Hasiči

Požární prevence

Dotazy a odpovědi

Veškeré zde uvedené dotazy a odpovědi jsou řazeny podle data vzniku do příslušných ročníků a odpovídají v té době platné legislativě.

Stanoviska našeho úřadu nejsou právně závazná, neboť k závazným výkladům je oprávněn pouze příslušný soud.

Doporučujeme tazatelům, aby se s případnými dotazy obraceli přímo na místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje (popř. jeho územní odbor), který vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany, a který je plně kompetentní Vám poskytnout konzultaci k odborné problematice s výhodou znalosti místní problematiky.

Texty dotazů jsou vesměs neupravovány, pouze v některých případech jsou zkráceny.

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, je v některých případech uváděn jako zákon o požární ochraně.

Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) je v některých případech uváděna jako vyhláška o požární prevenci.

Dotaz: Žádáme Vás o odborné vyjádření k výkladu § 2 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb. Podle věty první tohoto ustanovení právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. V současné době jsme se setkali s tvrzením, že podle zavedené praxe je možné tuto povinnost smluvně převést na vlastníka nemovitosti. Žádáme Vás tedy o odpověď na následující otázky:

1. Mohou právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti, smluvně převést tuto povinnost na vlastníka nemovitosti?
2. Pokud se vlastník smluvně zaváže k plnění povinností na úseku požární, může být za poručení této povinnosti uložena sankce právnické nebo fyzické osobě, která tyto prostory užívá k provozování činnosti?

Odpověď: Obecně je zákonem o požární ochraně přijat princip, že plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických a podnikajících fyzických osob spočívá na provozovateli činnosti - viz věta první § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně. V následující části citované ustanovení upravuje výjimku - provozuje-li činnost v prostorách více právnických nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Vlastník prostor, které jsou užívány společně, se tedy může odpovědnosti zprostit v případě uzavření smlouvy, ve které bude určena osoba odpovědná za plnění povinností na úseku požární ochrany. Vlastníkem může být jak právnická nebo podnikající fyzická osoba, tak i fyzická osoba (vlastní nemovitost, kterou pronajal).

Uložení pokuty za porušení povinnosti na úseku požární ochrany směřuje v prvé řadě vůči právnické nebo podnikající fyzické osobě, která v prostorách provozuje činnost a která se porušení dopustila, pokud se nejedná o porušení povinnosti, kterou zákon o požární ochraně váže přímo na vlastníka. V tomto případě by měl být postižen vlastník. Další výjimkou by pak byl případ, kdy k plnění předmětné povinnosti na úseku požární ochrany se smluvně zavázal jiný subjekt, potom by uložení pokuty mělo směřovat vůči němu.

Dotaz: Je vlastník nebo provozovatel vodovodu sloužícího veřejné potřebě povinen provádět kontroly provozuschopnosti nadzemních a podzemních hydrantů ?

Odpověď: Na základě ustanovení § 29 odst. 1 písm. h) a k) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o PO"), obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení zejména pro potřeby svého územního obvodu a následně k tomu obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů, jejich trvalou použitelnost a také stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud není smlouvou sjednáno jinak, je obec (jako vlastník vodovodu) zodpovědná za zabezpečení zdroje vody pro hašení požárů a jeho trvalé použitelnosti. Při zajištění trvalé použitelnosti postupuje obec obdobně podle ustanovení § 2 odst. 4 písmene e) a § 7 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

Dotaz: Jak určit, které nadzemní a podzemní hydranty jsou požárně bezpečnostním zařízením ?

Odpověď: Na úvod je důležité zmínit, že zřízení odběrných míst (podzemních a nadzemních hydrantů) na vodovodním řadu obce nevychází z ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona o PO, nýbrž z ustanovení § 29 odst. 1 písm. k) téhož zákona. V souladu s ustanovením § 29 odst. 1 písm o) bod 1. zákona č. 133/1985 Sb., zákona o PO, obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany vydává obecně závaznou vyhláškou požární řád obce. Na základě ustanovení § 30 písm a) zákona o PO vláda stanoví nařízením druhy dokumentace požární ochrany krajů a obcí, jejich obsah a vedení. Tímto nařízením je nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb., kde je v ustanovení § 15 odst. 1 písm. e) uvedeno, že organizaci a zásady zabezpečení požární ochrany v obci stanoví požární řád obce, který obsahuje přehled o zdrojích vody pro hašení požárů a podmínky jejich trvalé použitelnosti. Pokud tedy obec v požárním řádu obce uvádí obecně, jako zdroj vody pro hašení požáru vodovodní řad obce - hydrantová síť (vnější požární vodovod), jsou potom všechny hydranty (ať už podzemní, nadzemní, kalníky či vzdušníky) součástí zdroje požární vody, a tudíž i požárně bezpečnostním zařízením podle ustanovení § 2 odst. 4 písm e) vyhlášky o požární prevenci. Dále by v požárním řádu obce měly být uvedeny podmínky pro zajištění trvalé použitelnosti (provozuschopnosti) těchto zdrojů vody určených pro hašení požárů.