Zpravodajství
Středisko informací a personálního poradenství
Úřední hodiny pro osobní návštěvy:
Práci v jednom z bezpečnostních sborů - Policii České republiky a samotný výkon policejní služby je vhodné chápat jako celoživotní povolání se všemi zákonnými a morálními pravidly.
Úkolem příslušníka Policie České republiky (dále jen „policisty“) je především chránit bezpečnost a pořádek ve společnosti, prosazovat zákonnost, chránit práva a svobody osob, preventivně působit proti trestné a jiné protiprávní činnosti a potírat ji, usilovat o trvalou podporu a důvěru veřejnosti (Etický kodex Policie České republiky).
Podle zákona o Policii České republiky, se jedná zejména o úkoly v oblasti ochrany života, zdraví a majetku, odhalování a prevence trestných činů, zajišťování veřejného pořádku, boj proti terorismu a organizovanému zločinu, ale i dohled nad bezpečností a plynulostí silničního provozu.
Policistou by se měl stát takový občan, který chce ve svém životě zastávat a ctít zákon, přistupovat individuálně a spravedlivě ke každému občanovi a prohlubovat svoje znalosti a odbornou kvalifikaci.
Policie České republiky (dále jen „policie“) nabízí uplatnění především uchazečům v uniformované složce policie, kteří mají zájem o pořádkovou policejní službu. Služební poměr je upraven zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2007.
Noví policisté jsou zařazováni pro výkon služebního místa u služby pořádkové, železniční, dopravní nebo cizinecké a pohraniční policie.
K ostatním službám policie, jakou je například ochranná služba a letecká služba, jsou zařazováni policisté, kteří splňují stanovenou dobu trvání služebního poměru, kteří splňují specifické požadavky pro převedení a absolvují odbornou přípravu.
Rovněž služba kriminální policie a vyšetřování, útvar rychlého nasazení, útvar pro odhalování organizovaného zločinu a další speciální útvary obsazují volná služební místa policisty, kteří splňují minimální dobu trvání služebního poměru a dále splňují minimální stupeň vzdělání pro služební hodnost a tarifní třídu (tj. kvalifikační požadavky pro příslušné služební místo stanovené zákonem - § 7). Výjimkou není ani splnění určitých specifických požadavků pro práci v těchto útvarech a povinnost absolvovat další speciální ověřování způsobilosti, odbornou přípravu a výcvik.
Vedle služebního poměru nabízí policie také uplatnění v pracovním poměru, který je upraven zákoníkem práce. Obvykle se jedná o pracovní pozice v oblasti servisní údržby, programátorů, techniků a v omezeném počtu i některých dalších specializací. Podmínky pro přijetí i přijímací řízení však nepřekračují běžný standard (zdravotní prohlídka nezbytná pro nástup do zaměstnání, bezúhonnost, popř. psychologické vyšetření).
Uchazeč se zájmem vykonávat službu v policii musí doručit na příslušné personální pracoviště policie písemnou žádost o přijetí do služebního poměru (vzor žádosti v rtf 5kB), (v pdf 67kB) a musí dále splňovat následující podmínky:
Po registraci žádosti je uchazeč vyzván k osobnímu pohovoru. V rámci pohovoru předloží uchazeč tyto doklady: občanský průkaz, doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání, u uchazečů, kteří dříve podléhali branné povinnosti se vyžaduje vojenská knížka z důvodu zápočtu praxe a sociální evidence.
V další fázi přijímacího řízení je zájemce o přijetí požádán o napsání životopisu, vyplnění osobního dotazníku a předložení těchto dokladů:
Přijímací řízení zahajuje policie s uchazečem, který doručí písemnou žádost o přijetí a splňuje výše uvedené podmínky. V případě, že v policii není volné služební místo, přijímací řízení se nezahájí. Přijetí občana do služebního poměru nelze odepřít z důvodu věku, rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, jakož i z důvodu členství v odborových organizacích a jiných sdruženích. S uchazečem je jednáno ústně a písemně. Přijímací řízení obvykle trvá 3 měsíce. V průběhu řízení uchazeč absolvuje psychologické vyšetření, prověrku tělesné zdatnosti, zdravotní prohlídku a další personální řízení.
Od přijímacího řízení mohou obě strany kdykoliv v jeho průběhu odstoupit. Každý uchazeč je o výsledku přijímacího řízení vyrozuměn písemně. Personální údaje nepřijatých uchazečů se archivují ještě další 3 roky a pak je policie zničí. Požádá-li uchazeč o přijetí opakovaně v průběhu následujících 3 let od první žádosti o přijetí, zohledňuje se při opětovném přijímacím řízení tento předchozí personální spis.
Na přijetí do služebního poměru není právní nárok, proto není vhodné v průběhu přijímacího řízení ukončit stávající pracovní poměr. Přijatí uchazeči jsou dále seznámeni s veškerými podmínkami služby včetně finančních a s pravidly výkonu služby a také textem služebního slibu, který se skládá v den nástupu do výkonu služby.
„Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“
Služební slib se považuje za složený, stvrdí-li jej uchazeč svým podpisem. V případě, že uchazeč služební slib odmítne složit anebo jej složí s výhradami, jeho služební poměr nevznikne.
Služební poměr vznikne dnem uvedeným v rozhodnutí služebního funkcionáře s personální pravomocí, kterým je policista k určenému datu ustanoven na služební místo. Služební poměr je s nově nastupujícím policistou uzavírán na dobu určitou v trvání 3 let. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí policista dnem, který následuje po uplynutí služebního poměru na dobu určitou, jestliže úspěšně vykonal služební zkoušku a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň dobrých výsledků ve výkonu služby.
Vzhledem k charakteru policejní práce musí policista dodržovat kázeň a přispívat k dobré pověsti a obrazu policie. Na policistu se vztahují i zvláštní omezení základních práv. Policista například nesmí být členem politické strany nebo hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch. Nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů subjektů, které provozují podnikatelskou činnost, ani vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle zákona o služebním poměru s výjimkou činností uvedených v interním předpisu.
Policista je při přijetí do služebního poměru ustanoven na služební místo v policii, pro které je stanovena služební hodnost vrchní referent. Postup obsazování služebních míst v rámci výkonu služby je upraven zákonem. Na uvolněné pozice (u specializovaných útvarů nebo např. u služby kriminální policie a vyšetřování) je policista ustanoven služebním funkcionářem, přičemž předpokladem pro toto ustanovení je zpravidla účast a umístění na prvním místě ve výběrovém řízení. Výběrovým řízením jsou obsazována místa od služební hodnosti inspektor (tarifní třída 5, hodnostní označení praporčík nebo nadpraporčík) a vyšší. Při výběrovém řízení se posuzuje služební hodnocení policisty, doba trvání služebního poměru, kvalifikace a dovednosti. Po výběrovém řízení ustanoví služební funkcionář na volné služební místo policistu, který se umístil první v pořadí vhodnosti pro obsazované služební místo. Není-li možno tohoto policistu na volné služební místo ustanovit, ustanoví na něj policistu, který se umístil jako následující v pořadí vhodnosti.
Hodnocení služebního výkonu policistů je původní systém, který vznikl v rámci policie. Systém klade důraz na posuzování kvality odvedené práce. Hodnocení je podkladem pro další řízení a rozhodování v personálních otázkách. Provádí se nejméně jednou v průběhu kalendářního roku a příslušník je hodnocen svým přímým nadřízeným. Hodnocení probíhá formou posouzení kompetencí - tj. předpokladů k výkonu práce a záznamů významných událostí. Zásadní místo v systému hodnocení zaujímá rozhovor hodnoceného s nadřízeným. Výsledky hodnocení slouží například pro kariérní postup v rámci policie, jako podklad pro finanční odměňování, ale i kázeňské řízení.
Policisté nově přijatí ke službě pořádkové, železniční, dopravní, cizinecké policie, popř. ochranné služby, jsou po přijetí do služebního poměru povinni absolvovat základní odbornou přípravu. Ta poskytuje policistovi vědomosti a dovednosti, rozvíjí jeho schopnosti a postoje, a učí ho uznávat hodnoty potřebné pro výkon policejních činností. Základní odborná příprava je rozdělena na část teoretickou a část odborné praxe, která probíhá zpravidla 1 měsíc před zahájením a 1-2 měsíce po skončení teoretické části. Pro absolventy středních škol s maturitou, kteří jsou zařazeni ve službě pořádkové, železniční a dopravní policie (popř. ochranné služby), je celková délka trvání základní odborné přípravy 9 měsíců. Teoretická část je v rozsahu cca 6 měsíců a výuka probíhá ve středních policejních školách Ministerstva vnitra ČR v Praze, Brně, Holešově a Jihlavě. Část řízené praxe probíhá ve školním policejním středisku příslušné správy kraje v trvání 3 měsíců. Policisté zařazení u služby cizinecké policie mají celkovou délku základní odborné přípravy v rozsahu 11 měsíců. Teoretická část je v trvání cca 9 měsíců a část řízené praxe v trvání 2 měsíce. V tomto případě probíhá teoretická i praktická část výcviku ve střední policejní škole MV v Holešově. Absolventi vysokých škol právního směru absolvují školní teoretickou část základní odborné přípravy v délce trvání 10 týdnů formou kombinovaného studia,střídání výuky ve škole s výkonem služby na útvaru) s rozložením délky výuky od pěti do devíti měsíců dle kapacitních možností školy. Absolventi jiných vysokých škol absolvují teoretickou část výuky v rozsahu 12 týdnů stejnou formou. Výuka je realizována stejně jako u středoškoláků ve středních policejních školách MV. Řízená praxe probíhá 1 měsíc ve školním policejním středisku a 2 měsíce na vybraných útvarech správy kraje, kde je policista zařazen. U policistů zařazených u služby cizinecké policie probíhá praktická část výcviku v rozsahu 2 měsíců v SPŠ v Holešově. Absolventi civilního směru Policejní akademie ČR absolvují pouze část řízené praxe a to ve stejném rozsahu a formě jako ostatní vysokoškoláci. Vědomosti a dovednosti získané v rámci základní odborné přípravy jsou obsahem služební zkoušky, jejíž vykonání je jednou z podmínek pro zařazení policisty do služebního poměru na dobu neurčitou. Policista má nárok tuto zkoušku vykonat nejdříve 6 měsíců a nejpozději měsíc před uplynutím doby, po kterou je zařazen do služebního poměru na dobu určitou ( tj.zpravidla 3 roky)
V rámci dalšího odborného vzdělávání policistů je vytvořen systém specializačních kurzů.
Policejní akademie poskytuje v současné době svým studentům akreditovaný bakalářský a navazující magisterský a doktorský studijní program v oboru „Bezpečnostně právní studia“. Studijní programy lze absolvovat ve studiu prezenčním (denním), a ve studiu kombinovaném (při zaměstnání). V kombinovaném studiu se uskuteční v každém semestru tři týdenní soustředění s přednáškami ve škole, jinak se student připravuje na zkoušky domácím studiem odborné literatury, eventuálně individuálními konzultacemi s učiteli.
Více informací o Policejní akademii České republiky, včetně vzorů přijímacích testů, je uchazečům k dispozici na internetové adrese: www.polac.cz.
Odměňování policistů je upraveno zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Policista má nárok na služební příjem za výkon služby, který je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin za rok. Služební příjem je tvořen z následujících složek.
Příklad: Nastupující policista bez praxe nebo do 3 let praxe, se středním vzděláním s maturitou pobírá hrubý služební příjem 14 840 Kč + zvláštní příplatek 1 000 až 3 000 Kč (Praha).
Příslušník policie má nárok na bezplatnou služební výstroj (uniforma, obuv) a doplňky ke služební výstroji.
Služební poměr policisty se v mnoha ohledech liší od běžného zaměstnaneckého poměru. Při skončení služebního poměru má policista nárok na některá další plnění. Pokud je policista propuštěn z důvodu porušení služebního slibu nebo spáchání úmyslného trestného činu, tak mu takovéto plnění nenáleží.
Odchodné se poskytuje jednorázově po šesti letech trvání služebního poměru. Je poskytováno ve výši jednoho měsíčního hrubého služebního příjmu a zvyšuje se o jednu jeho třetinu za každý další ukončený rok trvání služebního poměru. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního hrubého služebního příjmu.
Výsluhový příspěvek činí 20% měsíčního hrubého služebního příjmu, jestliže policista vykonával službu alespoň po dobu 15 let. Za 16. až 20. rok služby se příspěvek zvyšuje o 3% za každý ukončený rok. Za 21. 25. rok služby se příspěvek zvyšuje o 2% za každý ukončený rok a za 26. rok služby a každý další ukončený rok služby se příspěvek zvyšuje o 1%. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50% měsíčního hrubého služebního příjmu.
Základní doba služby policisty je 37,5 hodiny týdně a rozvrhuje se pravidelně nebo nepravidelně v dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu. Policista má nárok na 6 týdnů dovolené v kalendářním roce. Právně je upraven i nárok na udělování služebního volna. Dále je možné policistům, kteří studují nebo se účastní výběrového řízení, poskytovat studijní volno s nárokem na služební příjem. Vymezenému okruhu policistů, jejichž služební poměr trval alespoň 15 let, se poskytuje k upevnění jejich zdraví ozdravný pobyt v délce 14 kalendářních dní v roce ve formě lázeňské péče nebo tělesných rehabilitačních aktivit. Pro policisty je zajištěna bezplatná psychologická péče a provoz anonymní Linky pomoci v krizi, tel. 974 834 688. Pro potřeby policistů je zřízena síť resortních zdravotnických zařízení, která poskytují kvalifikovanou zdravotní péči. Lázeňské služby včetně rekondičních pobytů poskytují lázeňské léčebné ústavy zřízené Ministerstvem vnitra. Ve svém volném čase mohou policisté využívat také celou řadu resortních sportovních zařízení, případně se stát členy sportovních klubů policie rozmístěných po území celé republiky. Mezi další výhody lze zařadit například příspěvky na dovolenou či na kulturní akce z fondu kulturních a sociálních potřeb.
Služební poměr u policie může skončit ze závažných důvodů, které nedovolují další setrvání ve služebním poměru.
Cílem prověřování fyzické způsobilosti je posoudit úroveň rozvoje pohybových schopností a dovedností uchazeče, která je nezbytná pro výkon služby. Toto prověřování je organizováno formou testů tělesné zdatnosti před komisí, která uchazeče hodnotí v kategoriích „ s p l n i l “ nebo „ n e s p l n i l “ podmínky fyzické způsobilosti k přijetí. Na testy tělesné zdatnosti se uchazeč dostaví v odpovídajícím sportovním oděvu a obuvi.
Uchazeči v rámci přijímacího řízení pro přijetí do služebního poměru Policie ČR musí ve čtyřech povinných disciplinách dosáhnout v celkovém součtu minimálně 32 bodů, z toho minimální výkon pro uznání discipliny je u člunkového běhu-4 body, v celomotorickém testu-4 body, u kliku vzpor-ležmo-2 body, a u běhu na 1000m-2 body. Nadstandardní výkon v jedné disciplině není důvodem pro zproštění od absolvování jiné discipliny. Bodově jsou hodnoceny cviky provedené správně a stanoveným způsobem. Nejpozději do ukončení základní odborné přípravy musí nově přijatí policisté splnit požadavky fyzické způsobilosti pro příslušnou skupinu podle místa služebního zařazení. Zpravidla se jedná o 2. skupinu fyzické způsobilosti, kde pro splnění kriterií je nutné v každém testu získat minimálně 4 body a v celkovém součtu minimálně 36 bodů.
V následující textu jsou popsány jednotlivé testy s uvedeném příkladů bodů a výkonů:
Běh se provádí mezi dvěma metami vzdálenými 10 metrů. Startuje se vedle mety č. 1 a běží se šikmo mezi metami k metě č. 2, která se obíhá. Stejným způsobem se vrací zpět a obíhá se meta č. 1. Třetí úsek se běží přímo, následuje dotyk mety č. 2, rychlý obrat a při doteku mety č. 1 se zastavuje čas.
| Body | Výkon |
|---|---|
| 4 | 14,5 |
| 6 | 13,4 |
| 8 | 12,3 |
| 10 | 11,6 |
| 12 | 11,2 |
| 14 | 10,8 |
Správně vykonaný cvik vypadá následovně. Leh na břiše, skrčené paže opřít dlaněmi o zem tak, aby špičky prstů byly v úrovni ramen. Dopnutím paží v loktech spor. Zpět se pokračuje pokrčením paží minimálně o 90 stupňů zpět do kliku. Trup je při celém cvičení zpříma, pánev se nevysazuje, ani neprohýbá.
| Body | Výkon |
|---|---|
| 4 | 18 |
| 6 | 22 |
| 8 | 26 |
| 10 | 30 |
| 12 | 34 |
| 14 | 38 |
Při tomto testu jde o co největší počet provedených cviků v době dvou minut. Popis cviku je následující: cvičící ze stoje spatného přechází přes dřep do lehu na břiše a zvedne ruce z podložky, přechází zpět opět přes dřep do stoje spatného, dále pokračuje přes dřep do lehu na napřímená záda, ruce se dotknou podložky podél těla a zpět přechází přes sed a dřep do stoje spatného. Za každý přechod do stoje spatného je počítáno jedno provedení cviku.
| Body | Výkon |
|---|---|
| 4 | 18 |
| 6 | 22 |
| 8 | 26 |
| 10 | 30 |
| 12 | 34 |
| 14 | 38 |
Úkolem je uběhnout uvedenou vzdálenost v co nejkratším čase. Ověřuje se střednědobá vytrvalost.
| Body | Výkon |
|---|---|
| 4 | 5:15 |
| 6 | 4:50 |
| 8 | 4:30 |
| 10 | 4:10 |
| 12 | 3:50 |
| 14 | 3:30 |
Personální pracoviště Služby cizinecké a pohraniční policie České republiky (SCPP)
Personální pracoviště útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby Policie České republiky (ÚOÚČ OS)
Policie ČR , Útvar pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby, poštovní schránka 62/UOC, 170 89 Praha 7, tel. 974 839 320, 974 839 328, e-mail: vacerny@mvcr.czStřední policejní školy MV pro absolvování základní odborné přípravy policistů
Vyšší policejní škola MV pro další vzdělávání policistů
Vysoká škola
Poradenství k možnostem uplatnění u Policie ČR nabízí:
Středisko informací a personálního poradenství
Bubenská 1, Praha 7 (metro C, stanice Vltavská)
Telefon: 266 710 715
E-mail:vltavska@mvcr.cz
Úřední hodiny pro osobní návštěvy:
Pondělí a středa: 12 – 17 hodin
S ROZUMEM A ODVAHOU.pdf (239kb)
bleskové zpravodajství RSS
vyhledávání
home
zpět
top
podatelna