Evropská unie a Schengen

Veřejná správa a EU

• Předsednictví Radě EU
• Konference ministrů a generálních ředitelů odpovědných za veřejnou správu v zemích EU
• Pracovní skupina pro inovaci veřejných služeb IPSG
• Strukturální fondy

Archiv

• Dobrá správa & Evropská unie - setkání představitelů veřejné správy zemí EU na vysoké úrovni
• Pakt stability

Předsednictví v Radě Evropské unie

Seznam předsedajících států a jejich priorit v posledních letech je následující:

Lucembursko (1. pololetí roku 2005)	Střednědobé vyhodnocení lisabonské strategie. Revize Paktu stability a růstu. Finanční perspektiva na období let 2007 – 2013. Hospodářské a sociální otázky a vnitřní trh. Zemědělství a rybolov/Bezpečnost potravin. Udržitelný rozvoj. Vnější vztahy. Spravedlnost a vnitřní záležitosti.
Velká Británie (2. pololetí roku 2005)	Role Evropské unie ve světě. Ekonomická reforma a sociální spravedlnost. Bezpečnost a stabilita. Budoucí financování Evropské unie.
Rakousko (1. pololetí roku 2006)	Vytvoření pracovních míst a zajištění růstu v Evropě. Rovnost mezi muži a ženami. Udržitelné využití přírodních zdrojů. Ekonomická výkonnost. Svoboda, bezpečnost a spravedlnost. Zahraniční politika. Vzdělání a kultura. Vrácení občanům EU důvěru v evropskou integraci. Vytvoření specifického evropského sociálního modelu.
Finsko (2. pololetí roku 2006)	Globalizace a demografické změny. Zvýšení konkurenceschopnosti. Kvalitní a efektivní vzdělávání. Klimatické změny. Posílení bezpečnosti. Posílení vnějších vztahů EU.
Německo (1. pololetí roku 2007)	Smlouva o Ústavě pro Evropu. Dynamika ekonomiky a sociální odpovědnost. Energetická politika. Evropská sociální dimenze. Spravedlnost a vnitřní bezpečnost. Společná zahraniční a bezpečnostní politika a posílení vnějších vztahů.
Portugalsko (2. pololetí roku 2007)	Nová smlouva - pokračovat v úsilí k vyřešení otázky nové evropské smlouvy do roku 2009. Lisabonská agenda - čelit výzvám globální konkurence. Bezpečnost, svoboda a spravedlnost - problematika řešení nových bezpečnostních hrozeb. Vnější vztahy - posílení role EU na mezinárodní scéně.
Slovinsko (1. pololetí roku 2008)	Lisabonská smlouva. Lisabonská strategie. Energetika a klimatické změny. Západní Balkán. Propagace dialogu mezi kulturami, víry a tradic v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu.
Francie (2. pololetí roku 2008)	Energetika. Boj proti klimatickým změnám. Imigrace. Financování politik unie.

Česká republika se předsednictví v Radě EU ujme 1. ledna 2009. Převezme tuto funkci po Francii a bude ji k 1. červenci 2009 předávat Švédsku. V rámci příprav českého předsednictví probíhá právě s těmito zeměmi intenzivní komunikace a spolupráce. Státy společně připravují mimo jiné osmnáctiměsíční program, který předloží ještě před započetím francouzského předsednictví v červenci tohoto roku.

Zastřešující prioritou pro Českou republiku, procházející všemi zvolenými tématy, je motto "Evropa bez bariér". Česká republika se zaměří na rozvíření debaty o dokončení liberalizace trhu, především v oblasti omezení volného pohybu pracovních sil, které stále uplatňují některé ze "starých" členských států EU (Německo, Rakousko, Francie, Dánsko a Belgie). ČR si v prioritách svého předsednictví dále vytyčila cíl spolupodílet se na počátečních krocích v rámci návrhu reformy rozpočtu na léta 2014 - 2020 a také se zaměří na znovuotevření diskuse o možné budoucí novelizaci směrnice o službách.

Prioritní oblasti předsednictví EU v Radě EU (dokument z října 2007)

Hlavní programový okruh

• Konkurenceschopnost
• Čtyři svobody
• Liberální obchodní politika

Další důležitá témata

• Energetika bezpečná a udržitelná
• Revize rozpočtu a reforma Společné zemědělské politiky
• Transatlantické vztahy, západní Balkán, východní Evropa
• Další rozvoj prostoru svobody, bezpečí a práva
• Instituce a jejich reforma, volba předsedy Komise a vysokého představitele pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku

Přípravu předsednictví mají na starost útvary Úřadu vlády ČR vedené místopředsedou vlády pro evropské záležitosti RNDr. Alexandrem Vondrou. Příprava předsednictví po stránce organizační, logistické i finanční spadá do kompetence PhDr. Jany Hendrichové, náměstkyně Sekce pro předsednictví ČR v Radě EU a obsahová příprava předsednictví včetně přípravy jeho priorit spadá do působnosti Ing. Marka Mory, náměstka Sekce pro evropské záležitosti pod místopředsedou vlády pro evropské záležitosti.

Rovněž každý resort je zodpovědný za přípravu svých specifických priorit. Příslušní ministři se podílejí na přípravě detailní agendy a vedou jednání s příslušnými zainteresovanými komisaři EU a s ostatními členskými státy.

Koordinace euroagendy je v České republice zabezpečována na základě usnesení vlády České republiky č. 427 k Institucionálnímu zajištění členství České republiky v Evropské unii a ke koordinaci procesu rozhodování, který schválila vláda České republiky dne 28. dubna 2003. Stálá koordinace evropských záležitostí je v kompetenci MZV. Proces rozhodování o pozicích a stanoviscích ČR k záležitostem EU probíhá na následujících úrovních:

• Resortní koordinační skupina - každý resort zřizuje jednu RKS, jejímiž členy jsou hlavní gestor problematiky a zástupci všech spolugestorů.
• Výbor pro Evropskou unii - předsedou V-EU je předseda vlády, řádnými členy jsou vysocí představitelé státní správy (náměstci ministrů), odpovědní za koordinaci záležitostí EU na jednotlivých ministerstvech, jmenováni členem vlády;
• Vláda ČR.

Sekce veřejné správy Ministerstva vnitra se dále spolupodílí také na aktivitách pracovních skupin Rady Evropské unie. Jako spolugestor je zastoupen v následujících pracovních skupinách:

• B11 Elektronické komunikace - kontaktní osobou je kontaktní osobou je RNDr. Pavel Bureš, odbor informatizace veřejné správy Ministerstva vnitra, tel. 974 816 512, e-mail: pbures@mvcr.cz
• G1 Konkurenceschopnost a růst - kontaktní osoby jsou JUDr. Milan Snížek, odbor komunitárního práva a PhDr. Aleš Pecka, M.A., tel. 974 816 395, e-mail: ales.pecka@mvcr.cz
• G6 Podnikatelské prostředí a služby
• H5 Telekomunikace a informační společnost - kontaktní osobou je RNDr. Pavel Bureš, odbor informatizace veřejné správy Ministerstva vnitra, tel. 974 816 512, e-mail: pbures@mvcr.cz

Konference ministrů a generálních ředitelů odpovědných za veřejnou správu v zemích Evropské unie

Spolupráce mezi ministry a generálními řediteli odpovědnými za veřejnou správu v zemích Evropské unie má neformální charakter a není zakotvena v základních institucionálních smlouvách Evropské unie. Vyvinula se a zakotvila v průběhu let jako výsledek pravidelných setkání evropských ministrů, generálních ředitelů a vedoucích představitelů úřadů odpovědných za různé oblasti veřejné správy a její reformy.

Potřeba kontinuální odborné výměny zkušeností, koordinace národních iniciativ a provádění společných aktivit v oblasti veřejné správy vedla nejprve evropské generální ředitele (v polovině 80. let) a poté i evropské ministry odpovědné za veřejnou správu (jejich první setkání v Maastrichtu se uskutečnilo v roce 1988) k navázání spolupráce v oblasti veřejné správy v evropském měřítku.

Hlavním cílem uvedené spolupráce je zvyšování kvality veřejné správy, veřejných služeb a regulace. Význam těchto úkolů Evropská rada zdůraznila při různých příležitostech; prvně se tak stalo v rámci Lisabonského summitu (na jaře 2000) a dále u příležitosti mimořádných jarních summitů ve Stockholmu (březen 2001), Barceloně (březen 2002) a Bruselu (březen 2003).

Během více než 20tileté historie spolupráce ministrů, generálních ředitelů a jejich pracovních skupin byl vytvořen model a struktura těchto setkání, upevněna výměna zkušeností a koordinace. V rámci této spolupráce ministři přijímají rezoluce a programy definující politické směry vyvíjených iniciativ a aktivit. Tyto jsou pak implementovány generálními řediteli, následně jednotlivé pracovní skupiny stanovují prostředky k dosažení cílů vytyčených ministry a generálními řediteli.

Konference ministrů se nekonají v pravidelných předem stanovených intervalech, nýbrž je vždy ponecháno na příslušné zemi, která předsedá Radě Evropské unie, aby rozhodla, zda je nebo není nutné v rámci jejího předsednictví konferenci ministrů svolat. Během uplynulých let byl interval mezi jednotlivými konferencemi ministrů v délce cca 1 roku.

Naopak generální ředitelé se setkávají dvakrát ročně tak, aby byla zajištěna kontinuita jejich spolupráce, což umožňuje to, že politické směry vývoje a programy formulované ministry jsou generálními řediteli transformovány do podoby konkrétních iniciativ a projektů. Jak již bylo řečeno, praktickou realizaci stanovených iniciativ a projektů delegují generální ředitele na jejich specializované pracovní skupiny, kterými jsou:

1. pracovní skupina pro inovaci veřejných služeb (the Innovative Public Service Group – IPSG), gestorem je Ministerstvo vnitra ČR:
   • Benchmarking
   • CAF (Ing. Pavel Kajml, odbor reformy regulace a kvality veřejné správy, MV, tel: 974 816 279, e-mail: kajml@mvcr.cz)
   • Quality Conferences (Mgr. Jindřich Čermák, odbor reformy regulace a kvality veřejné správy, MV, tel.: 974 816 266 e-mail: jcermak@mvcr.cz)
2. pracovní skupina pro řízení lidských zdrojů (the Human Resources Management Group – HRM):
3. pracovní skupina pro e-Government (the e-Government Group – E-GOV), gestorem je Ministerstvo vnitra

Dvěma dalšími skupinami, které jsou rovněž zapojeny do výše uvedené spolupráce v oblasti evropské veřejné správy, jsou:

4. pracovní skupina ředitelů a expertů na lepší řízení (the Group of Directors and Experts of Better Regulation – DEBR), gestorem je Ministerstvo vnitra, kontaktní osoba:
   • Ing. Daniel Trnka, odbor reformy regulace a kvality veřejné správy, tel. 974 816 390, e-mail: daniel.trnka@mvcr.cz
5. pracovní skupina ředitelů škol a institutů veřejné správy (the Group of Directors of Schools of Public Administration – DSPA), kontatkní osoba:
   • PhDr. Zdenka Procházková, ředitelka Institutu pro místní správu Ministerstva vnitra, e-mail: prochi.z@volny.cz

Ministerstvo vnitra převzalo gesci za koordinaci aktivit v rámci výše uvedených pracovních skupin tak, aby výstupy za Českou republiku byly sjednoceny v souladu s prioritami České republiky.

Na 10. konferenci ministrů odpovědných za veřejnou správu členských zemí Evropské unie konané v červnu 2003 za řeckého předsednictví Evropské unii byl mj. dohodnut plán další spolupráce v dané oblasti pro období italského předsednictví (2. pololetí roku 2003) a dále. Této konference se poprvé zúčastnili zástupci České republiky (Ministerstva vnitra na úrovni náměstka ministra vnitra pro reformu veřejné správy), která měla v té době pozorovatelský statut. Od tohoto data se zástupci České republiky pravidelně účastní setkání ministrů a generálních ředitelů odpovědných za veřejnou správu v zemích Evropské unie (konkrétně 11. konference ministrů – zastoupeno Ministerstvo vnitra České republiky – a 41. konference generálních ředitelů – zastoupeno Ministerstvo vnitra a Úřad vlády České republiky; obě konané za italského předsednictví na přelomu listopadu a prosince 2003). Po vstupu do Evropské unie se Česka republika těchto konferencí účastní jako plnoprávný členský stát Evropské unie (konkrétně 42. konference generálních ředitelů konaná za irského předsednictví EU v květnu 2004, 43. konference generálních ředitelů konaná za nizozemského předsednictví EU v listopadu 2004 - pro Vaši informaci přikládáme neoficiální překlad Závěrečné rezoluce 43. konference generálních ředitelů odpovědných za veřejnou správu v zemích Evropské unie. Zatím poslední, 12. konference ministrů odpovědných za veřejnou správu v zemích Evropské unie proběhla dne 8. června 2005 v rámci lucemburského předsednictví Radě Evropské unie. Na toto setkání navázala 44. konference generálních ředitelů odpovědných za veřejnou správu v zemích Evropské unie konaná ve dnech 9. a 10. června 2005. Obě setkání se konala v lucemburském Mondorf-les-Bains a zúčastnil se jich náměstek ministra vnitra České republiky pro veřejnou správu RNDr. Josef Postránecký.

45. setkání generálních ředitelů odpovědných za veřejnou správu v zemích Evropské unie proběhlo ve dnech 5. a 6. prosince 2005 v Newcastlu ve Velké Británii pod záštitou britského předsednictví Radě Evropské unie. Za Českou republiku se setkání zúčastnil náměstek ministra vnitra RNDr. Josef Postránecký.

Pracovní skupina pro inovaci veřejných služeb (IPSG)

EUPAN - european public administration network

Zástupci České republiky jsou aktivně zapojeni do činnosti pracovních skupin působících v rámci konferencí ministrů a generálních ředitelů odpovědných za veřejnou správu v zemích Evropské unie. Ministerstvo vnitra (odbor reformy regulace a kvality veřejné správy) nese za Českou republiku gesci za pracovní skupinu pro inovaci ve veřejných službách (IPSG), která se zabývá metodami řízení kvality ve veřejné správě.

IPSG, je pracovní skupinou na evropské úrovni, která řeší problematiku předávání informací a zkušeností včetně stanovování jednotných postupů souvisejících s modernizací a se zaváděním inovačních metod v rámci veřejné správy. Díky zastoupení všech členských států v této pracovní skupině je možné porovnávat vývoj v oblasti zefektivňování veřejné správy v jednotlivých státech a učit se z dobrých praxí ostatních. Její náplní je problematika implementace metod řízení kvality ve veřejné správě. Základními aktivitami jsou:

• příprava mezinárodních konferencí kvality ve veřejné správě,
• Common Assesment Framework - CAF (viz níže),
• benchmarking na základě příkladů dobré praxe,
• měření spokojenosti občanů.

Nejdůležitějším projektem v rámci IPSG je měření kvality výkonu veřejné správy a služeb prostřednictvím řady nových metod CAF (Common Assesment Framework). Přístupy jsou vysoce demokratické a odvíjí se od spokojenosti občanů. Standardem je Charta občana, ve které je stanoveno pro různé oblasti správy a veřejných služeb vše to, co občan potřebuje vědět, na co má nárok, v jakém rozsahu, kam se může obrátit, kam může zaslat stížnost apod. V této oblasti již nabyly státy EU zkušenosti, které jsou velice inspirativní i pro ČR zejména v kombinaci s informačními technologiemi a etickými standardy pro zaměstnance veřejné správy. Česká republika byla již aktivně zapojena do tvorby srovnatelného modelu CAF spolu s Rakouskem, Slovenskem a Maďarskem v letech 2005-2006.

Na posledních jednáních se skupina zabývala mj. plněním cílů lisabonské strategie ve vztahu k veřejným správám a dalším prohlubováním zákaznického principu v oblasti veřejné správy. Pro podporu zavádění modelu CAF byla v rámci IPSG založena skupina expertů CAF (CAF Expert Group) a středisko informačních zdrojů CAF (CAF Resource Centre), na kterém se také podílí EIPA (Evropský institut pro veřejnou správu).

Strukturální fondy Evropské unie

Ve zkráceném programovém období 2004 – 2006 úsek veřejné správy monitoroval a spolupracoval na vytváření a následné aktualizaci základních programových dokumentů, které tvořily povinnou součást přípravy České republiky na využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie. Úkolem Ministerstva vnitra ČR v této oblasti bylo zejména sledovat, zda příprava České republiky na využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie probíhá v souladu s reformou veřejné správy a zda dokumenty vytvářené za tímto účelem respektují zásady reformy veřejné správy.

Ministerstvo vnitra je aktivně zapojeno do přípravy programových dokumentů na využívání strukturálních fondů Evropské unie na programovací období 2007 - 2013.

Přípravou programových dokumentů byl pověření Řídící a koordinační výbor Ministerstva pro místní rozvoj, který si pro další práci zřídil pracovní skupiny Lidské zdroje, Dostupnost a infrastruktura, Finance, Horizontální pracovní skupina, Inovace a znalostní ekonomika, Podnikání, Řešení regionálních disparit.

V současnosti, tj. v průběhu roku 2008, jsou zprostředkujícími subjekty vyhlašovány výzvy pro žadatele o kofinanci projektů z Evropských fondů, a to v rámci jednotlivých operačních programů.

Ministerstvo vnitra se do čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, konkrétně z Evropského sociálního fondu, zapojí především v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (jeho prostřednictvím je možné podporovat tzv. "měkké projekty", které nemají povahu pořizování hmotného investičního majetku), prioritní osa 4, oblast podpory a, b. Jedná se o oblast řešící problematiku veřejné správy a veřejných služeb. Cílem připravovaných projektů proto bude zvýšení institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti činností institucí veřejné správy, zvyšování dostupnosti a kvality veřejných služeb, ale také modernizace, rozvoj lidských zdrojů nebo aktivní zapojení občanů do přípravy změn ve veřejné správě.

Finální verzi Programového a prováděcího dokumentu k OP LZZ naleznete zde.

Odbor reformy regulace a kvality veřejné správy v současné době připravuje tyto skupiny individuálních projektů:

• Audity agend veřejné správy
• Hodnocení dopadů regulace (RIA)
• Zavádění metod řízení kvality (EFQM, CAF, ISO, BSC, benchmarking) do veřejné správy

Informace o OP LZZ naleznete zde nebo na oficiálních internetových stránkách Evropského sociálního fondu v České republice.

Informace o strukturálních fondech a jejich využívání v České republice naleznete na http://www.strukturalni-fondy.cz/