Důležité písemné doklady podle jednotlivých oborů ministerstva, policie a hasičů
Odkazy
Výzkum a vývojKoncepce výzkumné a vývojové činnosti Ministerstva vnitra (dále jen „koncepce“) je zpracována na základě Usnesení vlády České republiky č. 5 ze dne 7. ledna 2004 k Národní politice výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004 -2008. Uvedený materiál ukládá členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy zpracovat a do 31. prosince 2004 předložit ministryni školství, mládeže a tělovýchovy koncepce rozvoje výzkumu a vývoje v oblasti jejich působnosti.
Smyslem této koncepce je deklarovat výzkumné cíle a definovat základní rámec výzkumu jako vodítko pro přípravu výzkumných projektů a pro rozvíjení spolupráce s dalšími vědeckými institucemi. Uvedený materiál určuje základní tématické i systémové priority, nastiňuje hlavní problémy této oblasti a vyznačuje nástroje i opatření k zajištění realizace navrhovaných opatření.
Koncepce navazuje na koncepci výzkumu a vývoje Ministerstva vnitra z roku 2000, reflektuje Střednědobou koncepci resortní politiky Ministerstva vnitra aktualizovanou na období let 2004-2007 a zohledňuje i další koncepční a analytické resortní materiály. Zároveň se snaží reflektovat vznikající Koncepci bezpečnostního systému ČR (dále jen „KOBS“) tak, aby korespondovala s kroky navrhovanými v KOBS v návaznosti na Bezpečnostní strategii ČR. Konkrétní zaměření výzkumu a vývoje (dále jen „VaV“) ve specifických oblastech bylo zpracováno na základě podkladů zaslaných z jednotlivých úseků ministerstva a Policie ČR.
Cílem koncepce je stanovit hlavní zaměření resortního VaV v časovém horizontu nejméně do roku 2008. Charakteristickým rysem materiálu je snaha koncipovat resortní VaV na nové kvalitativní úrovni, kterou předpokládá zapojení České republiky do struktur Evropské unie. Z tohoto důvodu autoři koncepce vycházeli nejen z hodnocení současného stavu a vládních dokumentů, ale přihlíželi i k doporučením a návrhům na opatření vyplývajícím z požadavku na realizaci Akčního plánu pro Evropu.
Koncepce nesleduje pouze systémové uspořádání a koordinaci výzkumných a vývojových aktivit, ale chce zároveň podněcovat a metodicky vést jednotlivé nositele výzkumných záměrů a projektů. Není popisem činnosti resortu, ale usiluje o naznačení hlavních výzkumných a vývojových cílů a metod, s nimiž by mělo být dosaženo potřebného pokroku v činnostech zabezpečovaných ministerstvem v reakci na předpokládaný společenský vývoj. Představuje otevřený program, který bude průběžně korigován a aktualizován na základě výsledků analýz jednotlivých oblastí spadajících do působnosti MV a celospolečensky významných priorit.
Koncepce zahrnuje celou oblast působnosti resortu MV, jak je stanovena v kompetenčním zákonu.
Význam a postavení VaV v rámci Ministerstva vnitra úzce souvisí se zajišťováním základních úkolů vyplývajících z působnosti Ministerstva vnitra, stanovené v zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní povinnost ministerstva zabezpečovat výzkumnou a vývojovou činnost stanoví zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Výzkumná a vývojová činnost v resortu je upravena interními akty řízení, v podmínkách zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji a nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů.
V souvislosti s vývojem problematiky globální bezpečnosti lze předpokládat nové požadavky na řešení tzv. bezpečnostního výzkumu. Rozsah a složitost problematiky zahrnuje široký okruh oborů lidské činnosti. V současné době lze zaznamenat snahu o vymezení předmětu bezpečnostního výzkumu a jeho postupného konstituování jako samostatné a ucelené výzkumné problematiky. Je zřejmé, že resort Ministerstva vnitra se bude podílet na řešení dílčích úkolů v rámci programů bezpečnostního výzkumu, což přinese nezbytnou úpravu pořadí priorit resortu. Výsledkem by mělo být vytvoření příznivých organizačních, technických a materiálních předpokladů pro realizaci výzkumně vývojové činnosti.
Odbor koncepcí a organizace - zajišťuje koncepční a metodologické vedení VaV v resortu, zajišťuje činnost hodnotící komise Ministerstva vnitra pro výzkum a vývoj.
Hodnotící komise Ministerstva vnitra pro výzkum a vývoj - je poradním orgánem ministra vnitra, zajišťuje objektivní a nezaujaté hodnocení výzkumných projektů a výzkumných záměrů.
Ministr vnitra - schvaluje předkládané návrhy výzkumných projektů a výzkumných záměrů, schvaluje návrh rozpočtu na VaV na jednotlivé kalendářní roky, schvaluje resortní a mimoresortní materiály vztahující se k VaV.
V minulosti se výzkumná činnost orientovala především na aplikační servis a ne vždy se dařilo účelovým a institucionálním financováním pokrýt základní priority resortu a zohledňovat principy jejich naplňování.
Při sestavování tématických priorit VaV Ministerstvo vnitra vychází z potřeb praxe a prognóz rozvoje jednotlivých oblastí resortu a policie. Potenciál výzkumných možností je stavěn na kritériích kladených na tvůrčí práci a využití výsledků je základním prvkem zkvalitnění procesu realizace VaV.
Výzkum a vývoj v rámci Ministerstva vnitra je zaměřen na řešení výzkumných a vývojových úkolů v oblasti vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku, krizového řízení, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, archivnictví a územní veřejné správy.
Konkrétní výzkumná činnost se orientuje na zavádění progresivních metod znaleckého zkoumání v nejvytíženějších kriminalistickotechnických a expertizních oborech, zejména v kriminalistické počítačové expertize, kriminalistické genetice, kriminalistické chemii a kriminalistické balistice. Výzkum v kriminalistice se orientuje také na teoretickou analýzu nových identifikačních metod a jejich praktické aplikace. Kriminalistický experimentální výzkum v oblasti forenzních věd je zaměřen především na kriminalistickou a forenzní biomechaniku. V oblasti požární ochrany je výzkum zaměřen na předcházení a likvidaci požárů a následné určování příčin vzniku požáru. Významnou oblastí resortního výzkumu je problematika komplexního zabezpečení a ochrany archiválií, zefektivnění územní veřejné správy a možností jejího fungování v podmínkách EU a zcela specifická oblast v rámci základního i aplikovaného výzkumu je konstituování a rozvoj policejních věd. Vysoce specifickou činností v resortu je výzkum a vývoj bezpečnostních hologramů, jako moderního a technicky vyspělého ochranného prvku, který je především využíván k ochraně před klasickými metodami padělání polygrafickými postupy. S vývojem bezpečnostní situace ve světě neustále stoupají požadavky na řešení výzkumných úkolů v oblasti krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému orientované na vytvoření a získání poznatků, podkladů, nástrojů a technologií pro koncepční, metodickou, rozhodovací a výkonnou činnost věcně příslušných orgánů státní správy, samosprávy a dalších subjektů s cílem zvyšování bezpečnosti státu a minimalizaci dopadů mimořádných událostí na životy a zdraví obyvatelstva, majetek a životní prostředí.
Společenský vývoj přináší neustále nové a podstatně širší požadavky na řešení výzkumných úkolů. Uvedený trend se nevyhnul ani resortu Ministerstva vnitra. Dosavadní systém zabezpečování výzkumných a vývojových potřeb již nevyhovuje současným podmínkám a potřebám. Většina pracovišť, které realizují výzkumnou a vývojovou činnost plní zejména funkci expertizních a vývojových pracovišť a problematika výzkumu není jejich hlavní činností.
Výzkumné úkoly řeší zpravidla v případě, že jejich realizaci nelze zabezpečit dodavatelským způsobem. S přihlédnutím k charakteru činností a úkolům zabezpečovaných resortem je většina zadání výzkumných a vývojových úkolů specifické povahy s velice omezeným okruhem možných řešitelů, přičemž výsledky výzkumných a vývojových úkolů však často přesahují hranice republiky.
Koncepce VaV Ministerstva vnitra je dlouhodobým strategickým programem zaměřeným zejména do oblastí vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku, řešení mimořádných situací a zefektivnění výkonu státní správy v rámci vymezené působnosti. Specifikuje nové trendy a požadavky v boji proti existujícím bezpečnostním rizikům a zobecňuje uplatňované postupy s cílem prohloubit úroveň poznání, z něhož může vycházet represivní a preventivní působení státu při omezování kriminality a zvyšování bezpečnosti obyvatel.
VaV v působnosti ministerstva musí plnit, stejně jako v jiných oblastech, jak funkci základního výzkumu, tak i funkci aplikovaného výzkumu. Trendy základního výzkumu budou zaměřeny na rozvoj metodologických problémů a teorie bezpečnostní vědy a policejních věd s cílem jejího konstituování na základě určení vlastního předmětu, systému a metodologie. Při řešení výzkumných úkolů budou podporovány zejména ty, které budou mít předpoklady k dosažení mezinárodně uznávaných výsledků s jejich dalším využitím v tuzemské poznatkové základně. V této souvislosti bude podporováno vytváření výzkumných týmů zahrnujících více organizací, zvyšování podílu odborníků z univerzit, vysokých škol a dalších vědeckovýzkumných institucí na řešení resortních výzkumných úkolů.
Funkce aplikovaného výzkumu bude nadále spočívat v poskytování kvalifikovaných analytických podkladů a doporučení k řešení aktuálních problémů. Vedle informací vysloveně operativních bude zajišťovat základnu pro strategické rozhodování, pro přípravu dlouhodobých preventivních programů, pro průběžné monitorování a účinnou depistáž sociálně patologických problémů současné společnosti. To ovšem vyžaduje pojímat výzkum komplexněji, nejen jako bezprostřední servis. Tuto funkci je třeba stavět na přiměřené základně empirických poznatků a na znalostech teoretické povahy (především ve smyslu sledování nejnovějších světových zkušeností, kritérií evaluace jednotlivých projektů, atd.). Proto je účinné podporovat vedle zcela dílčích a cílených úkolů také projekty komplexnějšího rázu.
Je nepochybné, že kvalitativní úroveň a fungování systému VaV souvisí s odborností a kvalitou pracovníků podílejících se na této činnosti. Nezbytným předpokladem úspěchu je shromáždění, propojení a využití materiálních, finančních, informačních a lidských zdrojů.
Efektivní a smysluplné využití lidských zdrojů v systému VaV je podmíněno neustálým rozvojem schopností a úrovně poznání výzkumných pracovníků a výzkumných týmů. Z této skutečnosti vyplývají pro oblast efektivního využití lidských zdrojů následující úkoly:
Důležitým předpokladem dlouhodobého dosahování odpovídajících výsledků ve výzkumné a vývojové činnosti je nesporně podpora mladých vědeckých pracovníků a manažerů systému VaV v resortu. V této souvislosti je v současné době nezbytné obnovit systém generační spolupráce v rámci pracovních týmů. Jejich odborným vedením zkušenými pracovníky vytvářet předpoklady pro kontinuitu řešení výzkumných problémů. Současně je nezbytné zvyšovat mobilitu mladých, perspektivních pracovníků při získávání nových zkušeností a poznatků (odborné stáže, účast v mezinárodních projektech výzkumu apod.).
V rámci bezpečnostního systému ČR bude důrazněji prosazována potřeba akademického pracoviště pro bezpečnostní problematiku a vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnostní politiky.
V souvislosti s realizací KOBS bude třeba posílit disponibilní kapacitu výzkumné činnosti včetně kvalitního zpracování analytických a komparativních materiálů v předmětné činnosti. To předpokládá důrazněji reagovat na aktuální politiku vlády v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.
Do budoucna bude nesporně stále významnější roli sehrávat Policejní akademie ČR, která je státní policejní vysokou školou podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Je organizační složkou státu, vůči které vykonává Ministerstvo vnitra působnosti podle § 95 zákona o vysokých školách a v rámci resortu představuje vrcholnou vzdělávací a vědeckou instituci. Zároveň bude potřebné zohlednit současné trendy pojetí bezpečnostního výzkumu a zvážit možnosti integrace této problematiky v rámci jedné vědecko-výzkumné instituce.
Policejní akademie by tudíž měla pokrývat problematiku vnitřní bezpečnostní politiky ve všech podstatných oblastech. To by zřejmě představovalo rozšíření současné poměrně úzké profilace studijních programů o programy zaměřené na přípravu odborníků ve směru veřejné správy, požární ochrany, ochrany obyvatelstva a nouzového plánování, které by více korespondovalo s problematikou resortu. Rozšíření by rovněž vytvořilo příhodné podmínky pro nové členění školy na fakultní uspořádání, které by odpovídalo členěním škol universitního typu.
V souladu se stávající verzí KOBS musí produkce Policejní akademie být v budoucnu schopna efektivněji řešit poptávku odborů resortu vnitra vytvářejících bezpečnostní politiku po aktuálních analytických a komparativních materiálech v oblastech prioritního zájmu (terorismus, organizovaný zločin, korupce, finanční kriminalita atd.). Alternativním řešením by bylo vytvoření institutu pro výzkum v oblasti vnitřní bezpečnosti s využitím zkušeností zemí EU, které podobné instituty v posledních letech zřídily. Uvedené opatření by mimo jiné přispělo k vytvoření vědeckého centra základního výzkumu, jehož absence v uvedených problematikách je stále zřejmější. Jeho výsledky by bylo možné efektivně využívat při realizaci aplikovaného výzkumu na specializovaných resortních pracovištích. Domníváme se, že naznačený vývoj by pozitivně ovlivnil i formování vědeckého zájmu studentů o bezpečnostní problematiku, v podmínkách spolupráce s dalším vysokými školami a byl by v souladu se současným evropským trendem spolupráce v duchu tzv. Boloňské deklarace.
Pokračující globalizace, zejména v oblasti informatiky a ekonomiky, zvýšená migrace obyvatelstva na evropský kontinent přináší neustále nové jevy do života evropské společnosti. Uvedená skutečnost se v oblasti výzkumu a vývoje projevuje v požadavku zkoumání nových, v evropské kultuře neznámých a dosud nepoznaných jevů. Řada z nich přináší ve svých důsledcích nová bezpečnostní rizika, včetně přímého ovlivnění úrovně bezpečnosti obyvatelstva. Je zřejmé, že v podmínkách, kdy se prosazuje trend volného pohybu osob po státech EU, je nezbytné hledat zcela nové formy spolupráce mezi příslušnými institucemi jednotlivých členských zemí. Mezi oblasti, kde situace si přímo vynucuje spolupráci na mezinárodní úrovni patří a nepochybně bude i nadále patřit problematika bezpečnostního výzkumu a výzkumu v oblasti výkonu územní veřejné správy. Je skutečností, že současná situace není v podmínkách České republiky ideální a z tohoto důvodu je jedním ze závažných problémů VaV navázání mnohem širší a pružnější spolupráce s výzkumnými institucemi ostatních členských států. Tento trend přispěje ke zkrácení časového úseku nutného k reakci státních orgánů na vznik nových podnětů. Mimo požadované zkrácení reakční doby se zvýší i efektivnost při získávání a využívání nových výsledků VaV.
Mimo uvedené záměry lze do budoucna předpokládat aktivní účast Ministerstva vnitra na přípravě agendy pro špičkový výzkum v oblasti globální bezpečnosti a pro vytvoření evropského zařízení pro zadávání zakázek v oblasti bezpečnosti ve smyslu opatření Akčního plánu pro Evropu. Česká republika se k uvedenému plánu přihlásila a problematiku výzkumu a vývoje zařadila mezi prioritní oblasti.
V souvislosti s neustále se zvyšujícími požadavky na výsledky výzkumné činnosti, lze předpokládat i pokračování v trendu zvyšování náročnosti při hodnocení výzkumných záměrů a programů, průběhu jejich realizace a hodnocení dosažených výsledků, včetně jejich praktické aplikace. Základní principy hodnocení budou spočívat v multikriteriálním přístupu, prokazatelné odborné kompetentnosti řešitelů, konkrétnosti, transparentnosti, nezávislosti a objektivnosti. Metody hodnocení budou ve svém základu vycházet ze standardizovaných postupů stanovených příslušnými právními dokumenty (např. usnesení vlády č. 644 ze dne 23. 6.2004 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků), které zaručují určitou míru porovnatelnosti a objektivnosti hodnocení.
Základním hodnotícím subjektem výzkumné činnosti v rámci resortu bude i nadále hodnotící komise MV pro VaV. Tato komise má postavení poradního orgánu ministra vnitra pro oblast výzkumu a vývoje. Ve své činnosti posuzuje a hodnotí potřebnost finanční podpory jednotlivých projektů VaV a výzkumných záměrů, jejich efektivnost, využitelnost a aplikovatelnost v praxi a doporučuje je ke schválení ministrem. Komise je tvořena jak zástupci resortu jako uživatele výsledků, tak i mimoresortními odborníky z oblasti výzkumu a vývoje.
S ohledem na potřeby rozvoje společnosti a na aktivity Evropské unie v oblasti výzkumu a vývoje (Lisabonský proces, Akční plán pro výzkum a vývoj, Národní politika výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004-2008 apod.) je třeba veřejnou podporu VaV v resortu postupně zvyšovat. Podle usnesení vlády ze dne 21. září 2004 č. 907 k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2005 a k návrhu střednědobého výdajového rámce na léta 2006 a 2007 jsou schválené celkové výdaje na VaV v kapitole Ministerstvo vnitra na rok 2005 ve výši 70,963 mil. Kč, na rok 2006 ve výši 74,719 mil. Kč a na rok 2007 ve výši 90,86 mil Kč.
Resortní VaV bude nadále podporován z prostředků státního rozpočtu formou institucionálního financování výzkumných záměrů a formou účelového financování projektů, řešených v rámci výzkumných programů. V souvislosti s přijetím zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů a zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách došlo k podstatným změnám ve výběrových řízeních, které přinesly v podmínkách Ministerstva vnitra značná omezení ve využívání veřejných prostředků na VaV resortními pracovišti. Z tohoto důvodu je vzhledem k zachování současné úrovně VaV v resortu a jeho dalšího rozvoje, především v oblasti bezpečnostního výzkumu, nezbytné hledat vhodné způsoby financování v souladu s právními předpisy, které povedou k efektivnímu a účelovému využití přidělených finančních prostředků.
Systém VaV v rámci Ministerstva vnitra musí být schopen reagovat na výzkumné potřeby, které vyplynou z praktické realizace výkonu svěřených činností. Pro zachování funkčnosti systému VaV musí být respektovány i požadavky, které vyplývají z podmínek resortu a jeho specifických úkolů. Systém VaV v resortu ministerstva je třeba v současných podmínkách charakterizovat jako systém, který objektivně musí fungovat na základě dvou způsobů realizace:
Jedná se zejména o zajištění výzkumu a vývoje ve vysoce specializovaných problematikách souvisejících se zajišťováním úkolů v oblasti požární ochrany, krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému nebo při plnění výzkumných a vývojových úkolů v oborech kriminalistika, kriminologie a policejní vědy. S ohledem na jedinečnost některých resortních pracovišť budou tyto nepochybně i do budoucna stěžejními pracovišti v oboru. Se stoupajícími požadavky na specializaci odborníků při zkoumání problematik, lze předpokládat, že při realizaci tzv. „bezpečnostního výzkumu“ budou stále významnějšími nositeli výzkumu, vývoje a technického rozvoje v uvedených specifických oborech.
Uvedený způsob realizace výzkumných projektů bude uplatňován při potřebě výzkumu v oborech jako např. veřejná správa, sociologie, psychologie, které nelze realizovat v rámci resortních výzkumných a vývojových kapacit.
V souvislosti s procesem rozvoje informační a technické struktury v resortu MV, který bude zaměřen na zabezpečení odpovídající komunikační úrovně s vyspělými státy bude nezbytné provést obměnu přístrojového vybavení a zkušebního zařízení výzkumných a vývojových pracovišť. Současně bude nutné přijmout odpovídající opatření k zajištění bezproblémové dostupnosti, efektivního využívání moderních informačních zdrojů a zajištění transferu poznatků VaV do praxe.
Těžiště výzkumu bude spočívat v identifikaci a reflexi rizik společenské praxe jako teoretického základu pro rozvoj policejních služeb, následného hledání cest ke zvýšení efektivnosti boje s vnitřními bezpečnostními riziky a nalézání nových metod odhalování trestné činnosti. Výzkum reflektuje jednak aktuální požadavky rozvoje policejních věd pro potřeby policejní praxe a jednak požadavky optimalizace systému policejního vzdělávání.
Cílem výzkumu je systematické upřesňování všech stránek a funkcí policejní vědy, které mají konkrétně vymezené komponenty jako je předmět zkoumání, konzistentní a koherentní teorie, metodologie a odpovídající systém metod. Koncepce integrovaného výzkumu s přihlédnutím k aktuálním a předpokládaným podmínkám, za kterých se výzkum uskutečňuje, vymezuje vlastní obsahovou část.
Studiem základních problémů v oblasti hlavních forem policejně bezpečnostní praxe je přispět k rozvoji policejních věd, konstituování teorie policejně bezpečnostní činnosti jako nosného teoretického základu, z jehož poznatků a východisek mohou vycházet jednotlivé policejně bezpečnostní obory, disciplíny a studijní předměty.
Výzkumné aktivity jsou zaměřeny na oblast konstituování a rozvíjení teorie a metodologie policejních věd a na základní metodologické přístupy. S tím souvisí vypracování způsobu identifikace potřeb policejní praxe a optimální model transferu vědeckých poznatků do profesních policejních struktur Policie ČR.
Cílem výzkumu bude vědecká podpora řešení problematiky bezpečnostního výzkumu zaměřená na zdokonalování bezpečnostního systému, přijímaných specializovaných opatření ke zvýšení kvality účinnosti krizového řízení, ochrany obyvatelstva a civilního nouzového plánování České republiky v rámci řešení vojenských a nevojenských krizových situací. Strategie realizace bezpečnostního výzkumu představuje vypracování dlouhodobé vědecké předpovědi zaměřené na určení možných předpokladů k realizaci poznatků využitelných v oblasti bezpečnosti státu. Nezbytným předpokladem je vytvoření základních směrů rozvoje bezpečnostního výzkumu a postupné řešení pojetí bezpečnosti státu, regionu, obce, podniku, objektu, organizace apod. v dynamicky proměnném okolí s cílem systematického zajišťování stability (předcházení krizím) a vytváření podmínek pro další rozvoj. Výzkum bude zahrnovat monitoring, diagnostiku situací, sofistikované obnovy, což předpokládá moderní nástroje rozhodování se zaměřením na prognózování, analýzu, vyhodnocování a možnou eliminaci nejzávažnějších hrozeb souvisejících se zabezpečením základních funkcí státu, kritickou infrastrukturou, ochranou životů a zdraví obyvatelstva, využívající nové metody a formy ke zvýšení účinnosti strategického a operačního rozhodování, modely simulací možných mimořádných událostí a krizových situací v případě vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu, koncepční a strategickou podporu úkolů ochrany obyvatelstva vyplývající z mezinárodního práva a zapojení do struktur NATO, realizaci cílů EU při zajišťování ochrany obyvatelstva, vědecko-informační podporu subjektů HZS ČR a orgánů státní správy a samosprávy, uplatnění nových metod ve výukovém a výcvikovém procesu managementu orgánů krizového řízení.
V souvislosti s realizací KOBS se předpokládá zvýšení podpory projektů, které se zabývají problematikou prevence a zmírňování následků chemických, biologických, radiologických a jaderných teroristických hrozeb a rozšíření vlastní vědeckotechnické a výzkumné činnosti HZS ČR.
Cílem výzkumu je globálně analyzovat, sjednotit a navrhovat společná a kompatibilní opatření k dalšímu efektivnímu rozvoji specializovaných technologií a metod používaných základními složkami integrovaného záchranného systému v běžných a mimořádných krizových situacích.
Jeho součástí je odborné posouzení a sladění směrů a cílů modernizace a navazující metodologie ve specializovaných projektech zaváděných do bezpečnostní praxe a dále využitelných i v mimořádných krizových situacích činnosti IZS.
Cílem výzkumu musí být příspěvek k rozvoji požární vědy, požárně technického inženýrství a k zavádění jejich nejnovějších poznatků do technické praxe ke snižování škod od požárů na majetku a životním prostředí a ohrožení osob. S tím souvisí i využití nových vědeckých poznatků aktivním zapojením do normalizační činnosti s problematikou požární ochrany:
Z hlediska komplexního přístupu k řešení tak závažných problémů jako je předcházení a likvidace požárů a následné zjištění příčin jejich vzniku je třeba výzkum a vývoj v oblasti požární ochrany rozvíjet se zaměřením například na tato témata:
Poznatky z VaV využívat aktivním zapojením do normalizační činnosti s problematikou požární ochrany též aktivní účastí odborných pracovníků na jednáních příslušných normalizačních komisí TNK, CEN a ISO.
Oblast kriminalistického výzkumu bude cílena na
Výzkumná činnost bude nadále zaměřena zejména na zavádění progresivních metod znaleckého zkoumání v nejvytíženějších expertizních a kriminalistickotechnických oborech, zejména v kriminalistické počítačové expertize, kriminalistické genetice (analýza DNA), kriminalistické chemii (drogy, povýbuchové a povýstřelové zplodiny) a v kriminalistické balistice.
S tím souvisí zdokonalování pracovních postupů na místě činu, zejména s cílem zachování původních vlastností zajištěných kriminalistických stop a doličných předmětů pro následná znalecká zkoumání.
Z hlediska forem realizace výzkumné a vývojové činnosti bude i nadále upřednostňována forma projektů, která umožňuje cílené nasazení dostupných zdrojů na řešení úkolů při zvyšování objektivity a důkazové hodnoty expertizních zkoumání.
Oblast vývoje se dlouhodobě zaměřuje na zajišťování těch technických prostředků, pomůcek, souborů techniky a odpovídajících pracovních postupů, které nelze získat běžným nákupem nebo které nelze bez speciálních úprav včetně doplňků, využívat v kriminalistickotechnické a expertizní praxi. Výsledky vývojové činnosti ve formě prototypů, „know-how“ pro opakovanou výrobu nebo metodik a pracovních postupů řeší v souladu se zadanými cíli aktuální potřeby jednotlivých oborů kriminalistickotechnické a expertizní činnosti Kriminalistického ústavu Praha a dalších specializovaných pracovišť Policie ČR.
V současném období se realizují kroky k výraznému prohloubení mezinárodní spolupráce v oblasti expertizní (znalecké) činnosti, které zahrnují i oblast VaV. Cílem těchto aktivit je dosáhnout přímého napojení na existující a vznikající mezinárodní vědecké, výzkumné, policejní a jiné orgány a instituce, zejména European Network of Forensic Science Institutes (Evropská síť kriminalistických institucí) a pracovní skupiny organizované Interpolem, které by umožnilo výměnu poznatků a sjednocování pracovních postupů a metod v souvislosti se začleňováním ČR do evropských struktur.
Bezpečnostní hologram je moderní a technicky vyspělý ochranný prvek, který je především využíván k ochraně před klasickými metodami padělání polygrafickými postupy. Ochrana spočívá v opatřování výrobků a dokumentů prvky, které garantují pravost chráněného subjektu svou nenapodobitelností. V praxi se pro tento účel dosud nejlépe osvědčily prvky s vylisovanou difrakční strukturou, všeobecně označované DOVIDs (diffractive optical variable image devices), které se aplikují na dokument, nebo obal výrobků. V současné době existuje celá řada typů těchto prvků, z nichž žádné nejsou napodobitelné polygrafickými technikami.
S ohledem na předpokládaný vývoj bezpečnostních hologramů ve světě, s ohledem na potřebu státních orgánů a orgánů kriminální policie je výzkum v této oblasti zaměřen do několika směrů:
Ministerstvo vnitra bude nadále řešit výzkumné úkoly vztahující se k ukládání a zpřístupňování archiválií ve státních archivech. Dlouhodobá koncepce archivnictví v ČR je zaměřena na problematiku komplexního zabezpečení a ochrany archiválií, prohlubování informačního systému a rozvoj odborné archivní metodiky. Tuto problematiku lze rozdělit do několika okruhů, které spolu velmi úzce souvisejí a vyžadují společné řešení:
Těžiště výzkumu bude nadále spočívat v hledání možností efektivnějšího fungování úřadů veřejné správy, zlepšování kvality poskytovaných služeb při současném konstituování optimálního výkonu veřejné správy. Výzkum v této oblasti je zaměřen na vymezení struktury veřejné správy.
Předmětem výzkumu je analýza správních procesů na jednotlivých stupních řízení veřejné správy, které by vedly k jejich optimálnímu propojení a zabezpečení odpovídající činnosti. Pozornost je věnována především územní veřejné správě. Komparativní výzkum v této oblasti by měl vyjasnit zejména způsoby dobrovolného společného zabezpečování výkonu veřejné správy. Zvláštní pozornost výzkum věnuje územním celkům, které používají odlišné mechanismy řízení veřejné správy, tedy velkým městským aglomeracím na jedné straně a malým obcím na straně druhé.
Mezi prioritní vědecko výzkumné problémy lze zařadit problematiku stanovení konkrétních úkonů a rozsahu výkonu veřejné moci státem a územním celkem, tedy obcí či krajem, moderního přístupu k spolupráci veřejné správy s občany, m problematiku kvality ve veřejné správě a problematiku dalšího vývoje informatizace subjektů veřejné správy.
Z hlediska potřeb, úkolů a odpovědnosti resortu Ministerstva vnitra bude podporován základní a aplikovaný kriminologický výzkum zaměřený na vytváření a aktualizaci poznatkové báze o stavu, vývoji, příčinách a podmínkách kriminality v České republice. Přednostně bude podporován výzkum zaměřený na sledování trendů vývoje kriminality s možností využití pro predikci, výzkum v oblasti možností a forem prevence kriminality, kriminogenních jevů a výzkum závažných forem kriminality, které mohou vyvolávat bezpečnostní rizika pro stát a vyžadují reakci v oblasti tvorby bezpečnostní politiky. Podporován bude rovněž výzkum zaměřený na analýzu vlivů působících na vývoj a formy kriminality v mezinárodním kontextu, zejména v souvislosti s rozšiřováním EU a možnosti koordinovaného postupu vůči transnacionální kriminalitě.
Sociologický výzkum bude plnit zejména aplikační funkci a poskytovat potřebné analytické podklady případně doporučení k řešení aktuálních problémů. Vedle operativních informací zajišťuje základnu pro strategické rozhodování, pro přípravu dlouhodobých preventivních programů, pro průběžné monitorování rizik a účinnou depistáž, pro evaluaci projektů a politik. Usiluje o propojenost hledisek sociologických, kriminologických a psychologických včetně vazeb na právní jevy a trestní politiku, sociální politiku, problematiku menšin, atd. Zaměří se nejenom na bezpečnostní otázky a na jejich vnímání veřejností nebo komunitou, ale též na fungování institucí z hlediska komunikace, organizační kultury a pracovních podmínek.
Psychologický výzkum bude zaměřen na zvýraznění preventivních aktivit v policejní práci a na posílení validity a objektivity výběru v rámci přijímacího řízení a výběrových řízení pro účely povyšování. Jeho úkolem bude též podpořit rozvoj sociálních dovedností, duševní hygieny a odolnosti pracovníků. Jeho těžiště by mělo do budoucna spočívat ve výstupech zaměřených na aplikaci resocializačních metod, diagnostiku osobnosti potenciálních či reálných delikventů, na efektivní práci s pachateli i s oběťmi trestných činů.
Manažerská věda je poměrně mladý, ale dynamicky se rozvíjející vědní obor. Jeho hlavní přínos je spatřován v managementu práce, zjednodušování práce, plánování práce a efektivnosti. Jeho smyslem je poskytovat manažerům kvantitativní východiska pro rozhodování. Význam lidských schopností pro úspěšný výkon manažerské funkce, především schopnost motivovat, účinně komunikovat a působit jako vůdce dlouhodobě roste a tento trend lze předpokládat i do budoucna.
Na základě dosavadního vývoje lze předpokládat, že trendy v oblasti výzkumu managementu budou nadále směřovat k rozvoji manažerského rozhodování, řízení, plánování, problematiky personálního managementu s cílem zvýšit efektivitu řídící práce a výkonnost organizace. Novým výzkumným trendem bude výzkum manažerských přístupů v multikulturní společnosti, který si vyžádají probíhající demografické změny ve světě. Ty v rámci jednotlivých minorit přinášejí zcela rozdílné reakce na dosavadní postupy a metody uplatňované v rámci procesu řízení. Rozšíření výzkumných úkolů lze předpokládat i při řešení problematiky manažerské strategie zvyšování motivace pracovníků.
Výzkumné úkoly související s managementem kvality budou vycházet z Národní politiky podpory jakosti a budou směřovat do oblasti podpory jakosti ve veřejné správě, rozvoje veřejné správy, řízení lidských zdrojů a legislativním iniciativám ve vztahu k rozvoji veřejné správy.
Kvalitativní změny v systému státní podpory VaV po vstupu ČR do EU se nutně promítnou:
Souhrnně lze konstatovat, že naplňování jednotlivých výzkumných trendů Ministerstva vnitra reflektuje priority stanovené bezpečnostní politikou vlády a zároveň představuje příspěvek k realizaci Lisabonské strategie a k posílení účasti ČR na vytváření a rozvoji Evropského výzkumného procesu.
V souvislosti s vývojem problematiky globální bezpečnosti lze předpokládat nové požadavky na řešení tzv. programu bezpečnostního výzkumu, které si postupně vyžádají nezbytnou úpravu celkového zaměření vědy, výzkumu a vývoje v rámci MV a vytvoření odpovídajících organizačních, materiálně-technických a personálních podmínek pro efektivní realizaci vědecko výzkumné a vývojové činnosti.
bleskové zpravodajství RSS 
vyhledávání 
home 
zpět 
top 
podatelna