O bezpečnosti a veřejné správě v evropských souvislostech
Odkazy
Předsednictví v Radě EUPřesto, že předsednictví nepředstavuje žádný orgán či těleso, nýbrž funkci, resp. úřad, jde o důležitou součást stávajícího institucionálního fungování Evropské unie. Důvodem, který leží v pozadí existence institutu předsednictví, není jen potřeba praktického vedení jednání orgánů Evropské unie, ale zejména fakt, že Rada EU jakožto kolektivní orgán a současně představitel Evropské unie (nejen) v II. a III. pilíři, neměla k dispozici jiný prostředek pro svou reprezentaci ve vztahu k jiným orgánům či partnerům na mezinárodní scéně. Moderní předsednictví plní několik funkcí, částečně stanovených v rámci zřizovacích smluv, částečně v jednacím řádu Rady EU, a konečně - tak typicky pro Evropskou unii - stanovených na základě existujícího úzu. Předsednictví vystupuje např. jako politický iniciátor, vyjednavač mezi "balíky" problémů, reprezentant Rady EU vůči jiným orgánům, tiskový mluvčí Rady EU a celé Evropské unie, aktivní účastník mezinárodních jednání vedených mezi Evropskou unií a subjekty mezinárodního práva, plní roli diplomatického vyjednavače a hledače konsensu atd.
Je to předsednictví, které svolává Radu EU, určuje její agendu, podepisuje záznam z jednání Rady EU; velvyslanec státu držícího předsednictví vede jednání COREPER/u, stejně tak i jednání pracovních skupin vedou členové těchto skupin reprezentující stát držící úřad předsednictví; předsednictví určuje, jaký je časový rozvrh scházení pracovních skupin (s ohledem na zasedání COREPER/u, na němž se mají výstupy z pracovních skupin projednávat) atd.
Plnit roli předsednictví je velmi náročný proces a vyžaduje dlouhodobou přípravu (řádově v trvání několika let). Klíčovým koncepčním aspektem předsednictví je návrh jeho priorit. Předsednictví musí navrhnout svůj vlastní program a žebříček priorit, prezentovat tento Radě EU a Evropskému parlamentu, musí obhájit své úmysly/plány a po skončení svého předsednictví musí provést jeho vyhodnocení. Ve svém rozhodování o programu předsednictví není členský stát zcela svobodný, jelikož musí stavět jak na dosavadním vývoji Evropské unie, aktuálních otázkách apod., tak na právním rámci, konkr. na právem stanovených úkolech dlouhodobého charakteru (např. v rozsahu stanoveném Evropskou radou).
V rámci kontinuity agend jednotlivých předsednictví mají tato povinnost domluvit se na společném programovém dokumentu. Proto vždy trojice po sobě následující předsednictví zpracovává 18měsíční společný program, který obsahuje hlavní priority pro dané období. V současnosti je platný programový dokument předsednictví Německa, Portugalska a Slovinska (1. 1. 2007 až 30. 6. 2008), jehož plné znění je k dispozici zde. ČR bude předkládat program spolu s Francií a Švédskem, jeho tvorbou se všechny tři země budou zabývat od listopadu 2007 do června 2008. Tento systém také reflektuje vizi společných týmových předsednictví, která však prozatím nebyla uskutečněna. Vše nasvědčuje tomu, že právě společný programový dokument bude jediným praktickým výsledkem snah o zavedení týmového modelu předsednictví. Společný program se vypracovává ve spolupráci s Evropskou komisí a musí být hotov nejpozději jeden měsíc před začátkem období, na které se vztahuje. Schvaluje jej Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC) na posledním zasedání před počátkem daného období.
Každá předsednická země také zveřejňuje vlastní program (či priority) svého předsednictví na začátku svého šestiměsíčního mandátu, který vychází z výše uvedeného společného programu tří předsednictví. Tento program obsahuje oblasti, kterým hodlá předsednická země věnovat nejvyšší pozornost, a vytyčuje úkoly, které je nutné v průběhu předsednictví splnit. Jde o zcela neformální dokument, který nemá formu ani povahu dokumentu Rady EU. Obvykle se zveřejňuje na internetové stránce předsednictví a je namířen nejen směrem k ostatním členským státům a institucím EU, ale také (nebo především) směrem k veřejnosti. Program a priority předsednictví obvykle představuje ministr zahraničních věcí nastupujícího předsednictví na posledním zasedání GAERC, které jeho výkonu předchází. Mimo obecného programu může předsednictví zveřejnit dokumenty, které pokrývají priority jednotlivých resortů, resp. tematických oblastí.
Úřad předsednictví rotuje každého půl roku podle předem stanoveného klíče. Úplný seznam předsedajících států od roku 1958 naleznete zde. Pořadí předsednictví až do roku 2020 je k dispozici zde.
) - 2. pololetí 2007
) - 1. pololetí 2007
)- 2. pololetí 2006)- 1. pololetí 2006
Česká republika převezme předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009 jako druhá z deseti zemí, které přistoupily v roce 2004. Předsednictví ČR již bude probíhat podle nového (od roku 2007) modelu užší spolupráce tří členských zemí v rámci předsednického týmu. Během jednoho a půl roku se všechny tři země týmu v půlročních intervalech vystřídají v zastávání předsednické funkce, přičemž míra spolupráce a sdílení úkolů bude záležet především na jejich vzájemné dohodě. Česká republika bude součástí předsednického týmu se Švédskem a Francií. V zásadních rysech však přetrvá stávající model samostatných předsednictví a nebude využita původně na obecné úrovni diskutovaná možnost dělit si sektorově předsednictví v rámci tříčlenného týmu na jeden a půl roku. Pro české předsednictví budou platit některá specifika, minimálně jako výchozí podmínky:
V České republice koordinuje přípravu na předsednictví (i evropskou agendu obecně) místopředseda vlády pro evropské záležitosti RNDr. Alexandr Vondra. Bližší informace včetně příslušných Usnesení vlády naleznete zde.
Příprava Ministerstva vnitra na výkon předsednictví v Radě EU se rozběhla s několikaletým předstihem. V první fázi (léta 2005 až 2006) byla pozornost především věnována vzdělávání dotčených zaměstnanců a navazování potřebných kontaktů na unijní i bilaterální úrovni. Důležité je zlepšení úrovně znalosti francouzského jazyka a také rozhodovacích procesů a zvyklostí v rámci EU. S tímto cílem bylo uspořádáno několik vzdělávacích akcí v rámci projektů TAIEX, bilaterální pomoci Holandska MATRA-flex a ad hoc seminářů odborníků z nedávno předsedajících zemí (Velká Británie, Rakousko, Finsko).
Již na jaře 2005 zpracoval odbor mezinárodní spolupráce a evropské integrace informační materiál k problematice, který je k dispozici zde. Od druhé poloviny roku 2006 se rozběhly přípravy ve všech důležitých oblastech:
Z výše uvedených jsou z hlediska prezentace směrem vně resortu vnitra klíčové především oblasti vzdělávání a bezpečnosti, které MV zaštiťuje pro celou státní správu, nikoliv jen pro sebe, a věcné priority. Ty jsou cílem, k jehož splnění bude celé úsilí v rámci předsednictví směřovat.
Vzdělávání pracovníků státní správy v souvislosti s přípravou na předsednictví v Radě EU má na starosti Institut státní správy pro předsednictví ČR v Radě EU (ISS). ISS je odpovědný za zřízení a správu Centrálního registru zaměstnanců a za přípravu a realizaci vzdělávacích akcí dle usnesení vlády ČR č. 40 z 11. ledna 2006 k Národnímu programu vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech k zajištění předsednictví ČR v Radě EU a dle usnesení vlády ČR č. 1036 z 30. srpna 2006 ke vzdělávacím projektům institucionální přípravy podle Národního programu vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech k zajištění předsednictví ČR v Radě EU.
Centrální registr byl spuštěn v dubnu 2006 a jeho provoz bude ukončen po skončení výkonu předsednictví ČR. Účelem Centrálního registru je evidence osob, které byly jednotlivými správními úřady nominovány k zabezpečení úkolů vyplývajících z předsednictví a za tímto účelem zařazeny k absolvování přípravy v rámci Národního programu. Celkový odhadovaný počet zaměstnanců, kteří mají přípravu absolvovat je cca 3000. Pro účely vzdělávání jsou zaměstnanci rozděleni do čtyř kategorií podle rolí, které budou vykonávat v rámci předsednictví:
V souladu s výše uvedenými usneseními absolvují všichni zaměstnanci zařazení v Centrálním registru e-learningové kurzy Minimum o předsednictví 1 a Minimum o předsednictví 2. Kurzy realizuje firma EURION. Podle úkolů, které budou během předsednictví vykonávat, projdou zaměstnanci vyšších kategorií také dalším vzděláváním, zaměřeném na vedení negociací a cizí jazyky (AJ a FJ).
Bezpečnostní oblast je velmi náročnou agendou, kterou MV ČR zajišťuje pro celou českou státní správu, a to ve spolupráci s meziresortní Centrální organizační skupinou, která funguje v rámci Úřadu vlády ČR. V dané souvislosti je především nutné zpracovat komplexní strategii bezpečnostního zajištění akcí konaných během předsednictví na území ČR (česká strana nebude zajišťovat bezpečnost akcí konaných mimo její území, např. v Bruselu) a v návaznosti na tuto strategii definovat konkrétní věcný plán a časový harmonogram. Praktickou realizaci objektové a personální bezpečnosti zajistí Policie České republiky. Na celkovém zabezpečení policejních opatření při konání jednotlivých akcí se bude podílet zejména služba pořádkové a železniční policie a služba dopravní policie. V zajištění personální bezpečnosti ústavních činitelů a osob, jimž je ze zákona poskytovaná osobní ochrana, bude činný především útvar na ochranu ústavních činitelů a útvar pro ochranu prezidenta republiky.
Včasná a kvalitní práce na přípravách věcné agendy a prioritách předsednictví ČR v Radě EU je klíčovým předpokladem pro jeho úspěch, tato problematika je proto opakovaně diskutována v rámci Výboru pro EU i na půdě MV ČR. Materiál Východiska k prioritám předsednictví ČR v Radě EU v prvním pololetí 2009 - Evropa bez bariér s první verzí celorepublikových priorit pro předsednictví obsahuje rovněž oblast „rozvoj prostoru svobody, bezpečí a práva“. Východiska schválil Výbor pro EU na vládní úrovni v únoru 2007 a během tohoto roku se dále rozpracovávají a zpřesňují.
Předsednictví však bude klást nároky na MV ČR rovněž v oblasti veřejné správy. V této oblasti se realizuje již od 80. let minulého století spolupráce ministrů členských států EU odpovědných za veřejnou správu, tuto funkci v ČR zastává ministr vnitra. Spolupráce není zakotvena v základních institucionálních smlouvách EU, časem však nabyla formy pravidelných setkání, jejichž cílem je zvyšování kvality veřejné správy, veřejných služeb a regulace. Po obsahové stránce je spolupráce zakotvena ve střednědobých programech spolupráce v oblasti veřejné správy, které jsou schvalovány na setkání ministrů/generálních ředitelů odpovědných za veřejnou správu v zemích EU. Programy jsou připravovány pod vedením předsednické země vždy na dvouleté období za účasti ostatních členských a kandidátských států EU, Evropské komise a Evropského institutu veřejné správy. V případě českého předsednictví přichází v úvahu příprava střednědobého programu spolupráce ve veřejné správě na období 2010 - 2011. V rámci výše uvedené iniciativy čeká MV ČR rovněž úkol zajistit během půlročního předsednictví pravidelné jednání generálních ředitelů odpovědných za veřejnou správu. Pravidelnost těchto jednání umožňuje generálním ředitelům transformovat programy a rezoluce schválené na úrovni ministrů k programovým prioritám vývoje v oblasti veřejné správy do podoby konkrétních iniciativ a projektů. Jednání ministrů členských států odpovědných za oblast veřejné správy navazuje na jednání generálních ředitelů, zpravidla však v delším intervalu, a to jednou ročně. Konečné rozhodnutí o konání setkání ministrů je i s ohledem na předchozí vývoj a uvedené intervaly ponecháváno na předsedající zemi. Proto i v případě ČR a českého předsednictví bude tato otázka ještě předmětem pozdějšího rozhodnutí.
bleskové zpravodajství RSS 
vyhledávání 
home 
zpět 
top 
podatelna