamných a psychotropních látek a s tím související kriminalita je jedním z rizikových faktorů vnitřní bezpečnostní situace státu. Drogy velmi často působí jako kriminogenní faktor, neboť jejich uživatelé si prostředky na ně obstarávají velmi často nelegálně, a to různými formami kriminality, od majetkové, přes násilnou až po mravnostní. Nelegální obchod s drogami je stálou oblastí zájmu organizovaných zločineckých skupin, přičemž jeho výnosy často slouží k financování teroristických skupin.
Dne 12. dubna 2005 byl ministrem vnitra schválen Akční plán MV ČR realizace národní strategie protidrogové politiky na období 2005 - 2006, (dále jen „Akční plán MV“). Tento plán navazuje na předchozí dokument zpracovaný na období 2003 - 2004 a rozvíjí cíle Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 - 2009 (dále jen „národní strategie“) v resortu MV ČR. Materiál obsahuje stručnou charakteristiku situace v oblasti nelegálního obchodu s drogami na území ČR v roce 2004, východiska pro jednotlivé cíle a aktivity, které mají být realizovány v období 2005 - 2006 a některá další opatření, která jsou plánována na období 2007 - 2008.
Dne 13. července 2005 schválila Vláda ČR svým usnesením č. 886 Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 až 2006, který byl vypracován na základě Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 – 2009. Akční plán vychází z akčních plánů pro jednotlivé oblasti protidrogové politiky ČR, zpracovaných jednotlivými ministry a je v souladu s Protidrogovou strategií EU (na období 2005-2012) a s Protidrogovým akčním plánem EU ( na období 2005-2008).
Dne 1. 1. 2006 nabyl účinnosti zákon č. 329/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, podle něhož i Policie ČR získala oprávnění k provádění orientačního vyšetření ke zjištění přítomnosti OPL u řidičů motorových vozidel.
Ministerstvo vnitra je zodpovědné za koordinaci úkolů vyplývajících ze Strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k menšinám. Hlavním úkolem resortu je tvorba, vyhodnocování a aktualizace tohoto dokumentu, jehož první verze – Národní strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám – byla schválena počátkem roku 2003. Strategie pro práci Policie České republiky ve vztahu k menšinám pro období 2006 – 2007 byla přijata vládou ČR 11. ledna 2006 usnesením č. 49. Cílem Strategie je, aby se policisté zdokonalili v efektivní práci ve vztahu k menšinám a v kvalitním přístupu k nim. Strategie se soustřeďuje zejména na vzdělávání policistů, důsledné uplatňování antidiskriminačních postupů v policejní práci, prevenci kriminality v menšinových komunitách a klade také velký důraz na spolupráci policie se samosprávou a nevládním sektorem.
Ministerstvo vnitra zodpovídá také za shromažďování informací z oblasti policejní práce s menšinami, analýzu těchto informací a podrobný monitoring naplňování úkolů stanovených Strategií. V rámci svojí působnosti se podílí na organizačním zajištění podmínek činnosti policistů vyčleněných pro práci s menšinami i na dílčích aktivitách jednotlivých útvarů MV a Policie ČR věnujících se této problematice (metodicky se podílíme na projektech na místní úrovni, účastníme se kulatých stolů, seminářů apod.). Pořádá také řadu workshopů pro resortní i mimoresortní specialisty a specializační kurzy pro policisty k danému tématu.
V letech 2003 a 2004, kdy byly schváleny předchozí materiály ověřovalo Ministerstvo vnitra a Policie ČR nové mechanismy policejní práce s menšinami v několika pilotních lokalitách a od roku 2005 je zavedla systémově. Ve všech policejních krajích vznikly funkce styčných důstojníků pro menšiny a rozšiřuje se mechanismus asistenta Policie ČR. Styčný důstojník je policistou specializovaným na problematiku menšin, který působí jako zprostředkovatel kontaktu a komunikace mezi menšinami a Policií ČR. Asistuje také při řešení případných konfliktů a závažných deliktů a nabízí členům menšin pomoc při řešení konkrétních problémů.
Práci styčných důstojníků pro menšiny mohou v lokalitách s vyšším populačním zastoupením menšin doplňovat tzv. asistenti policie. Policejní asistence je terénní službou, která usnadňuje obyvatelům sociálně vyloučených lokalit, obývaných převážně menšinovou populací, kontakt a komunikaci s policií. Klienty asistentů policie jsou především oběti a svědci latentní kriminality (lichvy, kuplířství, distribuce drog, obchodu s lidmi, kriminality mládeže atd.). Kromě pomoci svým klientům poskytují asistenti policie pomoc také policistům. Svou znalostí prostředí a lidí v něm žijících pomáhají asistenti policistům v lepší a rychlejší orientaci ve specifickém prostředí. Během realizace projektů se ukázalo, že využívání asistenčních služeb má v policejní práci své opodstatnění, neboť představuje pro Policii ČR účinný nástroj k výrazné eliminaci kriminality v problémových lokalitách. V současné době využívají asistenty policie tři okresní ředitelství Policie ČR: Ostrava, Cheb a Ústí nad Labem, v dalších lokalitách se projekt připravuje (Brno, Most). Asistenta policie zaměstnává buď samospráva, nebo nevládní organizace, a projekt je tedy vždy postaven na partnerství a úzké spolupráci Policie ČR s dalšími subjekty.
V letech 2004 a 2005 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Nizozemským centrem pro mezinárodní policejní spolupráci úspěšně realizovalo projekt Phare Twinning Light CZ02/IB/JH/02-TL „Strategie policejní práce s menšinami”. Cílem projektu bylo zajistit kvalitní přípravu policistům z těch regionů, které jsou výrazně exponované z hlediska koncipování dalších lokálních aktivit v oblasti policejní práce ve vztahu k menšinám.
V roce 2005 vydalo MV příručku Policista v multikulturním prostředí, která poskytuje policistům základní informace o nejpočetnějších menšinách žijících v České republice, o jejich náboženských a kulturních odlišnostech, návycích a tradicích, a nabízí policistům návod pro jednání s příslušníky menšin s ohledem na tyto odlišnosti.
V oblasti bezpečnostních aspektů integrace menšin spolupracuje MV také s řadou organizací nevládního sektoru, zejména při vzdělávacích aktivitách, spolupráci na tvorbě odborných textů a dokumentů a realizaci kvalitativních výzkumů zaměřených na mapování kriminality zasahující menšinová společenství.
V roce 2005 bylo zjištěno 1060 případů odcizení jednostopých motorových vozidel, 21 980 případů odcizení dvoustopých motoroých vozidel a 5 956 jízdních kol. Krádeží věcí z automobilů bylo v roce 2005 zjištěno 51 624 a 6 620 případů odcizení součástek z motorových vozidel. Majetková kriminalita se bytostně dotýká široké veřejnosti a výrazně ovlivňuje pocit bezpečí obyvatel. Tato skutečnost a dlouhodobě neuspokojivá situace v oblasti krádeží motorových vozidel jsou důvodem, proč Ministerstvo vnitra připravuje nový koncepční materiál „Problematika krádeží motorových vozidel”, jehož součástí bude analýza současného stavu a soubor opatření legislativního, organizačního a preventivního charakteru. Pro řešení dané problematiky byla v červenci 2005 ustavena meziresortní pracovní skupina složená ze zástupců Policie ČR, Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy, Ministerstva spravedlnosti a zástupců soukromého sektoru. Byly vytýčeny čtyři základní strategie ke zlepšení stavu v této oblasti:
Pro rok 2006 byly vytýčeny dvě základní priority:
Problematice bezpečnosti a plynulosti silničního provozu se Ministerstvo vnitra věnuje ve zvýšené míře od roku 2004, kdy byla usnesením vlády č. 394 ze dne 28. dubna 2004 schválená „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu”. Gestorem dokumentu je Ministerstvo dopravy, které při jeho tvorbě významnou měrou spolupracovalo s Ministerstvem vnitra a dalšími zainteresovanými subjekty. Česká republika se tímto dokumentem připojila k ambicióznímu cíli Evropské komise snížit počet usmrcených při dopravních nehodách z více než 40 000 v roce 2000 na 50 % v roce 2010. Národní strategie je každoročně vyhodnocována. Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem vnitra zpracovalo a předložilo vládě „Informaci o plnění Národní strategie bezpečnosti silničního provozu za rok 2004”, která byla vládou vzata na vědomí usnesením č. 431 z 13. dubna 2005.
Oblast bezpečnosti a plynulosti silničního provozu se postupně stává jednou z priorit státu, výrazně se zkvalitnila i analytická práce v této oblasti. Usnesením vlády č. 882 ze dne 13. července 2005 byla přijata „Dopravní politika České republiky pro léta 2005 – 2013”, která rovněž zahrnuje opatření v oblasti bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy. Pro řešení situace na dálnici D1 bylo přijato usnesení vlády č. 1027 z 20. října 2004 a usnesení č. 978 z 20. 7. 2005. Vláda uložila ministru dopravy vypracovat a vládě každé tři měsíce předkládat informaci o stavu plnění střednědobých a dlouhodobých opatření na dálniční síti ČR s důrazem na dálnici D 1. První zprávu předložilo Ministerstvo dopravy vládě ČR k 30. 9. 2005.
Účinnost přijatých opatření, jejichž cílem je zlepšení situace v oblasti bezpečnosti silničního provozu a dopravní výchovy pravidelně vyhodnocuje Rada vlády pro bezpečnost silničního provozu, která byla za tímto účelem zřízena.
Jednotlivé nástroje uvedené v Národní strategii bezpečnosti silničního provozu, jež jsou v gesci či spolugesci Ministerstva vnitra, jsou na úrovni Ministerstva vnitra rozpracovány v každoročně vyhodnocovaném a aktualizovaném Resortním akčním plánu bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Jeho základním cílem je snížení počtu usmrcených osob v provozu na pozemních komunikacích, těžkých následků dopravních nehod a počtu dopravních nehod.
Resortní akční plán pro rok 2005 byl zaměřen v oblasti dohledu zejména na dodržování rychlostních limitů, řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu a používání zádržných systémů. V oblasti prevence byly pro rok 2005 stanoveny tyto priority: používání bezpečnostních pásů v obci a na zadních sedadlech, používání reflexních pomůcek pro lepší viditelnost chodců a cyklistů v noci a za snížené viditelnosti, správné přecházení vozovky a chování chodců i řidičů na přechodech.
I přes vyšší počet dopravní nehod došlo v roce 2005 k poklesu počtu usmrcených, těžce zraněných a lehce zraněných osob při dopravních nehodách, což je pozitivní trend. Počet usmrcených osob je dokonce nejnižší od roku 1990. Nepodařilo se však snížit počet osob usmrcených při nehodách zaviněných z důvodu nepřiměřené rychlosti. Překračování rychlostních limitů řidiči, které vede k častým dopravním nehodám s tragickými následky, zůstává i nadále jedním z nejvíce rizikových faktorů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zejména v kombinaci se špatným stavem vozovky. I přes poměrně rozsáhlou kampaň nedošlo v roce 2005 k výraznějšímu posunu při používání bezpečnostních pásů řidiči a spolujezdci – zejména na zadních sedadlech. Pozitivní přínos zvýšeného dohledu je patrný u snížení dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu, a to již druhým rokem.
Ve většině krajů se zlepšil stav dopravního značení a jeho srozumitelnosti. Této problematice věnovala Policie ČR v roce 2005 velkou pozornost a tato činnost byla ze strany obcí velmi kladně hodnocena. V roce 2005 se rovněž ve většině krajů výrazně zlepšilo technické zabezpečení železničních přejezdů, což se pozitivně promítlo do vývoje dopravní nehodovosti v této oblasti.
V oblasti preventivní činnosti lze vyzdvihnout zejména činnost policistů a pracovníků MV v oblasti dopravní výchovy na základních školách, která je kladně hodnocena i ze strany obcí. Tradice a úroveň dopravní výchovy v České republice je právem oceňována i zahraničními partnery. Výrazně se zlepšil přístup služebních funkcionářů k problematice dodržování pravidel silničního provozu samotnými policisty, větší důraz se klade i na preventivní protikorupční opatření při řešení dopravních přestupků. Oproti roku 2004 došlo k výraznému zvýšení zájmu ze strany služebních funkcionářů i o samotný způsob řešení přestupků, což se projevilo ve vyšším počtu projednaných přestupků, u nichž nebyl zjištěn přestupce na místě přestupku – a to ve většině krajů.
Zkvalitnil se přístup veřejnosti k dopravním informacím. V roce 2005 byl usnesením vlády č. 590 schválen projekt realizace Jednotného systému dopravních informací pro ČR (JSDI).
Pojem divácké násilí je používán u násilí, které je plánováno, má opakovaný či manifestační charakter a je realizováno relativně ohraničenou skupinou osob, jejichž jednotícím znakem je sounáležitost s určitým klubem či národním týmem. Kromě vlastního násilí pod tento pojem spadají i další formy rizikového chování, jako jsou rasistické urážky, používání extremistické symboliky či chování ohrožující bezpečnost ostatních diváků, hráčů a rozhodčích (například házení předmětů na hrací plochu). V České republice se případy diváckého násilí vyskytují nejvíce v souvislosti s konáním fotbalových utkání.
K základním právním dokumentům v oblasti diváckého násilí z hlediska mezinárodního práva patří Radou Evropy vypracovaná Evropská úmluva k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech, která se pro Českou republiku stala závaznou od 1. 6. 1995. Česká republika průběžně implementuje směrnice, rozhodnutí a doporučení Rady Evropy a Rady Evropské unie, vztahující se k problematice diváckého násilí. Prioritou je v tomto směru zajištění bezpečnosti v souvislosti s fotbalovými zápasy s mezinárodní dimenzí a prevence rasismu, xenofobie a intolerance ve sportu.
V České republice funguje jako vládní orgán Koordinační komise k problematice diváckého násilí a nevhodného chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech. Koordinační komise byla zřízena při Ministerstvu vnitra v roce 1996 na základě usnesení vlády ČR ze dne 11. ledna 1995 č. 27, kterým Česká republika přistoupila k Evropské úmluvě k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech. Na jednání Koordinační komise participují zástupci Ministerstva vnitra, Policie ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Svazu měst a obcí, Českomoravského fotbalového svazu a Českého svazu ledního hokeje.
Aktivity Koordinační komise jsou zaměřeny na zlepšení spolupráce Policie ČR a sportovních klubů při přípravě a realizaci bezpečnostních opatření při fotbalových a hokejových zápasech a na předávání informací o současných evropských trendech zvyšování bezpečnosti na stadionech a postupech při prevenci diváckého násilí.
Ministerstvo vnitra je rovněž představitelem České republiky ve Stálém výboru Evropské úmluvy k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech, který je zřízen při Radě Evropy. Jeden ze stálých členů Koordinační komise je od roku 2004 předsedou Stálého výboru. Koordinační komise každoročně zpracovává Národní zprávu k diváckému násilí. Tento dokument, popisující aktuální stav a nově přijatá opatření, je předkládán na jednání Stálého výboru Evropské úmluvy.
V roce 2005 se stalo Ministerstvo vnitra partnerem preventivního projektu pro fotbalové fanoušky, který je zastřešen občanským sdružením ProFotbalFans. Jedná se o projekt „Vzdělávací program pro sociální pracovníky – streetworkery, kontaktní a klubové pracovníky pracující s cílovou skupinou fotbalových fanoušků”.Hlavním cílem projektu je vzdělávání sociálních pracovníků a jejich příprava na působení v oblasti kontaktní a klubové práce s fotbalovými fanoušky, především na úrovni fotbalových klubů.
Ministerstvo vnitra rovněž iniciuje a podporuje výchovné, informační a výzkumné programy, mající za cíl snížit a eliminovat divácké násilí.
Koncepce boje proti trestné činnosti v oblasti informačních technologií byla vypracována na základě usnesení vlády České republiky ze dne 23. října 2000 č. 1044 k Aktualizované koncepci boje proti organizovanému zločinu. Ministru vnitra bylo uloženo ”průběžně koncepčně řešit potírání organizovaných zločineckých aktivit v oblasti informačních technologií”. Vypracovaný materiál byl ovšem pojat komplexněji, neboť páchání trestné činnosti v oblasti informační kriminality není omezeno pouze na trestnou činnost organizovanou.
Strategickým cílem Ministerstva vnitra v boji s uvedeným druhem trestné činnosti je zvýšení jeho objasněnosti a snížení počtu spáchaných trestných činů. Ministerstvo vnitra a Policie ČR se proto snaží zejména:
Informační technologie jsou stále ve větší míře využívány pachateli napříč celým spektrem trestné činnosti. V roce 2005 byl zaznamenán stále rostoucí výskyt nežádoucích materiálů, které jsou distribuovány v síti Internet. Tímto způsobem jsou v rozporu s autorským právem distribuovány počítačové programy, filmy, hudba, ale i materiály obsahující zakázané formy pornografie a extrémistické materiály. Dále přetrvávají případy zneužívání telefonních linek se zvýšeným tarifem pro neautorizované přesměrování připojení koncových uživatelů Internetu. Zvýšil se počet případů zneužívání bezplatných telefonních linek, jejichž prostřednictvím jsou blokována centra tísňového volání. Je možné vysledovat nárůst případů zneužití elektronických nákupů. Byly zaznamenány také první sofistikované případy zneužití internetového bankovnictví. Novou problematikou je tzv. Phishing. Jedná se útok na data sloužící k manipulaci s finančními nástroji v počítačové síti Internet, a to způsobem podvodného vylákávání přístupových dat pomocí emailů. Takto získaná data pak slouží k neoprávněné manipulaci s účty a dalšími finančními nástroji patřícími poškozenému jednotlivci. Byly zaznamenány nové formy prezentace vandalismu na Internetu, kdy si pachatelé zaznamenávají svoje projevy a následně je prezentují v uzavřených sekcích sítě Internet. Stále narůstá množství zneužitých padělaných platebních karet a šeků dovážených ze zahraničí, nejčastějším jevem je tzv. „skimming” platebních karet.
Policie vyhledává trestnou činnost na Internetu zejména v oblasti extremismu. Sleduje a zachytává související informace k připravovaným akcím, demonstracím a zejména pak sleduje různé diskusní kluby a auditoria. Vyhledává také dětskou pornografii a zoofilii. Pracovníci Policejního prezidia jsou členy pracovních skupiny Evropské komise „Padělání a Internet”. Specializované pracoviště Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování je v souladu s úmluvou o počítačové kriminalitě národním kontaktním bodem v oblasti počítačové kriminality. Policisté jsou rovněž zapojeni v tzv. twinningových projektech v rámci programů vnější pomoci v trestné činnosti související s informačními a komunikačními technologiemi. V rámci projektu Phare 2003 se předpokládá posílení odborných útvarů a zlepšení jejich vybavenosti pro sledování internetu a mobilních telefonů. V roce 2005 bylo zajištěno v rámci tohoto programu celkem 19 seminářů a uskutečněno 9 zahraničních služebních cest.
Ministerstvo vnitra je významným ústředním správním úřadem s působností pro koordinaci činnosti správních orgánů a právnických a fyzických osob při vyhlášení krizových stavů a jejich řešení. Vnitřní koordinaci resortu ministerstva na krizové stavy včetně válečného ohrožení zajišťuje odbor bezpečnostní politiky (dále jen „OBP”). Podle krizového zákona a organizačního řádu MV dále tento odbor odpovídá spolu s Policií ČR za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem. K tomu sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, právnických a podnikajících fyzických osob, organizuje instruktáže a školení a provádí kontroly dokumentace krizového plánování.
V průběhu roku 2005 byl dále rozpracováván krizový plán Ministerstva vnitra, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů, jež budou v rámci Ministerstva vnitra realizovány v případě krizové situace. Byly dopracovávány a upřesňovány dílčí části tohoto plánu a navazující dokumentace krizového plánování. Policie ČR spolupracovala s územními orgány krizového řízení (kraji a obcemi) na upřesňování spolupráce a zabezpečení opatření k zajištění veřejného pořádku při řešení mimořádných událostí a krizových situací na teritoriu. V souladu s pokyny NATO a Ministerstva obrany byl připravován systém přechodu Ministerstva vnitra z mírového do válečného stavu.
Pro plnění aktuálních úkolů i plánovaných krizových opatření nad personální možnosti Policie ČR resort plánoval a vytvářel podmínky pro zajištění posil pro Policii ČR od ozbrojených sil ČR a dalších orgánů a organizací. V rámci analýz bezpečnostní situace v ČR a podle zpracovaných scénářů vývoje krizových situací, vyžadujících nasazení vojáků Armády ČR ve prospěch Policie ČR a integrovaného záchranného systému byly uplatněny požadavky na jejich vyčlenění. Na konci roku 2005 bylo na základě návrhu ministra vnitra vydáno nařízení vlády, které umožňuje v roce 2006 posílit činnost Policie ČR až xx vojáky Armády ČR.
V rámci plnění úkolů z aktualizované koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení bylo organizováno školení odborníků resortu zabezpečujících přípravu jednotlivých útvarů na krizové stavy. Souběžně bylo ve spolupráci se školskými zařízeními a dalšími úseky Ministerstva vnitra zabezpečováno celostátní vzdělávání v oblasti krizového řízení na úseku vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Pro usnadnění orientace posluchačů v této problematice byla v roce 2005 zpracována učební pomůcka.
V rámci příprav na řešení krizových situací bylo vynaloženo značné úsilí pro zkvalitňování podmínek činnosti Krizového štábu Ministerstva vnitra a Ústředního krizového štábu. Toto úsilí bylo zaměřeno na zajišťování jejich aktivace, realizace opatření ke zlepšení technické vybavenosti a zdokonalování servisních služeb a modernizaci záložních míst jednání. V této souvislost se zlepšily podmínky i pro činnost sekretariátu Ústředního krizového štábu, který zabezpečuje organizační funkci, koordinuje spolupráci mezi členy štábu, připravuje program jednání, soustřeďuje podkladový materiál, zpracovává vyhodnocení a předkládá odpovídající návrhy a koncepce řešení dané krizové situace.
Organizace a účast na cvičení orgánů krizového řízení je u Ministerstva vnitra prováděna v souladu s materiálem „Obecné zásady pro přípravu, organizaci a řízení cvičení orgánů krizového řízení ČR„.
V uplynulém období Ministerstvo vnitra řídilo cvičení k přípravě a řešení nevojenských krizových situací, jako byly cvičení MIGRACE 2004 (zdokonalovací součinnostní cvičení orgánů krizového řízení ČR zaměřené na prověření připravenosti zvládnout velkou migrační vlnu), BESKYDY 2004, ZÓNA, ROPA 2004.
Dlouhodobě se MV účastní mezinárodních cvičení organizovaných NATO a EU (CMX, CME).
V roce 2004 se MV účastnilo procedurálního cvičení orgánů krizového řízení NATO CMX 2004 a procedurálního cvičení orgánů EU CME 2004. Ministerstvo vnitra rovněž participovalo na mezinárodním velitelsko štábním cvičení a částečným vyvedením vojsk Hranice 2004.
V listopadu 2005 se zástupci Ministerstva vnitra, konkrétně odboru bezpečnostní politiky a GŘ HZS ČR, zúčastnili vnitrostátního součinnostního cvičení orgánů krizového řízení ZDROJE 2005. Cílem tohoto cvičení bylo zejména procvičení a koordinace práce resortů při zajišťování nezbytných dodávek v průběhu krizové situace na úrovni odborné pracovní skupiny, systému toku informací při vyžadování nezbytných dodávek orgány krizového řízení a procvičení schopnosti reakce krizových štábů krajských úřadů na zajišťování požadavků obcí a vlastních požadavků na věcné zdroje při řešení krizové situace na jejich území. Koordinátorem cvičení byla Správa státních hmotných rezerv. Tímto cvičením byly prověřeny praktické schopnosti a připravenost Ministerstva vnitra zajišťovat požadavky na nezbytné dodávky za krizové situace.
Problematika bezpečnosti civilního letectví zůstává nadále jednou z prioritních oblastí Ministerstva vnitra. V roce 2005 jsme se podíleli na přípravných pracích na novém zákonu o civilním letectví, aktivně jsme se účastnili jednání Meziresortní komise pro bezpečnost civilního letectví a snažili jsme se prohloubit spolupráci mezi všemi subjekty zainteresovanými na dané problematice. Kromě běžných činností, kterými se v oblasti bezpečnosti civilního letectví zabýváme průběžně (zpracování připomínek k zákonným a podzákonným předpisům, vyhodnocování bezpečnostních rizik či zpracování analytických materiálů) jsme v roce 2005 zejména:
Ministerstvo vnitra se podílelo na návrhu zákona o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem).
V roce 2005 došlo k novelizaci zákona č. 219/2002 Sb., o zbraních, a to zákonem č. 359/2005 Sb. a zákonem č. 444/2005 Sb. Dále bylo vydáno dne 16. listopadu nařízení vlády č. 503/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 338/2002 Sb., o technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva a o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, ve znění nařízení vlády č. 347/2003 Sb.
Vláda České republiky uložila ministru vnitra svým usnesením č. 1247 ze dne 8. prosince 2004 umísťovat na internetových stránkách Ministerstva vnitra a aktualizovat v češtině a angličtině počínaje rokem 2005 informace o početních stavech ručních zbraní u držitelů zbrojních průkazů a zbrojních licencí na území České republiky a o přestupcích a trestných činech v této oblasti.
V roce 2005 byly statistické údaje ve smyslu výše uvedeného usnesení vlády umístěny na webových stránkách Ministerstva vnitra a jsou průběžně aktualizovány.
Současná situace v oblasti odčerpávání zločineckých zisků byla delší dobu ne zcela uspokojivá. Orgány činné v trestním řízení se zaměřovaly především na ukládání trestů odnětí svobody a odčerpávání nelegálně nabytých zisků ponechávaly stranou. Příčinu tohoto stavu lze spatřovat jednak v určité roztříštěnosti stávající právní úpravy, která odčerpávání výnosů dostatečně neakcentuje, a také v nikoliv optimální spolupráci orgánů činných v trestním řízení v této oblasti. Za účelem zlepšení této situace byl k 1. červenci 2004 zřízen nový útvar, Útvar pro odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality, do jehož působnosti patří potírání nejzávažnějších případů daňové kriminality, celních deliktů a případně s ní spojených ostatních nejzávažnějších forem hospodářské kriminality, včetně odčerpávání výnosů z trestné činnosti. Jedním z předpokladů při ustanovení tohoto specializovaného pracoviště bylo získání konkrétních praktických poznatků o legislativních a organizačních bariérách bránících řádnému výkonu dohledání, zajištění a následné konfiskaci výnosu z trestné činnosti. Za účelem zefektivnění legislativního rámce pro odčerpávání výnosů z trestné činnosti byla v lednu 2005 vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Nejvyššího státního zastupitelství a Útvaru nelegálních výnosů a daňové kriminality PČR. Skupina vypracovala návrh legislativních změn trestních předpisů v oblasti zajišťování, správy a zabrání majetku pocházejícího z trestné činnosti.
Problematikou zajišťování a odčerpávání výnosů z trestné činnosti se Ministerstvo vnitra zabývá i na mezinárodní úrovni. Jeho zástupci se účastní mezinárodních konferencí a zahraničních pracovních cest týkajících se zajištění a odčerpání výnosů z trestné činnosti; v rámci OSN se podíleli na vytváření modelové bilaterální smlouvy o sdílení konfiskovaných výnosů z trestné činnosti; zapojeni byli též do příprav revize Úmluvy o praní, vyhledávání, zajišťování a konfiskaci výnosů ze zločinu (č. 33/1997 Sb.) v rámci Rady Evropy.
V lednu 2004 nabyl účinnosti zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, který připravilo MS ve spolupráci s ostatními resorty, zejména Ministerstvem vnitra. Ministerstvo spravedlnosti v současné době ustavuje praconí skupinu, jež se má zabývat novelizací tohoto zákona, jejíž potřeba vyvstala na základě dvouletého používání zákona v praxi. Ve skupině bude zastoupeno i Minsiterstvo vnitra.
Ministerstvo se rovněž snaží prosadit zřízení centrálního registru účtů, který by byl velmi vhodným nástrojem k zefektivnění činnosti orgánů v trestním řízení, zejména v souvislosti se zajišťováním peněžních prostředků na účtech. Existence takového registru by také zkvalitnila poskytování právní pomoci v rámci mezinárodní spolupráce a zjednodušila by práci orgánů v boji proti financování terorismu.
V oblasti vnitřní bezpečnosti byl v roce 2004 připraven návrh novely zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, který rozšiřuje oprávnění příslušníků policie provádět za splnění zákonem daných podmínek identifikační úkony i přes nesouhlas a odpor podezřelé a obviněné osoby, jakož i osoby, která již byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin. Citovaný zákon je v současné době projednáván Parlamentem ČR.
Dále byl připraven návrh novely zákona č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením. Touto novelou(zákon č. 349/2005 Sb.) účinnou od 13. 9. 2005 Ministerstvo vnitra reagovalo především na nedostatečnou úpravu mezinárodní spolupráce, kdy nebylo možné relokovat chráněnou osobu mimo území České republiky. Novela nyní umožňuje, aby bezprostřední ochranu našim chráněným osobám poskytovaly přímo zahraniční bezpečnostní sbory. S tím souvisí také reciproční oprávnění Policie ČR nabídnout a také odpovídajícím způsobem zajistit zvláštní ochranu osobám, které jsou chráněny v souvislosti s trestním řízením konaným v cizině.
Novela rovněž svěřuje policii oprávnění, která jí umožní prověřit, zda chráněná osoba dodržuje podmínky zvláštní ochrany. Policie za tímto účelem může získávat poznatky utajovaným způsobem pomocí technických nebo jiných prostředků, při tom může pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy a požadovat po osobě vykonávající telekomunikační činnost údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu. Toto oprávnění je pouze subsidiární, může být uplatněno pouze v případě, kdy je dáno podezření, že chráněná osoba podmínky poskytování zvláštní ochrany a pomoci nedodržuje, a nelze-li dodržování těchto podmínek prověřit jiným způsobem. Navrhované ustanovení vychází z dvouleté zkušenosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci. Praxe bohužel prokázala, že u nejméně 90% případů došlo k porušení těchto povinností, a to i opakovaně.
V roce 2005 se v rámci veřejné správy Ministerstvo vnitra zaměřilo především na činnost v těchto oblastech:
Oblast rozvoje územní veřejné správy se v roce 2005 soustředila především na následující témata:
V srpnu 2005 byl předložen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vládní návrh zákona o územně správním členění státu a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o územně správním členění státu. Cílem tohoto zákona je upravit členění území státu pro účely výkonu státní správy jak orgány státu, tak orgány územních samosprávných celků v přenesené působnosti.
Usnesením vlády ČR ze dne 17. srpna 2005 č. 1008 byl schválen materiál k možnostem a limitům dělby kompetencí mezi státem a územní samosprávou. Jedná se o dokument obsahující na jedné straně definici současné funkce státu v území, na druhé straně přehled možností a limitů další decentralizace kompetencí včetně konkrétních příkladů problémových oblastí. Vláda uložila svým členům a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů vycházet při přípravě koncepčních materiálů i legislativních návrhů z analýzy a doporučení obsažených v tomto materiálu.
V souladu s usnesením vlády ČR ze dne 17. března 2004 č. 238 o postupu optimalizace právního a ekonomického prostředí pro výkon veřejné správy orgány územních samosprávných celků se Ministerstvo vnitra soustředilo na snižování administrativní náročnosti a ekonomických a personálních nároků na výkon veřejné správy, zajištění jednotného výkladu a výkonu správních agend a na zvýšení kultury rozhodovacích procesů ve veřejné správě. Byla vypracována Souhrnná analýza kompetencí vykonávaných orgány územních samosprávných celků. Jejím cílem je posílit samosprávnou úlohu obecní samosprávy a zajistit lepší dostupnost pro občany. Výsledkem Souhrnné analýzy je soubor návrhů konkrétních řešení, spočívajících v devadesáti čtyřech návrzích novel dvaceti šesti právních předpisů.
V souvislosti s plněním usnesení vlády č. 238 Ministerstvo vnitra dále shromáždilo podněty na řešení aktuálních problémů spojených s výkonem veřejné správy orgány územních samosprávných celků. Na základě došlých podnětů byl připraven návrh usnesení vlády, který byl dne 16. února 2005 vládou přijat jako usnesení vlády č. 199 k řešení aktuálních problémů, které vznikají při výkonu působností orgány územních samosprávných celků včetně vyčíslení dopadů na veřejné rozpočty. V návaznosti na něj byl vypracován návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti územní veřejné správy. Ve spolupráci s ostatními ministerstvy a dalšími ústředními orgány státní správy a s orgány územních samosprávných celků byly identifikovány aktuální problémy, které podle poznatků dotčených ministerstev působí orgánům územních samosprávných celků v praxi největší problémy a byla navržena jejich řešení. Jednotlivé novely budou projednávány samostatně.
V souvislosti s výkonem státní správy v přenesené působnosti územními samosprávnými celky byl navržen nový způsob stanovení výše příspěvku na její výkon. Stát těmito prostředky kompenzuje obcím náklady spojené s výkonem přenesené působnosti. Výše příspěvku je podle nové metodiky odvozena od:
Navržený způsob výpočtu, který objektivněji stanoví výši příspěvku na úhradu nutných nákladů spojených s přeneseným výkonem státní správy, byl po přijetí ve vládě schválen v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Financování přeneseného výkonu státní správy pro rok 2006 bylo schváleno v té podobě, jakou navrhlo Ministerstva vnitra a je součástí zákona o státním rozpočtu na rok 2006.
V oblasti reformy územní veřejné správy Ministerstvo vnitra také pokračovalo v práci, která se dotýká problematiky měst a obcí s cílem podpořit jejich hospodářský a sociální rozvoj a sledovat jejich současnou problematiku. V průběhu roku 2005 pokračovaly aktivity související s analýzou problémů fungování zejména venkovských obcí, byly předloženy návrhy na vytvoření příznivého právního a ekonomického prostředí pro jejich rozvoj a další rozvoj meziobecní spolupráce. Nově navrhovaná forma meziobecní spolupráce, tzv. společenství obcí, řeší nejen problém neúplnosti a roztříštěnosti stávající právní úpravy, ale řeší i podporu vytváření nových společenství finančními příspěvky. Společenství obcí bude vznikat pouze na základě dobrovolnosti jednotlivých obcí bez ztráty jejich identity. Komplexním pojetím problematiky malých obecních samospráv a vytvářením podmínek k rozvoji spolupráce mezi nimi se zabývá pracovní skupina pro problematiku malých obcí, která projednává návrhy nových forem meziobecní spolupráce vycházející z osvědčeného modelu dobrovolného svazku obcí, při zachování všech výhod a při současném zvýšení kvality této spolupráce.
Ke zlepšení výkonu přenesené působnosti mají možnost obce s rozšířenou působností, které dosud nemají vytvořeny podmínky, aby mohly danou činnost vykonávat samy, uzavřít tzv. veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí s rozšířenou působností v rámci kraje, která bude za ně příslušný výkon státní správy dočasně vykonávat. Této možnosti využívají především menší obce. K 31. prosinci roku 2005 bylo v platnosti celkem 33 veřejnoprávních smluv.
Ministerstvo vnitra v rámci programu Reforma a modernizace ústřední státní správy odpovídá za řešení dílčího projektu B. 3 – „Lepší koordinace ústřední státní správy směrem k územní veřejné správě”. Výsledkem analytické části jsou určitá doporučení ke zlepšení komunikace mezi samosprávnými orgány (kraji a obcemi) a následné prohloubení komunikačních vazeb mezi ústřední státní správou a samosprávnými orgány při výkonu státní správy v přenesené působnosti. Byla zpracována SWOT analýza a na jejím základě byl vypracován návrh materiálu k eliminaci rizik a využití příležitostí ke zlepšení koordinace a komunikace mezi ústřední státní správou a samosprávami.
Významným výsledkem spolupráce Ministerstva vnitra s krajskými úřady v r. 2005 je tzv. Jednotný katalog činností. Podává přehled všech činností, které mají krajské úřady podle právních předpisů vykonávat. Byl navržen způsob pravidelné aktualizace Jednotného katalogu činností, přičemž bylo po dohodě stanoveno, že činností Ministerstva vnitra bude garance procesu aktualizace z hlediska právních předpisů upravujících činnosti krajských úřadů a oblasti přenesené působnosti. Krajské úřady budou garantovat oblast činností v samostatné působnosti.
Konečným cílem je následná standardizace procesů k výkonu těchto činností a vytvoření příslušných manuálů, jak tyto procesy provádět. Přínosem Katalogu činností je také statisticko-evidenční složka, usnadnění kontrolní činnosti ústředních správních úřadů a ohodnocení nákladovosti vykonávaných činností.
Ministerstvo vnitra, odbor dozoru a kontroly veřejné správy, vykonává podle zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze dozor nad zákonností právních předpisů územních samosprávných celků a dozor nad zákonností jiných opatření vydaných v samostatné působnosti. Dozor je vykonáván průběžně na základě vlastní dozorové aktivity i na základě vnějších podnětů. V přímém dozorovém a metodickém kontaktu s obcemi jsou především územní oddělení odboru dozoru a kontroly veřejné správy, se sídlem v každém kraji.
V roce 2005 posoudilo Ministerstvo vnitra celkem cca 18 000 právních předpisů obcí a 15 předpisů krajů. V roce 2005 se Ministerstvo vnitra zaměřilo zejména na posouzení právních předpisů statutárních měst a obcí s rozšířenou působností (obce III), kdy bylo posouzeno cca 6 tis. těchto právních předpisů. Díky metodické pomoci Ministerstva vnitra byla celá řada předpisů vykazujících vady opravena.
Ministerstvo vnitra kromě právních předpisů posuzuje i akty orgánů obce a kraje v samostatné působnosti (v roce 2005 posouzeno řádově 39 000 aktů).
Vedle výkonu své dozorové působnosti se Ministerstvo vnitra podstatným způsobem věnuje metodické pomoci obcím, kterou lze považovat za nedílnou, „preventivní” součást výkonu dozoru. Metodická pomoc je poskytována zejména menším městům a obcím, které nedisponují dostatečným odborným aparátem. Z pravidelných akcí pořádaných Ministerstvem vnitra lze uvést měsíční porady pracovníků ministerstva a zástupců krajských úřadů, odborné semináře na aktuální téma dle potřeb praxe, konzultační dny pro zástupce územních samospráv, účast zástupců na setkávání starostů a tajemníků obecních úřadů, ředitelů krajských úřadů. Kromě toho Ministerstvo vnitra zpracovává odpovědi na dotazy a vypracovává stanoviska k aktuálním výkladovým otázkám. Ministerstvo vnitra též zpracovalo vzorové právní předpisy obcí.
Pozitivní přístup obcí k doporučené nápravě závad minimalizuje důvody přistupovat k pozastavování účinnosti těchto předpisů a k podávání návrhů Ústavnímu soudu na jejich zrušení (dosud bylo podáno celkem 33 návrhů, soud zatím rozhodoval ve 12 případech, v 11 z nich návrhu ministra vnitra na zrušení předpisu zcela nebo zčásti vyhověl). Podstatnou příčinou nízkého rozsahu dozorové represe je poskytování rozsáhlé metodické pomoci.
Na úseku kontroly se Ministerstvo vnitra zaměřilo v roce 2005 na realizaci plánu kontrol krajů a hl. m. Prahy, provedlo kontroly krajských úřadů Jihočeského, Karlovarského, Libereckého, Pardubického, Moravskoslezského, Zlínského kraje, kraje Vysočina a Magistrátu hlavního města Prahy. Předmětem těchto kontrol, v souladu s přílohou usnesení vlády č. 554/2003, byl systém kontrol krajských úřadů nad výkonem přenesené působnosti obcí, systém dozoru nad výkonem samostatné a přenesené působnosti obcí a jeho výsledky, poskytování metodické pomoci obcím krajským úřadem, agenda veřejnoprávních smluv, jejichž účinnost je podmíněna souhlasem krajského úřadu, publikování určených dokumentů ve Věstníku právních předpisů kraje a zveřejňování dokumentů na úřední desce úřadu.
Ministerstvo vnitra připravilo na základě výsledků analýzy fungování současného dozorového a kontrolního systému návrh novelizace některých ustanovení zákonů o územních samosprávných celcích.
Návrh novely, jejímž předmětem je zejména změna právní úpravy dozoru a kontroly nad samostatnou a přenesenou působností územních samosprávných celků, vychází z praktických zkušeností Ministerstva vnitra při výkonu dozoru a kontroly po 1. lednu 2003, kdy byla ukončena činnost okresních úřadů, a reaguje na mnohé výhrady ze strany jak dozorovaných a kontrolovaných subjektů, tak i občanů.
Novela vychází ze současného pojetí dozoru a kontroly nad samostatnou a přenesenou působností územních samosprávných celků, tento proces se však díky zpřesnění vymezení působnosti dozorových orgánů, tj. Ministerstva vnitra a krajských úřadů významným způsobem zjednodušuje. Současně dochází k oddělení institutů dozoru a kontroly, které byly doposud často nesprávně vnímány jako zaměnitelné. Cílem změn je dosažení vyšší transparentnosti systému dozoru a kontroly pro obce a kraje a snížení jejich administrativní zátěže.
Návrh novely dále reaguje na některé z dalších nedostatků současné právní úpravy v zákonech týkajících se územních samosprávných celků, když nově upravuje např. pravomoci hejtmanů v období po volbách do zastupitelstev krajů, do ustavení orgánů krajů a další záležitosti související s volbami a novou právní úpravou místního referenda.
Nad rámec vládního návrhu novely zákonů o územních samosprávných celcích vyjádřilo Ministerstvo vnitra souhlas rovněž s některými poslaneckými pozměňovacími návrhy k vládnímu návrhu v Poslanecké sněmovně. Jde zejména o možnost přikročit na počátku každého roku k oddělení části obce s tím, že současně jsou stanovena pravidla pro dělbu majetku mezi obec původní a nově vzniklou, dále o změnu odměňování uvolněných a neuvolněných starostů, kterým bude možné poskytovat odměnu za jejich funkci ještě po dobu 3 měsíců po skončení jejich funkce a rovněž například o vícejazyčné označování obcí a veřejných prostranství tam, kde o to požádají zástupci národnostní menšiny prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny.
Na základě četných kritických podnětů zejména obcí a praktických poznatků z dozorové a metodické činnosti, poukazujících na nedostatky zákonných zmocnění k vydávání právních předpisů obcí a krajů, které mají za následek přijímání vadných právních předpisů, byla zpracována analýza. Zákonná zmocnění byla hodnocena zejména z hlediska frekvence jejich využití, předmětu a účelu, jednoznačnosti a srozumitelnosti právního textu a kolizí s jinými právními předpisy. Na projektu spolupracovali zástupci krajských úřadů a věcně příslušných ministerstev.
Výsledkem je materiál, který vláda schválila usnesením č. 1624 ze dne 14. prosince 2005. Na základě přijatého usnesení vlády bude ve spolupráci Ministerstva vnitra a příslušných resortů přistoupeno k řešení zejména legislativní cestou, které by mělo vést k větší srozumitelnosti a jednoznačnosti zákonných zmocnění a rovněž k tomu, aby byly obce zmocněny k právním regulacím v těch oblastech, v nichž to opravdu potřebují.
Kromě toho se Ministerstvo vnitro zabývalo i možnostmi sjednocení právního prostředí kontroly prováděné orgány veřejné správy.
Oblast kontroly, jako jedna z činností výkonu veřejné správy, je značně nesourodá. Kromě hmotně-právních úprav, kdy dochází k překrývání kontrolních působností více orgánů, dochází i ke značné pojmové a procesní nejednotnosti. Výkon státní správy v této oblasti je upraven více než 280 hmotně-právními normami. Proces kontroly výkonu státní správy je upraven téměř 60 procesními normami.
Spolu s předáním odpovědnosti za rozvoj územních obvodů na kraje byla zákonem č. 129/2000 Sb., okrajích, v platném znění, řešena i informační podpora orgánů veřejné správy. Podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra řídí a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy koordinuje výstavbu a realizaci informačních systémů krajů a zabezpečuje řešení a realizaci projektů.
Informatizace krajů probíhá ve dvou základních etapách. Etapa základní informatizace je již od roku 2002 uzavřena. Schválením návrhu Koncepce komplexní informatizace krajských úřadů vládou v tomto roce byla zahájena etapa komplexní informatizace krajů. Vláda je o postupu prácí pravidelně informována, zásadní kroky vláda svými usneseními schvaluje.
V etapě komplexní informatizace bylo až dosud uskutečněno zejména:
Aktualizovaná studie proveditelnosti, včetně projektu „Malá integrace”, bude - přinejmenším do doby vypracování a schválení systémového projektu komplexní informatizace krajů – průběžně udržována v aktuálním stavu tak, aby se co nejvíce blížila aktuálnímu stavu vývoje podmínek, potřeb a požadavků veřejné správy i požadavků na veřejnou správu kladených. Koncem roku 2005 byla zadána aktualizace studie proveditelnosti.
Hlavní myšlenkou chystaného systémového projektu komplexní informatizace krajů je posílení odpovědnosti a postupný přesun finančního zatížení rozvoje informatizace krajů na kraje samotné. Je však v prvé řadě nezbytné, aby si stát zajistil a finančně podpořil v činnostech územních orgánů veřejné správy jím požadované funkce ve výkonu státní správy v přenesené působnosti, a to zejména na krajích a s jejich rozhodující podporou i na obcích s rozšířenou působností. Zároveň s tím také musí jít o nastavení takových výchozích podmínek, aby i v budoucnu, kdy rozhodující podíl odpovědnosti za výkon státní správy v území a za rozvoj informační podpory těchto činností ponesou územní orgány veřejné správy, byly funkce a potřeby státu bezchybně zajištěny. Nedílnou součástí dalšího postupu řešení tedy budou i projekty, zahrnující analýzy procesů veřejné správy a jejich žádoucí změny (reinženýring). Optimalizací a standardizací procesů veřejné správy a zajištěním jejich odpovídající informační podpory bude dosaženo zkvalitnění služeb pro veřejnost, především pro občany, a bude tak garantována nejen žádoucí výkonnost a kvalita činností veřejné správy v území, ale také návratnost finančních prostředků, státem do rozvoje informatizace územních orgánů veřejné správy vložených.
Proto byla také vypracována – a již je také schválena a zařazena v rámci příslušného státního investičního programu reprodukce majetku – programová dokumentace dvou nových podprogramů – „Strategické studie a rozvojové projekty pro veřejnou správu” a „Podpora rozvoje informatizace územní veřejné správy”. V rámci těchto podprogramů bude uskutečňováno financování vytčených, pro stát rozhodujících oblastí informatizace krajů v následujících letech, pokud se podaří zajistit potřebné finanční prostředky. První investiční akcí bude vypracování zmíněného systémového projektu komplexní informatizace krajů.
Obecně lze v oblasti řešení informatizace krajů konstatovat, že z věcného hlediska se práce uskutečňovaly v rámci vládou schváleného postupu. Skutečností však je, že zejména s ohledem na nedostatek disponibilních finančních zdrojů práce podle původních předpokladů nepostupovaly, došlo prakticky ke 2 – 3-letému skluzu.
V současné době je kladen důraz na vývoj nové, webové aplikace, která podstatně rozšiřuje možnost vzdáleného provádění všech agend IISSDE a současně integruje i některé funkcionality pro možnost dálkové komunikace systému evidence obyvatel s matrikami.
Novým prvkem v oblasti cestovních dokladů je povinnost zavést v cestovních dokladech občanů biometrické prvky. Dne 13. prosince 2004 schválila Rada EU Nařízení (ES) č. 2252/2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy. Jeho cílem je zvýšit minimální bezpečnostní standardy pro cestovní doklady, vydávané členskými státy Evropské unie. Kontrola biometrických údajů směřuje k jednoznačné identifikaci držitele cestovního dokladu metodami nezávislými na smyslových schopnostech kontrolujícího a představuje tak spolehlivý způsob ztotožnění držitele. Zavedení cestovních dokladů s biometrickými prvky je dále podmínkou, stanovenou Spojenými státy americkými pro zachování, resp. - v případě České republiky - zavedení bezvízového styku mezi dotčenými zeměmi. Jde o časově a organizačně náročný úkol, jehož realizace bude provázena nejen legislativními a organizačními změnami, ale také čerpáním nemalých finančních prostředků.
Zavedení biometrických prvků do cestovních dokladů je prvním krokem k širšímu využití biometriky. Dále se v současnosti v orgánech EU jedná o zavedení biometrických prvků do víz a povolení k pobytu a o jejich využití v rámci Vízového informačního systému (VIS) a Schengenského informačního systému (SIS). Při uskutečňování dalších kroků v zavádění biometriky bude nutné zohlednit vzájemnou kompatibilitu kooperujících systémů.
V roce 2005 pokračovaly práce na postupném vytvoření registru rodných čísel, jehož plné zavedení bude znamenat zefektivnění výkonu státní správy, čímž postupně odpadne vyhledávání jednotlivých záznamů v archivech manuálních evidencí a zabrání se chybám při přidělování, ověřování a změně rodných čísel.
Při vytváření registru rodných čísel byly postupně odstraňovány případné duplicity rodných čísel i další zjištěné nesoulady v informačním systému evidence obyvatel.
I nadále byla poskytována rodná čísla Policii České republiky, která je přiděluje cizincům s povolením k pobytu na území České republiky a cizincům, kterým byl udělen azyl na území České republiky. V této souvislosti bylo zaevidováno více jak 67 500 žádostí o poskytnutí rodného čísla, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2004.
Od března 2005 se vydávají cestovní pasy, které odpovídají požadavkům Evropské unie na strojově čitelný cestovní pas. Česká republika tak splnila závazek vydávat tyto cestovní pasy do jednoho rok od svého vstupu do Evropské unie.
Do konce roku 2005 se mohly používat k cestám do států Evropské unie všechny občanské průkazy typu identifikační karty bez strojově čitelných údajů.
V roce 2005 rovněž pokračovaly přípravné práce na zavedení strojově čitelných cestovních pasů s biometrickými údaji. Připravovala se řada organizačních a technických opatření, která se týkají procesu zpracovávání žádostí o vydání strojově čitelného pasu s biometrickými údaji, jeho výroby a předání žadateli. Tento cestovní pas by se měl vydávat od září 2006.
Pro informaci lze uvést, že v roce 2005 bylo vyrobeno 1 130 085 strojově čitelných cestovních pasů a 2 419 812 strojově čitelných občanských průkazů.
V roce 2005 byl zpracován a předložen návrh zákona, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel. Hlavním důvodem tohoto návrhu byla skutečnost, že s účinností od 1. dubna 2004 byl novelizován zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), a to zákonem č. 53/2004 Sb. Touto novelou bylo změněno ustanovení § 8 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel tak, že byly zpřísněny podmínky pro poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel. Předcházející právní úprava umožňovala poskytovat údaje z informačního systému evidence obyvatel pokud to vyžaduje činnost orgánů státní správy a orgánů pověřených výkonem státní správy. Nová právní úprava umožňuje poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel výlučně v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených zákonem o evidenci obyvatel nebo zvláštním právním předpisem. Uvedený návrh zákona novelizuje zákony související s oblastí evidence obyvatel tak, aby pro výkon konkrétních činností byl stanoven přesný rozsah údajů, který je příslušný subjekt oprávněn z informačního systému evidence obyvatel užívat, včetně způsobu poskytování těchto údajů.
Ministerstvo vnitra předložilo návrh zákona, kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů. Předložený návrh je předkládán k zajištění národní úpravy právních podmínek aplikace Nařízení Rady Evropských společenství č. 2252/2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy (publikováno v Úředním věstníku Evropské unie, L 385/1) (dále jen „Nařízení”), kterým je stanovena povinnost začlenit do cestovních dokladů s dobou platnosti delší než 12 měsíců biometrické identifikátory garantující spolehlivé ztotožnění mezi pravým držitelem cestovního pasu nebo jiného cestovního dokladu a tímto dokladem a k provedení přijatého Rozhodnutí Komise Evropských společenství, kterým jsou stanoveny požadavky na kvalitu a společné normy pro zobrazení obličeje. Pro zajištění aplikace Nařízení v podmínkách České republiky je nutné kromě přijetí novely zákona o cestovních dokladech rovněž novela zákona o azylu a zákona pobytu cizinců, a to s ohledem na příslušnou úpravu právních vztahů v oblasti cestovních dokladů vydávaných Českou republikou.
V průběhu roku Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušnými resorty koordinovalo plnění úkolů vyplývajících ze Strategie podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb, kterou vláda schválila usnesením č. 824 ze dne 1. září 2004. Z hlediska legislativního zakotvení k nejvýznamnějším výstupům Strategie patří zejména zpracování zákona o sociálních službách, který upravuje kvalitu sociálních služeb a prostřednictvím komunitního plánování řeší systémově dostupnost sociálních služeb. Byly zpracovány a Parlamentu ČR předloženy návrhy zákonů: o zdravotnických zařízeních a veřejných službách ve zdravotnictví a dále o zdravotní péči, které obsahují parametry dostupnosti zdravotnických služeb, je připravena novela zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, která umožňuje podání datové zprávy určené orgánu veřejné moci, byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který upravuje oblast povinného uveřejňování informací na Portálu veřejné správy, byl novelizován zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, který zavedl standardy územní, časové, ekonomické a fyzické dostupnosti veřejné služby využívání sbírek muzejní povahy.
V souladu se Strategií byl na základě provedených analýz a benchmarkingového projektu zpracován návrh informačního systému o dostupnosti a kvalitě veřejných služeb. Systém bude schopen poskytovat informace o veřejných službách pro občany, pro odbornou veřejnost i pro potřeby strategického plánování územních samospráv. Studie zpracované v rámci resortního programu věda a výzkum potvrdily, že nový samostatný systém by byl nejdražší, navrhovaný systém bude pracovat s již sbíranými daty. Je navrženo propojit data, která jsou k dispozici na centrální úrovni s daty na úrovni územní veřejné správy.
V rámci resortních projektů vědy a výzkumu byl realizován projekt Kvalita života v krajích – strategický benchmarking, v jehož rámci byla zpracována kriteria umožňující porovnávat kvalitu realizace MA 21 na úrovni krajů. Materiál byl dne 7. prosince 2005 projednán a schválen hodnotící komisí Ministerstva vnitra pro výzkum a vývoj.
Model CAF (The Common Assessment Framework – Společný hodnotící rámec). Pokračoval projekt Implementace modelu CAF do organizací územní veřejné správy v České republice, který realizovala Česká společnost pro jakost. Projektu se účastnilo celkem 23 organizací (20 městských úřadů a 3 střední školy). Na všech úřadech bylo provedeno sebehodnocení organizace a byl zpracován akční plán pro zvýšení kvality, který bude realizován v roce 2006. Výsledky sebehodnocení obcí ve formě dosažených bodových hodnot budou zveřejněny na www.eipa.nl v evropské databázi uživatelů CAF.
V průběhu roku 2005 byl ve spolupráci s organizacemi Cert Kladno, Mepco a Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu ČR připraven projekt (Zavádění moderních metod řízení kvality na úřadech”), který umožní v roce 2006 pokračovat v implementaci modelů řízení kvality (CAF, Benchmarking, Balanced scorecard) do organizací územní veřejné správy.
V roce 2005 také probíhal mezinárodní „CAF Regional Benchlearning Project”, kterého se účastnili partneři z Rakouska, Maďarska, Slovenska a České republiky. V rámci projektu se uskutečnilo mezi městy Vsetín, Šoproň a Martin srovnání výsledků CAF ve všech kriteriích a vytipování příkladů dobré praxe. Průběžné výsledky projektu byly prezentovány na 3. evropské konferenci CAF v červnu v Lucemburku.
V rámci resortního programu věda a výzkum byl proveden projekt „Zdokonalení metodiky CAF”, jehož výstupem je metodický materiál pro organizace územní veřejné správy usnadňující zavedení modelu zejména do úřadů obcí a měst.
V průběhu roku uspořádal odbor modernizace veřejné správy 2 semináře k modelu CAF, které byly lektorsky zajištěny expertem EIPA pro model CAF panem Patrickem Staesem. První seminář byl určen pro zaměstnance samospráv, kteří již mají zkušenost s aplikací CAFu, druhý seminář byl určen pro zaměstnance resortu vnitra jako úvodní informace o této metodě. Z následné výměny zkušeností z aplikace modelu CAF v podmínkách České republice zpracoval odbor modernizace veřejné správy metodickou pomůcku „Pracovní sešit CAF”, která byla pilotně odzkoušena ve městech Jablunkov a Přerov.
V rámci programu resortní výzkum a vývoj bylo podpořeno pokračování projektu „Benchmarking přenesených působností obcí 3. typu”, kterého se účastnilo 48 měst a který mapoval 29 agend přenesené působnosti. Cílem projektu bylo stabilizovat metodiku sledování nákladů v agendách oblasti výkonu státní správy v obcích s rozšířenou působností a poskytnout údaje umožňující vyváženější způsob úhrady výkonu v uvedené oblasti.
V souladu se Strategií podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb byl v šesti krajích (Královéhradecký, Vysočina, Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský a Jihomoravský) proveden projekt „Benchmarking v oblasti místních veřejných služeb”. Z hlediska metodického zabezpečení kvality a dostupnosti veřejných služeb k významným výstupům patří zpracování metodiky sběru dat a data o sociálních službách pro seniory a lidi s postižením. Získané informace umožnily formulovat indikátory dostupnosti, kvality a efektivity v oblasti sociálních služeb pro seniory. Zobecnění uvedených indikátorů a jejich aplikace na další typy služeb bude jedním z hlavních úkolů pro Ministerstvo vnitra a věcně příslušné resorty v letošním roce.
Ve spolupráci se zástupci územních samosprávných celků Ministerstvo vnitra v průběhu roku 2005 připravilo a provedlo soutěž o resortní ceny Ministerstva vnitra za kvalitu v územní veřejné správě. Posláním soutěže je motivovat organizace územní veřejné správy ke zvyšování kvality poskytovaných služeb a ocenit nové inovativní přístupy. Soutěž byla v pilotním roce 2005 vyhlášena v kategorii „Organizace zvyšující kvalitu veřejné služby” a „Organizace dobré veřejné služby. Do soutěže se přihlásilo 27 organizací, kterým bylo uděleno 23 cen za kvalitu a 9 cen za inovaci.
K podpoře soutěže o kvalitu v územní veřejné správě byl zpracován metodický materiál „Měření spokojenosti v organizacích veřejné správy, soubor příkladů”. Materiál vychází z dobré praxe města Vsetín a představuje vyzkoušené postupy uplatnitelné v podmínkách České republiky. Materiál je připraven ke knižnímu vydání.
Konference se uskutečnila pod záštitou ministra vnitra Mgr. Františka Bublana, hejtmana Plzeňského kraje MUDr. Petra Zimmermanna a primátora města Plzně Ing. Miroslava Kalouse ve dnech 5. – 7. prosince 2005 v Plzni. Program konference obsahoval: semináře o různých modelech řízení kvality uplatnitelných v organizaci nebo úřadu veřejné správy, Master Class, které představily zahraniční zkušenosti se zaváděním modelů kvality v Evropě, zajišťované renomovanými zahraničními odborníky, informace o realizovaných projektech kvality ve veřejné správě v ČR v letech 2005 – 2006. Dále prostor pro výměnu zkušeností se zvyšováním kvality v organizaci jak pro zástupce územní veřejné správy a ústřední státní správy, tak pro zástupce organizací veřejného sektoru. V rámci konference se také uskutečnilo slavnostní předání Resortních cen Ministerstva vnitra za kvalitu v územní veřejné správě za rok 2005 „Organizace zvyšující kvalitu veřejné služby” a „Organizace dobré veřejné služby”, kterého se osobně účastnil ministr vnitra Mgr. František Bublan. Na konferenci proběhla také prezentace a obhajoba inovativních řešení ve veřejné správě, která jsou využitelná v dalších organizacích a předání „Resortní ceny Ministerstva vnitra za inovaci v územní veřejné správě za rok 2005. Z konference byl vydán sborník příspěvků.
Příklady dobrých praxí organizací, které v roce 2005 získaly resortní cenu Ministerstvu vnitra za inovaci zpracoval a připravil odbor modernizace veřejné správy ke knižnímu vydání.
Ministerstvo vnitra se v průběhu celého roku podílelo na projektu B.3 „Lepší koordinace ústřední státní správy směrem k územní veřejné správě”, kde byl připravován návrh materiálu o dalším postupu. Obdobně v případě projektu A.3 „Vypracování pravidel pro fungování tzv. agentur pro ústřední státní správu”se činnosti pracovní skupiny účastnil zástupce MV.
V průběhu roku 2005 nabyla účinnosti některá nařízení vlády, kterými se měnilo nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.
Jedná se o nařízení vlády č. 213/2005 Sb., které nabylo účinnosti dne 1. července 2005 a nařízení vlády č. 307/2005 Sb., s účinností od 1. září 2005 a nařízení vlády č. 537/2005 Sb., účinné od 1. ledna 2006, kterým se zavedly nové stupnice platových tarifů platných.
Dále od 1. ledna 2006 je platné nařízení vlády č. 533/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady.
V souvislosti s přijetím výše uvedených nových právních úprav bylo nutné také změnit výklad problematiky odměňování a pracovněprávních vztahů zaměstnanců a úředníků obcí, krajů a hl. m. Prahy. Metodická pomoc územním samosprávným celkům za strany ministerstva vnitra spočívala ve výkladu nastalých i připravovaných změn, a to zejména formou přednáškové činnosti a dále zodpovídáním písemných i telefonických dotazů k uvedené problematice.
S účinností od 1. ledna 2005 platí nová právní úprava na úseku odměňování členů zastupitelstev obcí, krajů a hlavního města Prahy. V tomto smyslu byla poskytována metodická pomoc dotčeným územně samosprávným celkům, zejména výklad příslušných pasáží zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. Dotazy byly zaměřeny zvláště na problematiku poskytování příplatku podle počtu obyvatel a kontrolu výdajů z veřejných rozpočtů na odměny členům zastupitelstev.
V návaznosti na vládou schválenou úpravu platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě s účinností od 1. ledna 2006 zpracoval odbor modernizace veřejné správy ve spolupráci s odborem legislativy návrh novely nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve kterém se navrhuje průměrné navýšení stávajících odměn o 5 procentních bodů.
Nedílnou součástí modernizace územní veřejné správy v ČR je systém vzdělávání úředníků krajů a obcí, který je legislativně ošetřen zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Koordinaci tohoto systému vykonává Ministerstvo vnitra které vedle této základní činnosti – koordinace vzdělávání, zabezpečuje také vydávání jediného českého týdeníku pro státní správu a samosprávu Veřejná správa. Týdeník Veřejná správa je vysoce ceněným periodikem, který si i v období internetu zachovává aktuální obsah, vysokou odbornou a grafickou úroveň. Je vlastně jakousi spojnicí mezi ústřední státní správou, kraji a obcemi, přináší aktuální informace, rozhovory, fotografické reportáže, ale především i metodické materiály, nezbytné pro výkon kvalitní a kvalifikované veřejné správy. Naposledy tuto roli sehrál při implementaci nového správního řádu. Je zřejmé, že právě kvalitní profesní vzdělávání, které má charakter celoživotního učení, je nedílnou součástí rozsáhlého komplexu informací, které nejen Ministerstvo vnitra, ale i vláda a ostatní ústřední správní orgány poskytují právě prostřednictvím týdeníku Veřejná správa.
Škála činností v oblasti vzdělávání je velice široká. Ministerstvo vnitra zajišťuje zejména proces udělování akreditace vzdělávacím institucím a vzdělávacím programům, koordinuje systém vzdělávání, vydává vzorové vzdělávací programy pro jednotlivé kategorie úředníků krajů a obcí, zajišťuje aktualizaci tohoto vzdělávání, realizuje tzv. vládní priority v této oblasti, provádí uznávání předcházejícího vzdělávání pro potřeby územní veřejné správy (v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb. řízení o rovnocennosti vzdělání, což je institut, který šetří velmi významně rozpočty územních samosprávných celků a výdaje na vzdělávání), zavádí moderní formy do vzdělávání úředníků – e-learning a spolupracuje i v mezinárodním měřítku na zvyšování kvality samotného obsahu vzdělávání, čímž samozřejmě dochází i k postupnému zvyšování profesionální úrovně územní veřejné správy.
V roce 2005 byl ukončen velmi rozsáhlý mezinárodní projekt Phare – program nazvaný Všeobecný vzdělávací systém pro úředníky územních samosprávných celků. Byl to program, který se zaměřil na implementaci zákona o úřednících a modernizaci celého systému vzdělávání. V krajích byly např. z finančních prostředků poskytovaných ERU zřízeny tzv. multimediální učebny a celá řada vzdělávacích programů byla převedena do distanční podoby. Na realizaci projektu participovaly významné vzdělávací instituce nejen z ČR, ale i ze zahraničí.
V průběhu celého roku 2005 Ministerstvo vnitra, v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb. (dále jen „zákon o úřednících”) vykonávalo ve vztahu ke krajům a obcím metodickou činnost jak v oblasti pracovněprávní, tak v oblasti vzdělávání úředníků. Současně ministerstvo připraviol návrh novely zákona o úředních, která byla předložena vládě v červnu 2005.
V oblasti vzdělávání úředníků probíhala příprava na nový správní řád, neboť dle § 21 odst. 3 zákona o úřednících je nedílnou součástí obecné části zkoušky zvláštní odborné způsobilosti i znalost správního řádu. Od roku 2004 je v platnosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád”) a jeho účinnost byla stanovena od 1. ledna 2006. Vzhledem k tomu, že správní řízení, které se do konce roku 2005 řídilo zákonem č. 71/1967 Sb., doznalo od 1. ledna 2006 významných změn, bylo třeba zabezpečit včas kvalitní přípravu úředníků územních samosprávných celků na přechod na nová pravidla upravená v novém správním řádu, a to proto, aby úředníci jej byli schopni od 1. ledna 2006 aplikovat v praxi. Tomuto úkolu bylo třeba přizpůsobit i podmínky, týkající se zkoušek zvláštní odborné způsobilosti, obecná část.
Ministerstvo vnitra zpracovalo harmonogram přípravy úředníků územních samosprávných celků na přechod od právní úpravy správního řízení, obsažené
v zákoně č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), k právní úpravě obsažené v novém správním řádu, zákon č. 500/2004 Sb. Dle uvedeného harmonogramu pak bylo postupováno v průběhu celého roku 2005. To znamená, že od 1. dubna 2005 byl úředníkům v přípravných kurzech Institutu pro místní správu Praha k ověření zvláštní odborné způsobilosti v rámci přípravy na zkoušku zvláštní odborné způsobilosti obecná část přednášen nový správní řáda současně byli úředníci v rámci této přípravy seznámeni i se zásadními odlišnostmi od úpravy obsažené v zákoně č. 71/1967 Sb. Od 1. června 2005 bylo zahájeno ověřování zvláštní odborné způsobilosti zkouškou z nového správního řádu a zásadních odlišností od úpravy obsažené ve starém správním řádu.
Toto opatření přispělo k tomu, že v souvislosti s novým správním řádem se podařilo zajistit, aby úředníci územních samosprávných celků byli připraveni vykonávat správní činnosti od 1. ledna 2006 v souladu se zákonem č. 500/2004 a současně byli schopni ta správní řízení, která byla zahájena před 1. ledna 2006, vést a dokončit podle zákona č. 71/1967 Sb. tak, jak je stanoveno v zákoně č. 500/2004.
Na závěr roku 2005 byla vytvořena pracovní skupina k obecné části zvláštní odborné způsobilosti, jejímiž členy jsou odborníci na obecnou část zvláštní odborné způsobilosti. Úkolem pracovní skupiny je zajistit průběžnou aktualizaci zkušebních otázek v uvedené oblasti tak, aby byly v souladu s právními předpisy.
V listopadu byla vytvořena pracovní skupina jejímž úkolem je zajistit soulad zákona o úřednících se zákoníkem práce. Členy pracovní skupiny jsou zástupci územních samosprávných celků, odborů a Ministerstva vnitra
Velmi významná je i publikační činnost – závažným publikačním počinem bylo vydání publikace Občané se zdravotním postižením a veřejná správa (ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci), zajištění e-learningové programu a literatury k rovným příležitostem žen a mužů a vydání Sborníku k rozvoji vzdělávání ve veřejné správě, který obsahuje příspěvky předních odborníků z této oblasti přednesené na VII. mezinárodní konferenci v září 2005 v Olomouci.
Ministerstvo vnitra odborně garantovalo další rozsáhlý projekt – vzdělávání koordinátorů pro romské záležitosti krajů a romské poradce obcí s rozšířenou působností. Absolventi tohoto vzdělávání, kteří nemají vysokoškolské vzdělání, dostali možnost si jeho bakalářskou formu ve studijním oboru sociální práce dokončit ve zkrácené dvouleté lhůtě. Je to jeden z příkladů propojení systému profesního vzdělávání úředníků na školský systém, v tomto konkrétním případě na systém vysokých škol.
Státní příspěvková organizace Institut pro místní správu Praha zabezpečuje na základě rozhodnutí zřizovatele, tj. Ministerstva vnitra, vybrané působnosti vyplývající ze zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 46/2004 Sb. Institut plní dvě základní funkce. Působí jako vzdělávací institucí nabízející plnou nabídku vzdělávacích programů pro vzdělávání úředníků. Zároveň zabezpečuje úlohu orgánu veřejné správy, který s celostátní působností plní vybrané působnosti výkonu státní správy na úseku vzdělávání úředníků.
V roce 2005 připravil a zrealizoval Institut pro místní správu Praha ve spolupráci se členy vlastního lektorského sboru, odborníky z ministerstev, územních samosprávných celků, privátního sektoru a vysokých škol, celkem 523 vzdělávacích akcí v akreditovaných vzdělávacích programech pro více než 6500 úředníků územních samosprávných celků a členy zastupitelstev krajů a obcí.
V loňském roce věnoval Institut velkou péči modernizaci vzdělávacího střediska v Benešově u Prahy a tím zvyšování komfortu pro vzdělávání úředníků. Podařilo se zrealizovat modernizaci vstupního vestibulu, atria a zahrady, stejně jako další modernizace vzdělávací části.
Institut pro místní správu Praha také zorganizoval v květnu 2005 II. ročník Konference s účastí zahraničních hostí, které se zúčastnilo více než 120 účastníků z 9 zemí. Základním tématem konference bylo hledání společných prvků ve vzdělávání úředníků v zemích EU.
V červnu se Institut pro místní správu Praha stal rozhodnutím Evropské komise jedním z řešitelů nadnárodního projektu „Identifikace a validace kompetencí evropského úředníka”, jehož cílem je standardizace metodologie vzdělávání úředníků veřejné správy v členských zemích EU.
V roce 2005 Ministerstvo vnitra intenzivně rozvíjelo mezinárodní vztahy a zajišťovalo akce, které souvisely především s úkoly spojenými s procesem modernizace veřejné správy, se zvyšováním kvality a dostupnosti veřejných služeb, z členství České republiky v Evropské unii a ze spolupráce s mezinárodními organizacemi a z členství zástupců odboru modernizace veřejné správy v těchto organizacích, tj. v jejich výborech nebo v pracovních skupinách, včetně vědeckých institucí.V rámci realizace modernizace veřejné správy se dále využívaly mezinárodní zkušenosti zahraničních partnerů, zejména z Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD a jeho Výbor pro veřejnou správu PGC – Public Governance Committee, Rady Evropy (Řídící výbor pro místní a regionální demokracii – CDLR a jeho podvýbory), EIPA (Evropský institut veřejné správy), IIAS (Mezinárodní institut správních věd) a College of Europe. Patřičná pozornost byla věnována také bilaterálni a multilaterální spolupráci.
Oblast veřejné správy byla v uplynulém období ovlivněna vstupem do EU. Postupně došlo k adaptaci v evropských strukturách a v současné době je členství České republiky v EU za oblast veřejné správy běžně zajišťováno. Spolupráce s členskými zeměmi v předmětné oblasti umožňuje České republice aktivní spoluúčast při tvorbě kvalitně fungující veřejné správy v evropském kontextu. K tomu zajisté přispívá také pravidelná účast na zasedání Pracovní skupiny pro inovaci veřejných služeb (IPSG – Innovative Public Services Group), která byla založena generálními řediteli veřejné správy zemí Evropské unie, a jejímž cílem je zvyšování dostupnosti, zlepšování metod řízení a zvyšování kvality veřejných služeb benchmarking, benchlearning, CAF). Kromě běžných činností spojených s členstvím České republiky v EU byla ve sledovaném období patřičná pozornost věnována především procesu přípravy Finanční perspektivy na léta 2007 - 2013. V této souvislosti se Ministerstvo vnitra velmi intenzívně podílelo na zpracování Národního rozvojového plánu České republiky na léta 2007 - 2013, jehož součástí jsou konkrétní projekty pokrývající i oblast veřejné správy, jež napomohou efektivnímu využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Současnou prioritou je optimální zabezpečení příprav na předsednictví České republiky v Radě EU za oblast veřejné správy.
Ministerstvo vnitra, odbor modernizace veřejné správy, reprezentuje Českou republiku ve Výboru pro veřejnou správu (PGC/OECD), kde plní také roli koordinátora všech jeho pracovních skupin - pracovní skupiny pro regulatorní reformu, pro e-Government, pro řízení lidských zdrojů, expertní pracovní skupiny pro zadávání veřejných zakázek a expertní pracovní skupiny pro řízení konfliktu zájmů. Do aktivit poslední z jmenovaných se přímo zapojil i zástupce odboru modernizace veřejné správy; v současné době je připravována Zpráva o implementaci Doporučení k řízení konfliktu zájmů ve veřejné správě, jež byla schválena Radou OECD v roce 2003. Jako příklad praktického využití zkušeností získaných na poli OECD lze uvést vydání českého překladu publikace OECD „Řízení konfliktu zájmů: Jak na to”, jež bude využita při školení volených zastupitelů. Významnou pomoc představuje pro veřejnou správu České republiky také program SIGMA. Vrcholnou akcí Výboru pro veřejnou správu v roce 2005 byla Konference ministrů odpovědných za veřejnou správu členů nečlenů OECD. Ke kvalitnímu naplnění obsahové stránky Konference přispěl za Českou republiku náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu RNDr. Josef Postránecký.
V oblasti veřejné správy zabezpečuje Ministerstvo vnitra dlouhodobě vztahy s Radou Evropy. Jedná se především o účast delegátů České republiky (zástupců odboru) v Řídícím výboru pro místní a regionální demokracii (CDLR), který zasedá dvakrát ročně a v jeho dalších specializovaných podvýborech (Výbor pro místní finance a veřejné služby, Výbor pro strukturu a právní rámec místní a regionální správy, Výbor pro účast občanů ve veřejném životě na místní a regionální úrovni). V posledním období se do popředí zájmu v projednávání posunuly otázky účasti cizinců ve veřejném životě a etiky na úrovni místní a regionální správy. Nejvýznačnější událostí minulého roku byla v tomto směru 14. konference evropských ministrů odpovědných za místní správu, která se konala ve dnech 24. - 25. února 2005 v Budapešti s podtitulem „Poskytování dobré místní a regionální správy” a hlavním tématem bylo projednávání návrhů dokumentů Rady Evropy k regionální správě.
Na základě usnesení vlády České republiky č. 16 ze dne 5. ledna 2005 se Česká republika stala členem Správní rady významné mezinárodní vzdělávací instituce EIPA se sídlem v Maastrichtu. Zasedání správní rady v prosinci 2005 se zúčastnil náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu. Ministerstvo vnitra též organizačně a věcně zabezpečuje účast zástupce úseku veřejné správy ve Správní radě College of Europe v Bruggách, jeho zástupci se zúčastňují akcí prestižní mezinárodní instituce veřejné správy – Mezinárodního institutu správních věd.
Úzká spolupráce probíhala též se zeměmi Visegrádské čtyřky, především ve skupině orientované na otázky modernizace veřejné správy a jejího optimálního územního rozvoje. Zástupci MV se zúčastnili společného zasedání pracovních skupin veřejné správy v listopadu ve Varšavě a zasedání státních tajemníků a náměstků ministrů odpovědných za veřejnou správu zemí Visegrádské skupiny počátkem prosince 2005 v Budapešti.
Ministerstvo vnitra zabezpečovalo jakožto gestor pokračování projektu v rámci Paktu stability „Transfer know – how a výměna zkušeností z veřejné správy mezi zeměmi střední a jihovýchodní Evropy”. V roce 2005 byly realizovány v rámci projektu společné akce se Srbskem; u příležitosti mezinárodní konference v Bukurešti byla navázána spolupráce s Rumunskem. I přes vyvíjenou aktivitu vůči zahraničním partnerům – benefitujícím zemím v rámci projektu se však v roce 2005 nepodařilo v důsledku organizačních potíží na straně partnerských států uskutečnit všechny plánované akce.
V oblasti bilaterálních styků byly v roce 2005 v popředí kontakty s Ředitelstvím spravedlnosti a vnitra kantonu Curych. Ve Švýcarsku se uskutečnily dva společné semináře orientované na problematiku kvality a dostupnosti služeb a na meziobecní spolupráci a pracovní pobyt zástupce odboru na kantonálním statistickém úřadě v Curychu s cílem koncipování společného benchmarkingového projektu. V Praze byla v únoru 2005 přijata švýcarská delegace vedená vládním radou kantonu a za účasti švýcarského velvyslance za účelem zhodnocení spolupráce za poslední dva roky a vypracování plánu akcí na další období. Dále bylo přijato 20 švýcarských místních poslanců a členů kantonálních rad, pro které byl uspořádán jednodenní seminář o průběhu a výsledcích reformy veřejné správy v České republice.
Ve spolupráci se švýcarskými a rakouskými odborníky bylo připraveno 2. vydání česko-německého a německo-českého „Slovníku vybraných odborných výrazů z oblasti reformy veřejné správy”. Slovník byl předán k využití Ministerstvu zahraničních věcí a zastupitelským a konzulárním úřadům v německy mluvících zemích, dále ministerstvům vnitra v Rakousku, ve Švýcarsku a ve spolkových zemích SRN. Dále je využíván Saskou správní akademií v Míšni k odborné výuce češtiny pro potřeby veřejné správy. Druhé rozšířené vydání slovníku obdržely všechny krajské úřady a pověřené obecní úřady, Český svaz měst a obcí a školy, které mají v rámci akreditace výuku veřejné správy.
V rámci smluvní spolupráce s Francií se v lednu 2005 v Praze uskutečnilo společné sympózium na téma „Úředníci veřejné správy”, kterého se zúčastnilo cca 100 osob včetně francouzského velvyslance v Praze. V červnu 2005 se uskutečnilo v Praze přijetí 60 vysokých francouzských úředníků, kteří se seznámili s reformou a modernizací veřejné správy v České republice.
Mimo rámec Visegrádské skupiny pokračovala meziresortní smluvní spolupráce s Ministerstvem vnitra Slovenské republiky a jeho sekcí veřejné správy. Průběžná pracovní jednání představitelů jednotlivých odborných útvarů úseku završilo dvoudenní pracovní setkání náměstků ministra vnitra RNDr. Postráneckého a JUDr. Henycha a dalších vedoucích a odborných pracovníků úseku veřejné správy a úseku pro legislativu a evropskou integraci MV ČR a delegací MV SR vedenou státním tajemníkem Ing. Padem a generálním ředitelem sekce veřejné správy MV SR Ing. Liškou ve dnech 24. a 25. října 2005 v Praze na Spiritce.
, Z řady dalších akcí v rámci mezinárodních styků, na nichž se podílejí pracovníci úseku veřejné správy, můžeme jmenovat například neformální setkání ministrů odpovědných za veřejnou správu zemí Evropské unie, zasedání generálních ředitelů veřejné správy EU (nejméně 2x ročně) a bilaterální jednání na úrovni náměstka ministra pro veřejnou správu, především se smluvními partnery, ale i v rámci spolupráce, která byla v roce 2005 navázána např. s Islandem (Úřadem vlády pro sociální záležitosti) a Slovinskem (Úřadem vlády pro místní samosprávu a regionální záležitosti) s cílem získání a výměny zkušeností o místní správě.
V oblasti veřejné správy připravilo Ministerstvo vnitra v roce 2005 několik vládních návrhů zákonů, z nichž u jednoho je již legislativní proces ukončen a ve zbývajících případech pokračuje.
Legislativní proces je ukončen:
Legislativní proces dosud probíhá:
V oblasti vnitřní bezpečnosti byly v roce 2005 Ministerstvem vnitra připraveny tyto právní předpisy:
Legislativní proces byl ukončen:
Legislativní proces dosud probíhá:
V průběhu roku 2005 se Ministerstvo vnitra vedle vlastní legislativní činnosti zabývalo přípravou na novou právní úpravu správního procesu, kterou s účinností od 1. 1. 2006 zavedl nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.). Tento zákon byl publikován ve Sbírce zákonů již 24. září 2004 a více něž patnáctiměsíční legisvakanční lhůta měla zajistit dostatečně dlouhou dobu pro přípravu orgánů státní správy a samosprávy.
V souvislosti s přijetím nového správního řádu probíhá od září 2004 rozsáhlá výuková činnost směřující k seznámení s novým správním řádem. Lektoři Ministerstva vnitra participují na školeních organizovaných pro Policii ČR a Hasičský záchranný sbor a také na celé řadě školení pořádaných Institutem pro místní správu a jednotlivými územně samosprávnými celky.
Jelikož Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti správního řízení, zabezpečuje též metodickou pomoc související se správním řízení a podílí se na zpracování metodických pomůcek a zodpovídání dotazů k novému správnímu řádu.
V roce 2005 byla ze strany Ministerstva vnitra a Institutu pro místní správu vedena informační kampaň, jejímž účelem bylo informovat příslušné obecní a krajské úřady o nutnosti přípravy na aplikaci správního řádu a o nabídce řešení tohoto problému.
V roce 2005 zřídil ministr vnitra jako svůj poradní orgán poradní sbor ke správnímu řádu, který vydává výkladová stanoviska za účelem sjednocení výkladu správního řádu a souvisejících zákonů a vzájemné harmonizace právních úprav v oblasti správního procesu.
Do zákonné působnosti Ministerstva vnitra patří též výkon státní správy na úseku sdružovacího práva. Na základě příslušných zákonů Ministerstvo vnitra provádí registraci občanských sdružení, politických stran a politických hnutí, evidenci odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, jakož i povoluje tzv. organizacím s mezinárodním prvkem působit v České republice.
Při registraci politických stran a politických hnutí popř. při jejím odmítnutí, při změně stanov a při zániku těchto subjektů se postupuje podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2005 byly registrovány 4 politické strany a 1 politické hnutí, žádný návrh na registraci nebyl odmítnut. V rejstříku stran a hnutí bylo k 31. 12. 2005 vedeno celkem 90 stran a 39 hnutí.
Postup při registraci občanských sdružení (spolků, společností, svazů, klubů apod.) popř. odmítnutí registrace, změně stanov a zániku občanských sdružení, upravuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě citovaného zákona je rovněž zajišťována evidence odborových organizací a organizací zaměstnavatelů. Podání podle zákona č. 83/1990 Sb. jsou neustále velmi četná. Ministerstvo vnitra je přitom orgánem, který tuto agendu zabezpečuje v I. stupni. V roce 2005 bylo zaregistrováno 3 185 občanských sdružení, evidováno 29 odborových organizací a 1 organizace zaměstnavatelů, 49 návrhů na registraci občanského sdružení bylo odmítnuto (od 1. 5. 1990, kdy nabyl účinnosti zákon č. 83/1990 Sb., bylo k 31. 12. 2005 registrováno 62 789 těchto sdružení).
Na základě zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v ČSSR, ve znění pozdějších předpisů, lze povolit zřízení mezinárodní nevládní organizace nebo povolit takové organizaci vyvíjet činnost nebo mít sídlo v České republice. Dále lze povolit zřízení organizace cizích státních příslušníků a zřízení zvláštní organizace pro zastoupení zájmů České republiky v mezinárodní nevládní organizaci. V roce 2005 bylo vydáno 13 povolení podle tohoto zákona, 3 žádosti byly zamítnuty (celkem působilo v České republice 271 těchto organizací).
Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo vnitra ústředním orgánem státní správy mimo jiné rovněž pro volby do zastupitelstev územní samosprávy (tj. volby do zastupitelstev obcí a volby do zastupitelstev krajů), volby do Parlamentu České republiky (tj. jak volby do Poslanecké sněmovny, tak i volby do Senátu) a volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky.
Oddělení volební a sdružování odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra připravuje návrhy právních předpisů na úseku voleb a celostátního i místního referenda, zajišťuje po organizační a materiální stránce volby a celostátní referendum, plní úkoly sekretariátu Státní volební komise, zpracovává odborná stanoviska k vyhlášení a organizačně technickému zabezpečení místního referenda.
V průběhu roku 2005 proběhly nové volby do zastupitelstev obcí ve dnech 7. května 2005 (v obcích Habřina, Jičíněves, Moravské Pavlovice, Přišimasy a Moldava), 3. září 2005 (v obcích Janská, Šafov, Abertamy, Doubravy, Holubice a Kanina), 3. prosince 2005 (v obcích Kamenec a Velký Rybník) a dodatečné volby do zastupitelstev obcí dne 7. května 2005 (v obci Litichovice). Nové volby do zastupitelstva obce se konají, jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu nebo poklesne pod hranici 5 a nejsou náhradníci, dojde-li ke vzniku nové obce, nové městské části nebo nového městského obvodu nebo jestliže Ministerstvo vnitra rozhodne o rozpuštění zastupitelstva obce, které se nesešlo po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet nebo které ani přes výzvu ředitele krajského úřadu nepostupuje v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu. Dodatečné volby se konají v případě, že nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce z důvodu, že souhrnný počet kandidátů uvedených na všech registrovaných kandidátních listinách nedosahoval nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva obce, který měl být volen, popřípadě byl menší než 5.
Na základě vyhodnocení poznatků všech volebních orgánů je možné konstatovat, že organizace a provedení všech výše zmíněných voleb, které se v roce 2005 konaly, bylo řádně zabezpečeno a všechny volby proběhly při zachování zákonnosti a otevřenosti celého volebního procesu, včetně informovanosti voličů i kandidujících subjektů o jednotlivých úkonech volebních orgánů a následně o výsledcích hlasování.
Pokud jde o legislativní činnost na úseku voleb, je třeba zmínit, že vláda dne 20. července 2005 projednala a schválila svým usnesením č. 932 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh zákona byl dne 29. července 2005 předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k projednání (sněmovní tisk č. 1075) a jeho první čtení bylo zařazeno na pořad 51. schůze, která byla zahájena dne 22. listopadu 2005. V roce 2005 tento návrh zákona již nebyl v dolní komoře Parlamentu České republiky projednán.
Hlavním cílem předkládaného návrhu zákona je zavést do volební legislativy nový institut korespondenčního hlasování. Úprava možnosti korespondenčního hlasování vychází ze zásadních požadavků, jež opakovaně zazněly v orgánech Parlamentu České republiky, zejména Senátu, ale i ze strany českých občanů žijících v zahraničí. Možnost korespondenčního hlasování je v návrhu upravena nejen pro volby do Poslanecké sněmovny, ale i do Senátu Parlamentu České republiky, a to nejen pro voliče žijící v zahraničí, ale i pro voliče na území České republiky, kteří se v době voleb zdržují mimo své bydliště, při zachování všech dosavadních možností hlasování. Volič tak bude mít zásadním způsobem usnadněno hlasování, tj. buď se účastní hlasování osobně přímo ve volební místnosti, a to i na zastupitelském úřadě, nebo využije institut voličského průkazu, popř. nový institut korespondenčního hlasování. Zároveň zůstane zachována možnost zápisu do zvláštního seznamu voličů vedeného obecními úřady při dlouhodobém pobytu voliče mimo místo svého trvalého pobytu (např. v ústavu sociální péče). Zavedení možnosti korespondenčního hlasování i pro volby do Senátu Parlamentu České republiky odstraní dosavadní nerovnost mezi voliči s tím, že voliči zapsaní ve zvláštních seznamech voličů na zastupitelských úřadech budou moci hlasovat pouze jednou za 6 let, tak jako voliči zapsaní ve stálých seznamech voličů na obecních úřadech. Navrhovaná právní úprava tak povede de facto k rozšíření možností výkonu volebního práva a směřuje tím i ke zvýšení účasti občanů ve volbách do Parlamentu České republiky.
V květnu 2005 se zaměstnankyně odboru všeobecné správy společně se zástupcem Českého statistického úřadu zúčastnily pracovního jednání v Ženevě s panem Michelem Chevallier a panem Michelem Warynski ze Státního kancléřství kantonu Ženeva s cílem získání podrobných poznatků o právních a technických podmínkách provádění elektronického hlasování přes internet za účelem jejich případného využití v České republice. Zavedení korespondenčního hlasování v České republice tak, jak předpokládá již zmíněná novela zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která byla již předložena Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k projednání, (sněmovní tisk 1075), lze chápat jako první krok k budoucímu testování a zavedení elektronického hlasování v České republice, neboť i korespondenční hlasování je druhem „vzdáleného” hlasování, tj. hlasování mimo hlasovací místnost. Zkušenosti z korespondenčního hlasování mohou být cennými zkušenostmi, které bude možno využít i v elektronickém hlasování, což potvrdili i zástupci Státního kancléřství v Ženevě. Zavádění elektronického hlasování je postupným procesem, který zpravidla začíná pilotními projekty a testy u malého vzorku voličů. Předpokladem pro zavedení elektronického hlasování je právní a materiální zázemí pro provádění pilotních projektů a testů, které předpokládá politickou podporu, dále důvěru voličů v tento způsob hlasování a jejich přístup k médiím (např. osobní počítač a připojení k internetu) umožňujícím elektronické hlasování. Centrální elektronický seznam voličů je předpokladem elektronického hlasování, pokud je zvolen model, který nevyžaduje, aby se voliči pro tento způsob hlasování předem zaregistrovali. Mezi další evropské země, které testují elektronické hlasování a jejichž zkušeností je možno využít, patří např. Velká Británie, Nizozemí, Španělko, Švédsko a Rakousko. Na testování se připravuje také Slovinsko a Estonsko. Neopomenutelným dokumentem při zavádění elektronického hlasování by mělo být Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy o právních, operačních a technických standardech elektronického hlasování, které bylo schváleno 30. září 2004 a na jehož přípravě se Česká republika podílela.
Již třetí rok se zaměstnankyně odboru všeobecné správy zúčastnily schůzky vládních odborníků pro volební záležitosti, kterou svolali tentokrát na 7. prosince 2005 do Bruselu zástupci Evropské komise, Generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost. Na programu schůze byly záležitosti týkající se voleb do Evropského parlamentu, které se konaly v červnu 2004. Hlavním cílem bylo, aby si členské státy vyměnily zkušenosti týkající se uplatňování směrnice 93/109/ES, kterou se stanovují podrobnosti uplatňování práva volit a být volen do Evropského parlamentu pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, kterého nejsou státními příslušníky, vyhodnotily její aplikaci a dohodly se na některých záležitostech pro příští volby do Evropského parlamentu, které se budou konat v roce 2009.
Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a další otázky související se státním občanstvím České republiky jsou upraveny zákonem č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Oddělení státního občanství a matrik odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra rozhoduje o udělení státního občanství České republiky, vede ústřední evidenci fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky, a vykonává působnost nadřízeného orgánu ve vztahu ke krajským úřadům, do jejichž kompetence spadá například zjišťování státního občanství, vydávání osvědčení a potvrzení o státním občanství České republiky a nabývání státního občanství České republiky prohlášením. Ministerstvo vnitra dále rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajských úřadů.
V roce 2005 byl zákon č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, novelizován zákonem č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Tato novela se podstaty problematiky nabývání a pozbývání státního občanství České republiky nijak nedotkla. Týkala se pouze změny textu odkazu pod čarou, kde se nahrazovalo slovo skutečnosti slovem informace.
Od 16. ledna 2005 se na základě zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, zvýšil správní poplatek za udělení státního občanství České republiky z dosavadních 5 000 Kč na 10 000 Kč s tím, že Ministerstvo vnitra může, ve zvlášť odůvodněných případech státního zájmu, snížit tento poplatek až na částku 1 000 Kč. Zvýšená sazba správního poplatku se vztahuje na ty žádosti o udělení státního občanství České republiky, které Ministerstvo vnitra obdrželo po 16. lednu 2005. Správní poplatek se hradí až v případě udělení státního občanství České republiky. Samotné podání žádosti o udělení státního občanství České republiky není nijak zpoplatněno.
V roce 2005 byla Ministerstvem vnitra zpracována Analýza právní úpravy nabývání a pozbývání státního občanství, kterou dne 13. července 2005 projednala vláda České republiky a uložila ministrovi vnitra připravit do 30. září 2006 věcný záměr nového zákona o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. V tomto věcném záměru bude i nově řešena otázka dvojího státního občanství.
Ministerstvo vnitra udělilo v roce 2005 podle § 7 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, státní občanství České republiky 1177 cizincům a osobám bez státního občanství (bez státních občanů Slovenské republiky). Ministerstvo vnitra vydalo v roce 2005 příslib udělení státního občanství České republiky 828 osobám za účelem předložení dokladu o pozbytí dosavadního státního občanství a 653 osobám byla žádost o udělení státního občanství České republiky zamítnuta. Státní občanství České republiky bylo uděleno 246 dosavadním státním občanům Slovenské republiky. Zjednodušeným způsobem na základě prohlášení podle § 18a zákona č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nabylo v roce 2005 státní občanství České republiky 565 státních občanů Slovenské republiky, prohlášením podle § 18b citovaného zákona 123 státních občanů Slovenské republiky a prohlášením podle § 18c citovaného zákona 325 státních občanů Slovenské republiky.
Na základě prohlášení podle zákona č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státního občanů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., nabylo státní občanství České republiky 190 bývalých československých státních občanů. Osobám, které nabyly státní občanství České republiky na základě prohlášení, je umožněno dvojí státní občanství. Toto prohlášení mohli činit bývalí českoslovenští občané do 2. září 2004. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky svým usnesením č. 1986 vyslovila dne 23. listopadu 2005 souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Senát Parlamentu České republiky přijal dne 26. ledna 2006 usnesení č. 314, kterým vyjádřil vůli se novelou zákona již nezabývat. Tím byla novela citovaného zákona Parlamentem České republiky přijata. Změna citovaného zákona spočívá v tom, že bývalým československým státním občanům bude opětovně umožněno nabýt občanství České republiky na základě prohlášení o státním občanství České republiky.
Dnem 1. ledna 2006 nabyla účinnosti vyhláška č. 539/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Z důvodu lepší dopravní dostupnosti bylo vyhláškou vyhověno odůvodněnému požadavku obce Plaveč, okr. Znojmo v Jihomoravském kraji, o přeřazení ze správního obvodu matričního úřadu Mikulovice do správního obvodu matričního úřadu Znojmo. Dále bylo vyhověno požadavku obce Kunice, okr. Praha-východ ve Středočeském kraji, o přeřazení ze správního obvodu matričního úřadu Mnichovice do správního obvodu matričního úřadu Velké Popovice. Současně bylo vyhověno požadavku obce Jesenice, okr. Praha-západ ve Středočeském kraji, která byla s účinností od 1. ledna 2006 pověřena matriční působností. Nový matriční úřad Jesenice bude vykonávat matriční působnost pro obce Jesenice, Psáry a Vestec, které byly do 31. prosince 2005 zařazeny do správního obvodu matričního úřadu Jílové u Prahy.
V průběhu roku 2005 byl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložen vládní návrh zákona o ověřování. Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování) nabude účinnosti dnem 1. března 2006. Stávající právní úprava (zákon č. 41/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je účinný od 1. ledna 1993) doposud dostatečně nereagovala na změny provedené v souvislosti s reformou územní veřejné správy a se změnou postavení některých zaměstnanců obcí a krajů na úředníky územních samosprávných celků včetně požadavků kladených na ně zákonem o úřednících územních samosprávných celků. Pro vypracování návrhu nového zákona svědčila i ta skutečnost, že zákon byl již třikrát novelizován a vzhledem k poslední poměrně rozsáhlé novele (zákon č. 320/2002 Sb.) se stal značně nepřehledným a ve svém důsledku i překonaným. Působnost na úseku ověřování svěřuje Ministerstvo vnitra krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, a stanoveným obecním úřadům (resp. úřadům městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst a městským částem hlavního města Prahy) a újezdním úřadům. Stanovené obecní úřady a újezdní úřady budou provádět vidimaci a legalizaci bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou matričními úřady. Přitom je záměrem nezužovat dosavadní okruh obecních úřadů provádějících vidimaci a legalizaci, ale zachovat stávající stav. Navíc bude možné do budoucna tento okruh obecních úřadů rozšiřovat. Ministerstvo vnitra na základě zmocnění uvedeného v ustanovení § 21 zákona o ověřování vymezilo vyhláškou obecní úřady, které budou provádět vidimaci a legalizaci, stanovilo způsob vyznačení vidimace a legalizace a obsah ověřovací doložky a stanovilo vzor osvědčení, kterým se prokazuje složení zkoušky podle návrhu zákona o ověřování. Současně jsou ve vyhlášce zohledněny poznatky z praxe. Vyhláška nabude účinnosti rovněž dnem 1. března 2006.
S účinností od 1. ledna 2006 jsou všechny matriční úřady povinny provádět zápisy narození, uzavření manželství a úmrtí do matričních knih, provádět zápisy matričních skutečností, tj. např. rozvodu manželství, určení otcovství a provádět změny a opravy v matričních zápisech souběžně pomocí výpočetní techniky. Technické podmínky vedení matrik pomocí výpočetní techniky stanovilo Ministerstvo vnitra směrnicí Ministerstva vnitra ze dne 2. června 2005, č.j. VS – 95/90/2-2005, publikovanou ve Věstníku vlády pro orgány krajů a obcí, částka 4/2005.
Usnesením vlády č. 74 ze dne 19. ledna 2005 byla schválena Koncepce jednotné prezentace České republiky a Ministerstvu zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra byl uložen úkol vytvořit závaznou grafickou podobu státních symbolů. K realizaci vládou schválené Koncepce jednotné prezentace České republiky je nezbytné novelizovat zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky (dále jen „zákon o užívání státních symbolů”).
Z uvedených důvodů Ministerstvo vnitra vypracovalo novelu zákona o užívání státních symbolů. Tato novela byla Vládou ČR předložena ke schválení Poslanecké sněmovně ČR (sněmovní tisk č. 1217). Navrhovanou novelizací citovaného zákona bude v případě jejího přijetí rozšířena možnost užívat státní znak České republiky oprávněnými osobami při jejich úřední činnosti (tj. i na hlavičkových papírech, vizitkách, internetových stránkách, při mediální prezentaci apod.).
V souvislosti s novelizací zákona o užívání státních symbolů České republiky bylo zároveň navrženo nově upravit používání státní vlajky při příležitosti vyhlášení dne smutku a dne státního smutku a v souladu s legislativními principy v oblasti správního trestání se návrh novely „přesunul” již existující přestupek ze zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, do zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů, přičemž bylo navrženo zvýšení sankce za jeho spáchání ze 3 000,- Kč na 10 000,- Kč.
V roce 2001 byl přijat zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách). Právní úpravu obsaženou v této normě lze považovat v zásadě za funkční a oproti předchozí úpravě za zjevně lepší. Při její aplikaci se však v praxi vyskytly určité obtíže, které nelze překlenout pouhým výkladem, a by bylo vhodné je odstranit novelizací. Potřebu novelizací pociťují jak zástupci správních úřadů zabývající se agendou veřejných sbírek, tak subjekty veřejné sbírky pořádající.
Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) získala na rok 2005 od Nadace VIA grant na přípravu novely zákona o veřejných sbírkách. Při zahájení tohoto projektu byl osloven odbor všeobecné správy Ministerstva vnitra, jakožto gestor problematiky veřejných sbírek, s nabídkou spolupráce na tomto projektu. Ministerstvo vnitra tuto nabídku přijalo a následně se i s NROS dohodlo, že návrh novely zákona o veřejných sbírkách bude předložen jako vládní návrh.
Na jaře roku 2005 byla ustavena pracovní skupina ze zástupců neziskového sektoru a veřejné správy. Úkolem této pracovní skupiny bylo připravit podklady pro novelu zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách). Takto zpracovaný podklad, který obsahuje konkrétní doporučení na novelizaci, bude využit při práci tzv. legislativní skupiny, jejíž činnost (zahájená v lednu 2006) je zaštiťována Ministerstvem vnitra a která by měla vést k přípravě paragrafovaného znění novely zákona o veřejných sbírkách. Novela zákona o veřejných sbírkách je součástí plánu legislativních prací vlády na rok 2006.
V souvislosti s přípravou novely zákona o veřejných sbírkách bylo přistoupeno i k zajištění možnosti větší informovanosti laické i odborné veřejnosti v oblasti veřejných sbírek, a to prostřednictvím portálu www.verejnesbirky.cz. Tato doména byla zaregistrována již před několika lety občanským sdružením 3 ½. Posledně zmiňované občanské sdružení pak umožnilo využití této domény pro výše uvedený účel. Občanské sdružení 3 ½ spravuje zmiňovanou doménu ve spolupráci s dalšími subjekty, mj. i Ministerstvem vnitra.
Na všech úsecích státních hranic České republiky byla kontinuálně zajišťována činnost českých delegací v hraničních komisích zřízených podle příslušných mezinárodních smluv se všemi sousedními státy.
Stálá česko-německá hraniční komise zabezpečovala opatření vyplývající ze „Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o změně průběhu společných státních hranic v prostoru dálničního mostu na hraničním přechodu Rozvadov-Waidhaus” ze dne 17. dubna 2003, zejména vyznačení nového průběhu státních hranic v terénu. V saském úseku pokračovaly práce na novém hraničním dokumentárním díle. K dalším úkolům náleželo zejména zajištění zaměření a údržby společných státních hranic.
Rozhodujícím úkolem Stálé česko-rakouské hraniční komise byla příprava nového hraničního dokumentárního díla.
K hlavním činnostem Stálé česko-polské hraniční komise rovněž náležela tvorba nových hraničních dokumentů. Byla schválena jejich pracovní verze vyhotovená na základě 1. společného přezkoušení česko-polských státních hranic.
Stálá česko-slovenská hraniční komise především zajišťovala druhé společné přezkoušení státních hranic, včetně komplexního přezkoušení hraničních vodních toků.
Vládě České republiky byla předložena „Informace o aktuálním stavu situace řešení územního dluhu České republiky vůči Polské republice z roku 1958 a návrh dalšího postupu”, na jejímž podkladě vláda vydala usnesení ze dne 8. června 2005 č. 696.
V současné době se Česká republika nachází v období před plným zapojením do schengenského systému, které se předpokládá v říjnu 2007. Do této doby bude na hraničních přechodech prováděno pohraniční odbavování policejními orgány.
V této souvislosti byl pro jednání schůze vlády připraven a předložen materiál „Návrh postupu při zřizování hraničních přechodů a dalších míst pro překračování státních hranic a výstavbě objektů hraničních přechodů do plného zapojení České republiky do schengenského systému”. Jeho cílem bylo, s přihlédnutím k úsporným opatřením týkajícím se vynakládání finančních prostředků ze státního rozpočtu, schválení záměru zřizování a výstavby silničních, železničních a říčních hraničních přechodů a zřizování dalších míst pro překračování státních hranic v období od vstupu České republiky do Evropské unie do plného zapojení České republiky do schengenského systému. Vláda předmětný materiál schválila svým usnesením ze dne 11. ledna 2006 č. 39 a vyslovila souhlas se zřízením 10 nových silničních, železničních a říčních hraničních přechodů. 2 další silniční hraniční přechody Hrádek nad Nisou-Kopaczów a Krásný Les-Breitenau byly vládou schváleny již dříve.
S ohledem na předpokládaný termín plného zapojení České republiky do schengenského systému (a v této souvislosti se zřetelem k odstranění kontrol na hraničních přechodech) a s přihlédnutím k úsporným opatřením týkajícím se vynakládání finančních prostředků ze státního rozpočtu vláda schválila
Ministerstvo vnitra bude nadále jako gestor za problematiku zřizování, rušení a provádění změn charakteru hraničních přechodů posuzovat na základě požadavků územních orgánů státní správy a samosprávy a příslušných orgánů druhého státu všechny další případné návrhy na zřízení a změny rozsahu dopravy na hraničních přechodech a bude pokračovat v projednávání možností zřízení dalších přechodů na turistických stezkách apod. Základním předpokladem realizace těchto požadavků je, že nebudou mít dopad na státní rozpočet a nevyžádají si navýšení pracovních sil.
Dne 17. září 2005 byla podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o překračování státních hranic na turistických stezkách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech. Dne 9. prosince 2005 bylo podepsáno Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení určených míst na turistických stezkách k výše uvedené Smlouvě. Předpokládá se, že oba smluvní dokumenty vstoupí v platnost na přelomu prvního a druhého čtvrtletí roku 2006, popřípadě během druhého čtvrtletí roku 2006. Zřízením celkem 27 určených míst na turistických stezkách dojde k usnadnění překračování společných česko-rakouských státních hranic.
Dne 17. září 2005 byla podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o hraničních přechodech na společných státních hranicích.Dohoda vstoupila v platnost dne 22. prosince 2005. Na základě této Dohody, došlo k rozšíření rozsahu užívání, nebo provozní doby na hraničních přechodech Zadní Zvonková – Schöneben, Přední Výtoň – Guglwald, Nové Hrady – Pyhrabruck, Slavonice – Fratres, Hevlín – Laa an der Thaya, Vratěnín – Drosendorf, Hnanice – Mitterretzbach a Valtice – Schrattenberg.
Dne 9. prosince byla podepsána Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť na nádražích Brno-hlavní nádraží, Břeclav, Hohenau a Wien-Südbanhof/Vídeň-Jižní nádraží, jakož i o pohraničním odbavování během jízdy na trase mezi nádražími Brno-hlavní nádraží a Wien-Südbanhof/Vídeň-Jižní nádraží, Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť na hraničním přechodu Slavonice – Fratres a Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť na hraničním přechodu Nová Bystřice – Grametten. Uvedená Ujednání vstoupila v platnost dne 1. února 2006.
V roce 2005 bylo ukončeno projednávání návrhu na sjednání Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o hraničních přechodech na společných státních hranicích ze dne 18. listopadu 1996. Dne 16. prosince 2005 došlo na hraničním přechodu Vejprty – Bärenstein k rozšíření rozsahu provozu o motocykly bez omezení a motorová vozidla do největší povolené hmotnosti 3,5 tuny.
K usnadnění překračování česko - německých státních hranic v rámci malého pohraničního styku a v návaznosti na expertní jednání s německou stranou ke zřízení nových přeshraničních turistických stezek byly vytvořeny podmínky k otevření nových turistických stezek. Nové turistické stezky budou otevřeny na základě sjednání příslušného mezivládního Ujednání.
Na společných česko-slovenských státních hranicích bylo v lednu 2005 zahájeno pohraniční odbavování v novém objektu hraničního přechodu Sudoměřice – Skalica na nové obchvatové komunikaci.
V návaznosti na jednání expertů ČR a PR o hraničních přechodech a přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice, které se uskutečnilo ve dnech 03. – 05. 11. 2004 v Jablonci nad Nisou, bylo v roce 2005 na základě sjednání příslušných ujednání otevřeno 20 nových přechodů na turistických stezkách protínajících státní hranice a na dvou stávajících turistických stezkách došlo k rozšíření rozsahu provozu. Pro veřejnost byl otevřen nový silniční hraniční přechodOrlické Záhoří – Mostowice a dále byl rozšířen rozsah provozu na silničním hraničním přechoduPíšt´- Owsiszcze.
Správy uprchlických zařízení se v roce 2005 dotkla změna zákona o azylu (Zák. č. 350/2005 Sb., kterým se mění zák.č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zák. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů), především v těchto bodech:
Kapesné je vypláceno pouze těm žadatelům, kteří se nacházejí fyzicky v azylovém zařízení. V případě, že žadatel v azylovém zařízení vykonává pomocné práce (např.úklid) či jiné prospěšné činnosti, může mu být kapesné navýšeno. Výplatní termíny a výše kapesného jsou upraveny prováděcím předpisem Ministerstva vnitra.
Rozšíření povinností žadatelů o azyl nacházejících se v azylovém zařízení. Kromě dodržování ubytovacího řádu jsou dále povinni šetřit majetek azylového zařízení.
Výjimka na ubytování a stravu v azylovém zařízení pro jiné osoby než žadatele o azyl
V azylovém zařízení mohou být ubytovány na základě souhlasu MV (SUZ MV) výjimečně i jiné osoby než žadatelé o azyl.
Zavedení plošného finančního příspěvku pro azylanty, jehož smyslem je umožnit azylantovi překlenout období prvního měsíce do obdržení dávek sociální péče.
K úkolům, které mělo donedávna plnit oficiálně pouze MV, je novou právní úpravou pověřena Správa uprchlických zařízení MV.
Činnost Správy uprchlických zařízení v oblasti poskytování zdravotnických služeb komplikuje další legislativní změna. S účinností od 13. 10. 2005 byl změněn zákon o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. novelou v rámci zákona č. 350/2005 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony a to v § 7 zákona č. 48/1997 Sb. jeho doplněním o písmeno p). Tato změna spočívá v rozšíření výčtu pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, o žadatele o udělení azylu a jeho dítě narozené na území, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Zároveň zákon č. 350/2005 Sb., novelizoval § 88 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu tak, že v odstavci 2 stanovil, že osobám oprávněným z tohoto zákona hradí náklady zdravotní péče stát, přičemž náklady zdravotnických zařízení jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Přesto zdravotní pojišťovny odmítají přijímat tyto klienty v důsledku technicko legislativní chyby.
Správa uprchlických zařízení přistoupila během roku 2005 k optimalizaci sítě zařízení, která se nachází v její správě. Správa uprchlických zařízení provozuje od 1. ledna 2006 následující typy zařízení:
Síť zařízení ve správě SUZ MV byla optimalizována tak, aby reflektovala snížení počtu žadatelů o azyl po vstupu ČR do EU, novelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, na základě které dochází ke změně provozovatele Zařízení pro zajištění cizinců. Tato zařízení od 1. 1. 2006 provozuje SUZ MV, zvýšený počet udělovaných azylů.
| Zařízení pro zajištění cizinců | Kapacita (lůžek) |
| Bělá pod Bezdězem – Jezová | 54/340 |
| Poštorná | 170 |
| Velké Přílepy | 140 |
| Frýdek–Místek | 43 |
| Celkem | 407/747 |
| Azylové zařízení | Kapacita (lůžek) |
| Vyšní Lhoty | 580 |
| Praha – Ruzyně | 45 |
| Červený Újezd | 0 |
| Zastávka (pobytové středisko) | 240 |
| Kostelec nad Orlicí | 300 |
| Havířov – Dolní Suchá (pobytová část) | 42 |
| Zbýšov | 110 |
| Seč | 110 |
| Stráž pod Ralskem (pobytová část) | 62 |
| Bruntál (pobytová část) | 106 |
| Kašava | 100 |
| Celkem | 1695(625+1070) |
| Integrační azylová střediska | Kapacita (ubytovací jednotky/lůžka) |
| Havířov – Dolní Suchá (integrační část) | 15/78 |
| Zastávka (integrační azylové středisko) | 23/61 |
| Stráž pod Ralskem (integrační část) | 12/48 |
| Bruntál (integrační část) | 2/4 |
| Předlice | 12/44 |
| Jaroměř | 10/42 |
| Hoštka | 5/22 |
| Celkem | 79/299 |
Správa uprchlických zařízení přistoupila v roce 2005 k zavádění standardů kvality sociálních služeb v azylových zařízeních MV.
Dne 19. 4. 2004 byla předložena ministru vnitra závěrečná zpráva o výsledcích pilotního projektu standardizace kvality služeb v azylovém zařízení ve Zbýšově a koncepce implementace standardů kvality v ostatních azylových zařízeních. Koncepce s časovým harmonogramem a finanční rozvahou projektu implementace standardů kvality byla ministrem vnitra schválena. Standardy kvality sociálních služeb lze rozdělit na tři velké skupiny- procedurální, personální a provozní. V rámci tří seminářů se garanti pod vedením lektorek zabývali rozborem klíčových oblastí, které tvoří poslání a cíle služeb, jednání se zájemcem o službu, ochrana práv uživatelů služeb, personální zajištění, rozvoj organizace a lidských zdrojů, řešení havarijních a nouzových situací, zajištění kontinuálního rozvoje kvality. Velký důraz byl kladen také na podporu garantů za strany vedoucích azylových zařízení. Z tohoto důvodu byla na počátku celého projektu v říjnu 2004 uspořádána samostatná přednáška pro všechny vedoucí azylových zařízení.
V průběhu měsíců září až listopad 2004 proběhl cyklus seminářů pro garanty zavádění standardů kvality z pěti azylových zařízení, konkrétně se jednalo o azylové zařízení v Kašavě, v Bruntále, v Zastávce u Brna, ve Vyšních Lhotách a v Havířově. Výše zmiňovaní garanti se v průběhu tohoto roku pravidelně jednou za dva měsíce setkávali.
V průběhu měsíců září až prosinec 2005 proběhl cyklus seminářů pro garanty zavádění standardů kvality ze zbývajících azylových zařízení, konkrétně se jednalo o azylová zařízení v Bělé – Jezové, v Kostelci nad Orlicí, ve Stráži pod Ralskem, v Seči a v Ruzyni.
Cílem obou cyklu seminářů bylo především zvýšení motivace jednotlivých garantů pro zavádění standardů kvality v konkrétním azylovém zařízení a vytvoření individuálních plánů zavádění standardů v jednotlivých azylových zařízeních tak, aby mohlo dojít k samostatné práci garanta.
Součástí seminářů byly také reflexe garantů z plnění jednotlivých úkolů, které byly součástí přípravy na samotné zavádění standardů v jednotlivých azylových zařízeních. Do konce roku 2005 se tak podařilo ve výše zmiňovaných azylových zařízeních obeznámit zaměstnance s významem standardů kvality sociálních služeb tak, aby jednotlivý zaměstnanci mohli pod vedením svých garantů procházet jednotlivé standardy a tyto uplatňovat v praxi azylového zařízení. Garanti také získali lektorkami vypracovaný sylabus s vypracovanými standardy.
Dne 8. 8. 2005 podepsal ministr vnitra „Standardizaci kvality ubytovacích služeb v pobytových a přijímacích zařízeních SUZ MVČR ”,na základě tohoto dokumentu byly ve dnech 9. -10. listopadu 2005 proškoleni zaměstnanci jednotlivých azylových zařízení. V průběhu roku 2006 poté dojde k zavedení standardů kvality ve všech pobytových a přijímacích střediscích.
Správa uprchlických zařízení v současnosti provozuje sedm integračních azylových středisek s celkovou kapacitou 79 ubytovacích jednotek. V nich bylo k 15. 1. 2006 ubytováno 175 azylantů (z toho 120 starších 18ti let).
Od října 2005 realizuje Správa uprchlických zařízení projekt „Integrace 2005”, jehož cílem je motivovat azylanty žijící v integračních azylových střediscích k větší aktivitě v oblasti hledání bydlení a zaměstnání. V rámci projektu jsou jim nabízeny integrační kurzy a poskytována potřebná asistence při jednání na úřadech a s potenciálními majiteli bytů a zaměstnavateli.
Od zahájení projektu získalo samostatné bydlení (převážně integrační byty poskytnuté obcemi) 26 azylantů. Čtyři rodiny azylantů by měly odejít do integračních bytů v nejbližší době. Čtyři azylanti získali za stejné období zaměstnání a jeden začal s pomocí dotace od městského úřadu samostatně podnikat.
Správa uprchlických zařízení převzala od 1. ledna 2006 do své péče síť zařízení pro zajištění cizinců. Jedná se konkrétně o ZZC Velké Přílepy, Frýdek Místek a Poštorná a Bělá-Jezová. V AZ Bělé-Jezové funguje v současné době menší ZZC pro rodiny s dětmi. Po dokončení stavebních úprav, zejména se jedná o úpravy plotů, přípravu vycházkových prostor pro klienty a vyklizení současného pobytového střediska, zde vznikne další plnohodnotné ZZC.
Naším hlavním cílem je humanizace prostředí. Všechny aktivity jsou vyvíjeny tímto směrem. Do práce s klienty jsme začlenili psychology, psychiatry a spolupracujeme také s nevládními organizacemi PPU, SOZE a Česká katolická charita.
| ZZC | Kapacita | Stav k 22.1.06 | Příchody - leden 06 | Odchody - leden 06 |
|---|---|---|---|---|
| Bělá - Jezová | 54 | 35 | 17 | 12 |
| Frýdek - Místek | 43 | 36 | 14 | 15 |
| Poštorná | 170 | 140 | 40 | 50 |
| Velké Přílepy | 140 | 107 | 24 | 34 |
| CELKEM | 407 | 318 | 95 | 111 |
| Stát. přísl. | Stav k 22.1.06 |
|---|---|
| Ukrajina | 107 |
| Vietnam | 84 |
| Čína | 33 |
| Rusko | 19 |
| Mongolsko | 14 |
V roce 2005 uplynulo 15 let od příchodu prvního uprchlíka na území někdejšího Československa. Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra České republiky u příležitosti tohoto výročí představila odborné i laické veřejnosti projekt „Pod jedním sluncem – 15 let jsou uprchlíci u nás”, jehož součástí byla řada kulturních, vzdělávacích a sportovních akcí.
Cílem projektu bylo především rozšířit povědomí české společnosti o lidech pocházejících z jiného kulturního prostředí, kteří v České republice přechodně či trvale žijí. Projekt zprostředkoval veřejnosti kontakt s cizinci – žadateli o azyl, kteří zároveň měli možnost prezentovat české společnosti svoje tradice a kulturu. Projekt probíhal na celostátní i regionální úrovni, tak aby spektrum účastníků na jednotlivých akcích bylo co nejširší.
V roce 2005 se v rámci projektu uskutečnilo 228 akcí, z toho 27 výstav výtvarných prací žadatelů o azylu, na kterých spolupracovala PdF Masarykovy Univerzity v Brně, 25 sportovních dnů a celorepublikové sportovní hry v Brně pro žadatele o azylu a veřejnost, 20 koncertů hudební skupiny Újezd z pobytového střediska Bělá - Jezová, hudební soutěž pro žadatele o azyl z pobytových středisek, společný projekt Správy uprchlických zařízení a Divadla Archa, společné divadelní představení herců a žadatelů o azyl „Putování za snem” a „Velké putování za snem”, konference pro odbornou veřejnost „Poznání přínos, perspektivy” v Liberci, literární soutěž pro studenty středních škol ve spolupráci s Nakladatelstvím Větrné Mlýny a dalších 143 akcí pro žadatele o azyl a veřejnost z okolí pobytových středisek.
| výstavy | sport | hudba | ostatní | |
|---|---|---|---|---|
| leden | 3 | 4 | 3 | 11 |
| únor | 1 | 2 | 5 | 12 |
| březen | 3 | 3 | 4 | 20 |
| duben | 4 | 2 | 3 | 23 |
| květen | 2 | 3 | 2 | 14 |
| červen | 3 | 4 | 3 | 11 |
| červenec | 2 | 1 | 3 | 15 |
| srpen | 1 | 2 | 4 | 12 |
| září | 4 | 2 | 2 | 9 |
| říjen | 1 | 2 | 1 | 5 |
| listopad | 2 | 0 | 1 | 6 |
| prosinec | 1 | 0 | 1 | 5 |
| 2006 leden | 1 | |||
| celkem | 27 | 25 | 32 | 144 |
Dlouhodobým a prioritním úkolem sekce informačních technologií a komunikací je posílení a modernizace páteřních komunikačních systémů a rozšíření služeb s garantovanou kvalitou až k základním útvarům Policie ČR. Modernizace probíhá ve dvou hlavních oblastech obsažených v „Rozvojovém projektu komunikačních sítí MV s integrovanými službami”. V oblasti radiokomunikací jde o projekt PEGAS, v oblasti telekomunikací a přenosu dat jde o projekt HELIOS.
Projekt PEGAS poskytuje radiokomunikační služby hlavním složkám Integrovaného záchranného systému a zajišťuje jejich vzájemnou součinnost. Infrastruktura systému je od konce srpna 2003 v běžném provozu a poskytuje pokrytí signálem na celém území státu. Uživatelé systému PEGAS mohou využívat kromě hlasových služeb zabezpečených kvalitní šifrovou ochranou navíc i datové služby spočívající v přenosu statusů, SMS a dotazů do určených informačních systémů.
Distribuce koncových zařízení uživatelům IZS probíhá od roku 2000, v roce 2005 byly dokončeny dodávky pro hasičské záchranné sbory a pokračovaly dodávky pro Policii ČR. Za období let 2000 - 2005 bylo celkem dodáno 20 004 koncových terminálů Policii ČR, 5 741 terminálů útvarům Hasičského záchranného sboru a 1 242 terminálů Zdravotnické záchranné službě.
Výstavba radiokomunikačního systému PEGAS a pokračování dodávek koncových zařízení v roce 2005 zlepšily komunikační podporu útvarů Policie ČR při plnění svěřených úkolů na úseku veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.
V rámci rozvoje a výstavby komunikací pokračovala v roce 2005 realizace projektu další modernizací a výstavbou digitálních komunikačních uzlů s technologií pro hlasovou a datovou komunikaci i zabezpečením nového přenosového prostředí sdíleného všemi komunikačními systémy. Byla rozšířena přenosová a dohledová technologie a vytvořeny podmínky k pokrytí narůstajících komunikačních služeb a bezpečnosti jednotlivých systémů, sítí a zařízení. Pozitivním důsledkem jsou progresivní změny v procesu dálkové správy a řídícího managementu integrované telekomunikační sítě MV.
Podle plánované obměny zastaralé technologie se realizovala výstavba nové digitální technologie v objektech MV a Policie ČR v hl. m. Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni, Písku, Rakovníku a v návaznosti na výstavbu terminálu SEVER 2 i na letišti Praha-Ruzyně. V oblasti páteřní přenosové sítě sdílené všemi komunikačními systémy byl dokončen upgrade přenosové ATM sítě a tato síť bude postupně v roce 2006 začleněna do budované páteřní optické sítě MV. V roce 2006 bude dokončena modernizace tranzitních ústředen Správ policie ČR krajů, která přispěje ke zkvalitnění hlasových služeb.
V souvislosti se zavedením biometrických prvků do cestovních dokladů se předpokládá, že obslužným místem pro občana budou pracoviště správních evidencí na obcích s rozšířenou působností (227 míst včetně Prahy). Jedním ze základních předpokladů pro zajištění funkčnosti navrhovaného systému implementace biometriky je spolehlivý a rychlý přenos alfanumerických a biometrických dat nezbytných pro výrobu cestovního dokladu. K tomu je v roce 2006 realizována potřebná komunikační podpora. Stávající přenosová infrastruktura bude pro účely přenosu alfanumerických a biometrických údajů zásadně posílena. Při řešení budou zohledněny i perspektivní potřeby dalších informačních a komunikačních systémů provozovaných Policií a usnesení vlády č. 112/2004, které m.j. ukládá Ministerstvu vnitra zajistit kritickou komunikační infrastrukturu.
Rozvojové projekty v oblasti informačních systémů jsou dlouhodobě orientovány jako podpůrné pro optimalizaci činností uložených resortu MV kompetenčním zákonem. Dále jsou rozvojové projekty směrovány do oblasti integrace s informačními systémy EU.
V oblasti veřejné správy se jedná především o budování nových a zdokonalování stávajících prostředků pro rozšiřování funkcionalit resortu v rámci programu e-Government, o zefektivnění výměny dat jak s ostatními institucemi státní správy a samosprávy ČR, tak i dalšími státy EU.
Na rozdíl od některých jiných institucí státní správy, které přechod od klasické spisové služby k elektronické zahájily již dříve, projekt MV by měl v konečné fázi obsáhnout celou agendu spisové služby v rámci celého resortu MV. Kromě útvarů vlastního ministerstva to zahrnuje i všechny útvary Policie ČR, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, policejní školy atd. dislokované v celém teritoriu ČR.
Významným důvodem spuštění projektu je i nutnost udržení nezbytné úrovně bezpečnosti informací a dokumentů v době stále rychlejšího vývoje možností informačních rizik.
Rozsahem, tj. počtem uživatelů a jejich rozmístěním po celé republice, se jedná jeden z nejrozsáhlejších projektů celé státní správy.
Cílem projektu je výrazné urychlení a zajištění maximální transparentnosti procesů spisové služby a zvýšení kvality výstupů jako předpokladů pro optimalizaci pracovních procesů, a tím pro další zefektivňování činnosti resortu.
Dle nařízení Rady EU o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních dokladech vydávaných členskými státy mají členské státy zavést cestovní doklady (e-pasy), jejichž součástí bude médium (bezkontaktní čip) obsahující biometrické prvky, konkrétně biometrické zobrazení obličeje a digitální zpracování otisků prstů. Členské státy jsou povinny zavést první biometrický prvek (biometrické zobrazení obličeje) do konce srpna roku 2006, druhý biometrický prvek (otisky prstů) pak do konce února 2008.
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem zahraničí zahájilo projekt k zajištění vydávání e-pasů.
Česká republika se zavázala k převzetí schengenského acquis, jehož základ tvoří „Schengenská dohoda”, „Schengenská prováděcí úmluva” a protokoly a úmluvy o přistoupení vytvořené po nabytí účinnosti Amsterodamské smlouvy.
Usnesením vlády ČR se Ministerstvu vnitra ukládá vybudovat Národní schengenský informační systém.
Plnění úkolů spojených s přebíráním schengenského acquis, připojení k schengenskému informačnímu systému a vízovému informačnímu systému patří mezi hlavní priority Ministerstva vnitra. Proto byl zahájen projekt výstavby Národního schengenského informačního systému s termínem dokončení v roce 2007.
Jednotný vízový informační systém uvnitř EU zatím neexistuje. Po vytvoření bude systémem pro výměnu vízových dat mezi členskými státy a nástrojem pro podporu společné vízové politiky. Usnadní kontroly na vnějších hranicích i na území členských států a spolu se Schengenským informačním systémem bude jedním z nástrojů vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
Národní systém bude umožňovat oprávněným uživatelům podle stupně jejich oprávnění přístup k příslušným datům. Ministerstvo vnitra zahájilo realizaci projektu s termínem dokončení v průběhu roku 2007. K tomuto termínu bude připraveno na procesy evaluace (hodnocení připravenosti) u obou systémů - N-SIS a VIS.
Při vytváření nezbytných organizačních předpokladů k zajištění úkolů Ministerstva vnitra, souvisejících zejména se změnami právní úpravy jeho působnosti, bylo v roce 2005 např. řešeno zabezpečení úkolů vyplývajících
Organizační zajištění těchto změn v působnosti Ministerstva vnitra však nebylo nutné řešit změnou jeho organizační struktury.
Ministerstvo vnitra se rovněž podílelo na realizaci některých projektů na úseku reformy a modernizace veřejné správy v rámci plnění úkolů souvisejících s usnesením vlády č. 237/2004, o postupu a hlavních směrech reformy a modernizace ústřední státní správy, obsahující vyřešení gesce a organizačního zabezpečení.
V oblasti organizace a systému řízení Policie ČR nedošlo v průběhu roku 2005 k zásadním změnám ve struktuře policejních útvarů. Byly provedeny či připraveny k realizaci jen dílčí změny ve vnitřní organizaci některých útvarů. Např. byla připravena reorganizace Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR s cílem zefektivnit jeho metodickou a koordinační činnost při účelném vyžití lidských zdrojů.
V souvislosti s dokončováním příprav na zapojení ČR do schengenské spolupráce byly dokončeny přípravné práce související s připravovanou modifikací organizační struktury a působnosti Policie ČR služby cizinecké a pohraniční policie.
Zároveň byla zahájena tvorba zásadního koncepčního materiálu „Vývoj Policie České republiky 2015”, řešícího vize a strategie v oblasti managementu Policie ČR, definování procesů výkonu uniformované a neuniformované policie včetně úseku trestního řízení, přijímacího řízení a vzdělávání policistů, hodnocení a motivace policistů, komunikačních a koordinačních mechanismů, zahraniční spolupráce a optimalizace struktury Policie ČR.
Aktivity prováděné resortem Ministerstva vnitra v oblasti výzkumu a vývoje upravuje zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Úzce korespondují s Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004 až 2008 schválené usnesením vlády č. 5, ze dne 7. 1. 2004 a Koncepcí výzkumné a vývojové činnosti Ministerstva vnitra na léta 2005 – 2008.
V průběhu roku 2005 byla realizována příprava návrhu výzkumného programu „Bezpečnostní výzkum” na období 2006 až 2010. Tento program vychází z Bezpečnostní strategie ČR, schválené usnesením vlády č. 80, ze dne 22. 1. 2001, z Priorit bezpečnostní politiky v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, schválených usnesením vlády č. 662, ze dne 30. 6. 2004, Střednědobé koncepce resortní politiky Ministerstva vnitra ČR v letech 2002 – 2005 a zohledňuje rovněž Dlouhodobé základní směry výzkumu, které byly schváleny usnesením vlády č. 661, ze dne 1. 6. 2005.
Konkrétní výzkumné aktivity prováděné v působnosti resortu Ministerstva vnitra v průběhu roku 2005 byly zaměřeny do následujících oblastí.
V rámci integrovaného záchranného systému byl výzkum zaměřen na prognózování, analýzu, vyhodnocování a možnou eliminaci nejzávažnějších hrozeb, souvisejících se zabezpečením základních funkcí státu a kritickou infrastrukturou.
V rámci specializovaných útvarů Policie ČR byly vyvíjeny techniky kriminalistické identifikace a prováděn vývoj zaměřený na zabezpečování malých sérií bezpečnostních hologramů pro potřeby státních orgánů.
V oblasti veřejné správy byly zkoumány možnosti efektivnějšího fungování úřadů veřejné správy s cílem trvalého zvyšování kvality poskytovaných služeb s využitím moderních informačních technologií.
V oblasti archivní správy byl řešen výzkumný úkol, vztahující se k dlouhodobému uchovávání a zpřístupňování dokumentů v digitální podobě.
V rámci vysokého školství resortu Ministerstva vnitra - Policejní akademie ČR byl výzkum zaměřen na zkoumání a analýzu aktuálních problémů rozvoje bezpečnostních věd a transferů takto získaných poznatků do praxe.
V roce 2005 byla aktuální „Střednědobá koncepce resortní politiky Ministerstva vnitra ČR (aktualizace pro období 2004-2007)”, která je souhrnem koncepční činnosti ministerstva pro čtyřletý časový horizont. Tento dokument shrnuje dílčí koncepce zpracovávané v jednotlivých úsecích a ostatních útvarech Ministerstva vnitra do jednoho resortního kontextu.
Dokument nevymezuje působnost Ministerstva vnitra, ale poskytuje souhrnný přehled o plnění této působnosti v daném časovém intervalu, vyjadřuje, do jaké míry ministerstvo v rámci své působnosti hodlá ovlivnit vývojové trendy ve svěřené oblasti a jakým způsobem.
Vzhledem k tomu, že původní účel ”Střednědobé koncepce resortní politiky MV ČR”, kterým bylo na základě zadání vlády ČR plnění funkce podkladového materiálu pro tvorbu Koncepce sociálního a ekonomického rozvoje ČR, byl zrušen, došlo v roce 2005 k zásadnímu přehodnocení zpracování tohoto koncepčního materiálu.
Nově navrhovaná forma ”Střednědobé koncepce resortní politiky MV ČR” zjednoduší orientaci v činnosti resortu, protože je koncipována s ohledem na strategické cíle a od nich se odvíjející priority, které resort plní. V tomto směru, který klade důraz na uživatelský komfort, byla v roce 2005 navržena rovněž forma elektronického analyticko evidenčního systému resortních koncepčních materiálů, zjednodušující vyhledávání a vyhodnocování v oblastech evidence, aktualizace a dostupnosti koncepčních dokumentů ministerstva. Tyto návrhy budou projednány a postupně realizovány v roce 2006.
V roce 2005 byl dále aktualizován „Soupis koncepčních materiálů Ministerstva vnitra”, který obsahoval vyhodnocení těchto materiálů z hlediska resortních priorit a jejich finančního pokrytí. Na základě tohoto vyhodnocení lze provádět případné modifikace řešení těchto priorit resortu, včetně vymezení cest k jejich dosažení a zejména jejich rozšíření na další období. V tomto pojetí je dokument vhodným nástrojem pro koncepční řízení činnosti ministerstva při plnění jeho funkce ústředního úřadu státní správy ve věcech vymezených zákony.
Vnitřní kontrolní systém zahrnuje řídící finanční kontrolu, vykonávanou jako součást finančního řízení, interní audit, jehož úkolem je zejména nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování všech finančních a majetkových operací a vnitřního kontrolního systému, a dále obecnou kontrolu a supervizní činnost vykonávanou na základě interního aktu řízení, která slouží k získávání objektivních informací o činností zaměstnanců, policistů a příslušníků Hasičského záchranného sboru při věcném naplňování působnosti Ministerstva vnitra realizaci předmětu jeho činnosti. Obecnou kontrolu v resortu vykonávají specializované kontrolní útvary, pracoviště a skupiny a dále odborné útvary jako součást své činnosti.
Vrcholným článkem vnitřního kontrolního systému je odbor interního auditu a supervize (dále jen „OIAS”), který je přímo podřízen ministrovi vnitra a v tomto smyslu je nezávislý na řídících strukturách resortu. Svou činností výrazně ovlivňuje efektivitu vnitřního kontrolního systému. OIAS se člení na oddělení interního auditu, oddělení organizační a výkonu supervize a oddělení metodiky a informačních technologií.
V rámci OIAS plní významné úkoly především oddělení interního auditu, jehož úkolem je, mimo jiné, i vyhodnocování účinnosti řídící finanční kontroly prováděné v rámci organizační složky státu Ministerstvo vnitra, která zahrnuje také Generální ředitelství hasičského záchranného sboru a Policii České republiky.V roce 2005 bylo provedeno deset auditů zaměřených do různých oblastí činnosti resortu Ministerstva vnitra - poskytování veřejné finanční podpory v oblasti dobrovolnické služby, rozpisu ukazatelů a limitů rozpočtu kapitoly 314, průběžného plnění rozpočtu kapitoly, uzavírání smluv o realizaci veřejné zakázky, předávání informací po linii řízení, centrálních nákupů, organizačních řádů, dodržování pravidel pro využívání počítačového software, využívání prostředků EU a účinnosti vnitřního kontrolního systému.
Zjištění z těchto auditů dokládají, kromě jiného, průběžný nárůst počtu útvarů v rozporu se snižováním počtu zaměstnanců. S tím souvisí organizační náročnost procesů a složitost toku informací o finančním řízení. Přetrvává také problém se stanovením hlavních priorit a záměrů ministerstva a s tím související komplikované řízení rizik v rámci resortu.
V roce 2005 bylo také uskutečněno pět následných auditů, jimiž bylo ověřováno plnění a účinnost opatření přijatých na základě doporučení interních auditorů z předchozích auditů, a to v oblasti nájmů a pronájmů nemovitého majetku, zahraničních pracovních cest, poskytování veřejné finanční podpory v oblasti výzkumu a vývoje a v oblasti prevence kriminality, veřejných zakázek a nakládání s dlouhodobým movitým majetkem státu.
Závěry ze všech auditů byly popsány v auditních zprávách, které byly projednány s odpovědným vedoucím zaměstnancem auditovaného útvaru spolu s doporučeními vedoucími k odstranění a k předcházení vzniku příp. zjištěných nedostatků. Pokud byly konstatovány systémové nedostatky, byly obsahem závěrečné zprávy z auditu, která byla v těchto případech vždy projednána ve vedení ministerstva, včetně auditních doporučení a k nim přijatých opatření.
Oddělení organizační a výkonu supervize kromě tzv. obecné kontroly vykonává jako jediný útvar v resortu Ministerstva vnitra také specifickou přezkumnou činnost v rámci celého resortu podle požadavků ministra vnitra.
Pracovníci oddělení supervize se v roce 2005 zaměřili při výkonu kontroly na různé činnosti v rámci působnosti útvarů Ministerstva vnitra, Policie ČR i organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací. Prioritou bylo ověřování přiměřenosti a účinnosti kontrolního systému a realizace kontrol směřujících do oblastí s vyšším rizikem výskytu různých forem korupce. Tyto úkoly vyplývají pro oddělení z organizačního řádu odboru interního auditu a supervize a z resortního interního protikorupčního programu.
V roce 2005 bylo provedeno celkem 9 kontrol. Jednotlivé kontroly byly zaměřeny do oblasti fungování kontrolního systému, na veřejné zakázky, nakládání s výbušninami používanými útvary Policie ČR a řešení škod u organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací. Na plnění opatření k nápravě byly zaměřeny tři kontroly, a to kontrola dodržování povinností při výkonu státní správy na úseku archivnictví, ochrany osobních údajů a kontrola používání služebních dopravních prostředků. Další tři kontroly byly provedeny na vyžádání ministra vnitra. Zjištěné nedostatky byly uvedeny ve zprávách z jednotlivých kontrol, které byly projednány s příslušnými odpovědnými vedoucími zaměstnanci či služebními funkcionáři, a spolu s přijatými opatřeními nebo návrhy na jejich přijetí, byly předkládány pro informaci a ke schválení ministrovi vnitra.
Vedle vlastní kontrolní činnosti oddělení v roce 2005 také sledovalo a vyhodnocovalo resortní interní protikorupční program.
Oddělení metodiky a informačních technologií zpracovává a aktualizuje koncepci vnitřní kontroly včetně interního auditu, s výjimkou řídící a veřejnosprávní finační kontroly. Zpracovává roční jednotný plán hlavních kontrolních úkolů MV a PČR a připravuje také interní akty řízení upravující interní audit v rámci organizační složky MV a obecnou kontrolu v celém resortu MV. Na základě požadavků ostatních kontrolních útvarů, kontrolních skupin a kontrolních pracovišť v resortu MV zpracovává i metodické návody k těmto interním aktům řízení usnadňující jejich aplikaci. Základním interním aktem řízení upravujícím obecnou kontrolu je nařízení MV č. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní činnosti. V roce 2005 byla připravována novela tohoto nařízení, vycházející ze zkušeností s jeho aplikací v praxi tak, aby pravidla pro výkon obecné kontroly a supervize obsažená v citovaném NMV vytvářela optimální podmínky pro zvyšování úrovně kontrolní činnosti.
V působnosti OIAS je také, vývoj a správa informačního systému „Kontrolní systém MV”. Ten slouží pro získávání informací a statistických výstupů z kontrolních akcí jednotlivých kontrolních útvarů, kontrolních pracovišť a kontrolních skupin organizační složky státu Ministerstvo vnitra, organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací. Informační systém zahrnuje problematiku vnitřní kontroly (všechny formy obecné kontroly), veřejnosprávní kontroly na místě, auditu, státní kontroly, správního dozoru, externí kontroly a evidence stížností. V roce 2005 byla dále rozpracovávána nová hlediska pro vyhodnocování kontrolní činnosti, která odpovídají změnám ve vnitřní kontrole a do systému byly zapojeny další kontrolní útvary a pracoviště.
OIAS každoročně pořádá výjezdní semináře pro kontrolní pracovníky i interní auditory organizačních složek státu, pracující v resortu. V roce 2005 proběhly dva takovéto semináře, na jaře a na podzim. Podzimní seminář byl uspořádán pouze pro interní auditory. Účastníci byli seznamováni nejen s aktualizovaným obsahem významných právních předpisů, které ovlivňují jejich další práci a s novými interními akty řízení upravujícími jednotlivé kontrolní systémy, ale i se zásadními trendy v oblasti výkonu interního auditu, řídící i obecné kontroly. Při seminářích byl vytvářen dostatečný prostor pro diskuzi a výměnu zkušeností, s cílem pozitivně ovlivnit výkon kontrolní i auditní činnosti v resortu.
V souladu s mezinárodními standardy pro profesní výkon interního auditu, uspořádal OIAS v listopadu 2005 již tradiční, veřejnou prezentaci své činnosti, která v roce 2004 byla velmi příznivě přijata. Jejím cílem bylo, seznámit vedoucí zaměstnance útvarů MV, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací s výsledky auditní, kontrolní, supervizní a metodické činnosti a zobecnit tak poznatky o existujících rizicích při výkonu některých činností v působnosti Ministerstva vnitra, včetně zjištěných nedostatků a doporučení či přijatých opatření k jejich odstranění.
V souladu se schváleným plánem hlavních kontrolních úkolů na rok 2005 realizoval odbor finanční kontroly celkem 56 samostatných kontrolních akcí. Jednalo se o 51 následných veřejnosprávních kontrol a 5 obecných kontrol, přičemž celkový objem kontrolovaných veřejných prostředků činila 1 491 mil. Kč.
U 11 organizačních složek státu a 2 státních příspěvkových organizací v působnosti Ministerstva vnitra vykonal odbor finanční kontroly následné veřejnosprávní kontroly hospodaření s veřejnými prostředky za období roku 2004, včetně prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému. V šesti případech se současně jednalo o kontroly těch organizací, u kterých ministr vnitra rozhodl o nahrazení funkce útvaru interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly a v 5 případech byla podrobena obecné kontrole vybraná pracoviště účetní jednotky Ministerstva vnitra.
V zájmu zjištění způsobu odstranění nedostatků zdokumentovaných výkonem následných veřejnosprávních kontrol, byly realizovány kontroly plnění nápravných opatření přijatých ředitelem Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje a ředitelem Střední policejní školy MV v Praze. V obou případech byla přijatá opatření v podstatě realizována a recidiva výskytu stejných nebo podobných negativních jevů nebyla zaznamenána.
Stejným postupem jako v předchozích letech vybral odbor finanční kontroly, v součinnosti s příslušnými útvary Ministerstva vnitra v postavení poskytovatelů veřejné finanční podpory, celkem 36 příjemců veřejné finanční podpory, a to měst, sportovních klubů policie a nestátních neziskových organizace, u kterých provedl kontrolu využití účelově poskytnutých finančních prostředků státního rozpočtu. Cílem těchto kontrol bylo zejména prověřit dodržování právních předpisů a podmínek stanovených poskytovatelem pro hospodaření s prostředky veřejné finanční podpory, včetně způsobu zajištění ochrany tímto způsobem pořízeného majetku a respektování zásad hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. U kontrolovaných osob nebylo zjištěno závažnější porušení podmínek účasti státního rozpočtu na financování dotovaných akcí.
Prevence kriminality je definována jako ofenzivní strategie boje s trestnou činností. Na rozdíl od represivních metod, koncipovaných zejména v rámci trestní politiky, využívá především nerepresivních metod a prostředků, na kterých se podílí široká škála veřejných institucí i soukromých subjektů. Cílem preventivní politiky je snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečnosti občanů. Preventivní politika se zaměřuje na eliminaci kriminogenních podmínek a kriminálně rizikových jevů a na pomoc obětem trestných činů.
V České republice byly institucionální podmínky pro rozvoj preventivní politiky vytvořeny v roce 1995, kdy byl usnesením vlády zřízen meziresortní orgán - Republikový výbor pro prevenci kriminality (dále jen „RVPPK”). Členy výboru jsou MV, MPSV, MS, MŠMT, MO, MF, MMR, MD, Nejvyšší státní zastupitelství, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Předsedou výboru je ministr vnitra a výkonným místopředsedou byl v roce 2004 jeho první náměstek, do jehož gesce spadá oblast veřejného pořádku a bezpečnosti. Úkoly související s činností sekretariátu výboru plní odbor prevence kriminality MV (dále jen „OPK”). Předmětem činnosti RVPPK je vytváření preventivní politiky vlády České republiky na meziresortní úrovni a podpora její realizace na úrovni místní. RVPPK rozhoduje také o přidělování finančních prostředků na projekty vytvářené v rámci jednotlivých preventivních programů.
V současné době je preventivní politika v ČR určována „Strategií prevence kriminality na léta 2004-2007” (dále jen Strategie), jejímž hlavním úkolem je omezování příležitostí k páchání trestných činů.
Prioritou strategie prevence kriminality jsou programy prevence kriminality na místní úrovni (majetková kriminalita, násilná kriminalita, kriminalita s rasistickým a extremistickým podtextem) a bezpečnost silničního provozu, centrálně vyhlašované programy směřující k řešení specifických problémů (např. oběti obchodování s lidmi, korupce, násilí na fotbalových stadionech) a rozvoj systému prevence kriminality v ČR. Z hlediska cílových skupin se jedná o aktivity směřující k rizikovým skupinám dětí a mládeže, sociálně vyloučeným skupinám a komunitám a obětem trestných činů, včetně obětí domácího násilí.
V rámci RVPPK odpovídá OPK za koncepční, iniciativní a metodickou činnost při vytváření preventivních programů na místní úrovni a za udělování dotací ze státního dotačního systému.
V roce 2005 byly preventivní programy na místní úrovni transformovány do Programu prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství (dále jen program Partnerství”), jehož příprava probíhala v úzké spolupráci Ministerstva vnitra s krajskými správami Policie ČR, okresními ředitelstvími Policie ČR a s manažery prevence kriminality krajských úřadů.
Program Partnerství je otevřen i pro menší obce a rizikové lokality a klade v rámci komplexního řešení kriminálně rizikových problémů důraz na omezování páchání trestné činnosti především prostřednictvím projektů situační prevence.
Program Partnerství akcentuje princip subsidiarity - rozhodování o způsobu řešení problémů na co nejnižší úrovni. Policii ČR posunuje do role iniciátora preventivních opatření, posiluje její roli experta na zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku, vytváří vhodné prostředí pro rozvoj community policing jako metody práce policie, která je založena na rovnocenném postavení jednotlivých subjektů podílejících se na zvyšování bezpečí občanů a zapojující do řešení problémů širší spektrum účastníků.
Policie ČR na základě podrobných analýz trestné činnosti a místní znalosti zpracovala návrhy na zařazení obcí do programu Partnerství.
Na základě zpracované metodiky přípravy programu Partnerství a vytvořených institucionálních základech zajištění dotačního řízení bylo v roce 2005 vyzváno k realizaci programu 114 měst a obcí. V roce 2005 se program se realizoval v 94 městech a obcích. Republikový výbor na základě doporučení komise pro výběr projektů schválil dotaci 177 projektům v celkové výši 72 662,- Kč.
V programech byly podpořeny následující aktivity:
Každoroční hodnocení efektivity programů ve městech a obcích se opírá o analýzy závěrečných zpráv realizace projektů, o hodnocení programu jako celku a analýzy trestné činnosti. Z průběžného vyhodnocování preventivních programů ve městech, která realizují program tří a více let, vyplývá, že se ve městech a obcích omezily příležitosti páchání trestné činnosti a prevence kriminality se integruje mezi základní úkoly obce. Podařilo se zde vytvořit řadu navzájem propojených projektů, které, jak ukazují kriminální statistiky, přispívají v některých regionech ke stabilizaci nebo dokonce k poklesu vývoje trestné činnosti.
V roce 2005 pokračovala realizace a podpora specifických preventivních programů, jejichž realizátory jsou obce a nestátní neziskové organizace.
V průběhu roku 2005 došlo k pozitivním změnám ve vývoji a kvalitě projektu Systém včasné intervence (dále jen „SVI”). Cílem projektu je vytvoření optimálních podmínek pro sociálně nápravné intervence státní a veřejné správy i nestátních neziskových organizací ve stádiích, kdy se děti a mladiství dostávají do konfliktu se zákony. Zásadní změnou projektu je nové pojetí informačního systému SVI, které zohledňuje potřebu jednotného informačního prostředí pro všechna zapojená města a instituce, kraje a ústřední orgány státní správy, včetně možnosti založení Národního registru týraných dětí, a vytvoření „týmů pro mládež” (multidisciplinárních týmů v obcích realizujících projekt).
Pokračovala realizace projektu prevence kriminality související s drogami. Jednalo se o „Komunitní projekt v Praze 5”, jehož cílem je propojení státních institucí a občanského sektoru nad společným tématem - kriminalita dětí a mládeže. V rámci projektu byl v Městské části Praha 5 vybudován stacionář pro děti ohrožené sociálně patologickými jevy a užíváním návykových látek. Bylo vystavěno komunitní nízkoprahové centrum pro rizikovou mládež na sídlišti Barrandov a současně byl zahájen vzdělávací projekt pro všechny participující subjekty.
Formou odborných seminářů pokračuje také Preventivní projekt pro střední školy, jehož cílem je vzdělávání ředitelů a pedagogických pracovníků škol v oblasti právního vědomí, zneužívání návykových látek a šikany. OPK vypracoval pro semináře pracovní a učební texty a ve spolupráci se specialisty z řad Policie ČR a orgánů sociálně právní ochrany dětí zajišťoval přednáškovou činnost.
Pokračovala realizace, metodické vedení a průběžné vyhodnocování Programu „Bezpečná lokalita” zaměřeného na majetkovou kriminalitu, která dlouhodobě tvoří 70% veškeré kriminality páchané na území České republiky. Programjeodborně garantován Ministerstvem vnitra, Policií ČR, Asociací technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm (AGA) a Českou asociací pojišťoven (ČAP) a jeho cílem je minimalizovat podmínky pro páchání majetkové trestné činnosti dostupnými organizačními, stavebními a jinými technickými prostředky.
Mezi významné projekty patří komplexní řešení situace v lokalitách městského obvodu Ostrava - Jih zatížených vysokým nápadem trestné činností. Projekt s názvem „Bezpečný Jih” zpracovalo Městské ředitelství Policie ČR města Ostravy; byl zahájen v září 2004 a v roce 2005 byla část projektu podpořena v rámci programu Partnerství částkou 1 963 000,- Kč (nákup zabezpečovací techniky a technika pro řešení bezpečnosti v dopravě). Cíli projektu je snížení uliční kriminality, zlepšení informovanosti veřejnosti o současném stavu kriminality a o možnostech ochrany majetku a zvýšení bezpečnosti ve vztahu k silniční dopravě.
V lokalitě nákupní zóny Čestlice - Průhonicepokračoval v roce 2005 pilotní projekt prevence kriminality v nákupních zónách budováním kamerového dohlížecího systému v lokalitě obchodní zóny Průhonice. Instalována byla kamera, která sleduje přístupovou cestu do zóny a kamera sledující celý prostor nákupní zóny, který patří do katastru obce Průhonice. Dále bylo připraveno propojení stávajícího systému se systémem, který bude v budoucnu realizovat obec Čestlice.
V rámci preventivních aktivit směřujících ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu byly podpořeny projekty s tímto cílem ve městech a obcích realizujících programy prevence kriminality na místní úrovni. Jedná se především o instalaci ukazatelů - měřičů rychlosti do obcí, ve kterých je opakovaně překračována rychlost jízdy a dochází k závažným dopravním nehodám. V rámci programu Partnerství bylo ve 27 obcích podpořeno 29 projektů částkou 9 972 000,- Kč. OPK spolupracuje od roku 2003 s Nadací Malina na realizaci projektů zaměřených na kriminalitu v dopravě a její prevenci.
V rámci Strategie prevence kriminality na léta 2004 až 2007 vyhlašuje Ministerstvo vnitra každoročně Program podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi. V souvislosti s realizací programu byl vytvořen koordinační mechanismus, do kterého jsou zapojeny státní, mezivládní a nestátní neziskové organizace. Financování programu probíhá formou státních účelových dotací vybraným nestátním neziskovým organizacím, které vyhledávají oběti a poskytují jim pomoc. V roce 2005 byla na specifický projekt „Podpora a ochrana obětí obchodování s lidmi” uvolněna částka 3 488 000 Kč.
Systém podpory a ochrany obchodování s lidmi funguje v České republice třetím rokem a do současné doby do něj bylo zařazeno více než 30 obětí. Za účelem jeho institucionalizace byla na základě pokynu ministra vnitra vytvořena Interdisciplinární pracovní skupina pro koordinaci podpory a ochrany obětí obchodování s lidmia byly stanoveny úkoly k vytvoření podmínek pro fungování národního koordinačního mechanismu pro tuto oblast.
Odbor prevence kriminality byl také garantem dvou modulů v rámci projektu PHARE („Prevence” a „Pomoc obětem obchodování s lidmi”), v jehož rámci se uskutečnila celá řada vzdělávacích akcí pro policii a pracovníky NNO. V rámci tohoto projektu odbor koordinoval výzkumnou fázi projektu na snížení poptávky po sexuálních službách, kterou realizovala mezivládní organizace IOM.
V souladu s úkoly vyplývajícími ze Strategie podpořil OPK v roce 2005 program Prevence korupčního jednání, a to částkou 934 000 Kč. Dotace byla určena na zřízení Právního protikorupčního poradenského střediska, jehož posláním je poskytovat bezplatnou právní pomoc obětem korupce. Středisko bylo oficiálně otevřeno 9. prosince 2005 k příležitosti mezinárodního dne boje proti korupci. Cílem projektu je aktivizace občanů v boji proti korupci a právní pomoc. Středisko bude poskytovat dva druhy právní pomoci- základní a rozšířenou. Základní pomoc bude spočívat zejména v podávání informací o vhodném postupu při obraně proti korupci, o obsahu právních předpisů a o institucích, které se věnují kontrole činnosti státních orgánů. V případě rozšířené právní pomoci bude žadateli, který má zájem využívat právní nástroje při obraně proti korupčnímu jednání, poskytnuta dlouhodobá podpora.
V souladu s úkoly vyplývajícími ze Strategie prevence kriminality na léta 2004-2007 týkajícími se potřeby podkladů pro přípravu a konkretizaci preventivních strategií krajů byla schválena v červnu 2005 realizace výzkumu veřejného mínění k problematice prevence kriminality a pověřil Institut pro kriminologii a sociální prevenci přípravou dotazníků a vyhodnocením výsledků výzkumu. Cílem výzkumu je získání přehledu o postojích občanů k preventivní práci, a to jak v současné perspektivě, tak i s výhledem do budoucnosti. Na výzkum byla Republikovým výborem schválena částka 1 mil. Kč.
V listopadu 2005 byl zahájen výzkum zaměřený na další osudy mladých lidí, kteří odcházejí ze zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Jeho cílem je zjistit, v jaké míře se tito lidé dopouštějí po opuštění zařízení protiprávní činnosti a nakolik jsou schopni se integrovat do běžného života. Přípravu koordinuje Republikový výbor v součinnosti se všemi zainteresovanými členy. Gestorem výzkumu je Ministerstvo vnitra, které spolupracuje zejména s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, a Policejním prezídiem ČR. Republikový výbor schválil v červnu 2005 na výzkum dotaci ve výši 278 000,- Kč.
Republikový výbor v červnu 2005 schválil dotaci ve výši 550 000,- Kč na výzkum zaměřený na zmapování typů kriminality, s nimiž se potýkají sociálně segregované romské komunity žijící na území Ústeckého kraje. Cílem výzkumu je získat detailní přehled o struktuře a dynamice kriminality, která je spojena s životem sociálně vyloučených romských komunit, s ohledem na kulturní determinanty kriminality specifické pro tyto komunity a zjištění postojů příslušníků komunit k těmto typům kriminality v kontextu jejich hodnotových orientací a životních strategií. Současně budou prozkoumány postoje a důvěra členů komunit v orgány veřejné správy i samosprávy se zaměřením na policii.
V roce 2005 pokračovala integrace Policie ČR do preventivních systémů ve smyslu principu community policing, zejména při přípravě programu Partnerství, kde má Policie ČR hlavní úlohu při výběru kriminálně rizikových lokalit, navrhování preventivních opatření a komunikaci se samosprávnými orgány. Pokračovala také metodická pomoc Preventivně informační skupinám Policie ČR (dále jen „PIS”) ze strany ministerstva, a to při tvorbě projektů, při poradenské činnosti týkající se situační prevencea přípravě přednáškových cyklů, které Policie ČR realizuje na školách.
V roce 2005 byl schválen Program Ministerstva vnitra v oblasti prevence kriminality do roku 2007. Strategickými cíli resortního programu je prosazování důsledného využívání možností prevence při řešení problémů v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, integrace preventivní práce do maximálního počtu činností útvarů ministerstva a Policie ČR, posilování systémových řešení, standardizace práce Policie ČR jako služby veřejnosti, a to zejména u těch složek, které přicházejí do bezprostředního kontaktu s občany, stanovení a sjednocení strategických směrů útvarů ministerstva a Policie ČR.
Program věnuje velkou pozornost rozvoji Preventivně informačních skupin Policie ČR a stanovuje řadu specifických úkolů směřujících k integraci Policie ČR do preventivních systémů. Mezi stěžejní aktivity patří provedení analýzy vybavenosti PIS a poradenských center Policie ČR technickými prostředky a následné vytvoření standardu technického vybavení PIS. Další stěžejní aktivitou je vytvoření jednotného programu pro rizikové skupiny dětí žijících v rizikových lokalitách určený pro střední a starší školní věk.
Program také stanovuje jasné směry využívání účelově vyčleněných resortních finančních prostředků na realizaci programu v oblasti prevence kriminality. V roce 2005 bylona realizaci resortních projektů prevence kriminality vyčleněno v rozpočtové kapitole Ministerstva vnitra 3,9 mil. Kč. Odboru prevence kriminality bylo doručeno 150 dílčích projektů ze 69 útvarů Policie ČR a Ministerstva vnitra.
Dále pokračovala realizace projektu zavádění principů community policing do praxe Policie ČR, který je pilotně realizován ve dvou lokalitách – mikroregion Zručsko (s centrem ve Zruči nad Sázavou) a Tišnov. Cílem projektu je ověřit některé postupy community policing v práci pořádkové policie. Jde především o organizaci pochůzkové služby a komunikaci s veřejností. V obou lokalitách proběhlo sociologické šetření mezi občany zaměřené na průzkum pocitu bezpečí před realizací projektu. V průběhu roku 2005 došlo k ověření řady opatření – jednočlenná hlídka, nový model práce s mládeží, nový způsob hodnocení policistů, nasazení hlídek do terénu v exponovaných časových úsecích, hlídková služba v rekreačních lokalitách, cílené informování veřejnosti, spolupráce s majiteli chat. Ve spolupráci s obcemi byly řešeny projekty zaměřené na řešení rizikového jevu sprejerství a vandalismu a na kriminální jev vykrádání rekreačních objektů. Na projektu od konce roku 2003 spolupracuje odbor prevence kriminality s o.p.s. Otevřená společnost. Účastníci projektu lektorsky působí na SPŠ v Brně, kde představují možnost fungování oddělení P ČR v duchu community policing. Projekt bude ukončen v roce 2006.
Komunikace s veřejností o kriminalitě a jejích příčinách je jednou z důležitých forem prevence kriminality. Reaguje na potřeby občana, situaci ve společnosti, statistická zjištění a výzkumy veřejného mínění. Mezi komunikační priority patří ochrana před obecnou kriminalitou, starost o bezpečí osobní i blízkých lidí a bezpečnost sociálního prostředí, v němž žijeme.
OPK komunikuje s občany prostřednictvím periodika Tiskový resp. Informační servis, distribucí osvětových a informačních materiálů (letáky, skládačky, brožury aj.), dále pomocí internetových stránek, článků v tisku a výstupy v médiích.
V roce 2005 vycházel Tiskový servis od září do června 2005 1 x měsíčně – vyšlo tedy 6 čísel, které oslovovaly pracovníky médií i odbornou veřejnost. V tištěné podobě a e-mailem byl rozesílán na cca 550 adres. Od září 2005 došlo k rozdělení uživatelské veřejnosti na dvě skupiny, a ke změně koncepce i názvu periodika. Jeho nynější název je Informační servis prevence kriminality. Přináší především původní texty a je zaměřen na informování odborné veřejnosti a institucí zabývajících se prací v oblasti prevence sociálně patologických jevů, členů Republikového výboru prevence kriminality, ředitelů Správ PČR a policejních tiskových mluvčí, manažerů prevence kriminality na místní úrovni, předkladatelů preventivních projektů, představitelů místních samospráv, policejních i ostatních škol a dalších individuálních zájemců. V roce 2005 vyšla 3 čísla. Současný distribuční adresář obsahuje cca 510 adres.
Médiím poskytuje odbor informace prostřednictvím odboru tisku a public relations formou pravidelných tiskových zpráv z jednání Republikového výboru a dále aktuálně k jednotlivým akcím a tématům. Zpravodajské relace a publicistické programy rádií a televizí přinášejí aktuální i nadčasové informace z oblasti prevence kriminality. Pracovníci odboru v roce 2005 osobně vystoupili v celé řadě televizních a rozhlasových pořadů a publikovali v mnoha denících a časopisech. Pro řadu dalších mediálních výstupů poskytli odborné podklady. Regionální rádia a místní kabelové televize spolupracují s koordinátory prevence kriminality a vysílají aktuální i koncipované programy týkající se řešení prevence kriminality na místní úrovni.
V rámci ediční činnosti vydal OPK v roce 2005 dvě informativní skládačky a jeden leták s radami a doporučeními občanům, které je mají motivovat k bezpečnějšímu jednání a předcházení ohrožení.
Skládačka „Nenechte se napálit” varuje před různými druhy podvodů, které slibují lákavé možnosti snadného zisku peněz či jiných cen a odměn, a jejichž prostřednictvím se podvodníci snaží z lidí vylákat peníze k vlastnímu obohacení. Bude distribuována prostřednictvím Preventivních informačních skupin Policie ČR a doplňkově odborem prevence kriminality.
Obsah skládačky „Praktický rádce pro zájemce o dobrovolnickou službu” vyjadřuje již samotný název. Vyšla v české a anglické verzi a bude distribuována zájemcům prostřednictvím OPK.
Leták „Jak se vyhnout ohrožení a nestát se obětí” upozorňuje na nástrahy, které hrozí dívkám a ženám. Varovné příběhy popisující reálné životní zkušenosti mladých žen ve třech modelových situacích skýtají prostor pro prezentaci vhodných bezpečnostních opatření, jejichž dodržováním lze ohrožení a násilí předejít a leták je také pomocníkem k nalezení vhodné pomoci. Distribuce bude probíhat prostřednictvím manažerů prevence kriminality v krajích, městech a obcích, prostřednictvím škol a gynekologických ambulancí. Bude otištěn ve vybraných časopisech a ke značnému počtu čtenářek se dostane formou přílohy bulletinů kosmetické společnosti AVON Cosmetics, s. r. o.
Časopis Policista vydávaný OPK se v roce 2005 věnoval popularizaci práce Policie ČR a MV, mapování pozitivních zkušeností z policejní praxe doma i v zahraničí a pochopitelně také prevenci kriminality. Na podzim 2005 vyšla mimořádná příloha k akci Czech Tek v ČR.
Časopis Kriminalistika je čtvrtletník „pro kriminalistickou teorii a praxi”. Z vědeckého hlediska rozpracovává problémy kriminalistiky a příbuzných oborů, často v širším, mezinárodním měřítku.
Z hlediskarozvíjení mezinárodní spolupráce v oblasti prevence kriminalityv roce 2005 patřily mezi nejvýznamnější aktivity České republiky realizované v rámci Evropské unie a Organizace spojených národů.
V rámci Evropské unie pokračovalo a rozvíjelo se aktivní zapojení České republiky do činnosti Evropské sítě prevence kriminality (EUCPN). V roce 2005 se ČR stala plnohodnotným členem sítě a zapojila se do diskuse nad dalším rozvojem sítě. Na mezinárodní konferenci „Prevence kriminality - strategický přístup“, která se konala v září 2005 v Budapešti a byla zaměřena na zkvalitňování národních strategií prevence kriminality, byl český zástupce v EUCPN požádán o přednesení jednoho ze šesti hlavních referátů.
Česká republika byla také jedním z 10členských států EU, které přihlásily projekt do soutěže o Evropskou cenu prevence kriminality. Přihlášen byl projekt „Městská policie dětem” realizovaný v Ústí nad Labem. Přestože projekt cenu nezískal, byl příznivě hodnocen. Z hlediska využívání znalostí z evropského prostředí byla přeložena a diskutována studia o národních politikách a metodách prevence šikany zpracovaná v rámci EUCPN. Česká republika se dále zapojila do francouzského projektu „Glosář termínů prevence kriminality” přípravou přehledu termínů používaných v České republice.
V rámci Evropské komise pokračovala práce Expertní skupiny pro otázky obchodování s lidmi. Hlavním výstupem byla Zpráva o obchodování s lidmi, která byla použita jako základ pro Sdělení Evropskému parlamentu a Radě týkající se obchodování s lidmi, které bylo přijato 18. října 2005. Zpráva, na které se Ministerstvo vnitra, jako člen expertní skupiny podílelo, se stala podkladem v rámci přípravy Akčního plánu Evropské komise pro boj proti obchodování s lidmi, který byl přijat 9. 12. 2005.
V březnu 2005 zahájilo Mezinárodní centrum pro rozvoj migrační politiky ICMPD (International Centre for Migration Policy Development – mezinárodní organizace se sídlem ve Vídni) v rámci programu AGIS realizaci projektu ”Preventivně-vzdělávací školení policie, pohraničníků a celníků v problematice obchodování s lidmi určené pro členské, přistupující a kandidátské země – příprava evropského vzdělávacího programu”. Obecným cílem projektu je zvýšit informovanost policistů v deseti členských zemích EU v otázkách obchodování s lidmi, naučit je identifikovat tyto případy a postupovat v souladu s interními akty řízení policie v dané členské země. Předpokládá se rovněž další rozvíjení spolupráce mezi policií a nevládním sektorem na národní i evropské úrovni. Českou republiku v projekčním týmu zastupuje odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra a na realizaci projektu se podílí národní tým ve složení: zástupce resortního vzdělávání, zástupce Policie ČR SKPV ÚOOZ, zástupce SCPP a zástupkyně NNO La Strada.
Druhou významnou událostí v roce 2005 byl XI. světový kongres OSN k prevenci kriminality a trestní justici, který se pod názvem „Synergie a odpovědi: strategické aliance v prevenci kriminality a trestním soudnictví” konal dubnu 2005 v Bangkoku. Zástupce Ministerstva vnitra – odboru prevence kriminality vystoupil v rámci panelové diskuse během workshopu č. 3 „Strategie a nejlepší praxe pro prevenci kriminality, zejména ve vztahu k městské kriminalitě a kriminalitě mládeže” s příspěvkem na téma prevence sexuálního zneužívání a obchodování s lidmi.
Z bilaterální spolupráce je třeba zmínit zapojení odboru prevence kriminality do projektu Beccaria, vedeném Dolnosaským ministerstvem spravedlnosti. Projekt usiluje o zvýšení kvality managementu prevence kriminality. Projekt byl podpořen Evropskou komisí v rámci programu AGIS a bude se rozvíjet hlavně v roce 2006.
Z hlediska reprezentace České republiky v zahraničí je významné i zvolení PhDr. Radima Bureše, zástupce Ministerstva vnitra – odboru prevence kriminality, předsedou Stálého výboru Evropské úmluvy k diváckému násilí, působícím při Radě Evropy. Z této funkce se aktivně podílí jak na monitoringu naplňování výše uvedené úmluvy (v roce 2005 v Rakousku, Švýcarsku a Finsku), tak na mezinárodní spolupráci při bezpečnostní přípravě Mistrovství světa ve fotbale FIFA 2006 v Německu.
V rámci programu EU DAPHNE II se odbor prevence kriminality, jako gestor za ČR, účastnil aktivit nastartovaných v roce 2004. V lednu 2005 zorganizoval pro nestátní neziskové organizace, jejichž činnost je věnována prevenci násilí na ženách a dětech, seminář, na němž byli účastníci podrobně informování o programu, včetně možnosti zapojení se do dotačního systému programu EU. K tomuto účelu byla vytvořena samostatná stránka na internetu (základní údaje a odkazy vztahující se k programu, informace o uzávěrkách výzev k podání projektů). Pozornost byla věnována navazování a udržování kontaktů s českými NNO, které z programu DAPHNE II získaly finanční podporu na realizaci projektů. V září 2005 se zástupce odboru zúčastnil v Bruselu jednání Výboru programu DAPHNE II., kde byly podány informace o výsledcích výběru projektů v roce 2005, bylo projednáno nové logo programu a upravené finanční podmínky k realizaci projektů.
Ministerstvo vnitra plnilo v roce 2004 povinnosti uložené zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), který nabyl účinnosti k 1. lednu 2003.
Zákon, mimo jiné, zavádí udělování akreditací pro oblast dobrovolnické služby nestátním neziskovým organizacím, které organizují výběr, evidenci, přípravu, pojištění, smluvní zabezpečení a další podmínky pro vysílání dobrovolníků. Akreditované organizace mohou podle tohoto zákona žádat o státní dotaci na část výdajů spojených s vysíláním dobrovolníků.
Nejčastěji nacházejí dobrovolníci uplatnění v oblasti pomoci zdravotně postiženým (nemocnice, stacionáře, asistence), při péči o děti, mládež a rodiny ve volném čase (klubová činnost, Pět P, víkendové a prázdninové aktivity) a při pomoci sociálně slabým (azylová zařízení, poradenství, asistence). Jejich služba nesmí nahrazovat činnosti, které si organizace může zajistit svými zaměstnanci, případně smluvně.
Na internetových stránkách MV ČR je umístěn seznam organizací, které obdržely akreditaci pro oblast dobrovolnické služby. V roce 2005 bylo akreditováno 31 organizací s 49 programy nebo projekty dobrovolnické služby. Několik akreditovaných organizací vysílá dobrovolníky k výkonu dobrovolnické služby v oblasti působnosti Ministerstva vnitra. Jedná se o krizové stavy a humanitární pomoc, pomoc obětem trestné činnosti, práce s žadateli o azyl nebo činnosti vedoucí k integraci národnostních menšin či práce s dětmi a mládeží ve volném čase obsahující prvky prevence sociálně patologických jevů.
Z rozpočtové kapitoly MV byly v tomto roce uvolněny finanční prostředky ve výši 9 798 000 Kč pro 52 dosud akreditovaných organizací, a to na 71 projektů nebo programů.
| celkem | z toho muži | z toho ženy | |
|---|---|---|---|
| Celkem zaměstnanců v rezortu | 75 936 | 56 982 | 18 954 |
| z toho policisté | 46 537 | 40 004 | 6 533 |
| z toho hasiči | 9 776 | 8 677 | 1 099 |
| z toho pracovní poměry | 19 623 | 8 301 | 11 322 |
| služební poměry | pracovní poměr | celkem | |
|---|---|---|---|
| Odbory řízené ministrem | 170 | 94 | 264 |
| Odbory řízené I. náměstkem | 36 | 694 | 730 |
| Odbory řízené nám. pro ekonom. zabezpečení | 0 | 467 | 467 |
| Odbory řízené nám. pro veř. správu (bez red.) | 0 | 348 | 348 |
| Útvary řízené náměstkem pro LaEI | 0 | 205 | 205 |
| Útvary říz. náměstkem pro SOaA(bez OS) | 0 | 228 | 228 |
| Útvary řízené vrchním ředitelem | 0 | 198 | 198 |
| Útvary MV (bez odboru sportu) | 206 | 2 234 | 2 440 |
| Odbor sportu (bez sportovců) | 0 | 107 | 107 |
| Gen. ředitelství HZS (bez organiz. součástí) | 182 | 86 | 268 |
| Ústřední orgán celkem | 388 | 2 427 | 2 815 |
| Organiz. součásti MV (Redakce „VS“) | 0 | 14 | 14 |
| Organiz. součásti GŘ HZS | 116 | 365 | 481 |
| Organizační složky státu – Archivy | 0 | 1 240 | 1 240 |
| Složky MV celkem | 116 | 1 619 | 1 735 |
| Celkem útvary MV (bez Archivů) | 504 | 2 806 | 3 310 |
| Policejní prezidium ČR | 774 | 1 180 | 1 954 |
| Útvary Policie ČR + Služby CPP | 9 856 | 999 | 10 855 |
| Správa hlavního města Prahy | 6 882 | 1 607 | 8 489 |
| Správa středočeského kraje | 3 668 | 936 | 4 604 |
| Správa jihočeského kraje | 2 501 | 836 | 3 337 |
| Správa západočeského kraje | 3 469 | 1 175 | 4 644 |
| Správa severočeského kraje | 4 183 | 1 275 | 5 458 |
| Správa východočeského kraje | 3 573 | 900 | 4 473 |
| Správa jihomoravského kraje | 5 034 | 1 211 | 6 245 |
| Správa severomoravského kraje | 5 558 | 1 466 | 7 024 |
| Správy PČR v krajích | 34 868 | 9 406 | 44 274 |
| Celkem - složky Policie ČR | 45 498 | 11 585 | 57 083 |
| Organizační složky státu - HZS v krajích | 9 448 | 312 | 9 760 |
| Státní správa MV celkem | 55 450 | 15 943 | 71 393 |
| Ostatní organizační složky státu | 425 | 1 623 | 2 048 |
| Rezortní sportovní centrum (sportovci) | 0 | 222 | 222 |
| Ostatní útvary (jinde nezařazené) | 438 | 15 | 453 |
| Příspěvkové organizace I. a II.typu | 0 | 1 820 | 1 820 |
| Celkem rezort | 56 313 | 19 623 | 75 936 |
| policisté | zaměstnanci | |
|---|---|---|
| Vysokoškolské | 13,8% | 16,3% |
| Bakalářské | 8,3% | 1,6% |
| Vyšší odborné | 0,6% | 0,8% |
| Úplné středoškolské s maturitou | 76,8% | 50,0% |
| Střední odborné,základní (bez mat.) | 0,5% | 31,4% |
| policisté | zaměstnanci | |
|---|---|---|
| Střední odborné, základní (bez mat.) | 56 | 589 |
| Úplné středoškolské s maturitou | 2729 | 720 |
| Vyšší odborné | 8 | 23 |
| Bakalářské | 178 | 18 |
| Vysokoškolské | 396 | 298 |
| Celkem ukončení | 3367 | 1648 |
| z toho: | ||
| propuštění - odsouzení za TČ. | 12 | |
| propuštění pro porušení služ.přísahy | 76 | |
| úmrtí v souvislosti s výk. služby | 1 | |
| policisté | zaměstnanci | |
|---|---|---|
| Střední odborné, základní (bez mat.) | 1 | 900 |
| Úplné středoškolské s maturitou | 1220 | 1204 |
| Vyšší odborné | 34 | 24 |
| Bakalářské | 75 | 43 |
| Vysokoškolské | 199 | 437 |
| Celkem vznik | 1529 | 2608 |
Rok 2005 měl být rokem přípravy na realizaci zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, který měl nabýt účinnosti dne 1. ledna 2006. K tomuto datu byly orientovány činnosti odboru personálního zaměřené na jeho bezproblémovou aplikaci v podmínkách bezpečnostních sborů, zejména pak implementaci zákona do informačního systému EKIS II.
V první polovině roku 2005 vláda iniciovala přípravu novely citovaného zákona, jejímž cílem bylo:
Legislativní proces novely uvedeného právního předpisu byl dovršen až 29. prosince 2005, kdy došlo k jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů - zákon č. 530/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Novela zákona s sebou přinesla i posunutí nabytí jeho účinnosti, a to od 1. ledna 2007.
V průběhu roku 2005 odbor personální pracoval společně s dalšími bezpečnostními sbory, kterých se předmětná problematika týká na návrzích, resp. novelách dalších právních předpisů k provedení uvedeného zákona. Jednalo se například o vyhlášku č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru. Ta měla mimo jiné za cíle rozšíření okruhu důvodů zjišťování osobnostní způsobilosti příslušníka před jeho ustanovením na jiné služební místo v rámci bezpečnostního sboru, apod. Uvedená novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 468/2005 Sb.
Mezi nejvýznamnější legislativní práce, které odbor personální v průběhu roku 2005 vykonal, lze zařadit i návrh na změnu zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Jejím smyslem bylo stanovit jeden subjekt, který by práci se všemi bezpečnostními sbory koordinoval a také za ni odpovídal. Ministerstvo vnitra totiž vždy, na základě usnesení vlády, garantovalo úpravu služebního poměru příslušníků Policie České republiky, kterou s některými odchylkami převzaly i další bezpečnostní sbory. Na základě zmocnění vlády bylo Ministerstvo vnitra garantem přípravy zákona č. 361/2003 Sb.).
Vzdělávání zaměstnanců Ministerstva vnitra bylo realizováno v souladu s úkoly vlády ČR na vzdělávání ve správních úřadech, hlavními strategiemi ministerstva a politikou rozvoje lidských zdrojů v České republice.
Soustředilo se zejména na úkoly vyplývající z členství ČR v EU a navázání spolupráce s evropskými partnery. Byly uspořádány semináře se zahraničními institucemi, realizovaly se kurzy dle vzdělávacích potřeb útvarů MV a jejich gescí za projednávané problematiky ve strukturách EU.
Pozornost byla též věnována dovednosti vyhledávat a zpracovávat informace ze zahraničních i vnitřních zdrojů. V oblasti jazykového vzdělávání dosáhli téměř všichni zaměstnanci MV zastávající systemizovaná pracovní místa s jazykovým kvalifikačním požadavkem předepsané zkoušky.
V roce 2005 byl zahájen patnáctiměsíční twinningový projekt ”Podpora posílení prevence a metody ”community policing” v práci Policie České republiky”, který přímo navazuje na program Phare ”Zavádění modelu EFQM do Policie České republiky”. Tyto dva projekty odboru personálního ministerstva vnitra, Policie ČR a Nizozemské policie mají pro občany České republiky a zejména pro policii samotnou zásadní význam. Policejní práce vnímaná doposud jako tradiční služba státu se postupně stává službou orientovanou na potřeby občanů – klíčových uživatelů služeb policie.
V důsledku úspěšné aplikace modelu EFQM v rámci Policie ČR vyhlásil policejní prezident v roce 2004 novou vizi Policie ČR „stát se uznávanou a respektovanou službou veřejnosti” a současně rozhodl o přípravě navazujícího mezinárodního projektu, který napomůže plošnému uplatnění konceptu community policing v práci Policie ČR. Tento koncept – spočívající ve společném přístupu policie, institucí a občanů k identifikaci, předcházení a zejména odstraňování dlouhodobých tíživých problémů veřejného pořádku a bezpečnosti – plní úlohu nástroje, jehož prostřednictvím nabývá strategický příklon policie k základním potřebám občanů konkrétní podoby: policie si díky tomuto přístupu uvědomuje, že odhalování závažné trestné činnosti, které se často dopouštějí organizovaní zločinci, občané dlouhodobě nevnímají jako svoji hlavní prioritu (občané se s těmito specifickými projevy trestné činnosti setkávají minimálně a v průzkumech spokojenosti s prací policie naopak nejcitlivěji vnímají tzv. drobnou trestnou činnost jako jsou kapesní krádeže, vloupání do automobilů, bezpečí v místě bydliště či pouliční vandalismus). Účinnost tohoto programového partnerství zaměřeného právě na oblast tzv. drobné trestné činnosti, které v řadě lokalit ČR zatím existuje jen díky osobním i profesním kvalitám jednotlivců, se tímto projektem postupně stane standardem výkonu policejní práce na území základních útvarů Policie ČR.Z dlouhodobých zkušeností zahraničních partnerů vyplývá, že aplikace konceptu community policing v dané lokalitě ve svém důsledku vždy přispívá ke zmírnění projevů drobné kriminality a tím i k vyšší spokojenosti veřejnosti se službou Policie ČR.
Projekt je realizován na základě twinningové smlouvy a rozkazu policejního prezidenta č. 66/2005, kterým se stanovuje postup činností projektu „Podpora posílení prevence a metody community policing v práci Policie České republiky”. Za twinningové partnery nového projektu byly českou stranou vybrány policejní sbory z Nizozemského království a Severního Irska. Vedoucím projektu za českou stranu je ředitel odboru personálního Ministerstva vnitra ČR Ing. František Doležal, garantem projektu za Policii ČR je náměstek policejního prezidenta plk. Mgr. Oldřich Martinů. Projekt je ze strany EU dotovaný částkou 800 000 EUR (cca. 24 mil. Kč) a ze strany Ministerstva vnitra ČR a Policie ČR částkou 90 000 EUR (cca. 2,7 mil. Kč).
Hlavní cíle projektu:
Na Ministerstvu vnitra České republiky patří oblast resortních priorit v oblasti rovného zacházení s muži a ženami k úkolům odboru personálního.
V roce 2005 se Ministerstvo vnitra zaměřilo na aplikaci principů, stanovených základním vnitrostátním dokumentem „Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen„, cestou realizace specifických resortních opatření a posilováním a aktualizací opatření stávajících. Priority při prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy vymezuje Nařízení Ministerstva vnitra č. 26 ze dne 25. května 2004. Princip prosazování a dodržování rovných příležitostí mužů a žen byl konkretizován zejména v oblastech:
Resort vnitra stejně jak v minulých letech průběžně spolupracoval s nestátními organizacemi v oblastech:
V oblasti výuky trestního a rodinného práva jsou u všech typů specializačních kurzů a kurzu základní odborné přípravy pro vysokoškoláky Služby kriminální policie a vyšetřování probírána témata „domácího násilí” a rovněž byla nově zařazena problematika tzv. STALKINGU - nové formy psychického teroru, kdy je pachatelem zpravidla muž a žena obětí činu.
Odbory vzdělávání a správy policejního školství, prevence kriminality a bezpečnostní politiky, vyvíjely i v roce 2005 úsilí v oblasti posilování povědomí příslušníků vybraných složek Policie ČR v problematice obchodování s lidmi a podporovaly rozvoj metodiky práce s oběťmi trestných činů včetně obchodování s lidmi, ať již formou vzdělávacích programů nebo samotnou realizací výcvikových seminářů. Např.
Rok 2005 byl pro oddělení psychologie a sociologie odboru personálního významný nárůstem činností spojených s tématikou psychologie mimořádných událostí. Tyto činnosti zahrnovaly metodické vedení, mezinárodní spolupráci i řízení vlastní terénní krizové práce. Dále byly rozvíjeny standardní úkoly personální psychologie v rezortu, kterou tvoří 3 základní pilíře:
OPS dlouhodobě metodicky a supervizně usměrňuje užití psychologie v bezpečnostních sborech řízených MV – Policii ČR a Hasičském záchranném sboru ČR.
V současnosti činnosti OPS naplňují 3 základní okruhy:
Tyto 3 základní okruhy jsou rozpracovávány v následujících oblastech:
Tato oblast zahrnuje témata terorismu, hromadných neštěstí a katastrof. OPS aktivně zastupuje ČR v Task force on Crisis and Disaster Psychology (mezinárodní pracovní skupina pro krize a katastrofy pod Evropskou federací psychologických asociací).
Psycholog OPS se zúčastnil dvou pracovních jednání této skupiny v Bruselu a v jednoho v Granadě. Skupina navrhla evropské standardy pro poskytování psychosociální pomoci, mezi další úkoly patří tvorba celoevropské sítě psychosociální pomoci v situacích mimořádných událostí.
Další psycholog OPS aktivně působí v psychosociální pracovní skupině pod Světovou asociací pro urgentní medicínu a medicínu katastrof (WADEM).
Psychologové OPe dále v r. 2005 zajišťovali výuku výběrového předmětu „Psychologie krizí a katastrof” na katedře psychologie FF UK.
V souvislosti s tragédií po úderu Tsunami v jihovýchodní Asii bylo OPS od 27. 12. 2004 pět týdnů v nonstop krizové pohotovosti a centrálně koordinovalo celostátní psychologickou a psychosociální pomoc pro občany ČR, zasažené touto katastrofou. Tým psychologů MV zajišťoval spolupráci rezortů, mimorezortních subjektů a českých i zahraničních expertů. Vzhledem k velkému rozsahu katastrofy a jejím mezinárodním aspektům se na akci podílela celá psychologická služba rezortu MV (psychologové OPe, HZS i PČR). Přírodní katastrofou v JV Asii byly psychicky přímo zasaženy stovky českých turistů a jejich blízcí. Výzkumné a analytické činnosti z této události probíhaly po zbytek roku 2005. Podobným způsobem OPe zareagoval na teroristický útok v egyptském letovisku Šarm Aš Šajch v červenci 2005, kterým bylo traumatizováno mnoho desítek českých turistů. Psychologická služba rezortu opět zajišťovala psychosociální pomoc evakuovaným českým občanům, včetně přímé asistence v letadlech.
Další nové úkoly plnila psychologická služba při přípravě a realizaci cvičení, která prověřovala připravenost složek integrovaného záchranného systému na mimořádné události typu teroristických útoků („Podzim 2005” - simulace útoku v pražském metru a na trati Českých drah ve Středočeském kraji a „Krize 2005” – simulace únosu letadla ČSA). Další specializovaná cvičení v oblasti letecké bezpečnosti proběhla na trenažéru ČSA.
Zcela novým úkolem se stal projekt pro spolupráci s médii při mimořádných událostech; byla napsána publikace „Novináři a neštěstí”, která bude vydána a novinářům distribuována v polovině r. 2006.
Úzká spolupráce v oblasti řešení následků mimořádných událostí byla navázána s pracovišti bezpečnosti a krizového řízení Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva zdravotnictví.
OPS dlouhodobě provádí psychologická vyšetření uchazečů o přijetí do služebního, případně pracovního poměru, posuzuje psychickou způsobilost při výběru a zařazování pracovníků do řídících funkcí (jako součást výběrových řízení), zajišťuje výběr policejního managamentu metodou Assessment Centre, provádí psychologická vyšetření pro NBÚ a funguje jako odvolací orgán pro přezkumná řízení.
OPS v uplynulém roce provedlo celkem 141 psychologických vyšetření a zajišťovalo 4 výběrová šetření do vyšších funkcí metodou Assessment Centre.
Z výzkumných aktivit OPS stojí za zmínku zejm. tvorba a standardizace psychodiagnostického testu paměti na obličeje. Test byl předán k využití psychologickým pracovištím PČR a HZS. Pokračovalo se také v plnění dlouhodobého výzkumného úkolu – „Analýza sebevražedného jednání policistů”.
V oblasti vzdělávání OPS připravilo a realizovalo 1. běh kurzu „Optimální komunikace pro pracovníky operačních středisek PČR a Situačního a informačního centra MV”. Kurz bude postupně zaváděn také do místních operačních středisek PČR. Další novinkou je příprava nadstavbového kurzu rozvoje sociálně-psychologických dovedností metodou „Řešení konfliktů pomocí analýzy transakcí”, který bude určen pro management.
Nadále se rozvíjí systém posttraumatické intervenční péče, který tvoří součást péče o lidské zdroje. Posttraumatická intervenční péče pomáhá policistům a hasičům zpracovat a „ošetřit” extrémní zážitky, kterým bývají v souvislosti s výkonem služby vystaveni. Systém v současnosti disponuje celkem 109 kvalifikovanými interventy (z toho počtu je 15 duchovních). Ve spolupráci s 1. LF UK byl v rámci projektu EU Leonardo – „Peer-Support-Counsellor” realizován pilotní výcvik kolegiálních poradců z řad PČR a HZS. Již čtvrtým rokem se psychologové OPS ve spolupráci s Policejním prezidiem a Hasičským záchranným sborem ČR podíleli na fungování nonstop „Anonymní telefonní linky pomoci v krizi”, která je určena policistům, hasičům a jejich rodinným příslušníkům.
Psychologové OPS - interventi rovněž poskytovali policistům v několika vážných případech posttraumatickou krizovou intervenci. Dle vyžádání pracovníků MV a PČR poskytovali také poradenskou a konzultační činnost. Na OPS se obraceli i uchazeči o přijetí do služebního poměru nebo příslušníci PČR s odvoláním proti závěrům psychologických vyšetření, která se uskutečnila na psychologických pracovištích jednotlivých správ krajů PČR.
Psychologové OPS dále zajišťovali výuku předmětu „forenzní psychologie” na FF UK a v této disciplíně také vedli a oponovali diplomové, doktorské a disertační práce.
Rok 2005 významně přispěl k prohloubení meziresortní, mezioborové i mezinárodní spolupráce. OPS odborně spolupracovalo zejména s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Ministerstvem obrany ČR, Ministerstvem zdravotnictví ČR, GŘ HZS, Vězeňskou službou ČR, Institutem pro kriminologii a sociální prevenci, katedrou psychologie FF UK, 1. LF UK, Psychologickým ústavem Akademie věd ČR, Asociací forenzních psychologů, Asociací klinických psychologů, Unií psychologických asociací ČR, Evropskou federací psychologických asociací, Ministerstvem vnitra Slovenské republiky a Světovou asociací pro urgentní medicínu katastrof.
Zcela novou agendou Ministerstva vnitra je projednávání a rozhodování o poskytnutí jednorázové finanční částky podle zákona č. 203/2005 Sb., o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky. Na základě uvedeného zákona provádí Ministerstvo vnitra správní řízení o žádostech poškozených osob (či pozůstalých po poškozených osobách) a následně o poskytnutí či neposkytnutí vydává správní rozhodnutí.
V roce 2005 bylo podáno celkem 304 žádostí, z toho bylo do konce roku rozhodnuto o celkem 152 žádostech. Z celkového počtu vydaných rozhodnutí bylo žadatelům vyhověno pouze v 19 případech, v ostatních případech bylo ministerstvo nuceno žádosti zamítnout, neboť nebyly splněny podmínky pro odškodnění stanovené zákon č. 203/2005 Sb. Celkem bylo oprávněným osobám vyplaceno 850.000,- Kč.
Obecní policie je orgánem obce, jehož hlavním úkolem je zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Obecní policie není orgánem povinně zřizovaným. Pokud se obec rozhodne jej zřídit nebo zrušit, učiní tak obecní zastupitelstvo formou obecně závazné vyhlášky. Veřejnoprávní smlouvou lze rozšířit oblast působnosti obecní policie i na území jiné obce. Dle údajů dostupných MV bylo k 24. 9. 2004 uzavřeno celkem 86 těchto veřejnoprávních smluv a k 31. prosinci 2005 bylo zřízeno na území ČR 321 obecních policií se zhruba 7 600 strážníky.
Ministerstvo vnitra je ve vztahu k obecní policii pověřeno:
Nový systém je kompletně legislativně ošetřen.
Systém vzdělávání policistů je koncipován a řízen odborným útvarem MV - Odborem vzdělávání a správy policejního školství (OVSPŠ) v úzké spolupráci se skupinou vzdělávání, služební přípravy a sportu Policejního prezídia ČR. (cílová skupina je cca 46 400 policistů).
Oblasti spolupráce:
Zejména:
Ve spolupráci s Velvyslanectvím USA a Ministerstvem financí USA byl v Praze v červnu 2005 uspořádán týdenní seminář na téma „Počítačová kriminalita, kriminalita na internetu a informační technologie”. Kurzu se zúčastnilo 20 českých policejních důstojníků z řad centrály a expozitur Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality a Útvaru odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality. Lektorsky kurz zabezpečovali experti z řad FBI a Ministerstva financí USA. Do seminářů pořádaných ve spolupráci s experty USA jsou zapojeni i soudci, státní zástupci, experti z ministerstva financí, Generálního ředitelství cel apod.
Ve spolupráci s Národním policejním prezidiem pokračoval dvěma týdenními jazykovými kurzy v březnu a říjnu 2005 dlouhodobý projekt zaměřený na výměnné stáže a jazykový výcvik českých policejních důstojníků. Celkem se zúčastnilo 23 policistů z řad středního a vyššího managementu PČR.
Projekt „Přípravné kurzy pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR”.
Ve Střední policejní škole MV v Brně probíhaly od roku 1998 měsíční přípravné kurzy pro příslušníky národnostních menšin k přijetí do služebního poměru k Policii ČR. Cílem je vytvoření předpokladů pro úspěšné vykonání přijímacího řízení do služebního poměru k Policii ČR. V červenci 2004 se uskutečnil devátý kurz. Celkem bylo úspěšně k PČR přijato 27 příslušníků národnostních menšin ze 107 přihlášených. Kurzy jsou financovány Britskou ambasádou. Na tyto kurzy navazovaly „Pětiměsíční přípravné kurzy pro občany národnostních menšin”, kteří jsou policisty, ale nedosáhli ještě úplného středního vzdělání. Cílem těchto kurzů bylo prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti studentů tak, aby mohli absolvovat nástavbové dvouleté studium, kterým získají úplné středoškolské vzdělání, projdou základní odbornou přípravou a stanou se plně kvalifikovanými policisty. Pro nedostatek dalších romských zájemců byl projekt ukončen.
Projekt „Zařazení lidských práv, respektu k menšinám a jejich ochrany a profesní etiky do výcviku české policie a práce P ČR”.
Projekt začal v prosinci 2002 a s harmonogramem do června 2005. Cílem je zařazení problematiky lidských práv a profesní etiky do programu základního a dalšího profesního výcviku Policie ČR, podpora při využívání nových znalostí a dovedností do každodenní práce policistů a přispění ke změně policejní kultury, zlepšení úrovně profesionálního chování a jednání policie s občany a zvýšení důvěry menšin v policii. Prvními výstupy projektu jsou čtyři nové výukové manuály, které se nyní ověřují v praxi (Uprchlíci a práce Policie ČR, Rasismus a rasově motivovaná trestná činnost, Navázání kontaktu policisty ČR v romské komunitě, Policejní pravomoci a respektování lidských práv), a učební pomůcka „Hra s otevřenými kartami, též ověřovaná v praxi. V rámci projektu zahájilo svou činnost Středisko pro lidská práva a profesní etiku na Střední policejní škole MV v Praze. Hlavním gestorem za ČR je OVSPŠ a SPŠ MV v Praze, partnery jsou :Holandský helsinský výbor, Český helsinský výbor, LSOP (nizozemská organizace pro profesní výcvik policie), NCIPS (nizozemské centrum pro mezinárodní policejní spolupráci), NCII (nizozemské centrum pro policejní integritu).
Spolupráce s Nizozemskou policejní akademií (NPA v roce 2004 se přetransformovala z tzv. LSOP - Nizozemský institut pro výběr k policii a její výcvik) probíhá již od roku 1998. Projekt EFQM v ČR (twinningovými partnery byli právě experti z NPA) se realizuje v rámci SPŠ MV. OVSPŠ se týkal modul Zavedení systému řízení kvality do policejního vzdělávání.
Bilaterální zahraniční spolupráci vykazují též školy jedná se např. o spolupráci s partnerskými školami v Německu (Chemnitz, Norimberk, Eichstätt), Slovensku (Košice), Maďarsku (Policejní výcvikové a vzdělávací centrum v Budapešti), Polsku (Katovice), Francii (Lyon, Remeš) a Nizozemí (Apeldoorn). V rámci této spolupráce probíhají zejména reciproční stáže učitelů a instruktorů, případně studentů; účast na mezinárodních sportovních aktivitách apod.
Na základě požadavku OSCE (Organization of Security in Europe) OVSPŠ realizuje twinningový projekt s Ázerbajdžánským partnerem v oblasti výcviku policejních trenérů a instruktorů a metodickou pomoc při přípravě osnov a efektivních forem a metod výuky policejních důstojníků zaměřenou na:
V roce 2005 proběhla za účasti I. náměstka MV monitorovací mise skupiny expertů z ČR a následně pobyt a školení ázerbajdžánských policejních učitelů v ČR. Projekt bude pokračovat i v následujícím roce.
OVSPŠ ve spolupráci se SPŠ a PP ČR poskytl na žádost MV Černé Hory výcvik policistů policejní školy v Potgorici. Pomoc byla cílená na poskytování metodické i praktické asistence při předávání českých zkušeností s tvorbou nových vzdělávacích programů vzděláváním a integrovaným výcvikem. Policie Černé Hory prochází zásadní reformou a zkušenosti české strany jsou pro ni cenné. V rámci černohorské policejní reformy vznikne nová policejní škola a Černá Hora by ráda zavedla podobný systém vzdělávání jako je v českém policejním školství.
V dubnu 2005 přijal OVSPŠ na studijní návštěvu 13 člennou lotyšskou delegaci složenou ze zástupců ministerstva vnitra, policejní akademie, střední policejní školy a státní policie doprovázenou dvěma twinningovými poradci ze Spojeného království Velké Británie a severního Irska. Studijní návštěva se týkala zavádění modelu řízení kvality do P ČR, zvláště pak zavádění tohoto modelu do policejního školství.
Zásadní materiály týkající se nového systému odbor poskytl OVSPŠ i návštěvě z Gruzie.
Další významné aktivity v oblasti policejního vzdělávání:
Základní zaměření v roce 2006:
je umístěno v areálu pražského Karlova, který byl založen roku 1350 českým králem a pozdějším římským císařem Karlem IV. Původně zde bylo sídlo augustiniánského klášterního řádu.
Cílem a účelem muzea je prezentace potřeby policejních složek v demokratickém právním státě, prezentace jejich činnosti v v kontextu historického vývoje, včetně několika krátkých náhledů do období Rakousko-Uherské monarchie, a při řešení reálných specifických případů z let minulých.
Stálá expozice seznamuje návštěvníka s objektivními dokumenty a fakty, podloženými více než jedním tisícem exponátů, z nichž funkčnost některých technických, případně didaktických, zařízení si může každý sám vyzkoušet, s osmi sty fotografiemi a prakticky dvojnásobným množstvím textů.
Muzeum se soustavně podílí na preventivně bezpečnostní činnosti směrované především do řad dětí a mládeže.V této oblasti úzce spolupracuje s fundovanými odborníky Služby kriminální policie a vyšetřování nebo se specialisty z Národní protidrogové centrály.
Kvalita a úroveň dopravní výchovy pro mladší žáky a děti z mateřských škol je garantována účastí dopravních policistů a městských strážníků.
Výstavní síně jsou využívány k pořádání tématických i uměleckých výstav, kromě toho muzeum každoročně prezentuje činnost a úkoly ministerstva vnitra, Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru na nejrůznějších veletrzích a výstavách.
Komplexní informace o Muzeu Policie České republiky lze získat na internetových stránkách Ministerstva vnitra.
bleskové zpravodajství RSS 
vyhledávání 
home 
zpět 
top 
podatelna