Policie

Prezentace Policie ČR

Národní protidrogová centrála Služby kriminální policie a vyšetřování
Činnost - Oficiální stanoviska

Stanovisko PČR NPC SKPV ke zprávě Mezinárodní rady pro kontrolu narkotik (INCB) týkající se mise do ČR 10. - 12. 3. 2003

Národní protidrogová centrála se plně ztotožňuje s informacemi uvedenými v komentáři zprávy Mezinárodní rady pro kontrolu narkotik, zejména pak s bodem 4 a 5. Ze zprávy INCB vyplývají skutečnosti, které NPC dlouhodobě veřejně prezentuje na základě svých dlouholetých praktických zkušeností s drogovou scénou a zejména s jejím vývojem v ČR. Z jednání INCB je zřejmé, že zahraniční zkušenosti jasně ukazují směr vývoje v této oblasti a varují před opakováním „neúspěšných experimentů“ s rozdělením drog do skupin a legalizací některých z nich. Stejně důležité je pro ČR dodržovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv v této oblasti.

bod 4 cituji:
K aktuální vnitrostátní diskusi k reklasifikaci některých omamných látek

V českém prostředí dlouhodobě zaužívané dělení drog na „měkké“ a „tvrdé“ je nejen terminologicky zavádějící (nemluvě o neoddiskutovatelném rozporu s mezinárodními protidrogovými úmluvami), ale dnes se už nepoužívá ani ve vyspělých západoevropských státech s bohatou „drogovou tradicí“. Např. jistá úroveň „dekriminalizace“ užívání konopí, event. i jeho pěstování pro vlastní spotřebu (Nizozemsko, Švýcarsko a nově též Velká Británie), zatím nikde neznamenala jeho „legalizaci“ vždy byla provázena náležitou osvětovou kampaní (především mezi mládeží) vedenou za masivní podpory státu a souběžně byly zpřísněny postihy za nelegální obchod s touto drogou. Přesto - jak naznačil mj. průběh letošního 46. zasedání Komise pro narkotika (CND) a zj. jeho ministerského segmentu - jsou tyto státy za svůj poněkud liberálnější postoj ostře kritizovány nejen mezinárodním společenstvím v širokém slova smyslu, ale konkrétně i většinou zbývajících evropských zemí, vč. členů EU. USA považují tyto pokusy za (volně interpretováno) nebezpečné opakování neúspěšného experimentu, který už v historii selhal. Případná realizace v ČR momentálně diskutovaných návrhů na uvolnění kontroly některých drog (konkrétně např. dekriminalizace držení marihuany do 250 ks cigaret - jak se dozvídáme z médií) by vedla k tomu, že by se ČR dostala do rozporu se závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodních protidrogových úmluv, návazných rezolucí VS OSN a ECOSOC i interpretací INCB.

K bodu 4 je třeba z hlediska použitého pojmu uvést, že z právního pohledu není užívání drog v ČR trestné, tedy nelze hovořit o „jisté úrovni dekriminalizace užívání konopí“.

bod 5 cituji:
K „drug injection rooms“ a testování syntetických drog zj. na diskotékách:

Tzv. „shooting galleries“ („šlehárny“) jsou dle předchozích nálezů INCB v příkrém rozporu s duchem mezinárodních protidrogových úmluv a žádný ze států, které v minulosti provozovaly „drug injection rooms“, o nich dnes nehovoří a tuto praxi (pokud ji nadále provozuje) na mezinárodním fóru neobhajuje - přinejmenším ne na půdě vídeňských orgánů OSN. Tolerovanou praxí je pouze distribuce/výměna sterilních injekčních stříkaček, a to výhradně v rámci prevence přenosu infekčních onemocnění, zj. HIV/AIDS a různých druhů hepatitidy. I tak je výměna injekčních stříkaček (poněkud účelově) kritizována rozvojovými zeměmi jako napomáhání drogovým závislostem ze strany státu, tj. konání proti duchu úmluvy (CND/UNDCP však pragmaticky volí taktiku výběru „menšího zla“). Argument potřeby zavedení v ČR „šleháren“ v souvislosti se vstupem do EU nemůže obstát, neboť i ty členské země (přinejmenším SRN), které s „drug injection rooms“ v minulosti experimentovaly, od nich nyní podle všeho ustupují, nebo ji alespoň dále nerozšiřují. Pokud jde o testování syntetických drog, v rámci CND jsme nezaznamenali obšírnější výměnu názorů, která by měla dostatečnou vypovídací schopnost. Ojedinělé hlasy volaly spíše po důkladných informačních kampaních o skrytých nebezpečích „tanečních drog“ než po jejich „odborném testování“. Postoj INCB k takovémuto testování je z logiky věci negativní.

PČR nepodporuje testování tablet XTC jako systémové opatření vycházející z protidrogové strategie státu. V případech pokusů testování XTC v ČR se zcela jistě nejedná o odborné testování. Testování tablet probíhá formou orientačních testů bez dostatečné validity a průkazní hodnoty. Není jasné, co je smyslem testů. Rozhodně se nemůže jednat o minimalizaci rizik, když se v postupu testu a jeho výsledcích nevyskytuje nic, co by riziko zdravotních potíží minimalizovalo. Test orientačně prokáže blíže neurčenou (kvantitativně a kvalitativně) přítomnost MDMA a jí příbuzné látky, nedetekuje však jiné substance také nebezpečné pro zdraví. MDMA, ale i další látky, jsou uvedeny v Seznamu I podle Jednotné úmluvy o omamných látkách, příloha I zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Aktéři testování tedy ponechávají zpět v oběhu, užívání a zacházení zákonem k tomuto účelu zakázanou látku. Není možné vyloučit, že orientační testy využijí dealeři k utvrzení, že jejich tablety jsou pro další prodej „vhodné“, tedy že obsahují nespecifikované množství MDMA. V tabletě však kromě MDMA může být jiná, testem neprokazatelná substance, která může vážně ohrozit zdraví jedince (v případě předávkování PMA i smrt). Otázkou tedy potom je odpovědnost realizátorů testu za případný následek. MV i PČR se zásadně staví proti financování aktivit nevládních organizací v této oblasti z finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Ve věci kontrolních opatření v obchodu s prekurzory a pomocnými látkami podporujeme stanovisko INCB, tzn. neuvolňovat kontrolu ČR v této oblasti. Z vlastních zkušeností víme, že v některých členských státech EU platí mimo všeobecně zákonem stanovených chemikálií ještě tzv. dobrovolné seznamy, které jsou násobně početnější a týkají se látek, které kriminální organizace využívají místo chemikálií, které jsou zákonem sledovány.

plk. JUDr. Jiří Komorous
ředitel Národní protidrogové centrály
služby kriminální policie a vyšetřování
Policie České republiky