O bezpečnosti a veřejné správě v evropských souvislostech
Odkazy
Mezinárodní fóra se vztahem k EUHistorie pravidelných setkání ministrů vnitra Salcburské skupiny se datuje od roku 1999, kdy se na pozvání tehdejšího spolkového ministra vnitra Rakouské republiky, pana Mgr. Karla Schlögla, uskutečnila čtyřstranná schůzka ministrů vnitra Rakouské republiky, České republiky, Maďarské republiky a Slovenské republiky. Schůzka proběhla dne 28. dubna 1999 v dolnorakouském klášteře Melk, a to na základě iniciativy ministra vnitra ČR Václava Grulicha při jednání se svým rakouským kolegou dne 14. prosince 1998 ve Vídni. Ministři se zabývali zejména následujícími tématy: migrací (problematikou uprchlíků z ohrožených oblastí, především z Kosova a problematikou ochrany hranic), bojem proti organizovanému zločinu, otázkami Evropské unie a "Schengenu" a dalšími oblastmi spolupráce v kompetenci resortů vnitra.
Výše uvedenou iniciativu opět oživil spolkový ministr vnitra Rakouské republiky, Dr. Ernst Strasser, když na schůzce s ministrem vnitra České republiky Stanislavem Grossem navrhl vytvořit společné fórum ministrů vnitra zemí Visegrádské skupiny rozšířené o Rakouskou a Slovinskou republiku, jakožto platformu pro intenzivnější spolupráci a vzájemnou koordinaci opatření v oblasti bezpečnostní politiky s cílem vytvořit mezi zúčastněnými státy prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, a to zejména s přihlédnutím k přípravě vstupu nových členských států do EU. Zasedání "Fórum Salzburg 2001" proběhlo ve dnech 26. - 28. července 2001 a ministři na něm diskutovali o problematice policejní spolupráce v boji proti nelegální migraci, obchodu s lidmi, organizovanému zločinu, o otázkách ochrany hranic a též o vývoji situace v těchto oblastech v EU. Čestnými hosty Salcburského fóra byli: komisař EU pro oblast justice a vnitřních věcí Antonio Vitorino, rakouský vládní zmocněnec pro rozšíření EU Erhard Busek a vedoucí Task Force pro obchod s lidmi (Pakt stability) Helga Konrad. Vyvrcholením fóra byl podpis Společné deklarace ministrů a dohoda zúčastněných ministrů na konání každoročních pravidelných zasedání.
Salcburská deklarace z roku 2001 definovala následující klíčová témata spolupráce:
V současnosti tvoří Salcburskou skupinu následující členové:
V roce 2006 bylo jako pozorovatel přizváno Chorvatsko.
V rámci Salcburské skupiny byla zavedena praxe rotujícího předsednictví, dle které se jednotlivé členské státy v roli předsedy střídají v půlročních intervalech, a to dle abecedního pořádku názvů zemí v anglickém jazyce. V současnosti v Salcburské skupině předsedá Bulharsko. Od ledna do června roku 2008 pak předsednickou roli převezme Česká republika.
Salcburská skupina se schází na ministerské úrovni zpravidla třikrát za rok, a to jednou v první a jednou ve druhé polovině roku v příslušné předsednické zemi. V létě se pak tradičně koná jedno zasedání v Rakousku.
Těžiště spolupráce zemí Salcburské skupiny spočívá v práci expertů.
V současnosti je činnost Salcburské skupiny organizována ve třech „pilířích“:
Za tímto účelem byla zavedena praxe svolávání přípravných schůzek na úrovni radů, sekcí pro justici a vnitro Stálých zastoupení členských států při EU v Bruselu, a to před zasedáními Výboru dle čl. 36 (CATS), Výboru pro imigraci, hranice a azyl (SCIFA) a Coreperu, a to za účelem koordinace národních pozic pro jednání na úrovni EU. Zároveň se obdobné schůzky mohou konat před zasedáními Rady pro justici a vnitřních věci. Před některými pracovními skupinami se též dle potřeby konají koordinační setkání expertů ze zemí Salcburské skupiny.
Příkladem spolupráce zemí Salcburské skupiny na úrovni EU je koordinace postupu ve věci SIS II, resp. SISone4all.
V rámci Salcburské skupiny bylo vytvořeno několik pracovních skupin, a to pro následující oblasti: ochranu svědků, informace o zemích původu žadatelů o azyl, dopravní bezpečnost, schengenské evaluace, výměnu informací o DNA a události velkého dosahu (aktuálně pro přípravu bezpečnostních opatření během mistrovství Evropy ve fotbale EURO 2008). Zároveň se konají schůzky šéfů policií v rámci Police Chief Task Force za účelem diskuse hlavních témat v oblasti policejní spolupráce států Salcburské skupiny.
S cílem zefektivnit činnost pracovních skupin byli zavedeni stálí předsedové a sekretariáty pro každou ze skupin, jejichž činnost doposud neprobíhala příliš koordinovaně. ČR převzala koordinaci pracovní skupiny pro výměnu informací o zemích původu.
V poslední době se též rozvíjí oblast vnějších vztahů Salcburské skupiny, která je s ohledem na obdobné geografické priority svých členů orientována na regiony nacházející se za východními a jihovýchodními hranicemi EU.
Současné bulharské předsednictví se v této oblasti zaměřilo na země západního Balkánu, jejichž představitelé byli pozváni k účasti na nadcházejícím ministerském setkání ve dnech 20. - 21. září t.r. v bulharském Plevenu. Zde bylo odsouhlaseno vytvoření skupiny přátel Salcburské skupiny ze zemí západního Balkánu. Tyto země se od této chvíle mohou v případě potřeby účastnit ministerských setkání i jednání pracovních skupin vytvořených v rámci Salcburské skupiny.
Další oblastí zájmu je pak oblast Černomoří.
Zatím poslední ministerské setkání se uskutečnilo ve dnech 20. - 21. září 2007 v bulharském Plevenu. Během ministerského setkání byla diskutována následující témata:
ČR zde též rámcově představila program svého nadcházejícího předsednictví v Salcburské skupině, které bude vykonávat v první polovině roku 2008. Jedná se o následující body:
Evropská síť prevence kriminality existuje od roku 2001. Byla založena rozhodnutím Rady EU 2001/427/JHA. Tou hlavní myšlenkou vedoucí k založení Evropské sítě prevence kriminality byla potřeba jak rozvoje různých aspektů prevence kriminality na úrovni celé EU, tak i podpora aktivit v oblasti prevence kriminality na místní i národní úrovni.
Základ pro aktivity v oblasti prevence kriminality na úrovni celé EU dala Amsterodamská smlouva. Podle článku 29 Amsterodamské smlouvy bude EU zajišťovat svým občanům prostor svobody, bezpečí a spravedlnosti. Jako prostředek k dosažení tohoto cíle je zmíněna prevence zločinu a to jak organizovaného tak i „jiného“. Pro informaci je třeba uvést, že před vstupem Amsterodamské smlouvy v platnost byla možnost společné politiky v oblasti prevence kriminality omezena pouze na organizovaný zločin a s ním spojenou další kriminalitu.
Hlavními cíly Sítě je především identifikace osvědčených postupů v oblasti prevence kriminality a vzájemné sdílení zkušeností mezi členskými státy, shromažďování a vyhodnocování informací o kriminalitě a preventivních aktivitách, usnadnění výměny informací uvnitř Sítě, rozvoj spolupráce mezi členskými státy, podpora vytváření strategií prevence kriminality od úrovně lokální až po úroveň národní, organizování seminářů a konferencí s cílem podpořit a zvýšit kvalitu dosavadních aktivit v oblasti prevence kriminality.
bleskové zpravodajství RSS 
vyhledávání 
home 
zpět 
top 
podatelna