Hasiči

Psychologická služba HZS ČR

Pozvánky, články, prezentace a publikace

• Psychosociální pomoc v situacích mimořádných událostí - pozvánka na II. konferenci s mezinárodní účastí ve dnech 20. - 21. září 2006
• Mezinárodní konference o psychosociální pomoci v situacích mimořádných událostí konaná ve dnech 23.-24. 9. 2004

Články a publikace

• Vyhodnocení anketního šetření k psychologické službě HZS ČR
  (Zpracovala: PhDr. Marie Sotolářová, hlavní psycholog HZS ČR)
• Profese záchranáře a stres
  (Kurz celoživotního vzdělávání FF UK Praha)
• Psychologická služba HZS ČR
  (PhDr. Marie Sotolářová, hlavní psycholog HZS ČR, časopis 150 HOŘÍ, číslo 7/2003)

1. Psychologická služba HZS ČR - prezentace - snímek 1 -15
   Autor: Mgr. Jan Dvořák, pro prezentaci 9. 12. 2003 upravila PhDr. Marie Sotolářová
   Odbor IZS a výkonu služby, MV- GŘ HZS ČR
2. Z čeho vychází:
   • v žádných exponovaných povoláních se dnes již psychologické služby nepodceňují - např. policie, civilní letectví, armáda, prostě všude, kde lidé pracují pod psychickým tlakem
   • ani fyzicky a psychicky odolní lidé, jakými hasiči nesporně jsou, nejsou vůči jeho dlouhodobému zhoubnému působení imunní.
3. Cílem je tedy plnit 3 okruhy úkolů,
   které jsou pomyslnými pilíři psychologické služby HZS ČR:
   • pořizovat podklady pro personální práci a výkon služby
   • poskytovat posttraumatickou péči příslušníkům
   • pomáhat obětem mimořádných událostí
4. Čeho chceme dosáhnout v oblasti prvního okruhu úkolů:
   • aby před nástupem ke sboru byli vyřazeni ti uchazeči, kteří se ke službě u HZS ČR z hlediska osobnostních předpokladů (kompetencí k výkonu služby) nehodí => menší následná fluktuace a tedy i nižší náklady na náročný výcvik nových hasičů
   • aby na funkce strojníků a velitelů byli zařazováni příslušníci, kteří k tomu mají potřebné předpoklady.
5. V oblasti personální práce a výkonu služby
   • provádět ověřování duševní způsobilosti nových uchazečů o službu u HZS ČR podle § 3 zákona č. 186/1992 Sb.,
   • provádět psychodiagnostická vyšetření hasičů z povolání, stanovená v § 37 vyhlášky č. 247/2001 Sb., tj. k řízení automobilu s VRZ nebo po zaviněné havárii s těžkými následky.
6. Zpracovávat podklady pro výběrová řízení tzn. zjišťovat osobnostní předpoklady k výkonu řídící či speciální funkce.
7. K výběru uchazečů a zařazování do funkcí chceme využívat psychologické laboratoře HZS ČR
   • podstatou je zjišťování osobnostní způsobilosti podle komplexní metodiky, vyvinuté pro potřeby HZS ČR Sdružením požárního a bezpečnostního inženýrství při Vysoké škole báňské v Ostravě.
   Je zde třeba zdůraznit, že pouze výsledky vyšetření uchazečů jsou vyřazující. Ostatní práce psychologické služby je koncipována jako služba pro příslušníky - viz Etický kodex psychologa HZS ČR.


8. Druhý okruh úkolů se týká péče o příslušníky HZS ČR:
   • budovat Critical Incident Stress Management (dále jen CISM), jehož součástí je systém poskytování posttraumatické péče a služba anonymní telefonní linky pomoci v krizi
   • rozšířit znalosti hasičů v této oblasti tak, aby dokázali poskytnout neodkladnou péči nejen sobě, ale i obětem, popřípadě uměli o ni po mimořádných událostech požádat.
9. Sice se má všeobecně za to, že hasiči snesou všechno, protože jsou silní, odolní, trénovaní, také trochu frajeři, co rádi sportují a veselí se a hlavně nedělají z ničeho zbytečné problémy.
   Bylo by výborné, kdyby takovými zůstávali i po zážitcích a dojmech, které jim služba velmi často přináší.
10. Zároveň je kladen velký důraz na přípravu vedení i řadových příslušníků HZS ČR:
    • školení v problematice CISMu, zejména v oblasti rozpoznávání potřeb ve využívání nabízené pomoci, ve změně životního stylu a pod.
    • výcvik dovedností u vybraných hasičů (budoucích peerů i linkařů) k poskytování posttraumatické péče svým kolegům.
11. Psychologická služba HZS ČR počítá i s tím, že bude poskytovat pomoc i rodinným příslušníkům hasičů, zejména pokud půjde o problémy v souvislosti s výkonem služby.
12. Třetí okruh činností psychologické služby se dotýká pomoci obětem mimořádných událostí:
    • obětí nemusí být jen zraněný, mrtvý apod., což jsou oběti přímé, mnohdy četnější jsou oběti další, které si odnesou psychické trauma a podle svých dispozic ses tím pak vyrovnají nebo také ne
    • mezi ně lze počítat příbuzné přímých obětí, osoby postižené materiální ztrátou při katastrofách, často lidi jen přihlížející vážné dopravní nehodě, ale i hasiče, záchranáře, policisty atd.
    Z uvedeného vyplývá, že při velkých katastrofách může být značný počet postižených, kteří potřebují pomoc.
13. Na to by síly psychologické služby HZS ČR ani síly základních složek IZS nestačily
    • řešení by měl zajistit systém účinné a rychlé psychosociální pomoci v postiženém regionu, psycholog HZS kraje by měl umět koordinovat - aktualizovat přehled o odbornících (i o jejich znalostech a dovednostech), kteří mohou být povoláni na pomoc při mimořádné události většího rozsahu;
    • dále pak systém školení laických pomocníků , do něhož se zapojila občanská sdružení s humanitárním zaměřením, schopná poskytnout nejen primární materiální, ale i následnou psychosociální a duchovní pomoc - např. ADRA, CHARITA apod.
14. Kdo tyto úkoly zabezpečuje?
    • 2 psychologové na generálním ředitelství
    • 1 psycholog na každém ředitelství HZS kraje
    • laborant na GŘ a krajích s větším počtem příslušníků nebo s laboratoří
    • a v oblasti poskytování posttraumatické péče spolupracují vycvičení hasiči.
15. Psychologická pracoviště HZS ČR